Více příjmů zaměstnance a zdravotní pojištění

Kdy zaměstnavatel odvádí pojistné na zdravotní pojištění z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Jak se posuzuje souběh příjmů na základě pracovní smlouvy a dohody u téhož zaměstnavatele? Odvádí se pojistné z odměn za výkon funkce?

Placení pojistného podléhají ve zdravotním pojištění příjmy zaměstnance zakládající účast na zdravotním pojištění. Pojistné tak odvádí zaměstnavatel z:

-    příjmů zdaňovaných podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), typicky u zaměstnanců pracujících na základě pracovní smlouvy nebo z příjmů charakteru funkčních požitků,

-    příjmu alespoň 4 500 Kč u osob vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy se například jedná o osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti,

-    příjmu alespoň 11 500 Kč u dohody o provedení práce.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Aby se tyto příjmy mohly sčítat, musí se jednat u jednoho zaměstnavatele o stejný typ dohody.

Vyměřovací základ a minimum ve zdravotním pojištění

Jestliže zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc a zaměstnavatel musí při odvodu pojistného dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ, pak je v roce 2025 vyměřovacím základem částka alespoň 20 800 Kč. Pokud naopak minimum nemusí být ve zdravotním pojištění u zaměstnance dodrženo, je vyměřovacím základem dosažený příjem, tedy částka relevantně i nižší než minimální mzda, případně může být vyměřovací základ i v nulové hodnotě.

Příklad

Situace z praxe

Pojištěnec, na kterého se vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného na zdravotní pojištění minimální vyměřovací základ, má u zaměstnavatele A uzavřenu pracovní smlouvu na dobu neurčitou s měsíční hrubou mzdou 26 000 Kč. Současně uzavřel s týmž zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti od 1. února do 31. května s různou výší odměny. Dne 1. července uzavřel s týmž zaměstnavatelem dohodu o provedení práce do 31. srpna. Za měsíc červenec mu byla na základě dohody o provedení práce vyplacena odměna ve výši 11 000 Kč, za měsíc srpen 12 000 Kč. Po celý kalendářní rok vykonával funkci předsedy spolku chovatelů, ve kterém pobíral měsíčně odměnu 1 000 Kč (zaměstnavatel B).

Protože se jedná o více souběžných příjmů ze zaměstnání u dvou zaměstnavatelů, musí být při výpočtu výše pojistného dodrženy tyto zásady:

1)  Rozhodným obdobím pro placení pojistného je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc.

2)  Pro účel stanovení vyměřovacího základu zaměstnance se budou brát v úvahu(sčítat) příjmy zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

3)  V případě souběhu příjmů na základě pracovní smlouvy a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele se posuzuje každý pracovněprávní vztah samostatně, což znamená, že do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění se zahrnou jen příjmy zakládající povinnost zaměstnavatele platit pojistné.

Pro posouzení osoby jako zaměstnance nerozhoduje u dohody o pracovní činnosti nebo u dohody o provedení práce, zda tato dohoda trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část či dokonce jeden den, podstatná je výše příjmu zúčtovaná za rozhodné období kalendářního měsíce.

Při řešení příkladu budeme vycházet z tohoto zadání:

1)  Příjem na základě pracovní smlouvy po celý rok 2025:          26 000 Kč

2)  Příjem na dohodu o pracovní činnosti je za měsíce:

     únor:                           4 200Kč

     březen:                        4 500 Kč

     duben:                        4 800 Kč

     květen:                        3 900 Kč

3)  Příjem na dohodu o provedení práce je za měsíce:

     červenec:                   11 000 Kč

     srpen:                        12 000 Kč

4)  Odměna za výkon funkce1 000 Kč měsíčně po celý rok 2025

Vyměřovací základ zaměstnance v jednotlivých měsících:

Únor: 26 000 Kč

Protože příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl 4 500 Kč, podléhá odvodu pojistného pouze částka příjmu z pracovní smlouvy.

Březen: 30 500 Kč

Již částka 4 500 Kč zakládá u dohody o pracovní činnosti povinnost placení pojistného, proto se musí za měsíc březen sečíst oba příjmy (26 000 + 4 500).

Duben: 30 800 Kč

Postupuje se obdobně jako při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance za měsíc březen, tedy součtem příjmů jak z titulu pracovní smlouvy, tak na základě dohody o pracovní činnosti (26 000 + 4 800).

Květen: 26 000 Kč

Jelikož příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl částky 4 500 Kč, nebere se pro účel stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v úvahu.

Protože je osoba jako zaměstnanec přihlášena u zdravotní pojišťovny na základě pracovní smlouvy, nezabývá se zaměstnavatel otázkou plnění oznamovací povinnosti (přihlašování, resp. odhlašování) s ohledem na výši příjmu u dohody o pracovní činnosti. To znamená, že v případě dohody o pracovní činnosti pouze započte částku příjmu alespoň 4 500 Kč do úhrnného vyměřovacího základu za příslušný kalendářní měsíc, v tomto případě konkrétně za měsíce březen a duben.

Červen: 26 000 Kč

V měsíci červnu žádná dohoda netrvala, takže se pro účely odvodu pojistného pracuje pouze s příjmem z pracovní smlouvy.

Červenec: 26 000 Kč

Pro výpočet vyměřovacího základu za měsíc červenec je důležité, že příjem na dohodu o provedení práce nedosáhl 11 500 Kč.

Srpen: 38 000 Kč

Částka 12 000 Kč zakládá u dohody o provedení práce povinnost placení pojistného, proto se musí za měsíc srpen sečíst oba příjmy (26 000 + 12 000).

Příjem u dalšího zaměstnavatele

K dále uvedenému dodáváme, že odměny za výkon funkce jsou příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP a tudíž podléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění. Dnem nástupu do funkce přihlašuje zaměstnavatel tyto osoby u zdravotní pojišťovny k placení pojistného jako zaměstnance (pokud mají nebo budou mít příjmy) a odvádí pojistné v souladu se zákonem. V informačním systému zdravotní pojišťovny tak bude mít tato osoba dva zaměstnavatele.

Spolek chovatelů, u kterého má pojištěnec pravidelnou měsíční odměnu 1 000 Kč (zaměstnavatel B), bude odvádět pojistné každý měsíc z vyměřovacího základu 1 000 Kč, celková částka pojistného bude činit 135 Kč. Jednu třetinu (45 Kč), srazí spolek předsedovi, dvě třetiny ve výši 90 Kč uhradí spolek coby zaměstnavatel. Pro uplatnění tohoto postupu, tedy odvádění pojistného ze skutečně dosažené výše příjmu, musí spolek disponovat potvrzením od zaměstnavatele A, že tento odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Toto potvrzení má dlouhodobou platnost, takže není zapotřebí, aby jej zaměstnavatel A vystavoval zaměstnavateli B například při každém zvýšení minimální mzdy.

Kdyby však předseda vykonával funkci bezplatně, pak by se spolek problematikou zdravotního pojištění nezabýval. Své zdravotní pojištění by měl pojištěnec trvale vyřešené prostřednictvím zaměstnavatele A.

Ing. Antonín Daněk

§ 6 zákona č. 586/1992 Sb.

Příjmy ze závislé činnosti

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a) plnění v podobě

1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

2. funkčního požitku,

b) příjmy za práci

1. člena družstva,

2. společníka společnosti s ručením omezeným,

3. komanditisty komanditní společnosti,

c) odměny

1. člena orgánu právnické osoby,

2. likvidátora,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu jako "zaměstnavatel". Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je obsažena i částka...