Vliv minimální a průměrné mzdy

na daň z příjmů FO

V zákonu o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené daňové ukazatele ovlivněny výší minimální mzdy a výší průměrné mzdy. V roce 2026 činí minimální mzda 22 400 Kč/měsíc na základě Sdělení MPSV č. 356/2025 Sb. a průměrná mzda pro rok 2026 činí 48 967 Kč/měsíc a je odvozena z údajů Nařízení vlády č. 365/2025 Sb. K jakým změnám při uplatnění daně z příjmů FO z výše uvedených důvodů dochází v roce 2026?

Uplatnění minimální mzdy
v zákonu o daních z příjmů

Minimální mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí dle § 21g odst. 1 ZDP měsíční minimální mzda podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.

V zákonu o daních z příjmů nalezneme následující ustanovení, jejichž údaje a limity se odvolávají na výši minimální mzdy.

Vliv minimální mzdy

     na osvobození vyplácených
 důchodů od daně z příjmů

Podle § 4 odst. 1 písm. g) ZDP je od daně z příjmů osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.

Zatímco za kalendářní rok 2025 byla osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vypláceného důchodu nebo penze 20 800 Kč x 36 = 748 800 Kč, pak za kalendářní rok 2026 je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vypláceného důchodu nebo penze 22 400 Kč x 36 = 806 400 Kč.

S ohledem na tento limit je převážná většina vyplácených důchodů osvobozena od daně z příjmů. K překročení této výše pro osvobození od daně z příjmů může prakticky dojít pouze v případě souběhu vypláceného starobního důchodu a penze ze zahraničí v souvislosti s dřívějším zaměstnáním poplatníka v zahraničí.

     na uplatnění ročního
daňového bonusu

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v rozsahu a výši uvedeném v § 35c a § 35d ZDP. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daň vypočtená podle § 16 ZDP snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

Omezující podmínka pro uplatnění daňového bonusu v § 35c odst. 4 ZDP stanoví, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období má příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Zatímco pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2025 musela činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 20 800 Kč x 6 = 124 800 Kč, pak v roce 2026 musí činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 22 400 Kč x 6 = 134 400 Kč.

Příklad 1

Občan má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění zdaňované dle § 7 ZDP a dále příjmy z nájmu bytu zdaňované dle § 9 ZDP. V roce 2026 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2026 dosáhnou pouze 124 500 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Příjmy z nájmu bytu činí216 000 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje (včetně odpisu) ve výši 65 000 Kč. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí dvě nezletilé děti. Poplatník uplatňuje pouze slevu na dani na poplatníka.

Dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 124 500 Kč – 124 500 Kč x 0,6 = 49 800 Kč, dílčí základ daně dle § 9 ZDP činí 216 000 Kč – 65 000 Kč = 151 000 Kč. Celkový základ daně z příjmů za rok 2026 činí 200 800 Kč a z něho vypočtená daň z příjmů 30 120 Kč. Z takto vypočtené daně si uplatní poplatník ze základní slevy na poplatníka 30 840 Kč pouze částku 30 120 Kč a zbytek této slevy propadá. Daňová povinnost poplatníka je za rok 2026 nulová a měl by tedy nárok na daňové zvýhodnění na dvě děti formou daňového bonusu ve výši 37 524 Kč. Dle znění § 35c odst. 4 ZDP se do limitní výše příjmů pro přiznání daňového bonusu započítávají pouze příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti, ale nezapočítávají se příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP. Proto v našem případě poplatník nemá nárok na daňový bonus na vyživované dítě – jeho příjem z podnikání nedosáhl výše 134 400 Kč.

