Vlastní kapitál

obchodních korporací

 

Vladimír Hruška

Pokud chceme hovořit o vlastním kapitálu obchodní korporace, mnozí z nás okamžitě zareagují tak, že hovoříme o části pasivní strany rozvahy. Na pasívní straně bilance nacházíme (vedle vlastního kapitálu) ještě rezervy, závazky a pasivní časové rozlišení. Z tohoto pohledu tedy máme oblast našeho článku vytýčenu poměrně jednoznačně. Ano, na dalších stránkách tohoto příspěvku se zaměříme na část pasivní strany rozvahy s tím, že vedle řešených příkladů ukážeme a upozorníme na některé poměrně nové záležitosti, které se váží právě k této problematice.

Pro správné sestavení (nejen) pasivní strany rozvahy je nezbytné nahlédnout do vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen Vyhláška). Zde, konkrétně v příloze č. 1, je uvedeno uspořádání a označování položek rozvahy (bilance).

 

Problematika vlastního kapitálu je zajímavá především z pohledu účetních předpisů. Ale nesmíme opomenout ani na zákon č. 90/­2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obchodních korporacích), zákon č. 89/­2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník), či zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů). Na tyto zákony se budeme v našem příspěvku odkazovat.

 

Abychom nezaměňovali některé výrazy, které se v praxi často používají, uděláme si na začátek krátký přehled pojmů, s odkazem na příslušnou legislativu. Tím bychom měli zamezit nepřesnému využívání a chápání těchto pojmů. Je třeba však uvést, že ne všechny se přímo vztahují na námi probírané téma.

Pojem	Význam	Legislativa
Jmění	Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.	Občanský zákoník, § 495
Majetek	Souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek.	Občanský zákoník, § 495
Obchodní majetek fyzické osoby	Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.	Zákon o daních z příjmů, § 4 odst. 4
Obchodní majetek právnické osoby	Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se pro účely daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který: a) mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu, b) k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.	Zákon o daních z příjmů, § 20c
Vlastní kapitál	Definován v účetních předpisech, jako součet řádků: – Základní kapitál – Ážio a kapitálové fondy – Fondy ze zisku – Výsledek hospodaření minulých let – Výsledek hospodaření běžného účetního období – Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (viz dále)	Vyhláška, příloha č. 1
Základní kapitál	Základní kapitál obchodní korporace je souhrn všech vkladů.	Zákon o obchodních korporacích, § 30

 

Vlastní kapitál nalezneme v účetních předpisech, konkrétně ve Vyhlášce. V následujícím přehledu se pokusíme uvést jeho rozklad. Položkami uvedenými v pravém sloupci se dostáváme na detailní řádky rozvahy v plném rozsahu. V závorce uvádíme označení příslušného rozvahového řádku.

Vlastní kapitál v rozvaze – strana pasiv (v plném rozsahu)
Vlastní kapitál v rozvaze – strana pasiva (zkrácený rozsah – rozšířená varianta)
Vlastní kapitál (A.)	Základní kapitál (A.I.)	Základní kapitál (A.I.1.)
		Vlastní podíly (A.I.2.)
		Změny základního kapitálu (A.I.3.)
	Ážio a kapitálové fondy (A.II.)	Ážio (A.II.1.)
		Kapitálové fondy (A.II.2.)
		– Ostatní kapitálové fondy (A.II.2.1.)
		– Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (A.II.2.2.)
		– Oceňování rozdílu z přecenění při přeměnách obchodních korporací (A.II.2.3.)
		– Rozdíly z přeměn obchodních korporací (A.II.2.4.)
		– Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (A.II.2.5.)
	Fondy ze zisku (A.III.)	Ostatní rezervní fondy (A.III.1.)
		Statutární a ostatní fondy (A.III.2.)
	Výsledek hospodaření minulých let (A.IV.)	Nerozdělitelný zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (A.IV.1.)
		Jiný výsledek hospodaření minulých let (A.IV.2.)
	Výsledek hospodaření běžného účetního období (A.V.)
	Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (A.VI.)

 

V části zvýrazněného podkladu tabulky uvádíme Vlastní kapitál v rozvaze – strana pasiva (zkrácený rozsah – rozšířená varianta). Tuto verzi rozvahy mohou sestavit malé účetní jednotky bez povinnosti ověření účetní závěrky auditorem, popřípadě i mikro účetní jednotky bez povinností ověření účetní závěrky auditorem, pokud nevyužijí možnost sestavit rozvahu ve zkráceném rozsahu – základní varianta. Tato varianta spočívá ve vykázání jen samotné položky Vlastní kapitál (položka A.). Takovouto rozvahu mohou sestavit mikro účetní jednotky bez povinnosti ověření účetní závěrky auditorem.

 

Poznámka

Vlastní kapitál může nabývat nejen kladných, ale i záporných hodnot, pokud dosažené ztráty společnosti převýšily hodnotu základního kapitálu i ostatních složek vlastního kapitálu.

 

Postupně se zaměříme na jednotlivé položky vlastního kapitálu.

 

–   Položka A. Vlastní kapitál

Jedná se o součtovou položku, ve které se sčítají položky: A.I. Základní kapitál, A.II. Ážio a kapitálové fondy, A.III. Fondy ze zisku, A.IV. Výsledek hospodaření minulých let, A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období a A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku.

 

–   Položka A.I. Základní kapitál

Jedná se o součtovou položku, ve které se sčítají položky: A.I.1. Základní kapitál, A.I.2. Vlastní podíly a A.I.3. Změny základního kapitálu.

 

–   Položka A.I.1. Základní kapitál

Položka „A.I.1. Základní kapitál“ obsahuje zapsaný základní kapitál obchodních korporací, zapsané i nezapsané kmenové jmění státních podniků, základní kapitál obchodních korporací povinně nezapisovaný. Tato položka obsahuje též u fyzické osoby rozdíl mezi majetkem určeným k podnikání a dluhy plynoucími z podnikání při zohlednění účtování o reálných hodnotách v příslušné položce vlastního kapitálu. (individuální podnikatel – viz dále).

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty 411 a 491.

 

Důležitá poznámka

Syntetické účty používané v tomto článku jsou účty, které se obvykle v praxi vyskytují. Je nezbytné ale upozornit na skutečnost, že při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví, na základě svého rozhodnutí, v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy, jak ji uvádí Vyhláška příloze č. 4. V účetních jednotkách se lze setkat i s jiným (odlišným) značením syntetických účtů. Doufáme, že laskaví čtenáři, v případě potřeby, přizpůsobí zde navrhovaná čísla syntetických účtů svým potřebám.

 

Krátká charakteristika použitých syntetických účtů v rámci této položky:

411 – Základní kapitál

Základní kapitál obchodní korporace je souhrn všech vkladů (viz § 30 zákona o obchodních korporacích).

Na příslušném účtu účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy vykazovaném v položce „A.I.1. Základní kapitál“ se zaúčtuje základní kapitál a jeho změny podle právní formy účetní jednotky a podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 012 Změny vlastního kapitálu. Ten uvádí základní postupy účtování změn vlastního kapitálu a bližší informace ohledně jednotlivých typů obchodních korporací.

 

Než se dostaneme k dalším položkám vlastního kapitálu, pokusme se nejdříve charakterizovat obchodní korporace a družstvo tak, jak je definuje zákon o obchodních korporacích. Jde o výčet nejdůležitějších informací vztahující se k dané problematice.

1.   Obchodní korporace – obecně

Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (zákon o obchodních korporacích je zkráceně nazývá společnost) a družstva. Pojem korporace ani společnost není blíže definován, nicméně z logiky věci vyplývá, že pod pojmem společnost je chápána právnická osoba. Občanský zákoník uvádí, že právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. Právnické osoby vedou spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech, i když nejsou povinny vést účetnictví podle jiného právního předpisu. Právnickou osobu lze ustavit zakladatelským právním jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, popřípadě jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis.

Zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, jaký má právnická osoba statutární orgán a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo. Určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma. Pokud není uvedeno, na jaký čas se právnická osoba ustavuje, platí, že je ustavena na dobu neurčitou.

Více zakladatelů zakládá právnickou osobu přijetím stanov nebo uzavřením jiné smlouvy. Právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Za právnickou osobu lze jednat jejím jménem již před jejím vznikem. Kdo takto jedná, je z tohoto jednání oprávněn a zavázán sám. Jedná-li více osob, jsou oprávněny a zavázány společně a nerozdílně. Právnická osoba může účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převzít. V takovém případě platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převezme-li je, dá dalším zúčastněným najevo, že tak učinila.

 

Jménem právnické osoby je její název. Název musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy. Je asi logické, že název nesmí být klamavý.

Při ustanovení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě. Zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání uvede název obce, kde je sídlo právnické osoby. Do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla.

 

Právnickou osobu lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém zájmu. Tato její povaha se posuzuje podle hlavní činnosti právnické osoby.

Zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli. Dobrá víra členů orgánu právnické osoby se přičítá právnické osobě.

 

Jak je uvedeno přímo v občanském zákoníku, právnická osoba si tvoří orgány:

–   individuální – o jednom členu nebo

–   kolektivní – o více členech.

 

Fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána (jinak člen voleného orgánu), musí být plně svéprávná. To platí i pro zástupce právnické osoby, která je sama členem voleného orgánu jiné právnické osoby. Je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu.

 

Zakladatelské právní jednání může:

–   stanovit pro schopnost orgánu usnášet se vyšší počet zúčastněných, vyžádat pro přijetí rozhodnutí vyšší počet hlasů nebo stanovit postup, kterým lze způsob rozhodování orgánu měnit,

–   připustit rozhodování orgánu i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků,

–   určit, že v případě dosažení rovnosti hlasů při rozhodování voleného orgánu právnické osoby rozhoduje hlas předsedajícího.

 

Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení. Zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nelze namítat, že právnická osoba nepřijala potřebné usnesení, že usnesení bylo stiženo vadou, nebo že člen orgánu přijaté usnesení porušil.

Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Pokud náleží působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán.

Právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku a právnická osoba, která nepodléhá zápisu do veřejného rejstříku, zaniká skončením likvidace. Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona. Právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. Vstoupí-li právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku do likvidace, navrhne likvidátor bez zbytečného odkladu zápis vstupu do likvidace do veřejného rejstříku. Po dobu likvidace užívá právnická osoba svůj název s dodatkem v likvidaci.

Při vstupu do likvidace povolá příslušný orgán právnické osobě likvidátora, kterým může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu. Zanikne-li funkce likvidátora ještě před zánikem právnické osoby, povolá příslušný orgán právnické osobě bez zbytečného odkladu nového likvidátora. Likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání.

Pozn.: za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu.

 

Likvidátor uspokojí v průběhu likvidace přednostně pohledávky zaměstnanců, s výjimkou, je-li právnická osoba v úpadku. Likvidátor oznámí vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům. Dále likvidátor sestaví ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby. V případě, kdy likvidátor v průběhu likvidace zjistí, že právnická osoba je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh.

Jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty nebo oznámení, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku. K témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku, ke které připojuje podpisový záznam.

Jak se můžeme dočíst v občanském zákoníku, konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce. Ten, kdo se stal likvidátorem, předloží konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku tomu orgánu právnické osoby, který má působnost ho z funkce odvolat, popřípadě působnost ho kontrolovat. Není-li takový orgán, předloží likvidátor tyto doklady a návrhy ke schválení soudu.

Tolik krátce k občanskému zákoníku tak, jak definuje právnické osoby. Nyní se vraťme do zákona o obchodních korporacích. Jak již bylo řečeno, obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (obecně společnosti) a družstva.

 

Společnostmi jsou:

•    osobní společnosti (poznámka: osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku):

–   veřejná obchodní společnost a

–   komanditní společnost

•    kapitálové společnosti:

–   společnost s ručením omezeným a

–   akciová společnost

–   evropská společnost a

–   evropské hospodářské zájmové sdružení.

 

Družstvy jsou:

–   družstvo a

–   evropská družstevní společnost.

 

V případě, kdy kapitálová společnost nebo družstvo uvádí na obchodních listinách také údaj o svém základním kapitálu, musí se tento údaj týkat pouze upsané a splacené části základního kapitálu.

 

Akciová společnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňuje údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, a další údaje stanovené zákonem o obchodních korporacích, a to:

–   způsobem umožňujícím dálkový přístup,

–   pro veřejnost bezplatně,

–   jednoduše dostupným způsobem po zadání elektronické adresy (internetové stránky).

 

Pozn.: Pokud společnost s ručením omezeným zřídí internetové stránky, musí postupovat obdobně.

1.1   Založení obchodní korporace

Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou. Společenská smlouva, kterou se zakládá kapitálová společnost, vyžaduje formu veřejné listiny. Pokud právní předpis připouští (viz dále), aby společnost založil jediný zakladatel, zakládá se zakladatelskou listinou pořízenou ve formě veřejné listiny. Dále je třeba čtenáře seznámit s tím, že pokud není návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podán do 6 měsíců ode dne jejího založení, platí, že nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy.

 

Pozn.: tuto lhůtu lze ve společenské smlouvě změnit.

1.2   Jednočlenná společnost

Zákon o obchodních korporacích v ustanovení § 11 uvádí, že kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel. Kapitálová společnost může mít jediného společníka také v důsledku soustředění všech podílů v jeho rukou. Působnost nejvyššího orgánu vykonává v takovéto společnosti její společník. Pokud je vyžadováno, aby rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti bylo osvědčeno veřejnou listinou, má rozhodnutí jediného společníka formu veřejné listiny.

Smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy.

 

Pozn.: toto neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých.

1.3   Vklad

Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie.

Předmětem vkladu je věc, kterou se společník nebo budoucí společník (= vkladatel) zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní (= vkladová povinnost). Další důležitou informací je, že vkladovou povinnost lze splnit:

–   splacením v penězích, tzn. peněžitým vkladem nebo

–   vnesením jiné penězi ocenitelné věci, tzn. nepeněžitým vkladem.

1.4   Správce vkladů

Před vznikem obchodní korporace přijímá a spravuje splacené nebo vnesené předměty vkladů nebo jejich části společenskou smlouvou pověřený správce vkladů. Správcem vkladů může být i zakladatel nebo některý ze zakladatelů. Pokud je nepeněžitým vkladem:

–   nemovitá věc – je předmět vkladu vnesen tak, že vkladatel předá správci vkladů nemovitou věc a písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci,

–   movitá věc – je předmět vkladu vnesen předáním věci správci vkladů, ledaže společenská smlouva určí jinak,

–   závod nebo jeho část – je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu (na smlouvu o vkladu závodu nebo jeho části se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o koupi),

–   pohledávka – je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu pohledávky (na smlouvu o vkladu pohledávky se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o postoupení pohledávky) a vkladatel ručí za její dobytnost do výše jejího ocenění.

 

V ostatních případech je nepeněžitý vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu mezi vkladatelem a správcem vkladů.

 

Správce vkladů vydá tomu, kdo je oprávněn podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli. Prohlášení se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, ledaže zákon zápis rozsahu splnění vkladové povinnosti do obchodního rejstříku nevyžaduje.

Vlastnické právo k předmětu vkladu vnesenému před vznikem obchodní korporace nabývá obchodní korporace okamžikem svého vzniku. Jak je uvedeno přímo v zákonu o obchodních korporacích, vlastnické právo k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, která je předmětem vkladu, nabývá obchodní korporace zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu na základě prohlášení (viz § 19 zákona o obchodních korporacích).

 

Pozn.: obdobně to platí pro další věci, k nimž se vlastnické právo nabývá zápisem do příslušného seznamu.

 

Po vzniku obchodní korporace jí správce vkladů předá předměty vkladů i s plody a užitky, ledaže ohledně plodů a užitků společenská smlouva určí jinak. V případě, kdy obchodní korporace nevznikne, správce vkladů předměty vkladů nebo jejich části i s plody a užitky bez zbytečného odkladu vrátí vkladatelům. Za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně.

1.5   Základní kapitál a podíl

Základní kapitál obchodní korporace je souhrn všech vkladů. Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.

Každý společník může mít pouze 1 podíl v téže obchodní korporaci (to neplatí pro účast v kapitálové společnosti a podíl komanditisty). Podíl společníka v obchodní korporaci nesmí být představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, ledaže se jedná o kapitálovou společnost nebo stanoví-li tak jiný právní předpis.

Pokud je podíl:

–   v obchodní společnosti ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči obchodní společnosti jen správce společné věci,

–   v družstvu ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společnými členy a podíl vůči družstvu spravuje správce společné věci, kterým může být jen jeden ze spoluvlastníků. Jsou-li spoluvlastníky podílu v družstvu manželé, může podíl vůči družstvu spravovat kterýkoliv z nich.

 

Obchodní korporace může nabýt vlastní podíl, jen pokud tak stanoví zákon o obchodních korporacích.

Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Na základě účetní závěrky lze rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. Zisk a jiné vlastní zdroje lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.

 

Částka k rozdělení nesmí v kapitálové společnosti nebo družstvu překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může kapitálová společnost nebo družstvo použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s větou první nemá právní účinky. K rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis nebo společenská smlouva způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští.

 

O vyplacení podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích rozhoduje statutární orgán. Je-li rozdělení v rozporu se zákonem, podíly na zisku nebo jiných vlastních zdrojích se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením v rozporu se zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře.

Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o jeho rozdělení, ledaže zákon, společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak.

 

Je zřejmé, že o vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. Je-li rozdělení zisku a podílů na zisku v rozporu se zákonem o obchodních korporacích, podíly na zisku se nevyplatí.

 

Pozn.: Ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením podílu na zisku v rozporu se zákonem o obchodních korporacích souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře.

Příklad

Při zrušení obchodní korporace s likvidací má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku (pokud nestanoví společenská smlouva nebo dohoda společníků jinak). Tento podíl se vyplácí v penězích.

 

Zálohu na podíl na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. Součet záloh na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů tvořených ze zisku, které může obchodní korporace použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou.

 

Pozn.: Záloha na podíl na zisku se vrací do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena, ledaže částka zisku k rozdělení vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky dosahuje alespoň součtu záloh na podíl na zisku vyplacených v souladu se zákonem a nejvyšší orgán rozhodl o rozdělení této částky.

 

Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost. Zákon o obchodních korporacích stanoví, že pokud nestačí likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů.

 

Při zrušení obchodní korporace s likvidací ručí společníci za její dluhy po jejím zániku do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž ručili za jejího trvání. Mezi sebou se společníci vyrovnají stejným způsobem jako při ručení za trvání společnosti. Jestliže společníci za trvání společnosti za dluhy společnosti neručili, vypořádají se mezi sebou podle poměru svých podílů ke dni zániku společnosti.

1.6   Orgány obchodní korporace

Nejvyšším orgánem je (jsou):

–   všichni její společníci v osobní společnosti,

–   valná hromada v kapitálové společnosti a

–   členská schůze v družstvu.

 

Kontrolním orgánem obchodní korporace se rozumí:

–   dozorčí rada,

–   kontrolní komise nebo

–   jiný obdobný orgán.

 

V případě, že kontrolní orgán nedá souhlas k jednáním statutárního orgánu, u kterých zákon o obchodních korporacích nebo společenská smlouva vyžadují jeho předchozí souhlas, nebo jestliže tento orgán zakáže statutárnímu orgánu určité jednání, odpovídají namísto členů statutárního orgánu za případnou újmu způsobenou společnosti ti členové kontrolního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře.

Kolektivní orgán zvolí předsedu, jehož hlas je v případě rovnosti hlasů rozhodující, ledaže společenská smlouva pro tento případ určí jinak (to neplatí pro osobní společnosti).

Statutárním orgánem:

–   osobní společnosti – je každý její společník,

–   společnosti s ručením omezeným – je každý jednatel (ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán).

Členem orgánu obchodní korporace nemůže být také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti.

1.7   Neplatnost obchodní korporace

Po vzniku obchodní korporace ji soud také prohlásí, a to i bez návrhu, za neplatnou, jestliže:

a)  společenská smlouva nebyla pořízena v předepsané formě,

b)  nebyla dodržena ustanovení o výši nejnižšího splacení základního kapitálu, nebo

c)  zjistí nezpůsobilost k právním jednáním všech zakládajících společníků.

1.8   Zrušení a zánik obchodní korporace a ustanovení o likvidaci

Soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže:

–   pozbyla všechna podnikatelská oprávnění, pozn. to neplatí, pokud byla založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání.

–   není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel,

–   nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, nebo

–   provozuje činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou vykonávat jen fyzické osoby, bez pomoci těchto osob.

Konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor také nejvyššímu orgánu obchodní korporace.

