547.   Nemoc a placení pojistného

Nemoc ovlivňuje placení pojistného zaměstnavateli (zaměstnanci) i osobami samostatně výdělečně činnými.

Ve kterých ustanoveních právní úpravy zdravotního pojištění je řešena problematika nemoci?

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů hovoří v ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) o důležitých osobních překážkách v práci na straně zaměstnance jako o okolnosti snižující minimální vyměřovací základ na poměrnou část. Výčet těchto překážek je specifikován v ustanoveních § 191 až § 199 zákoníku práce. V této souvislosti se jedná například o dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance (nemoc), ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti, mateřskou a rodičovskou dovolenou a další. Překážce v práci na straně zaměstnance musí zaměstnavatel věnovat ve zdravotním pojištění vždy zvýšenou pozornost. Pokud nemoc trvá po dobu kratší než celý kalendářní měsíc, musí být zajištěn odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle počtu kalendářních dnů trvání této překážky, tedy za ty kalendářní dny, ve kterých nemoc netrvala. K nutnosti dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum nepřihlíží zaměstnavatel tehdy, pokud pro zaměstnance neplatí minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. – u těchto zaměstnanců je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem. V ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je uvedeno, že zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Podle § 3a odst. 4 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. spočívá zvýhodnění OSVČ ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ.

548.   Pracovní smlouva a nemoc

Nemoc zaměstnance trvala po celý kalendářní měsíc.

Jakým způsobem postupuje zaměstnavatel v daném případě?

Pokud zaměstnanec nepracuje z důvodu nemoci celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem pro placení pojistného v tomto měsíci 0 Kč, pojistné se tedy neodvádí (pokud například není do tohoto měsíce zúčtována odměna).

Takového zaměstnance zaměstnavatel započítává do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele měsíčně předkládaném zdravotní pojišťovně jako zaměstnanou osobu, ať už nemoc trvá celý kalendářní měsíc, nebo jen jeho část.

549.   Pracovní smlouva a dopočet do poměrné části minima

Příjem zaměstnance nedosáhne ani poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Jak se postupuje v dané situaci?

Aby zdravotní pojišťovna obdržela pojistné, na které má ze zákona nárok, musí být při výpočtu jeho výše dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu. Tento dopočet a doplatek pojistného se nejčastěji provádí při zkráceném pracovním úvazku nebo u dohody o pracovní činnosti a od 1. 1. 2017 také u dohody o provedení práce. V případě nemoci v období 9. 5. – 24. 5. činil za měsíc květen příjem zaměstnance při zkráceném pracovním úvazku na základě pracovní smlouvy 4 000 Kč. Při sazbě 13,5 % z částky 4 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 540 Kč. Jedna třetina (180 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (360 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 903,22 Kč vypočtené jako [(15 : 31) × 12 200 – 4 000], tedy 257 Kč. (Číslovka 15 představuje počet kalendářních dnů trvání výkonu práce v měsíci květnu, tedy mimo kalendářní dny nemoci.) Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec.

Pokud by byl vyměřovací základ nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 zákoníku práce, např. tzv. částečná nezaměstnanost), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku v plné výši na zaměstnavatele. Z úhrnného vyměřovacího základu 5 903,22 Kč činí celkové pojistné 797 Kč. Zaměstnanci je sraženo 437 Kč (180 + 257), zaměstnavatel uhradí 360 Kč.

550.   Vyměřovací základ nižší než minimální

V souvislosti s nemocí může činit vyměřovací základ zaměstnance méně než 12 200 Kč.

Kdy bude daná situace v souladu se zákonem?

Jedná se o situaci, kdy vyměřovací základ převyšuje vypočtenou poměrnou část minima, a tudíž může být nižší než aktuální hodnota minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč. V případě nemoci v období 9. 5. – 24. 5. (viz předcházející situace) činil příjem zaměstnance za květen 6 480 Kč. Zaměstnavatel odvede celkové pojistné v částce 875 Kč (6 480 × 0,135), čímž je zajištěn postup podle zákona.

Tento postup platí v případě pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti. U dohody o provedení práce výší příjmu zaměstnání ve zdravotním pojištění nevznikne, takže při trvající dohodě je zapotřebí zaměstnance na kalendářní měsíc květen odhlásit.