Pokud by však byl najímaný byt zařazen do obchodního majetku poplatníka, byl by příjem z nájmu zdaňován dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP a pak by příjem dle § 7 ZDP činil za rok 2026 výši 124 500 Kč + 216 000 Kč = 340 500 Kč. Pokud by poplatník uplatňoval k oběma příjmům dle § 7 ZDP paušální výdaje, činil by jeho základ daně (124 500 Kč – 124 500 Kč x 0,6) + (216 000 Kč – 216 000 Kč x 0,3) = 201 000 Kč a vypočtená daň po slevě na poplatníka činí 0 Kč. Poplatník by měl v tomto případě při nulové daňové povinnosti nárok na daňový bonus v plné výši na 2 děti 37 524 Kč, protože splňuje podmínku pro výplatu daňového bonusu dle § 35c odst. 4 ZDP.

     na uplatnění měsíčního daňového bonusu u zaměstnance

Je-li výše měsíční zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Z § 35d odst. 4 ZDP však vyplývá omezující podmínka, podle které plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy zaokrouhlené na celé koruny dolů, tedy v roce 2026 alespoň 11200 Kč. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

     na uplatnění daňového bonusu v rámci ročního zúčtování

V § 35d odst. 6 ZDP se uvádí, že při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyživované dítě poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c ZDP (daňové zvýhodnění na dítě) maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu. Podle tohoto ustanovení však platí omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu, podle které poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou vyplacení daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2026 částky 134 400 Kč.

Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již přiznaný měsíční nárok neztrácí.

Příklad 2

Zaměstnankyně má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnankyně učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti žijící s poplatnicí ve společně hospodařící domácnosti. V roce 2026jsou její příjmy ze závislé činnosti v lednu a dubnu12 500 Kč a v říjnu 12 800 Kč (v těchto měsících obdrží zaměstnankyně k základní mzdě i čtvrtletní odměnu), v ostatních měsících pak jsou její příjmy ze závislé činnosti nižší než 10 000 Kč.

Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází nulová záloha na daň. Za měsíce leden, duben a říjen 2026vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dvě děti formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč + 1 860 Kč = 3 127 Kč; v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 11 200 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2026 příjmy ze závislé činnosti u zaměstnankyně nedosáhnou výše 134 400 Kč, nemá nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový bonus za měsíce leden, duben a říjen 2026 zachován.

Uplatnění průměrné mzdy
v zákonu o daních z příjmů

V § 21g odst. 2 ZDP se uvádí, že průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Výše průměrné mzdy pro rok 2026 vyplývá z nařízení vlády č. 365/2025 Sb. Zde je uveden všeobecný vyměřovací základ 46 278 Kč a přepočítací koeficient 1,0581 Kč. Průměrná mzda pro rok 2026 tedy činí 48 967 Kč.

Vliv průměrné mzdy

     na uplatnění dvou sazeb daně z příjmů u fyzické osoby

Z ustanovení § 16 odst. 1 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. vyplývá, že sazba daně 15 % se uplatní od roku 2024 pro část základu daně do výše 36násobku průměrné mzdy a sazba daně 23 % se uplatní pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy. Zatímco v roce 2025 činilo rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu daně 46 557 Kč x 36 = 1 676 052 Kč, v roce 2026 činí rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu daně 48 967 Kč x 36 = 1 762 812 Kč.

Z uvedené výše stanoveného rozhraní pro uplatnění 15/23 % sazby daně v letech 2025 a 2026 vyplývá, že zatímco poplatník s vyšším základem daně platil sazbu daně 23 % v roce 2025 již od výše základu daně 1 676 052 Kč, pak v roce 2026 dochází k posunu této hranice pro uplatnění 23 % sazby daně o 86 760 Kč.

Z § 38h odst. 2 ZDP vyplývá, že sazba měsíční zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do trojnásobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující trojnásobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy. Zálohy vypočtené podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Z uvedené výše stanoveného rozhraní pro uplatnění 15/23 % sazby daně v letech 2025 a 2026 vyplývá, že zatímco zaměstnanec s vyšší hrubou měsíční mzdou měl uplatněnu sazbu daně 23 % v roce 2025 již od výše měsíční mzdy 139 671 Kč, pak v roce 2025 dochází k posunu této hranice pro uplatnění 23 % sazby daně o 7 230 Kč.

