Mnohokrát se také můžeme setkat s dopracováním směrnice v okamžiku, kdy ji kontrolní orgán vyžaduje. To ale může způsobit problémy, protože při urychleném zpracování takovéto písemnosti (obvykle pod časovým tlakem) se často zapomíná na některé skutečnosti, které v příslušném účetním období nastaly a při účtování či sestavování účetní závěrky se postupovalo odlišným způsobem, než je ve směrnici uváděno. Je evidentní, že takovýto postup rozhodně nelze doporučit.

Vnitropodnikové směrnice neslouží jen ke splnění si povinností, ale lze jich využít i k daleko účelnějším věcem, a to jako nástroj kvalitního vnitřního řízení účetní jednotky. Majitel či management může správně formulovanou vnitropodnikovou směrnicí prosadit své cíle a záměry. Pro příklad nemusíme chodit daleko – u směrnice týkající se podpisových záznamů (identifikačních záznamů a podpisových vzorů), lze spojit splnění povinnosti vypracovat takovouto písemnost s uvedením delegace odpovědnosti příslušných osob (pokud se například jedná o větší účetní jednotku) za rozhodování a schvalování, například nákupu dlouhodobého majetku či stanovení finančních limitů a na pořizování jednotlivých druhů aktiv na nižších řídících úrovních.

Jaké ukotvení mají vnitropodnikové směrnice v účetní legislativě? Je nezbytné si uvědomit, že základními právními předpisy regulující účetnictví podnikatelských subjektů v České republice jsou: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví), vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen Vyhláška), a České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které slouží k docílení souladu používání účetních metod a pro dosažení vyšší míry porovnatelnosti účetních závěrek (dále jen České účetní standardy, popřípadě ČÚS s uvedením konkrétního označení příslušného standardu, tzn. č. 001 až č. 023).

Poznámka

V případě Českých účetních standardů je třeba připomenout, že nejde o právní předpisy, proto jejich využívání a řízení se jimi není závazné a vynutitelné. České účetní standardy mají nižší právní sílu, než má zákon o účetnictví či Vyhláška, a v případě, pokud bychom zjistili, že některé ustanovení Českého účetního standardu je v rozporu se zákonem o účetnictví či Vyhláškou, neměli bychom takovéto ustanovení v praxi využívat.

Povinnost vypracovat vnitropodnikové směrnice

vyplývá z litery legislativních norem ať již přímo („účetní jednotka stanoví“, „účetní jednotka je povinna“ apod.), nebo nepřímo („účetní jednotka může“, „lze použít“ apod.). Je třeba upozornit, že účetní pracovníci se neobejdou pouze se znalostí výše uvedených „účetních“ předpisů. I v ostatních normách se vyskytují požadavky na rozhodnutí či stanovení postupu. Jako typický příklad uveďme zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani z příjmů) nebo zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce).

Vedle již uvedeného, mají vnitropodnikové směrnice i nezaměnitelnou vnitropodnikovou či vnitroorganizační úlohu. Především u větších účetních jednotek (se složitou organizační strukturou, mnoha útvary a diferencovanými povinnostmi, pravomocemi a odpovědnostmi za jednotlivé oblasti), se pomocí popisovaných písemností řídí velké množství procesů, které nevyplývají z legislativních norem či předepisovaných požadavků. Vedení firem tak dává do povědomí zaměstnanců, jak se mají v určitých situacích chovat či dělat, čímž se zavádí do každé konkrétní jednotky určitá firemní kultura a zvyky. Odlišná situace je naopak u drobných podnikatelů, kteří obvykle rozhodují o jednotlivých otázkách rychle a není obvykle nezbytné tyto požadavky „dávat na papír“. Ovšem i u těchto malých účetních jednotek je povinnost vypracovat ty směrnice, které jsou nezbytné a vyplývají z legislativních norem jako povinné.

Vnitropodnikové směrnice by měly být každoročně revidovány či alespoň kontrolovány. Nemělo by to být však záminkou k účelovým změnám použití účetních metod. Zákon o účetnictví v § 7 odst. 4 zakazuje měnit uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období v následujícím účetním období. To lze provést zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodu změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky. Informace o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním je poté účetní jednotka povinna uvést v příloze v účetní závěrce.

Pravidla stanovená vnitropodnikovými písemnostmi jsou závazná pro všechny pracovníky dané účetní jednotky, či pracovníky v podřízenosti toho, kdo danou písemnost schválil. Z tohoto důvodu je nezbytné rozlišovat váhu jednotlivých písemností a rozhodnutí. U větších účetních jednotek bývá pravomoc k rozhodování o některých aktivitách delegována na nižší vedoucí. Zde lze uvést příklad směrnice pro zabezpečení a řádný chod účetní závěrky, kterou by mohl ve větších podnicích vydávat hlavní účetní, který je zplnomocněn (je mu delegována pravomoc) k rozhodování o termínech a postupech prací, nebo jmenování dílčí inventarizační komise k provedení inventury daného majetku či závazků za daný útvar.

Nikde není stanoveno, jakým způsobem má být daná písemnost sepsána, nazvána, vydána, schválena a vnitropodnikově distribuována a archivována. Všechny tyto úkony jsou plně v kompetenci daného subjektu. Jako obecný název se obvykle volí slovo „směrnice“ či „vnitřní předpis“ s uvedením identifikačního údaje, aby bylo možné jednotlivé písemnosti rozlišovat. V praxi se setkáváme i s dalšími různými názvy. Jako příklad uveďme organizační směrnice, vnitropodniková směrnice, pokyn (předsedy představenstva, finančního ředitele, hlavního účetního), rozhodnutí, apod. Jednotlivé názvy lze i kombinovat s významem a vahou dané písemnosti. Například „směrnice“ může být vnitropodnikovým předpisem s nejvyšší vahou a delší platností, „pokyn“ či „rozhodnutí“ lze vydávat pro jednorázové a nahodilé akce, jako například již zmiňovaný harmonogram závěrky či změny v organizačním uspořádání, které si vyžadují změny prováděné v kratším časovém úseku.

Ve větších obchodních korporacích bývá zavedena jednotná grafická úprava těchto písemností. O tu se starají specializovaná oddělení, mající v náplni práce vydávat, kontrolovat a aktualizovat (za spolupráce s odbornými pracovníky) popisované směrnice. To je na druhé straně nemyslitelné u malé účetní jednotky. Té plně stačí zahrnout informace a postupy do jedné vnitropodnikové směrnice.

Poznámka

V textu dále se nebudeme zabývat vydáváním směrnic dle pravidel ISO, jež mají svůj vlastní režim a podléhají i specializovanému auditu.

Je vhodné, aby každý takovýto písemný materiál obsahoval jednotnou hlavičku či záhlaví. Údaje zde uvedené jsou důležité například z důvodu nezpochybnitelnosti platnosti či data účinnosti, nemluvě o identifikaci, co mate­riál popisuje. Mezi nejdůležitější údaje v tomto záhlaví patří identifikační údaje účetní jednotky, Den a místo vydání (nemusí být shodné se dnem účinnosti), název písemnosti a její číselné (jednoznačné) označení, název směrnice, schválení odpovědnou osobou (podpisový záznam), revize (v případě vydávání aktualizovaných vydání), změněné stránky (v případě vydávání aktualizovaných písemností), účinnost, kdo vypracoval (informace o osobě, která písemnost vypracovala), kdo vydal (pokud existuje útvar či osoba, která má celou oblast směrnic na starosti), kdo vyřizuje (pokud za danou problematiku odpovídá jiná osoba než ta, která směrnici vypracovala), rozdělovník (kdo danou směrnici obdrží, kolik exemplářů se vydává).

Výčet dále uváděných vzorů vnitropodnikových směrnic není v žádném případě konečný. Jde o výběr nejdůležitějších oblastí, které by neměly být opomenuty. Každá účetní jednotka si musí samozřejmě zvážit, které písemnosti se jí týkají, a které bude v rámci své působnosti zpracovávat. Návrhy jsou zpracovány pokud možno variantním způsobem (v závorce kurzívou), nicméně i jiné způsoby se nevylučují. Vždy bude záležet na konkrétních podmínkách daného podnikatelského subjektu – účetní jednotky.

Publikace každou navrženou směrnici krátce charakterizuje, uvádí zkrácený přehled, co by měla směrnice obsahovat a pokouší se navrhnout nezávazný vzor takovéto směrnice. Je opět nezbytné připomenout, že se jedná o možný návrh, který však v některých účetních jednotkách může vyhovovat, v některých se dá využít jen zčásti a někde se bude jevit jako zcela neaplikovatelný. V tomto směru je nezbytné vycházet z konkrétních podmínek dané účetní jednotky. Nemusíme snad ani dodávat, že v tomto směru je zcela nezastupitelný vliv a odborná zdatnost dané osoby odpovědné za tuto oblast, v drtivé většině osoba účetního pracovníka.

Od posledního vydání těchto vnitropodnikových směrnic došlo k několika zásadním legislativním změnám, které jsme se pokusili zapracovat do již známých vzorů. Dále jsme k dosavadním směrnicím přidali některé nové, které by mohly čtenářům být nápomocné při jejich vypracovávání na konkrétní podmínky dané účetní jednotky. Na dalších stranách uvádíme krátký popis a návrhy následujících vnitropodnikových směrnic či vnitřních předpisů:

1.   Organizační struktura....................................................................... 6

2.   Základní informace pro zpracování účetních agend....................... 11

3.   Účtový rozvrh................................................................................ 25

4.   Forma, organizace a zaměření vnitropodnikového účetnictví......... 55

5.   Účtování na podrozvahových účtech............................................. 57

6.   Časové rozlišení nákladů a výnosů, dohadné položky................... 63

7.   Dohadné položky........................................................................... 67

8.   Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek..................................... 69

9.   Úroky – součást pořizovací ceny dlouhodobého nehmotného
a hmotného majetku....................................................................... 77

10.   Odpisový plán................................................................................ 80

11.   Kurzové rozdíly, cizí měny............................................................ 87

12.   Podpisové záznamy (identifikační záznamy, podpisové vzory)..... 93

13.   Druhy materiálů účtovaných přímo do spotřeby.......................... 107

14.   Způsob účtování o zásobách (způsob A nebo B)......................... 108

15.   Částky, které nepatří do nákladů účetní jednotky......................... 110

16.   Způsob oceňování zásob a rozpouštění nákladů.......................... 111

17.   Konsolidační pravidla.................................................................. 117

18.   Deriváty....................................................................................... 132

19.   Cenné papíry určené k obchodování............................................ 137

20.   Směnky........................................................................................ 139

21.   Pravidla pro tvorbu a používání rezerv........................................ 141

22.   Inventarizace (provedení a termíny)............................................. 147

23.   Cestovní náhrady......................................................................... 161

24.   Používání služebních motorových vozidel................................... 169

25.   Pracovněprávní nároky zaměstnanců........................................... 171

26.   Pracovní řád................................................................................. 175

27.   Pohledávky po splatnosti............................................................. 188

28.   Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku a zásobám 193

29.   Výdaje hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou. 196

30.   Pokladna...................................................................................... 197

31.   Operace s obchodním závodem................................................... 205

32.   Odložená daň............................................................................... 207

33.   Oběh a přezkušování dokladů...................................................... 207

34.   Účetní závěrka............................................................................. 230

1. Organizační struktura

Co by měla směrnice například obsahovat:

- vnitropodnikové členění,

- označení vnitropodnikových útvarů,

- organizační struktura, apod.

Organizační struktura nabývá významu s velikostí účetní jednotky. Čím větší a členitější orga­nizační schéma, tím komplikovanější orien­tace (nejen) pro účetního pracovníka. Vydat vnitropodnikovou směrnici týkající se organizační struktury nevyplývá ze žádného legislativního přepisu. Pouze v § 39 Vyhlášky se uvádí, že v příloze účetní jednotka uvede popis organizační struktury účetní jednotky a její zásadní změny během uplynulého účetního období. Z toho samozřejmě nevyplývá povinnost zpracovávat tuto písemnost. Pokud se ale účetní jednotka pro takovéto zpracování rozhodne, lze touto cestou získávat poměrně důležité informace využitelné nejen při zpracování účetní závěrky, ale i pro vnitropodnikové stanovování kompetenci, vymezení pravomoci a odpovědnosti, řízení vnitropodnikových útvarů či ustanovení vedoucího pracovníka na určité úrovni organizační struktury.

Tuto směrnici lze zařadit do oblasti písemností „rozhodnutí“. Organizační strukturu lze uvádět i do jiných písemností, nemusí být vydávána samostatná směrnice. Jedná se například o organizační řád.

Organizační struktura má vliv i na vyhodnocování nákladů jednotlivých útvarů, vnitropodnikové účetnictví a samotný oběh účetních dokladů. Pokud je firma rozdělena na samostatné vnitropodnikové útvary (střediska, hospodářské celky, profitcentra, dílny, cechy apod.), je nezbytné, aby za tyto útvary byly sledovány i v nich vznikající náklady, výnosy a výsledek hospodaření.

V praxi našich obchodních korporací se nejčastěji vyskytuje:

-   hospodářské středisko – je relativně samostatný útvar s odpovědnostmi, pravomocemi, vybaveností materiálovou, hmotnou, technickou, personální. Hospodaří s poměrně vysokou samostatností a funkčností,

-   nákladové středisko – jde o útvar, na který se definuje vznik a odpovědnost za náklady. Bývá zpravidla součástí hospodářského střediska. Je relativně uzavřeným organizačním útvarem. Je vybaveno přiměřeným řídícím a správním aparátem. Jeho činnost se samostatně plánuje, podle něho se rozpočtují a sledují náklady, výkony, výnosy i výsledek hospodaření. Do hospodářských středisek bývá rozdělena celá účetní jednotka. Je-li to možné, jsou dále členěna na hospodářská střediska hlavní činnosti, vedlejší činnosti, správní činnosti.

Vedle uvedených si často účetní jednotky vypomáhají stanovením dalších středisek:

-   zúčtovací středisko – je zřízeno za účelem provádění účetních operací, např. zúčtovávání rozdílů z vnitropodnikových cen záměrně volených na úrovni prodejních cen apod.,

-   finanční středisko – zde se účtují náklady finančního charakteru, které se týkají celé účetní jednotky (úroky, finanční náklady, v některých případech penále apod.),

-   neutrální středisko – využívá se pro účtování mimořádných nákladů a výnosů, tj. nákladů, které se zpravidla nedají ovlivnit.

Vnitropodniková organizace a uspořádání nejsou samoúčelné. Používané organizační struktury jsou obvykle výsledkem dlouholetého hledání a vývoje a každá účetní jednotka využívá strukturu, která jí vyhovuje. Konečným cílem správně nastavené struktury by měla být vysoká efektivita celé účetní jednotky.

Činnost útvarů nižšího stupně musí zajišťovat úkoly uložené útvary vyšších stupňů. Jestliže se střetnou zájmy dvou stupňů řízení, má vždy prioritu zájmem vyššího stupně.

Při zajišťování úkolů po vertikální organizační linii musí být nižším organizačním útvarům vždy ponechána určitá volnost v plnění svěřených úkolů. Tato volnost musí být v souladu s delegovanou působností, pravomocí a odpovědností. Vrcholoví pracovníci útvaru vyššího stupně vždy odpovídají nejen za vlastní úkoly, ale i za výsledky podřízených útvarů.

Pokud bychom se měli velice krátce zmínit a popsat v současnosti používané struktury, rozdělili bychom je asi do čtyř základních uskupení. (Je samozřejmé, že to není vyčerpávající informace, protože některé účetní jednotky používají i odlišné, popřípadě propojené modely.) Jde o:

-   liniovou organizační strukturu,

-   funkcionální organizační strukturu,

-   liniově štábní organizační strukturu,

-   maticovou strukturu.

Uvedené organizační struktury se pokusíme krátce popsat a vysvětlit jejich klady i zápory.

1.1   Liniová organizační struktura

Pro liniovou organizační strukturu je charakteristické, že každá řídící složka (pracovník) řídí přímo a po všech stránkách větší počet složek (útvarů, pracovníků). Je to nejjednodušší typ organizace, jehož předností jsou zcela jasné a jednoznačně stanovené organizační vztahy. Přímé řízení podřízených klade vysoké nároky na kvalifikaci řídícího pracovníka. I z tohoto důvodu se využívá v případě řízení jednoduchých činností nebo malých kolektivů (malá provozovna, pracovní četa apod.).

1.2   Funkcionální organizační struktura

Funkcionální organizační struktura spočívá v rozdělení vnitropodnikových útvarů dle jednotlivých funkcí. Pracovníci nebo útvary jsou v řídící činnosti specializováni na jeden nebo několik relativně příbuzných a stabilních souborů činností. Pro tuto strukturu je typické, že pracovník nižšího stupně přímo podléhá několika pracovníkům vyššího stupně řízení, kteří vykonávají specializované řídící funkce. To narušuje základní zásadu řízení – zásadu jediného odpovědného vedoucího, což však v některých případech není na škodu.

Výhodou tohoto uskupení je možnost seskupit stejné činnosti, čímž se využije přednosti specializace. Důsledkem specializace je snazší získání vysoké odbornosti, čímž se zvyšuje úroveň dosažené práce. Jsou získány též lepší podmínky pro metodickou spolupráci a vedení pracovníků. Na druhé straně záporem tohoto uspořádání je nebezpečí vzniku vysoce specializovaných útvarů nebo jednotlivých pracovníků, kteří přestávají komunikovat s ostatními, jinak specializovanými členy organizační struktury.

1.3   Liniově štábní organizační struktura

Liniově štábní organizační struktura se snaží spojit přednosti obou výše uvedených organizačních struktur. To znamená, že jsou vytvořeny podmínky a možnosti pro uplatnění jednotného řízení s využitím specialistů pro řešení speciálních problémů řízení.

Základ řídicího systému vytváří vztahy mezi jedinými odpovědnými vedoucími na jednotlivých stupních řízení (obchodní korporace, závod, provoz, dílna apod.). Těmto vedoucím jsou dle potřeby podřízeny zvláštní skupiny (v literatuře se někdy uvádí pojem štáby), které jim poskytují služby. Štáby nemají pravomoc věcně zasahovat do činnosti nižších stupňů řízení, jejich řízení se omezuje na metodickou stránku věci (způsob plánování, evidence, vyhodnocování apod.).

Kladem liniově štábní struktury je účelná dělba práce mezi stupni řízení a vytváření strukturálních předpokladů k tomu, aby se kvalifikovaně rozhodovalo o výrobcích, technologiích nebo odběratelích. Tím se zvyšuje celková operativnost řízení.

 

Poznámky:

1 – nejvyšší liniová úroveň

2 – štábní útvary

3 – liniové útvary

K zvládnutí náročných a stále se měnících úkolů se vytvořila zvláštní organizační struktura – maticová. Po vodorovné linii v ní najdeme tradiční organizační útvary, které vykonávají rutinní činnosti. Svislá řada znázorňuje existenci dočasně vzniklých pracovních týmů. Ty mají za úkol řešit určitý složitější a komplexní problém. Členy týmu jsou pracovníci různých útvarů. Výběr je zpravidla dán kvalifikací, vlastnostmi jednotlivých členů a ochotou k zapojení se do určitého problému.

Maticová struktura

Poznámka

Problematika vnitropodnikového uspořádání navazuje na vnitropodnikové účetnictví, kterému je věnována kapitola 4. Forma, organizace a zaměření vnitropodnikového účetnictví a kapitola 5. Účtování na podrozvahových účtech.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Organizační struktura

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

V ABCXYZ a.s. jsou základním prvkem organizační struktury hospodářská a nákladová střediska. Základním ukazatelem ekonomického řízení je výsledek hospodaření středisek. V následující tabulce jsou uvedena hospodářská a nákladová střediska jednotlivých útvarů akciové společnosti ABCXYZ a.s.:

Úsek	Hospodářské středisko	Nákladové středisko	Název	Typ střediska
ÚVŘ	30	300	Výrobní ředitel	1
	31	310	Provoz nástrojárna – vedení	2
		311	Malé nástroje	4
		312	Velké nástroje	4
		313	Atd.
	32	320	Provoz trubkárna – vedení	2
		321	Potrubní díly	4
		322	Ohyby za studena	4
		323	Ohyby za tepla	4
		324	Atd.
	33	330	Atd.
ÚFŘ	40	400	Finanční ředitel	1
		410	Ekonomika řízení	1
		420	Účtárna finanční	1
		430	Účtárna mzdová	1
		440	Finance	1
		450	Atd.
ÚZŘ	50	500	Ředitel zásobování	1
		510	Nákup základního materiálu	1
		520	Nákup doplňkového materiálu	1
		530	Prodej materiálu	1
		540	Atd.
ÚOŘ	60	600	Obchodní ředitel	1
		610	Prodejní oddělení malých strojů	3
		620	Prodejní oddělení velkých strojů	3
		630	Atd.
Atd.

 

Vysvětlivky:

ÚVŘ = úsek výrobního ředitele

ÚFŘ = úsek finančního ředitele

ÚZŘ = úsek ředitele zásobování

ÚOŘ = úsek obchodního ředitele

Typy středisek:

Typ střediska 1: správní středisko bez výkonů.

Typ střediska 2: správní střediska se zahrnováním nákladů na typ středisek 4 (výrobní).

Typ střediska 3: odbytová střediska s vykazováním příspěvku krytí z obchodních případů.

Typ střediska 4: výrobní střediska – náklady jsou pokrývány aplikací změny stavu do nedokončené výroby

Varianta
(u rozdělení nákladů na variabilní a fixní):

Typ střediska 1: střediska s fixními náklady bez přeúčtování.

Typ střediska 2: střediska s fixními náklady s přeúčtováním dle rozpisu.

Typ střediska 3: střediska s fixními a variabilními náklady, která jsou pokrývána aplikací do nedokončené výroby prostřednictvím úplné nákladové sazby.

Typ střediska 4: střediska s fixními a variabilními náklady s výkonem, která jsou vykrývána aplikací do nedokončené výroby prostřednictvím fixní a variabilní sazby

Organizační struktura (liniová organizační struktura) ABCXYZ a.s. je dále uvedena (poznámka – z pochopitelných důvodů jen náznak části organizační struktury ABCXYZ a.s.)

2. Základní informace pro zpracování účetních agend

Co by měla směrnice například obsahovat:

- používaný účetní program,

- projekčně programovou dokumentaci,

- seznam účetních knih,

- typy účetních dokladů (záznamů),

- rozsahy číselných řad,

- označení skladů,

- používané zkratky,

- ostatní informace, apod.

V drtivé většině účetních jednotek se zpracovává účetnictví pomocí výpočetní techniky a příslušného programového vybavení. Přestože tato směrnice přímo nevyplývá ze žádného legislativního předpisu, jedná se o jednu z nejdůležitějších písemností, které popisují základní informace vztahující se ke způsobu nastavení informačního systému či účetního software v dané účetní jednotce. Bez této směrnice se neobejde žádný pracovník pracující či vyhodnocující informace z účetnictví uvnitř firmy, ale i jakákoliv případná externí kontrola, která se musí do vnitropodnikové agendy „ponořit“. Průhledný, přehledný a jednoznačný způsob zpracování účetnictví úzce souvisí s průkazností a úplností účetnictví.

Poznámka

Je samozřejmě možné vypracovat jednu směrnici na všechny důležité skutečnosti. V tomto případě bude záležet na účetní jednotce, velikosti a rozsahu jednotlivých oblastí a problémů a samozřejmě přehlednosti údajů zde popisovaných

2.1   Používaný účetní program

Tyto údaje mohou posloužit k posouzení srovnatelnosti dat a způsobu jejich zpracování, vyhodnocování a případného využití uživatelského prostředí a možnosti přenosu dat. Lze sem zařadit název software (informačního systému) na zpracování účetnictví, skladů, fakturace, mezd apod. Dále informaci o zpracovateli, tzn. název, adresa či kontaktní údaje zpracovatele, navazující agendy, jejich vzájemné propojení apod. V rámci těchto informací by měla být jednoznačně stanovena odpovědnost za správné nastavení příslušného software, provádění aktualizací a změn, které nastanou buď v průběhu účetního období či k okamžiku rozvahového dne.

2.2   Projekčně programová dokumentace

Pojem projekčně programové dokumentace bychom hledali v zákoně o účetnictví marně. Nicméně, z logiky vyplývá, že taková dokumentace by měla existovat. Účetní jednotka je povinna disponovat účetními záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví. Je otázkou, v jaké formě a v jakém rozsahu by tato dokumentace měla existovat a co je postačující pro doložení formy vedení účetnictví. Zde záleží na individuálním posouzení a specifických otázkách nastavení informačních systémů a softwaru.

Projekčně programová dokumentace bývá některými dodavateli informačního systému dodávána, popřípadě je zpracovávána (či alespoň doplňována) v okamžiku implementace v konkrétní účetní jednotce. I v tomto případě samozřejmě záleží na velikosti účetní jednotky, rozsahu a komplikace vyplývající se struktury, specifikace a dosavadních zavedených postupů. Dokumentace by měla obsahovat mimo jiné i algoritmy prováděných automatizovaných výpočtů (režijní přirážky, procenta úbytků v rámci norem apod.).

Vedle této dokumentace je v některých případech vhodné vytvořit i uživatelskou příručku pro samotné pracovníky. To je vhodné především u větších účetních jednotek, kdy postupuje několik pracovníků stejným postupem či dochází (či může docházet) k obměně pracovníků pracující v daném prostředí. Tato pomůcka dokáže pomoci v případě nemoci či odchodu příslušného pracovníka z firmy, kdy nedošlo k předání „know-how“ dané problematiky. Jen ten, kdo podobné problémy zažil, si dokáže uvědomit a ocenit význam kvalitní uživatelské příručky.

2.3   Seznam účetních knih

Volba a uspořádání účetních knih musí vycházet z platného právního prostředí a používaného softwarového vybavení. Účetní knihy definuje § 13 zákona o účetnictví. Účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví účtují:

a) v deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období,

b) v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky),

c) v knihách analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy,

d) v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b).

Účetní deník

Forma účetních písemností, včetně účetních knih a jejich uspořádání, je v kompetenci účetní jednotky. Například lze využívat jeden souhrnný (všeobecný) deník pro zachycení účetních zápisů (dokladů, záznamů) nebo používat deníků více. Ty budou členěny například podle místního hlediska (podle hospodářských středisek, provozoven apod.) nebo hlediska věcného (vydané faktury, přijaté faktury, pokladna, majetek apod.). V praxi se můžeme setkat s účetním deníkem, který zahrnuje všechny účetní případy s tříděním podle jednotlivých typů účetních záznamů. Zahrnuje například nejprve všechny doklady pokladny, dále všechny vydané faktury, přijaté faktury atd.

Možnost volby je dána i ve formální úpravě deníků. Zápis lze uvádět na jednom řádku nebo více řádcích, případně pomocí složeného účetního zápisu. Mezi základní údaje, které by měl deník obsahovat vždy (bez ohledu na jeho formu), patří:

-   okamžik uskutečnění účetního případu,

-   okamžik zaúčtování,

-   číslo dokladu (záznamu),

-   popis účetního případu (lze zvolit i ustálené kódy či zkratky),

-   účtovací předpis,

-   částka vyjádřená v korunách českých,

-   částka v cizí měně, pokud ji zákon o účetnictví vyžaduje.

Poznámka

Zákon o účetnictví stanoví povinnost pro účetní jednotky vést účetnictví v cizí měně i v českých korunách v případě pohledávek a závazků (dluhů), podílů na obchodních společnostech, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně.

Hlavní kniha

Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které obsahují minimálně tyto informace:

a) zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha,

b) souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc,

c) zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy. Hlavní kniha odráží a zobrazuje účetní zápisy z hlediska věcného neboli systematicky. Úprava či vzhled opět záleží na zvoleném softwaru.