2.   Akciová společnost

Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Firma obsahuje označení akciová společnost, které může být nahrazeno zkratkou akc. spol. nebo a. s. Zákon o obchodních korporacích uvádí, že společnost zachází za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně.

Účastnickými cennými papíry jsou cenné papíry vydané společností, se kterými je spojen podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech v této společnosti, a dále cenné papíry vydané společností, se kterými je spojeno právo takové cenné papíry získat. Základní kapitál se vyjadřuje v českých korunách. Je třeba předeslat, že v případě, že akciová společnost vede podle zvláštního zákona účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech. Výše základního kapitálu akciové společnosti je alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR.

V případě, kdy je emisní kurs akcie vyšší než její jmenovitá nebo účetní hodnota, tvoří tento rozdíl ážio. V případě, kdy je částka placená na splacení emisního kursu nebo cena vneseného nepeněžitého vkladu určená stanovami nebo valnou hromadou nižší než emisní kurs akcie, započte se plnění nejprve na ážio.

2.1   Založení akciové společnosti

K založení společnosti se vyžaduje přijetí stanov. Ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií, je zakladatel. Stanovy obsahují:

–   firmu a předmět podnikání nebo činnosti,

–   výši základního kapitálu,

–   počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány,

–   mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených,

–   počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě (pokud mají být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té, které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti),

–   údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen,

–   popřípadě jiné údaje dle zákona o obchodních korporacích.

 

Při založení stanovy společnosti obsahují také informace, které lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze stanov vypustit. Jedná se o:

–   alespoň, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou,

–   tehdy, bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, jméno vkladatele, popis nepeněžitých vkladů, jakož i počet, jmenovitou hodnotu a druh akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry, a určení znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu,

–   tehdy, mají-li být vydány akcie jako zaknihované cenné papíry, čísla majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány,

–   údaj o tom, koho zakladatelé určují členy orgánů společnosti, kteří mají být podle stanov voleni valnou hromadou,

–   údaje o tom, kolik akcií, který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen,

–   určení ceny nepeněžitých vkladů při založení společnosti,

–   určení správce vkladů a

–   v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti.

 

Cena nepeněžitého vkladu se určí na základě posudku zpracovaného znalcem (nesmí však být vyšší, než kolik činí částka určená znalcem). Znalce vybírají při zakládání společnosti zakladatelé, jinak představenstvo. Jistě nás nepřekvapí, že posudek znalce oceňujícího nepeněžitý vklad obsahuje alespoň popis nepeněžitého vkladu, použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda cena nepeněžitého vkladu získaná použitými způsoby odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být společností vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad a částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.

 

Pozn.: Posudek znalce společnost uloží do sbírky listin.

 

Založení společnosti je účinné, splatil-li každý zakladatel případné ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií v době určené ve stanovách a na účet banky určený ve stanovách, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.

 

Pozn.: Pokud nejsou splněny uvedené povinnosti, nelze společnost zapsat do obchodního rejstříku.

2.2   Akcie a jiné cenné papíry vydávané akciovou společností

Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Určí-li tak stanovy, může společnost vydat akcie, které nemají jmenovitou hodnotu a představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti (kusové akcie). Vydá-li společnost kusové akcie, nemůže vydat nebo mít vydány akcie se jmenovitou hodnotou. Podíl na základním kapitálu se u kusové akcie určí podle počtu akcií.

 

Akcie obsahuje:

a)  označení, že jde o akcii,

b)  jednoznačnou identifikaci společnosti,

c)  jmenovitou hodnotu,

d)  údaj o formě akcie,

e)  u akcie na jméno jednoznačnou identifikaci akcionáře a

f)  název druhu akcie a popis práv s ním spojených alespoň odkazem na stanovy, mají-li být vydány akcie různých druhů.

 

Kusová akcie musí obsahovat označení kusová akcie. Akcie obsahuje i číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění. V případě, kdy je akcie vydána jako zaknihovaný cenný papír, postačí, že výše uvedené údaje jsou zjistitelné z evidence zaknihovaných cenných papírů.

 

Akcie téže společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu. Pokud byla vydána hromadná akcie, obsahuje také údaj o tom, kolik akcií a jakého druhu nahrazuje.

Akcie může mít formu cenného papíru na řad nebo na doručitele, Obdobně to platí pro zaknihované akcie. Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele.

Akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele. K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby akcionáře společnosti a předložení akcie na jméno společnosti. Akcie na majitele je neomezeně převoditelná a mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo jako imobilizovaný cenný papír. Akcionáři nejsou oprávněni požadovat vydání svých imobilizovaných akcií z hromadné úschovy.

Akcie, s nimiž je spojeno právo na určitý úrok nezávisle na hospodářských výsledcích společnosti, se zakazují. S akciemi o stejné jmenovité hodnotě nebo s kusovými akciemi mohou být spojena různá práva nebo i různá váha hlasů.

Dalším druhem akcií je prioritní akcie. Jedná se o akcie, se kterými jsou spojena přednostní práva týkající se podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích nebo na likvidačním zůstatku společnosti. Není-li ve stanovách určeno jinak, jsou prioritní akcie vydány bez hlasovacího práva.

Vyžaduje-li zákon o obchodních korporacích hlasování na valné hromadě podle druhu akcií, je vlastník prioritní akcie bez hlasovacího práva oprávněn na valné hromadě hlasovat. Akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo, mohou být vydány, jen pokud souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřesáhne 90 % základního kapitálu.

 

Určí-li tak stanovy, mohou být práva a povinnosti spojená s nesplacenou akcií spojena se zatímním listem.

Zatímní list je cenný papír na řad, který obsahuje:

a)  označení zatímní list,

b)  jednoznačnou identifikaci společnosti,

c)  jednoznačnou identifikaci vlastníka zatímního listu,

d)  jmenovitou hodnotu tvořenou součtem jmenovitých hodnot nesplacených akcií,

e)  počet akcií, které zatímní list nahrazuje, jejich formu nebo údaj, že nahrazuje zaknihované akcie, popřípadě i určení jejich druhu,

f)  splacenou a nesplacenou část emisního kursu akcií a lhůty pro jeho splácení a

g)  podpis člena nebo členů představenstva. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění.

Převodce ručí společnosti za dluhy, které byly se zatímním listem na nabyvatele převedeny.

Určí-li tak stanovy, může společnost na základě rozhodnutí valné hromady vydat dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie nebo prioritní dluhopisy, které obsahují právo na přednostní upisování akcií. Vydání vyměnitelných dluhopisů může být vázáno na výměnu za již vydané akcie nebo na současné rozhodnutí společnosti o podmíněném zvýšení základního kapitálu. Vydání prioritních dluhopisů je vázáno na současné rozhodnutí společnosti o podmíněném zvýšení základního kapitálu.

Jak je uvedeno přímo v zákonu o obchodních korporacích, společnost nesmí upisovat vlastní akcie. Nabývat je může jen za podmínek stanovených zákonem o obchodních korporacích.

 

Společnost může sama nebo prostřednictvím jiné osoby jednající vlastním jménem na účet společnosti nabývat vlastní akcie, jen pokud byl zcela splacen jejich emisní kurs, a jen pokud:

–   se na nabytí vlastních akcií usnesla valná hromada,

–   nabytí akcií, včetně akcií, které společnost nabyla již dříve a které stále vlastní, a akcií, které na účet společnosti nabyla jiná osoba jednající vlastním jménem, nezpůsobí snížení vlastního kapitálu pod upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře, a

–   společnost má zdroje na vytvoření zvláštního rezervního fondu na vlastní akcie, je-li vytvoření tohoto fondu vyžadováno (viz podle § 316 zákona o obchodních korporacích).

Usnesení valné hromady upraví podrobnosti předpokládaného nabytí akcií, a to alespoň:

a)  nejvyšší počet akcií, které může společnost nabýt, a jejich jmenovitou hodnotu,

b)  dobu, po kterou může společnost na základě tohoto pověření akcie nabývat, ne delší než 5 let, a

c)  nejvyšší a nejnižší cenu, za niž může společnost akcie nabýt, a to při nabývání akcií za úplatu.

 

Společnost může nabývat vlastní akcie i bez splnění výše uvedených podmínek tehdy, nabývá-li je:

–   za účelem provedení rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu,

–   jako univerzální právní nástupce, případně v souvislosti s nabytím závodu nebo jeho části,

–   z důvodu plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem nebo na základě soudního rozhodnutí k ochraně menšinových akcionářů,

–   v důsledku neplnění povinnosti akcionáře splatit emisní kurs, nebo

–   v soudní dražbě při výkonu rozhodnutí na vymožení pohledávky proti vlastníkovi splacených akcií.

 

Společnost, která vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie, vytvoří ve stejné výši zvláštní rezervní fond. Zvláštní rezervní fond společnost zruší nebo sníží, pokud vlastní akcie zcela nebo zčásti zcizí nebo použije na snížení základního kapitálu. Na vytvoření nebo doplnění zvláštního rezervního fondu může společnost použít nerozdělený zisk nebo jiné fondy, které může použít podle svého uvážení.

2.3   Orgány společnosti

Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada, je systém dualistický. Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel, je systém monistický.

Pozn.: V pochybnostech platí, že je zvolen dualistický systém.

Valná hromada

Akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.

Valnou hromadu svolává představenstvo alespoň jednou za účetní období, pokud stanovy neurčí, že valná hromada má být svolána častěji. Valnou hromadu svolává představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud ji představenstvo bez zbytečného odkladu nesvolá a zákon o obchodních korporacích svolání valné hromady vyžaduje, anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet (pokud zákon o obchodních korporacích nestanoví jinak).

 

Členové představenstva nebo správní rady se vždy účastní valné hromady. Členovi představenstva nebo správní rady musí být uděleno slovo, kdykoliv o to požádá. Představenstvo nebo správní rada svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti očekávat, nebo z jiného vážného důvodu, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření.

Další důležitou informací je, že valná hromada projedná nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období řádnou účetní závěrku.

 

Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. Valná hromada rozhoduje usnesením. Do působnosti valné hromady náleží poměrně mnoho úkonů. Jedná se o:

•    rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, určí-li tak společenská smlouva nebo zákon, nedochází-li k ní na základě zákona,

•    rozhodování o změnách výše základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti,

•    volba a odvolání jednatele, případně členů dozorčí rady, byla-li zřízena,

•    volba a odvolání likvidátora, určí-li tak společenská smlouva,

•    schvalování udělení a odvolání prokury, ledaže společenská smlouva určí jinak,

•    rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, určí-li tak společenská smlouva,

•    schvalování řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát,

•    rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak,

•    schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,

•    schválení smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podíl na zisku společnosti nebo jiných vlastních zdrojích,

•    schválení finanční asistence,

•    rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem,

•    rozhodnutí o naložení s vkladovým ážiem,

•    schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku,

•    rozhodování o podání návrhu na vyloučení společníka soudem,

•    další případy, které do působnosti valné hromady svěřuje tento zákon, jiný právní předpis nebo společenská smlouva.

 

Systém vnitřní struktury společnosti může být buď dualistický, nebo monistický.

Dualistický systém

V případě dualistického systému je statutárním orgánem společnosti představenstvo, kterému přísluší obchodní vedení společnosti. Představenstvo:

–   zajišťuje řádné vedení účetnictví,

–   předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a

–   v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradu ztráty.

 

Zákon o obchodních korporacích stanoví, že účetní závěrku uveřejní představenstvo na internetových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení účetní závěrky.

Společně s účetní závěrkou uveřejní představenstvo výroční zprávu zpracovanou podle právních předpisů upravujících účetnictví. Nezpracovává-li se výroční zpráva, uveřejní představenstvo společně s účetní závěrkou zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.

Členy představenstva volí a odvolává valná hromada, ledaže stanovy určí, že tato působnost náleží dozorčí radě. V případě, že volí členy představenstva dozorčí rada, schválí také smlouvy o výkonu funkce s jednotlivými členy představenstva.

Neurčí-li stanovy jinak, má představenstvo 3 členy.

Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti. Dozorčí rada se řídí zásadami schválenými valnou hromadou, ledaže jsou v rozporu se zákonem o obchodních korporacích nebo stanovami. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám.

 

Pozn.: Nikdo není oprávněn udělovat dozorčí radě pokyny týkající se její zákonné povinnosti kontroly působnosti představenstva.

 

Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost společnosti děje v souladu s jinými právními předpisy a stanovami.

Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popřípadě také mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty a předkládá svá vyjádření valné hromadě.

Monistický systém

Statutárním orgánem společnosti je správní rada. Správní radě přísluší obchodní vedení a dohled nad činností společnosti.

2.4   Změny výše základního kapitálu

Účinky zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti nastávají převzetím vkladové povinnosti a vnesením všech nepeněžitých vkladů nebo splacením takové části peněžitých vkladů určené společenskou smlouvou nebo rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, s jejímž splacením společenská smlouva nebo toto rozhodnutí spojuje účinky zvýšení základního kapitálu. Pokud je část peněžitých vkladů určená společenskou smlouvou, může rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit, že účinky zvýšení základního kapitálu nastávají později. Účinky zvýšení základního kapitálu však nemohou nastat později, než je nová výše základního kapitálu zapsána do obchodního rejstříku. Účinky zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nebo kombinací způsobů nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Účinky snížení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

 

Základní kapitál lze zvýšit:

•    převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu,

•    z vlastních zdrojů, nebo

•    kombinací způsobů zvýšení základního kapitálu.

 

Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů vykázaných ve schválené řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti, ledaže jsou tyto zdroje účelově vázány a společnost není oprávněna jejich účel měnit. Upozorňujeme, že čistý zisk nelze použít při zvyšování základního kapitálu na základě mezitímní účetní závěrky.

Zvýšení základního kapitálu nemůže být vyšší, než kolik činí rozdíl mezi výší vlastního kapitálu a výší základního kapitálu.

Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li část účetní závěrky, na základě, které valná hromada o zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem s výrokem bez výhrad. Společnost sestavuje účetní závěrku pro potřeby rozhodnutí z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodování valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů neuplynulo více než 6 měsíců.

V případě, že společnost z mezitímní účetní závěrky zjistí snížení vlastních zdrojů, nepoužije údaje z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, ale vyjde z této mezitímní účetní závěrky.

Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti obsahuje:

a)  částku, o niž se základní kapitál zvyšuje,

b)  označení vlastního zdroje nebo zdrojů, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce,

c)  novou výši vkladu společníka nebo výši nového vkladu společníka, případně

d)  označení podílu, připadá-li nový vklad společníka na nový podíl, a název druhu podílu, připouští-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, popřípadě

e)  lhůtu pro odevzdání kmenového listu nebo pro převzetí nového kmenového listu.

 

Zvýšení základního kapitálu se provede:

–   vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře, nebo

–   zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií.

Příklad 1

Jakým způsobem zaúčtujeme zvyšování základního kapitálu vlastními zdroji u akciové společnosti?

P.č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Návrh valné hromady na zvýšení základního kapitálu	41x, 428	419
2.	Zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku	419	411

 

 Použité syntetické účty:

41x	–	Základní kapitál a kapitálové fondy
428	–	Nerozdělený zisk minulých let
419	–	Změny základního kapitálu
411	–	Základní kapitál

 

Příklad 2

Společnost Beta a.s. se rozhodla zvýšit základní kapitál z vlastních zdrojů ve výši 5 000 000 Kč.

P.č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Podle rozhodnutí valné hromady je základní kapitál zvýšen celkem o 5 mil. Kč převodem z těchto zdrojů:	–	419	5 000 000
	– z ážia	412	–	300 000
	– z ostatních kapitálových fondů	413	–	100 000
	– z výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení	431	–	600 000
	– z nerozděleného zisku z minulých let	428	–	4 000 000
2.	Zápis zvýšení základního kapitálu po zapsání do obchodního rejstříku	419	411	5 000 000

 

Použité syntetické účty:

419	–	Změny základního kapitálu
412	–	Ážio
413	–	Ostatní kapitálové fondy
431	–	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
428		Nerozdělený zisk minulých let
419		Změny základního kapitálu
411		Základní kapitál

 

Je logické, že i snížení základního kapitálu musí být provedeno na základě usnesení valné hromady, které obsahuje alespoň:

a)  částku, o niž se základní kapitál snižuje,

b)  údaj, jak se mění výše vkladů společníků, případně jejich počet,

c)  údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splnit vkladovou povinnost anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo,

d)  lhůtu pro odevzdání kmenového listu.

V důsledku snížení základního kapitálu společnosti nesmí klesnout výše jednotlivých vkladů společníků pod částku určenou zákonem o obchodních korporacích, ledaže dojde k zániku vkladu.

K povinnému snížení základního kapitálu použije společnost vlastní akcie, které má v majetku. V ostatních případech snížení základního kapitálu použije společnost nejprve vlastní akcie, které má v majetku. Pro pozorné čtenáře upozorňujme, že ke snížení základního kapitálu použije společnost vlastní akcie tak, že je zničí, nebo u zaknihovaných akcií dá osobě oprávněné vést jejich evidenci příkaz k jejich zrušení.

Společnost, která nemá ve svém majetku vlastní akcie ke snížení základního kapitálu, sníží jmenovité hodnoty akcií, nebo vezme akcie z oběhu anebo upustí od vydání nesplacených akcií. Akcie se vezmou z oběhu na základě losování nebo na základě smlouvy. Akcie lze vzít z oběhu na základě losování pouze tehdy, jestliže stanovy tento postup v době úpisu těchto akcií umožňovaly. Pravidla postupu pro vzetí akcií z oběhu určí stanovy a valná hromada při rozhodnutí o snížení základního kapitálu.

 

Další možností snížení základního kapitálu je:

–   snížení jmenovité hodnoty akcií nebo zatímních listů. Jmenovitá hodnota akcií se snižuje poměrně u všech akcií společnosti, ledaže je účelem snížení základního kapitálu prominutí nesplacené části emisního kursu akcií,

–   vzetím akcií z oběhu na základě losování,

–   vzetím akcií z oběhu na základě smlouvy,

–   upuštěním od vydání akcií.

2.5   Účtování – změny vlastního kapitálu

Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. V rámci akciové společnosti je v ČÚS č. 012 – Změny vlastního kapitálu řešena problematika vzniku, zvyšování základního kapitálu, snižování základního kapitálu a likvidace.

Vznik akciové společnosti – účtování

Zákon o obchodních korporacích obecně uvádí, že právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou. Společenská smlouva, kterou se zakládá kapitálová společnost, vyžaduje formu veřejné listiny.

 

Pozn,: Připouští-li právní předpis, aby společnost založil jediný zakladatel, zakládá se zakladatelskou listinou pořízenou ve formě veřejné listiny.

 

K datu zápisu do veřejného rejstříku sestavuje akciová společnost zahajovací rozvahu, která obsahuje v aktivech splacené vklady, pohledávku ve výši nesplacených vkladů, v pasivech zapsaný kapitál ve veřejném rejstříku, případně ážio, fond ze zisku vytvořený dle zakládacích dokumentů a případně dluh vůči vkladatelům vzniklý dle zákona o obchodních korporacích.

Příklad 3

Které účty například mohou mít vazbu na zahajovací rozvahu?

Zahajovací rozvaha ke dni: 1. 4. 2018
AKTIVA		PASIVA
35x	Pohledávky zapsaný vlastní kapitál	411	Základní kapitál
01x, 02x, 03x, 1xx, 2xx, 3xx	Splacené vklady peněžité i nepeněžité	412	Ážio
		42x	Fondy ze zisku
		36x	Závazek vůči vkladatelům

 

Použité syntetické účty:

35x	–	Pohledávka za společníky
411	–	Základní kapitál
01x	–	Dlouhodobý nehmotný majetek
02x	–	Dlouhodobý hmotný majetek
03x	–	Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
1xx	–	Zásoby
2xx	–	Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky
3xx	–	Zúčtovací vztahy
412	–	Ážio
42x	–	Fondy ze zisku
36x	–	Závazky ke společníkům

 

Vkladatel po zápisu do veřejného rejstříku, kdy dojde k výměně potvrzení o převzetí vkladu za akcie nebo zatímní listy, zaúčtuje na vrub příslušného účtu cenných papírů a podílů a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům celkovou hodnotu upsaného vkladu. Zároveň, zaúčtuje zůstatek analytického účtu v účtové skupině 37 – Jiné pohledávky a závazky (tj. již odúčtovaná aktiva ve prospěch nabyvatele) na vrub příslušného účtu účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům.

 

Pozn.: V případě nepeněžitého vkladu se tento postup uplatní přiměřeně s ohledem na ustanovení Českého účetního standardu pro podnikatele č. 014 Dlouhodobý finanční majetek.