Příklad 3

Manažer má měsíční stálou hrubou mzdu 180 000 Kč a učinil pro rok 2026 u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Poznámka k výpočtům v tabulce:

-   Výpočet daně ve výši 15 % vychází ze základu daně 146 901 Kč a daň činí:146 901 Kč x 0,15 = 22 035,15 Kč

-   Výpočet daně ve výši 23 % vychází ze základu daně 180 000 Kč – 146 901 Kč = 33 099 Kč a daň činí:40 329 Kč x 0,23 = 7 612,77 Kč

     na osvobození benefitů dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP

Dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP ve znění zákona č. 360/2025 Sb. jsou od 1. 1. 2026 od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1)  pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období, tedy v roce 2026 do výše 48 967 Kč,

2)  použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, tedy v roce 2026 do výše 24 483,50 Kč.

Příjem zaměstnance v podobě nepeněžitého plnění ve formě poskytnutých benefitů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nad stanovený limit podléhá dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému uvádí, že úhrnný limit, do jehož výše budou nepeněžní plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvků na rekreaci a zájezd osvobozena, se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť. Pokud jsou tedy zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance bude posuzován u každého zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu za všechny zaměstnavatele.

     na stanovení paušální zálohy u poplatníka v paušálním režimu

I když v § 38lk ZDP týkající se stanovení paušální zálohy u poplatníka v paušálním režimu nenalezneme přímý odkaz na výši průměrné mzdy, tak výše průměrné mzdy ovlivňuje zálohu na pojistné na důchodové pojištění a zdravotní pojištění v 1. pásmu paušálního režimu, které je součástí paušální zálohy.

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a na pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka v paušálním režimu pro 1. pásmo paušálního režimu vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná, přičemž u důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %. Zálohy na obě pojistné pro 2. a 3. pásmo jsou pak přímo stanoveny pevnou částkou v zákonu č. 589/1992 Sb. a 592/1992 Sb.

V § 14 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení se uvádí, že výše měsíčního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, činí pro

a)  první pásmo paušálního režimu částku nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu podle odstavce 5 věty první zvýšeného o 15 %,

b)  druhé pásmo paušálního režimu 28 050 Kč a

c)  třetí pásmo paušálního režimu 42 900 Kč.

Z § 14 odst. 5 tohoto zákona pak vyplývá, že měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 30 % průměrné mzdy v roce 2024, 35 % průměrné mzdy v roce 2025 a 40 % průměrné mzdy od roku 2026. Pro rok 2026 tedy činí měsíční vyměřovací základ OSVČ 48 967 Kč x 0,40 = 19 587 Kč a pro účely stanovení paušální zálohy v rámci prvního pásma paušálního režimu činí vyměřovací základ 19 587 Kč x 1,15 = 22 526 Kč. Výše paušální zálohy na důchodové pojištění v rámci prvního pásma paušálního režimu tak činí 22 526 Kč x 0,292 = 6 578 Kč.

V § 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištěníse uvádí, že vyměřovacím základem (roční) osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani pro zvolené pásmo paušálního režimu, je pro

a)  první pásmo paušálního režimu minimální vyměřovací základ podle odstavce 2,

b)  druhé pásmo paušálního režimu částka 319 200 Kč a

c)  třetí pásmo paušálního režimu částka 470 400 Kč.

Z § 3a odst. 2 tohoto zákona pak vyplývá, že minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy. Pro rok 2026 tedy činí minimální vyměřovací základ OSVČ 48 967 Kč x 0,50 x 12 = 293 802 Kč a pro účely stanovení měsíční paušální zálohy v rámci prvního pásma paušálního režimu činí výše zálohy na zdravotní pojištění 293 802 Kč x 0,135: 12 = 3 306 Kč.

Ing. Ivan Macháček