Knihy analytických účtů

Zákon o účetnictví stanoví, že knihy analytických účtů podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy. Za základní údaje knih analytických účtů lze považovat:

-   účet (označení, název apod.),

-   okamžik uskutečnění účetního případu,

-   okamžik provedení účetního záznamu,

-   číslo účetního záznamu,

-   název či popis účetního případu (obdoba jako u účetního deníku),

-   částka dle příslušné strany (MD, DAL),

-   zůstatek účtu,

-   (nasčítaný zůstatek účtu).

V praxi se hlavní kniha a kniha analytických účtů tvoří pouhým vybráním správných údajů pro tvorbu tiskové sestavy či obdobného výstupu z účetního programu.

Knihy podrozvahových účtů

Pokud se neprovádějí účetní zápisy do deníku či hlavní knihy (i hlavní knihy analytických účtů), a tyto zápisy je třeba provádět, využívají se tzv. knihy podrozvahových účtů. V praxi se podrozvahové účty často vyskytují i v klasickém deníku či hlavní knize, nicméně programovým uspořádáním nám tyto záznamy neovlivní účetní výkazy, tzn. rozvahu či výkaz zisku a ztráty.

Zákon o účetnictví nevyžaduje další účetní knihu, která je však v praxi využívána velice často. Jde o předvahu, či obratovou předvahu, která slouží k ověřování vazeb vyplývajících z podvojnosti účetních záznamů (zápisů). Předvaha umožní zjistit či odhalit případné nesprávnosti při přenesení zápisů z deníku do hlavní knihy (knih analytické evidence). Dále umožňuje přehled o jednotlivých účtech a usnadňuje správné sestavení rozvahy, výkazu zisku a ztráty či cash-flow. Neméně důležitou funkcí předvahy je její vypovídající schopnost v prvotním pohledu na stav a obraty jednotlivých účtů či pohybu majetku a závazků (dluhů).

Ostatní účetní knihy

Zákon o účetnictví nespecifikuje další účetní knihy v účetnictví, nicméně v praxi je možné se setkat s tzv. prvotními soubory či moduly. Ve své podstatě se jedná o jakési účetní knihy, které v sobě nesou informaci o dané problematice či okruhu. V účetních softwarech jsou většinou tyto moduly zahrnuty do jednoho celku, takže uživatel ani nevnímá, pokud přechází z jedné agendy do druhé.

Pokud bychom výše uvedené prvotní soubory striktně posuzovali, pomocí nich vytváříme další účetní knihy, které lze většinou znázornit samostatně či odděleně od ostatních agend. Opět záleží na způsobu zpracování softwarového produktu, zda se nás tento problém dotýká.

Mezi takovéto účetní knihy můžeme zahrnout:

-   knihu pohledávek (tzv. saldokonto),

-   knihu závazků či dluhů (tzv. saldokonto),

-   knihu dlouhodobého hmotného majetku,

-   knihu dlouhodobého nehmotného majetku,

-   pokladní knihu,

-   knihu skladové evidence, atd.

Výše uvedené knihy lze popsat ve vnitropodnikové směrnici. Je samozřejmě důležité, jakým způsobem jsou tyto knihy využívány, tzn., jakým výstupem lze údaje z jednotlivých okruhů zjišťovat.

2.4   Typy dokladů

Jednoznačné označení dokladů zkratkou (v rámci automatizovaného zpracování v účetním programu) je zcela nezbytné. Tyto zkratky se využívají nejrůznějším způsobem. Pokud jsou používané typy dokladů i součástí číselného označení (rozsahu číselných řad), musí je tato vnitropodniková směrnice stanovovat. Pokud se takovéto zkratky vyskytují i v jiných souvislostech, jako jsou například odkazy na sestavy, prvotní záznamy, účetní záznamy či jiné skutečnosti, postupujeme stejným způsobem. Je třeba zdůraznit, že je nezbytné individuální posouzení těchto skutečností. Záleží na používaném softwaru či informačním systému.

2.5   Dokladové řady

Číselné označení účetního dokladu (záznamu) je v drtivé většině účetních softwarů či informačních systémů přiřazováno automaticky. Záleží na filozofii námi používaného programu, v kterém okamžiku je toto číslo přiřazováno účetnímu záznamu (dokladu). V praxi se vyskytují tyto způsoby:

-   přidělení čísla při zahájení pořizování účetního záznamu,

-   přidělení čísla po ukončení pořizování účetního záznamu,

-   přidělení čísla účetního záznamu je v kompetenci účetního pracovníka.

V prvém případě se číslo dokladu nabízí při zahájení pořizování (kontování, rozúčtování) účetního dokladu. Tento způsob využívá mnoho účetních programů. V praxi bývá nevýhodou, že se může během pořizování účetního záznamu vyskytnout problém či skutečnost, která nám nedovolí ukončit (dopořídit, uložit) daný doklad. Například není možné bez konzultace s odpovědnou osobou, která není momentálně k dispozici, přiřadit konkrétní středisko či účet, nemáme všechny důležité podklady a doklady k zaúčtování nebo zjistíme další nedostatky účetního dokladu. Nastává otázka, co s nevyčerpaným číslem v číselné řadě. Existuje-li možnost vrátit se k rozpracovanému dokladu později, je možné příslušný doklad dokončit a uložit. Nastává však problém uhlídání všech nedokončených (rozpracovaných) účetních dokladů.

Druhý způsob využívá a pracuje již s dokončeným (rozúčtovaným) účetním záznamem, kterému automaticky přiřadí prvé volné číslo v dané číselné řadě. (Takovýto doklad je tzv. uložen /zaúčtován/ až v okamžiku, kdy účetní pracovník dokončil pořizování záznamu se všemi požadovanými údaji.)

Je-li přidělení číselného označení v kompetenci účetního pracovníka, může nastat nemálo problémů. V takových případech je třeba průběžně kontrolovat nepřerušovanost číselného rozsahu. Tento postup zpracovávání účetních dokladů způsobuje větší chybovost a vyžaduje zvýšenou pracnost pro účetní pracovníky. Často je tento způsob doprovázen vedlejší (externí) evidencí čísel v příslušné číselné řadě. Další čísla se tzv. vybírají (nebo přidělují) v knize dokladových řad.

Pokud nastane případ, kdy v číselné řadě chybí některé z čísel (z libovolného důvodu), takováto mezera by měla být zdokumentována a doložena. Takový přístup pak nevyvolá pochybnost při kontrolních činnostech.

Číselné řady je možné přidělovat jednotlivým dokladům, popřípadě číselný rozsah může být navázán na doklad, například na prvé dvojčíslí. Následující zbytek čísla pak lze nastavit jako číselnou vzestupnou řadou.

Důležitou otázkou také je, jaký je rozsah číselných řad, které účetní program umožňuje použít. Jinými slovy – kolikamístné číslo účetního dokladu (záznamu) je. Dlouhá čísla dokladů jsou nevýhodná na jejich identifikaci a dohledávání. Každý z nás asi zažil nepříjemnou skutečnost při nutnosti zapamatovat si mnohomístné číslo. Na druhou stranu je třeba říci, že delších číselných rozsahů bývá použito u větších informačních systémů, kde je třeba nastavit číselné řady nejen pro účetní agendu, ale i pro skladovou evidenci, evidenci dlouhodobého majetku, saldokonta, controllingu, mzdové agendy, fakturace, sledování objednávek atd.

Pokud je číselný rozsah menší (kratší číslo dokladu), nebývá nepřekonatelným problémem zapamatovat si dané číslo při jeho použití v praxi. Na druhou stranu je takovýto účetní software méně použitelný (aplikovatelný) při nastavování více druhů číselných řad. Nastávají také obtíže s vyčerpaností číselných řad určitých dokladů. V takovém případě je třeba zvažovat, jaký rozsah přidělíme jednotlivým dokladům, a vycházet z předpokladu, kolik účetních záznamů bude účetní jednotka mít za účetní období.

V praxi se vyskytují i účetní softwary, které nechávají na uživateli, aby si nadefinoval rozsah číselného využití až při pořizování prvého dokladu. Jinými slovy: uživatel nastaví prvé číslo u určité vnitropodnikové agendy (například přijaté faktury, pokladna apod.) a program automaticky navazuje na toto první zvolené číslo. I v tomto případě je důležité na začátku zvážit, kolik dokladů bude v příslušné řadě asi účtováno (samozřejmě s příslušnou rezervou), abychom „nedostihli“ touto agendou jinou číselnou řadu. Je velice nepříjemné, pokud se ke konci účetního období zjistí, že plánovaný rozsah číselné řady je nedostatečný. Bývá to technicky poměrně náročné navazovat na určitý typ dokladu v jiné dokladové řadě (rozsahu).

Poslední poznámka k tomuto tématu se týká roztříštěnosti jednotlivých dokladových řad. Asi každý účetní se setkal se skutečností, kdy v novém účetním období využívá stejných číselných řad jako v období předešlém, pouze s odlišením období (začíná tzv. od nuly), avšak je třeba doplnit nový typ nebo druh účetního dokladu (záznamu). V tu chvíli je nezbytné „dosadit“ takovouto číselnou řadu do již existujících rozsahů. To bývá v některých případech složité a obtížné. Nastávají dokonce situace, kdy je třeba některé číselné řady tzv. rozdělit, aby se nová řada vešla do stávajícího možného a nabízeného rozsahu, se kterým účetní program pracuje. I zde samozřejmě platí zásada postupovat s rozvahou, abychom na konci účetního období nestáli před problémem vyčerpané číselné řady.

2.6   Označení skladů

Velice důležitou informací, která musí být stanovena (definována), je označení jednotlivých skladů. Je třeba upozornit, že v praxi se v účetních jednotkách vyskytují nejen sklady fyzicky existující, jak jsme při vyslovení slova „sklad“ zvyklí očekávat. Z technického hlediska je třeba často založit tzv. fiktivní sklad, který slouží pro ulehčení technických zápisů do evidence a účtování některých položek či druhů pohybů. Jako příklad lze uvést evidenci nákupních cen nebo sklad hotových výrobků v případě, kdy účetní jednotka žádný takový sklad nemá. Takový sklad se vytváří pro informační systém zpracovávající realizaci výrobků, z důvodu výrobních či technických parametrů.

2.7   Používané zkratky

Ve vnitropodnikové směrnici lze dále uvést používané zkratky vyskytující se v účetních výstupech či samotném účetním softwaru. Často jde o informace vedoucí k jednoznačné identifikaci údajů (například na výstupních sestavách či obrazovce).

Někomu se může zdát tato informace malicherná. Přece účetní nejlépe ví, co se skrývá za danou zkratkou. To je sice pravda, ale život přináší nejrůznější překvapení. Navíc lze tuto směrnici využít i při kontrolách, kdy pracovník přezkoumávající danou záležitost nemusí mít shodné informace či může za uvedenou zkratkou vidět úplně rozdílný význam než vy. Poskytnutím této směrnice odpadají veškeré případné nesrovnalosti či nedorozumění. Navíc se v praxi vyskytují v informačních systémech či softwaru stále neměnné zkratky z minula, což také není vždy správné a lehce pochopitelné.

Obdoba nastává v případě, kdy účetní program pracuje s tzv. prvotními soubory. I zde platí, že onačení takovýchto souhrnů je vhodné vysvětlit ve vnitropodnikové směrnici.

2.8   Ostatní informace

K ostatním údajům, které lze do této vnitropodnikové směrnice zařadit, pokud je využívá (pracuje s nimi) informační systém či software, patří například:

-   třídy dlouhodobého majetku,

-   klíče pro účtování příslušné strany (MD – DAL),

-   účetní okruhy (je-li více klientů či účetních jednotek),

-   odpisové klíče,

-   znaky daní (DPH apod.),

-   druhy pohybů (pro správné účtování jednotlivých položek),

-   platební podmínky (jsou-li definovány podle kódů),

-   oblast ocenění (použití např. účetních či daňových odpisů apod.), atd.

Poznámka

Tato vnitropodniková směrnice může obsahovat i další oblasti týkající se zpracování účetnictví, které uvádíme ve zvláštních vzorech a návrzích směrnic. Záleží na velikosti účetní jednotky, způsobu vydávání vnitropodnikových směrnic a složitosti celého procesu zpracování účetnictví.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Základní informace pro zpracování účetních agend

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upravuje v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. základní zásady pro zpracování účetních agend.

Používaný účetní program

V ABCXYZ a.s. je využíván pro zpracování veškerých agend informační systém ÚČETNICTVÍ (pro oblast finančního účetnictví informační systém Účetnictví, pro personální a mzdovou oblast informační systém Mzdy, pro skladovou oblast informační systém Sklad, pro fakturaci informační systém Faktura apod.). Tento systém je dodáván externí formou Software s. r. o., která s projekčně programovou dokumentací předává i ověření auditora o způsobilosti a využívání tohoto produktu v prostředí České republiky.

Osoba odpovědná za správné využívání a nastavení informačního systému je hlavní účetní (metodik, analytik, programátor, vedoucí odboru technika řízení apod.).

Změny (aktualizace, upgrady apod.) provedené v průběhu účetního období jsou písemně sdělovány dodavatelskou firmou dle smluvního ujednání. Osobou odpovědnou za sledování správných parametrů je hlavní účetní (metodik apod.).

Projekčně programová dokumentace a uživatelská příručka

Projekčně programová dokumentace zpracovaná dodavatelem informačního systému je uložena u hlavního účetního (metodika, finančního ředitele apod.) a bývá doplňována a aktualizována dodávanými změnami.

Uživatelská příručka je k dispozici oprávněným osobám určenými hlavním účetním (metodikem apod.). Seznam těchto osob je součástí projekčně programové dokumentace a aktualizována minimálně 1x ročně (při personálních změnách apod.).

Seznam účetních knih

Obchodní korporace ABCXYZ a.s. účtuje v soustavě účetnictví, přičemž účetním obdobím je kalendářní rok (hospodářský rok od … do …). V rámci informačního systému ÚČETNICTVÍ jsou využívány následující účetní knihy:

Účetní deník

Je využíván jeden všeobecný deník pro zachycení účetních dokladů (pro jednotlivá profitcentra, střediska apod. jsou využívány samostatné účetní deníky, které jsou v rámci účetní závěrky součtovány za účetní jednotku). Účetní deník je formálně upraven i pro složené účetní zápisy. Účetní deník obsahuje následující údaje:

-   okamžik uskutečnění účetního případu,

-   okamžik zaúčtování,

-   číslo dokladu (záznamu),

-   popis účetního případu,

-   účtovací předpis,

-   částku vyjádřenou v korunách českých,

-   částku v cizí měně, pokud ji zákon o účetnictví vyžaduje, atd.

V rámci usnadnění automatizovaného zpracování se v ABCXYZ a.s. používají zkrácené popisy účetního případu pro následující případy:

VYDMAT = výdej materiálu

NAKMAT = nákup materiálu

VPN = vedlejší pořizovací náklady, atd.

Varianta:

100 = výdej materiálu

150 = nákup materiálu

200 = vedlejší pořizovací náklady, atd.

Částka v cizí měně i v českých korunách se uvádí v případech:

-   pohledávek a závazků (dluhů),

-   podílů,

-   cenných papírů a derivátů,

-   cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně,

-   devizových hodnot,

-   u opravných položek,

-   u rezerv a technických rezerv

[pokud majetek a závazky (dluhy), kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně].

Účetní deník má v informačním systému ÚČETNICTVÍ označení UD00001.

Hlavní kniha

Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu ABCXYZ a.s., které obsahují následující údaje:

-   zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha,

-   souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc,

-   zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

Účetní jednotka ABCXYZ a.s. nezřizuje účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy. Odpovědnost za splnění této povinnosti má hlavní účetní (metodik, finanční ředitel apod.). Hlavní kniha má v informačním systému ÚČETNICTVÍ označení HK00001.

Knihy analytických účtů

Knihy analytických účtů v ABCXYZ a.s. podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy. Údaje, které obsahují knihy analytických účtů, jsou:

-   název a číselné označení účtu,

-   okamžik účetního záznamu,

-   číslo účetního záznamu,

-   název či popis účetního případu (viz účetní deník),

-   částka dle příslušné strany (MD, DAL)

-   zůstatek účtu,

-   nasčítaný zůstatek účtu, atd.

Kniha analytických účtů má v informačním systému ÚČETNICTVÍ označení HKA00001.

Knihy podrozvahových účtů

V ABCXYZ a.s. se používají knihy podrozvahových účtů v rámci účtování důležitých skutečností, o kterých se neúčtuje v deníku, hlavní knize či knihách analytických účtů. O účtování v této evidenci rozhoduje hlavní účetní (finanční ředitel, účetní, vedoucí finančního oddělení apod.) a účetní záznamy schvaluje vedoucí úseku účtáren a financí (hlavní účetní, finanční ředitel apod.).

Na podrozvahových účtech se v ABCXYZ a.s. účtují:

-   majetek přijatý do úschovy,

-   materiál specifického použití,

-   najatý a propachtovaný majetek,

-   odepsané pohledávky,

-   pohledávky z leasingu,

-   pohledávky z opcí,

-   pohledávky z pevných termínových operací,

-   pohledávky ze smluvních pokut a úroků z prodlení (účtované do 31. 12. 2000),

-   poskytnutá zástavní práva a věcná práva a převedená a poskytnutá zajištění, pokud se o nich neúčtuje podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek na příslušných účtech účtové třídy 0,

-   program 222,

-   přijatá depozita a hypotéky,

-   přijatá zástavní práva a přijatá zajištění,

-   přísně zúčtovatelné tiskopisy,

-   směnky k inkasu použité k úhradě do doby jejich splatnosti,

-   zásoby přijaté ke zpracování,

-   závazky (dluhy) z leasingu,

-   závazky (dluhy) z opcí.

-   závazky (dluhy) z pevných termínových operací,

-   závazky (dluhy) ze smluvních pokut a úroků z prodlení (účtované do 31. 12. 2000),

Knihy podrozvahových účtů mají v informačním systému ÚČETNICTVÍ označení KPU00001 až KPU00100.

Varianta: pro podrozvahové účty je vydána zvláštní vnitropodnikové směrnice.

Předvaha

V ABCXYZ a.s. se vytváří obratová předvaha, která

-   ověřuje vazby a podvojnost účetních záznamů (zápisů),

-   usnadňuje správné sestavení výkazů, atd.

Obratová předvaha má v informačním systému ÚČETNICTVÍ označení OP00001.

Ostatní účetní knihy

V ABCXYZ a.s. jsou vytvářeny další účetní knihy (prvotními soubory). Jedná se o:

-   knihu pohledávek,

-   knihu závazků (dluhů),

-   knihu dlouhodobého hmotného majetku,

-   knihu dlouhodobého nehmotného majetku,

-   pokladní knihu,

-   knihu skladové evidence, atd.

V informačním systému ÚČETNICTVÍ mají ostatní účetní knihy následující označení:

-   kniha pohledávek – KP00001,

-   kniha závazků (dluhů) – KZ00001,

-   kniha dlouhodobého hmotného majetku – KHM00001,

-   kniha dlouhodobého nehmotného majetku – KNM00001,

-   pokladní kniha – PK00001,

-   kniha skladové evidence – SE00001.

Typy dokladů

V ABCXYZ a.s. se používají následující typy dokladů. Každý doklad má jednoznačně přiřazenou zkratku, která má vazbu na číselnou řadu.

Základní typy účetních dokladů (záznamů):

FV – faktury vydané,

FP – faktury přijaté,

ZP – zálohový list přijatý (požadavek na zálohu či závdavek od dodavatele),

ZV – zálohový list vydaný (požadavek na zálohu či závdavek na odběratele),

PV – pokladní výdajové doklady,

PP – pokladní příjmové doklady,

BV – bankovní výpisy,

ID – interní doklady,

OD – opravné doklady, atd.

Detailní typy účetních dokladů (záznamů):

FVT – faktury vydané tuzemsko,

FVE – faktury vydané EU,

FVZ – faktury vydané – třetí země, atd.

FPT – faktury přijaté tuzemsko,

FPE – faktury přijaté EU,

FPZ – faktury přijaté zahraničí, atd.

PVK – pokladní výdajové doklady (pokladna korunová),

PVU – pokladní výdajové doklady (dolarová pokladna),

PVE – pokladní výdajové doklady (eurová pokladna), atd.

Varianta: obdoba pro pokladní doklady příjmové

BVK1 – bankovní výpisy (korunový účet peněžních prostředků) – číslo účtu 123456789/xxx,

BVK2 – bankovní výpisy (korunový účet peněžních prostředků) – číslo účtu 987654321/xxx,

BVU – bankovní výpisy (dolarový účet peněžních prostředků),

BVE – bankovní výpisy (eurový účet peněžních prostředků), atd.

IDO – interní doklady – odpisy majetku,

IDM – interní doklady – mzdy,

IDZ – interní doklady – zásoby,

IDP – interní doklady – podrozvahové účty, atd.

Varianta: V číselné řadě dokladů se zkratka dokladu uvádí na začátku (na konci apod.)

Rozsahy číselných řad

Rozsahy číselných řad se v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. nastavují vždy k prvému dni nového účetního období do informačního systému ÚČETNICTVÍ. Tento informační systém přiděluje každému dalšímu dokladu z číselného rozsahu vždy nové číslo – o jednotku vyšší (o desítku vyšší, o stovku vyšší apod.) v okamžiku uložení účetního dokladu do informačního systému.

Varianta: Nové číslo je přidělováno informačnímu systému ÚČETNICTVÍ v okamžiku nabízeného formuláře pro nově pořizovaný doklad.

V případě, kdy z technických důvodů není možné konkrétní číslo obsadit, je účetní pracovník povinen tento doklad zdokumentovat do zvláštní knihy nepřiřazených čísel účetních záznamů a uvést důvod tohoto nepřiřazení. Schvalování těchto operací má v kompetenci hlavní účetní (metodik, vedoucí všeobecné účtárny apod.).

Účetní jednotka ABCXYZ a.s. eviduje veškeré zpracovávané doklady ve vzestupných číselných řadách. Číselná řada se skládá ze zkratky typu dokladu a dále z pořadového čísla narůstajícího vždy o jednotku. Za tímto číslem informační systém uvádí lomítko a dvojčíslí znázorňující kalendářní rok, k němuž se daný účetní doklad vztahuje (např. FVT 1/2015, FVT 2/2015, FVT 3/2015 apod.). Pořadové číslo vydaných faktur je současně variabilním symbolem pro účely úhrady z bankovního účtu, bez použití lomítka.

Varianta 1: Číselná řada je zahájena vždy zkratkou typu dokladu a pokračuje kalendářním rokem, za kterým je uvedeno pořadové číslo v číselném intervalu 001-999 (např. FVT 2015001, FVT 2015002 atd.).

Varianta 2: Číselná řada je zahájena vždy zkratkou typu dokladu a pokračuje kalendářním rokem ve tvaru posledního dvojčísla, za kterým je uvedeno pořadové číslo v číselném intervalu 001-999 (např. FVT 2015001, FVT 2015002 atd.).

Varianta 3: Obdoba varianty 2 bez použití zkratky typu dokladu. V tomto případě je třeba jednotlivé doklady do vnitropodnikové směrnice uvést, např.:

Číslo dokladu je šestimístné dle následujícího schématu:

-   prvá dvě místa – rok účtování (poslední dvě místa letopočtu),

-   další čtyřčíslí – dle tabulky:

Název dokladu	Číselný rozsah
Pokladna Kč – výdej	0000 – 0999
Faktury přijaté	1000 – 1499
Faktury vydané	1500 – 1999
Zálohy a závdavky přijaté	2000 – 2999
Zálohy a závdavky vydané	3000 – 3499
Penalizační faktury přijaté	4000 – 4999
Atd.

 

Každý rok se doklady začínají číslovat od nejnižšího čísla dle tabulky.

Varianta 4:

Určení číselných řad by mělo být stanoveno pro různé typy dokladů. Naznačujeme alespoň několik typů dokladů, které by mohly být v praxi využívány. Nejde samozřejmě o výčet konečný.

Číselné řady pokladních dokladů

Záleží na způsobu zpracování pokladny, zdali se číslují zvlášť doklady příjmové a výdajové. Další podmínkou je využití jednotlivých měn ve valutové pokladně:

-   Pokladna (Kč) – příjem/výdej: 000001 – 000999,

-   Šeky a poukázky: 001000 – 001999,

-   Valutová pokladna NOK: atd. pro všechny typy dokladů,

-   Valutová pokladna CHF,

-   Valutová pokladna GBP,

-   Valutová pokladna USD,

-   Valutová pokladna EUR, atd.

Číselné řady příjemek na sklad (materiálové sklady)

V tomto případě je důležité rozdělení jednotlivých skladů. Záleží na účetní jednotce, jakým způsobem tyto sklady rozdělí. Podle tohoto rozdělení je třeba „založit“ i číselné rozsahy pro příjemky na tyto sklady. Příklady rozdělení skladů:

-   Hutní materiál,

-   Obaly,

-   Doplňkový materiál,

-   Speciální přípravky,

-   Polotovary vlastní výroby,

-   Nedokončená výroba,

-   Výrobky,

-   Zboží,

-   Zvířata,

-   Nářadí, atd.

Číselné řady přijatých faktur

Číselné řady pro přijaté faktury jsou závislé na způsobu zpracovávání účetnictví a rozdělování dokladů. Toto dělení lze navrhnout například pro:

-   faktury tuzemské – režijní,

-   faktury tuzemské – materiál,

-   faktury ze třetích zemí – režijní,

-   faktury ze třetích zemí – materiál,

-   faktury EU – režijní,

-   faktury EU – materiál

-   dobropisy,

-   zálohy a závdavky tuzemské,

-   zálohy a závdavky ze třetích zemí,

-   doklady o přijaté úplatě,

-   penalizační faktury, atd.

Číselné řady vydaných faktur a obdobných dokladů

Číselné řady těchto dokladů lze rozdělit například mezi tyto druhy dokladů:

-   faktury – tuzemsko (možnost dělit jemněji, např. dle komodit, jednotlivých referentů apod.),

-   faktury EU,

-   faktury – ze třetích zemí,

-   zálohové listy – tuzemsko,

-   zálohové listy – export,

-   doklad o přijaté úplatě,

-   daňové doklady o přijaté platbě – vydané,

-   daňové doklady o přijaté platbě – přijaté,

-   služby,

-   odprodej zásob,

-   finanční služby,

-   penalizační faktury, atd.

Číselné rozsahy ostatních dokladů

Mezi ostatní doklady lze zahrnout například:

-   zápočty,

-   mzdy,

-   investice,

-   zásoby,

-   nájemné, pacht

-   cestovné – tuzemsko,

-   cestovné – zahraničí,

-   účtování dlouhodobého majetku,

-   mzdy,

-   postoupení pohledávek – závazků (dluhů),

-   postoupení pohledávek – pohledávek,

-   refundace, atd.

Označení skladů

V ABCXYZ a.s. se stanovují následující čísla skladů. Tyto sklady podléhají inventarizaci dle vnitropodnikové směrnice č. xx/201x Inventarizace majetku a závazků v ABCXYZ a.s.

Číslo skladu	Název	Středisko	Účet (např.)
100	Sklad polotovarů	xxxx	122.010
110	Nářadí	xxxx	112.010
120	Materiál zákazníka	Dtto	112.020
130	Hutní materiál		112.030
140	Spojovací materiál		112.040
150	Neželezný materiál		112.050
160	Svařovací materiál		112.060
170	Subdodávky		132.010
180	Spojovací díly		112.070
190	Příruby		112.080
200	Výrobky		123.010
210	Speciální přípravky		022.010
220	Garancie		121.011
230	Sklad spotřebního materiálu		112.090
240	Sklad výpočetní techniky		112.100
250	Zboží		132.020
260	Technická pomoc		123.020
270	Pálení materiálu		112.120
280	Projekty vlastní		123.200
900	Pomocný – kusovník		395.010
Atd.