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Zápis do obchodního rejstříku – výměna potvrzení o převzetí vkladu za akcie nebo zatímní listy	06	36
2.	Odúčtování aktiv ve prospěch nabyvatele – zápočet pohledávky za splacené vklady se závazkem z upsaných vkladů listy	36	37
3.	Splacené vklady před zápisem do obchodního rejstříku listy	37	0x, 1x, 2x

 

Pozn.: Účtová skupina vychází ze Směrné účtové osnovy (příloha č. 4 Vyhlášky). Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví, na základě svého rozhodnutí, v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy. Po­užívané syntetické účty jsou možným návrhem a uvádíme je kurzívou, obdobně, jako jejich význam dle fiktivního účtového rozvrhu vzorové účetní jednotky s odkazem na předchozí tabulku a operace zde uvedené za použití účtových skupin. Toto platí i pro ostatní souvztažnosti v našem článku.

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Zápis do obchodního rejstříku – výměna potvrzení o převzetí vkladu za akcie nebo zatímní listy – vkladatel při vzniku akciové společnosti	06x	367
Ad 2.	Odúčtování aktiv ve prospěch nabyvatele – zápočet pohledávky za splacené vklady se závazkem z upsaných vkladů listy – vkladatel při vzniku akciové společnosti	367	378
Ad 3.	Splacené vklady před zápisem do obchodního rejstříku listy – vkladatel při vzniku akciové společnosti	378	0xx, 1xx, 2xx

 

Použité syntetické účty:

06x	–	Dlouhodobý finanční majetek
367	–	Dluhy z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů
378	–	Jiné pohledávky
0xx	–	Dlouhodobý majetek
1xx	–	Zásoby
2xx	–	Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry

 

Příklad 4

Jak zaúčtujeme finanční vklad do obchodní společnosti 250 000 Kč u vkladatele?

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Splacené vklady před zápisem do obchodního rejstříku	378	221	250 000
2.	Zápis od obchodního rejstříku – upsání vkladů (převzetí akcií)	06x	367	250 000
3.	Zápočet pohledávky za splacené vklady se závazkem z upsaných vkladů	367	378	250 000

 

Použité syntetické účty:

378	–	Jiné pohledávky
221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)
06x	–	Dlouhodobý finanční majetek
367	–	Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů

 

Zvyšování základního kapitálu – účtování

Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Pokud je zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, upisovatel splní své povinnosti, i kdyby usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu nebo upsání akcií bylo neplatné nebo neúčinné.

 

Pozn.: To neplatí, vysloví-li neplatnost usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu soud.

 

O zvýšení zapisovaného základního kapitálu se účtuje na základě zápisu ve veřejném rejstříku na příslušný účet účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy vykazovaný v položce „A.I.1. Základní kapitál“.

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Akciová společnost	41	41

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Zvyšování základního kapitálu na základě zápisu v obchodním rejstříku – akciová společnost	419	411

 

Použité syntetické účty:

419	–	Změna základního kapitálu
411	–	Základní kapitál

 

O zvýšení základního kapitálu, který ještě nebyl zapsán do veřejného rejstříku, se účtuje ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy vykazovaného v položce „A.I.3. Změny základního kapitálu“. Okamžik uskutečnění účetního případu volí účetní jednotka v závislosti na způsobu zvyšování základního kapitálu s přihlédnutím k právní úpravě tohoto způsobu a to tak, aby bylo zajištěno správné vykázání struktury vlastních a cizích zdrojů, přičemž musí být vysoce pravděpodobné, že základní kapitál bude zvýšen.

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Akciová společnost – zvyšování základního kapitálu	41, 42, 43	41

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Zvyšování základního kapitálu z kapitálových fondů	412, 413	419
	Zvyšování základního kapitálu z fondů vytvářených ze zisku	423, 427	419
	Zvyšování základního kapitálu z nerozděleného zisku	431, 428	419

 

Použité syntetické účty:

412	–	Ážio
413	–	Ostatní kapitálové fondy
423	–	Statutární fondy
427	–	Ostatní fondy
419	–	Změna základního kapitálu
431	–	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
428	–	Nerozdělený zisk minulých let

 

Při zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií se postupuje dle zákona o obchodních korporacích (§ 474 a dále). Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je přípustné jen tehdy, jestliže akcionáři zcela splatili emisní kurs dříve upsaných akcií, ledaže dosud nesplacená část emisního kursu je vzhledem k výši základního kapitálu zanedbatelná a valná hromada se zvýšením základního kapitálu tímto postupem projeví souhlas.

Při zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií zaúčtuje akciová společnost vklady splacené před okamžikem účtování na příslušný účet účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 37 – Jiné pohledávky a závazky na vrub účtu příslušného aktiva. V okamžiku účtování na příslušný účet účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy zaúčtuje akciová společnost na vrub příslušného účtu účtové skupiny 35 – Pohledávky za společníky vykazovaného v položce „A. Pohledávky za upsaný základní kapitál“ a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy vykazovaného v položce „A.I.3. Změny základního kapitálu“ celkovou hodnotu upsaného vkladu. Ve stejném okamžiku se hodnota účtu vykazovaného v položce „A. Pohledávky za upsaný základní kapitál“ sníží o zůstatek analytického účtu účtové skupiny 37 – Jiné pohledávky a závazky (již převzatá aktiva). V okamžiku zápisu do veřejného rejstříku se účet vykazovaný v položce „A.I.3. Změny základního kapitálu“ vyrovná zaúčtováním na účet vykazovaný v položce „A.I.1. Základní kapitál“.

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Akciová společnost – zvyšování základního kapitálu	Aktiva	37
2.	Akciová společnost – zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií	35	41
3.	Akciová společnost – zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií	37	35
4.	Akciová společnost – zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií	41	41

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Vklady splacené před zápisem do obchodního rejstříku	0xx, 1xx, 2xx, 3xx	379
Ad 2.	Vklady splacené před okamžikem účtování	353	419
Ad 3.	Zápočet pohledávky za upsané vklady se závazkem ze splacených vkladů	379	353
Ad 4.	Zápis do obchodního rejstříku	419	411

 

Použité syntetické účty:

0xx	–	Dlouhodobý majetek
1xx	–	Zásoby
2xx	–	Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry
3xx	–	Zúčtovací vztahy
379	–	Jiné dluhy
353	–	Pohledávky za upsaný základní kapitál
419	–	Změna základního kapitálu

 

Příklad 5

Společnost Gama a.s. se rozhodla zvýšit základní kapitál dodatečnou emisí akcií ve výši 1 500 000 Kč.

 

Řešení:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu	353	419	1 500 000
2.	Splacení upsaných akcií na běžný účet od akcionářů	221	379	1 500 000
3.	Zápis zvýšení základního kapitálu po zapsání do obchodního rejstříku	419	411	1 500 000
4.	Zápočet (zúčtování) splacených vkladů s pohledávkou za upsaný vlastní kapitál	379	353	1 500 000

 

Použité syntetické účty:

353	–	Pohledávky za upsaný základní kapitál
419	–	Změny základního kapitálu
221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)
379	–	Jiné dluhy
411	–	Základní kapitál

 

I v tomto případě si naznačíme postup u akcionáře, který je v případě zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií analogický, jak již bylo uvedeno výše, tj.:

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Zápis do obchodního rejstříku – výměna potvrzení o převzetí vkladu za akcie nebo zatímní listy	06	36
2.	Odúčtování aktiv ve prospěch nabyvatele – zápočet pohledávky za splacené vklady se závazkem z upsaných vkladů listy	36	37
3.	Splacené vklady před zápisem do obchodního rejstříku listy	37	0x, 1x, 2x

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Vkladatel při zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií u akciové společnosti	06x	367
Ad 2.	Vkladatel při zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií u akciové společnosti	367	378
Ad 3.	Vkladatel při zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií u akciové společnosti	378	0xx, 1xx, 2xx

 

Použité syntetické účty:

06x	–	Dlouhodobý finanční majetek
367	–	Dluhy z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů
378	–	Jiné pohledávky
0xx	–	Dlouhodobý majetek
1xx	–	Zásoby
2xx	–	Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry

 

Příklad 6

Obchodní korporace ABCXYZ a.s. vkládá do základního kapitálu dceřiné obchodní společnosti Gama s.r.o. obráběcí stroj, o kterém víme, že jeho vstupní cena byla 2 000 000 Kč, účetní zůstatková cena je 1 200 000 Kč, daňová zůstatková cena je 890 000 Kč (výpočet rovnoměrným odpisováním). Pro vklad byl vypracován znalecký posudek, ve kterém je stroj oceněn na 1 400 000 Kč. V této hodnotě je zvýšen základní kapitál obchodní korporaci Gama s.r.o.

Ocenění vloženého obráběcího stroje bude ve výši 1 400 000 Kč. Obchodní korporace Gama s.r.o. bude počítat účetní odpisy z této hodnoty. Co se týká daňových odpisů, pak musí Gama s.r.o. pokračovat v daňovém odpisování rovnoměrným způsobem, započatém obchodní korporací ABCXYZ a.s., přičemž vstupní cena obráběcího stroje u Gama s.r.o. bude 2 000 000 Kč (jak tomu bylo u ABCXYZ a.s.).

 

Účtování u ABCXYZ a.s.:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
	Výchozí údaje
	– pořizovací cena	022	–	2 000 000
	– oprávky	–	082	800 000
1.	Vyřazení obráběcího stroje
	– zůstatková cena	378	082	1 200 000
	– pořizovací cena	082	022	2 000 000
2.	Zvýšení základního kapitálu obchodní korporace Gama s.r.o. – zápis do veřejného rejstříku	061	367	1 200 000
3.	Započtení pohledávky a dluhu	367	378	1 200 000

 

Účtování u Gama s.r.o.:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu	353	419	1 400 000
2.	Vklad obráběcího stroje – splacení upsaného vkladu (ocenění dle znaleckého posudku)	042	353	1 400 000
3.	Zařazení do užívání obráběcího stroje	022	042	1 400 000
4.	Zvýšení základního kapitálu obchodní korporace Gama s.r.o. – zápis do veřejného rejstříku	419	411	1 400 000

 

Snižování základního kapitálu – účtování

Na účet vykazovaný v položce „A.I.1. Základní kapitál“ zaúčtuje akciová společnost při snížení základního kapitálu až v okamžiku zápisu do veřejného rejstříku.

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Snižování základního kapitálu (u akciové společnosti) – zápis do obchodního rejstříku	41	41
2.	Snižování základního kapitálu (u akciové společnosti) – bezplatné vzetí akcií z oběhu	25	41, 42
3.	Výkup akcií	25	21, 22
4.	Zničení či zrušení akcií	41	25
5.	Rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou akcií	41, 42	25
6.	Rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou akcií	25	41, 42

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Snižování základního kapitálu (u akciové společnosti) – zápis do obchodního rejstříku	411	419
Ad 2.	Snižování základního kapitálu (u akciové společnosti) – bezplatné vzetí akcií z oběhu	252	41x, 42x
Ad 3.	Výkup akcií – u akciové společnosti	252	211, 221
Ad 4.	Zničení či zrušení akcií – u akciové společnosti	419	252
Ad 5.	Rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou akcií – u akciové společnosti – rozdíl je kladný	41x 42x	252
Ad 6.	Rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou akcií – u akciové společnosti – rozdíl je záporný	252	41x, 42x

 

Použité syntetické účty:

411	–	Základní kapitál
419	–	Změna základního kapitálu
252	–	Vlastní podíly
41x	–	Základní kapitál a kapitálové fondy
42x	–	Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření
211	–	Peněžní prostředky v pokladně
221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)

 

Při snižování jmenovité hodnoty akcií a zatímních listů při úhradě ztráty akcionář neupravuje ocenění již dříve získaného cenného papíru (například pořizovací cenu). Při bezplatném vzetí akcií z oběhu zaúčtuje akcionář ve prospěch příslušného účtu cenných papírů a podílů a na vrub příslušného účtu účtové skupiny 56 – Finanční náklady. Při úplatném vzetí akcií z oběhu a vzetí akcií z oběhu na základě losování účtuje akcionář o prodeji akcií. Při snížení jmenovité hodnoty akcií a zatímních listů s výplatou bude částka přijatá akcionářem zdaněná zvláštní sazbou daně zaúčtována v netto částce ve prospěch účtu finančních výnosů. Zbylá část částky k výplatě bude zaúčtována jako přímé snížení hodnoty cenných papírů a podílů. Bude-li tato částka vyšší než pořizovací cena, pak akcionář zaúčtuje tento rozdíl na účet finančních výnosů.

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Bezplatné vzetí akcií z oběhu	56	06
2.	Úplatné vzetí akcií z oběhu	21, 22	66
3.	Předání akcií při úplatném vzetí z oběhu	56	06
4.	Příjem akcionáře z důvodu výplaty při snížení nominální hodnoty akcií	21, 22	06
5.	Příjem akcionáře z důvodu výplaty při snížení nominální hodnoty akcií	21, 22	66

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Bezplatné vzetí akcií z oběhu – u akcionáře	56x	06x
Ad 2.	Úplatné vzetí akcií z oběhu – u akcionáře	211, 221	665, 666
Ad 3.	Předání akcií při úplatném vzetí z oběhu – u akcionáře	56x	06x
Ad 4.	Příjem akcionáře z důvodu výplaty při snížení nominální hodnoty akcií – vrácení vkladu	211, 221	06x
Ad 5.	Příjem akcionáře z důvodu výplaty při snížení nominální hodnoty akcií – částka vyšší než pořizovací cena	211, 221	665, 666

 

Použité syntetické účty:

56x	–	Finanční náklady
06x	–	Dlouhodobý finanční majetek
211	–	Peněžní prostředky v pokladně
221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)
665	–	Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
666	–	Výnosy z krátkodobého finančního majetku

 

Likvidace – účtování

Likvidovaná akciové společnost postupuje podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 021 Některé postupy v účetnictví při vyrovnání, nuceném vyrovnání, konkursu a likvidaci.

Akcionář k okamžiku schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku zaúčtuje pohledávku na vrub příslušného účtu účtové skupiny 37 – Jiné pohledávky a závazky a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 66 – Finanční výnosy (ve vyplácené výši, tj. snížené o případnou srážkovou daň). Cenný papír zaúčtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 56 – Finanční náklady. Bude-li pohledávka uhrazena nepeněžně, bude pořizovací cenou příslušného aktiva hodnota pohledávky (nikoli zůstatková hodnota aktiva).

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Likvidace akciové společnosti – okamžik schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku	37	66
2.	Likvidace akciové společnosti – odúčtování cenného papíru	56	06

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1	U akcionáře – ve vyplácené výši, tj. snížené o případnou srážkovou daň	378 (355)	66x
Ad 2.	Odúčtování cenného papíru u akcionáře	561	06x

 

3.   Společnost s ručením omezeným

Druhou společnost, kterou si krátce budeme charakterizovat, dle podmínek stanovených v zákoně o obchodních korporacích, je společnost s ručením omezeným.

Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Firma obsahuje označení společnost s ručením omezeným, které může být nahrazeno zkratkou spol. s r. o. nebo s. r. o.

Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů. Podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je podíl základní. Určí-li tak společenská smlouva, může společník vlastnit více podílů, a to i různého druhu.

Určí-li tak společenská smlouva, může být podíl společníka představován kmenovým listem. Je-li podle společenské smlouvy dovolen vznik více podílů pro jednoho společníka, může společnost vydat kmenový list pro každý podíl. Kmenový list lze vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna.

Pro kmenový list zákon o obchodních korporacích stanovuje, že:

–   je to cenný papír na řad,

–   nelze jej vydat jako zaknihovaný cenný papír,

–   nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.

 

Kmenový list obsahuje:

a)  označení, že se jedná o kmenový list,

b)  jednoznačnou identifikaci společnosti,

c)  výši vkladu připadající na podíl,

d)  jednoznačnou identifikaci společníka,

e)  název druhu podílu, k němuž je kmenový list vydán, upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů, a označení podílu, k němuž je kmenový list vydán, a

f)  číslo kmenového listu a podpis jednatele nebo jednatelů.

 

Pozn.: Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění.

 

V případě, kdy byl vydán hromadný kmenový list, musí obsahovat také údaj o tom, kolik kmenových listů nahrazuje, a označení podílů, které nahrazuje.

Společníci se zapisují do seznamu společníků, který vede společnost.

3.1   Vklad

Minimální výše vkladu u společnosti s ručením omezeným je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší. Výše vkladu může být pro jednotlivé podíly stanovena rozdílně. Nepeněžitý vklad ocení znalec vybraný ze seznamu znalců vedeného podle zvláštního právního předpisu.

3.2   Společenská smlouva

Důležitým dokumentem je společenská smlouva. Společenská smlouva obsahuje následující informace:

a)  firmu společnosti,

b)  předmět podnikání nebo činnosti společnosti,

c)  určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,

d)  určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,

e)  výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly,

f)  výši základního kapitálu a

g)  počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.

 

Společenská smlouva při založení (po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy lze vypustit) společnosti obsahuje:

–   vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění,

–   údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti,

–   určení správce vkladů a

–   u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.

 

Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku se splatí celé vkladové ážio a na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30 %.

Společník splní vkladovou povinnost ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti. Vkladové povinnosti nemůže být společník zproštěn, ledaže jde o snížení základního kapitálu. Společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou. Obdobně to platí pro společníkova zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

3.3   Podíl na zisku

Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Neurčí-li společenská smlouva nebo valná hromada jinak, vyplácí se podíl na zisku v penězích.

 

Jak se můžeme dočíst v zákonu o obchodních korporacích, společnost vyplatí podíl na zisku na své náklady a nebezpečí na adresu společníka nebo bezhotovostním převodem na jeho účet, ledaže společenská smlouva nebo usnesení valné hromady určí jinak. U podílů, se kterými je spojen pevný podíl na zisku, se usnesení valné hromady o rozdělení podílu na zisku nevyžaduje. Pevný podíl na zisku je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky, z níž právo na podíl na zisku vyplývá.

3.4   Příplatky

Společenská smlouva může určit, že společnost může usnesením valné hromady společníkům uložit povinnost poskytnout peněžitý příplatek (= příplatková povinnost). Společenská smlouva určí, jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit, jinak se k usnesení valné hromady o příplatkové povinnosti nepřihlíží. Společenská smlouva také určí, zda a s jakými podíly je příplatek spojen.

Pozn.: Příplatky poskytují společníci podle poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Příklad 7

Valná hromada uložila společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál peněžitým plněním nad výši vkladu na pokrytí očekávané ztráty. Vzhledem k výši svých vkladů společníci složili příplatek ve výši 800 000 Kč. Z této částky bylo na pokrytí ztráty použito 720 000 Kč.

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Přijetí příplatku na vytvoření vlastního kapitálu dle rozhodnutí valné hromady	221	413	800 000
2.	Úhrada ztráty	413	429	720 000

 

Použité syntetické účty:

221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)
413	–	Ostatní kapitálové fondy
429	–	Neuhrazená ztráta minulých let

 

3.5   Orgány společnosti

•    Valná hromada

Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Neurčí-li společenská smlouva jinak, je valná hromada schopná se usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Každý společník má jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

 

Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Valná hromada rozhoduje usnesením. Do působnosti valné hromady opět patří velké množství úkonů. Jmenujme:

 

rozhodnutí o:

–   naložení s vkladovým ážiem,

–   přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak,

–   převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem,

–   změnách výše základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti,

–   změně druhu kmenového listu,

–   změně obsahu společenské smlouvy, určí-li tak společenská smlouva nebo zákon, nedochází-li k ní na základě zákona o obchodních korporacích,

–   zrušení společnosti s likvidací, určí-li tak společenská smlouva,

 

schválení

–   finanční asistence,

–   převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,

–   smlouvy o tichém společenství,

–   řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát,

–   udělení a odvolání prokury, ledaže společenská smlouva určí jinak,

 

volba a odvolání:

–   jednatele, případně dozorčí rady, byla-li zřízena,

–   likvidátora, určí-li tak společenská smlouva,

další případy, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon o obchodních korporacích, jiný právní předpis nebo společenská smlouva.

 

Pozn.: Valná hromada si může vyhradit rozhodování případů, které podle zákona o obchodních korporacích náleží do působnosti jiného orgánu společnosti.

 

•    Jednatelé

Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak. Zákon o obchodních korporacích dále přímo uvádí, že nikdo není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení.

Upozorňujeme, že jednatel zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech společnosti. Jednatel bez zbytečného odkladu poté, co se dozví, že došlo ke změně společenské smlouvy na základě jakékoliv právní skutečnosti, vyhotoví úplné znění společenské smlouvy a uloží je spolu s listinami prokazujícími změnu do sbírky listin obchodního rejstříku.