551.   Osoba „pečující“ a kategorie hrazená státem

Speciální kategorii zdravotního pojištění představují osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Jak postupuje zaměstnavatel při stanovení vyměřovacího základu daného zaměstnance včetně řešení kategorie osob, za které platí pojistné stát?

Pokud by byla nejméně jeden celý kalendářní měsíc nemocná zaměstnaná osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku (vystavila by již dříve zaměstnavateli čestné prohlášení o splnění podmínek této péče), oznámil by zaměstnavatel zdravotní pojišťovně skutečnost, že se za tuto osobu stal plátcem pojistného stát. Například při nemoci od 10. 5. do 21. 9. by použil kód „L“ s datem 1. 6. a kód „T“ s datem 31. 8. Těmito kódy se vymezuje období celých kalendářních měsíců, ve kterých nemá tato osoba příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, v důsledku čehož je za ni v tomto období plátcem pojistného stát dle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Jelikož patří tyto zaměstnané osoby mezi výjimky, uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., je vyměřovacím základem jejich skutečný příjem, tedy bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

552.   Výplata náhrady mzdy zaměstnavatelem

Na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance má vliv poskytnutí náhrady mzdy nad rámec stanovený právní úpravou zákoníku práce.

Je to pravdivé tvrzení?

Jestliže je při pracovní neschopnosti poskytována náhrada mzdy v případech a ve výši stanovené zákonem, je podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů osvobozena od daně z příjmu ze závislé činnosti, proto nepodléhá odvodu pojistného.

Pokud by však zaměstnavatel nadstandardně poskytnul náhradu mzdy i za první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo nad výši stanovenou zákonem, je tato náhrada u zaměstnance zdaněna včetně odvodu pojistného na zdravotní pojištění.

553.   Onemocnění v ochranné lhůtě

Při onemocnění zaměstnance v ochranné lhůtě včetně postupu zaměstnavatele ve zdravotním pojištění platí jisté principy.

O jaké principy se jedná?

Onemocní-li zaměstnanec ještě v ochranné lhůtě, pak platí zejména tyto zásady:

–  podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se neposkytují po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění,

–  do podpůrčí doby se nezapočítává doba, po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění,

–  po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění se zastavuje doba poskytování podpory v nezaměstnanosti,

–  po skončení nemoci se obnoví výplata podpory v nezaměstnanosti až do uplynutí podpůrčí doby 5, 8 a 11 měsíců (v závislosti na věku).

Poskytování dávek nemocenského pojištění tak nemá vliv na délku podpůrčí doby pro poskytování podpory v nezaměstnanosti. Jestliže již uplynula ochranná lhůta, tak uchazeč o zaměstnání nebude mít nárok na nemocenské dávky. Po dobu nemoci mu tak bude do vyčerpání celé podpůrčí doby poskytována podpora v nezaměstnanosti, bude-li mít na ni nárok. Je-li bývalý zaměstnanec příjemcem dávek nemocenského pojištění, tedy onemocní v ochranné lhůtě, pak zaměstnavatel na základě této skutečnosti sděluje (resp. může sdělit – viz dále) zdravotní pojišťovně skutečnosti související s počátkem a ukončením pobírání těchto dávek. Tímto postupem je pojištěnec evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, s nároky jak bývalého zaměstnance (pojištěnec má v rámci kalendářního měsíce, resp. měsíců řešen svůj pojistný vztah), tak zdravotní pojišťovny (platba pojistného od státu). Kdyby pojištěnec pobíral nemocenské dávky například od 15. 5. do 10. 7., měl by vyřešen pojistný vztah pro měsíce květen až červenec, za zbylé kalendářní dny měsíců května a července, kdy dávky nepobíral, by zdravotní pojišťovně nic neoznamoval a ani nedoplácel. Onemocní-li zaměstnanec v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru, pak zaměstnavatel prostřednictvím kódů „N“ a „K“ vymezí období pobírání nemocenských dávek bývalého zaměstnance, tedy období, ve kterém je za pojištěnce plátcem pojistného stát. V souvislosti s nemocí zaměstnance v ochranné lhůtě (resp. při skončení zaměstnání) sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně období pobírání nemocenských dávek tehdy, je-li mu tato skutečnost známa.