 

V ABCXYZ a.s. jsou zásoby rozděleny na analytické účty dle Účtového rozvrhu obchodní korporace.

Varianta: V ABCXYZ a.s. jsou zásoby rozděleny na analytické účty takto:

Materiál na skladě	sklad č. 01	účet 112.010
Materiál ke zpracování	sklad č. 02	účet 112.020
Materiál v příručních skladech	sklad č. 03	účet 112.030
Materiál v konsignačních skladech	sklad č. 04	účet 112.040
Materiál daný do opravy	sklad č. 05	účet 112.050
Atd.

 

Nedokončená výroba	sklad NV č. 10	účet 121.010
Polotovary vlastní výroby	sklad PVV č. 20	účet 122.010
Výrobky	sklad HV č. 30	účet 123.010
Zvířata	sklad ZV č. 40	účet 124.010
Zboží	sklad ZB č. 50	účet 132.010
Atd.

 

Varianta podrobnější: V ABCXYZ a.s. je materiál na skladě rozdělen na analytické účty takto (např.):

Hutní materiál	sklad č. 02	účet 112.020
Spojovací a svařovací materiál	sklad č. 03	účet 112.030
Neželezný materiál	sklad č. 04	účet 112.040
Příruby	sklad č. 05	účet 112.050
Atd.

 

Nedokončená výroba je v ABCXYZ a.s. rozdělena na analytické účty takto (např.):

Nedokončená výroba – obrobna	sklad NV č. 21	účet 121.021
Nedokončená výroba – kotlárna	sklad NV č. 22	účet 121.022
Nedokončená výroba – trubkárna	sklad NV č. 23	účet 121.023
Nedokončená výroba – montovna	sklad NV č. 24	účet 121.024
Atd.

 

Používané zkratky

V ABCXYZ a.s. se v informačním systému ÚČETNICTVÍ využívají zkratky. Jejich význam je v následující tabulce vysvětlen:

Zkratka	Význam
DHM	Dlouhodobý majetek
DNM	Dlouhodobý nehmotný majetek
NV	Nedokončená výroba
HV	Výrobky
OZ	Zboží
PVV	Polotovary vlastní výroby
MAT	Materiál
	Atd.

 

Informační systém ÚČETNICTVÍ zpracovává účetnictví obchodní korporace ABCXYZ a.s. dle jednotlivých prvotních souborů. Tyto soubory mají následující strukturu:

Označení prvotního souboru	Význam
ID POST	Interní doklad – počáteční stavy
ID UCT	Interní doklad – účtenka
ID ZZ	Interní doklad – zúčtování zálohy či závdavku
ID MZDY	Interní doklad – mzdy
ID DM	Interní doklad – aktivace dlouhodobého majetku
ID AUU	Interní doklad – uzavření aktivních účtů
ID PRE	Interní doklad – přeúčtování
ID PUU	Interní doklad – uzavření pasivních účtů
ID UNU	Interní doklad – uzavření nákladových účtů
ID UVU	Interní doklad – uzavření výnosových účtů
ID VSTU	Interní doklad – vstupní rozvaha
ID XHV	Interní doklad – převod hospodářského výsledku
IP	Interní plnění
FP	Faktura přijatá – dodavatelská
FV	Faktura vydaná – odběratelská
PV POK1	Pokladní doklad výdajový – pokladna Kč
PV POK2	Pokladní doklad výdajový – pokladna USD
PV POK3	Pokladní doklad výdajový – pokladna EUR
PP POK1	Pokladní doklad příjmový – pokladna Kč
PP POK2	Pokladní doklad příjmový – pokladna USD
PP POK3	Pokladní doklad příjmový – pokladna EUR
BA BÚ-1	Účet 123456789/xxx (USD)
BA BÚ-2	Účet 987654321/xxx (EUR)
BA BÚ-3	Účet 567891234/xxx (Kč)
Atd.

 

Ostatní informace

V ABCXYZ a.s. jsou v informačním systému ÚČETNICTVÍ nadefinovány následující údaje, které mají vazbu na správné vykazování účetních záznamů. Osobou odpovědnou za toto nastavení je hlavní účetní (metodik, analytik, programátor apod.).

Třídy dlouhodobého majetku:

Označení třídy	Název třídy dlouhodobého majetku
01201000	Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
01301000	Software
01401000	Ocenitelná práva
01501000	Goodwill
02101000	Budovy
02201000	Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí
03101000	Pozemky
03201000	Umělecké díla a sbírky
Atd.

 

Klíče pro účtování příslušné strany

Označení klíčů	Název klíčů pro účtování příslušné strany
10	Účtovací klíč strany DAL – saldokontní účet
20	Účtovací klíč strany MÁ DÁTI – saldokontní účet
30	Účtovací klíč strany DAL – nesaldokontní účet
40	Účtovací klíč strany MÁ DÁTI – nesaldokontní účet
Atd.

 

Účetní okruhy

Označení okruhu	Název účetního okruhu
0090	ABCXYZ a.s.
0100	ZZZ s.r.o.
Atd.

 

Odpisové klíče

Označení klíče	Název odpisového klíče
XR01	Rovnoměrný odpisový klíč – účetní odpisy
XR02	Zrychlený odpisový klíč – účetní odpisy
YZ01	Rovnoměrný odpisový klíč – daňové odpisy
YR02	Zrychlený odpisový klíč – daňové odpisy
Atd.

 

Znaky daní

Označení znaku	Název znaku daně
I1	DPH pro 10 % – vstup
I2	DPH pro 15 % – vstup
I3	DPH pro 21 % – vstup
E1	DPH pro 10 % – výstup
E2	DPH pro 15 % – výstup
E3	DPH pro 21 % – výstup
Atd.

 

Druhy pohybů

Označení pohybů	Název druhu pohybu
100	Pořízení koupí
110	Přírůstek z vlastní činnosti
180	Záloha a závdavek
200	Vyřazení majetku
210	Vyřazení s výnosem
300	Přeúčtování
Atd.

 

Platební podmínky

Označení platební podmínky	Význam platební podmínky
14	Splatnost faktury 14 dnů od vystavení
60	Splatnost faktury 60 dnů od vystavení
01	Zádržné 12 měsíců
Atd.

 

Oblast ocenění

Označení oblasti	Název oblasti ocenění
01	Účetní odpis
15	Daňový odpis
Atd.

 

3. Účtový rozvrh

Co by měla směrnice obsahovat:

- účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů,

- účty potřebné k sestavení účetní závěrky,

- účty, na kterých bude účtováno o elektronických penězích (pokud je účetní jednotka vydává),

- analytické účty, apod.

Poznámka

I když podrozvahové účty a účty potřebné pro vnitropodnikové účetnictví musí být součástí účtového rozvrhu, věnujeme se jim v následujících kapitolách.

Zákon o účetnictví požaduje, aby na podkladě směrné účtové osnovy účetní jednotky sestavily účtový rozvrh. Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků (dluhů) a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Směrná účtová osnova je vnitřně rozdělena na deset účtových tříd (0 – 9). Účtové třídy 8 a 9 jsou vyhrazeny pro vnitropodnikové účetnictví a záleží na účetní jednotce, jakým způsobem zvolí (pokud tyto účtové třídy používá) další členění.

V účtovém rozvrhu účetní jednotky uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce (viz zákon o účetnictví § 14 odst. 2). Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh pro každé účetní období. V průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.

Při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější, při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy. V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty, které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.

Podle účtového rozvrhu musí zahrnovat hlavní kniha zde uvedené syntetické účty. Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy. Účtový rozvrh účetní jednotka uschovává po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týká.

Účetní jednotka, která poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze a není finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bank, uvede v účtovém rozvrhu samostatné účty, na kterých bude účtováno o této činnosti. V účtovém rozvrhu musí účetní jednotka také uvést účty vnitropodnikového účetnictví.

Rozlišujeme účty rozvahové – skupina účtů určených pro zachycení stavu a pohybu aktiv a pasív, které mohou být aktivní nebo pasivní, výsledkové – zajišťují sledování nákladů a výnosů účetní jednotky, které mohou být nákladové nebo výnosové, závěrkové – slouží k uzavření účtů podvojnými zápisy a rozlišujeme konečný účet rozvažný, počáteční účet rozvažný a účet zisků a ztrát a podrozvahové – slouží pro mimorozvahové účtování.

3.1   Požadavky na tvorbu analytických účtů

V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty. Význam analytický účtů je v tom, že zajišťují členění syntetických účtů například podle:

-   potřeb účetní závěrky,

-   požadavků právních předpisů a

-   dalších potřeb účetní jednotky.

Jaké požadavky na tvorbu analytických účtů požadují jednotlivé české účetní standardy pro podnikatele? Uveďme si je v dalším textu.

Analytické účty dle českého účetního standardu č. 001

Základní požadavky na tvorbu analytických účtů uvádí Český účetní standard č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech. Při vytváření analytických účtů bere v úvahu následující hlediska, pokud tato nejsou již zohledněna přímo syntetickými účty:

a) členění podle jednotlivých druhů majetku, hmotně odpovědných osob a míst uložení či umístění při účtování o majetku. Odděleně se sleduje majetek zatížený věcným právem, popřípadě převedené nebo poskytnuté zajištění. U pohledávek je členění podle jednotlivých dlužníků; u cenných papírů se na analytických účtech sledují cenné papíry v umořovacím řízení,

b) členění pohledávek a závazků (dluhů) podle jednotlivých dlužníků a věřitelů,

c) členění podle časového hlediska u pohledávek a závazků (dluhů), to je podle § 19 odst. 7 zákona o účetnictví na krátkodobé nebo dlouhodobé pohledávky a závazky (dluhy),

d) členění na českou a cizí měnu v případech stanovených v § 4 odst. 12 zákona o účetnictví,

e) členění podle položek účetní závěrky (včetně požadavků na sestavení přílohy),

f) členění pro daňové účely; tzn. pro transformaci účetního výsledku hospodaření před zdaněním na základ daně vymezený zákonem o daních z příjmů, zejména pokud jde o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a zdaňované příjmy pro potřeby daně z přidané hodnoty, spotřebních daní, apod.,

g) členění pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění,

h) členění z hlediska potřeb finančního řízení účetní jednotky,

i)  členění podle požadavků externích uživatelů údajů z účetnictví, například bank, burz, orgánů státní statistiky.

Analytické účty dle českého účetního standardu č. 013

Dalším důležitým standardem zmiňujícím potřebu analytických účtů je Český účetní standard pro podnikatele č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek. Kromě výše uvedených požadavků požaduje tento standard vést analytické účty podle jednotlivých složek dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, podle účelu stanoveného právními předpisy nebo vyplývající z požadavků vlastního řízení na kartách či v datových souborech počítače.

Kniha analytických účtů podle jednotlivých složek dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku slouží k jeho identifikaci a obsahuje zejména název, popis majetku nebo číselné označení, den a způsob jeho pořízení a uvedení do užívání, den zaúčtování na účet účtových skupin 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek, 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný a 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný, ocenění, údaje o zvoleném postupu účetního a daňového odpisování, roční sazby účetních a daňových odpisů za účetní a zdaňovací období, částky účetních a daňových odpisů za účetní a zdaňovací období, den a způsob vyřazení; u majetku, k němuž účetní jednotka nemá vlastnické právo nebo je zatížený zástavním právem nebo věcným právem anebo na jehož pořízení byla poskytnuta dotace, se uvede vlastník majetku, zástavní věřitel, účastník věcného práva, výše dotace a další skutečnosti prokazující úplnost účetního případu; v případě souboru hmotných movitých věcí se rovněž uvádějí jednotlivé části souboru věcně a v hodnotovém vyjádření; pokud se k souboru přiřadí další věc nebo se naopak vyřadí, uvádí se den přiřazení nebo vyřazení této věci; v poznámce se uvede podmíněnost uskutečnění okamžiku účetního případu nabytím právního účinku vkladu při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí.

Plátci DPH, kteří ve smyslu příslušných předpisů neuplatnili nárok na odpočet DPH a mají uvedený majetek oceněný včetně DPH, sledují DPH na analytickém účtu.

Analytické účty se vedou odděleně za:

a) vypůjčený dlouhodobý hmotný majetek, jehož vlastnictví zajištěním dluhu převodem práva přešlo na půjčitele, avšak tento majetek na základě smlouvy o výpůjčce po dobu zajištění dluhu odpisuje vypůjčitel,

b) dlouhodobý majetek propachtovaný podle § 2349 a násl. Občanského zákoníku, pokud se tak propachtovatel s pastýřem ve smlouvě dohodli.

Na samostatném analytickém účtu se účtují při pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, jsou-li součástí nákladů souvisejících s pořízením, náklady na zhotovování věcí materiální povahy (například prototypy, modely nebo vzorky), na kterých se práce zkoušejí a ověřují; jsou-li věci materiální povahy pro další práce nepotřebné, naloží se s nimi podle toho, budou-li prodány, likvidovány nebo využity ve vlastní činnosti (v posledním případě se zaúčtují na příslušný majetkový účet).

Analytické účty dle českého účetního standardu č. 015

Požadavek na analytické účty k zásobám uvádí Český účetní standard pro podnikatele č. 015

Zásoby. I tento standard se obecně odkazuje na Český účetní standard pro podnikatele č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech. Dále uvádí, že účty v účtových skupinách 11 – Materiál, 12 – Zásoby vlastní výroby, 13 – Zboží, 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby a 19 – Opravné položky k zásobám se stanoví tak, aby účetní jednotka byla schopna sestavit rozvahu v příslušném členění předepsaném Vyhláškou.

Analytické účty se vedou se zohledněním předmětu činnosti účetní jednotky podle druhů či skupin zásob v evidenci o zásobách (u zásob zboží v maloobchodní činnosti aspoň podle hmotně odpovědných osob či podle míst uložení). Analytické účty jednotlivých druhů či skupin zásob slouží k jejich identifikaci; obsahují zejména označení, den pořízení, den vyskladnění, ocenění, údaje o množství.

O zásobách daných ke zpracování nebo skladování jiné účetní jednotce či zapůjčených mimo účetní jednotku musí být účtováno na analytických účtech s uvedením místa uložení.

3.2   Další informace v účtovém rozvrh

V úvodním ustanovení účtového rozvrhu je vhodné uvést, z čeho následné číselné označení účtů vychází a zda účtové skupiny dodržují vazbu na Vyhlášku. Pokud je využíváno kódů, krycích čísel a názvů, kde nastavení plně nekoresponduje se směrnou účtovou osnovou, je nezbytné takovéto informace do účtového rozvrhu uvést v podobě převodového můstku. Dále by zde měl být uveden soupis tříd, které jsou v účtové osnově obsaženy. Je to především z důvodu vnitropodnikového účetnictví a jeho řešení v účetní jednotce. Jinými slovy, zda je použita osmá a devátá třída nebo zda je využita druhá možnost, kterou Vyhláška připouští, a to je v rámci analytických účtů k finančnímu účetnictví, využitím účtových skupin 59 a 69 (např. s číselným označením 599 a 699). V úvodních informacích by nemělo chybět stanovení rozsahu číselného označení analytických účtů. Například, že pro označení dokladů příslušným účtem se používá v analytice třímístné (pětimístné, devítimístně apod.) číslo. Dále je důležitá informace o způsobu členění nákladů, například na variabilní a fixní. Poslední z důležitých úvodních informací by mělo být uvedeno, kdo a v jakých případech povoluje změny a dodatky k účtovému rozvrhu.

Účtový rozvrh je třeba v účetní jednotce sestavovat dle předem stanoveného systému ve vazbě na další vnitropodnikové zásady. Nesmí být opomenuta návaznost na účetní program či celý informační systém. Často se musí tyto změny promítnout na několika místech (hlavně u rozsáhlejších podnikových systémů), například do kmenového záznamu ve finančním účetnictví, do předdefinovaných výkazů a do oblasti controllingu, např. jako nákladový druh (v případě nákladového účtu) apod.

Do konce roku 2002 platilo Opatření MF, kterým se stanoví obsah účetní závěrky pro podnikatele. Zde byla uvedena konkrétní podoba naplňování výkazů. To ve Vyhlášce od roku 2003 již nenajdeme. Jak v současnosti postupovat? Jednou z možností je uvést přímo do účtového rozvrhu účetní jednotky zařazení konkrétních účtů do výkazů či sestavit si vzorové výkazy s uvedením účtů zařazovaných do konkrétních položek (tak, jak to bylo uvedeno v Opatření MF). Možný způsob uvedení této informace uvádíme v přílohách – grafická podoba účtového rozvrhu.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Účtový rozvrh

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Vysvětlivky (charakter):

A – aktiva

P – pasiva

N – náklady

V – výnosy

Poznámky k navrženému účtovému rozvrhu:

-   účtové skupiny dle směrné účtové osnovy jsou uvedeny tučně, navržené syntetické účty jsou uváděny normálně a navrhované analytické účty kurzívou,

-   návrh analytických účtů je pouze orientační s možností dalšího rozpracování,

-   položka výkazů je uvedena vždy u syntetického účtu. V praxi lze uvádět i u analytických účtů, pokud vstupují do jiných řádků výkazů,

-   vzhledem ke snaze uvést pro laskavé čtenáře co nejvíce možností, nemají některé vazby účtů a analytických účtů logiku být uvedeny v rámci jednoho účtového rozvrhu, či nejsou zcela provázány (odlišné účty u akciové společnosti x družstva x společnosti s ručením omezeným x komanditní společnosti x veřejné obchodní společnosti x individuální podnikatel),

-   významnou informací, kterou lze do účtového rozvrhu uvádět, je daňová uznatelnost příslušného nákladu či výnosu, popřípadě další informace vyplývající ze zákona o daních z příjmů.

Účtový rozvrh akciové obchodní korporace vychází z Vyhlášky. Syntetické účty jsou dodrženy ve vazbě na účtové skupiny uvedené ve Směrné účtové osnově Vyhlášky.

Pro označení dokladů příslušným účtem se používá v analytice třímístné číslo.

Dodatky a případné změny v účtovém rozvrhu akciové společnosti povoluje ve hlavní účetní (finanční ředitel, hlavní ekonom, metodik apod.).

 

