Veřejný sektor
6.1
Obce a města
214. Podjatost soudce ve správním soudnictví vůči správnímu orgánu (úřadu) a obrana úřadu
Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Není jasné, zda je důvodem k vyloučení soudce pro podjatost to, že sám vedl spor se správním orgánem – úřadem –, který je účastníkem řízení.
Kdy má smysl a šanci na úspěch námitka podjatosti ze strany žalovaného orgánu?
Důvodem podjatosti soudce ve správním soudnictví (ust. § 8 odst. 1 soudního řádu správního) není samotná skutečnost, že s žalovaným správním orgánem, jehož rozhodnutí má na základě podané žaloby přezkoumávat, vedl v minulosti jiný spor ve své vlastní věci. K tomu, aby byl v takovém případě důvod shledáván, je nezbytně nutná existence dalších relevantních okolností, které by vztah soudce vůči účastníku řízení změnily natolik, že by bylo možno dovodit legitimní pochybnosti o jeho nestrannosti. Zjištěný poměr soudce k účastníku řízení daný vedením sporu v jiné věci je indikátorem pro zkoumání dalších okolností tohoto poměru. Těmi mohou být povaha sporu, průběh a výsledek sporu, časový odstup od nyní projednávané věci a také způsob chování a vystupování soudce jako účastníka řízení ve své věci vůči tomuto účastníku. Může jít i o další indicie, z nichž lze dovodit, zda soudce je pro nestranné vedení sporu, který má projednávat a rozhodovat, stále dostatečně „vybaven“ a zda se takto jako nepodjatý jeví jednak účastníkům řízení, jednak komukoliv dalšímu. Okolnostmi mohou být i procesní postoje, vyjádření a stanoviska soudce v jeho vlastním sporu vedeném s týmž účastníkem a v jiném sporu, o němž soudce rozhoduje a kde některý z účastníků řízení již také vznesl námitku podjatosti tohoto soudce, na niž soudce reagoval.
Jestliže soudce z vlastního popudu vede nebo v nedávné době vedl vlastní spor s účastníkem řízení o otázce, která pro něj není „běžná“, nýbrž osobní až intimní, a tudíž velmi citlivá, principiální či hodnotová, vystupuje ve sporu velmi aktivně a postoje druhého účastníka vůči sobě vnímá diskriminačně, vzniká důvod pochybovat o jeho nepodjatosti při projednávání a rozhodování věci, kde je žalovaným týž účastník řízení, vyplývá z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 2. 2021, spis. zn. Nao 173/2020.
215. Škoda vzniklá státu (organizační složce státu) a státní příspěvkové organizaci – rozdíly v odpovědnosti zaměstnanců
Státu jako zaměstnavateli, za nějž jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu, nevznikne škoda, kterou by byl povinen zaměstnanec nahradit podle ust. § 250 zákoníku práce, v důsledku toho, že zaplatil pravomocným rozhodnutím uloženou pokutu jiné – příslušné –organizační složce státu.
Lze dané závěry aplikovat i na obdobné případy u státních příspěvkových organizací?
Na stát a státní příspěvkovou organizaci však nelze hledět jako na jeden celek. Z hlediska soukromoprávního, tedy i v otázkách odpovědnosti zaměstnance za způsobenou škodu, jde o dva odlišné subjekty, přičemž právní vztahy státní příspěvkové organizace ke třetím subjektům (a z nich vyplývající práva a povinnosti) nejsou právními vztahy státu k těmto subjektům.
Provedením odvodu do státního rozpočtu uloženého státní příspěvkové organizaci za porušení rozpočtové kázně a zaplacením penále za prodlení s tímto odvodem vznikne státní příspěvkové organizaci škoda, za kterou může zaměstnanec odpovídat za podmínek uvedených v ust. § 250 odst. 1 zákoníku práce, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3763/2020, ze dne 29. 9. 2021.
216. Vydávání vyhlášek obce v samostatné působnosti
Ústava ČR zmocňuje v ust. čl. 104 odst. 3 obce k vydávání vyhlášek v samostatné působnosti.
V jakých oblastech mohou obce vydávat takové vyhlášky? Jaký je předmět působnosti (oblast, předmět úpravy) vyhlášek obce v samostatné působnosti?
Stručně uvedeno, obce mohou vydávat v samostatné působnosti vyhlášky týkající se
– zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku,
– pořádání a průběhu veřejně přístupných sportovních a kulturních podniků,
– zajištění čistoty na veřejných prostranstvích a jejího udržování, ochrany životního prostředí a veřejné zeleně, a
– dalších věcí, ke kterým je zmocní zákon (například stanovení sazeb místních poplatků).
Podrobněji viz ust. § 10 zákona o obcích (č. 182/2000 Sb. v platném znění).