Pokud oznámí zdravotní pojišťovně počátek pobírání těchto dávek kódem „N“, pak by si měl každopádně pohlídat i oznámení ukončení jejich pobírání kódem „K“ (například dohodou se zaměstnancem, kontaktem s příslušnou OSSZ apod.), zkrátka takovému případu je zapotřebí věnovat individuální pozornost.

554.   Nemoc a snížení zálohy na pojistné

Může nastat situace, že OSVČ v důsledku déletrvající pracovní neschopnosti není schopna (dle výsledků podnikatelské činnosti v předcházejícím kalendářním roce) platit zálohy vyšší než minimální.

Je určitým řešením této situace podání žádosti o snížení zálohy?

Určitě. Například z důvodu opakujících se nemocí se OSVČ nedaří dosáhnout uspokojivých výsledků, a proto třeba ani nemůže platit v roce 2018 zálohy, vypočtené podle výsledků kalendářního roku 2017. V takovém případě lze využít institutu snížení zálohy na pojistné. Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná činnost. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. OSVČ může požádat v roce 2018 o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2018 je alespoň o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2017. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2017 např. 60 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v průběhu roku 2018 nejvýše 40 000 Kč. Sníženou zálohu platí OSVČ taktéž ve stanovených zákonných termínech, tj. od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že žádost o snížení zálohy lze standardně podat nejdříve 1. dubna 2018, neboť v tomto roce musí být pro daný účel vyhodnoceny nejméně tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Pokud podnikatel předloží žádost např. v květnu 2018, posuzuje se příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden–duben 2018. OSVČ, která má v úmyslu požádat o snížení zálohy na pojistné, předkládá zdravotní pojišťovně písemnou žádost, příslušný formulář je k dispozici na úřadovnách a webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Některé zdravotní pojišťovny mohou ještě požadovat předložení peněžního deníku, dokladujícího příjmy a výdaje od počátku roku, ve kterém je žádost o snížení zálohy podávána, tento postup však není právní úpravou zdravotního pojištění stanoven. Zdravotní pojišťovna žádost posoudí a žadateli buď vyhoví, nebo jeho žádost zamítne, popř. si může vyžádat některé doplňující informace.

U osob, na které se nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima (například osoby, za které platí pojistné stát), nemusí být placena minimální záloha 2 024 Kč. Výše zálohy tak může být i nižší, dokonce může být povoleno snížení zálohy na nulovou hodnotu – tehdy, je-li OSVČ v běžném roce (2018) ve ztrátě.

555.   Nemoc zaměstnance – specifické situace

Pro zaměstnavatele platí i nadále ve zdravotním pojištění povinnost hradit pojistné, když zaměstnanec není nemocný celý kalendářní měsíc, přičemž mu v zaměstnání není v daném kalendářním měsíci zúčtován žádný příjem.

Je dané tvrzení pravdivé?

Určitou zvláštností při placení pojistného na zdravotní pojištění v případě nemoci zaměstnance je situace, kdy je zaměstnanec nepřetržitě nemocen třeba od 2. dne kalendářního měsíce (například od středy 2. 5. 2018) až do jeho konce neboli 1. den kalendářního měsíce (státní svátek 1. 5.) nemocen není, přičemž v zaměstnání nemá vykázaný žádný příjem. Pokud tedy zaměstnanec onemocní dne 2. 5. 2018, je nemocný po celý zbytek května a za den 1. 5. nemá žádný příjem, je povinen doplatit prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši pojistné za kalendářní den 1. 5., kdy ještě nebyl práce neschopným, a to z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Tento postup vychází z již citovaného ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že pojistné bude podle počtu kalendářních dnů v příslušném měsíci (31) činit: (1 : 31) × 12 200 × 0,135 = 393,54 × 0,135 = 54 Kč (po zaokrouhlení).

Tímto způsobem se nepostupuje u těch zaměstnanců, u nichž nemusí být dle zákona dodržen minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Pokud by byla za den 1. 5. 2018 zúčtována náhrada mzdy nebo platu alespoň 393,54 Kč anebo by si zaměstnanec za tento den alespoň tuto částku vydělal, pak odvede zaměstnavatel pojistné z příjmu zúčtovaného za tento jeden den a žádný další dopočet neprovádí.

556.   Nemoc zaměstnance po část kalendářního měsíce

Nemoc zaměstnance zaměstnaného na dohodu o pracovní činnosti trvá pouze po část kalendářního měsíce.

