Veřejný sektor
7.1 Veřejná správa
7.1 Výkon veřejné funkce
Zaměstnanec je dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce – člena zastupitelstva obce. V současné době bude jeho zaměstnavatel provádět organizační změny a značně snižovat počet zaměstnanců.
Může dostat zaměstnanec výpověď podle § 52 písm. c) ZP?
Nemůže, neboť doba, kdy je zaměstnanec dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce, je ochrannou dobou podle § 53 ZP. Ochrana ve smyslu § 54 písm. a) ZP neplatí pouze při výpovědi pro organizační změny uvedené v § 52 písm. a) nebo b) ZP. Pro případ výpovědi podle § 52 písm. c) ZP však tato ochrana platí a zaměstnavatel výpověď dát nemůže.
JUDr. Eva Dandová (VI/2024)
7.2 Nepodnikatelský subjekt a pracovní volno
Ustanovení § 200 zákoníku práce umožňuje, aby v kolektivní smlouvě se sjednalo nebo se dohodlo se zaměstnanci, že náhradu mzdy nebo platu zaměstnavatel poskytne při překážce v práci z důvodu obecného zájmu zaměstnanci i v případech, kdy podle zákona nepřísluší. Otázkou je, zda platí tato možnost i jako zaměstnanecká výhoda pro zaměstnance nepodnikatelských subjektů.
Jaké je řešení dané situace?
Dané platí nejen pro zaměstnavatele, kteří se v odměňování zaměstnanců řídí ustanoveními zákoníku práce o mzdě (tzv. podnikatelské subjekty), ale i pro zaměstnavatele, kteří se při odměňování řídí platovou úpravou (dříve tzv. nepodnikatelské subjekty), např. organizační složky státu, územní samosprávné celky, subjekty z oblasti veřejných služeb apod. Tito zaměstnavatelé jsou však, na rozdíl od „podnikatelských“ subjektů, limitováni finančními prostředky, které jim byly v rámci příslušného rozpočtu poskytnuty. Zaměstnavatel nemůže určitou překážku v práci označit nebo rozšířit jako „jiný úkon v obecném zájmu“ ve srovnání s těmi, které jsou uvedeny v § 203 odst. 2 zákoníku práce (např. výkon funkce člena odborového orgánu, člen volební komise, vedoucí táborů pro děti a mládeže apod.). Může však zvýšit rozsah poskytovaného volna, případně přiznat toto volno s náhradou mzdy tam, kde to zákon sám nestanoví.
Nepodnikatelský subjekt musí ovšem dodržovat příslušné zvláštní předpisy, zejména rozpočtová pravidla, které upravují poskytování úhrad a prostředků z veřejných rozpočtů. Náhrada mzdy poskytovaná za vyšší rozsah pracovního volna nad rámec ZP, je výdajovým nákladem zaměstnavatele.
JUDr. Ladislav Jouza (VI/2024)
7.3 Státní zaměstnanec – skončení služebního poměru
Při skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu uplynutí doby, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů, má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného (ve výši troj až dvanáctinásobku měsíčního výdělku). Státnímu zaměstnanci přísluší od služebního úřadu při skončení služebního poměru z důvodu dlouhodobého neplnění předpokladu zdravotní způsobilosti, k němuž došlo v souvislosti s výkonem služby, odchodné ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu.
Je možný souběh nároku na odbytné a na odchodné?
Souběh nároku na odbytné podle § 72 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a nároku na odchodné podle § 115 odst. 1 téhož zákona je možný, neboť jde o dva samostatné, jiný účel naplňující nároky, jejichž kumulaci zákonodárce v citovaném zákoně nevyloučil, vyplývá z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2022, spis. zn. 15 Ad 7/2020, který byl pro svůj význam vyhlášen ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Richard W. Fetter (VI/2024)
7.2 Obce a kraje
7.4 Souběh nároku na odbytné a na odchodné státního úředníka
Při skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu uplynutí doby, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů, má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného (ve výši trojnásobku až dvanáctinásobku měsíčního výdělku). Státnímu zaměstnanci přísluší od služebního úřadu při skončení služebního poměru z důvodu dlouhodobého neplnění předpokladu zdravotní způsobilosti, k němuž došlo v souvislosti s výkonem služby, odchodné ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu.
