Více příjmů a důležitost typu dohody
   ve zdravotním pojištění

Jak se posuzují typově stejné a typově různé dohody u jednoho zaměstnavatele? Při jakých částkách příjmu sjednaných na základě dohody se zaměstnavatel zabývá i problematikou minimálního vyměřovacího základu? Kdy může být pojištěnec pracující na dohodu současně osobou bez zdanitelných příjmů?

V rámci rozhodného období kalendářního měsíce

rozhoduje z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu bez ohledu na délku trvání dohody o pracovní činnosti, problematikou tzv. zaměstnání malého rozsahu se zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění nezabývají.

Pokud je však dohoda o pracovní činnosti jediným zdrojem příjmů zaměstnance, přičemž se na něj (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného buď:

-    alespoň z minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč v případě trvání dohody o pracovní činnosti po celý kalendářní měsíc nebo

-    nejméně z poměrné části tohoto zákonného minima v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání příslušné skutečnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například tehdy, pokud zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc nebo je zaměstnanec po část měsíce nemocen

v obou případech za podmínky, že příjem v tomto měsíci činí alespoň 4 500 Kč.

Naopak, ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu (tedy alespoň 4 500 Kč a současně nižšího než 20 800 Kč) odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:

-    má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima 20 800 Kč (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů částky alespoň 20 800 Kč dosaženo – nutno mezi zaměstnavateli navzájem dokladovat) nebo

-    je zaměstnanec současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 3 143 Kč, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením anebo

-    zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.

Z uvedeného vyplývá, že pro posouzení osoby jako zaměstnance a pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění rozhoduje u dohody o pracovní činnosti výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Činí-li tento příjem alespoň 4 500 Kč (bez ohledu na délku trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci), stává se osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem s povinností zaměstnavatele přihlásit ji jako zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začala vykonávat sjednanou práci, a platit pojistné podle zákona.

Pro oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání platí pro zaměstnavatele u pracovní smlouvy osmidenní lhůta. Pokud se však jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Výše uvedené, vztahující se k podmínkám platným u dohody o pracovní činnosti včetně odvodu pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, se identicky aplikuje i u dohody o provedení práce, kde zaměstnavatel plní zákonné povinnosti tehdy, pokud příjem zaměstnance činí alespoň 11 500 Kč.

Je také pravdou, že pokud příjem zaměstnance zakládá účast na zdravotním pojištění, tedy s odvodem pojistného zaměstnavatelem, má zaměstnaná osoba z titulu takové výše příjmu vyřešen v daném kalendářním měsíci i svůj pojistný vztah.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud se jedná u jednoho zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají příjmy ze všech dohod. Podívejme se blíže na situace, kdy je v souvislosti s plněním povinností zaměstnavatelem důležité, o jaký typ dohody (dohod) se jedná u jednoho zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci.

Příklad 1

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě dvou dohod o pracovní činnosti s příjmy 1 900 Kč a 2 200 Kč.

V tomto případě není důležité, jestli se v daném kalendářním měsíci jedná o dohody uzavřené takzvaně „za sebou“, případně se překrývající nebo o dohody souběžně běžící, rozhodující je skutečnost, že ani v součtu příjmů není dosaženo částky 4 500 Kč, zakládající povinnost placení pojistného zaměstnavatelem.

Kdyby však úhrn příjmů činil alespoň 4 500 Kč a méně než 20 800 Kč, přičemž by zaměstnanec nepatřil mezi osoby vyjmenované v § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, musel by být zaměstnavatelem proveden dopočet a doplatek pojistného do tohoto zákonného minima.

Příklad 2

Příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 4 500 Kč a na dohodu o provedení práce je nižší než 11 500 Kč.

Pro sčítání příjmů této povahy (tj. nezakládajících výší příjmu účast na zdravotním pojištění) není ve zdravotním pojištění zákonná opora. Z titulu takového zaměstnání není osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem, protože u žádné z dohod není dosaženo částky příjmu podléhající povinnosti odvodu pojistného zaměstnavatelem. V takových (a obdobných) situacích je ze strany zaměstnavatele vhodné či žádoucí, aby uvědomil pojištěnce – zaměstnance o dané skutečnosti, případně mu naznačil možnosti řešení vzniklé situace. Tento postup je důležitý tehdy, pokud se jedná o jediné příjmy zaměstnance nepatřícího do některé z výjimek v § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.

Příklad 3

Příjem na dohodu o pracovní činnosti činí 8 000 Kč a na dohodu o provedení práce 14 000 Kč.

Protože oba příjmy zakládají povinnost odvodu pojistného, sečteme je, vyměřovacím základem bude částka 22 000 Kč, minimální vyměřovací základ je dodržen.

Příklad 4

Příjem na dohodu o pracovní činnosti činí 4 000 Kč a na dohodu o provedení práce 16 000 Kč.

Odvodu pojistného podléhá pouze příjem na dohodu o provedení práce, a pokud zaměstnanec nepatří do některé z výjimek, provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima.

Příklad 5

U jednoho zaměstnavatele jsou sjednány tři dohody o provedení práce na částky:

a)  8 000 Kč, 7 000 Kč a 6 000 Kč: vyměřovacím základem zaměstnance je 21 000 Kč, kdy je úhrnem příjmů dodržen i minimální vyměřovací základ,

b)  4 000 Kč, 4 000 Kč a 3 000 Kč: osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem, protože úhrn příjmů nedosáhl 11 500 Kč.

Obdobně by zaměstnavatel postupoval i u dohod o pracovní činnosti v návaznosti na rozhodnou částku příjmu 4 500 Kč.

Příklad 6

Zaměstnanec má v červenci 2025 uzavřeny u téhož zaměstnavatele dvě dohody o provedení práce. První trvá od 2. 7. do 11. 7. s příjmem 8 200 Kč, druhá je sjednána od 22. 7. do 31. 7. s příjmem 6 500 Kč.

Protože se jedná o typově stejné dohody, sčítáme oba příjmy.

Na straně jedné tak platí, že úhrnem příjmů 14 700 Kč vzniká povinnost zaměstnavatele dvakrát přihlásit a dvakrát odhlásit zaměstnance. Protože však zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel na straně druhé vypočítat poměrnou část minima za celkem 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci, která musí být při odvodu pojistného dodržena, což činí 13 419,35 Kč [(20:31) v 20 800]. Jelikož dosažený příjem převyšuje takto vypočtenou poměrnou část minima, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc červenec částka 14 700 Kč.

Kdyby však současně běžely v roce 2025 u jednoho zaměstnavatele po celý kalendářní měsíc (nebo i rok) dvě dohody o provedení práce s příjmy 8 200 Kč a 6 500 Kč, prováděl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minima 20 800 Kč z toho důvodu, že zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc.

RADA!

Pokud nemá pojištěnec zabezpečené zdravotní pojištění zaměstnáním, například prostřednictvím dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 4 500 Kč nebo dohody o provedení práce s příjmem alespoň 11 500 Kč, přicházejí v úvahu pro řešení pojistného vztahu tyto možnosti:

1)  jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění dle § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb.

2)  podnikání jako OSVČ ve smyslu ustanovení § 5 písm. b) stejné právní úpravy

3)  registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb.

Není-li využita ani jedna z těchto tří možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se do této kategorie a zaplatit pojistné, což je v roce 2025 měsíčně částka 2 808 Kč.

O placení pojistného na zdravotní pojištění se pojištěnec nemusí starat ani tehdy, je-li jako OSVČ činný v paušálním režimu.

Ing. Antonín Daněk