•    Dozorčí rada

Společnost zřídí dozorčí radu, pokud to určuje společenská smlouva nebo jiný právní předpis. Dále je třeba čtenáře seznámit s tím, že v případě, kdy neurčuje společenská smlouva jinak, dozorčí rada:

a)  dohlíží na činnost jednatelů,

b)  nahlíží do obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních závěrek a kontroluje tam obsažené údaje,

c)  podává žalobu (podle § 159 zákona o obchodních korporacích – týká se případu, kdy informovaný orgán neuplatní u soudu právo, které za společnost hodlá uplatnit společník, bez zbytečného odkladu po doručení informace, může společník toto právo uplatnit za společnost sám),

d)  podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě.

3.6   Zánik účasti společníka ve společnosti

Zánik účasti společníka ve společnosti může být realizován:

–   vystoupením společníka,

–   dohodou o ukončení účasti společníka,

–   vyloučením společníka

–   zrušením účasti společníka soudem.

3.7   Změny výše základního kapitálu

•    Zvýšení základního kapitálu

Základní kapitál lze zvýšit:

a)  převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu,

b)  z vlastních zdrojů, nebo

c)  kombinací.

 

Účinky zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti nastávají převzetím vkladové povinnosti a vnesením všech nepeněžitých vkladů nebo splacením takové části peněžitých vkladů určené společenskou smlouvou nebo rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, s jejímž splacením společenská smlouva nebo toto rozhodnutí spojuje účinky zvýšení základního kapitálu. V případě, kdy je taková část peněžitých vkladů určená společenskou smlouvou, může rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit, že účinky zvýšení základního kapitálu nastávají později. Účinky zvýšení základního kapitálu však nemohou nastat později, než je nová výše základního kapitálu zapsána do obchodního rejstříku. Účinky zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nebo kombinací způsobů nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

 

Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti obsahuje:

a)  částku, o niž se základní kapitál zvyšuje,

b)  označení vlastního zdroje nebo zdrojů, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce,

c)  novou výši vkladu společníka nebo výši nového vkladu společníka, případně

d)  označení podílu, připadá-li nový vklad společníka na nový podíl, a název druhu podílu, připouští-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, popřípadě,

e)  lhůtu pro odevzdání kmenového listu nebo pro převzetí nového kmenového listu.

 

•    Snížení základního kapitálu

I v tomto případě vycházíme z jednání valné hromady.

Usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu obsahuje:

a)  částku, o niž se základní kapitál snižuje,

b)  údaj, jak se mění výše vkladů společníků, případně jejich počet,

c)  údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splnit vkladovou povinnost anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo,

d)  lhůtu pro odevzdání kmenového listu.

 

I v případě společnosti s ručením omezeným účinky snížení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

3.8   Zrušení společnosti

Dohoda společníků o zrušení společnosti má formu veřejné listiny. Společník se může také domáhat zrušení společnosti u soudu z důvodů a za podmínek určených společenskou smlouvou.

3.9   Účtování – změny vlastního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

 

Společnost s ručením omezeným postupuje při vzniku, zvyšování základního kapitálu, účtování o obchodním podílu analogicky jako akciová společnost. Pro pozorné čtenáře uvádíme, že při snižování základního kapitálu použije postup jako akciová společnost přiměřeně s ohledem na zákon o obchodních korporacích.

 

Příplatky společníků mimo základní kapitál na vytvoření vlastního kapitálu poskytované společníky společnosti podle zákona o obchodních korporacích jsou zaúčtovány na vrub příslušných účtů aktiv a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy vykazovaného v položce „A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy“. Společník účtuje na vrub účtu příslušného podílu.

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Příplatky společníků mimo základní kapitál na vytvoření vlastního kapitálu poskytované společníky společnosti	21, 22	41
2.	Příplatky společníků mimo základní kapitál na vytvoření vlastního kapitálu poskytované společníky společnosti	06	21, 22

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1	U společnosti s ručením omezeným	211, 221	413
	U akciové společnosti	211, 221	413
Ad 2.	U společníka společnosti s ručením omezeným	06x	211, 221
	U akcionáře akciové společnosti	06x	211, 221

 

Použité syntetické účty:

211	–	Peněžní prostředky v pokladně
221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)
413	–	Ostatní kapitálové fondy
06x	–	Dlouhodobý finanční majetek

 

Při úhradě nabytého uvolněného podílu nepeněžně se vypočítaná výše vypořádacího podílu zaúčtuje u s. r. o. jako dluh vůči společníkovi na účet účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek vykazovaným v položce „A.I.2. Vlastní podíly (–)“. Při nepeněžité úhradě zaúčtuje s.r.o. tento dluh přímo se zůstatkovou cenou odpisovaného dlouhodobého majetku, pořizovací cenou neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku, případně souvztažně s účtem jiného majetku. Rozdíl, který může vzniknout na účtu závazku, bude zaúčtován ve prospěch účtu ostatních finančních výnosů, případně na vrub účtu ostatních finančních nákladů. Společník sníží podíl na vrub finančních nákladů a zároveň zaúčtuje pohledávku souvztažně s účtem finančních výnosů. Pořizovací cenou nabytého aktiva je hodnota zaúčtované pohledávky.

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	U s.r.o. – přiznání nároku společníka na vypořádací podíl a uznání uvolněného obchodního podílu	25	36
2.	U s.r.o. – nepeněžitá úhrada vypořádacího podílu dlouhodobým majetkem odpisovaným	36	01, 02
3.	U s.r.o. – nepeněžitá úhrada vypořádacího podílu dlouhodobým majetkem neodpisovaným	36	03
4.	U s.r.o. – nepeněžitá úhrada vypořádacího podílu jiným majetkem	36	1x, 25
5.	U s.r.o. – vypořádací podíl – hodnota nepeněžité úhrady je nižší než hodnota vypořádacího podílu	36	66
6.	U s.r.o. – vypořádací podíl – hodnota nepeněžité úhrady je vyšší než hodnota vypořádacího podílu	56	36
7.	U společníka – vypořádací podíl – odúčtování podílu	56	06
8.	U společníka – vypořádací podíl – nárok na vypořádací podíl	35	66
9.	U společníka – nepeněžitá úhrada vypořádacího podílu dlouhodobým majetkem odpisovaným	01, 02	35
10.	U společníka – nepeněžitá úhrada vypořádacího podílu dlouhodobým majetkem neodpisovaným	03	35
11.	U společníka – nepeněžitá úhrada vypořádacího podílu jiným majetkem	1x, 25	35
12.	U společníka – vypořádací podíl – hodnota nepeněžité úhrady je nižší než hodnota vypořádacího podílu	01, 02, 03, 56	35
13.	U společníka – vypořádací podíl – hodnota nepeněžité úhrady je vyšší než hodnota vypořádacího podílu	01, 02, 03	35, 66

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Přiznání nároku společníka na vypořádací podíl a uznání uvolněného obchodního podílu – u společnosti s ručením omezeným	252	365
Ad 2.	Nepeněžitá úhrada vypořádacího podílu dlouhodobým majetkem odpisovaným – u společnosti s ručením omezeným	365	01x, 02x
Ad 3.	Nepeněžitá úhrada vypořádacího podílu dlouhodobým majetkem neodpisovaným – u společnosti s ručením omezeným	365	031, 032
Ad 4.	Nepeněžitá úhrada vypořádacího podílu jiným majetkem – u společnosti s ručením omezeným	365	1xx, 25x
Ad 5.	Vypořádací podíl – hodnota nepeněžité úhrady je nižší než hodnota vypořádacího podílu – u společnosti s ručením omezeným	365	668
Ad 6.	Vypořádací podíl – hodnota nepeněžité úhrady je vyšší než hodnota vypořádacího podílu – u společnosti s ručením omezeným	568	365
Ad 7.	Vypořádací podíl – odúčtování podílu – u společníka	56x	06x
Ad 8.	Vypořádací podíl – nárok na vypořádací podíl – u společníka	355	66x
Ad 9.	Nepeněžitá úhrada vypořádacího podílu dlouhodobým majetkem odpisovaným – u společníka	01x, 02x	355
Ad 10	Nepeněžitá úhrada vypořádacího podílu dlouhodobým majetkem neodpisovaným – u společníka	031, 032	355
Ad 11.	Nepeněžitá úhrada vypořádacího podílu jiným majetkem – u společníka	1xx, 25x	355
Ad 12.	Vypořádací podíl – hodnota nepeněžité úhrady je nižší než hodnota vypořádacího podílu – u společníka	01x, 02x, 03x, 56x	355
Ad 13.	Vypořádací podíl – hodnota nepeněžité úhrady je vyšší než hodnota vypořádacího podílu – u společníka	01x, 02x, 03x	355, 66x

 

 

Použité syntetické účty:

252	–	Vlastní podíly
365	–	Ostatní dluhy ke společníkům obchodní korporace
07x	–	Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
08x	–	Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
031	–	Pozemky
032	–	Umělecká díla a sbírky
1xx	–	Zásoby
25x	–	Krátkodobý finanční majetek
668	–	Ostatní finanční a mimořádné výnosy
568	–	Ostatní a mimořádné finanční náklady
56x	–	Finanční náklady
06x	–	Dlouhodobý finanční majetek
355	–	Ostatní pohledávky za společníky obchodní korporace
66x	–	Finanční výnosy
01x	–	Dlouhodobý nehmotný majetek
02x	–	Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
03x	–	Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný

 

4.   Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba.

 

Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující. Kdo tento zákaz poruší, se společníkem nestane, i když společnost vznikne.

Firma obsahuje označení veřejná obchodní společnost, které může být nahrazeno zkratkou veř. obch. spol. nebo v. o. s. Pokud obsahuje firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení a spol. Vzájemné právní poměry společníků se řídí společenskou smlouvou. Není-li ve společenské smlouvě dohodnuto jinak, jsou podíly společníků stejné.

 

I v tomto případě si uveďme informace ke společenské smlouvě. Společenská smlouva také obsahuje:

a)  firmu společnosti,

b)  předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku, a

c)  určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě právnické osoby názvu (jméno) a bydliště nebo sídla.

 

Společenskou smlouvu lze měnit pouze dohodou všech společníků. Pokud má být změnou společenské smlouvy zasahováno do práv společníků, je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se zasahuje. Každý společník má jeden hlas, ledaže společenská smlouva určí jinak.

V případě, kdy má podle společenské smlouvy společník vkladovou povinnost, splní ji ve lhůtě, způsobem a v rozsahu určeném společenskou smlouvou, jinak v penězích bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti.

Pokud to připouští společenská smlouva, může společník za podmínek ve společenské smlouvě určených a se souhlasem všech společníků splnit svou vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby. V takovém případě obsahuje společenská smlouva i ocenění prováděné práce nebo poskytované služby nebo způsob ocenění.

Jestliže je společník povinen pro společnost provádět práci nebo jí poskytovat služby, aniž tím plní svou vkladovou povinnost, poskytne mu společnost podíl na zisku ve výši odpovídající ocenění provedených prací nebo poskytnutých služeb, ledaže společenská smlouva stanoví jiný způsob vypořádání.

Společnost nahradí společníkovi výdaje, které vynaložil při zařizování záležitostí společnosti a které mohl rozumně pokládat za potřebné. Obdobně to platí pro obvyklý úrok z vynaložených výdajů, počítaný od okamžiku jejich vynaložení. Právo na náhradu výdajů lze uplatnit do 3 měsíců od okamžiku jejich vynaložení (k později uplatněnému právu se nepřihlíží).

K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci. Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci.

Pozn.: Pokud je podle společenské smlouvy určení některého ze společníků neodvolatelné, může soud toto určení na návrh některého ze společníků zrušit, porušuje-li určený společník zvlášť závažným způsobem své povinnosti.

 

Každý společník může nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje. Platí to obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

Bez svolení všech ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Další důležitou informací je, že společník nesmí být ani členem statutárního nebo jiného orgánu jiné obchodní korporace s obdobným předmětem podnikání, ledaže se jedná o koncern.

 

Pozn.: Společenská smlouva může zákaz konkurence upravit odlišně.

 

Společník může do společnosti přistoupit nebo ze společnosti vystoupit změnou společenské smlouvy. Přistoupivší společník ručí i za dluhy společnosti vzniklé před jeho přistoupením. Může však požadovat po ostatních společnících, aby mu poskytli plnou náhradu za poskytnuté plnění a nahradili náklady s tím spojené.

Po zániku účasti ve společnosti ručí společník jen za ty dluhy společnosti, které vznikly před zánikem jeho účasti. Společník nemůže po společnosti požadovat, aby mu byl vyplacen podíl nebo aby bylo mezi společníky rozděleno jmění.

Důležitá informace se týká výsledku hospodaření. Zisk a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem (neurčí-li společenská smlouva jiný poměr). Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí mezi společníky rovným dílem.

 

A jakým způsobem se postupuje při ukončování činnosti? Společnost se zrušuje:

–   výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, a to posledním dnem účetního období, ledaže společenská smlouva určí lhůtu jinou,

–   dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým zrušuje společnost,

–   smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu,

–   zánikem společníka právnické osoby, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce,

–   okamžikem, kdy nastávají účinky prohlášení konkursu na majetek některého ze společníků,

–   okamžikem, kdy nastávají účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty některého ze společníků,

–   pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu, a byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní mocí rozhodnutí, kterým bylo řízení o zastavení exekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuce odmítnut nebo zamítnut,

–   dnem, v němž žádný ze společníků nebude splňovat požadavky způsobilosti k výkonu funkce,

–   vyloučením společníka, nebo

–   z jiných důvodů určených ve společenské smlouvě.

Jak již bylo řečeno, u veřejné obchodní společnosti není základní kapitál vytvářen povinně. Má-li podle společenské smlouvy společník vkladovou povinnost, splní ji ve lhůtě, způsobem a v rozsahu určených společenskou smlouvou, jinak v penězích bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti.

5.   Komanditní společnost

Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník neomezeně (komplementář). Firma obsahuje označení komanditní společnost, které může být nahrazeno zkratkou kom. spol. nebo k. s. Komanditista, jehož jméno je uvedeno ve firmě, ručí za dluhy společnosti jako komplementář.

 

Pozn.: Pokud ze zákona o obchodních korporacích neplyne něco jiného, použijí se na komanditní společnost přiměřeně ustanovení o veřejné obchodní společnosti.

 

Podíly komanditistů se určují podle poměru jejich vkladů. Výše vypořádacího podílu komanditisty se určí podle pravidel stanovených zákonem o obchodních korporacích pro vypořádací podíl ve společnosti s ručením omezeným.

Komanditista splní vkladovou povinnost ve výši a způsobem určeným ve společenské smlouvě, jinak v penězích a bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti. Jak je uvedeno přímo v zákonu o obchodních korporacích, za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku.

 

V případě komanditní společnosti společenská smlouva také obsahuje:

–   určení, který ze společníků je komplementář a který komanditista,

–   výši vkladu každého komanditisty.

Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, kteří splňují požadavky stanovené v § 46 zákona o obchodních korporacích (bezúhonnost apod.). Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z komplementářů, nebo jeden z nich.

Pokud neurčuje společenská smlouva jinak, rozhodují ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, všichni společníci, přičemž zvlášť hlasují komplementáři a zvlášť komanditisté.

Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí-li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí podle § 112 zákona o obchodních korporacích (rovným dílem, neurčí-li společenská smlouva jiný poměr).

Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou.

Pokud společenská smlouva určí, že komanditisté ručí za dluhy společnosti do výše určené částky (komanditní suma), uvede se tato částka ve společenské smlouvě. Nelze sjednat nižší komanditní sumu, než kolik činí vklad komanditisty.

 

Komanditní suma se snižuje v rozsahu, ve kterém komanditista splnil svou vkladovou povinnost. Změny komanditní sumy jsou účinné jejich zápisem do obchodního rejstříku. Pokud komanditista nebo společnost s jeho souhlasem uveřejnili zvýšení jeho komanditní sumy anebo to věřitelům jinak oznámili, ručí komanditista [podle § 129 odst. 2 písm. c) zákona o obchodních korporacích] do výše zvýšené komanditní sumy.

5.1   Účtování – změny vlastního kapitálu v komanditní společnosti

Pro komanditní společnost není výše základního kapitálu předepsána. Podíly komanditistů se určují podle poměru jejich vkladů.

Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník neomezeně (komplementář). Pokud společenská smlouva určí, že komanditisté ručí za dluhy společnosti do výše určené částky (komanditní suma), uvede se tato částka ve společenské smlouvě. Nelze sjednat nižší komanditní sumu, než kolik činí vklad komanditisty. Podíly komanditistů se určují podle poměru jejich vkladů. Komanditista splní vkladovou povinnost ve výši a způsobem určeným ve společenské smlouvě, jinak v penězích a bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti.

Komanditní společnost – při účtování operací se základním kapitálem se použijí uvedené postupy přiměřeně s ohledem na znění zákona o obchodních korporacích.

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Zisk připadající na komplementáře	59	36
2.	Ztráta připadající na komplementáře	35	59
3.	Výplata zisku komplementářům	36	21, 22
4.	Úhrada ztráty komplementářem	21, 22	35

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Zisk připadající na komplementáře – u komanditní společnosti	596	364
Ad 2.	Ztráta připadající na komplementáře – u komanditní společnosti	354	596
Ad 3.	Výplata zisku komplementářům – u komanditní společnosti	364	211, 221
Ad 4.	Úhrada ztráty komplementářem – u komanditní společnosti	211, 221	354

 

Použité syntetické účty:

596	–	Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům obchodní korporace
364	–	Dluhy ke společníkům obchodní korporace při rozdělování zisku
354	–	Pohledávky za společníky při úhradě ztráty obchodní korporace
221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)

 

6.   Družstvo

Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Družstvo má nejméně 3 členy. Firma obsahuje označení družstvo.

I v případě družstva jsou důležitým dokumentem stanovy. Stanovy družstva také obsahují:

–   firmu družstva,

–   předmět podnikání nebo činnosti,

–   výši základního členského vkladu, popřípadě vstupního vkladu,

–   způsob a lhůtu jejich splacení přistupujícím členem,

–   způsob svolání členské schůze a pravidla jejího rozhodování,

–   počet členů představenstva a kontrolní komise a délku jejich funkčního období,

–   podmínky vzniku členství v družstvu a

–   práva a povinnosti člena družstva a družstva.

6.1   Založení družstva

Ustavující schůze družstva (vedle přijetí stanov) zvolí členy orgánů družstva a schválí způsob splnění základního členského vkladu, popřípadě i vstupního vkladu.

Zakladatelem družstva je osoba, která splnila podmínky pro členství a jeho vznik, s výjimkou splnění vkladové povinnosti, popřípadě vzniku pracovního poměru.

Jak se můžeme dočíst v zákonu o obchodních korporacích, zakladatel splní vkladovou povinnost k základnímu členskému vkladu nebo vstupnímu vkladu do 15 dnů ode dne konání ustavující schůze, která rozhodla o založení družstva, jinak se nestane členem.

Družstvo zřídí ve svém sídle informační desku. Informační deska je přístupná každý pracovní den v běžnou pracovní dobu všem členům. Určí-li tak stanovy, informační deska se zpřístupní členům družstva prostřednictvím internetových stránek.

6.2   Vklady

Každý člen se podílí na základním kapitálu družstva základním členským vkladem. Pokud tak určují stanovy, může se člen podílet na základním kapitálu jedním nebo více dalšími členskými vklady. Výše dalších členských vkladů může být pro jednotlivé členy různá. Členský vklad je tvořen součtem základního členského vkladu a všech dalších členských vkladů.

 

Zvýšení základního členského vkladu doplatky členů je možné, určují-li tak stanovy. Základní členský vklad lze zvýšit doplatky členů pouze jednou za 3 roky a nejvýše na trojnásobek stávající výše. Mezi přijetím rozhodnutí o změně stanov, kterým se umožní zvýšení základního členského vkladu doplatkem člena, a přijetím rozhodnutí o zvýšení základního členského vkladu musí uplynout lhůta alespoň 90 dnů.

Členská schůze může rozhodnout, že se základní členský vklad poměrně zvýší všem členům z vlastních zdrojů družstva. Zvýšení základního členského vkladu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li účetní závěrka, na základě, které členská schůze o zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.

Představenstvo zveřejní rozhodnutí členské schůze o snížení základního členského vkladu a jeho výši do 15 dnů ode dne jeho přijetí dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. Představenstvo zároveň se zveřejněním písemně vyzve všechny známé věřitele družstva, jejichž pohledávky vůči družstvu vznikly před přijetím usnesení členské schůze o snížení základního členského vkladu, aby přihlásili své pohledávky vůči družstvu ve lhůtě do 90 dnů po zveřejnění posledního oznámení.

