7.2   Volby do obecního zastupitelstva a předvolební kampaň

Pro volební kampaň starosta může vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejméně 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících volebních stran. Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obec k využití bezplatně. Otázkou je, zda je přípustné zajistit, zabavit, zničit volební letáky, které v rámci negativní volební kampaně před volbami do zastupitelstva obce poškozují, pomlouvají apod. určité kandidáty.

Jak postupovat v daném případě?

Nezákonným zásahem do svobodné soutěže politických sil dle čl. 22 ústavní Listiny základních práv a svobod a do vedení volební kampaně ve smyslu § 30 zákona č. 491/­2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, může být i odnětí a zajištění letáků šířících negativní informace o jednom z kandidátů, třebaže nejsou podepsány žádným z kandidátů či volební stranou, jestliže se k nim v souvislosti se zabavením některý z kandidátů přihlásí.

Volební kandidáti dotčení negativní předvolební kampaní nejsou až na naprosté výjimky oprávněni bránit v šíření volebních letáků, o nichž se dozví, že se k nim hlásí protikandidáti, ale mají v případě potřeby reagovat vlastní volební agitací, určil Krajský soud v Praze ve svém usnesení ze dne 18. 10. 2022, čj. 54 A 78/­2022, které bylo pro svůj význam vyhlášeno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

7.3   Souběh nároku na odbytné a na odchodné státního úředníka

Při skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu uplynutí doby, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů, má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného (ve výši trojnásobku až dvanáctinásobku měsíčního výdělku).

Státnímu zaměstnanci přísluší od služebního úřadu při skončení služebního poměru z důvodu dlouhodobého neplnění předpokladu zdravotní způsobilosti, k němuž došlo v souvislosti s výkonem služby, odchodné ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu.

Je možný souběh nároku na odbytné a na odchodné?

Souběh nároku na odbytné podle § 72 odst. 2 zákona č. 234/­2014 Sb., o státní službě, a nároku na odchodné podle § 115 odst. 1 téhož zákona je možný, neboť jde o dva samostatné, jiný účel naplňující nároky, jejichž kumulaci zákonodárce v citovaném zákoně nevyloučil, vyplývá z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2022, spis. zn. 15 Ad 7/2020, který byl pro svůj význam vyhlášen ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Řešení č. 7.1 až 7.3 zpracoval Richard W. Fetter (III/2024)

Příspěvková organizace

7.4   Doplňková činnost organizace

Příspěvková organizace eviduje ve svém majetku traktor, který využívá zejména k doplňkové činnosti nebo tento traktor pronajímá zájemcům z řad veřejnosti nebo svých zaměstnanců za obvyklé nájemné.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

V takovém případě je traktor využíván pouze k dosahování zdanitelných příjmů, protože jak příjmy z doplňkové činnosti, tak příjmy z nájmu, jsou předmětem daně a nejsou v případě příspěvkové organizace od daně osvobozeny. Z hlediska daňové uznatelnosti tak budou posuzovány všechny související vynaložené náklady či výdaje podle obecných pravidel § 24 a § 25 ZDP. Typicky lze tak uvést, že pokud se jedná o hmotný majetek, je možné uplatňovat daňové odpisy tohoto majetku, a to v plné výši, protože majetek je zcela využíván k činnostem, ze kterých plynou zdanitelné příjmy.

Pokud se ale bude jednat o situaci, že majetek bude využíván také k činnostem, ze kterých plynou příjmy, které nejsou předmětem daně, je nutné související daňové výdaje stanovovat s velkou mírou opatrnosti a se zohledněním rozsahu, jak je majetek k jednotlivým činnostem využíván. To je v praxi velmi obtížný úkol.

7.5   Pronajímání tělocvičny

Příspěvková organizace zřízená krajem, střední škola, má svěřenu do správy budovu školy, ke které je také tělocvična. Tato tělocvična je v převážné míře využívána pro účely vzdělávání a výuky na střední škole, která je financovaná z dotací z veřejných rozpočtů. Mimo výuku je ale tělocvična pronajímána sportovním oddílům a zájemcům o sportovní činnost z řad veřejnosti.

Jak správně postupovat z pohledu zdanění příjmů?

V daném případě bude nutné zohlednit nejenom skutečnost, že tělocvična je využívána pouze částečně k pronájmu a tedy k dosahování zdanitelných příjmů, ale dále také skutečnost, že k dosahování příjmů z nájmu je využívána pouze část budovy.

Možné související daňové náklady je tak nutné krátit dvakrát. Typickým příkladem takto krácených nákladů budou náklady na energie, které jsou společné pro celou budovu.

Řešení č. 7.4 až 7.5 zpracoval Ing. Zdeněk Morávek (III/2024)