217. Přezkum vyhlášek obce Ústavním soudem
Vyhlášky obce v samostatné působnosti, nedojde-li k jiné nápravě, má-li Ministerstvo vnitra pochybnosti o jejich právoplatnosti, mohou být přezkoumávány Ústavním soudem dle ust. § 123 odst. 3 zákona o obcích.
Co hodnotí, co bere v potaz Ústavní soud při přezkumu vyhlášek obce v samostatné působnosti, podá-li k němu Ministerstvo vnitra příslušný návrh na zrušení?
Vyhláška prochází tzv. čtyřkrokovým testem, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2005, spis. zn. Pl. ÚS 63/04. Skládá se z následujících kroků:
1. Přezkoumání pravomoci obce vydávat obecně závazné vyhlášky, tedy přezkum kompetence obce a formy vyhlášky, otázky vydání příslušným orgánem v procesu předepsaným zákonem.
2. Přezkoumání otázky, zda se obec při vydávání obecně závazné vyhlášky nepohybovala mimo zákonem vymezenou působnost, tedy jde o přezkum toho, zda vyhláška byla vydána v mezích ústavního zmocnění, tedy nikoliv mimo věcnou působnost vymezenou zákonem – jde o to, zda přezkoumávaný předpis obce upravuje právní vztahy, pro které mu otevírá zmocňovací právní úprava prostor, a zda zároveň nezasahuje do věcí, které jsou vyhrazeny zákonu.
3. Řešení otázky, zda obec při vydávání obecně závazné vyhlášky nezneužila zákonem jí svěřenou působnost.
4. Přezkum obsahu vyhlášky z hlediska tzv. „(ne)rozumnosti“. (Jako nerozumný shledal Ústavní soud např. zákaz sezení na stavebních částech, předmětech a zařízeních, nacházejících se na veřejném prostranství, které nejsou svou povahou k sezení určeny, jestliže vlastník veřejného prostranství k sezení na nich neudělil souhlas. Jako rozumný Ústavní soud naopak shledal příkaz vlastníkům či uživatelům veřejné zeleně povinnost udržovat zeleň formou pravidelných sečí, a to minimálně dvakrát ročně.)
218. Výkon (exekuce) rozhodnutí vydaného orgánem obce v přenesené působnosti
Exekuční titul u exekučního správního orgánu uplatňuje správní orgán (úřad), který vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo který schválil smír, nebo jiná osoba oprávněná z exekučního titulu.
Jak je to v případě obce? Kdo podává návrh na výkon rozhodnutí (exekuci) vydaného orgánem obce v přenesené působnosti?
Obce jako právnické osoby (veřejnoprávní korporace) vykonávají veřejnou správu dvojího druhu: samosprávu v samostatné působnosti a státní správu v přenesené působnosti. Při výkonu státní správy pak obce vykonávají pravomoc, která na ně byla přenesena státem, a vykonávají ji nikoli jako projev samosprávy, nýbrž jako státní správu. Obecní úřad na rozdíl od obce, která je veřejnoprávní korporací, nedisponuje právní subjektivitou a je pouze orgánem obce, který vykonává (mimo jiné) přenesenou působnost svěřenou obci státem, avšak v právních vztazích vystupovat nemůže.
Řešení č. 214 až 218 zpracoval Richard W. Fetter (XII/2021)
K rubrice „Zaměstnávání“ a „Veřejný sektor“ jsme uveřejnili:
.. Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) – Zákony I-A/2022
.. Soudní řád správní (č. 150/2002 Sb.), správní řád (č. 500/2004 Sb.) – Zákony II-B/2022
.. Zákoník práce (č. 262/2006 Sb.), zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) – Zákony III-A/2022
.. Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (č. 592/1992 Sb.), zákon o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.), zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.), zákon o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.) – Zákony III-B/2022
.. Zákon o obcích (č. 182/2000 Sb.) – Zákony V/2022
.. Minimální i zaručená mzda od 1. ledna 2022, Postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění – DaÚ 2/2022
.. Flexibilní zaměstnávání v pružné pracovní době, Samoplátci a nárůst výše plateb ve zdravotním pojištění – DaÚ 3/2022
.. Valorizace rent – 1. leden 2022, Zvýšení minimální mzdy a zdravotní pojištění – PaM 2/2022
.. Zákon o zaměstnanosti s komentářem – Poradce 2-3/2022
.. Zákon o obcích s komentařem – Poradce 9/2022
.. Zdravotní pojištění – chyby zaměstnavatelů – DÚVaP 11-12/2021
.. Pomocník mzdové účetní od 1. 1. 2022, Daňový průvodce v roce 2022, 100 otázek a odpovědí – Výdaje a mzdy – odborné tematické publikace
Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz, e-mailem: abo@i-poradce.cz, telefonicky 732 708 627, 732 479 069, faxem: 558 731 128, Po–Pá 9.00–15.0