Účt.skup.	Synt. účet		Název	Charakter	Položka výkazu
			Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek
01			Dlouhodobý nehmotný majetek
	011		Zřizovací výdaje	A	B.I.1.
		010	Zřizovací výdaje
	012		Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje	A	B.I.2.
		010 020 030	Systémy řízením Recepisy Studie Atd.
	013		Software	A	B.I.3.
		010 020	Odpovědná osoba 1 Umístění budova A Atd.
	014		Ocenitelná práva	A	B.I.4.
		010 020 030 040 050 060 070 080	Licence Nové odrůdy rostlin Nové plemena zvířat Ochranné známky Patenty Průmyslové vzory Užitné vzory Vynálezy Atd.
	015		Goodwill	A	B.I.5.
		010	Goodwill
	016		Emisní povolenky	A	B.I.6.
		010 020	Obdržené povolenky Nakoupené povolenky Atd.
	017		Preferenční limity	A	B.I.6.
		010 020 030 040	Individuální produkční kvóty na mléko Individuální produkční kvóty na cukr Individuální limity prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka Individuální limity na chov bahnic Atd.
	019		Jiný dlouhodobý nehmotný majetek	A	B.I.6.
		010	Technické zhodnocení Atd.
02			Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
	021		Stavby	A	B.II.2.
		010 020	Stavby Haly Atd.
	022		Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí	A	B.II.3.
		010 020 030	Stroje Dopravní prostředky Inventář Atd.
	025		Pěstitelské celky trvalých porostů	A	B.II.4.
		010 020 030	Pěstitelské celky dle umístění Chmelnice Vinice Atd.
	026		Dospělá zvířata a jejich skupiny	A	B.II.5.
		010 020	Stáda Hejna Atd.
	029		Jiný dlouhodobý hmotný majetek	A	B.II.6.
		010 020	Ložiska nerostu Umístění ložisek Atd.
03			Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
	031		Pozemky	A	B.II.1.
		010 020	Pozemky dle katastrálních území Pozemky dle ekonomické podstaty Atd.
	032		Umělecká díla a sbírky	A	B.II.6.
		010 020	Umělecké předměty Sbírky Atd.
04			Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
	041		Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku	A	B.I.7
		010 020	Nehmotný majetek nakupovaný Nehmotný majetek ve vlastní režii Atd.
	042		Pořízení dlouhodobého hmotného majetku	A	B.II.7.
		010 020	Hmotný majetek nakupovaný Hmotný majetek ve vlastní režii Atd.
	043		Pořízení dlouhodobého finančního majetku	A	B.III.6.
		010 020	Finanční majetek dle druhu Finanční majetek dle vlivu Atd.
05			Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek
	051		Poskytnuté zálohy a závdavky na dlouhodobý nehmotný majetek	A	B.I.8.
		010 020	Zálohy a závdavky dle titulu Zálohy a závdavky dle dodavatele Atd.
	052		Poskytnuté zálohy a závdavky na dlouhodobý hmotný majetek	A	B.II.8.
			Zálohy a závdavky dle titulu Zálohy a závdavky dle dodavatele Atd.
	053		Poskytnuté zálohy a závdavky na dlouhodobý finanční majetek	A	B.III.7.
			Zálohy a závdavky dle titulu Zálohy a závdavky dle dodavatele Atd.
06			Dlouhodobý finanční majetek
	061		Podíly – ovládaná osoba	A	B.III.1.
		010 020	Podíly dle ovládaných osob Podíly dle měn Atd.
	062		Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem	A	B.III.2.
		010 020	Podíly dle účetních jednotek Podíly dle měn Atd.
	063		Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly	A	B.III.3.
		010 020	Cenné papíry a podíly dle druhu Cenné papíry a podíly dle emitentů Atd.
	065		Dluhové cenné papíry držené do splatnosti	A	B.III.3.
		010 020	Dluhopis s pevnou úrokovou sazbou Dluhopis s nižším emisním kurzem Atd.
	066		Zápůjčky a úvěry – ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv	A	B.III.4.
		010	Zápůjčky a úvěry dle dlužníků Atd.
	067		Ostatní zápůjčky a úvěry	A	B.III.5.
		010 020	Zápůjčky a úvěry dle dlužníků Vklady tichého společníka Atd.
	069		Jiný dlouhodobý finanční majetek	A	B.III.5.
		010 020 030 040	Dlouhodobé termínované vklady Dlouhodobé vkladové listy Drahé kovy Drahé kameny Atd.
07			Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
	071		Oprávky ke zřizovacím výdajům	A	–B.I.1.
		010	Oprávky ke zřizovacím výdajům
	072		Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje	A	–B.I.2.
		010 020 030	Oprávky k systémům řízení Oprávky k recepisům Oprávky ke studiím Atd.
	073		Oprávky k softwaru	A	–B.I.3.
		010 020	Oprávky k SFT dle odpovědných osob Oprávky k SFT dle umístění Atd.
	074		Oprávky k ocenitelným právům	A	–B.I.4.
		010 020 030	Oprávky k licencím Oprávky k novým odrůdám rostlin Oprávky k novým plemenům zvířat
		040 050 060 070 080	Oprávky k ochranné známce Oprávky k patentům Oprávky k průmyslovým vzorům Oprávky k užitným vzorům Oprávky k vynálezům Atd.
	075		Oprávky ke goodwillu	A	–B.I.5
		010	Oprávky ke goodwillu
	077		Oprávky k preferenčním limitům	A	–B.I.6.
		010	Oprávky k preferenčním limitům
	079		Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku	A	–B.I.6.
		010	Oprávky k technickému zhodnocení Atd.
08			Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
	081		Oprávky ke stavbám	A	–B.II.2.
		010 020	Oprávky ke stavbám Oprávky k halám Atd.
	082		Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí	A	–B.II.3.
		010 020 030	Oprávky ke strojům Oprávky k dopravním prostředkům Oprávky k inventáři Atd.
	085		Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů	A	–B.II.4.
		010 020 030	Oprávky k pěstitelským celkům dle umístění Oprávky ke chmelnicím Oprávky k vinicím Atd.
	086		Oprávky k dospělým zvířatům a jejich skupinám	A	–B.II.5.
		010 020	Oprávky ke stádům Oprávky k hejnům Atd.
	089		Oprávky k jinému dlouhodobému hmotnému majetku	A	–B.II.6.
		010 020	Oprávky k ložiskům nerostu Oprávky dle umístění ložisek Atd.
09			Opravné položky k dlouhodobému majetku
	091		Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku	A	–B.I.1. až 6.
		010 020	Opravná položka k software Opravná položka k ocenitelným právům Atd.
	092		Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku	A	–B.II.1. až 6.
		010 020	Opravná položka k budovám Opravná položka k dopravním prostředkům Atd.
	093		Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku	A	–B.I.7.
		010 020	OP k nehmotnému majetku nakupovanému OP Nehmotný majetek ve vlastní režii Atd.
	094		Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku	A	–B.II.7.
		010 020	OP k hmotnému majetku nakupovanému OP k hmotnému majetku ve vlastní režii Atd.
	095		Opravná položka k poskytnutým zálohám a závdavkům na dlouhodobý nehmotný majetek	A	–B.I.8., –B.II.8., –B.III.7.
		010 020 030	OP k zálohám a závdavkům na DNM OP k zálohám a závdavkům na DHM OP k zálohám a závdavkům na DFM
	096		Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku	A	–B.III.1. až 6.
		010 020	OP k ostatním cenným papírům Op k ostatním zápůjčkám Atd.
	097		Oceňovací rozdíl k nabytému majetku	A	B.II.9.
		010	Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
	098		Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku	A	B.II.9.
		010	Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku
			Účtová třída – 1 Zásoby
11			Materiál
	111		Pořízení materiálu	A	Nulový zůstatek
		010 020	Materiálové faktury dle skladů Materiáloví faktury dle teritoria Atd.
	112		Materiál na skladě	A	C.I.1.
		010 020	Materiál dle skladů (umístění) Vedlejší náklady na pořízení Atd.
	119		Materiál na cestě	A	C.I.1.
		010	Materiál na cestě
12			Zásoby vlastní výroby
	121		Nedokončená výroba	A	C.I.2.
		010 020	Nedokončená výroba dle zaměření Nedokončená výroba dle místa Atd.
	122		Polotovary	A	C.I.2.
		010 020	Polotovary dle zaměření Polotovary dle místa Atd.
	123		Výrobky	A	C.I.3.
		010 020	Výrobky zaměření Výrobky dle místa Atd.
	124		Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny	A	C.I.4.
		010 020	Zvířata dle druhu či skupin Zvířata vlastního chovu Atd.
13			Zboží
	131		Pořízení zboží	A	Nulový zůstatek
		010	Pořízení zboží
	132		Zboží na skladě a v prodejnách	A	C.I.5.
		010 020	Zboží dle prodejen (skladů) Zboží dle komodit Atd.
	139		Zboží na cestě	A	C.I.5.
		010	Zboží na cestě
15			Poskytnuté zálohy na zásoby
	151		Poskytnuté zálohy a závdavky na materiál	A	C.I.6.
		010 020 030	Poskytnuté zálohy a závdavky dle dodavatelů Poskytnuté zálohy a závdavky dle časového hlediska Poskytnuté zálohy a závdavky dle teritoria Atd.
	152		Poskytnuté zálohy a závdavky na zvířata	A	C.I.6.
		010 020 030	Poskytnuté zálohy a závdavky dle dodavatelů Poskytnuté zálohy a závdavky dle časového hlediska Poskytnuté zálohy a závdavky dle teritoria Atd.
	153		Poskytnuté zálohy a závdavky na zboží	A	C.I.6.
		010 020 030	Poskytnuté zálohy a závdavky dle dodavatelů Poskytnuté zálohy a závdavky dle časového hlediska Poskytnuté zálohy a závdavky dle teritoria Atd.
19			Opravné položky k zásobám
	191		Opravná položka k materiálu	A	–C.I.1.
		010	Opravná položka k materiálu
	192		Opravná položka k nedokončené výrobě	A	–C.I.2.
		010	Opravná položka k nedokončené výrobě
	193		Opravná položka k polotovarům	A	–C.I.2.
		010	Opravná položka k polotovarům
	194		Opravná položka k výrobkům	A	–C.I.3.
		010	Opravná položka k výrobkům
	195		Opravná položka k mladým a ostatním zvířatům a jejich skupinám	A	–C.I.4.
		010 020	Opravná položka k mladým zvířatům Opravná položka k ostatním zvířatům Atd.
	196		Opravná položka ke zboží	A	–C.I.5.
		010	Opravná položka ke zboží
	197		Opravná položka k zálohám a závdavkům na materiál	A	–C.I.6.
		010	Opravná položka k zálohám a závdavkům na materiál
	198		Opravná položka k zálohám a závdavkům na zboží	A	–C.I.6.
		010	Opravná položka k zálohám a závdavkům na zboží
	199		Opravná položka k zálohám a závdavkům na zvířata	A	–C.I.6.
		010	Opravná položka k zálohám a závdavkům na zvířata
			Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry
21			Peníze
	211		Pokladna	A	C.IV.1.
		010 020	Korunová pokladna Valutová pokladna (EUR) Valutová pokladna (USD) Atd.
	213		Ceniny	A	C.IV.1.
		010 020	Ceniny dle typu cenin Ceniny dle místa uložení Atd.
22			Účty v bankách
	221		Účty peněžních prostředků	A/P	C.IV.2./ B.IV.2.
		010 020	Účet peněžních prostředků 0123456789/9999 Účet peněžních prostředků 987654321/1111 Atd.
23			Krátkodobé bankovní úvěry
	231		Krátkodobé bankovní úvěry	P	B.IV.2.
		010 020	Krátkodobý bankovní úvěr 11111111/111 Krátkodobý bankovní úvěr 99999999/999 Atd.
	232		Eskontní úvěry	P	B.IV.2.
		010 020	Eskontní úvěr 55555555/555 Eskontní úvěr 44444444/444 Atd.
24			Krátkodobé finanční výpomoci
	241		Emitované krátkodobé dluhopisy	P	B.III.9.
		010 020	Emise – den Emise – dle věřitelů Atd.
	242		Elektronické peníze	P	B.IV.3.
		010 020	Elektronické peníze dle věřitelů Elektronické peníze dle měny Atd.
	249		Ostatní krátkodobé finanční výpomoci	P	B.IV.3.
		010 020	Finanční výpomoci dle věřitelů Finanční výpomoci dle měny Atd.
25			Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek
	251		Majetkové cenné papíry k obchodování	A	C.IV.3.
		010 020	Majetkové cenné papíry dle druhu Majetkové cenné papíry dle emitentů Atd.
	252		Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly	P	A.I.2.
		010	Vlastní akcie
	253		Dluhové cenné papíry k obchodování	A	C.IV.3.
		010 020	Dluhové cenné papíry k obchodování dle druhu Dluhové cenné papíry k obchodování dle emitentů Atd.
	255		Vlastní dluhopisy	P	B.II.6., B.III.9.
		010 020	Vlastní dluhopisy dle doby splatnosti Vlastní dluhopisy dle data emise Atd.
	256		Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti	A	C.IV.3.
		010 020	Dluhové cenné papíry dle emitentů Dluhové cenné papíry dle trhu Atd.
	257		Ostatní cenné papíry	A	C.IV.3.
		010 020 030	Ostatní cenné papíry dle emitentů Ostatní cenné papíry dle trhu Ostatní cenné papíry dle měn Atd.
	259		Pořizování krátkodobého finančního majetku	A	C.IV.4.
		010 020	Pořizování krátkodobého FM – dle měny Pořizování krátkodobého FM – dle druhu Atd.
26			Převody mezi finančními účty
	261		Peníze na cestě	A	C.IV.1., C.IV.2.
		010 020	Peníze na cestě – Kč Peníze na cestě – dle měny Atd.
29			Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku
	291		Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku	A	–C.IV.3., –C.IV.4.
		010 020	OP ke krátkodobým cenným papírům OP k pořizovanému finančnímu majetku Atd.
			Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy
31			Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé)
	311		Pohledávky z obchodních vztahů	A	C.II.1., C.III.1.
		010 020 030	Pohledávky dle jednotlivých odběratelů Pohledávky dle teritoria, Pohledávky dle měny Atd.
	313		Pohledávky za eskontované cenné papíry	A	C.II.1., C.III.1.
		010 020	Pohledávky za eskontované cenné papíry dle druhu Pohledávky za eskontované cenné papíry dle měny Atd.
	314		Poskytnuté zálohy a závdavky	A	C.II.5., C.III.7.
		010 020 030	Poskytnuté zálohy a závdavky dle dodavatelů Poskytnuté zálohy a závdavky dle měny Poskytnuté zálohy a závdavky bez DPH Atd.
	315		Ostatní pohledávky	A	C.II.1., C.III.1.
		010 020	Ostatní pohledávky dle teritoria Ostatní pohledávky dle odběratelů Atd.
	316		Pohledávky v souvislosti s elektronickými penězi	A	C.II.1., C.III.1.
		010 020	Pohledávky (elektronické peníze) dle měny Pohledávky (elektronické peníze) dle věřitelů Atd.
32			Závazky (krátkodobé)
	321		Dluhy z obchodních vztahů	P	B.III.1.
		010 020	Dluhy z obchodních vztahů dle dodavatelů Dluhy z obchodních vztahů dle teritoria Atd.
	322		Směnky k úhradě	P	B.III.1.
		010 020	Směny vlastní Akceptované cizí směnky Atd.
	324		Přijaté provozní zálohy a závdavky	P	B.III.8.
		010 020	Přijaté provozní zálohy a závdavky dle poskytovatele Přijaté provozní zálohy a závdavky dle teritoria Atd.
	325		Ostatní dluhy	P	B.III.1.
		010 020	Ostatní dluhy dle dodavatelů Ostatní dluhy dle teritoria Atd.
	326		Dluhy v souvislosti s elektronickými penězi	P	B.III.1.
		010 020	Dluhy (elektronické peníze) dle měny Dluhy (elektronické peníze) dle věřitelů Atd.
33			Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
	331		Zaměstnanci	P	B.III.5.
		010	Zaměstnanci
	333		Ostatní dluhy vůči zaměstnancům	P	B.III.5.
		010 020	Dluhy k zaměstnancům – cestovní náhrady Dluhy k zaměstnancům – pracovní úrazy Atd.
	335		Pohledávky za zaměstnanci	A	C.II.7., C.III.9.
		010 020	Pohledávky k zaměstnancům – přechodné zálohy Pohledávky k zaměstnancům – zálohy na cesty Atd.
	336		Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění (dluhy)	A/P	C.III.5./B.III.6.
		010 020 030 040	Zdravotní pojišťovny – zaměstnavatel Zdravotní pojišťovny – zaměstnanec Sociální pojištění – zaměstnavatel Sociální pojištění – zaměstnanec Atd.
34			Zúčtování daní a dotací
	341		Daň z příjmů	A/P	C.III.6/B.III.7.
		010 020	Záloha na daň z příjmů Sražená daň zvláštní sazbou Atd.
	342		Ostatní přímé daně	A/P	C.III.6/B.III.7.
		010 020	Zálohová daň z příjmů – zaměstnanci Sražená daň zvláštní sazbou Atd.
	343		Daň z přidané hodnoty	A/P	C.III.6/B.III.7.
		010 020 030 040 050 060 070	Daň na vstupu – základní sazba DPH Daň na vstupu – první snížená sazba DPH Daň na vstupu – druhá snížená sazba DPH Daň na výstupu – základní sazba DPH Daň na výstupu – první snížená sazba DPH Daň na výstupu – druhá snížená sazba DPH Přenesení daňové povinnosti DPH Atd.
	345		Ostatní daně a poplatky	A/P	C.III.6/B.III.7.
		010 020 030	Spotřební daně Daň z nemovitých věcí Ekologické daně Atd.
	346		Dotace ze státního rozpočtu	P	B.III.7.
		010 020	Dotace ze státního rozpočtu dle titulu Dotace ze státního rozpočtu dle času Atd.
	347		Ostatní dotace	P	B.III.7.
		010 020	Ostatní dotace dle titulu Ostatní dotace dle času Atd.
35			Pohledávky za společníky
	351		Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba	A	C.II.2., C.III.2.
		010 020	Pohledávky – dle vlivu Pohledávky – dle času Atd.
	352		Pohledávky – podstatný vliv	A	C.II.3., C.III.3.
		010 020	Pohledávky – dle vlivu Pohledávky – dle času Atd.
	353		Pohledávky za upsaný základní kapitál	A	A.
		010	Pohledávky za upsaný základní kapitál – dle akcionářů Atd.
	354		Pohledávky za společníky při úhradě ztráty obchodní korporace	A	C.II.4., C.III.4.
		010	Pohledávky za společníky při úhradě ztráty – dle společníků Atd.
	355		Ostatní pohledávky za společníky obchodní korporace	A	C.II.4., C.III.4.
		010	Ostatní pohledávky za společníky Atd.
	358		Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti	A	C.II.4., C.III.4.
		010	Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti – dle účastníků Atd.
36			Závazky ke společníkům
	361		Dluhy – ovládaná nebo ovládající osoba	P	B.III.2.
		010 020	Závazky (dluhy) – dle vlivu Závazky (dluhy) – dle času Atd.
	362		Dluhy – podstatný vliv	P	B.III.3.
		010 020	Dluhy – dle vlivu Dluhy – dle času Atd.
	364		Dluhy ke společníkům obchodní korporace při rozdělování zisku	P	B.II.4., B.III.4.
		010	Dluhy ke společníkům při rozdělování zisku – dle společníků Atd.
	365		Ostatní dluhy ke společníkům obchodní korporace	P	B.II.4., B.III.4.
		010	Ostatní dluhy ke společníkům – dle společníků Atd.
	366		Dluhy ke společníkům obchodní korporace ze závislé činnosti	P	B.II.4., B.III.4.
		010	Dluhy ke společníkům ze závislé činnosti Atd.
	367		Dluhy z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů	P	B.II.4., B.III.4.
		010	Dluhy z upsaných nesplacených cenných papírů Atd.
	368		Dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti	P	B.II.4., B.III.4.
		010	Dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti – dle účastníků Atd.
37			Jiné pohledávky a závazky
	371		Pohledávky z prodeje obchodního závodu	A	C.II.7., C.III.9.
		010	Pohledávky z obchodního závodu – dle odběratele, času apod. Atd.
	372		Dluhy z koupě obchodního závodu	P	B.II.9., B.III.11.
		010	Dluhy z koupě obchodního závodu – dle času
	373		Pohledávky a dluhy z pevných termínovaných operací	A/P	C.II.7., C.III.9./ B.II.9., B.III.11.
		010 020	Deriváty dle druhu Deriváty dle změny reálné hodnoty Atd.
	374		Pohledávky z pachtu obchodního závodu	A	C.II.7., C.III.9.
		010 020	Pohledávky z pachtu – dle případů Pohledávky z pachtu – dle času Atd.
	375		Pohledávky z emitovaných dluhopisů	A	C.II.7., C.III.9
		010 020	Pohledávky z emitovaných dluhopisů – krátkodobé Pohledávky z emitovaných dluhopisů – dlouhodobé
	376		Nakoupené opce (pohledávky)	A/P	C.II.7., C.III.9./ B.II.9., B.III.11.
		010 020	Nakoupené opce – krátkodobé Nakoupené opce – dlouhodobé Atd.
	377		Prodané opce	A/P	C.II.7., C.III.9./B.II.9., B.III.11.
		010 020	Prodané opce – krátkodobé Prodané opce – dlouhodobé Atd.
	378		Jiné pohledávky	A	C.II.7., C.III.9.
		010 020	Jiné pohledávky dle dlužníků Jiné pohledávky dle měny Atd.
	379		Jiné dluhy	P	B.II.9., B.III.11.
		010 020	Jiné dluhy dle dlužníků Jiné dluhy dle měny Atd.
38			Přechodné účty aktiv a pasiv
	381		Náklady příštích období	A	D.I.1.
		010 020	NPO – dle období NPO – dle druhů Ad.
	382		Komplexní náklady příštích období	A	D.I.2.
		010 020	Komplexní NPO – příprava výroby Komplexní NPO – propagace Atd.
	383		Výdaje příštích období	P	C.I.1.
		010 020	Výdaje PO – dle období Výdaje PO – dle druhů Atd.
	384		Výnosy příštích období	P	C.I.2.
		010 020	Výnosy PO – dle období Výnosy PO – dle druhů Ad.
	385		Příjmy příštích období	A	D.I.3.
		010 020	PPO – dle období PPO – dle druhů Ad.
	388		Dohadné účty aktivní	A	C.II.6., C.III.8.
		010 020	Dohadné účty aktivní – pojišťovna Dohadné účty aktivní – úroky Atd.
	389		Dohadné účty pasivní	P	B.II.8., B.III.10.
		010 020	Nevyfakturované dodávky Dohadné účty pasivní – dovolená Atd.
39			Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování
	391		Opravná položka k pohledávkám	A	–C.II.1. až 5. a 7., –C.III.1. až 7. A 9.
		010 020 030	OP ke krátkodobým pohledávkám OP k dlouhodobým pohledávkám OP daňově uznatelná Atd.
	395		Vnitřní zúčtování	-	Nulový zůstatek
		010 020	Spojovací účet – dle druhu Spojovací účet – dle účelu Atd.
	398		Spojovací účet při společnosti	A/P	C.III.4./ B.III.4.
		010	Spojovací účet při společnosti
			Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
41			Základní kapitál a kapitálové fondy
	411		Základní kapitál	P	A.I.1.
		010 020	Základní kapitál vytvořený vklady, Základní kapitál vytvořený ze zisku atd.
	412		Ážio	P	A.II.1.
		010 020	Zvyšování ZK upsáním nových akcií Zvyšování ZK novým vkladem Atd.
	413		Ostatní kapitálové fondy	P	A.II.2.
		010 020	Kapitálové vklady peněžní Přijaté dary Atd.
	414		Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a dluhů	P	A.II.3.
		010 020	Změny reálných hodnot finančních aktiv Změny reálných hodnot finančních dluhů Atd.
	416		Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací	P	A.II.6.
		010	Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací Atd.
	417		Rozdíly z přeměn obchodních korporací	P	A.II.5.
		010 020	Rozdíly z rozvahových operací Rozdíly plynoucí z vyloučení aktiv Atd.
	418		Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací	P	A.II.4.
		010	Přeměna A Atd.
	419		Změny základního kapitálu	P	A.I.3.
		010 020	Vklad A Vklad B Atd.
42			Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření
	421		Rezervní fond	P	A.III.1.
		010	Rezervní fond období 201x Atd.
	423		Statutární fondy	P	A.III.2.
		010 020	Statutární fond A dle společenské smlouvy Statutární fond B dle společenské smlouvy Atd.
	426		Jiný výsledek hospodaření	P	A.III.2.
		010	Jiný výsledek hospodaření Atd.
	428		Nerozdělený zisk minulých účetních období	P	A.IV.1.
		010	Nerozdělený zisk účetního období 201x Atd.
	429		Neuhrazená ztráta minulých účetních období	P	A.IV.2.
		010	Neuhrazená ztráta účetního období 201x Atd.
43			Výsledek hospodaření
	431		Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
		010	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
	432		Zálohy na podíly na zisku
		010 020	Zálohy na podíly na zisku A Zálohy na podíly na zisku B Atd.
45			Rezervy
	451		Rezervy podle zvláštních právních předpisů	P	B.I.1.
		010 020	Rezerva na opravy hmotného majetku Rezerva pěstební činnost Atd.
	453		Ostatní rezervy – daň z příjmů	P	B.I.3.
		010	Rezerva na DPPO
	459		Ostatní rezervy	P	B.I.2., B.I.4.
		010 020	Rezerva na restrukturalizaci Rezerva na garanční opravy Atd.
46			Dlouhodobé bankovní úvěry
	461		Bankovní úvěry	P	B.IV.1., B.IV.2.
		010 020	Bankovní úvěr 456789/654 Bankovní úvěr 123456/321 Atd.
47			Dlouhodobé závazky
	471		Dlouhodobé dluhy – ovládaná nebo ovládající osoba	P	B.II.2., B.III.2.
		010 020 030 040	Dluhy z kapitálových operací – ovlád. os. Dluhy z dlouhodobých zápůjček – ovlád. os. Dluhy z dlouhodobých úvěrů – ovlád. os. Dluhy z obchodního styku – ovlád. os. Atd.
	472		Dlouhodobé dluhy – podstatný vliv	P	B.II.3., B.III.3.
		010 020 030 040	Dluhy z kapitálových operací – podst. vliv Dluhy z dlouhodobých zápůjček – podst. vliv Dluhy z dlouhodobých úvěrů – podst. vliv Dluhy z obchodního styku – podst. vliv Atd.
	473		Emitované dluhopisy	P	B.II.6., B.III.9.
		010 020	Emitované dluhopisy – dle emisí Emitované dluhopisy – dle vlastníků Atd.
	474		Dluhy z pachtu obchodního závodu	P	B.II.9., B.III.11.
		010 020	Dluhy z pachtu 1 Dluhy z pachtu 2 Atd.
	475		Dlouhodobé přijaté zálohy a závdavky	P	B.II.5., B.III.8.
		010 020	Přijaté dlouhodobé zálohy a závdavky dle poskytovatele Přijaté dlouhodobé zálohy a závdavky dle teritoria Atd.
	478		Dlouhodobé směnky k úhradě	P	B.II.1., B.II.7., B.III.1.
		010 020	Dlouhodobé směnky vlastní Dlouhodobé směnky cizí (akceptované) Atd.
	479		Jiné dlouhodobé dluhy	P	B.II.1., B.II.9., B.III.1., B.III.5., B.III.6., B.III.11.
		010 020	Jiné dlouhodobé dluhy dle dodavatelů Jiné dlouhodobé dluhy dle teritoria Atd.
48			Odložený daňový dluh a pohledávka
	481		Odložená daňová pohledávka	A/P	C.II.8./ B.II.10.
		010 020	Odložená daňová pohledávka Odložený daňový dluh Atd.
49			Individuální podnikatel
	491		Účet individuálního podnikatele	P	A.I.1.
		010 020	Individuální podnikatel – převedený zisk Individuální podnikatel – přijaté dary Atd.
			Účtová třída 5 – Náklady
50			Spotřebované nákupy
	501		Spotřeba materiálu	N	B.1.
		010 020 030	Základní materiál – kalkulační Kancelářské potřeby Ochranné pracovní oděvy Atd.
	502		Spotřeba energie	N	B.1.
		010 020 030	Energie – režijní Pára Stlačený vzduch Atd.
	503		Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek	N	B.1.
		010 020	Betonová směs Nákupy energie pro další rozvody Atd.
	504		Prodané zboží	N	A.
		010 020	Prodané zboží dle prodejen (skladů) Prodané zboží dle komodit Atd.
51			Služby
	511		Opravy a udržování	N	B.2.
		010 020	Opravy a udržování – běžné Opravy a udržování – v důsledku škod Atd.
	512		Cestovné	N	B.2.
		010 020 030	Cestovné jednicové – kalkulační Cestovné režijní Stravné Atd.
	513		Náklady na reprezentaci	N	B.2.
		010 020	Pohoštění a občerstvení Reklamní předměty nad 500 Kč Atd.
	518		Ostatní služby	N	B.2.
		010 020 030 040	Auditorské služby Nájemné, pachtovné Propagace Školení a kurzy Atd.
52			Osobní náklady
	521		Mzdové náklady	N	C.1.
		010 020 030	Mzdové náklady¨ Mzdy z dohod o provedení práce Mzdy z dohod o pracovní činnosti Atd.
	522		Příjmy společníků obchodní korporace ze závislé činnosti	N	C.1.
		010 020	Mzdové náklady společníků Odměny v naturáliích Atd.
	523		Odměny členům orgánů obchodních korporací	N	C.2.
		010 020	Statutární orgány – vlastní zaměstnanci Statutární orgány – cizí Atd.
	524		Zákonné sociální a zdravotní pojištění	N	C.3.
		010 020	Sociální zabezpečení – zaměstnavatel Zdravotní pojištění – zaměstnavatel Atd.
	525		Ostatní sociální pojištění	N	C.3.
		010 020	Penzijní připojištění Životní a důchodové připojištění Atd.
	526		Sociální náklady individuálního podnikatele	N	C.3.
		010 020	Sociální pojištění individuálního podnikatele Zdravotní pojištění individuálního podnikatele Atd.
	527		Zákonné sociální náklady	N	C.4.
		010 020	Preventivní lékařské prohlídky Příspěvek na stravování Atd.
	528		Ostatní sociální náklady	N	C.4.
		010 020	Sociální výpomoc – mimořádné události Příspěvky na stravování nad rámec ZDP Atd.
53			Daně a poplatky
	531		Daň silniční	N	D.
		010 020	Daň silniční dle jednotlivých vozidel Daň silniční – vozidla při pracovních cestách Atd.
	532		Daň z nemovitých věcí	N	D.
		010	Daň z nemovitých věcí Atd.
	538		Ostatní daně a poplatky	N	D.
		010 020	Daň dědická Daň z nabytí nemovitých věcí Atd.
54			Jiné provozní náklady
	541		Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku	N	F.1.
		010 020 030	ZC prodaného DHM ZC prodaného DNM ZC neodepisovaného DHM Atd.
	542		Prodaný materiál	N	F.2.
		010 020	Prodaný materiál kovový odpad Prodaný materiál ostatní Atd.
	543		Dary	N	H.
		010 020	Peněžní dary Dary – zůstatková cena DHM Atd.
	544		Smluvní pokuty a úroky z prodlení	N	H.
		010 020 030	Smluvní pokuty a úroky z prodlení Poplatky z prodlení Penále Atd.
	545		Ostatní pokuty a penále	N	H.
		010 020	Celní delikty, Penále finančního úřadu Atd.
	546		Odpis pohledávky	N	H.
		010 020	Postoupení pohledávky Odpis pohledávky Atd.
	548		Ostatní provozní náklady	N	H.
		010 020	Zaokrouhlování faktur Pojištění Atd.
	549		Manka a škody z provozní činnosti	N	H.
		010 020 030	Škody, Přirozené úbytky nad normu, Ztratné nad normu Atd.
55			Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti
	551		Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku	N	E.
		010 020 030	Odpisy DHM Odpisy DNM Zůstatková cena vyřazeného majetku Atd.
	552		Tvorba a zúčtování rezerv podle zvláštních právních předpisů	N	G.
		010 020	Rezerva na opravy hmotného majetku Rezerva pěstební činnost Atd.
	554		Tvorba a zúčtování ostatních rezerv	N	G.
		010 020	Rezerva na restrukturalizaci Rezerva na garanční opravy Atd.
	555		Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období	N	G.
		010 020	Komplexní NPO – příprava výroby Komplexní NPO – propagace Atd.
	557		Zúčtování oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku a goodwillu (kladný)	N	E.
		010 020	Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Goodwill Atd.
	558		Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek v provozní činnosti	N	G.
		010 020 030	OP k pohledávkám – insolventní řízení OP k pohledávkám splatným po 31. 12. 1994 OP u pohledávek do 30 000 Kč Atd.
	559		Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní činnosti	N	G.
		010 020 030	OP k dlouhodobému majetku OP k zásobám OP k pohledávkám nad rámec zákona Atd.
56			Finanční náklady
	561		Prodané cenné papíry a podíly	N	J.
		010 020 030	Prodané cenné papíry – ovládané osoby Prodané cenné papíry – podstatný vliv Prodané ostatní dlouhodobé CP Atd.
	562		Úroky	N	N.
		010 020 030	Úroky z úvěrů Úroky ze zápůjček Úroky z finančních operací Atd.
	563		Kurzové ztráty	N	O.
		010 020 030	Kurzové ztráty při inkasu Kurzové ztráty při úhradě dluhů Kurzové ztráty – uzavírání knih Atd.
	564		Náklady z přecenění majetkových cenných papírů	N	L.
		010	Náklady z přecenění majetkových cenných papírů
	566		Náklady z finančního majetku	N	K.
		010	Náklady z finančního majetku
	567		Náklady z derivátových operací	N	L. a O.
		010	Náklady z derivátových operací
	568		Ostatní finanční náklady	N	O.
		010 020	Poplatky a bankovní výlohy – provize, Poplatky a bankovní výlohy – bankovní záruky Atd.
	569		Manka a škody na finančním majetku	N	O.
		010	Manka a škody na finančním majetku dle skupin finančního majetku, Atd.
57			Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti
	574		Tvorba a zúčtování finančních rezerv	N	M.
		010	Tvorba a zúčtování finančních rezerv dle finančního majetku Atd.
	579		Tvorba a zúčtování opravných položek ve finanční činnosti	N	M.
		010 020 030	OP ke krátkodobému finančnímu majetku OP k dlouhodobému finančnímu majetku OP k majetkovým cenným papírům Atd.
58			Mimořádné náklady
	582		Škody	N	R.
		010 020	Manka a škody ze živelních pohrom Materiál na odstranění následků škod ze živelních pohrom a havárií Atd.
	584		Tvorba a zúčtování mimořádných rezerv	N	R.
		010	Rezervu na restrukturalizaci Atd.
	588		Ostatní mimořádné náklady	N	R.
		010 020 030	Oprava nákladů minulých účetních období Prodej obchodního závodu nebo jeho části Ukončení hospodářské činnosti Atd.
	589		Tvorba a zúčtování opravných položek	N	R.
		010 020 030	OP k dlouhodobému majetku OP k zásobám OP k pohledávkám – nad rámec zákona Atd.
59			Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů
	591		Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná	N	Q.1.
		010	Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná
	592		Daň z příjmů z běžné činnosti – odložená	N	Q.2.
		010	Daň z příjmů z běžné činnosti – odložená
	593		Daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná	N	S.1.
		010	Daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná
	594		Daň z příjmů z mimořádné činnosti – odložená	N	S.2.
		010	Daň z příjmů z mimořádné činnosti – odložená
	595		Dodatečné odvody daně z příjmů	N	Q.1.
		010	Dodatečné odvody daně z příjmů dle období Atd.
	596		Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům obchodní korporace	N	T.
		010	Převod podílu na výsledku hospodaření dle společníků Atd.
	597		Převod provozních nákladů	N	I.
		010	Převod provozních nákladů dle druhu Atd.
	598		Převod finančních nákladů	N	P.
		010	Převod finančních nákladů dle druhu Atd.
	599		Tvorba a zúčtování rezervy na daň z příjmů	N	Q.1
		010	Rezerva na DPPO
			Účtová třída 6 – Výnosy
60			Tržby za vlastní výkony a zboží
	601		Tržby za vlastní výrobky	V	II.1.
		010 020 030 040	Tržby (výrobky) dle organizačních útvarů Tržby (výrobky) dle druhů výrobků Tržby (výrobky) dle skupin výrobků Tržby (výrobky) dle odbytiště (teritoria) Atd.
	602		Tržby z prodeje služeb	V	II.1.
		010 020 030 040	Tržby (služby) dle organizačních útvarů Tržby (služby) dle druhů výrobků Tržby (služby) dle skupin výrobků Tržby (služby) dle odbytiště (teritoria) Atd.
	604		Tržby za zboží	V	I.
		010 020 030 040	Tržby (zboží) dle organizačních útvarů Tržby (zboží) dle druhů výrobků Tržby (zboží) dle skupin výrobků Tržby (zboží) dle odbytiště (teritoria) Atd.
61			Změny stavu zásob vlastní činnosti
	611		Změna stavu nedokončené výroby	V	II.2.
		010 020	Změna stavu dle vnitropodnikových útvarů Změna stavu dle položek kalkulačního vzorce Atd.
	612		Změna stavu polotovarů	V	II.2.
		010 020	Změna stavu dle vnitropodnikových útvarů Změna stavu dle položek kalkulačního vzorce Atd.
	613		Změna stavu výrobků	V	II.2.
		010 020	Změna stavu dle vnitropodnikových útvarů Změna stavu dle položek kalkulačního vzorce Atd.
	614		Změna stavu zvířat	V	II.2.
		010 020	Změna stavu dle druhu zvířat Změna stavu dle příchovků zvířat Atd.
62			Aktivace
	621		Aktivace materiálu a zboží	V	II.3.
		010 020 030	Aktivace materiálu (likvidace DHM) Aktivace modelů Aktivace speciálních přípravků Atd.
	622		Aktivace vnitropodnikových služeb	V	II.3.
		010 020	Aktivace služeb dle druhu dopravy, Aktivace služeb dle útvaru vykonávajících vnitropodnikový výkon Atd.
	623		Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku	V	II.3.
		010 020	Aktivace nehmotných výsledků V a V Aktivace DNM ve vlastní režii Atd.
	624		Aktivace dlouhodobého hmotného majetku	V	II.3.
		010 020 030 040	Aktivace – pořízení modelů Aktivace – pořízení obalů Aktivace – pořízení ostatního DM Aktivace pořízení speciálních přípravků Atd.
64			Jiné provozní výnosy
	641		Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku	V	III.1.
		010 020 030	Tržby – prodaný DHM Tržby – prodaný DNM Tržby – neodepisovaný DHM Atd.
	642		Tržby z prodeje materiálu	V	III.2.
		010 020	Tržby – kovový odpad Tržby – materiál ostatní Atd.
	644		Smluvní pokuty a úroky z prodlení	V	IV.
		010 020 030	Smluvní pokuty a úroky z prodlení Poplatky z prodlení Penále Atd.
	646		Výnosy z odepsaných pohledávek	V	IV.
		010 020 030	Výnosy z pohledávek – daňově neúčinný Výnosy z pohledávek – daňově účinný Výnosy z postoupení pohledávek Atd.
	647		Zúčtování oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku a goodwillu (záporný)	V	IV.
		010 020	Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Goodwill Atd.
	648		Ostatní provozní výnosy	V	IV.
		010 020 030 040	Dotace na úhradu provozních nákladů Náhrady mank a škod Zaokrouhlení Inventarizační přebytky Atd.
66			Finanční výnosy
	661		Tržby z prodeje cenných papírů a podílů	V	VI.
		010 020 030	Tržby z prodeje dlužních cenných papírů Tržby z prodeje majetkových cenných papírů Tržby z prodeje směnek Atd.
	662		Úroky	V	X.
		010 020 030	Úroky ze smlouvy o zápůjčce Úroky ze směnek Smlouvy o úvěru nebo vkladu na běžném účtu Atd.
	663		Kurzové zisky	V	XI.
		010 020 030	Kurzové zisky při inkasu Kurzové zisky při úhradě dluhů Kurzové zisky – uzavírání knih Atd.
	664		Výnosy z přecenění cenných papírů	V	IX
		010	Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů
	665		Výnosy z dlouhodobého finančního majetku	V	VII.1., VII.2., VII.3.
		010 020 030	Výnosy z dluhových cenných papírů Výnosy z výnosů ze zápůjček Výnosy z diskontovaných dluhových cenných papírů Atd.
	666		Výnosy z krátkodobého finančního majetku	V	VIII.
		010	Výnosy dle krátkodobého finančního majetku
	667		Výnosy z derivátových operací	V	IX. a XI.
		010	výnosy z derivátových operací
	668		Ostatní finanční výnosy	V	XI.
		010 020 030	Přebytek na pokladní hotovosti Přebytek cenin Výnosy z poskytnuté záruky Atd.
68			Mimořádné výnosy
	688		Ostatní mimořádné výnosy	V	XIII.
		010 020	Oprava výnosů minulých účetních období Prodej obchodního závodu nebo jeho části Atd.
69			Převodové účty
	697		Převod provozních výnosů	V	V.
		010	Převod provozních výnosů
	698		Převod finančních výnosů	V	XII.
		010	Převod finančních výnosů
			Účtová třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty
70			Účty rozvažné
	701		Počáteční účet rozvažný
		010	Počáteční účet rozvažný
	702		Konečný účet rozvažný
		010	Konečný účet rozvažný
71			Účet zisků a ztrát
	710		Účet zisků a ztrát
		010	Účet zisků a ztrát