Jaký postup se uplatní při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance u dohody o pracovní činnosti?

Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti byl nemocen v období 7. 6. – 28. 6. 2018. V tomto případě musí být zajištěn odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za ty kalendářní dny, ve kterých nemoc netrvala. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:

PČminVZ = (8 : 30) × 12 2000 = 3 253,33 Kč,

kde

PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu,

8 = počet kalendářních dnů výkonu práce v rozhodném období kalendářního měsíce června (tedy období mimo nemoci)

30 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci,

12 200 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2018,

Pmin = 3 253,33 × 0,135 = 440 Kč,

Pmin = minimální pojistné.

U dohody o pracovní činnosti mohou nastat tyto situace:

–  příjem bude alespoň 3 253,33 Kč – vyměřovacím základem bude skutečně dosažený příjem (tedy i méně než 12 200 Kč),

–  příjem bude v rozpětí od 2 500 Kč do 3 253,33 Kč – zaměstnavatel provede dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu,

–  příjem nedosáhne 2 500 Kč – osoba bude jako zaměstnanec na měsíc červen odhlášena.

Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, případně jeho poměrná část, zaokrouhluje se až pojistné, eventuálně penále – obojí vždy na celou korunu směrem nahoru.

557.   Nemoc OSVČ po část kalendářního měsíce

Na placení pojistného a stanovení vyměřovacího základu OSVČ má vliv skutečnost, že je OSVČ nemocná pouze po část kalendářního měsíce.

Jak platit pojistné v daném případě?

V případě nemoci podnikatele – osoby samostatně výdělečně činné – je ve zdravotním pojištění důležité, jak dlouho tato nemoc trvá. Pokud se jedná o krátkodobou záležitost, nemusí mít nemoc podstatný vliv na vývoj samotné podnikatelské aktivity. Ovšem při déletrvajícím onemocnění mohou pro OSVČ nastat komplikace, třeba i dosti závažné. OSVČ jako jediná ze skupin plátců pojistného na zdravotní pojištění platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Je-li samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů pojištěnce, činí v roce 2018 minimální výše zálohy na pojistné částku 2 024 Kč. V případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů není povinností OSVČ platit zálohy na pojistné a pojistné se doplácí jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu za předcházející kalendářní rok. Rozhodným obdobím pro placení pojistného u OSVČ je kalendářní rok, jeho nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. Pokud OSVČ podniká třeba jen po část kalendářního měsíce, považuje se za OSVČ po celý tento kalendářním měsíc.

Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu, a pokud se jedná o jediný či hlavní zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena (alespoň minimální) záloha neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen při ročním zúčtování minimální vyměřovací základ.

558.   Nemoc při vyšších příjmech

Zaměstnavatel přihlíží k období trvání nemoci i tehdy, pokud příjem zaměstnance převyšuje minimální mzdu.

Postupuje zaměstnavatel správně?

V případě jakéhokoliv pracovněprávního vztahu platí, že činí-li vyměřovací základ zaměstnance v kalendářním měsíci roku 2018 alespoň 12 200 Kč, pak z hlediska placení pojistného není pro zaměstnavatele důležité, jak dlouho nemoc v tomto měsíci trvala.

Při příjmu zaměstnance alespoň 12 200 Kč se také zaměstnavatel nezabývá například rozsahem neplaceného volna nebo neomluvené absence, neřeší situace, když má zaměstnanec jiné zaměstnání nebo současně podniká apod.

559.   Postup podle koordinačních pravidel Evropské unie

Může se stát, že výdělečně činná osoba bydlící ve státě Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku, zaměstnaná u českého zaměstnavatele, a tudíž podléhající režimu koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009, ukončí výdělečnou činnost v České republice a v souvislosti s ukončením této své výdělečné činnosti onemocní.

Jaké nároky pro danou osobu vyplývají, když výdělečnou činnost již nevykonává?