6.3   Práva a povinnosti členů

Člen má v souladu se zákonem a stanovami právo zejména volit a být volen do orgánů družstva, účastnit se řízení a rozhodování v družstvu a podílet se na výhodách poskytovaných družstvem. Na druhou stranu je člen zejména povinen dodržovat stanovy, dodržovat rozhodnutí orgánů družstva.

Družstvo vede seznam členů. Dle zákona o obchodních korporacích se do seznamu členů zapisují:

a)  jméno a bydliště nebo sídlo, případně také jiná členem určená adresa pro doručování,

b)  den a způsob vzniku a zániku členství v družstvu a

c)  výše členského vkladu a rozsah splnění vkladové povinnosti k členskému vkladu.

 

Stanovy mohou určit, že člen nebo někteří členové mají za podmínek určených ve stanovách právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích. Pokud neurčují stanovy způsob určení podílu člena na zisku určeném k rozdělení mezi členy, určí se v poměru jeho splněné vkladové povinnosti k členskému vkladu ke splacenému základnímu kapitálu družstva. U člena, jehož členství v rozhodném roce trvalo jen část účetního období, se podíl na zisku poměrně zkrátí.

 

Pozn.: Pokud stanovy určují, může členská schůze uložit členům povinnost přispět na úhradu ztráty družstva.

6.4   Družstevní podíl

Družstevní podíl představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu. Každý člen může mít pouze 1 družstevní podíl. Družstvo nemůže nabýt vlastní družstevní podíl, ledaže se jedná o přeměnu podle právního předpisu.

Zákon o obchodních korporacích rozeznává:

–   Převod družstevního podílu – je možný jen na osobu, která se podle ustanovení zákona o obchodních korporacích nebo stanov může stát členem družstva,

–   Přechod družstevního podílu – družstevní podíl přechází na právního nástupce člena za podmínek stanovených zákonem o obchodních korporacích nebo stanovami, ledaže přechod stanovy vylučují. Přechod družstevního podílu nelze vyloučit v bytovém družstvu v případě, že členovi svědčí právo nájmu nebo právo na uzavření nájemní smlouvy.

6.5   Zánik členství

Dle zákona o obchodních korporacích členství v družstvu zaniká:

–   dohodou,

–   vystoupením člena,

–   vyloučením člena,

–   převodem družstevního podílu,

–   přechodem družstevního podílu,

–   smrtí člena družstva,

–   zánikem právnické osoby, která je členem družstva,

–   okamžikem, kdy nastávají účinky prohlášení konkursu na majetek člena,

–   okamžikem, kdy nastávají účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty člena, jestliže v rozhodnutí o schválení oddlužení insolvenční soud uložil členu vydat družstevní podíl, který slouží jako jeho obydlí, insolvenčnímu správci ke zpeněžení, anebo okamžikem, kdy o zpeněžení družstevního podílu požádal zajištěný věřitel,

–   doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, není-li družstevní podíl převoditelný, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením družstevního podílu, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení družstevního podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní mocí rozhodnutí, kterým bylo řízení o zastavení exekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuce odmítnut nebo zamítnut, nebo

–   zánikem pracovního poměru, pokud neurčí stanovy jinak.

 

Dohoda o zániku členství a oznámení o vystoupení člena z družstva musí mít písemnou formu.

6.6   Vypořádací podíl

Vypořádací podíl se určí poměrem splněné vkladové povinnosti člena, kterému v daném účetním období zaniklo členství, k členskému vkladu vůči souhrnu splněných vkladových povinností všech členů k členským vkladům k poslednímu dni tohoto účetního období.

Zákon o obchodních korporacích stanoví, že při výpočtu vypořádacího podílu se poměr násobí výší vlastního kapitálu družstva po odečtení rezervního fondu (pokud je zřízen), a to v rozsahu, v jakém nelze rezervní fond rozdělit mezi členy družstva, zjištěného z účetní závěrky sestavené k poslednímu dni účetního období, v němž členství zaniklo. Zanikne-li členství do 30. června daného účetního období, určí se vypořádací podíl z vlastního kapitálu družstva k poslednímu dni předcházejícího účetního období, je-li takto zjištěný vypořádací podíl vyšší.

 

Pozn.: Vypořádací podíl je splatný uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy byla nebo mohla být zjištěna jeho výše.

6.7   Orgány družstva

Zákon o obchodních korporacích stanoví, že orgány družstva jsou:

a)  členská schůze,

b)  představenstvo,

c)  kontrolní komise a

d)  jiné orgány zřízené stanovami.

 

Členem orgánu družstva může být jen člen družstva. Každý člen družstva má při hlasování v orgánu družstva 1 hlas. Funkční období nesmí být delší než 5 let. Funkční období členů voleného orgánu končí všem jeho členům stejně (to platí i pro delegáty).

 

V družstvu má nezaměnitelnou roli členská schůze. Členská schůze:

–   mění stanovy, nedochází-li k jejich změně na základě jiné právní skutečnosti,

–   volí a odvolává členy a náhradníky členů představenstva a kontrolní komise, ledaže jiný právní předpis stanoví, že jednoho nebo více členů kontrolní komise volí zaměstnanci družstva,

–   určuje výši odměny představenstva, kontrolní komise a členů jiných orgánů družstva zřízených stanovami, pokud je oprávněna podle stanov tyto orgány nebo jejich členy volit a odvolávat,

–   schvaluje řádnou, mimořádnou nebo konsolidovanou účetní závěrku, a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrku,

–   schvaluje smlouvu o výkonu funkce,

–   schvaluje poskytnutí finanční asistence,

–   rozhoduje o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení,

–   schvaluje jednání učiněná za družstvo do jeho vzniku,

–   rozhoduje o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradě ztráty,

–   rozhoduje o uhrazovací povinnosti,

–   rozhoduje o použití rezervního fondu,

–   rozhoduje o vydání dluhopisů,

–   schvaluje převod nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti družstva,

–   rozhoduje o přeměně družstva,

–   schvaluje smlouvu o tiché společnosti a jiné smlouvy, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích družstva,

–   schvaluje smlouvu o dalším členském vkladu a její změnu a zrušení, neurčí-li stanovy, že ji členská schůze neschvaluje,

–   rozhoduje o zrušení družstva s likvidací,

–   volí a odvolává likvidátora a rozhoduje o jeho odměně,

–   schvaluje konečnou zprávu o průběhu likvidace a návrh na použití likvidačního zůstatku,

–   rozhoduje o dalších otázkách, které zákon nebo stanovy svěřují do její působnosti.

 

Členská schůze si může vyhradit do své působnosti rozhodování i o dalších otázkách, které zákon o obchodních korporacích ani stanovy do její působnosti nesvěřují. Uvedené neplatí, jestliže se jedná o záležitosti svěřené zákonem o obchodních korporacích do působnosti představenstva nebo kontrolní komise družstva.

 

Pozn.: Stanovy mohou určit, že se členská schůze bude konat formou dílčích členských schůzí. V takovém případě stanovy určí:

–   pravidla pro zařazení všech členů družstva do jednotlivých dílčích členských schůzí,

–   období, v němž se jednotlivé dílčí členské schůze konají. Mezi konáním prvé a poslední dílčí členské schůze nesmí uplynout doba delší než 40 dnů, jinak platí, že žádné usnesení nebylo přijato.

 

Statutárním orgánem družstva je představenstvo. Představenstvu přísluší obchodní vedení družstva. Představenstvo plní usnesení členské schůze, není-li v rozporu s právními předpisy.

Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá členské schůzi ke schválení účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty.

Představenstvo má 3 členy, ledaže stanovy určí vyšší počet členů.

Kontrolní komise kontroluje veškerou činnost družstva, projednává stížnosti členů a může požadovat jakékoliv informace a doklady o hospodaření družstva. Při výkonu své působnosti je kontrolní komise nezávislá na ostatních orgá­nech družstva.

 

Kontrolní komise dává písemné stanovisko ke každé účetní závěrce, k návrhu na rozdělení zisku nebo úhradě ztráty družstva a k návrhu na rozhodnutí o uhrazovací povinnosti členů. Na zjištěné nedostatky kontrolní komise upozorní představenstvo a dohlíží na zjednání nápravy.

V družstvu, které má méně než 50 členů, mohou stanovy určit, že se představenstvo nezřizuje a statutárním orgánem je předseda družstva. Kontrolní komise se v družstvu majícím méně než 50 členů nezřizuje (pokud stanovy neurčí jinak). Není-li kontrolní komise zřízena nebo neurčí-li stanovy jinak, vykonává její působnost členská schůze. Každý člen družstva má vůči statutárnímu orgánu družstva stejnou pravomoc jako kontrolní komise.

6.8   Bytové a sociální družstvo

Zákon o obchodních korporacích rozeznává bytové a sociální družstvo. Bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Může spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob. Bytové družstvo může za stanovených podmínek provozovat i jinou činnost, pokud tím neohrozí uspokojování bytových potřeb svých členů a tato činnost má ve vztahu k uvedené činnosti pouze doplňkový nebo vedlejší charakter. Firma obsahuje označení bytové družstvo.

 

•    Družstevní byt a družstevní nebytový prostor

Družstevním bytem nebo družstevním nebytovým prostorem se rozumí byt nebo nebytový prostor, který je v budově ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, nebo který je ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, a bytové družstvo jej poskytlo do nájmu členovi bytového družstva, který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem.

Družstevním bytem se rozumí i byt, na jehož pořízení v nemovitosti ve vlastnictví jiné osoby se člen bytového družstva, který je nájemcem tohoto bytu, nebo jeho právní předchůdce, podílel svým členským vkladem v družstevní bytové výstavbě podle dřívějších právních předpisů, a k němuž má bytové družstvo právo odpovídající věcnému břemenu zajišťující jeho členovi právo byt užívat za podmínek stanovených pro užívání družstevního bytu.

Jistě nás nepřekvapí, že bytové družstvo nemůže změnit předmět své činnosti a stát se jiným než bytovým družstvem, ledaže ani jediný jeho člen není nájemcem družstevního bytu ve vlastnictví tohoto bytového družstva, ani podle stanov žádnému členovi nevznikne po splnění všech podmínek právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.

•      Samospráva bytového družstva

Samospráva je organizační jednotkou bytového družstva, ve které se organizují členové bytového družstva zejména za účelem efektivního výkonu svých členských práv a povinností. Jestliže se bytové družstvo rozhodne zřídit si samosprávu nebo více samospráv, stanovy také určí:

a)  okruh působnosti samosprávy,

b)  podrobnější pravidla organizace a činnosti samospráv, zejména zařazení členů do jednotlivých samospráv, a

c)  zda si členové zařazení do jednotlivých samospráv mohou jmenovat orgány bytového družstva, které zajišťují činnost samospráv, a pravomoc a působnost těchto orgánů.

 

•    Zrušení a zánik bytového družstva

Podíl člena na likvidačním zůstatku je roven splněné vkladové povinnosti k členskému vkladu. Podíl na likvidačním zůstatku se vyplácí v penězích. Nelze-li práva všech členů uspokojit zcela, uspokojí se poměrně. Jestliže po uspokojení práv všech členů na podíl na likvidačním zůstatku zůstanou nerozděleny nějaké prostředky, rozdělí se mezi členy rovným dílem, ledaže stanovy určí jinak.

6.9   Sociální družstvo

Sociálním družstvem je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje. Firma obsahuje označení sociální družstvo.

Pokud sociální družstvo vyvíjí obecně prospěšné činnosti pro znevýhodněné osoby pouze uspokojováním jejich bytových potřeb, musí být tyto osoby současně jeho členy.

 

Následující informace se mnohým čtenářům bude zdát překvapivá, ale sociální družstvo nesmí:

a)  emitovat dluhopisy,

b)  zajišťovat splnění povinností jiných osob,

c)  být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti nebo se přímo či nepřímo podílet na podnikání jiných osob, ledaže s tím členská schůze sociálního družstva vysloví předchozí souhlas,

d)  být stranou smlouvy o tichém společenství a

e)  převést, zastavit nebo propachtovat závod nebo pobočku nebo jejich část.

 

Pozn.: Uvedené neplatí, je-li druhou smluvní stranou jiné sociální družstvo.

 

Podíl na likvidačním zůstatku je roven splněné vkladové povinnosti k členskému vkladu a vyplácí se v penězích.

Likvidační zůstatek po uspokojení práv členů na výplatu podílu na likvidačním zůstatku připadne podle rozhodnutí členské schůze jinému sociálnímu družstvu, pokud s tím jeho členská schůze souhlasí. Pokud není žádné sociální družstvo, které by likvidační zůstatek přijalo, připadne obci, v níž má zanikající sociální družstvo své sídlo.

Pozn.: Jiný způsob naložení s likvidačním zůstatkem není přípustný.

6.10 Účtování – změny vlastního kapitálu u družstva

•    Zvýšení základního kapitálu u družstva

Opět shrňme, že družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Zakladatel splní vkladovou povinnost k základnímu členskému vkladu nebo vstupnímu vkladu do 15 dnů ode dne konání ustavující schůze, která rozhodla o založení družstva, jinak se nestane členem. Každý člen se podílí na základním kapitálu družstva základním členským vkladem. Pokud tak určují stanovy, může se člen podílet na základním kapitálu jedním nebo více dalšími členskými vklady. Výše dalších členských vkladů může být pro jednotlivé členy různá. Členský vklad je tvořen součtem základního členského vkladu a všech dalších členských vkladů.

 

O zvýšení základního kapitálu se účtuje na příslušném účtu účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy vykazovaném v položce „A.I.1. Základní kapitál“ při přijetí nového člena, při upsání dalších vkladů, ke kterým se zavázali členové družstva a které nejsou určeny ke zvýšení základního kapitálu, při zvýšení základního kapitálu z disponibilního zisku družstva na základě stanov, popřípadě dle rozhodnutí členské schůze.

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Upsání vkladu při přijetí nového člena	35	41
2.	Rozhodnutí o dalším členském vkladu	35	41
3.	Peněžní vklad – úhrada	22	41
4.	Nepeněžní vklad – úhrada	0x, 1x, 3x	41
5.	Zvýšení základního kapitálu	41	41

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Upsání vkladu při přijetí nového člena – u družstva	353	419 AÚ
Ad 2.	Rozhodnutí o dalším členském vkladu – u družstva	353	419 AÚ
Ad 3.	Úhrada vkladu – peněžní	221	353
Ad 4.	Úhrada vkladu – nepeněžní	0xx, 1xx, 3xx	353
Ad 5.	Zapsání zvýšeného základního kapitálu v obchodním rejstříku	419 AÚ	411 AÚ

 

Použité syntetické účty:

353	–	Pohledávky za upsaný základní kapitál
419 AÚ	–	Změna základního kapitálu
221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)
0xx	–	Dlouhodobý majetek
1xx	–	Zásoby
3xx	–	Zúčtovací vztahy
411 AÚ	–	Základní kapitál

 

•    Snížení základního kapitálu u družstva

O snížení základního kapitálu se účtuje na příslušném účtu účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy vykazovaném v položce „A.I.1. Základní kapitál“ v případě vypořádacího podílu člena z vlastního kapitálu družstva (s výjimkou dalších fondů, pokud je použití těchto dalších fondů upraveno ve stanovách), při úhradě ztráty pokud družstvo nemá ve stanovách zakotvenou uhrazovací povinnost členů nebo pokud stanovy neupravují jinak úhradu ztráty, a dále v případě snížení již upsaných členských vkladů.

Pozn.: Vypočtenou výši vypořádacího podílu zaúčtuje družstvo analogicky jako u společnosti s ručením omezeným.

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Snížení základního kapitálu – předpis vypořádacího podílu člena z vlastního kapitálu družstva	41	36
2.	Snížení základního kapitálu – při úhradě ztráty, pokud družstvo nemá ve stanovách zakotvenou uhrazovací povinnost členů nebo pokud stanovy neupravují jinak úhradu ztráty	41	42, 43
3.	Snížení základního kapitálu – snížení již upsaných členských vkladů	41	35
4.	Snížení základního kapitálu – zápis do obchodního rejstříku	41	41

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Snížení základního kapitálu – předpis vypořádacího podílu člena z vlastního kapitálu družstva – u družstva	419 AÚ	365
Ad 2.	Snížení základního kapitálu – při úhradě ztráty, pokud družstvo nemá ve stanovách zakotvenou uhrazovací povinnost členů nebo pokud stanovy neupravují jinak úhradu ztráty – u družstva	419 AÚ	429, 431
Ad 3.	Snížení základního kapitálu – snížení již upsaných členských vkladů – u družstva	419 AÚ	353
Ad 4.	Snížení základního kapitálu – zápis do obchodního rejstříku	411 AÚ	419 AÚ

 

Použité syntetické účty:

411 AÚ	–	Základní kapitál
365	–	Ostatní dluhy ke společníkům obchodní korporace
429	–	Neuhrazená ztráta minulých let
431	–	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
353	–	Pohledávky za upsaný základní kapitál
419 AÚ	–	Změna základního kapitálu

 

7.   Individuální podnikatel

Přestože není individuální podnikatel v rámci zákona o obchodních korporacích uveden (nemá zde co pohledávat), krátce se u něho zastavíme. A to především z pohledu vlastního kapitálu, který se v rámci jeho účetní závěrky také vypočítává – vykazuje.

 

Pro individuálního podnikatele je vyčleněna účtová skupina 49 – Individuální podnikatel, v praxi se obvykle využívá syntetický účet 491 – Účet individuálního podnikatele.

Na příslušném účtu účtové skupiny 49 – Individuální podnikatel vykazovaném v položce „A.I.1. Základní kapitál“ se u fyzické osoby zaúčtují osobní vklady, včetně vkladu na začátku podnikatelské činnosti a výběrů individuálního podnikatele. Při otevírání účetních knih se na tento účet převede zisk, popřípadě ztráta za předcházející účetní období se souvztažným zápisem na účtu určeném k zaúčtování výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení. Tento účet může nabýt pasivní, popřípadě i aktivní zůstatek.

Pozn.: Odděleně se zaúčtuje na analytických účtech převedený zisk nebo ztráta.

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Individuální podnikatel – vklady	0x, 1x, 2x, 3x,	49
2.	Individuální podnikatel – výběr pro osobní spotřebu individuálního podnikatele (v hotovosti nebo z účtu peněžních prostředků)	49	21, 22
3.	Individuální podnikatel – převod neodpisovaného dlouhodobého majetku z podnikání do osobního užívání	49	03
4.	Individuální podnikatel – převod odpisovaného dlouhodobého majetku z podnikání do osobního užívání	49	01, 02
5.	Individuální podnikatel – převod odpisovaného dlouhodobého majetku z podnikání do osobního užívání	07, 08	49
6.	Individuální podnikatel – zúčtování zisku za předcházející účetní období	43	49
7.	Individuální podnikatel – úhrada ztráty za předcházející účetní období	49	43

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Individuální podnikatel – vklad peněžní	211, 221	491
	Individuální podnikatel – vklad nepeněžní	01x, 02x, 03x, 112, 12x, 132, 31x, 378	491
Ad 2.	Výběr pro osobní spotřebu individuálního podnikatele (v hotovosti nebo z účtu peněžních prostředků)	491	211, 221
Ad 3.	Převod neodpisovaného dlouhodobého majetku z podnikání do osobního užívání	491	031, 032
Ad 4.	Převod odpisovaného dlouhodobého majetku z podnikání do osobního užívání – pořizovací cena	491	01x, 02x
Ad 5.	Převod odpisovaného dlouhodobého majetku z podnikání do osobního užívání – oprávky	07x, 08x	491
Ad 6.	Zúčtování zisku běžného účetního období v následujícím účetním období	431	491
Ad 7.	Úhrada ztráty běžného účetního období v následujícím účetním období	491	431

 

Použité syntetické účty:

221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)
491	–	Účet individuálního podnikatele
01x	–	Dlouhodobý nehmotný majetek
02x	–	Dlouhodobý hmotný majetek
03x	–	Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
112	–	Materiál na skladě
12x	–	Zásoby vlastní výroby
132	–	Zboží na skladě a v prodejnách
31x	–	Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé)
378	–	Jiné pohledávky
031	–	Pozemky
032	–	Umělecká díla a sbírky
07x	–	Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
08x	–	Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
431	–	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

 

Příklad 8

Jak proúčtovat účetní operace vzniklé u individuálního podnikatele – peněžní vklad při zahájení podnikání ve výši 250 000 Kč a vklad dlouhodobého majetku do obchodního majetku ve výši 5 000 000 Kč. Dále zaúčtujte výběr pro osobní spotřebu ve výši 45 000 Kč.