 

4. Forma, organizace a zaměření vnitropodnikového účetnictví

Co by měla směrnice (účtový rozvrh) obsahovat:

- účty potřebné pro vnitropodnikové účetnictví.

Poznámka

Problematika vnitropodnikového účetnictví navazuje na organizační strukturu dané účetní jednotky, které je věnována kapitola 1. Orga­nizační struktura

Součástí účtového rozvrhu účetní jednotky musí být i účty vnitropodnikového účetnictví, pokud jsou využívány. Formu, organizaci a zaměření vnitropodnikového účetnictví určí účetní jednotka sama (viz ČÚS č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech, bod 2.5.1.). Přitom musí zabezpečit pro potřeby finančního účetnictví průkazné podklady:

a) o stavu a změně stavu zásob vytvořených vlastní činností,

b) pro vyjádření aktivace vlastních výkonů,

c) pro ocenění zásob a ostatních výkonů vytvořených vlastní činností.

Pojem vnitropodnikové účetnictví je velice široký. Vnitropodnikové účetnictví lze chápat jako vymezenou soustavu účetních postupů, jejímž cílem je shromažďovat, třídit a zpracovávat informace o ekonomických procesech, které se uskutečňují uvnitř firmy, v jejich definovaných organizačních celcích a mezi nimi, a to v rozsahu a způsobem, který je nezbytný pro veškeré uživatele těchto informací (účetní informace), a dále informace předávat stanoveným uživatelům.

Vnitropodnikové účetnictví slouží primárně pro vnitropodnikové řízení. Je plně v kompetenci účetní jednotky. Vnitropodnikové účetnictví slouží především pro větší účetní jednotky se samostatnými vnitropodnikovými útvary, kde je třeba nastavit jejich vnitropodnikový způsob ekonomického chování, mít k dispozici správné informace, dokázat správně a včasně vyhodnocovat jejich chování a tím ovlivňovat a řídit „zespoda“ celou účetní jednotku. Vnitropodnikové účetnictví lze vést v rámci samostatného účetního okruhu v účtových třídách, které jsou pro tento účel stanoveny.

Vedle vnitropodnikového účetnictví se setkáváme i s pojmem manažerské účetnictví. Manažerské účetnictví je disciplína (obor), který je šířeji vymezen, než vnitropodnikové účetnictví. Zde převládá důraz na zpracovávání účetních, kalkulačních a jiných informací (např. z rozpočetnictví), jejich hodnocení, analyzování a předávání slouží útvarům a manažerům obchodní korporace firmy. Je zaměřeno především na budoucnost. Minulé informace slouží v rámci manažerského účetnictví jako podklad pro rozhodování o budoucnosti, což samozřejmě výrazně ovlivňuje způsob celkového řešení a organizaci vnitropodnikového účetnictví.

Vnitropodnikové účetnictví je nezbytnou činností pro každou účetní jednotku také z potřeby zajistit průkazné podklady pro finanční účetnictví. Rozhodování o míře podrobností vnitropodnikového účetnictví samozřejmě ovlivňuje velikost účetní jednotky a její zaměření. Pro finanční účetnictví je potřebné zabezpečit účtování o nedokončené výrobě, polotovarech vlastní výroby a hotových výrobcích. Je nezbytné zajistit takovou evidenci, z níž lze přebírat správné a poctivé podklady pro účtování o počátečních stavech, přírůstcích, úbytcích a konečných stavech zásob vlastní výroby.

Důležitým faktorem ovlivňujícím vnitropodnikové účetnictví je organizace vnitropodnikového řízení, tzn., jakým způsobem je uspořádána účetní jednotka z hlediska vnitřních útvarů (celků). Z toho poté vyplynou potřeby účtování ve vazbě na oblast nákladů, výnosů a výsledku hospodaření.

Formu, organizaci a zaměření vnitropodnikového účetnictví určí účetní jednotka sama. ČÚS č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech přitom říká, že účetní jednotka musí zabezpečit pro potřeby finančního účetnictví průkazné podklady o stavu a změně stavu zásob vytvořených vlastní činností, pro vyjádření aktivace vlastních výkonů, a dále pro ocenění zásob a ostatních výkonů vytvořených vlastní činností.

Vnitropodnikové účetnictví lze organizovat v rámci analytických účtů k finančnímu účetnictví. V praxi se využívají účty Vnitropodnikových nákladů a Vnitropodnikových výnosů zařazení do účtových skupin 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů a (syntetický účet 599 – Vnitropodnikové náklady) a 69 – Převodové účty (syntetický účet 699 – Vnitropodnikové výnosy), Druhou možností, která se nabízí, je organizovat vnitropodnikové účetnictví v samostatném účetním okruhu, pro který se zvolí účty v rámci volných účtových tříd 8 a 9. Spojovací účty prokazující návaznost mezi finančním a vnitropodnikovým účetnictvím, pokud je organizováno v samostatném účetním okruhu, si účetní jednotka zvolí v rámci účtů účtových tříd 8 a 9, popřípadě jejich funkci nahradí technické zpracování dat.

Výše popsané varianty je možné i kombinovat. Jak lze zjednodušeně naznačit jednookruhový systém účetnictví, například za použití účtů 599 a 699? Jde o jednoduchý systém účtování, kdy je vytvořena různě složitá analytika k účtovým třídám 5 a 6. Náklady i výnosy jsou účtovány na hospodářská či nákladová střediska (dle složitosti organizační struktury a hloubky požadovaných informací) a je zachována propojenost vnitropodnikových výsledků s výsledkem celé účetní jednotky. Je třeba neopomenout zahrnout do tohoto mechanismu i příhodný způsob účtování zásob vlastní výroby.

Jak vyplývá z účetních předpisů, využití těchto účtových tříd je plně v kompetenci účetní jednotky a bude záležet především na zkušenostech, požadavcích a technických možnostech, které účetní pracovník má.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Účtový rozvrh

Pokračování účtového rozvrhu – vnitropodnikové účty:

a) Účetní jednotka zvolila formu využívání účtů 599 a 699.

Účt.skup.	Synt. účet		Název
59			Vnitropodnikové náklady
	599		Vnitropodnikové náklady
		010	Náklady provozu nástrojárna
		020	Náklady provozu trubkárna
			Atd.
69			Vnitropodnikové výnosy
	699		Vnitropodnikové výnosy
		010	Výnosy provozu nástrojárna
		020	Výnosy provozu trubkárna
			Atd.

 

b) Účetní jednotka zvolila formu využívání účtových tříd 8 a 9.

Účt.skup.	Synt. účet		Název
			Účtová třída 8 – Vnitropodnikové účty – nákladové druhy
80			Nákladové druhy
	801		Vnitropodnikové náklady
		010	Laboratorní zkoušky
		020	Reprografie
		030	Dělení materiálu
		040	Vnitropodnikové opravy
			Atd.
			Účtová třída 9 – Vnitropodnikové účty – druhy výkonů
90			Výkonové druhy
	901		Vnitropodnikové výnosy
		010	Laboratorní zkoušky
		020	Reprografie
		030	Dělení materiálu
		040	Vnitropodnikové opravy
			Atd.

 

5. Účtování na podrozvahových účtech

Co by měla směrnice (účtový rozvrh) obsahovat:

- podrozvahové účty.

Co by měla směrnice týkající se podrozvahových účtů obsahovat:

- zřizování podrozvahových účtů,

- charakter podrozvahových účtů,

- inventarizace podrozvahových účtů,

- otevírání a uzavírání podrozvahových účtů.

Zákon o účetnictví v § 13 odst. 1 písm. d) stanoví, že účetní jednotky účtují (pokud není stanoveno něco odlišného) i v knihách podrozvahových účtů. V knihách podrozvahových účtů se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v:

-   deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období, nebo

-   v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky).

Poznámka

Dle § 13a odst. 2 zákona o účetnictví nemusí podrozvahové účty vést účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Položky zaúčtované na podrozvahových účtech v žádném případě neovlivňují obsah rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přehledu o peněžních tocích. Podrozvahové účty jsou však důležitým zdrojem informací pro vyhotovování přílohy účetní závěrky. Údaje a hodnoty z podrozvahových účtů využijeme například pro informace o majetku, který není zahrnut v rozvaze, majetku pořizovaného leasingem, informace o hodnotě drobného hmotného a nehmotného majetku, atd. Podrozvahové účty ovlivňují součást účetní závěrky – přílohu.

Na podrozvahových účtech v účtových skupinách 75 až 79 se sledují důležité skutečnosti, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejich ekonomických zdrojů, které lze využít. Jedná se především o využívání cizího majetku, ke kterému účetní jednotka nemá vlastnické právo, popřípadě právo hospodaření s majetkem státu, dále evidence práv, o kterých se neúčtuje (hypotéky), nebo materiálu, jehož pořízení, uchování, udržování a sledování vyplývá z obecně platných právních předpisů (viz Český účetní standard pro podnikatele č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech, bod 2.3.1).

Na podrozvahové účty se vztahuje taktéž bilanční kontinuita – tedy návaznost konečných a počátečních stavů podrozvahových účtů mezi jednotlivými účetními obdobími. Jinými slovy se dá říci, že počáteční zůstatky účtů, jimiž se otevírá účetní období, musí navazovat na konečné zůstatky účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo.

Které informace by měla účetní jednotka účtovat na podrozvahových účtech, nalézáme v některých standardech. Jako příkladný výčet v bodě 2.3.2. Český účetní standard pro podnikatele č. 001 uvádí, že na podrozvahových účtech se sledují zejména:

a) přijatá depozita a hypotéky,

b) najatý a propachtovaný majetek,

c) majetek přijatý do úschovy,

d) zásoby přijaté ke zpracování,

e) směnky k inkasu použité k úhradě do doby jejich splatnosti,

f) přísně zúčtovatelné tiskopisy,

g) materiál specifického použití,

h) program 222,

i)  závazky ze smluvních pokut a úroků z prodlení (účtované do 31. 12. 2000),

j)  pohledávky ze smluvních pokut a úroků z prodlení (účtované do 31. 12. 2000),

k) odepsané pohledávky,

l)  poskytnutá zástavní práva a věcná práva a převedená a poskytnutá zajištění, pokud se o nich neúčtuje podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek na příslušných účtech účtové třídy 0,

m)   přijatá zástavní práva a přijatá zajištění,

n) závazky z leasingu,

o) pohledávky z leasingu,

p) pohledávky z pevných termínových operací,

q) závazky z pevných termínových operací,

r) pohledávky z opcí,

s) závazky z opcí.

Další požadavky na podrozvahové účty uvádí:

-   Český účetní standard pro podnikatele č. 005 – Opravné položky:

    –  odepsané pohledávky s výjimkou těch pohledávek, u kterých došlo k jejich zániku. Pokud by došlo k následnému zaplacení takovéto pohledávky, přijatá úhrada odepsané pohledávky se vyúčtuje jako výnos na příslušném účtu účtové skupiny 64 – Jiné provozní výnosy a zachytí se na podrozvahových účtech;

-   Český účetní standard pro podnikatele č. 008 – Operace s cennými papíry a po­díly:

    –  na podrozvahových účtech se účtuje o směnkách, jako o zajišťovacích prostředcích. Ručení pozdějším majitelům směnky, které vzniklo z titulu převodů (indosamentu) směnky, s výjimkou eskontu, se účtují na podrozvahových účtech, a to od okamžiku převodu do dne vyinkasování směnky. Ručení se snižují o splacené částky při částečném splácení;

-   Český účetní standard pro podnikatele č. 011 – Operace obchodním závodem:

    –  V případě přeměn, pokud na účetní jednotku v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími problematiku přeměn (zákon o přeměnách) přejdou vlastní podíly nebo jsou použity k výměně společníkům obchodní korporace. Do doby výměny se o těchto podílech účtuje na podrozvahových účtech;

-   Český účetní standard pro podnikatele č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek:

–  využívání cizího majetku, ke kterému účetní jednotka nemá vlastnické právo, popřípadě právo hospodaření s majetkem státu,

–  práva, o kterých se neúčtuje (hypotéky),

–  evidenci majetku a technického zhodnocení při dotaci ve výši 100 %,

–  přijaté hypotéky, najatý a propachtovaný majetek, majetek přijatý do úschovy, poskytnuté záruky a jiné obdobné závazky, poskytnutá zástavní práva a věcná práva a převedená zajištění, pokud se o nich neúčtuje v účtových skupinách 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek, 02 – Dlou­hodobý hmotný majetek odpisovaný a 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný, přijatá zástavní práva a věcná práva a přijatá zajištění, závazky z leasingu a pohledávky z leasingu;

-   Český účetní standard pro podnikatele č. 014 – Dlouhodobý finanční majetek:

    –  cenný papír nebo podíl, kdy jeho ocenění je nulové;

-   Český účetní standard pro podnikatele č. 015 – Zásoby:

    –  zásoby, které byly předané ke zpracování nebo skladování, jsou vypůjčené, a došly účetní jednotce omylem;

-   Český účetní standard pro podnikatele č. 019 – Náklady a výnosy:

    –  smluvní pokuty a úroků z prodlení, které byly účtovány do 31. 12. 2000;

-   Český účetní standard pro podnikatele č. 021 Některé postupy v účetnictví při vyrovnání, nuceném vyrovnání, konkurzu a likvidaci:

    –  odepsané dluhy u účetních jednotek, kterým bylo soudem povoleno vyrovnání. Tyto zaniklé dluhy na vrub příslušného účtu závazků a ve prospěch příslušného účtu mimořádných výnosů. Takto odepsané dluhy je účetní jednotka povinna vést tři roky od účinnosti usnesení soudu o potvrzení vyrovnání na podrozvahových účtech;

-   Český účetní standard pro podnikatele č. 022 – Inventarizace majetku a závazků při převodech majetku státu na jiné ­osoby:

    –  týká se pohledávek za manka a škody a pohledávky za poskytnuté zápůjčky z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu evidovaných na podrozvahových účtech. Pokud dojde před uzavřením účetních knih k za­účtování těchto položek na vrub příslušných majetkových účtů se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu vlastního kapitálu, a to v souladu se schváleným privatizačním projektem.

V rámci podrozvahových účtů bude záležet především na každé účetní jednotce, jaký si stanoví systém, rozsah a využití těchto účtů. Účetní jednotka může zvolit svůj vlastní způsob přiřazování účtových skupin 75 až 79 a následné vytváření syntetických, popřípadě analytických účtů. Abychom však uvedli další důležitou zásadu, připomeňme si bod 2.3.3. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 001, který říká, že na podrozvahových účtech se účtuje souvztažně s evidenčním účtem. Tímto účtem se v praxi převážně stává syntetický účet 799. Využili jsme ho i v rámci návrhu našeho vzorového účtového rozvrhu. I když opět musíme zdůraznit, že přesný způsob účtování na podrozvahových účtech není nikde stanoven.

Další záležitost, kterou musí účetní jednotky zvážit a rozhodnout, je technika účtování na podrozvahových účtech. Účetní jednotky musí zvolit, zda budou zohledňovat charakter podrozvahových účtů (charakter majetku a pohledávek či závazků) nebo budou účtovat majetek, pohledávky a závazky (dluhy) bez ohledu na charakter podrozvahových účtů (zůstatek vždy na straně MD).

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Účtový rozvrh

Pokračování účtového rozvrhu – podrozvahové účty:

Účt. skup.	Synt. účet	Analytika	Název
75			Podrozvahová skupina 75
	750–754		Majetek, který není ve vlastnictví účetní jednotky
	750		Majetek v úschově, najatý a propachtovaný majetek
	751		Zásoby ke zpracování
	752		Zásoby převzaté do komisního prodeje
	753		Materiál ve skladech civilní obrany
	754		Materiál specifického použití (dle speciálních předpisů)
	755–759		Aktiva, která nebyla zařazena do aktiv
	755		Majetek pořízený bezúplatně (dotace)
	756		Pohledávky plynoucí z leasingových smluv
	757		Pohledávky ze smluvních pokut (do 31. 12. 2000)
	758		Dlouhodobý majetek s nízkou pořizovací cenou, majetek pořízený leasingem
	759		Pohledávky – faktoring
76			Podrozvahová skupina 76
	760–764		Aktiva, která byla vyřazena z rozvahy
	760		Odepsané pohledávky
	765–769		Najatý majetek využívaný účetní jednotkou
	765		Finanční leasing
	766		Operativní leasing
77			Podrozvahová skupina 77
	770–774		Podmíněné pohledávky
	770		Přijaté záruky
	771		Přijaté zástavy a věcná práva
	772		Přijatá depozita
	773		Přijaté hypotéky
	775–779		Závazky (dluhy) nevykazované v rozvaze
	775		Dluhy z finančního leasingu
	776		Nevyplacené dividendy
	777		Požadavky na zálohu (závdavek) – přijaté
	778		Požadavky na zálohu (závdavek) – vydané
	779		Dluh vrátit DPH – insolvence
78			Podrozvahová skupina 78
	780–784		Podmíněné dluhy
	781		Dluh z titulu směnečného ručení
	782		Poskytnuté záruky
	783		Poskytnuté zástavy a věcná práva
	785–789		Pevné termínové operace (nevykazované v rozvaze)
	785		Pohledávky z pevných termínových operací
	786		Dluhy z pevných termínových operací
79			Podrozvahová skupina 79
	790–794		Opce (nevykazované v rozvaze)
	791		Pohledávky z opčních operací
	792		Dluhy z opčních operací
	795–798		Ostatní
	795		Zápůjčky v rámci sociálního fondu
	796		Směnky k inkasu
	797		Nabyté pohledávky postoupením
	798		Přísně zúčtovatelné tiskopisy
	799		Podrozvahová evidence – evidenční účet
	799		Podrozvahová evidence – evidenční účet
			Poznámka: V případě využití i následujících účtů je nezbytné zvolit i pro evidenční účet zvláštní analytický účet.
		10	Vnitropodnikový účet – základ ke vstupu daně z přidané hodnoty (nákup zboží a služeb z Evropské unie)
		20	Vnitropodnikové účty – základ k výstupu daně z přidané hodnoty (nákup zboží a služeb z Evropské unie)
		30	Vnitropodnikové účty – základ ke vstupu daně z přidané hodnoty (nákup zboží a služeb ze zahraničí)
		40	Vnitropodnikové účty – základ k výstupu daně z přidané hodnoty (nákup zboží a služeb ze zahraničí
		50	Vnitropodnikové účty – základ ke vstupu daně z přidané hodnoty (tuzemské samovyměření)
		60	Vnitropodnikové účty – základ k výstupu daně z přidané hodnoty (tuzemské samovyměření)

 

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Účtování na podrozvahových účtech

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato směrnice vychází ze zákona o účetnictví, Vyhlášky a Českých účetních standardů pro podnikatele a vysvětluje základní pojmy a stanovuje způsoby účtování na podrozvahových účtech.

Stanovení podrozvahových účtů

Jednotlivé podrozvahové účty, včetně analytického členění, jsou uvedeny v účtovém rozvrhu účetní jednotky ABCXYZ a.s.

Varianta:

Na podrozvahových účtech se sledují důležité skutečnosti, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejích ekonomických zdrojů, které lze využít. V rámci účetní jednotky ABCXYZ a.s. se jedná o:

Účet 751 – Zásoby přijaté ke zpracování – obsahová náplň: materiál a zboží přijaté ke zpracování od zákazníků v ocenění oznámené zákazníkem.

Analytické členění:

751.010 Materiál přijatý ke zpracování

751.020 Zboží přijaté ke zpracování

751.030 Materiál od zákazníka Gama s.r.o.

apod.

Účet 798 – Přísně zúčtovatelné tiskopisy – obsahová náplň: jedná se o tiskopisy, které nabývají ceny zpravidla v okamžiku vydání a jichž by mohlo být v případě ztráty zneužito ke škodě. V rámci obchodní korporace ABCXYZ a.s. jsou skladovány v pokladně.

Analytické členění:

798.010 Jízdenky

798.020 Stravenky

798.030 Paragony

apod.

Účet 799 – Technický účet – obsahová náplň: účet slouží pro podvojné účtování na podrozvahových účtech.

Analytické členění:

799.010 Technický účet

Zřizování podrozvahových účtů

Zřizování podrozvahových účtů je v kompetenci hlavního účetního (finančního ředitele apod.).

Charakter podrozvahových účtů

Účetní jednotka ABCXYZ a.s. bude na podrozvahových účtech účtovat s ohledem na charakter účtu (aktivní účty, pasivní účty). Souvztažným účtem bude technický účet 799.010

Inventarizace podrozvahových účtů

Inventarizace podrozvahových účtů je prováděna k rozvahovému dni (k poslednímu dni měsíce apod.).

Složení dílčích inventarizačních komisí bude stanoveno v rámci samostatné vnitropodnikové směrnice týkající se inventarizace ke konkrétnímu rozvahovému dni.

Varianta:

Složení dílčí inventarizační komise pro podrozvahové účty:

Účet 751 – Zásoby přijaté ke zpracování

Předseda dílčí inventarizační komise: Ing. Jiří Klubíčko

Členové dílčí inventarizační komise: Jana Bavlnková, Jiřina Nitěná, Pavlína Špulková

Účet 798 – Přísně zúčtovatelné tiskopisy

Předseda dílčí inventarizační komise: Ing. Petra Bankovková

Členové dílčí inventarizační komise: Jiří Držgrešle, Jindřich Známka, Vladimír Stravenka

Apod.

Otevírání a uzavírání podrozvahových účtů

Otevírání a uzavírání podrozvahových knih je u účetní jednotky ABCXYZ a.s. součástí otevírání a uzavírání účetních knih. Otevírání a uzavírání podrozvahových účtů se provádí pomocí technického účtu 799.010.

6. Časové rozlišení nákladů a výnosů, dohadné položky

Co by měla směrnice například obsahovat:

- zásady pro účtování nákladů a výnosů,

- časové rozlišení nákladů a výnosů,

- výjimky z časového rozlišení, apod.

6.1   Časové rozlišení – obecně

Účetní jednotky účtují, jak uvádí zákon o účetnictví v § 3 odst. 1, podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisejí. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami. Přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.

ČÚS č. 019 Náklady a výnosy stanoví povinnost účetní jednotky upravit používaný postup při časovém rozlišení vnitřním předpisem. Účetní jednotka stanoví postup při časovém rozlišení nákladů a výnosů a nesmí jej každoročně měnit. Ke změně může dojít jen zcela výjimečně, a je nutno přitom postupovat podle ustanovení § 7 odst. 4 zákona o účetnictví. To znamená, že účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.

K problematice časového rozlišování připomeňme důležitou skutečnost, která vyplývá z Pokynu GFŘ č. D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Pokyn D-6). Zde je uvedeno, že nevýznamné a pravidelně se opakující daňové výdaje, popř. příjmy, které podle předpisů upravujících účetnictví není nutno časově rozlišovat, se i pro účely stanovení základu daně z příjmů považují za daňové výdaje, popř. příjmy, u nichž byla dodržena věcná a časová souvislost.

Tento postup lze uplatnit u částek, které by se časově rozlišovaly jen mezi dvěma účetními obdobími, s tím, že:

-   za nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření, se považuje např. předplatné novin a časopisů, nákup kalendářů, diářů na příští období,

-   za pravidelně opakující se daňové výdaje, popř. příjmy, se považují pravidelně se opakující částky např. placené pojistné, které se nekryje s účetním (zdaňovacím) obdobím, úhrada za činnost auditorů a daňových poradců vztahující se k předcházejícímu účetnímu (zdaňovacímu) období.

