Více zaměstnání a postupy ve zdravotním pojištění po změnách

Problematika odvodu pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance s ohledem na minimální vyměřovací základ je zakotvena především v ustanoveních § 3 odst. 4 až 10 z. č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje vyměřovací základ zaměstnance, je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc, který tímto zaujímá významnou roli, neboť určuje časový úsek, za který se pojistné odvádí. Jaké postupy platí pro jednotlivé zaměstnavatele (a také pro zaměstnance) v případě více zaměstnání u různých zaměstnavatelů v jednom kalendářním měsíci?

Minimální vyměřovací základ – zaměstnavatel a zaměstnanec

Nepatří-li zaměstnanec do některé z výjimek uvedených v § 3 odst. 8 z. č. 592/­1992 Sb., tj. nepatří mezi osoby-zaměstnance, pro které minimum ve zdravotním pojištění neplatí, přičemž zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, musí vyměřovací základ zaměstnance činit alespoň 22 400 Kč.

Od výše minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance se v mnoha situacích odvíjí placení pojistného zaměstnavatelem. Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnanců a zaměstnavatelů má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Pokud je občan – pojištěnec zaměstnán, může otázku zdravotního pojištění takříkajíc „pustit z hlavy“, neboť v takovém případě se o placení pojistného postará zaměstnavatel. Také platí, že zaměstnavatel nemůže nutit zaměstnance k tomu, aby si sám jakékoli pojistné hradil, třeba z titulu dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Nicméně některým povinnostem se zaměstnanec stejně nevyhne. Jaké jsou povinnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli a potažmo zdravotní pojišťovně? A které povinnosti jsou uloženy zaměstnavateli?

POSTUPY PO ZMĚNĚ K 1. 1. 2026 - Podle § 12 písm. b) z. č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec povinen sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn, a pokud je pojištěncem podle § 7 odst. 1 (je evidován v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát), sděluje zaměstnavateli i tuto skutečnost. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny, nebo stane-li se nebo přestane-li být pojištěncem podle § 7 odst. 1 v době trvání zaměstnání; tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne vzniku skutečnosti, která nastala. Zaměstnavatel je určitě oprávněn požadovat po zaměstnanci předložení dokladu o tom, že je (anebo již není) za něj plátcem pojistného stát především z toho důvodu, že zodpovídá za správné stanovení vyměřovacího základu.

Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatel povinen pojištěnci (zaměstnanci) písemně potvrdit. Pro praktickou aplikaci některých povinností může zaměstnavatel použít dále uvedené vzory:

V každém vystaveném potvrzení se uvede místo a datum, jméno a příjmení odpovědného pracovníka zaměstnavatele, funkční zařazení, otisk razítka a podpis.

Informace o „státní kategorii“ získávané zdravotními pojišťovnami

Za účelem snížení administrativní zátěže oznamují zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně od 1. ledna 2026 dle podmínek v § 10 odst. 1 písm. c) z. č. 48/­1997 Sb. pouze ty „státní kategorie“, které jsou jim přímo známy, tj. v případě ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené. V této souvislosti je další zásadní změnou, že zaměstnavatelé oznamují tyto skutečnosti příslušné zdravotní pojišťovně pouze jedenkrát měsíčně po skončení daného měsíce v den splatnosti pojistného, tedy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, jak stanoví § 5 odst. 2 z. č. 592/­1992 Sb.

Zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, oznamují zdravotním pojišťovnám také orgány a instituce. Například se jedná o pobírání rodičovského příspěvku (sděluje úřad práce), o studiu (oznamuje škola), o přiznání nebo odejmutí důchodu (informaci podává ČSSZ). Nicméně i tyto skutečnosti může (ale není povinen) oznámit zdravotní pojišťovně sám pojištěnec, není nutné podání tohoto oznámení v elektronické podobě.

A ještě do třetice. Podle § 10 odst. 5 z. č. 48/­1997 Sb. je pojištěnec povinen oznámit a doložit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy nastaly, skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7 odst. 1 písm. i), j), k), m), n), r), s) a t). Pojištěnec tak oznamuje a dokládá zdravotní pojišťovně „státní kategorii“ například z titulu příjemce dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání, invalidity třetího stupně nebo evidence v kategorii osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku při splnění podmínek v § 7 odst. 1 písm. k) cit zákona.