Je možný souběh nároku na odbytné a na odchodné?
Souběh nároku na odbytné podle § 72 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a nároku na odchodné podle § 115 odst. 1 téhož zákona je možný, neboť jde o dva samostatné, jiný účel naplňující nároky, jejichž kumulaci zákonodárce v citovaném zákoně nevyloučil, vyplývá z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2022, spis. zn. 15 Ad 7/2020, který byl pro svůj význam vyhlášen ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
7.5 Pracovněprávní kompetence starosty a tajemníka obecního úřadu vůči zaměstnancům obce
Kompetence v pracovněprávní oblasti, řízení, zadávání úkolů a kontroly zaměstnanců jsou v obci rozděleny mezi starostu a tajemníka obecního úřadu.
Jaké pravomoci a vůči komu vykonává starosta a tajemník obecního úřadu?
Ustanovení § 103 odst. 4 písm. b) zákona o obcích uvádí, že „starosta plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu“. Ustanovení § 110 odst. 4 písm. d) zákona obcích upravuje pravomoci tajemníka obecního úřadu a svěřuje mu „plnění úkolů statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu“. Tímto ustanovením zákon o obcích zužuje působnost starosty a zároveň určuje další osobu s personálními (pracovněprávními) pravomocemi v rámci příslušné obce – tajemníka. Sám tajemník je jmenován starostou.
K jeho jmenování potřebuje starosta souhlas ředitele příslušného krajského úřadu.
Starosta vykonává pracovněprávní pravomoci vůči všem zaměstnancům obce, kteří nejsou zařazeni do obecního úřadu. Jedná se např. o obecní policii, obecního lékaře nebo zaměstnance úklidových služeb města.
Zaměstnanci působící v organizační struktuře obecního úřadu pak podléhají jeho tajemníkovi. Obecní úřad jako nepolitický, ale administrativně organizační orgán je tvořen starostou, místostarostou nebo místostarosty, tajemníkem obecního úřadu a zaměstnanci zařazenými do obecního úřadu. (Nejvyšší soud ČR se vyjádřil ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 424/2021, ze dne 20. 5. 2022, k postavení místostarosty obce v pracovněprávních vztazích.) Vedle úředníků obce (jako úředníků územního samosprávného celku) je tajemník nadřízen i zaměstnancům vykonávajícím pomocné, servisní a manuální práce.
Zaměstnanci obecního úřadu podléhají přímo starostovi, pokud v obci nepůsobí tajemník. Obdobná úprava platí i pro vedoucí odborů obce (např. vedoucího odboru správy majetku apod.). Starosta jmenuje, odvolává a stanovuje plat vedoucích odborů obce pouze v případě, že v obci nepůsobí obecní rada (nikoliv tedy tajemník).
7.6 Porušení pracovněprávní povinnosti úředníka ÚSC nevydáním správního rozhodnutí včas
Správní řád stanoví lhůty pro vydání rozhodnutí. Co když je ale konkrétní odpovědný úředník územního samosprávného celku nedodrží? Otázkou je, zda lze postihnout rozvázáním pracovního poměru skutečnost, že úředník obce nebo kraje nevydal správní rozhodnutí včas.
Jaké je správné řešení??
Zaměstnanec (úředník územního samosprávného celku) vykonávající činnosti správního orgánu poruší povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, nevydá-li rozhodnutí ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“ (§ 71 odst. 1 správního řádu), a v případě, kdy to okolnosti posuzovaného případu neumožňují, ve lhůtě těmto okolnostem přiměřené do uplynutí podpůrné lhůty (30denní nebo prodloužené) podle § 71 odst. 3 správního řádu, vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 3330/2021, ze dne 6. 4. 2023.
Lze tedy vůči němu uplatnit výpovědní důvod dle § 52 písm. g) zákoníku práce popř. s ním zrušit pracovní poměr okamžitě ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, a to v závislosti na míře porušení pracovní kázně (intenzitě porušení pracovních povinností).
Řešení č. 7.4 až 7.6 zpracoval Richard W. Fetter (VII/2024)