V souladu se zásadami pro vedení účetnictví nelze výše uvedený postup uplatnit v případech, které se řeší pomocí dohadných položek, např. platby za spotřebu elektrické energie, plynu, vody, nebo časovým rozlišením (např. přijaté a placené nájemné či pachtovného včetně leasingu, náklady na technický rozvoj, přípravu a záběh výroby).

Český účetní standard pro podnikatele č. 017 – Zúčtovací vztahy uvádí v bodě 3.11.1. informaci, že na příslušném účtu vykazovaném v položce „D.I.1. Náklady příštích období“ se účtují výdaje běžného účetního období, jež se týkají nákladů v příštích obdobích, a sice konkrétních jednotlivých účtů v účtové třídě 5. Jako příklad jsou zde uvedeny náklady na zařazení většího rozsahu drobného nehmotného nebo hmotného majetku do používání, nájemné či pachtovné placené předem, předplatné. Zúčtování nákladů příštích období na příslušný účet nákladů se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí.

6.2   Časové rozlišení nákladů a výnosů

Podmínkou pro účtování účetních případů na účtech časového rozlišení je skutečnost, že je známa přesná výše (částka), titul (věcné vymezení) – jakého účelu se daná hospodářská operace týká a období, ke kterému se daná hospodářská operace vztahuje.

Pokud bychom si měli názorně ukázat příklad časového rozlišení, nejlépe to bude na jednom titulu, a tím je nájemné či pachtovné:

-   z pohledu nájemce (pachtýře):

–  nájemné (pachtovné) zaplaceno v běžném účetním období i za následující účetní období (zaplaceno předem), tzn., že se jedná o Náklady příštích období. Vznikají jako důsledek spotřeby peněz či jiných aktiv, k níž sice došlo v běžném období, ale která s tímto obdobím nesouvisí, protože se týká jednoho či více následujících období. Účtování:

o  Běžné účetní období: 381/221,

o  Následující účetní období: 518/381;

–  nájemné či pachtovné zaplaceno v následujícím účetním období i za běžné účetní období (zaplaceno pozadu), tzn., že se jedná o Výdaje příštích období. Jedná se o případ dluhu, u něhož je přesně znám účel, jehož se týká, peněžní částka i období, v němž dojde k jeho úhradě. Jsou to služby, které účetní jednotka již „spotřebovala“, ale za které dosud nezaplatila. Účtování:

o  Běžné účetní období: 518/383,

o  Následující účetní období: 383/221;

-   z pohledu pronajímatele (propachtovatele):

–  přijaté nájemné či pachtovné v běžném účetním období i za následující účetní období (zaplaceno dopředu), tzn., že se jedná o Výnosy příštích období. Jedná se o dopředu přijaté peněžní příjmy, které věcně souvisejí s příštím obdobím (či několika následujícími obdobími), takže nemohou být uznány jako výnosy běžného období. Tímto se eliminuje vliv předem přijatých příjmů na zisk běžného roku. Jsou to částky, které účetní jednotka přijala jako předplatné za své služby. Účtování:

o  Běžné účetní období: 221/384,

o  Následující účetní období: 384/602;

–  přijaté nájemné či pachtovné v následujícím účetním období i za běžné účetní období (zaplaceno pozadu), tzn., že se jedná o Příjmy příštích období. Vznikají jako důsledek prokazatelného nároku účetní jednotky na peněžní příjem, který se sice k rozvahovému dni neuskutečnil, ale s běžným obdobím souvisí. Účtování:

o  Běžné účetní období: 385/602,

o  Následující účetní období: 221/385.

6.3   Komplexní náklady příštích období

O výběru mezi položkami rozvahy „D.I.1. Náklady příštích období“ a „D.I.2. Komplexní náklady příštích období“ rozhoduje, zda se časově rozlišovaný náklad vztahuje k jednomu konkrétnímu účtu v 5. účtové třídě (např. nájemné či pachtovné), nebo k více nákladovým účtům (např. se záběhem výroby souvisí spotřeba materiálu, energie, mzdy a další náklady).

Na účtu 382 – Komplexní náklady příštích období se účtují náklady příštích období, jež se sledují ve vztahu k danému účelu, např. náklady na přípravu a záběh výkonů a náklady na výzkum a vývoj (pokud se časově rozlišují), náklady na dlouhodobou propagaci, náklady na předzásobení (na skladování).

Zaúčtování komplexních nákladů příštích období se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí, nejpozději však do čtyř let od zaúčtování nákladů na účet 382, s výjimkou případů vyplývajících ze smluv, resp. z platných předpisů.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Časové rozlišení nákladů a výnosů

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Na základě ČÚS č. 19 Náklady a výnosy účetní jednotka ABCXYZ a.s. stanovuje touto vnitropodnikovou směrnicí zásady pro účtování nákladů a výnosů a pro jejich časové rozlišování akciové společnosti ABCXYZ.

Účty časového rozlišení v ABCXYZ a.s. podléhají inventarizaci, která se provádí minimálně jedenkrát ročně (k rozvahovému dni). Bližší podrobnosti viz vnitropodniková směrnice xx/201x Inventarizace ABCXYZ a.s.

Zásady pro účtování nákladů a výnosů

V ABCXYZ a.s. se náklady a výnosy účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisejí. Za splnění této podmínky odpovídá hlavní účetní (účetní, vedoucí účtáren, metodik apod.). V případě sporných účetních záznamů s konečnou platností rozhoduje hlavní účetní (finanční ředitel apod.).

V případě oprav nákladů nebo výnosů minulých účetních období se tyto účtují na účtech nákladů a výnosů, kterých se týkají. V případě, kdy jde o významnou částku těchto oprav, považují se za mimořádné náklady nebo výnosy. Za významnou částku se v ABCXYZ a.s. považuje 10 000 Kč (stanovená částka či jiná hranice významnosti). Tyto opravy musí odsouhlasit vedoucí všeobecné účtárny (hlavní účetní, metodik apod.).

Náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se účtují do výnosů běžného účetního období. O těchto skutečnostech musí účetní informovat hlavního účetního (metodika, finančního ředitele apod.). Případné daňové ošetření je v kompetenci daňového specialisty (daňového poradce, hlavního účetního apod.).

Analytické účty pro účty časového rozlišení a dohadných účtů jsou uvedeny v Účtovém rozvrhu ABCXYZ a.s.

Výjimky z časového rozlišení

Na základě platných právních předpisů se časové rozlišení nemusí používat v případech, kdy se jedná o nevýznamné částky a jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření a jde-li o pravidelně se opakující výdaje, popř. příjmy za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů.

Kromě dále vyjmenovaných položek se ostatní účetní záznamy prověřují z hlediska akruálního principu. Odpovědnost za provedení časového rozlišení má hlavní účetní (metodik, vedoucí účtárny apod.).

Za nevýznamné částky, které se časově nerozlišují, se v ABCXYZ a.s. považují:

-   předplatné Hospodářských novin (Ekonom, Účetnictví apod.),

-   nákup stolních kalendářů (plánovacích kalendářů apod.), atd.

Za pravidelně se opakující položky, které se časově nerozlišují, se v ABCXYZ a.s. považují:

-   úhrady za činnost auditorské firmy ověřující uplynulé účetní období,

-   úhrady za činnost daňového poradce sestavujícího daňové přiznání za uplynulé zdaňovací období, atd.

Varianta: V ABCXYZ a.s. nejsou výjimky z časového rozlišení stanoveny.

Časové rozlišení nákladů a výnosů

V případě časového rozlišení musí být známa přesná výše (částka), titul, jakého účelu se daný účetní záznam týká a období, ke kterému se účetní záznam vztahuje. Odpovědnost za prověření splnění výše uvedených podmínek má v ABCXYZ a.s. účetní (hlavní účetní, ekonom střediska apod.). V případě sporných případů rozhoduje o způsobu provedení účetního záznamu hlavní účetní (metodik apod.).

V rámci řádné (mimořádné, mezitímní apod.) závěrky předávají ekonomové středisek (mistři, odborní ředitelé apod.) vedoucímu účtáren a financí (hlavnímu účetnímu apod.) písemné podklady (faktury, pokladní doklady, očekávané příjmy apod.) pro časové rozlišení. Vedoucí úseku účtáren a financí vyhodnotí a schválí důvod pro tvorbu časového rozlišení a předá tyto podklady hlavnímu účetnímu (účetnímu, finančnímu oddělení apod.), který vytvoří interní doklad a zaúčtuje do informačního systému ÚČETNICTVÍ. Archivace podkladů a dokladů se provádí v účtárně (podnikovém archivu apod.).

Náklady příštích období

Náklady příštích období se v ABCXYZ a.s. řídí platnými účetními předpisy. Nejčastější účetní záznamy účtu 381 v ABCXYZ a.s. jsou:

-   nájemné či pachtovné zaplacené na jedno účetní období či více období dopředu,

-   propagační předměty, které budou použity v příštím účetním období,

-   dálniční známky použité až v následujícím období,

-   účastnické poplatky (školení) na následující účetní období,

-   nepravidelné leasingové splátky,

-   pojistné, pokud se účetní období liší od pojistného období,

-   zařazení drobného majetku většího rozsahu do používání (viz vnitropodnikové směrnice xx/201x Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek), atd.

Varianta: předplatné novin a časopisů.

Způsob účtování nákladů příštích období v ABCXYZ a.s. (příklad):

1. účetní období: 381 / 221 2 000 Kč (MD / DAL 2 000 Kč)

2. účetní období: 5xx / 381 1 000 Kč (MD / DAL 1 000 Kč)

3. účetní období: 5xx / 381 1 000 Kč (MD / DAL 1 000 Kč)

Analytické účty viz Účtový rozvrh ABCXYZ a.s.

Komplexní náklady příštích období

V ABCXYZ a.s. se tvorba komplexních nákladů využívá při přípravě a záběhu výroby nového výrobku alfa.

Další varianty:

-   technický rozvoj (je-li časově rozlišován),

-   dlouhodobá propagace,

-   předzásobení (skladování).

Způsob účtování komplexních nákladů příštích období v ABCXYZ a.s. (příklad):

1. Náběh nákladů (náklady na přepravu, technický rozvoj, dlouhodobá propagace)

-   ve vlastní režii 121 / 611 200 Kč
(MD / DAL 200 Kč),

(odvádění) 611 / 121 200 Kč (MD / DAL 200 Kč),

(zúčtování komplexních nákladů) 382 / 555 200 Kč (MD / DAL 200 Kč);

-   dodavatelsky 382 / 321 40 Kč (MD / DAL 40 Kč).

2. Zúčtování komplexních nákladů příštích období     555 / 382 60 Kč (MD / DAL 60 Kč)

(max. 4 roky, pokud ze smluv nevyplývá jinak, popř. z platných předpisů).

Analytické účty viz Účtový rozvrh ABCXYZ a.s.

Výdaje příštích období

Výdaje příštích období se v ABCXYZ a.s. řídí platnými účetními předpisy. Nejčastější účetní záznamy účtu 383 v ABCXYZ a.s. jsou:

-   nejrůznější nákupy uhrazené v následujícím období,

-   bankovní poplatky za běžné účetní období uhrazené v následujícím období,

-   přeprava materiálu zaplacená v příštím účetním období,

-   vyúčtování služebních cest v běžném účetním období, uhrazené v roce následujícím,

-   poplatky za znečištění životního prostředí, pokud nebyly uhrazeny,

-   nájemné či pachtovné placené pozadu, atd.

Způsob účtování výdajů příštích období v ABCXYZ a.s. (příklad):

1. účetní období: 5xx / 383 500 Kč (MD / DAL 500 Kč),

2. účetní období: 383 / 221 500 Kč (MD / DAL 500 Kč).

Analytické účty viz Účtový rozvrh ABCXYZ a.s.

Výnosy příštích období

Výnosy příštích období se v ABCXYZ a.s. řídí platnými účetními předpisy. Nejčastější účetní záznamy účtu 384 v ABCXYZ a.s. jsou:

-   nájemné či pachtovné přijaté předem na příští účetní období (či více účetních období),

-   přijaté nepravidelné leasingové splátky,

-   přijaté pojistné, pokud se účetní období liší od pojistného období,

-   přijaté předplatné novin a časopisů

-   úroky ze směnek přijatých, atd.

Způsob účtování výnosů příštích období v ABCXYZ a.s. (příklad):

1. účetní období: 221 / 384 600 Kč (MD / DAL 600 Kč),

2. účetní období: 384 / 6xx 600 Kč (MD / DAL 600 Kč).

Analytické účty viz Účtový rozvrh ABCXYZ a.s.

Příjmy příštích období

Příjmy příštích období se v ABCXYZ a.s. řídí platnými účetními předpisy. Nejčastější účetní záznamy účtu 385 v ABCXYZ a.s. jsou:

-   soukromé telefonní hovory uhrazené v následujícím účetním období,

-   tržby (obecně), které souvisejí s následujícím obdobím,

-   úroky, které patří do následujícího období,

-   atd.

Způsob účtování příjmů příštích období v ABCXYZ a.s. (příklad):

1. účetní období: 385 / 6xx 750 Kč (MD / DAL 750 Kč),

2. účetní období: 31x / 385 750 Kč (MD / DAL 750 Kč).

Analytické účty viz Účtový rozvrh ABCXYZ a.s.

Odpovědnost za prověření splnění výše uvedených podmínek časového rozlišení má v ABCXYZ a.s. účetní (hlavní účetní, ekonom střediska apod.). V případě sporných případů rozhoduje o způsobu provedení účetního záznamu hlavní účetní (metodik apod.).

7. Dohadné položky

Co by měla směrnice například obsahovat:

- zásady pro účtování dohadných položek,

- dohadné položky aktivní – principy,

- dohadné položky pasivní – principy, apod.

Podmínkou pro účtování účetních případů na účtech časového rozlišení je skutečnost, že jsou známy údaje: přesná výše (částka), titul (věcné vymezení) a období, ke kterému se daná hospodářská operace vztahuje. Pokud neznáme jednu z uvedených podmínek, musíme pro správné vykázání hospodářského výsledku použít účtů 388 – Dohadné účty aktivní nebo 389 – Dohadné účty pasivní.

Dohadné položky aktivní a pasivní jsou, v širším slova smyslu, součástí časového rozlišení. Při stanovení hodnotové výše dohadné položky se vychází z dostupných skutečností (např. smlouvy, dohody, obvyklé ceny, předešlé dodávky atd.).

V rámci těchto položek vykazujeme, popřípadě na příslušných účtech (vhodné je analytické členění či jiná evidence pro rozdělení krátkodobých a dlouhodobých položek) účtujeme očekávané dluhy nebo pohledávky v případě, že nemáme k dispozici faktury nebo jiná vyúčtování (doklady), vztahující se k nákladům nebo výnosům běžného období.

Vliv dohadných položek na základ daně řeší Pokyn D-6, a to konkrétně k § 23 odst. 2. V souladu se zásadami pro vedení účetnictví nelze uvedený postup pro časové rozlišení (viz směrnice časové rozlišení) uplatnit v případech, které se řeší pomocí dohadných položek (např. platby za spotřebu elektrické energie, plynu, vody).

Účtování o dohadných položkách a o rozdílech z toho vyplývajících je součástí výsledků hospodaření v těch účetních obdobích, ve kterých je o těchto částkách účtováno v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Dohadné položky

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Na základě ČÚS č. 19 Náklady a výnosy účetní jednotka ABCXYZ a.s. stanovuje touto vnitropodnikovou směrnicí zásady pro používání dohadných položek akciové společnosti ABCXYZ.

Účty dohadných účtů v ABCXYZ a.s. podléhají inventarizaci, která se provádí minimálně jedenkrát ročně (k rozvahovému dni). Bližší podrobnosti viz vnitropodniková směrnice xx/201x Inventarizace v ABCXYZ a.s.

Dohadné položky

Ke stanovení výše dohadných položek se použije (dle možností a charakteru dohadné položky):

-   odborný odhad,

-   propočet (např. dle stavu elektroměru, plynoměru apod.),

-   údaje z předchozích období v porovnání a s přihlédnutím ke spotřebě daného účetního období, inflaci, apod.

V rámci řádné účetní závěrky (mimořádné, mezitímní apod.) předávají ekonomové středisek (mistři, odborní ředitelé apod.) vedoucímu účtáren a financí (hlavnímu účetnímu apod.) písemné podklady pro dohadné účty. Vedoucí úseku účtáren a financí vyhodnotí a schválí důvod pro tvorbu dohadných položek a předá tyto podklady hlavnímu účetnímu (účetnímu, finančnímu oddělení apod.), který vytvoří interní doklad a zaúčtuje do informačního systému ÚČETNICTVÍ. Archivace podkladů a dokladů se provádí v účtárně (podnikovém archivu apod.).

Dohadné účty aktivní

Dohadné účty aktivní se v ABCXYZ a.s. řídí platnými účetními předpisy. Nejčastější účetní záznamy účtu 388 v ABCXYZ a.s. jsou:

-   odhad částek poplatků za pronajímání licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není ještě známa výše poplatků,

-   pohledávka za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady,

-   pohledávka za zaměstnanci (manka a škody), nebyl-li ještě spor uzavřen,

-   výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za běžné účetní období, resp. toto bankovní vyúčtování bylo chybné, atd.

Způsob účtování dohadných účtů aktivních v ABCXYZ a.s. (příklad):

1. účetní období: 388 / 6xx,

2. účetní období: 3xx / 388.

Analytické účty viz Účtový rozvrh ABCXYZ a.s.

Dohadné účty pasivní

Dohadné účty pasivní se v ABCXYZ a.s. řídí platnými účetními předpisy. Nejčastější účetní záznamy účtu 389 v ABCXYZ a.s. jsou:

-   náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, pokud na ni vznikl zaměstnanci nárok (bude proplacena v příštím účetním ob­dobí),

-   nákladové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za dané účetní období, resp. toto bankovní vyúčtování je chybné,

-   nevyfakturované dodávky,

-   poměrná část silniční daně při účtování v hospodářském roce,

-   dluh k úhradě z odpovědnosti za způsobenou škodu v případech, kdy není možno ke konci rozvahového dne stanovit konečnou výši dluhu, atd.

Způsob účtování dohadných účtů pasivních v ABCXYZ a.s. (příklad):

1. účetní období: 5xx / 389,

2. účetní období: 389 / 321.

Analytické účty viz Účtový rozvrh ABCXYZ a.s.

Odpovědnost za prověření splnění výše uvedených podmínek dohadných položek má v ABCXYZ a.s. účetní (hlavní účetní, ekonom střediska apod.). V případě sporných případů rozhoduje o způsobu provedení účetního záznamu hlavní účetní (metodik apod.).

8. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek

Co by měla směrnice například obsahovat:

- vymezení jednotlivých kategorií dlouhodobého majetku,

- pořizování dlouhodobého majetku,

- vyřazování dlouhodobého majetku,

- postup při poškození a znehodnocení,

- přechodné snížení ocenění dlouhodobého majetku,

- převody dlouhodobého majetku mezi vnitropodnikovými útvary,

- převod dlouhodobého majetku – nájem, pacht,

- technické zhodnocení,

- právo stavby, apod.

Velice významnou bývá vnitropodniková směrnice pro vymezení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, jeho pořizování a vyřazování, a to s individuální úpravou pro daný subjekt. Tato písemnost je velice úzce spjata s odpisovým plánem účetní jednotky. Ten uvádíme v následující kapitole.

Povinnost vypracovat směrnici týkající se dlouhodobého majetku vyplývá z § 6 a 7 Vyhlášky. Pro hmotný majetek je nezbytné stanovit:

-   zda bude vykazovat (evidovat) samostatné movité věci či soubory movitých věcí,

-   obsahovou náplň položky „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“. Tato položka totiž obsahuje samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. Toto rozhodnutí musí být v souladu se splněním povinností stanovených zákonem o účetnictví, především respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku,

-   zda účetní jednotka bude účtovat na účtech dlouhodobého majetku nebo zda o drobném hmotném majetku bude účetní jednotka účtovat jako o zásobách.

Poznámka

Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané v položce „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách.

-   náplň položky „B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny“, která obsahuje dospělá zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna), s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. I v tomto případě opět při splnění povinností stanovených zákonem o účetnictví, zejména respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. O dospělých zvířatech a jejich skupinách s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázaných v položce „B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny“ se účtuje jako o zásobách.

Pro nehmotný majetek je nezbytné stanovit:

-   výši ocenění pro položku „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“, která obsahuje zejména zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok, opět při splnění stanovených podmínek a při splnění povinností stanovených zákonem o účetnictví, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku,

-   zda jsou či nejsou dlouhodobým nehmotným majetkem technické audity a energetické audity, lesní hospodářské plány a plány povodí.

Poznámka

Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti a software pro řízení technologií nebo pro zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat.

Ve vnitropodnikové směrnici je vhodné popsat mechanismy, za kterých lze pořizovat dlouhodobý majetek. V drtivé většině se jedná o majetek s pořizovací cenou, která jistě má dopad do hospodaření a finančního rozpočtu účetní jednotky. Rozhodnutí musí být v souladu s podnikatelským záměrem. Ukvapená investice může být pro podnikatelský subjekt i likvidační. Z tohoto důvodu je nanejvýš důležité určit míru odpovědnosti za tato rozhodnutí.

Další významné rozhodnutí se dotýká správného oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Vyhláška v § 47 odst. 1 písm. b) umožňuje rozhodnout účetní jednotce, zda součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku budou úroky (zejména z úvěrů). Jestliže o tom účetní jednotka ve své vnitropodnikové směrnici rozhodne, úroky budou zvyšovat vstupní cenu pouze do okamžiku uvedení do užívání příslušného majetku. Potom tyto úroky budou nákladem běžného období.

Poznámka

V rámci našich vzorů tuto problematiku uvádíme ve zvláštním vzoru vnitropodnikové směrnice – viz kapitola 9. Úroky – součást pořizovací ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku.

Ve vnitropodnikové směrnici je dále příhodné popsat mechanismy, za kterých lze vyřazovat dlouhodobý majetek. Pro správné a odborné posouzení důvodů vyřazení dlouhodobého majetku jsou v účetních jednotkách zřizovány nejrůznější komise, pokud není dána odpovědnost přímo konkrétnímu jednotlivci. Jsou to například likvidační komise, škodní komise či inventarizační komise. Obsazování těchto komisí by mělo být odpovědně zvažováno, protože by zde měly usednout osoby seznámené nejen s problematikou majetkovou, účetní, daňovou, ale i strategickým záměrem účetní jednotky. Proč například prodávat stroje, které chce management v blízké době využít k výrobě konkrétních obchodních případů? Bez této znalosti nelze odpovědně rozhodovat o naznačených otázkách.

Technické zhodnocení

Ke změně, kterou je nezbytné upravit ve vnitropodnikových směrnicích od roku 2014 je i problematika technického zhodnocení. Změny ve Vyhlášce zachovávají účel a smysl pojmu technické zhodnocení, systémově nemění ani jeho věcnou náplň. Mění se tak pouze problematická vazba na technické zhodnocení v pojetí daňového práva, jehož jednotlivá ustanovení jsou konstruována s ohledem na fiskálně určené jednání poplatníka daně a nesystémově zasahovala do účetních předpisů. Podstatou úpravy byla nutnost zavést systémový soulad hodnotové hranice vzniku dlouhodobého majetku s částkou stanovující hodnotovou hranici vzniku technického zhodnocení, které dle účetních předpisů obecně spadá do kategorie dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku. Sjednocení hodnotového kritéria pro vykazování dlouhodobého majetku je významné i proto, že zákon o účetnictví, a prováděcí Vyhláška k němu vydané chápou technické zhodnocení jako účetní metodu. Úprava umožní u srovnatelných účetních jednotek stanovit srovnatelná pravidla pro vznik dlouhodobého majetku s tím, že i pro technické zhodnocení, coby jeho součást, bude stanovena shodná výše jeho ocenění.

Ve vazbě na výše uvedené se shodně řeší i technické zhodnocení provedené:

-   na drobném majetku,

-   nabyvatelem užívacího práva nebo jinou účetní jednotkou než vlastníkem majetku (viz § 28 odst. 5 zákona o účetnictví),

-   účetní jednotkou na dlouhodobém nehmotném a odpisovaném hmotném majetku vykazovaném ve vyjmenovaných položkách,

a to od částky určené účetní jednotkou. Tato částka musí být vždy shodná s výší ocenění určenou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“.

Technické zhodnocení u staveb – v případě staveb nelze uplatnit obecné pravidlo, že hodnota technického zhodnocení je shodná s výší ocenění určenou účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku proto, že pro účely účetních předpisů jsou stavby vždy dlouhodobým majetkem a to bez ohledu na výši ocenění. Účetní jednotka při posuzování hodnotové hranice pro technické zhodnocení stavby bude vycházet z ustanovení § 7 zákona o účetnictví a dalších souvisejících ustanovení tak, aby jí stanovená hranice odpovídala nejen pořizovací nebo reprodukční pořizovací ceně s tím, že účetní jednotkou stanovená výše vzniku technického zhodnocení respektuje ve všech souvislostech princip významnosti, věrného a poctivého zobrazení ve smyslu příslušných ustanovení zákona. Účetní jednotka může za technické zhodnocení u položky „B.II.2. Stavby“ stanovit i hodnotu nižší, kdy náklady na technické zhodnocení nedosáhnou daným ustanovením uvedené hranice významnosti.

Poznámka

V případě nemovitých kulturních památek a církevních staveb, kdy pořizovací cena není známa a stavba je oceněna ve výši 1 Kč, účetní jednotka postupuje přiměřeně s tím, že hranici vzniku technického zhodnocení stanoví s ohledem na významnost provedeného technického zhodnocení na dotčené stavbě.

Právo stavby

Problematika práva stavby je také od roku 2014 nová – změna souvisí opět s rekodifikací. Nový občanský zákoník v ustanovení § 1240 a násl. definuje nový pojem „právo stavby“. Pořídí-li účetní jednotka právo stavby za účelem realizace stavby, je nutné z hlediska zachování kontinuity právních předpisů v oblasti účetnictví postupovat obdobně jako v případě dalších nákladů souvisejících s pořízením stavby – tedy hodnota tohoto práva bude součástí ocenění stavby. Před okamžikem, kdy bude toto právo součástí ocenění stavby, nebude odpisováno a bude vykazováno v položce nedokončený dlouhodobý hmotný majetek. Tuto informaci účetní jednotka uvádí v příloze v účetní závěrce.

Jak je uvedeno v důvodové zprávě, účetní jednotka může rozhodnout, že toto aktivum využije jiným způsobem, např. jako blokační instrument proti nechtěné cizí stavbě. V tomto případě nebude součástí ocenění stavby, bude vykazováno samostatně v položce „Stavby“ a bude postupně odpisováno. Tuto informaci účetní jednotka uvádí v příloze v účetní závěrce.

Bude-li právo stavby majetkem určeným k obchodování (např. u realitních kanceláří), potom bude tento majetek vykazován jako zboží.

Poznámka

V této souvislosti je nezbytné odkázat na novelu Vyhlášky, která byla provedena novelou Vyhlášky pro podnikatele č. 293/2014 Sb.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato směrnice vysvětluje základní pojmy a stanovuje způsoby pořizování, zařazování, oceňování a vyřazování dlouhodobého majetku obchodní korporace ABCXYZ a.s. Základní zásady vychází ze zákona o daních z příjmů, zákona o účetnictví a Vyhlášky.

Vymezení jednotlivých kategorií dlouhodobého majetku

Dlouhodobý nehmotný majetek

V účetní jednotce ABCXYZ a.s. musí dlouhodobý nehmotný majetek splňovat tato kritéria:

-   jeho vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč (40 000 Kč; 70 000 Kč),

-   doba použitelnosti je delší než jeden rok,

-   je pořizován úplatně, vkladem, darem, zděděním, nebo vlastní činností za účelem obchodování s ním.