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Vklad hotovosti při zahájení podnikání	221	491	250 000
2.	Vklad budovy do obchodního majetku	021	491	5 000 000
3.	Vklad auta do obchodního majetku	022	491	350 000
4.	Výběr z peněžních prostředků na účtech pro osobní spotřebu	491	221	45 000

 

Použité syntetické účty:

221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)
491	–	Účet individuálního podnikatele
021	–	Stavby
022	–	Hmotné movité věci a jejich soubory

 

Příklad 9

Jakým způsobem bude u individuálního podnikatele vyrovnán zisk předchozího účetního období? Jakým způsobem bude u něho uhrazena ztráta minulého účetního období?

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Vyrovnání zisku u individuálního podnikatele	431	491
2.	Vyrovnání ztráty u individuálního podnikatele	491	431

 

Použité syntetické účty:

431	–	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
491	–	Účet individuálního podnikatele

 

V dalším textu navážeme (budeme pokračovat) v procházce po jednotlivých položkách pasivní strany rozvahy mající vazbu na vlastní kapitál. Další položkou vlastního kapitálu je položka Vlastních podílů.

 

–   Položka A.I.2. Vlastní podíly

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 252.

 

Krátká charakteristika použitých syntetických účtů v rámci této položky:

252 – Vlastní podíly

Účtují se zde podíly vlastní účetní jednotky. Podmínky pro takovéto nabývání stanovuje zákon o obchodních korporacích (viz výše uvedené informace). Obchodní korporace může nabýt vlastní podíl, jen pokud tak stanoví uvedený zákon. Společnost může sama nebo prostřednictvím jiné osoby jednající vlastním jménem na účet společnosti nabývat vlastní akcie, jen byl-li zcela splacen jejich emisní kurs, a jen pokud:

–   na nabytí vlastních akcií se usnesla valná hromada,

–   nabytí akcií, včetně akcií, které společnost nabyla již dříve a které stále vlastní, a akcií, které na účet společnosti nabyla jiná osoba jednající vlastním jménem, nezpůsobí snížení vlastního kapitálu pod upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře, a

–   společnost má zdroje na vytvoření zvláštního rezervního fondu na vlastní akcie, je-li vytvoření tohoto fondu podle § 316 zákona o obchodních korporacích vyžadováno.

Další položka se týká změn základního kapitálu.

 

–   Položka A.I.3. Změny základního kapitálu (+/–)

Položka „A.I.3. Změny základního kapitálu“ obsahuje změny základního kapitálu vykazované příslušnými obchodními korporacemi před zápisem změn základního kapitálu do obchodního rejstříku. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 419.

Krátká charakteristika použitých syntetických účtů v rámci této položky:

419 – Změna základního kapitálu

Účet má vazbu na pasivní položku „A.I.3. Změny základního kapitálu“, která obsahuje změny základního kapitálu vykazované příslušnými obchodními korporacemi před zápisem změn základního kapitálu do veřejného rejstříku.

Na příslušném účtu účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy vykazovaném v položce „A.I.3. Změny základního kapitálu“ se účtuje podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 012 Změny vlastního kapitálu. Analytické účty se vedou podle jednotlivých osob, které se zavázaly vložením vkladu zvýšit základní kapitál.

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Založení společnosti nebo zvyšování základního kapitálu	35	41
2.	Zvýšení základního kapitálu – dle zápisu do obchodního rejstříku	41	41
3.	Zvyšování základního kapitálu	42, 43	41
4.	Snižování základního kapitálu – při úhradě ztráty	41	42, 43
5.	Snížení základního kapitálu – dle zápisu do obchodního rejstříku	41	41

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Upisování akcií nebo podílů (vznik pohledávky za upisovateli)	353	419
Ad 2.	Zvýšení základního kapitálu – okamžik zápisu do obchodního rejstříku	419	411
Ad 3.	Zvyšování základního kapitálu z fondů vytvářených ze zisku	423, 427	419
	Zvyšování základního kapitálu z nerozděleného zisku	431, 428	419
Ad 4.	Snižování základního kapitálu – úhrada ztráty	419	431, 429
Ad 5.	Snižování základního kapitálu – okamžik zápisu do obchodního rejstříku	411	419

 

Použité syntetické účty:

353	–	Pohledávky za upsaný základní kapitál
419	–	Změny základního kapitálu
411	–	Základní kapitál
423	–	Statutární fondy
427	–	Ostatní fondy
431	–	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
428	–	Nerozdělený zisk minulých let
429	–	Neuhrazená ztráta minulých let

 

–   Položka A.II. Ážio a kapitálové fondy

Jedná se o součtovou položku, ve které se sčítají položky: A.II.1. Ážio a A.II.2. Kapitálové fondy.

 

–   Položka A.II.1. Ážio

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 412.

Krátká charakteristika použitých syntetických účtů v rámci této položky:

412 – Ážio

Na tomto účtu se účtuje rozdíl mezi jmenovitou hodnotou nebo výší ocenění podílu na základním kapitálu u kusové akcie podle zákona o obchodních korporacích a částkou, za kterou akciová společnost akcie vydává (emisní kurs), popřípadě vkladů při zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií, popřípadě nových vkladů. Obdobně je účtováno společností s ručením omezeným o vkladovém ážiu (rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu určenou posudkem znalce a výší vkladu společníka).

 

Na příslušném účtu účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy vykazovaném v položce „A.II.1. Ážio“ se zaúčtuje zejména rozdíl mezi jmenovitou hodnotou nebo výší ocenění podílu na základním kapitálu u kusové akcie podle zákona o obchodních korporacích a částkou, za kterou akciová společnost akcie vydává (emisní kurs), popřípadě vkladů při zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií, popřípadě nových vkladů.

Obdobně je účtováno společností s ručením omezeným o vkladovém ážiu (rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu určenou posudkem znalce a výší vkladu společníka).

 

Pozn.: Dále se zde zaúčtují další případy uvedené v Českém účetním standardu pro podnikatele č. 012 Změny vlastního kapitálu.

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Upisování nových akcií	35	41
2.	Úhrada ztráty pomocí ážia	41	42, 43
3.	Zvyšování základního kapitálu (využití ážia)	41	41
4.	Krytí snížení základního kapitálu (stažení vlastních akcií pomocí ážia)	41	25

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Upisování nových akcií – jmenovitá hodnota akcií – vkladu	353	419
	Upisování nových akcií – upsání rozdílu mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou	353	412
Ad 2.	Úhrada ztráty pomocí ážia z minulých účetních období	412	429
Ad 3.	Zvyšování základního kapitálu pomocí ážia	412	419
Ad 4.	Krytí snížení základního kapitálu při stažení vlastních akcií pomocí ážia	412	252

 

Použité syntetické účty:

353	–	Pohledávky za upsaný základní kapitál
419	–	Změny základního kapitálu
412	–	Ážio
429	–	Neuhrazená ztráta minulých let
431	–	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
252	–	Vlastní podíly

 

Příklad 10

Společnost Nová, a.s. zvýšila základní kapitál úpisem nových akcií. Jmenovitá hodnota akcií 2 000 000 Kč, ážio 500 000 Kč.

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Upsání akcií ve jmenovité hodnotě	353	419	2 000 000
2.	Ážio	353	412	500 000
3.	Splacený emisní kurz akcií	221	353	2 500 000
4.	Zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku	419	411	2 000 000

 

Použité syntetické účty:

353	–	Pohledávky za upsaný základní kapitál
419	–	Změny základního kapitálu
412	–	Ážio
221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)
411	–	Základní kapitál

 

–   Položka A.II.2. Kapitálové fondy

Jedná se o součtovou položku, ve které se sčítají položky: A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy, A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků, A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací, A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací a A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací.

 

–   Položka A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 413.

 

Krátká charakteristika použitých syntetických účtů v rámci této položky:

413 – Ostatní kapitálové fondy

Účtují se zde ostatní kapitálové vklady peněžní i nepeněžní, které nezvyšují základní kapitál účetní jednotky. Ve prospěch účtu se zaúčtují u družstev členské podíly na družstevní bytovou výstavbu a státní příspěvek apod. Analytické účty se vedou podle jednotlivých kapitálových fondů s odděleným sledováním členských podílů a státního příspěvku.

Na příslušném účtu účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy vykazovaném v položce „A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy“ se zaúčtují ostatní kapitálové vklady peněžní i nepeněžní, které nezvyšují základní kapitál účetní jednotky a není pro ně v předcházejících účtech této účtové skupiny samostatný syntetický účet. Ve prospěch účtu se zaúčtují u družstev rovněž členské podíly na družstevní bytovou výstavbu a státní příspěvek apod. Analytické účty se vedou podle jednotlivých kapitálových fondů s odděleným sledováním členských podílů a státního příspěvku.

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Ostatní kapitálové vklady peněžní i nepeněžní (nezvyšující základní kapitál)	35	41
2.	Členské podíly na družstevní bytovou výstavbu – u družstev	21, 22, 35	41
3.	Státní příspěvek na družstevní bytovou výstavbu – u družstev	34	41

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Ostatní kapitálové vklady peněžní i nepeněžní, které při jejich vytvoření nezvyšují základní kapitál účetní jednotky – předpis	355	413
Ad 2.	Členské příspěvky (podíly) na družstevní bytovou výstavbu	211, 221	413
Ad 3.	Státní příspěvek na družstevní bytovou výstavbu	346	413

 

Použité syntetické účty:

355	–	Ostatní pohledávky za společníky obchodní korporace
413	–	Ostatní kapitálové fondy
211	–	Pokladna
221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)
346		Dotace ze státního rozpočtu

 

Příklad 11

V rámci inventarizace byl v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. zjištěn inventarizační přebytek v podobě uměleckého díla – obrazu, který visel v kanceláři předsedy představenstva. Na základě provedeného odhadu je hodnota tohoto díla 450 000 Kč. Jedná se o dílo dnes již známého malíře, místního rodáka.

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Inventární přebytek – nově zjištěný dlouhodobý hmotný majetek (neodpisovaný)	032	413	450 000

 

Použité syntetické účty:

032	–	Umělecká díla a sbírky
413	–	Ostatní kapitálové fondy

 

Příklad 12

Valná hromada uložila společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál peněžitým plněním nad výši vkladu na pokrytí očekávané ztráty. Vzhledem k výši svých vkladů společníci složili příplatek ve výši 1 000 000 Kč.

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Přijetí příplatku na vytvoření vlastního kapitálu dle rozhodnutí valné hromady	221	413	1 000 000

 

Použité syntetické účty:

221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)
413	–	Ostatní kapitálové fondy

 

–   Položka A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/–)

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 414.

Krátká charakteristika použitých syntetického účtu v rámci této položky:

414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a dluhů

Účtuje se zde změna reálné hodnoty cenných papírů, které nejsou určeny účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu. Při prodeji nebo jiném úbytku se takto zaúčtovaný rozdíl zruší souvztažně s analytickým účtem příslušného majetku. O úrokovém výnosu se účtuje na výnosových účtech. Účet může nabývat jak kladných, tak i záporných hodnot.

Na příslušném účtu účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy vykazovaném v položce „A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/–)“ se účtuje podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 008 Operace s cennými papíry a podíly a Českého účetního standardu pro podnikatele č. 009 Deriváty.

 

V praxi se obvykle využívá pro tuto oblast označení syntetického účtu 414 a položky zde zaúčtované představují rozdíly vzniklé ze změn reálných hodnot některých finančních aktiv a finančních závazků v důsledku uplatnění ustanovení § 27 zákona o účetnictví, tj. ocenění k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Účet může nabývat jak kladných, tak i záporných hodnot. Rozdíl z přecenění na reálnou hodnotu, jenž zvyšuje nebo snižuje dosavadní ocenění určitého aktiva, vyplývá z držby aktiva, ne z jeho prodeje. Jedná se o změny reálných hodnot cenných papírů, které nejsou určeny účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu. Při prodeji nebo jiném úbytku se takto zaúčtovaný rozdíl zruší souvztažně s analytickým účtem příslušného majetku.

 

–   Položka A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací (+/–)

Položka „A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací“ obsahuje rozdíly mezi oceněním majetku a závazků v účetnictví zanikající účetní jednotky nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením a oceněním jmění při přeměně obchodní korporace podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění. Pro účely Vyhlášky se rozvahovým dnem pro ocenění rozumí den, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny obchodní korporace.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 418.

Krátká charakteristika použitých syntetického účtu v rámci této položky:

418 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací

Účtují se zde rozdíly mezi oceněním majetku a závazků v účetnictví zanikající účetní jednotky nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením a oceněním jmění při přeměně obchodní korporace podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění. Rozvahovým dnem pro ocenění se rozumí den, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny obchodní korporace.

 

–   Položka A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací (+/–)

Položka „A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací“ obsahuje rozdíly z rozvahových operací vzniklé například vyloučením vzájemných pohledávek a závazků nebo případné rozdíly plynoucí například z vyloučení aktiv a pasiv, která se v souladu s Vyhláškou a zákonem o účetnictví nevykazují. Tato položka neobsahuje rozdíly z rozvahových operací, které souvisejí se změnami ve vlastním kapitálu podle zvláštních právních předpisů.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 417.

Krátká charakteristika použitých syntetického účtu v rámci této položky:

417 – Rozdíly z přeměn obchodních korporací

Na účtu se účtují rozdíly z rozvahových operací vzniklé například vyloučením vzájemných pohledávek a závazků nebo případné rozdíly plynoucí například z vyloučení aktiv a pasiv, která se v souladu s Vyhláškou a zákonem o účetnictví nevykazují. Úpravami (viz § 54b Vyhlášky – Úpravy prováděné s účinky od rozhodného dne) může být například:

–   vykázání všech aktiv a závazků, které se vykazují v souladu se zákonem o účetnictví a Vyhláškou,

–   vyloučení aktiv a závazků, které nejsou vykazovány v souladu se zákonem o účetnictví a Vyhláškou.

 

–   Položka A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (+/–)

Položka „A.II.2.5 Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ obsahuje u majetku a závazků, které byly vykázány v účetní závěrce využité pro ocenění jmění pro projekt přeměny obchodní korporace, oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům tohoto majetku a závazků v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 416.

Krátká charakteristika použitých syntetického účtu v rámci této položky:

416 – Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací

Na tomto účtu se účtuje o majetku a závazcích, které byly vykázány v účetní závěrce využité pro ocenění jmění pro projekt přeměny obchodní korporace, oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům tohoto majetku a závazků v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne. Pokud se rozhodný den neshoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění, a zároveň se neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do veřejného rejstříku, zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením:

–   účtuje při ocenění majetku a závazků reál­nou hodnotou oceněním jednotlivých položek majetku podle zvláštního právního předpisu pouze o reálné hodnotě majetku a závazků, které vykázala v účetní závěrce ke dni předcházejícímu rozhodný den. O oceňovacích rozdílech, které se vztahují k úbytkům majetku a závazků v období mezi rozvahovým dnem pro ocenění a rozhodným dnem, se účtuje prostřednictvím účtu vykazovaného v položce „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ (účet 416), nebo

–   při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem oceněním jednotlivých složek majetku vedeného v účetnictví účetní jednotky, ze které bylo právo k obchodnímu závodu, pobočce nebo jiné části obchodního závodu převedeno nebo přešlo, o položce „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ (účet 416) se neúčtuje.

 

–   Položka A.III. Fondy ze zisku

Jedná se o součtovou položku, ve které se sčítají položky: A.III.1 Ostatní rezervní fondy a A.III.2. Statutární a ostatní fondy. Položka „A.III. Fondy ze zisku“ obsahuje fondy vytvářené zejména podle zákona o obchodních korporacích, stanov, společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy, zakladatelské listiny nebo podle zákona o státním podniku.

 

–   Položka A.III.1 Ostatní rezervní fondy

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 421.

Krátká charakteristika použitých syntetického účtu v rámci této položky:

421 – Rezervní fond

Dle zákona o obchodních korporacích společnost, která vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie, vytvoří ve stejné výši zvláštní rezervní fond. Zvláštní rezervní fond společnost zruší nebo sníží, pokud vlastní akcie zcela nebo zčásti zcizí nebo použije na snížení základního kapitálu. Na vytvoření nebo doplnění zvláštního rezervního fondu může společnost použít nerozdělený zisk nebo jiné fondy, které může použít podle svého uvážení.

V případě příslušného účtu účtové skupiny 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření vykazovaného v položce „A.III.1. Ostatní rezervní fondy“ se analytické účty vedou podle jednotlivých ustanovení zákona o obchodních korporacích, pokud stanoví povinnost vytvářet rezervní fond obchodní korporace, a u příslušného účtu účtové skupiny 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření vykazovaného v položce „A.III.2. Statutární a ostatní fondy“ se vedou analytické účty podle jednotlivých fondů a dále podle jednotlivých druhů čerpání fondů tvořených ze zisku.

 

–   Položka A.III.2. Statutární a ostatní fondy

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty 423 a 427.

Krátká charakteristika použitých syntetických účtů v rámci této položky:

423 – Statutární fondy

Účtujeme zde tvorbu a čerpání fondů, které se tvoří ze zisku u obchodních korporací.

 

Pozn.: Statutární fondy – musí být uvedeny ve statutu, stanovách či společenské smlouvě.

 

427 – Ostatní fondy

 

Na tomto účtu účtujeme tvorbu a čerpání ostatních fondů, které se tvoří ze zisku u obchodních korporací podle uzavřené společenské smlouvy, přijatých stanov a vnitřních směrnic.

 

–   Položka A.IV. Výsledek hospodaření minulých let

Jedná se o součtovou položku, ve které se sčítají položky: A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let a A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let.

–   Položka A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účty 428 a 429.

Krátká charakteristika použitých syntetických účtů v rámci této položky:

428 – Nerozdělený zisk minulých let

Účet, na kterém je zachycen zisk minulých let, který nebyl rozdělen na určité (stanovené) účely a bylo rozhodnuto, že zůstane nerozdělen (převádí se zisk z účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení). Použití tohoto účtu lze uplatnit například v případě:

–   navyšování základního kapitálu,

–   úhrady ztráty běžného účetního období,

–   na dotaci fondů (rezervního, statutárního i ostatních).

429 – Neuhrazená ztráta minulých let

Účtujeme zde ztrátu minulých let, která nebyla uhrazena. Účet snižuje hodnotu vlastního kapitálu – je třeba věnovat pozornost jeho výši. Na tomto účtu by mělo být účtováno v případě, kdy se předpokládá úhrada ze zisku příštích let. Neuhrazená ztráta může být pokryta (uhrazena) z rezervního fondu nebo dalších fondů, popřípadě snížením základního kapitálu.

Jak uvádí přímo ČÚS č. 18, v případě příslušných účtů účtové skupiny 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření vykazovaných v položce „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/–)“ se analytické účty vedou tak, aby bylo možno vykázat položku „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–)“ podle § 15a vyhlášky.

 

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Příděl do rezervního fondu	35, 41, 42, 43	42
2.	Použití rezervního fondu na úhradu ztráty	42	42, 43
3.	Příděly do statutárních a ostatních fondů, tvorba statutárních fondů	43	42
4.	Použití statutárních a ostatních fondů	42	2x, 3x, 6x, 4x

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Příděl do rezervního fondu – při vzniku společnosti (příplatky společníků nad hodnotu vkladů)	353	421
	Příděl do rezervního fondu – v průběhu trvání společnosti ze zisku	431	421
	Příděl do rezervního fondu – v průběhu trvání společnosti ze složek vlastního kapitálu	412, 413, 423, 427	421
Ad 2.	Úhrada ztráty minulého účetního období	421	431
	Úhrada ztráty minulých účetních období	421	429
	Na zvýšení základního kapitálu	421	419
Ad 3.	Příděly do statutárních a ostatních fondů, tvorba statutárních fondů – ze zisku	431	423, 427
	Příděly do statutárních a ostatních fondů, tvorba statutárních fondů – z nerozděleného zisku minulých účetních období	428	423, 427
Ad 4.	Zapisované zvýšení základního kapitálu (ještě nezapsané do obchodního rejstříku)	423, 427	419
	Úhrada ztráty minulých účetních období	423, 427	429
	Úhrada ztráty minulého účetního období	423, 427	431
	Úhrada výdajů podle stanov nebo společenské smlouvy (sociální, kulturní, sportovní apod.)	423, 427	211, 221, 321, 325, 586

 

Použité syntetické účty:

353	–	Pohledávky za upsaný základní kapitál
421	–	Rezervní fond
431	–	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
412	–	Ážio
413	–	Ostatní kapitálové fondy
423	–	Statutární fondy
427	–	Ostatní fondy
429	–	Neuhrazená ztráta minulých let
419	–	Změny základního kapitálu
428	–	Nerozdělený zisk minulých let
211	–	Pokladna
221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)
321	–	Závazky z obchodních vztahů
325	–	Ostatní závazky
586	–	Aktivace vnitropodnikových služeb

 

 

–   Položka A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–)

Položka „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně podle § 59 odst. 6 Vyhlášky. Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Účetní jednotka popíše použití položky „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ v příloze v účetní závěrce.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 426.