VÍCE ZAMĚSTNÁNÍ V JEDNOM KALENDÁŘNÍM MĚSÍCI - Může se stát, že zaměstnanec bude mít v rámci jednoho kalendářního měsíce více zaměstnání, kdy se jedná o osobu, u které musí být dodržen minimální vyměřovací základ. Podívejme se v těchto souvislostech v právních podmínkách roku 2026 na řešení situace z praxe.

Příklad

Zaměstnání bylo ukončeno dne 10. 3. (zaměstnavatel A). Od 11. 3. začal pojištěnec pracovat u jiného zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, dohoda skončila ke dni 18. 3. (zaměstnavatel B). Od 19. 3. nastoupil u dalšího zaměstnavatele (zaměstnavatel C), zaměstnání pokračovalo i v následujících měsících.

V měsíci březnu měl pojištěnec jako zaměstnanec u třech zaměstnavatelů tyto příjmy:

-   Zaměstnavatel A: 12 000 Kč

-   Zaměstnavatel B: 5 000 Kč

-   Zaměstnavatel C: 10 000 Kč

V souvislosti s oznamováním změn je postup zaměstnavatelů při vyplňování formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele následující:

Zaměstnavatel A odhlásí zaměstnance do 18. 3. kódem „O“ k datu 10. 3.

Zaměstnavatel B použije na jednom formuláři kód „P“ s datem 11. 3. a kód „O“ s datem 18. 3., oznámení bude provedeno do 20. 4.

Zaměstnavatel C přihlásí zaměstnance do 27. 3. kódem „P“ k datu 19. 3.

Při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je zapotřebí si nejprve uvědomit, že příjem na dohodu o pracovní činnosti se bere v úvahu (započítává) do celkového úhrnu příjmů za měsíc březen pouze tehdy, pokud činí alespoň 4 500 Kč. Není přitom rozhodující, jak dlouho zaměstnání na dohodu v kalendářním měsíci trvá. Posuzují se (sčítají) příjmy zakládající účast na zdravotním pojištění neboli podléhající odvodu pojistného.

Protože je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů dosaženo hodnoty minimální mzdy, odvádí každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu. Pro případ kontroly ze strany zdravotní pojišťovny musí každý zaměstnavatel předložit doklad o výši příjmu u dalších dvou zaměstnavatelů. Z úhrnu příjmů pak vyplyne, že minimální vyměřovací základ je za měsíc březen dodržen (příjmy od všech zaměstnavatelů činí v úhrnu 27 000 Kč).

Obdobně by se postupovalo při stejných příjmech například tehdy, kdyby:

-   zaměstnání u zaměstnavatele A skončilo k 10. 3. ve zkušební době,

-   dohoda o pracovní činnosti neboli zaměstnání B trvalo kratší dobu a příjem by činil alespoň 4 500 Kč,

-   zaměstnání u zaměstnavatele C by v březnu započalo po 19. 3.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu

Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl za měsíc březen 4 500 Kč, sčítaly by se příjmy pouze u zaměstnavatelů A a C a jejich úhrnem by bylo zajištěno poměrné minimum 16 619,35 Kč [(23:31) x 22 400], tj. za dobu celkem 23 kalendářních dnů trvání obou zaměstnání (s odvodem pojistného zaměstnavatelem) v měsíci březnu.

Pokud by v součtu příjmů nebylo částky 16 619,35 Kč dosaženo, provedl by zaměstnancem pověřený zaměstnavatel dle § 3 odst. 9 písm. a) a § 3 odst. 10 z. č. 592/­1992 Sb. dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty poměrného minimálního vyměřovacího základu.

Bez minima ve zdravotním pojištění

Kdyby zaměstnanec patřil mezi osoby-výjimky vyjmenované v citovaném ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/­1992 Sb., pro které minimum neplatí, byl by vyměřovacím základem za měsíc březen dosažený příjem, tedy v úhrnu všech příjmů částka relevantně i nižší než 22 400 Kč, nebo i nižší než poměrná část minima. Tento postup by se použil například u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 z. č. 48/­1997 Sb. Takovým zaměstnancem je kupříkladu poživatel některého z důchodů, student, pojištěnec osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku, osoba na rodičovské dovolené a další.

Ing. Antonín Daněk