Z pohledu českých právních předpisů o nemocenském pojištění je z hlediska nároku na nemocenské dávky z českého systému sociálního zabezpečení rozhodující vznik sociální události – onemocnění. Při pobírání nemocenských dávek v souvislosti se skončením zaměstnání se vychází z těchto principů:

a) nárok na pobírání dávek vznikl před ukončením zaměstnání

Jsou-li splněny podmínky pro nárok na dávku nemocenského pojištění podle českých právních předpisů, poskytne se tato dávka za celou dobu nemoci (sociální události). Nárok na tuto dávku přechází i od doby po skončení zaměstnání, maximálně však do výše celkového nároku.

b) pobírání dávek po skončení zaměstnání

V situacích, kdy bývalému českému pojištěnci s bydlištěm v některém z členských států vznikne v ochranné lhůtě z pojištění v ČR nárok na peněžité dávky v nemoci a mateřství, přizná příslušná česká instituce tyto dávky za předpokladu, že budou splněny i ostatní stanovené podmínky. Tento postup platí za předpokladu, že dotyčná osoba nezahájila ve státě bydliště výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění a ani nezačala pobírat dávky v nezaměstnanosti.

Tyto nároky nevznikají po skončení zaměstnání u osob z tzv. „třetích zemí“ (například pro Ukrajince). Ukončením zaměstnání těchto osob končí i jejich účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění.

560.   Nemoc OSVČ po celý kalendářní měsíc

Nemoc OSVČ trvá nejméně jeden celý kalendářní měsíc.

Jaké podmínky platí pro OSVČ v daném případě?

Zcela jiné podmínky, než když nemoc trvá část kalendářního měsíce, platí  za situace, kdy nemoc OSVČ trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. V ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je uvedeno, že zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit (zpravidla kopií neschopenky), neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně navazujícího odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, platného pro OSVČ. V případě nemoci by OSVČ správně měla oznámit (a vydokladovat) zdravotní pojišťovně období trvání nemoci, tj. její zahájení a ukončení, pro řešení případných nesrovnalostí se v dané souvislosti přikládá k podávanému Přehledu potvrzení OSSZ. OSVČ platila po celý rok 2018 minimální zálohy 2 024 Kč, dne 27. 8. 2018 utrpěla při autonehodě úraz a v pracovní neschopnosti s nárokem na nemocenské byla do 10. 12. 2018. Za rozhodné období kalendářního roku 2018 vykáže ztrátu. Kromě toho, že OSVČ dle výše uvedeného neplatí (resp. není povinna platit) za měsíce září až listopad zálohy na pojistné, nemusí být v těchto třech měsících dodržen minimální vyměřovací základ, který se v důsledku této skutečnosti snižuje na poměrnou část devíti kalendářních měsíců za rozhodné období kalendářního roku 2018. Jinými slovy, zaplacením devíti záloh ve výši 2 024 Kč postupuje OSVČ v roce 2018 podle zákona.

Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ.

561.   Osoba bez zdanitelných příjmů

Pojištěnec je registrován v kategorii osoba bez zdanitelných příjmů.

Má nemoc nějaký vliv na placení pojistného danou osobou?

Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) představují ve zdravotním pojištění specifickou skupinu pojištěnců, kdy pro zařazení do této kategorie musí být splněny zákonem stanovené podmínky, konkrétně specifikované v ustanovení § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území ČR, která:

–  nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a

–  není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.), a ani

–  není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není v tomto měsíci OBZP. Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného OBZP představuje od 1. 1. 2018 částku 1 647 Kč. Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

Z uvedeného vyplývá, že nemoc zaměstnance nemá vliv na placení pojistného osobou bez zdanitelných příjmů, což by však změnil nástup do zaměstnání nebo zahájení podnikání anebo počátek registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Řešení č. 546 až 561 zpracoval Ing. Antonín Daněk (II/2018)

K problematice „Pracovní právo“ jsme publikovali:

-..... Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) – Zákony IA/2018

- Nový občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.), občanský soudní řad (č. 99/1963 Sb.) – Zákony IIA/2018

- Zákoník práce (č. 262/2006 Sb.), zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.), zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (č. 592/1992 Sb.), zákon o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.), zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.) – Zákony III/2018

-................... Kontrola podnikatele – odborná tematická publikace

-............. Pracovně-právní slovník – odborná tematická publikace

- Zákon o veřejném zdravotním pojištění s komentářem – Poradce 7/2017

Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz, e-mailem: abo@i-poradce.cz, telefonicky 732 708 627, 732 479 069, faxem: 558 731 128, Po–Pá 9.00–15.00