Stanovení limitu pro technické zhodnocení: 40 000 Kč (40 000 Kč; 70 000 Kč). V případě rozdílného přístupu účetních a daňových předpisů účetní pracovník (pracovník oddělení správy majetku apod.) vyhodnotí rozdíly, které budou zohledněny při sestavování daňového přiznání DPPO. Na základě § 6 odst. 9 Vyhlášky účetní jednotka stanoví, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou:

-   technické audity,

-   energetické audity,

-   lesní hospodářské plány,

-   plány povodí, atd.

Drobný dlouhodobý nehmotný majetek

V ABCXYZ a.s. se stanovuje kategorie drobného dlouhodobého nehmotného majetku. Jedná se o předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, jejichž ocenění je od 0 Kč do 60 000 Kč (40 000 Kč; 70 000 Kč), které mají provozně technické funkce delší než jeden rok.

Varianta: Dlouhodobý nehmotný majetek v ocenění od 0 do 1 000 Kč je účtován přímo do spotřeby na účet 518.xxx a na zajištění kontroly slouží podrozvahová evidence.

Stanovení limitu pro technické zhodnocení: 60 000 Kč (40 000 Kč; 70 000 Kč). V případě rozdílného přístupu účetních a daňových předpisů účetní pracovník (pracovník oddělení správy majetku apod.) vyhodnotí rozdíly, které budou zohledněny při sestavování daňového přiznání DPPO.

Dlouhodobý hmotný majetek

V účetní jednotce ABCXYZ a.s. musí dlouhodobý hmotný majetek splňovat tato kritéria:

-   jedná se o nemovité věci,

-   v případě samostatné movité věci musí být splněny podmínky:

–  jde o movitou věc se samostatným technicko-ekonomickým určením,

–  jeho vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč (20 000 Kč, 80 000 Kč apod.).

Varianta 1: V ABCXYZ a.s. se vytvářejí soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením pouze strojů výrobních linek na výrobu monitorů na základě rozhodnutí technického zástupce výroby (technického ředitele, výrobního ředitele apod.). Tyto soubory se evidují dle technických a hodnotových údajů jednotlivých strojů zařazených do linek. Hlavní funkční předmět určí technický ředitel (technický zástupce výroby apod.).

Varianta 2: V ABCXYZ a.s. se nevytvářejí soubory movitých věcí.

Stanovení limitu pro technické zhodnocení: 40 000 Kč (20 000 Kč, 80 000 Kč apod.). V případě rozdílného přístupu účetních a daňových předpisů účetní pracovník (pracovník oddělení správy majetku apod.) vyhodnotí rozdíly, které budou zohledněny při sestavování daňového přiznání DPPO.

Stanovení limitu pro technické zhodnocení staveb: 40 000 Kč.

Drobný dlouhodobý hmotný majetek

V ABCXYZ a.s. se stanovuje kategorie drobného dlouhodobého hmotného majetku – jedná se o movité věci (popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením), jejichž ocenění je od 0 Kč do 40 000 Kč (20 000 Kč, 80 000 Kč apod.) a doba použitelnosti delší než jeden rok.

Varianta: Dlouhodobý hmotný majetek v ocenění od 0 do 2 000 Kč je účtován přímo do spotřeby a k zajištění jeho kontroly slouží podrozvahová evidence.

Stanovení limitu pro technické zhodnocení: 40 000 Kč (20 000 Kč, 80 000 Kč apod.). V případě rozdílného přístupu účetních a daňových předpisů účetní pracovník (pracovník oddělení správy majetku apod.) vyhodnotí rozdíly, které budou zohledněny při sestavování daňového přiznání DPPO.

Drobný (ne)hmotný majetek

V ABCXYZ a.s. se o drobném hmotném a nehmotném majetku samostatně neúčtuje (neeviduje).

Varianta: V ABCXYZ a.s. se stanovují jako drobný hmotný majetek pracovní oděvy. Zařazují se sem poskytované osobní ochranné pracovní prostředky a pracovní oděvy. V okamžiku nákupu jsou zúčtovány na účet 112.xxx – Sklad drobného hmotného majetku, při výdeji do spotřeby (výrobním dělníkům dle vnitřní směrnice č. xx/201x – Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích a dezinfekčních prostředků a stejnokrojů) se účtuje k tíži střediska (oddělení apod.) na účet 501.xxx Drobný hmotný majetek vydaný do spotřeby. Podrozvahovou evidenci o výdeji jednotlivým pracovníkům vedou mistři (vedoucí, odpovědní pracovníci, skladníci).

Pořizování dlouhodobého majetku

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek se v ABCXYZ a.s. pořizuje na základě schváleného investičního plánu poradou vedení (předsedou představenstva – vazba na podpisový regulativ). Ostatní hmotný majetek se nakupuje v návaznosti na požadavky odborných ředitelů (vedoucích odborů, jednatele, finančních možností obchodní korporace apod.).

Varianta:

Ve vazbě na podpisový regulativ:

-   o nákupu do 10 000 Kč rozhoduje vedoucí finančního řízení;

-   o nákupu do 150 000 Kč rozhoduje finanční ředitel;

-   o nákupu do 1 000 000 Kč rozhoduje předseda představenstva;

-   o nákupu nad 1 000 000 Kč rozhoduje představenstvo;

-   o nákupu nad 2 000 000 Kč musí představenstvo požádat o schválení dozorčí radu.

O uvolnění finančních prostředků na nákup dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku rozhoduje finanční ředitel (vedoucí finančního oddělení apod.). Nákup výpočetní a kancelářské techniky je v kompetenci odboru technika řízení (vedoucího útvaru správa majetku apod.) do výše 100 000 Kč (20 000 Kč).

Po schválení faktury, případně pokladního dokladu, odpovědným vedoucím (viz výše) jsou náklady spojené s pořízením nového dlouhodobého majetku účtovány na zakázkové číslo xxxx (kmenový záznam apod.). V době předání příslušného dlouhodobého (ne)hmotného majetku do užívání (provozu) vystaví odpovědný pracovník účtárny (odboru informační soustavy, oddělení správa majetku apod.). Zápis o převzetí dlouhodobého majetku – číslo formuláře xxxxx (dále jen Zápis). Převzetí dlouhodobého majetku potvrzuje na Zápisu vedoucí odboru (provozu, střediska apod.), případně jím pověřený pracovník a zástupce technického úseku (odboru technika řízení apod. dle charakteru nově pořízeného dlouhodobého majetku). Zápis o převzetí dlouhodobého majetku může být uvedenými pracovníky podepsán až po uvedení daného majetku do užívání (splnění všech technických a provozních podmínek). Technickou funkčnost potvrzuje u staveb, strojů a zařízení vedoucí technický ředitel (technický zástupce výroby apod.), u výpočetní a kancelářské techniky vedoucí odboru techniky řízení (vedoucí útvaru správa majetku apod.).

Zápis o převzetí dlouhodobého majetku slouží jako doklad pro zatřídění dlouhodobého hmotného (nehmotného) majetku do příslušné odpisové skupiny – pro daňové odpisy, měsíční účetní odpisy se vypočítávají na základě doby použitelnosti. V ABCXYZ a.s. byla stanovena doba upotřebitelnosti u dlouhodobého majetku v souladu s § 30 odst. 1 zákona o daních z příjmů. V případě, že doba upotřebitelnosti se výrazně odlišuje od doby uvedené v § 30 odst. 1 zákona o daních z příjmů, určí vedoucí odboru přejímajícího střediska ve spolupráci s technickým ředitelem (technickým zástupcem výroby, vedoucím odboru technika řízení apod.) individuální dobu odpisování daného majetku. (Poznámka: více směrnice Odpisový plán).

Tato nově stanovená doba odpisu se uvede do Zápisu. Po obdržení potvrzeného Zápisu provede pracovník účtárny (oddělení správa majetku, odboru informační soustavy apod.) zaúčtování na příslušné účty dle Vyhlášky (této směrnice, účtového rozvrhu, předdefinovaných účtů v informačním systému apod.).

Pořízení nového dlouhodobého hmotného majetku vlastní výroby (speciální přípravky, modely apod.) se účtuje v okamžiku uzavření zakázkového čísla (výrobku apod.) – podkladem je Výkaz o ukončení výroby (kompletka). Náklady nedokončené výroby vynaložené na výrobu daného majetku jsou převedeny na kmenový záznam (inventární kartu apod.).

Dlouhodobý hmotný majetek vytvořený vlastní činností se vyúčtuje na vrub účtu 042.xxx – Pořízení dlouhodobého majetku a ve prospěch účtu 624.xxx – Aktivace dlouhodobého hmotného majetku.

Dlouhodobý nehmotný majetek vytvořený vlastní činností se vyúčtuje na vrub účtu 041.xxx – Pořízení dlouhodobého majetku a ve prospěch účtu 623.xxx – Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku.

Při oceňování nedokončené výroby se postupuje obdobně jako u hlavní výroby, tzn., že je pořizovaný dlouhodobý majetek oceňován vlastními náklady, a části nepřímých nákladů, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti (viz směrnice Účtování a oceňování zásob, nedokončené výroby apod.).

Vyřazování dlouhodobého majetku

Vedoucí pracovníci ABCXYZ a.s. jsou povinni sledovat, který jim svěřený majetek je přebytečný či nevyužitelný. V případě neupotřebitelnosti předávají vedoucí odborů (provozů, středisek, profitcenter apod.) návrhy na vyřazení dlouhodobého hmotného majetku do účtárny (oddělení správa majetku, odboru informační soustavy apod.), formulář číslo xxx (elektronicky apod.).

Návrhy na vyřazení strojů a zařízení prověřuje vedoucí technického zabezpečení výroby (technický ředitel apod.), výpočetní a kancelářskou techniku vedoucí odboru techniky řízení (vedoucí oddělení správa majetku apod.), speciální přípravky pracovník výroby (technologie, zásobování apod.) ve spolupráci s technickým ředitelem.

Po prověření je seznam daného majetku předán likvidační komisi, která rozhodne o případném prodeji či šrotaci. Toto rozhodnutí schvaluje předseda představenstva (výrobní ředitel, technický ředitel apod.).

V případě schválené šrotace účtárna (oddělení správa majetku apod.) vystaví Návratku – šrotace vyřazeného majetku, kterou zašle daným odpovědným vedoucím (elektronicky apod.). Za likvidaci daného majetku odpovídá příslušný vedoucí střediska (technický zástupce výroby, vedoucí zásobování apod.). Dřevěný materiál se likviduje ve spolupráci s výrobním úsekem, kovový materiál se odprodá na šrot, ostatní materiál se likviduje prostřednictvím komunálních odpadů (sběrných dvorů, specializované firmy apod.). Likvidaci výpočetní a kancelářské techniky zajišťuje oddělení technika řízení (vedoucí oddělení správa majetku apod.).

Po fyzické likvidaci majetku odpovědný pracovník (viz výše) potvrzuje Návratku – šrotace vyřazeného majetku (elektronicky apod.), tuto předá do účtárny (oddělení správa majetku apod.), kde slouží jako podklad pro vyřazení daného majetku z účetní evidence.

V případě odprodeje majetku sepisuje vedoucí technického zabezpečení na základě ocenění znalce kupní smlouvu. Oboustranně podepsané kupní smlouvy předává nejpozději do 2. dne následujícího měsíce po provedení hospodářské operace do účtárny (oddělení správa majetku apod.), kde slouží jako podklad pro zaúčtování vyřazení majetku z účetní evidence.

Pokud při šrotaci část likvidovaného majetku (na pokyn vedoucího technického zabezpečení apod., případně pracovníka oddělení technika řízení apod.) zůstává v obchodní korporaci na využití jako náhradní díly, je vedoucí technického zabezpečení (pracovník oddělení technika řízení apod.) povinen písemnou formou tuto skutečnost oznámit účtárně (oddělení správa majetku apod.) s vyčíslením hodnoty využitelných náhradních dílů. Účtování (112.xxx / 621.xxx). Sdělení (návratka apod.) slouží jako podklad pro zaúčtování této operace.

V případě částečné likvidace jednotlivého dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku trvalým vyřazením věci, která byla součástí ocenění daného majetku, po vyřazení má povahu samostatné movité věci a jejím vyřazením daný majetek neztratil způsobilost užívání ani se neznehodnotil, se ocenění daného majetku sníží o vstupní cenu vyřazené věci. Míra odepsanosti vyřazené věci je shodná s mírou odepsanosti majetku, jehož byla součástí.

Zůstatková cena odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku a vstupní cena neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se vyúčtuje na vrub účtu:

Titul	Účet	Název účtu
Prodej	541.xxx	Zůstatková cena dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
Likvidace	551.xxx	Zůstatková cena dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku trvale vyřazeného likvidací
Manka a škody	549.xxx	Manka a škody na dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku
Manka a škody z dů­vodu vyšší moci	582.xxx	Manka a škody na dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku (zcela mimořádné události), manka a škody ze živelných pohrom
Darování	543.xxx	Zůstatková cena darovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

 

Postup při poškození a znehodnocení

Ztráty zaviněné poškozením nebo jiné zaviněné znehodnocení dává vedoucí odboru (provozu apod.) uživatele dlouhodobého hmotného majetku na vědomí účtárně (oddělení správa majetku apod.) formou písemného sdělení (formulářem číslo xxx, elektronicky apod.).

Sdělení (elektronická zpráva apod.) je podkladem pro jednání škodní komise, která se schází 1x měsíčně (dle potřeby, apod.). Tuto komisi svolává předseda (finanční ředitel, vedoucí oddělení správa majetku apod.). Po projednání a případném rozhodnutí o náhradě škody škodní komisí vystaví vedoucí odboru (provozu, střediska apod.) uživatele škodní protokol – formulář číslo xxx ve třech (dle podmínek dané účetní jednotky) vyhotoveních, které rozešle (elektronicky apod.) mzdové účtárně, viníkovi a účtárně. Škodní protokol, popřípadě zápis škodní komise, slouží jako podklad pro zúčtování vyřazení majetku z účetní evidence.

Přechodné snížení ocenění dlouhodobého majetku

(Poznámka: pokud není součástí jiné směrnice.)

O přechodném snížení ocenění dlouhodobého hmotného majetku se účtuje v rámci inventarizace (uzavírání účetních knih) pomocí opravných položek. Jedná se o dočasné snížení, kdy dílčí inventarizační komise na základě inventury zjistí, že užitná hodnota daného majetku je menší než účetní hodnota. Může se jednat zejména o snížení ceny z titulu předpokládané nižší prodejní ceny, než je ocenění majetku v účetnictví.

Převody dlouhodobého majetku mezi vnitropodnikovými útvary

Převodky – čís. formuláře xxxx, vystavuje předávající středisko (oddělení, apod.) ve 3 vyhotoveních (elektronicky apod.). Na převodkách musí být den provedení převodu, podpis (podpisový záznam apod.) vedoucího předávajícího a přejímajícího střediska (oddělení apod.). V účtárně (oddělení správa majetku apod.) převodky slouží jako podklad pro převedení daného majetku v účetní evidenci (inventární kartě apod.).

Potvrzené převodky rozešle zodpovědný pracovník účtárny (oddělení správa majetku apod.) 1x přejímajícímu středisku a 1x předávajícímu středisku pro jejich vlastní evidenci (elektronickou poštou apod.).

Převod dlouhodobého majetku – nájem, pacht

Dlouhodobý hmotný majetek, který obchodní korporace nepotřebuje k plnění svých úkolů, může přenechat na základě nájemní či pachtovní smlouvy k užívání jiným subjektům. Tyto smlouvy musí mít písemnou formu, sjednává je vedoucí technického zabezpečení výroby (vedoucí oddělení správa majetku apod.), který zajišťuje i vystavení příslušných účetních dokladů jako podklady pro zúčtování. Všechny smlouvy musí být předloženy finančnímu řediteli (technickému řediteli, výrobnímu řediteli apod.) k vyjádření a odsouhlasení.

Právo stavby

Pokud je právo stavby:

-   majetkem určeným k obchodování – tento majetek vykazován jako zboží,

-   pořízeno za účelem realizace stavby – hodnota tohoto práva bude součástí ocenění stavby.

Rozhodnutí o účetním zobrazení a vykazování práva stavby podléhá představenstvu (generálnímu řediteli, finančnímu řediteli, vedoucímu správy investic apod.).

9. Úroky – součást pořizovací ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

Co by měla směrnice obsahovat:

- rozhodnutí, zda jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení úroky, zejména z úvěru.

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku je uvedeno ve Vyhlášce v § 47. Vyhláška stanoví, které náklady jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocení, s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do okamžiku, kdy je majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání. V případě:

-   Dlouhodobého nehmotného majetku – se tak stává v okamžiku, kdy pořizovaný majetek je uvedený do takového stavu, kdy došlo k dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení;

-   Dlouhodobého hmotného majetku – se tak stává v okamžiku, kdy pořizované věci jsou uvedeny do takového stavu, kdy došlo k dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.

Obecně se dá říci, že náklady, které zahrnujeme do pořizovací ceny dlouhodobých aktiv, jsou všechny ekonomicky nutné k tomu, aby bylo aktivum způsobilé přinášet užitek.

Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení s ohledem na výše uvedené skutečnosti, je cena, za kterou byl majetek pořízen a zejména (nejedná se o taxativní výčet!) náklady na:

a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,

b) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,

c) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,

d) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,

e) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

f) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci, za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,

g) úhradu podílu na:

1. oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,

2. účelně vynaložených nákladů provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,

3. účelně vynaložených nákladů dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,

h) úhrady nákladů za přeložky, překládky a náhradní pozemní komunikaci účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,

i)  zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně (bez odpisů) součástí provozních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,

j)  zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování. Pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.

Jak jsme uvedli, nejde o taxativní výčet. Při posuzování konkrétního výdaje je nezbytné vycházet z obecného předpokladu, tzn., zda jde o ekonomicky nutný náklad k tomu, aby bylo aktivum způsobilé přinášet užitek.

Do uvedeného výčtu jsme záměrně nezahrnuli jednu podstatnou záležitost. Jedná se o úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne. A právě podstatou tohoto bodu je problematika popisované vnitropodnikové směrnice. V této souvislosti uveďme historické ohlédnutí. V případě pořízení hmotného majetku z úvěru nebo půjčky byly do konce r. 2002 součástí vstupní ceny pořizovaného hmotného majetku i úroky zúčtované do doby uvedení majetku do užívání. Úroky zaúčtované po uvedení dlouhodobého hmotného majetku do užívání již nezvyšovaly vstupní cenu tohoto majetku, ale byly účtovány přímo do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tzn. přímo do nákladů. Počínaje zdaňovacím obdobím 2003 se výše uvedený postup změnil. Dnes již záleží na rozhodnutí účetní jednotky, jak bude postupovat při zahrnování úroků z úvěru či zápůjčky, souvisejících s tvorbou dlouhodobého hmotného majetku, do daňových výdajů.

Vedlejší pořizovací náklady zahrnujeme do pořizovací ceny dlouhodobého majetku až do okamžiku uvedení aktiva do provozu, většinou na základě „předávacího protokolu“. V této souvislosti je také třeba upozornit na problém některých prvků (částí či součástí), které jsou součástí stavby (například umělecká díla, výtahy apod.) a naopak prvky, které součástí stavby nejsou (například vybavení kotelen apod.).

Aby naše informace o nákladech zahrnovaných do pořizovací ceny dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku byla ucelená, musíme na druhou stranu stanovit i ty výdaje, které do pořizovací ceny zahrnovat nelze. Ani zde nejde o úplný výčet, jde opět o příkladný výčet. Vyhláška v § 47 odst. 2 uvádí, že součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou:

a) opravy a údržba.,

b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předcházejícího stavu,

c) kursové rozdíly,

d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,

e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba,

f) náklady na zaškolení pracovníků,

g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,

h) náklady na biologickou rekultivaci,

i)  náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání.

j)  v případě pozemku vykazovaného v položce „B.II.1. Pozemky“ náklady spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku vykazovaného v položkách „B.II.2. Stavby“, „B.II.4. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 7 odst. 6 písm. a) Vyhlášky.

Poznámka

Tato vnitropodniková směrnice může být součástí směrnice dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek (viz předchozí kapitola). Záleží na velikosti účetní jednotky, způsobu vydávání vnitropodnikových směrnic a složitosti celého proces zpracování zásob.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Úroky – součást pořizovací ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. stanovuje a upravuje rozhodnutí o úrocích ve vazbě na součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku.

Součástí ocenění nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení jsou úroky z úvěrů, které jsou poskytnuty bankovním ústavem v přímé souvislosti s pořizováním (výstavbou) dlouhodobého majetku.

Varianta: Úroky z úvěrů nejsou součástí vstupní ceny majetku a účtují se do nákladů účetní jednotky v souladu s účetními metodami.

10.   Odpisový plán

Co by měla směrnice například obsahovat:

- daňové odpisy – zásady,

- odpisy dlouhodobého nehmotného majetku,

- odpisy drobného dlouhodobého nehmotného majetku,

- odpisy dlouhodobého hmotného majetku,

- odpisy drobného dlouhodobého hmotného majetku,

- částečná likvidace majetku,

- komponentní odpisování,

- zbytková hodnota, apod.

Účetní jednotky jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví (viz zákon o účetnictví § 28 odst. 6). Odpisovaný nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek se odpisuje z ocenění stanoveného v zákoně o účetnictví a Vyhlášce.

Odpisový plán je považován, dle zákona o účetnictví (§ 4 odst. 11), za účetní záznam a také z tohoto hlediska je k němu nezbytné přistupovat. Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody (včetně postupů odpisování) ve znění platném na jeho počátku. Z tohoto důvodu není možné v průběhu účetního období přerušovat účetní odpisy (pozor na odlišnost oproti odpisům daňovým!). V případě potřeby lze změnit odpisový plán vždy k počátku účetního období, nicméně je zde nezbytné pamatovat na dodržení zásady uvedené v § 7 odst. 4 zákona o účetnictví, podle které způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období.

Poznámka

Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.

Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami. V případech smlouvy o výpůjčce po dobu zajištění závazků převodem práva nebo v případech, kdy se vlastnické právo k movitým věcem nabývá na základě projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci, jakož i v dalších případech stanovených zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy, o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky, které jej používají. Majetek nebo jeho části vymezený zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy se neodpisuje.

V nedávné době byly zavedeny do Vyhlášky nové možnosti vztahující se k odpisům, a to možnost používat komponentní přístup pro odpisování a stanovení zbytkové hodnoty aktiva při odpisování. Komponentou se pro účely Vyhlášky rozumí určená část majetku nebo souboru majetku nebo určená kontrola výskytu závad, u které je výše ocenění významná v poměru k výši ocenění celého majetku nebo souboru majetku a jejíž doba použitelnosti se významně liší od doby použitelnosti majetku nebo souboru majetku.

Určení kontroly výskytu závad jako komponenty účetní jednotka provádí k okamžiku uvedení majetku do užívání, čímž se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu).

V této souvislosti je třeba se pozastavit u slova „významný“. Jde samozřejmě o subjektivní kategorii a stanovení optimální úrovně přísluší do pravomoci účetní jednotky, např. právě formou vnitropodnikové směrnice. Přitom je třeba přihlížet ke všem okolnostem, zejména k výši obratu, vlastního kapitálu čí výsledku hospodaření účetní jednotky.

Dle § 56a odst. 1 Vyhlášky může účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky odpisovat metodou komponentního odpisování majetku:

-   stavby – viz § 7 odst. 2 písm. a) Vyhlášky,

-   byty a nebytové prostory – viz § 7 odst. 2 písm. d) Vyhlášky a

-   samostatné movité věci a soubory movitých věcí – viz § 7 odst. 3 písm. b) Vyhlášky.

Účetní jednotka je povinna vymezit podle svých potřeb:

-   druh majetku, u kterého použije metodu komponentního odpisování,

-   průběh používání a

-   způsob určení komponenty včetně jejího ocenění.

a tyto skutečnosti doloží průkazným účetním záznamem.

Komponenta se odpisuje v průběhu používání samostatně od ostatních komponent a od zbylé části majetku nebo souboru majetku. Zde je třeba upozornit na důležitost softwarové podpory pro tento mechanismus. Při výměně komponenty se ocenění výše uvedeného majetku upravuje tak, že se:

-   snižuje o výši ocenění vyřazované komponenty (pokud vyřazovaná komponenta není k okamžiku vyřazení odepsána do výše jejího ocenění, provede účetní jednotka odpis zůstatkové ceny vyřazované komponenty do nákladů) a

-   zvyšuje o výši ocenění nově zařazované komponenty včetně náhradních dílů spotřebovaných na výměnu komponenty a o náklady související s výměnou této komponenty podle ustanovení § 47 Vyhlášky.

O takovémto majetku a jeho oprávkách se účtuje jako o celku. Majetek se i jako celek vykazuje v účetních výkazech. Účetní jednotka musí být schopna prokázat výpočet výše odpisu tohoto majetku jako celku. To může být provedeno například tím, že metodě komponentního odpisování přizpůsobí účtování o odpisech na analytických účtech.

Při prvním použití metody komponentního odpisování u takovéhoto majetku, který byl již uveden do užívání, se na komponenty rozděluje celkové ocenění majetku a celková výše oprávek k majetku. Je asi samozřejmé, že součet zůstatkových cen připadajících na jednotlivé komponenty přitom nesmí být vyšší než zůstatková cena celého majetku. Účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích obdobích se neprovádějí.

Co se týká možnosti využívat zbytkovou hodnota při odpisování, Vyhláška přebírá tuto oblast z Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), či Mezinárodních účetních standardů (IAS) – označujeme IAS/IFRS. Zbytkovou hodnotu aktiv IAS/IFRS definují jako odhadovanou částku, kterou by účetní jednotka v současnosti získala z vyřazení aktiva po odečtení předpokládaných nákladů souvisejících s vyřazením, pokud by aktivum již bylo vzhledem ke svému stáří a stavu na konci očekávané doby použitelnosti. Vedle toho je třeba ještě připomenout jeden pojem a to je odpisovatelná částka. IAS/IFRS odpisovatelnou částkou rozumí pořizovací náklady aktiva mínus jeho zbytkovou hodnotu.

Zbytkovou hodnotu aktiv by měl management volit na základě rozumného odhadu podle racionálního odhadu. Má představovat částku, kterou by účetní jednotka v současnosti získala při vyřazení aktiva, kdyby aktivum nyní bylo v takovém stavu, v jakém se bude nacházet na konci doby své použitelnosti. V případě nevýznamné zbytkové hodnoty se v praxi volí nulová hodnota. Pravidla pro stanovení zbytkové hodnoty a doby použitelnosti aktiv by měla být součástí účetních pravidel podniku – účetní jednotky. Pokud se v následujícím období zjistí, že majetek vydrží a bude využíván déle, než se původně odhadovalo, jeho doba odepisování by se měla prodloužit. Samozřejmě platí i opačný postup. Pokud firma takovéto změny bude provádět průběžně, nevzniká žádný větší problém. Na takovéto změny se aplikuje účetní postup „změna odhadu“. Pokud je tedy takovýto postup každoročně přehodnocován, zjištěné rozdíly a změny v účetních odhadech se neupravují zpětně do účetních výkazů minulých období. Změna se promítne v období běžném, případně i v následujících.