 

Krátká charakteristika použitých syntetických účtů v rámci této položky:

426 – Jiný výsledek hospodaření minulých let

Na účtu se účtují rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně, dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné.

Co se týká změn účetních metod, po otevření účetních knih se postupuje podle ustanovení § 4 odst. 15 a § 7 odst. 4 zákona o účetnictví a § 15a Vyhlášky. Případné rozdíly ze změn použitých způsobů oceňování majetku se zaúčtují (jako účetní případ prvního měsíce ­nového účetního období) souvztažným zápisem na příslušném účtu účtové skupiny 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření vykazovaném v položce „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“.

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Rozdíly vyplývající ze změn účetních metod – změny ve způsobu ocenění majetku (snížení)	426	07x, 08x, 112, 121, 122, 123, 124, 132
2	Rozdíly vyplývající ze změn účetních metod – změny ve způsobu ocenění majetku (zvýšení)	07x, 08x, 112, 121, 122, 123, 124, 132	426

 

A nyní k opravám. Od roku 2013 došlo v rámci oprav minulých účetních období ke změně ve Vyhlášce, konkrétně v § 15a, která nyní říká, že položka „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně podle § 59 odst. 6 Vyhlášky. Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Účetní jednotka popíše použití položky „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ v příloze v účetní závěrce.

Které jsou významné chyby, neřeší ani Vyhláška, ani ČÚS pro podnikatele a při opravách těchto chyb zůstává i nadále zachována možnost využití výsledkového způsobu. Uplatní se při něm stejné účetní zápisy jako v předchozích obdobích.

Pokud se jedná o významné chyby (které překročily práh významnosti, a to stanovené účetní jednotkou nejlépe ve vnitropodnikové směrnici), pro jejich opravu je nezbytné zřídit účet v účtové skupině 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření.

Příklad 13

V obchodní korporaci Gama, s.r.o. bylo zjištěno, že v prosinci 2022 byla neoprávněně dvakrát vyfakturována oprava osvětlení, a to ve výši 950 Kč. První faktura byla odběratelem uhrazena, druhá zůstala v obchodní korporaci Gama, s.r.o. v evidenci pohledávek k 31. 12. 2022. V dubnu byla pohledávka na odběrateli vymáhána, čímž ale bylo zjištěné pochybení v podobě nesprávně vystavené druhé faktury (a první byla odběratelem řádně a včas uhrazena). Bylo tedy nezbytné provést opravu. Dle vnitropodnikové směrnice je uvedená hodnota pod prahem významnosti, bylo tedy přistoupeno k opravě výsledkovým způsobem. V tomto okamžiku (pro zjednodušení bez DPH).

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
Účetní období 2022
1.	Vystavení první faktury – účetní období 2022	311	602	950
2.	Vystavení druhé (chybné) faktury – účetní období 2022	311	602	950
Účetní období 2023
3.	Oprava chybně vystavení faktury – účetní období 2023	311	602	–950

 

Použité syntetické účty:

311	–	Pohledávky z obchodních vztahů
602	–	Tržby z prodeje služeb

 

Příklad 14

V obchodní korporaci Gama, s.r.o. bylo zjištěno, že v prosinci 2022 byl neoprávněně dvakrát vyfakturován prodej vlastních výrobků, a to ve výši 1 400 000 Kč. První faktura byla odběratelem uhrazena, druhá zůstala v obchodní korporaci Gama, s.r.o. v evidenci pohledávek k 31. 12. 2022. V dubnu byla pohledávka na odběrateli vymáhána, čímž bylo zjištěné pochybení v podobě nesprávně vystavené druhé faktury (a první byla odběratelem řádně a včas uhrazena). Bylo tedy nezbytné provést opravu. Dle vnitropodnikové směrnice je uvedená hodnota významná, bylo tedy přistoupeno k opravě rozvahovým způsobem. V tomto okamžiku (pro zjednodušení bez DPH).

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
Účetní období 2022
1.	Vystavení první faktury – účetní období 2022	311	601	1 400 000
2.	Vystavení druhé (chybné) faktury – účetní období 2022	311	601	1 400 000
Účetní období 2023
3.	Oprava chybně vystavení faktury – účetní období 2023	426	311	1 400 000

 

Použité syntetické účty:

311	–	Pohledávky z obchodních vztahů
602	–	Tržby z prodeje služeb
426	–	Jiný výsledek hospodaření minulých let

 

Uvedená oprava musí mít i následné konsekvence – opravy výkazů v položce „za minulé účetní období“ (viz dále) a opravu daňového přiznání daně z příjmů právnických osob.

Položka „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ obsahuje mimo jiné rozdíly ze změn účetních metod. Zaměříme se na vybraná ustanovení Vyhlášky, ve kterých jsou jednotlivé účetní metody uvedeny a specifikovány a pokusíme se naznačit, které chyby mohou mít dopad na popisovanou problematiku.

 

Vybrané účetní metody dle vyhlášky, kterými se dále budeme zabývat:

–   Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících,

–   Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů,

–   Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících,

–   Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek,

–   Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů,

–   Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila obchodování,

–   Postup tvorby a použití opravných položek,

–   Odpisování majetku,

–   Metoda komponentního odpisování majetku,

–   Postup tvorby a použití rezerv,

–   Vzájemné zúčtování,

–   Metoda odložené daně,

–   Metoda kursových rozdílů,

–   Metoda ocenění souboru majetku,

–   Metoda ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem,

–   Metoda přechodu z daňové evidence na účetnictví.

 

Nyní k jednotlivým vybraným účetním metodám krátká informace a možné případy chyb.

 

Ad) Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících

Účetní metoda je upravena v § 47 Vyhlášky. Vyhláška stanoví, které náklady jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení. Dále je v rámci této metody například stanoven postup ocenění v případě obdržení dotace a řešena problematika preferenčních limitů a povolenek na emise.

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   při stanovení pořizovací ceny,

–   při stanovení vlastních nákladů,

–   při stanovení, zda jde o technické zhodnocení či opravu,

–   při účtování odprodeje,

–   při účtování směny,

–   v rámci účtování dotací,

–   zaúčtování na chybné účty apod.

 

Pozn.: V příkladech chyb uvádíme obecné případy, které nemusí mít dopad do výsledku hospodaření – platí pro všechny příklady uvedené u chyb v rámci účetních metod.

Ad) Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů

Metoda vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů je uvedena ve Vyhlášce pod § 48, který uvádí, že součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Na druhou stranu součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   nezahrnutí platby finančnímu poradci,

–   účtování na nesprávné účty apod.

 

Ad) Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících

Účetní metoda je upravena v § 49 Vyhlášky. Účetní metoda vymezuje, co je součástí pořizovací ceny zásob (náklady související s jejich pořízením). Dále je v rámci této účetní metody řešena problematika ocenění stejného druhu zásob, nevyfakturovaných dodávek a oceňování vlastními náklady výroby.

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   při chybném ocenění zásob,

–   při chybném ocenění zásob při vyskladnění,

–   použití chybných účtů,

–   nezaúčtování skladového pohybu apod.

 

Ad) Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek

Účetní metoda je upravena v § 50 Vyhlášky. Účetní metoda stanoví, že součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   při nezahrnutí odměny právníkům do ocenění pohledávky,

–   použití chybného ocenění pohledávky,

–   účtování na chybné účty apod.

 

Ad) Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů

Účetní metoda je upravena v § 51 Vyhlášky. Účetní metoda řeší změny reálných hodnot u cenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu a reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou.

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   neúčtování o změnách reálné hodnoty cenných papírů (přestože tyto informace byly veřejně k dispozici),

–   nebylo účtování o ocenění ekvivalencí,

–   účtování na chybné účty apod.

 

Ad) Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování

Účetní metoda je upravena v § 53a Vyhlášky, kde se hovoří o změně reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování.

Vyhláška stanoví v rámci této metody, že změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, byly účtovány na chybných účtech,

–   reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování a nebyly účtovány apod.

Ad) Postup tvorby a použití opravných položek

Účetní metoda je upravena v § 55 Vyhlášky. Účetní metoda řešící problematiku opravných položek: tvorbu a čerpání, k jakému majetku se tvoří, způsob účtování, zásady a podmínky.

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   zaúčtování na nesprávných účtech,

–   nezaúčtování opravné položky k příslušnému majetku apod.

 

Ad) Odpisování majetku

Účetní metoda je upravena v § 56 Vyhlášky. Účetní metoda popisuje problematiku odpisování nehmotného a hmotného dlouhodobého majetku:

–   odpisovaný majetek,

–   sestavování odpisového plánu,

–   využívání zbytkové hodnoty u významných položek,

–   pořizovací cenu ložiska na jednotlivém pozemku,

–   dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek v podílovém spoluvlastnictví,

–   technické zhodnocení a

–   předměty, které se neodpisují.

 

Účetní odpisy vyjadřují podnikově ekonomickou upotřebitelnost odpisovaného dlouhodobého majetku. Na rozdíl od závazně stanovených daňových odpisů (dle zákona o daních z příjmů), mají účetní odpisy individuální charakter.

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   chybný výpočet odpisů,

–   odpisy u majetku, který nelze odpisovat,

–   přerušení účetních odpisů,

–   účetní odpisy nebyly účtovány apod.

 

Zvláštní metodou, vztahující se k odpisování, je metoda komponentního odpisování, které věnujeme pozornost dále.

Ad) Metoda komponentního odpisování majetku

Účetní metoda je upravena v § 56a Vyhlášky. Tato účetní metoda stanoví postup při komponentním odpisování (s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky).

 

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   chybný výpočet komponentních odpisů,

–   komponentních odpisy zahájeny, ale dále nedodržovány,

–   přerušení komponentních účetních odpisů,

–   účetní odpisy nebyly účtovány apod.

 

Ad) Postup tvorby a použití rezerv

Účetní metoda je upravena v § 57 Vyhlášky. Účetní metoda řešící problematiku rezerv: tvorbu a čerpání, k jakým položkám se rezervy tvoří, způsob účtování, zásady a podmínky týkající se rezerv.

 

Pozn.: Tvorba rezerv podle daňových předpisů má svá závazná pravidla, o účetních rezervách rozhoduje každá účetní jednotka sama.

 

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   několik rezerv je účtováno na shodném účtu,

–   neprověření a nerozpuštění již neoprávněně vytvořených rezerv,

–   použití chybných účtů při účtování,

–   rezervy přesouvány mezi sebou apod.

 

Ad) Vzájemné zúčtování

Účetní metoda je upravena v § 58 Vyhlášky. Účetní metoda stanoví, co se považuje (nepovažuje) za porušení: vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky.

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   použití chybných účtů,

–   vzájemné zúčtování použito u nedovolených případů apod.

 

Ad) Metoda odložené daně

Účetní metoda je upravena v § 59 Vyhlášky. Účetní metoda řeší a stanoví:

–   které účetní jednotky o odložené dani účtují a vykazují ji,

–   postup, výpočet a podmínky účtování a vykazování a

–   postup v prvním roce účtování o odložené dani.

 

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   odložená daň nebyla vykázána, i když měla být součástí účetní závěrky,

–   použita špatná sazba daně z příjmů,

–   zaúčtováno a vykázána na špatných účtech apod.

 

Ad) Metoda kursových rozdílů

Účetní metoda je upravena v § 60 Vyhlášky. Účetní metoda upřesňuje vznik kurzových rozdílů, přepočet a jejich účtování.

 

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   špatný výpočet,

–   zaúčtováno a vykázáno na špatných účtech,

–   nebyl proveden přepočet k rozvahovému dni apod.

 

Ad) Metoda ocenění souboru majetku

Účetní metoda je upravena v § 61 Vyhlášky. Upřesňuje, co je souborem majetku a jakým způsobem se oceňuje.

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   metoda nebyla vůbec použita,

–   účtováno na chybných účtech apod.

 

Ad) Metoda ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem

Účetní metoda je upravena v § 61a Vyhlášky. Účetní metoda určuje, jak postupovat v případě nabytí majetku při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem, poměrným rozúčtováním celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny.

 

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   metoda nebyla vůbec použita,

–   metoda byla použita chybně,

–   účtováno na chybných účtech,

–   špatný výpočet odpisů goodwillu apod.

 

Poslední účetní metodou, kterou se budeme zabývat, je metoda přechodu z daňové evidence na účetnictví.

 

Ad) Metoda přechodu z daňové evidence na účetnictví

Účetní metoda je upravena v § 61b Vyhlášky. Účetní metoda specifikuje postup, ocenění jednotlivých složek majetku a závazků při přechodu z daňové evidence na účetnictví. Dále je určeno, jak vypořádat rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů aktiv a mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů pasiv.

 

Příklady chyb, které se mohou vyskytnout v rámci této účetní metody:

–   metoda nebyla vůbec použita,

–   metoda byla použita nepřesně,

–   nepřesné ocenění jednotlivých složek majetku a závazků (dluhů),

–   chybně zjištěn rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů aktiv a mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů pasiv,

–   chybně sestavený odpisový plán apod.

Vykázání opravy minulého účetního období v účetní závěrce

O významné nesprávnosti účtování, ke kterým došlo v minulém účetním období a které byly opraveny v běžném účetním období, se upraví srovnávací údaje (obdobně to platí i v případě změny účetních metod) v účetní závěrce za běžné období. V § 4 odst. 5 vyhlášky se uvádí, že všechny položky rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přehledu o změnách vlastního kapitálu a přehledu o peněžních tocích obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období, tj. minulé účetní období.

 

Pozn.: Rozvahové položky minulého období jsou uvedeny v netto hodnotě.

 

O opravě chyby nákladů nebo výnosů podle nového § 15a vyhlášky sice není nikdy účtováno na výsledkových účtech, avšak příslušná částka nákladové či výnosové položky je uvedena ve zvláštní položce rozvahy běžného období s vy­světlením v příloze a v „oprave­ném“ sloupci srovnatelného období výkazu zisku a ztráty.

Příklad 15

Účetní jednotka sestavila účetní závěrku k 31. 12. 2022. Uvádíme vybrané řádky z výkazů této účetní závěrky.

Položka	Výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2022	Skutečnost v běžném účetním období
A.3.	Služby	1 000
L.1.	Daň z příjmů za běžnou činnost	152
**	Výsledek hospodaření před zdaněním	800
**	Výsledek hospodaření po zdanění)	648

 

Položka	Rozvaha k 31. 12. 2022	Skutečnost v běžném účetním období
A.V.	Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/–)	648
C.II.4.	Závazky z obchodních vztahů	1 000
C.II.8.5.	Stát – daňové závazky a dotace	152

 

V roce 2022 však nebyla zaúčtována dodavatelská faktura za poradenské služby ve výši 100 tis. Kč (pro zjednodušení nebudeme uvažovat s DPH). Bohužel, chyba byla zjištěna až po schválení účetní závěrky za rok 2022 valnou hromadou, nebylo tedy již možné znovu otevřít účetní knihy a sestavit novou účetní závěrku.

Uvedená částka je účetní jednotkou považována za významnou částku. V roce 2023 se provede oprava:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
Účetní období 2023
1.	Oprava chybného účtování – dodavatelská faktura	426	321	100
2.	Oprava chybného účtování – daň z příjmů právnických osob	341	426	19

 

Použité syntetické účty:

426	–	Jiný výsledek hospodaření minulých let
321	–	Dluhy z obchodních vztahů
341	–	Daň z příjmů

 

V účetní závěrce sestavené k 31. 12. 2023 účetní jednotka upraví sloupec, ve kterém jsou vykazovány hodnoty minulého období. Účetní jednotka je také (po zjištění chyby) oprávněna podat dodatečné daňové přiznání s nižším základem daně za rok 2022. I v tomto případě uvádíme pouze vybrané řádky z výkazů vztahující se k uvedeným informacím.:

Položka	Výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2023	Skutečnost v běžném účetním období	Skutečnost v minulém účetním období
A.3.	Služby	–	1 100
L.1.	Daň z příjmů za běžnou činnost	–	133
**	Výsledek hospodaření před zdaněním		700
**	Výsledek hospodaření po zdanění)		567

 

Položka	Rozvaha k 31. 12. 2023	Skutečnost v běžném účetním období	Skutečnost v minulém účetním období
A.IV.1.	Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let	648
A.IV.2,	Jiný výsledek hospodaření minulých let	–81
A.V.	Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/–)		567
C.II.4.	Závazky z obchodních vztahů		1100
C.II.8.5.	Stát – daňové závazky a dotace		133

 

Do přílohy k účetní závěrce pak účetní jednotka popíše uvedené opravy. Informace by měla obsahovat identifikaci a důvod úpravy včetně popisu způsobu provedení, dále stav před změnou a po ní.

 

–   Položka A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období

Příslušný účet účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření vykazovaný v položce „A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/–)“ je určen k rozdělení zisku, nebo vypořádání ztráty podle pravidel stanovených zákonem o obchodních korporacích, popřípadě jiným předpisem, rozhodnutím orgánů účetní jednotky či podle rozhodnutí individuálního podnikatele. Na vrub tohoto účtu se zaúčtují i podíly na zisku k výplatě podle příslušných rozhodnutí o rozdělení zisku v případech, kdy se na uvedené tituly netvoří zvláštní fondy ze zisku. Tento účet nesmí mít k okamžiku uzavření účetních knih zůstatek. Pokud k okamžiku uzavření účetních knih není rozhodnuto o použití výsledku hospodaření, převede se zůstatek tohoto účtu ve prospěch (v případě zisku) nebo na vrub (v případě ztráty) příslušného účtu účtové skupiny 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření vykazovaného v položce „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/–)“.

Účtování dle účtových skupin:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Disponibilní zisk k výplatě podle příslušných rozhodnutí o rozdělení zisku v případech, kdy se na uvedené tituly netvoří zvláštní fondy ze zisku	43	36
2.	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení – není-li k okamžiku uzavření účetních knih rozhodnuto o použití výsledku hospodaření	43	42
3.	Rozdělení zisku za běžné účetní období v následujícím období	43	33, 37, 41, 42, 49
4.	Úhrada ztráty za běžné účetní období v následujícím období	35, 37, 41, 42, 49	43

 

Návrh souvztažností dle syntetických účtů:

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL
Ad 1.	Převod podílu společníkům kapitálové obchodní společnosti, členům družstva a komanditistům v komanditní společnosti	431	364
Ad 2.	Převod nerozděleného zisku předchozího účetního období	431	428
Ad 3.	Podíly na zisku členů správní a dozorčí rady (tantiémy)	431	379
	Podíl tichého společníka	431	379
	Zapisované zvýšení základního kapitálu (ještě nezapsané do obchodního rejstříku)	431	419
	Tvorba fondů	431	412, 423, 427
	Převod nerozděleného zisku předchozího účetního období po schvalovacím řízení	431	428
	Úhrada ztráty minulých účetních období	431	429
	Převod zisku u individuálního podnikatele	431	491
Ad 4.	Pohledávka za společníky při úhradě ztráty	354	431
	Použití ážia	412	431
	Z kapitálových fondů	413	431
	Z rezervního fondu	421	431
	Ze statutárních fondů	423	431
	Z ostatních fondů	427	431
	Z nerozděleného zisku minulých účetních období	428	431
	Převod neuhrazené ztráty do následujících účetních období	429	431
	Převod ztráty u individuálního podnikatele	491	431

 

Použité syntetické účty:

431	–	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
364	–	Dluhy ke společníkům obchodní korporace při rozdělování zisku
428	–	Nerozdělený zisk minulých let
333	–	Ostatní dluhy vůči zaměstnancům
379	–	Jiné dluhy
419	–	Změny základního kapitálu
412	–	Ážio
423	–	Statutární fondy
427	–	Ostatní fondy
429	–	Neuhrazená ztráta minulých let
491	–	Účet individuálního podnikatele
354	–	Pohledávky za společníky při úhradě ztráty obchodní korporace
378	–	Jiné pohledávky
421	–	Rezervní fond

 

Příklad 16

Jakým způsobem proúčtujeme rozdělení výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení u společnosti s ručením omezeným. Vykázaný zisk na účtu 431 činí 2 800 000 Kč. Podle rozhodnutí valné hromady je uvedený zisk rozdělen do statutárního fondu (ve výši 800 000 Kč), podíly na zisku společníkům (ve výši 1 400 000 Kč). Zbylá hodnota bude proúčtována na účet nerozdělného zisku minulých let.

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Příděl do statutárního fondu	431	423	800 000
2.	Podíly na zisku společníkům	431	364	1 400 000
3.	Zúčtování nerozděleného zisku minulých let	431	428	600 000

 

Použité syntetické účty:

431	–	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
423	–	Statutární fondy
364	–	Dluhy ke společníkům obchodní korporace při rozdělování zisku
428	–	Nerozdělený zisk minulých let

 

Příklad 17

Zaúčtujte rozhodnutí a výplatu podílu na zisku u akciové společnosti, pokud valná hromada rozhodla o jeho výši 3 500 000 Kč. Akcionáři jsou daňoví rezidenti.

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Rozhodnutí valné hromady o podílu na zisku	431	364	3 500 000
2.	Srážková daň ve výši 15 %	364	342	525 000
3.	Vyplacené podílu na zisku	364	221	2 975 000
4.	Úhrada daně	342	221	525 000

 

Použité syntetické účty:

431	–	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
364	–	Dluhy ke společníkům obchodní korporace při rozdělování zisku
342	–	Ostatní přímé daně
221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)

 

Příklad 18

Vykázána ztráta na účtu 431 činí 1 000 000 Kč. Valná hromada rozhodla, že tato ztráta bude pokryta z rezervního fondu (ve výši 550 000 Kč) a zbytek bude převeden na účet neuhrazených ztrát minulých let.

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Vyrovnání části ztráty z rezervního fondu	421	431	550 000
2.	Převod zbylé hodnoty (ztráty) na neuhrazenou ztrátu minulých let	429	431	450 000

 

Použité syntetické účty:

421	–	Rezervní fond
431	–	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

 

Příklad 19

Společnost s ručením omezeným vykázala za běžný rok ztrátu ve výši 1 600 000 Kč. Společníci rozhodli, že uhradí dle svých podílů ve společnosti 400 000 Kč. Z rezervního fondu bude ztráta pokryta ve výši 800 000 a zbylou část převedou na účet neuhrazených ztrát minulých let.

P. č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Vykázaná ztráta	702	710	1 600 000
2.	Otevření účetních knih	431	701	1 600 000
3.	Úhrada ztráty společníky	354	431	400 000
4.	Úhrada části ztráty z rezervního fondu	421	431	800 000
5.	Neuhrazena ztráta převedena do dalších let	429	431	400 000
6.	Přijatá platba od společníků	221	354	400 000

 

Použité syntetické účty:

702	–	Konečný účet rozvažný
710	–	Účet zisků a ztrát
431	–	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
354	–	Pohledávky za společníky při úhradě ztráty obchodní korporace
421	–	Zákonný rezervní fond
429	–	Neuhrazená ztráta minulých let
221	–	Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech)

 

–   Položka A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (–)

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 432.

Krátká charakteristika použitých syntetických účtů v rámci této položky:

432 – Zálohy na podíly na zisku

Od roku 2014 zákon o obchodních korporacích umožňuje obchodním korporacím vyplácení zálohy na podíl na zisku. Je třeba upozornit, že rozhodovat o zálohách na podílu na zisku může jednatel společnosti s ručením omezeným nebo představenstvo akciové společnosti.

Na vrub příslušného účtu účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření vykazovaném v položce „A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (–)“ se zaúčtuje v případě rozhodnutí o zálohách na výplatu podílu na zisku se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům. Ve prospěch účtu účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření vykazovaném v položce „A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (–)“ se zaúčtuje na základě rozhodnutí příslušného orgánu účetní jednotky o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty se souvztažným zápisem zejména na vrub příslušného účtu účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům, příslušného účtu účtové skupiny 35 – Pohledávky za společníky nebo příslušného účtu účtové skupiny 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření.

 

Jaké podmínky musí být splněny, aby k tomuto kroku mohlo být přistoupeno, uvádí zákon o obchodních korporacích v § 40:

–   Kapitálová společnost nebo družstvo nesmí rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s tím nemá právní účinky.

–   Pokud jsou v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, nesmí kapitálová společnost nebo družstvo rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud není částka k rozdělení alespoň rovna neodepsané části nákladů na vývoj. O částku neodepsaných nákladů na vývoj se snižuje částka k rozdělení. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s tím nemá právní účinky.

–   Obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. To platí i pro výplatu zálohy na podíl na zisku.

–   Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, který nebyl vyplacen do konce účetního období, zaniká. Nevyplacený zisk nebo jiné vlastní zdroje kapitálová společnost nebo družstvo zaúčtuje ve prospěch účtu, proti kterému byl původně zaúčtován, a není-li to již možné, ve prospěch účtu nerozděleného zisku minulých let. To neplatí pro společníky veřejné obchodní společnosti a komplementáře.

 

K okamžiku rozhodnutí příslušného orgánu obchodní korporace o výši zálohy na výplatu podílu na zisku, bude účtováno účetní jednotkou prostřednictvím závazkového účtu a příslušného účtu v účtové skupině 43 – Výsledek hospodaření. V rámci této účtové skupiny zřídí účetní jednotka zvláštní účet, který k rozvahovému dni vykazuje zůstatek. Rozhodnutí o výši zálohy na výplatu podílu na zisku bude tedy vykazováno v položce „A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /–/“.

Tím jsme prošli jednotlivými položkami vlastního kapitálu. V další části se zaměříme na výkaz, který je u obchodních společností povinný, s výjimkou § 1a písm. b) až d) zákona o účetnictví. Jedná se o přehled o změnách vlastního kapitálu.

 

•    Přehled o změnách vlastního kapitálu

Zákon o účetnictví v § 18 uvádí, že účetní závěrka obchodních společností zahrnuje přehled o změnách vlastního kapitálu. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2, tzn. aktiva celkem 40 mil. Kč, a roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč.

Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky „A. Vlastní kapitál“ z rozvahy a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období.

Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Pro zopakování si uveďme, jaké položky se v rámci vlastního kapitálu vykazují. Bližší informace o těchto položkách jsou uvedeny u výkazu Rozvaha.

 

–   Položka A.I. Základní kapitál

Jedná se o součtovou položku, kde se sčítají položky: A.I.I. Základní kapitál, A.I.2. Vlastní podíly a A.I.3. Změny základního kapitálu.

 

–   Položka A.I.I. Základní kapitál

Obvykle naplňována syntetickými účty 411 – Základní kapitál a 491 – Účet individuálního podnikatele.

 

–   Položka A.I.2. Vlastní podíly (–)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 252 – Vlastní podíly.

 

–   Položka A.I.3. Změny základního kapitálu

Obvykle naplňována syntetickým účtem 419 – Změna základního kapitálu.

 

–   Položka A.II. Ážio a kapitálové fondy

Jedná se o součtovou položku, kde se sčítají položky: A.II.1. Ážio a A.II.2. Kapitálové fondy.

 

–   Položka A.II.1. Ážio

Obvykle naplňována syntetickým účtem 412 – Ážio.

 

–   Položka A.II.2. Kapitálové fondy

Jedná se o součtovou položku, kde se sčítají položky: Položka A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy, A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků, A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací, A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací a A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací.

 

–   Položka A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy

Obvykle naplňována syntetickým účtem 413 – Ostatní kapitálové fondy.

 

–   Položka A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/–)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a dluhů.

 

–   Položka A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací (+/–)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 418 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací.

 

–   Položka A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací (+/–)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 417 – Rozdíly z přeměn obchodních korporací

 

–   Položka A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (+/–)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 416 – Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací.

 

–   Položka A.III. Fondy ze zisku

Jedná se o součtovou položku, kde se sčítají položky: A.III.1. Ostatní rezervní fondy a A.III.2. Statutární a ostatní fondy.

 

–   Položka A.III.1. Ostatní rezervní fondy

Obvykle naplňována syntetickým účtem 421 – Rezervní fond.

 

–   Položka A.III.2. Statutární a ostatní fondy

Obvykle naplňována syntetickými účty 423 – Statutární fondy a 427 – Ostatní fondy.

–   Položka A.IV. Výsledek hospodaření minulých let (+/–)

Jedná se o součtovou položku, kde se sčítají položky: A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let a A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let.

 

–   Položka A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let minulých let (+/–)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 428 – Nerozdělený zisk minulých let nebo syntetickým účtem 429 – Neuhrazená ztráta minulých let.

 

–   Položka A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 426 – Jiný výsledek hospodaření minulých let.

 

–   Položka A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/–)

–   Položka A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (–)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 432 – Zálohy na podíly na zisku.

 

–   Položka A. Vlastní kapitál

Jedná se o součtovou položku, kde se sčítají položky: A.I. Základní kapitál, A.II. Ážio a kapitálové fondy, A.III. Fondy ze zisku, A.IV. Výsledek hospodaření minulých let, A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období a A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku.

A jak by mohl například vypadat výkaz o změnách vlastního kapitálu? Uvedeme si dva možné vzory. První bude jednoduchý, ve kterém vycházíme z jednotlivých řádků rozvahy a příslušné syntetické účty používané v tomto příspěvku. Druhý vzor bude vycházet z Interpretace Národní účetní rady, konkrétně se jedná o Interpretaci I–32 Struktura a obsah přehledu o změnách vlastního kapitálu.

Vzor – Výkaz o změnách vlastního kapitálu – vazba na jednotlivé řádky rozvahy

Položka	Popis	Účetní období
		běžné	minulé
A.	Základní kapitál zapsaný ve veřejném rejstříku
A.1.	Zůstatek – počáteční
A.2.	Zvýšení
A.3.	Snížení
A.4.	Zůstatek – konečný
B.	Základní kapitál nezapsaný
B.1.	Zůstatek – počáteční
B.2.	Zvýšení
B.3.	Snížení
B.4.	Zůstatek – konečný
C.	Vlastní podíly
C.1.	Zůstatek – počáteční
C.2.	Zvýšení
C.3.	Snížení
C.4.	Zůstatek – konečný
D.	Ážio
D.1.	Zůstatek – počáteční
D.2.	Zvýšení
D.3.	Snížení
D.4.	Zůstatek – konečný
E.	Kapitálové fondy
E.1.	Zůstatek – počáteční
E.2.	Zvýšení
E.3.	Snížení
E.4.	Zůstatek – konečný
F.	Rozdíly z přecenění
F.1.	Zůstatek – počáteční
F.3.	Zvýšení
F.3.	Snížení
F.4.	Zůstatek – konečný
G.	Rezervní fondy
G.1.	Zůstatek – počáteční
G.2.	Zvýšení
G.3.	Snížení
G.4.	Zůstatek – konečný
H.	Ostatní fondy ze zisku
H.1.	Zůstatek – počáteční
H.2.	Zvýšení
H.3.	Snížení
H.4.	Zůstatek – konečný
I.	Nerozdělený zisk minulých let
I.1.	Zůstatek – počáteční
I.2.	Zvýšení
I.3.	Snížení
I.4.	Zůstatek – konečný
J.	Neuhrazená ztráta minulých let
J.1.	Zůstatek – počáteční
J.2.	Zvýšení
J.3.	Snížení
J.4.	Zůstatek – konečný
K.	Jiný výsledek minulých období
K.1.	Zůstatek – počáteční
K.2.	Zvýšení
K.3.	Snížení
K.4.	Zůstatek – konečný
L.	Zisk / ztráta za účetní období po zdanění
L.1.	Zůstatek – počáteční
L.2.	Zvýšení
L.3.	Snížení
L.4.	Zůstatek – konečný
M.	Zálohy na podíl na zisku
M.1.	Zůstatek – počáteční
M.2.	Zvýšení
M.3.	Snížení
M.4.	Zůstatek – konečný
Celkem	Vlastní kapitál
X.1.	Zůstatek – počáteční
X.2.	Zvýšení
X.3.	Snížení
X.4.	Zůstatek – konečný

 

Příklad 20

Sestavte výkaz o změnách vlastního kapitálu, znáte-li vybrané údaje z pasivní strany rozvahy (fiktivní hodnoty).

 

Řádek výkazu	Název	Aktuální období	Období minulé	Období předminulé
A.	Vlastní kapitál	58 651	64 521	55 125
A.I.	Základní kapitál	5 000	5 000	4 000
	A.I.1. Základní kapitál	5 000	5 000	4 000
	A.I.2. Vlastní podíly (–)
	A.I.3. Změny základního kapitálu
A.II.	Ážio a kapitálové fondy	3 893	4 976	3 970
A.II.1.	Ážio	450	320	320
A.II.2.	Kapitálové fondy	3 443	4 656	3 650
	A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy	884	543	325
	A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/–)	2 559	4 113	3 325
	A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací (+/–)
	A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací (+/–)
	A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (+/–)
A.III.	Fondy ze zisku	34 190	36 508	37 607
A.III.1	Ostatní rezervní fondy	856	856	85
A.III.2.	Statutární a ostatní fondy	33 334	35 652	37 522
A.IV.	Výsledek hospodaření minulých let	8 332	6 895	4 556
A.IV.1.	Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/–)	8 332	6 895	4 556
A.IV.2.	Jiný výsledek hospodaření minulých let
A.V.	Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/–)	7 236	11 142	4 992
A.VI.	Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku

 

Řešení

Položka	Popis	Účetní období
		běžné	minulé
A.	Základní kapitál zapsaný ve veřejném rejstříku (syntetické účty 411, 491)
A.1.	Zůstatek – počáteční	5 000	4 000
A.2.	Zvýšení		1 000
A.3.	Snížení
A.4.	Zůstatek – konečný	5 000	5 000
B.	Základní kapitál nezapsaný (syntetický účet 419)
B.1.	Zůstatek – počáteční
B.2.	Zvýšení
B.3.	Snížení
B.4.	Zůstatek – konečný
C.	Vlastní podíly (syntetický účet 252)
C.1.	Zůstatek – počáteční
C.2.	Zvýšení
C.3.	Snížení
C.4.	Zůstatek – konečný
D.	Ážio (syntetický účet 412)
D.1.	Zůstatek – počáteční	320	320
D.2.	Zvýšení	130
D.3.	Snížení
D.4.	Zůstatek – konečný	450	320
E.	Kapitálové fondy (syntetický účet 413)
E.1.	Zůstatek – počáteční	543	325
E.2.	Zvýšení	341	218
E.3.	Snížení
E.4.	Zůstatek – konečný	884	543
F.	Rozdíly z přecenění (syntetické účty 414, 416, 417 a 418)
F.1.	Zůstatek – počáteční	4 113	3 325
F.3.	Zvýšení		788
F.3.	Snížení	1 554
F.4.	Zůstatek – konečný	2 559	4 113
G.	Rezervní fondy (syntetický účet 421)
G.1.	Zůstatek – počáteční	856	85
G.2.	Zvýšení		771
G.3.	Snížení
G.4.	Zůstatek – konečný	856	856
H.	Ostatní fondy ze zisku (syntetické účty 423, 427)
H.1.	Zůstatek – počáteční	35 652	37 522
H.2.	Zvýšení
H.3.	Snížení	2 318	1 870
H.4.	Zůstatek – konečný	33 334	35 652
I.	Nerozdělený zisk minulých let (syntetický účet 428 + 431 strana Dal)
I.1.	Zůstatek – počáteční	18 037	9 548
I.2.	Zvýšení
I.3.	Snížení	9 705	2 653
I.4.	Zůstatek – konečný	8 332	6 895
J.	Neuhrazená ztráta minulých let (syntetický účet 429 + 431 strana MD)
J.1.	Zůstatek – počáteční
J.2.	Zvýšení
J.3.	Snížení
J.4.	Zůstatek – konečný
K.	Jiný výsledek minulých období (syntetický účet 426)
K.1.	Zůstatek – počáteční
K.2.	Zvýšení
K.3.	Snížení
K.4.	Zůstatek – konečný
L.	Zisk / ztráta za účetní období po zdanění
L.1.	Zůstatek – počáteční
L.2.	Zvýšení	7 236	11 142
L.3.	Snížení
L.4.	Zůstatek – konečný	7 236	11 142
M.	Zálohy na podíl na zisku (syntetický účet 432)
M.1.	Zůstatek – počáteční
M.2.	Zvýšení
M.3.	Snížení
M.4.	Zůstatek – konečný
Celkem	Vlastní kapitál
X.1.	Zůstatek – počáteční	64 521	55 125
X.2.	Zvýšení	7 707	13 919
X.3.	Snížení	13 577	4 523
X.4.	Zůstatek – konečný	58 651	64 521

 

V příloze v účetní závěrce se uvede komentář k jednotlivým významným pohybům vlastního kapitálu.

A jak bylo přislíbeno, na závěr si uveďme ještě druhý vzorový příklad přehledu o změnách vlastního kapitálu, jak uvádí Národní účetní rada v interpretaci I-32 Struktura a obsah přehledu o změnách vlastního kapitálu, včetně komentáře k příkladu.

Příklad přehledu o změnách vlastního kapitálu (dle Interpretace NÚR)

Komentář k příkladu (dle Interpretace NÚR):

–   Příklad je pouze ilustrací toho, jak přehled může v konkrétním případě vypadat, nejedná se o vzorový formulář. Pro přehled o změnách vlastního kapitálu je typické, že jeho řádky i sloupce se mění v závislosti na konkrétních uskutečněných transakcích. Podoba přehledu se tak bude lišit mezi účetními jednotkami či mezi jednotlivými účetními závěrkami téže účetní jednotky.

–   Při prezentaci transakcí, které mění výši oceňovacích rozdílů, nebylo využito možnosti tyto transakce agregovat (viz odst. 6). Proto je odděleně uvedeno zhodnocení, znehodnocení i prodej realizovatelných cenných papírů.

–   V příkladu jsou veškeré výsledky minulých let uvedeny kumulovaně, a to z důvodů, které jsou uvedeny v odst. 19 interpretace.

–   Daňové efekty jsou vykazovány brutto způsobem (viz odst. 7).

–   Ilustrativní přehled obsahuje i přehled o změnách menšinových podílů na vlastním kapitálu (viz odst. 16).

–   opis transakcí, které ovlivnily obsah ilustrativního přehledu:

a.  Chyba minulých let „A“ vznikla v některém z účetních období před posledním uváděným srovnávacím obdobím.

b.  Chyba minulých let „B“ vznikla v minulém (v tomto případě srovnávacím) účetním období.

c.  Došlo k jedné změně metody, která byla uskutečněna k počátku aktuálního účetního období.

d.  Uskutečnily se dvě přeměny obchodní společnosti, a to s rozhodnými dny 1.1.X1 a 1.1.X2.

e.  Veškeré uvedené daňové efekty jsou způsobeny odloženou daní.

Závěr

V rámci tohoto příspěvku jsme se zaměřili na část pasivní stranu rozvahy věnované vlastnímu kapitálu s tím, že jsme upozornili na některé nové záležitosti, které se váží právě k této problematice. Pokusili jsme se provést rozklad námi rozebíraných jednotlivých kategorií ve vazbě na zákon o obchodních korporacích a účetní předpisy.

Pokud hovoříme o vlastním kapitálu obchodní společnosti, mnozí z nás okamžitě přiřadí tento pojem na pasivní stranu rozvahy (vedle rezerv, závazků a časového rozlišení. Pro správné sestavení (nejen) pasivní strany rozvahy jsou nezbytné znalosti Vyhlášky (příloha č. 1) a zákona o účetnictví.

Doufáme, že laskavý čtenář na základě našeho přehledu dokáže dohledat v uvedených legislativních normách další potřebné informace.

 

§ 316 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích
citace na straně 88

Zvláštní rezervní fond na vlastní akcie

(1) Společnost, která vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie, vytvoří ve stejné výši zvláštní rezervní fond.

(2) Zvláštní rezervní fond společnost zruší nebo sníží, pokud vlastní akcie zcela nebo zčásti zcizí nebo použije na snížení základního kapitálu.

(3) Společnost není oprávněna použít zvláštní rezervní fond jinak, než je stanoveno v odstavci 2.

 

§ 474 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích
citace na straně 95

(1) Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je přípustné jen tehdy, jestliže akcionáři zcela splatili emisní kurs dříve upsaných akcií, ledaže dosud nesplacená část emisního kursu je vzhledem k výši základního kapitálu zanedbatelná a valná hromada se zvýšením základního kapitálu tímto postupem projeví souhlas.

(2) Zákaz podle odstavce 1 neplatí, vnáší-li se při zvýšení základního kapitálu pouze nepeněžité vklady. Představenstvo nebo správní rada předloží valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede

a)  důvody pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem,

b)  popis nepeněžitého vkladu,

c)  zda byl nepeněžitý vklad oceněn znaleckým posudkem nebo postupem podle § 469 anebo zda bude oceněn podle § 468,...