Pokud by však firma – účetní jednotka zapomněla (či ignorovala) prověřit a aktualizovat svůj odhad a v některém následujícím roce si auditor povšiml, že obchodní korporace prodala majetek, který například po 2 roky používala, i když byl tento majetek již plně odepsán, mohl by následně dospět k závěru, že firma – účetní jednotka úmyslně zkreslila původní odhad a tuto záležitost vyhodnotit jako chybu. V takovéto situaci by účetní jednotce nezbývalo nic jiného, než otevřít všechna období, na která tato chyba měla vliv a opravit všechny účetní závěrky a výroční zprávy (postup dle IAS/IFRS).

Poznámka

Problematiku práva stavby a technického zhodnocení, včetně jeho odpisování od roku 2014, jsme popsali u směrnice věnující se dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Odpisový plán

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upravuje v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. odpisový plán, jako podklad pro výpočet účetních odpisů majetku v průběhu jeho použí­vání.

Základní pojmy a jejich vymezení stanoví organizační směrnice akciové společnosti ABCXYZ čís. xx/201x Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek.

Daňové odpisy

V ABCXYZ a.s. se provádí výpočet daňových odpisů při řádné účetní závěrce nebo k jinému rozvahovému dni nebo okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

Výše daňových odpisů za jednotlivá období je evidována na inventárních kartách (v sestavách, jako záznam v informačním systému apod.).

Za výpočet (provedení, zaznamenání do inventárních karet apod.) daňových odpisů odpovídá hlavní účetní (účetní, vedoucí správy majetku apod.).

V ABCXYZ a.s. se stanovuje pro daňové odpisy zásada, že se bude posupovat pro všechny položky podle § 31 zákona o daních z příjmů (rovnoměrné odpisy).

Varianta 1: pro všechny položky podle § 32 (zrychlené odpisy)

Varianta 2: pro položky dopravních prostředků (budov apod.) se bude postupovat dle § 32 (zrychlené odpisy), pro ostatní položky dle § 31 (rovnoměrné odpisy).

Účetní odpisy

Drobný dlouhodobý nehmotný majetek

V ABCXYZ a.s. byla stanovena od 1. 1. 201x kategorie drobného dlouhodobého nehmotného majetku 0 – 60 000 Kč (20 000 Kč; 55 000 Kč apod.) – viz směrnice č. xx/201x.

Doba odpisu u tohoto majetku je stanovena podle:

-   doby stanovené smluvními podmínkami,

-   doby využitelnosti, kterou stanovuje vedoucí oddělení technika a řízení (technický ředitel, vedoucí střediska apod.),

-   doby stanovené touto směrnicí, tzn. 5 let přepočtené na měsíce u ostatních případů (2, 3, 4 let).

Odpisy se vypočtou jako podíl vstupní ceny a počtu měsíců dle výše uvedených bodů. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek je odpisován od prvního následujícího měsíce po uvedení do užívání (od měsíce uvedení majetku do užívání, s ohledem na počet dnů zbývajících do konce měsíce).

Varianta: Dlouhodobý nehmotný majetek (pokud byl v účetní jednotce stanoven) v ocenění od 0 do 1 000 Kč je účtován přímo do spotřeby na účet 518.xxx a k zajištění jeho kontroly slouží podrozvahová evidence.

Dlouhodobý nehmotný majetek

Zřizovací výdaje

Zřizovací výdaje ABCXYZ a.s. vzniklé před založením se odpisují rovnoměrně měsíčně po dobu 5 let, celkem 60 měsíců (4 roky, celkem 48 měsíců) počínaje následujícím měsícem po zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku (od měsíce uvedení majetku do užívání, s ohledem na počet dnů zbývajících do konce měsíce).

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

Recept na výrobu tekutiny alfa, vyvinutý oddělením vývoje a určený k obchodování, se odpisuje po předpokládanou dobu možnosti prodeje tohoto receptu, která byla stanovena na 7 let (9, 15,…30 let). Odpis bude rovnoměrný, počínaje následujícím měsícem po zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku.

Software

Nakoupený software musí převzít vedoucí odboru techniky řízení (příslušný vedoucí střediska, apod.) se všemi náležitostmi (projektová dokumentace, uživatelská příručka atd.). Tento odpovědný vedoucí zajišťuje instalaci softwaru (vlastními silami či dodavatelsky). Dobu odpisování stanoví tento odpovědný pracovník s ohledem na předpokládanou dobu využitelnosti v ABCXYZ a.s. Odpis bude rovnoměrný, počínaje následujícím měsícem po zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku (od měsíce uvedení majetku do užívání, s ohledem na počet dnů zbývajících do konce měsíce).

Varianta 1: Doba odpisu softwaru (informačního systému) se bude odvozovat dle podepsané smlouvy s dodavatelskou firmou softwaru a doby, po kterou je zajištěna dodavatelská podpora softwaru (informačního systému).

Varianta 2: Doba odpisu softwaru je stanovena obecně na dobu 3 let (5 let) přepočtenou na měsíce. Jde o dobu, za kterou se pravidelně obnovuje software v ABCXYZ a.s.

Ocenitelná práva

Z ocenitelných práv se v ABCXYZ a.s. v rámci dlouhodobého nehmotného majetku evidují a odpisují následující práva:

-   know-how výrobního postupu na výrobek beta zakoupeného od firmy FIRMA a.s. – odpis po dobu využitelnosti know-how, tzn. 7 let (přepočteno na měsíce);

-   užitný vzor – užitný vzor nového technického řešení problému gama zapsaný do rejstříku se odpisuje čtyři roky (sedm let, deset let při maximálním prodloužení) přepočteno na měsíce; atd.

Goodwill

Goodwill v ABCXYZ a.s. byl stanoven při akvizici obchodní korporace DELTA s.r.o. na základě dvou znaleckých posudků a jde o výši ocenění podniku kupní cenou a individuálním přeceněním aktiv obchodní korporace. Odpisuje se rovnoměrně po dobu šedesáti měsíců v rámci konsolidované účetní závěrky.

Drobný dlouhodobý hmotný majetek

V ABCXYZ a.s. byla stanovena od 1. 1. 201x kategorie drobného dlouhodobého hmotného majetku od 0 do 40 000 Kč (od 0 do 30 000 Kč apod.) viz směrnice č. xx/201x Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek. Doba odpisu u tohoto majetku se stanovuje dle:

-   doby využitelnosti, kterou stanovuje vedoucí oddělení technika řízení (technický ředitel, vedoucí střediska apod.),

-   doby stanovené touto směrnicí, tzn. 2 roky u ostatních případů (3, 4,…10 let) přepočteno na měsíce.

Odpisy se vypočtou jako podíl vstupní ceny a počtu měsíců dle výše uvedených bodů. Drobný dlouhodobý hmotný majetek je odpisován od prvního následujícího měsíce po uvedení do užívání (od měsíce uvedení majetku do užívání, s ohledem na počet dnů zbývajících do konce měsíce).

Varianta 1: Drobný dlouhodobý hmotný majetek (byl-li v účetní jednotce stanoven) v ocenění od 0 do 1 000 Kč (0 – 3 000 Kč) je účtován při nákupu na sklad č. 1 – Sklad drobného hmotného majetku před vydáním do spotřeby. Po výdeji do spotřeby (podpis přebírajícího pracovníka na dokladu výdejka ze skladu) se na základě předpokládané doby životnosti, která se obecně stanovuje v ABCXYZ a.s. na 24 měsíců, pokud odpovědný vedoucí (vedoucí střediska, mistr apod.) nerozhodne jinak, pořizovací cena drobného hmotného majetku zúčtuje na účet 381.010 Náklady příštích období a při řádné účetní závěrce (měsíčně, kvartálně, pololetně, apod.) je proveden o zúčtování poměrné části vstupní ceny do nákladů, na účet 501.020 Materiál – drobný hmotný majetek.

Účtování majetkových položek do 100 Kč – drobný hmotný majetek s použitelností delší než jeden rok

Vstupní cena se zúčtuje při výdeji ze skladu na vrub účtu 501.050 Materiál k všeobecným účelům a dále se neeviduje ani v účetnictví, ani v podrozvahové evidenci.

Účtování majetkových položek od 100 Kč do 1 000 Kč – drobný hmotný majetek s použitelností delší než jeden rok

Vstupní cena se zúčtuje při výdeji ze skladu na vrub účtu 501.060 Majetek od 100 Kč do 1 000 Kč – podrozvahová evidence. Dále se eviduje pouze v podrozvahové evidenci a odpovědnost za tuto evidenci mají plně vedoucí provozů (středisek, mistři atd.).

Při řádné účetní závěrce se porovná zúčtované hodnota na účtech 501.050 a 501.060 s hranicí významnosti, která v ABCXYZ a.s. je stanovena jako 1 % obratu dosaženého za účetní období (2 % vlastního kapitálu k rozvahovému dni, 10 % dosaženého výsledku hospodaření apod.). V případě překročení uvedené hranice významnosti účetní jednotka rozdílnou část (nad hranici významnosti) časově rozliší pomocí účtu 381.xxx Náklady příštích období. Za vyhodnocení a případné zúčtování odpovídá hlavní účetní (finanční ředitel, vedoucí správy majetku, apod.).

Odpisování drobného dlouhodobého hmotného majetku od 1 000 Kč do částky stanovené zákonem o daních z příjmů

Vstupní cena je zúčtována při pořízení na účet 022 – Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením v následujícím analytickém členění:

022.xxx – Nářadí,

022.xxx – Inventář,

022.xxx – Speciální nástroje a přípravky,

022.xxx atd.

U tohoto majetku je obecně v ABCXYZ a.s. stanovena doba odpisu na 24 měsíců (48 měsíců apod.), pokud odpovědný vedoucí (vedoucí technického zásobování výroby, vedoucí odboru řízení apod.) nerozhodne o delší době odpisování. Měsíční odpis je počítán jako podíl vstupní ceny a počtu měsíců odpisu. Drobný dlouhodobý hmotný majetek je odpisován od prvního následujícího měsíce po uvedení do užívání (od měsíce uvedení majetku do užívání, s ohledem na počet dnů zbývajících do konce měsíce).

Měsíční odpis je zúčtován na účet 551.xxx Odpisy drobného dlouhodobého hmotného majetku od 1 000 Kč do částky stanovené zákonem o daních z příjmů. Odpisy drobného dlouhodobého hmotného majetku se zúčtují souvztažně se zápisem ve prospěch účtu 082.xxx Oprávky ke strojům, přístrojům a zařízením.

Po odepsání je tento majetek veden v účetní evidenci až do svého vyřazení z důvodu likvidace, prodeje apod. (viz směrnice xx/201x Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek).

Dlouhodobý hmotný majetek

Dlouhodobý hmotný majetek je v ABCXYZ a.s. zatřiďován v okamžiku uvedení do provozu do odpisových skupin. Ke každé odpisové skupině je přiřazena doba odpisování. Zatřídění dlouhodobého hmotného majetku do odpisových skupin je dáno přílohou zákona o daních z příjmů. Za správné zatřídění dlouhodobého hmotného majetku je odpovědný vedoucí správy majetku (technický ředitel, vedoucí technického zabezpečení, účetní apod.).

Měsíční odpis je počítán jako podíl vstupní ceny a počtu měsíců stanovených pro dobu odpisování dlouhodobého majetku v ABCXYZ a.s. Dlouhodobý hmotný majetek je odpisován od prvního následujícího měsíce po uvedení do užívání (od dne uvedení do užívání s příslušným zkrácením koeficientu s přesností na počet dnů v kalendářním měsíci, apod.).

Odpisová skupina	Doba odpisování  (1. varianta)	Doba odpisování (2. varianta)	Doba odpisování (3. varianta)	apod.
1	48 měsíců (4 roky)	36 měsíců (3 roky)	72 měsíců (6 let)
2	72 měsíců (6 let)	96 měsíců (8 let)	120 měsíců (10 let)
3	144 měsíců (12 let)	180 měsíců (15 let)	240 měsíců (20 let)
4	240 měsíců (20 let)	360 měsíců (30 let)	480 měsíců (40 let)
5	360 měsíců (30 let)	540 měsíců (45 let)	900 měsíců (75 let)
6	72 měsíců (50 let)	720 měsíců (60 let)	1080 měsíců (90 let)

 

Průměrná doba životnosti (doba odpisu) se v ABCXYZ a.s. stanovuje s ohledem na průměrnou dobu použitelnosti (stanoveného počtu vyrobených výrobků, odlitků apod.) odlišně u:

Dlouhodobý hmotný majetek	Doba odpisování  (1. varianta)	Doba odpisování (2. varianta)	apod.
modelů	3 roky (36 měsíců)	Počet využití: 25
speciálních přípravků a nástrojů	5 let (60 měsíců)	Počet využití: 250
šablon	2,5 roku (30 měsíců)	Počet využití: 2 500
atd.

 

Vyřazení a likvidace neodepsaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

Vyřazení neodepsaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku prodejem

Při vyřazení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který není plně odepsán, se zůstatková cena při prodeji účtuje na vrub účtu 541.010 Zůstatková cena dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

Varianta:

541.010 Zůstatková cena dlouhodobého hmotného majetku

541.020 Zůstatková cena dlouhodobého nehmotného majetku.

Za výpočet zůstatkové ceny a zaúčtování odpovídá účetní (pracovník oddělení správa majetku, apod.).

Likvidace neodepsaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

Při likvidaci dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který není plně odepsán, se zůstatková cena účtuje na účet 551.050 Zůstatková cena dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku trvale vyřazeného likvidací.

Varianta:

551.010 Zůstatková cena dlouhodobého hmotného majetku trvale vyřazeného likvidací

551.020 Zůstatková cena dlouhodobého nehmotného majetku trvale vyřazeného likvidací.

Za výpočet zůstatkové ceny a zaúčtování odpovídá účetní (pracovník oddělení správa majetku apod.).

Vyřazení v případě manka nebo škody

V případě manka a škody se při vyřazení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který není plně odepsán, zůstatková cena účtuje na vrub účtu:

549.010 Manka a škody, případně

582.010 Manka a škody na dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku (při zcela mimořádné situaci).

Za výpočet zůstatkové ceny a zaúčtování odpovídá účetní (pracovník oddělení správa majetku apod.).

Vyřazení v případě darování

V případě darování se zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který není plně odepsán, účtuje na vrub účtu:

543.010 Dary – daňově neuznatelný náklad, případně

543.020 Zůstatková cena darovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku – daňově neuznatelný náklad (varianta – rozdělení analytického účtu na hmotný a nehmotný majetek).

Za výpočet zůstatkové ceny a zaúčtování odpovídá účetní (pracovník oddělení správa majetku apod.).

Vyřazení z důvodů vyšší moci

Při vyřazení z důvodů vyšší moci se zůstatková cena dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který není plně odepsán, účtuje na vrub účtu:

582.040 Manka a škody ze živelných pohrom.

Za výpočet zůstatkové ceny a zaúčtování odpovídá účetní (pracovník oddělení správa majetku, apod.).

Zmaření nedokončeného dlouhodobého majetku

V případě zmaření nedokončeného dlouhodobého majetku se náklady dle charakteru zmaření účtují na vrub účtů:

549.010 Manka a škody – daňově (ne)uznatelný náklad, případně

582.010 Manka a škody na dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku – daňově (ne)uznatelný náklad.

Za výpočet zůstatkové ceny a zaúčtování odpovídá účetní (pracovník oddělení správa majetku apod.).

Částečná likvidace majetku

V případě částečné likvidace jednotlivého dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku trvalým vyřazením věci, která byla součástí ocenění daného majetku, po vyřazení má povahu samostatné movité věci a jejím vyřazením daný majetek neztratil způsobilost užívání ani se neznehodnotil, se ocenění daného majetku sníží o vstupní cenu vyřazené věci. Míra odepsanosti vyřazené věci je shodná s mírou odepsanosti majetku, jehož byla součástí. Za výpočet a zaúčtování odpovídá účetní (pracovník oddělení správa majetku apod.).

Komponentní odpisování

V ABCXYZ a.s. se bude provádět odpis komponent u staveb (bytů, osobních automobilů apod.). Významnou částkou pro jednotlivý majetek, u kterého se bude tento způsob odpisů uplatňovat, se stanovuje na 1 mil. Kč (500 tis., Kč, 10 mil. Kč apod.).

V takovémto případě vedoucí technického zabezpečení (technický ředitel, jednatel apod.) rozdělí uvedený majetek do komponent a stanoví předpokládanou dobu odpisování. Toto rozdělení bude každoročně přehodnocováno (revidováno, upřesňováno) v rámci inventarizace.

Za výpočet odpisů a správné vykazování ve výkazech a v rámci daňového přiznání, odpovídá vedoucí informační soustavy (hlavní účetní, finanční ředitel apod.).

Zbytková hodnota

U významného majetku nad 500 tis. Kč (1 mil. Kč, 10 mil. Kč, osobních automobil apod.) bude vždy stanovena zbytková hodnota. Tuto zbytkovou hodnotu stanoví vedoucí investičního odboru (vedoucí technického zabezpečení, technický ředitel, znalec apod.) a bude oznámena vedoucímu informační soustavy (hlavnímu účetnímu, finančnímu ředitel apod.) na předávacím protokolu vztahujícímu se k danému majetku. Za výpočet odpisů a správné vykazování ve výkazech a v rámci daňového přiznání, odpovídá vedoucí informační soustavy (hlavní účetní, finanční ředitel apod.).

Každoročně, v rámci inventarizace, bude tato zbytková hodnota ve vazbě na odpisovatelnou částku přehodnocována (revidováno, upřesňováno) dílčí inventarizační komisí. Pokud překročí nově zjištěná hodnota +/– 5 % (100 tis. Kč, apod.), bude proveden přepočet a úprava v rámci účetního období.

11.   Kurzové rozdíly, cizí měny

Co by měla směrnice například obsahovat:

- volba mezi pevným a denním kurzem,

- období platnosti pevného kurzu,

- kurz nákupu a prodeje cizí měny,

- přepočet úplaty za zdanitelné plnění,

- používání denního kurzu (předcházející den),

- kurzové rozdíly v návaznosti na okamžik uskutečnění účetního případu,

- kurzové rozdíly ke konci rozvahového dne, apod.

Zákon o účetnictví rozlišuje ocenění majetku a závazků (dluhů) vyjádřené v cizí měně, které je nezbytné přepočítat na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, na okamžik:

-   uskutečnění účetního případu,

-   ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

V případě oceňování dle okamžiku uskutečnění účetního případu se postupuje podle § 25 zákona o účetnictví. Dále musíme nahlédnout i do ustanovení § 4 odst. 12. Zde jsou uvedeny složky majetku a závazků (dluhů), které jsou účetní jednotky povinny vést v peněžních jednotkách české měny a současně použít i cizí měnu. Jedná se o případy:

-   pohledávek a závazků (dluhů),

-   podílů na obchodních korporacích,

-   práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů a derivátů,

-   cenin,

-   opravných položek,

-   rezerv a technických rezerv.

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce. Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyce jen tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti, tzn., jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit:

a) obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod,

b) obsah účetních záznamů,

c) vazbu mezi účetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními záznamy.

U kurzových rozdílů, které vznikají v průběhu účetního období při ocenění majetku a závazků (dluhů), se uskutečněním účetního případu (podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 006 – Kurzové rozdíly) rozumí zejména:

a) splnění peněžitého dluhu a inkaso pohledávky,

b) postoupení pohledávky a vklad pohledávky,

c) převzetí dluhu u původního dlužníka,

d) vzájemné započtení pohledávek,

e) úhrada úvěru nebo zápůjčky novým úvěrem nebo zápůjčkou,

f) převod záloh a závdavků na úhradu pohledávek a dluhů.

Kurzové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků (dluhů) k okamžiku uskutečnění účetního případu nebo ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub účtu finančních nákladů nebo ve prospěch účtu finančních výnosů. Na druhou stranu kurzové rozdíly nevznikají při:

-   oznámení o změně věřitele u dlužníka a u věřitele v případě, že za jeho dlužníka bude ­plnit dlužník jiný,

-   dohodě o změně zahraničních měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků s výjimkou změny na Kč,

-   splácení peněžitých vkladů do obchodních korporací.

Kurzové rozdíly lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech v účtových skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub účtu finančních nákladů a ve prospěch účtu finančních výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Zde záleží na rozhodnutí účetní jednotky, které by mělo být stanoveno ve vnitropodnikové směrnici. Ta je důležitá i pro další skutečnosti, které se týkají problematiky přepočtu cizí měny na měnu českou, jak si dále sdělíme.

Pro účely ocenění majetku a závazků (dluhů) k okamžiku uskutečnění účetního případu může účetní jednotka použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurz, kterým se rozumí kurz stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. V tomto případě se vyžaduje rozhodnutí účetní jednotky, jakým způsobem bude přepočet provádět.

Zda bude využívat aktuální kurzy České národní banky, či zda použije pevný kurz. Tento postup si účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem (vnitropodnikovou směrnicí).

Účetní jednotka použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán.

V případě, kdy bude účetní jednotka využívat pevné kurzy, musí rozhodovat o dalších skutečnostech. Těmi jsou:

-   délka platnosti pevného kurzu (období, po které pevný kurz platí),

-   kdy lze tento pevný kurz změnit (za jakých podmínek).

Poznámka

Při používání pevného kurzu může účetní jednotka tento kurz změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby. Rozhodnutí o použití pevných kurzů je plně v kompetenci účetní jednotky.

Stanovená doba platnosti pro pevný kurz nesmí přesáhnout účetní období. V případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být změněn vždy. Pevný kurz nelze využít pro účely ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

V případě přijetí rozhodnutí o používání pevných kurzů je třeba (kromě uvedených skutečností) dále rozhodnout, zda tento kurz bude využívat pro všechny účetní záznamy (případy), či zvolí kombinaci pevného kurzu a denního kurzu pro vymezené účetní záznamy (případy).

Vedení účetnictví u vybraných položek majetku a závazků (dluhů) současně v české měně a v cizí měně se v praxi obvykle uvádí přímo na účetním záznamu (dokladu). A to konkrétně kurz, měna a přepočet na českou měnu. Informační systémy nebo účetní softwary obvykle umí pracovat u vybraných položek s měnou jak českou, tak i cizí. Některé produkty nabízející možnost přednadefinování nejrůznějších podrobných údajů, podle kterých lze potom třídit, vyhledávat i součtovat zaúčtované skutečnosti.

U mnohých softwarů se každodenně zadávají kurzy platné pro daný den (pokud účetní jednotka používá denní kurzy) a při pořizování účetních záznamů se automaticky nastavuje kurz dne uskutečnění účetního případu. V těchto případech je třeba dbát zásad stanovených účetní jednotkou ve vnitropodnikové směrnici, aby nedošlo k porušení věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví bezmyšlenkovitým potvrzením přednastaveného kurzu.

Jako kurz devizového trhu, na jehož základě se pevný kurz stanoví, použije účetní jednotka kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán. Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období. Z toho vyplývá, že k rozvahovému dni musí účetní jednotka vždy použít platný (aktuální) kurz České národní banky.

V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně, použije účetní jednotka pro její přepočet kurs mezibankovního trhu pro tuto měnu k USD nebo EUR a kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro USD nebo EUR ke stejnému dni, nebo poslední známý kurs vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou.

Kurzové rozdíly se účtují na příslušné účty nákladů a výnosů. Výjimkami z tohoto pravidla jsou kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů, které jsou při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Z toho vyplývá, že pokud přecenění těchto aktiv účtujeme do nákladů nebo výnosů, je v tom obsažen i kurzový rozdíl.

Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reál­nou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41, tzn. do vlastního kapitálu. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se (podle § 27 zákona o účetnictví) reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kurzový rozdíl účtuje na vrub finančních nákladů a ve prospěch finančních výnosů.

Mezi další rozhodnutí, které je v rámci vnitropodnikové směrnice nutné stanovit, je problematika uvedená:

-   ve Vyhlášce § 60, odst. 2 – podle tohoto ustanovení lze kursové rozdíly při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech v účtových skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub účtu finančních nákladů a ve prospěch účtu finančních výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,

-   v ČÚS č. 006, bod 3.3. – při postupném vzniku dluhu z úvěrů nebo zápůjček, například v rámci smluvního úvěrového rámce, a následném postupném splácení uvedených dluhů, lze použít pro vyčíslení kursových rozdílů metodu FIFO nebo vážený aritmetický průměr kursů za období poskytování úvěru nebo zápůjčky. Postup stanoví účetní jednotka ve svém vnitřním předpisu.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Kurzové rozdíly, cizí měny

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upravuje v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. základní pravidla a předpoklady pro používání kurzů a přepočet cizích měn na českou měnu.

Volba mezi pevným a denním kurzem

Účetní jednotka ABCXYZ a.s. využívá pro přepočet cizí měny na českou měnu kurzy vyhlašované ČNB u měn, které ČNB vyhlašuje pro následující účetní případy účetních agend:

-   bankovní výpisy,

-   přijaté faktury,

-   vydané faktury, apod.

Pevný kurz využívá účetní jednotka ABCXYZ a.s. pro následující účetní případy účetních agend:

-   výpočet cestovních náhrad, apod.

Varianta 1: Účetní jednotka ABCXYZ a.s. využívá pro přepočet cizí měny na českou měnu denní kurzy vyhlašované ČNB pro všechny účetní případy.

Varianta 2: Účetní jednotka ABCXYZ a.s. využívá pro přepočet cizí měny na českou měnu pevné kurzy vyhlašované ČNB, vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce (čtvrtletí, pololetí apod.), s výjimkami uvedenými v této vnitropodnikové směrnici. Pro ocenění k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se v ABCXYZ a.s. sestavuje účetní závěrka, se majetek a dluhy v cizí měně ocení dle kurzu ČNB platnému k danému dni.

Období platnosti pevného kurzu

Výše uvedené pevné kurzy mají v ABCXYZ a.s. platnost po účetní období [od 1. 1. 201x do 31. 12. 201x, jeden kalendářní měsíc (od – do), kalendářní čtvrtletí (od – do), pololetí (od – do) apod.].

Možnost změny pevného kurzu odlišné od zvoleného období

Délku období používání pevných kurzů v ABCXYZ a.s. lze zkrátit v těchto případech:

-   v případě vyhlášení devalvace i revalvace české koruny,

-   při překročení odchylky pevného a denního kurzu o 2 % (0,5 %, 5 % apod.) u jedné (dvou, pěti apod.) měn používaných v ABCXYZ a.s. po delší dobu než jeden týden (2 dny, měsíc apod.).

V případě změny pevného kurzu bude z rozhodnutí finančního ředitele (vedoucího finančního oddělení apod.) vyhlášena mimořádná inventarizace v pokladně a v rámci této inventarizace bude proveden a zúčtován kurzový rozdíl vzniklý z přepočtu starých a nových pevných kurzů. U ostatních účetních agend bude provedeno přecenění v rámci informačního systému ÚČETNICTVÍ. Odpovědnost za správné přepočtení a vyhodnocení má hlavní účetní (účetní, vedoucí finančního oddělení apod.).

Varianta: V případě změny pevných kurzů bude vydán dodatek k této vnitropodnikové směrnici, který specifikuje jednotlivé kroky týkající se postupů při přepočtu starého a nového pevného kurzu používaného v ABCXYZ a.s.

Používání denního kurzu

V souvislosti se změnou vyhlašování devizových kurzů ČNB od 1. 1. 2002 a na základě Sdělení MF č. j. 282/2 361/2002 ze dne 9. ledna 2002, o používání devizových kurzů ČNB v účetnictví, se stanovuje v ABCXYZ a.s. denní kurz pro používání oceňování cizoměnových hodnot českou korunou v účetnictví devizových kurzů jako kurz ČNB předchozího dne.

Varianta: Zásada pro používání oceňování cizoměnových hodnot českou korunou v účetnictví devizových kurzů ČNB předchozího dne se vztahuje na doklady, ke kterým se automaticky (při jejich pořizování) přiřazují kurzy zadané v informačním systému ÚČETNICTVÍ.

Kurz nákupu a prodeje cizí měny

Účetní jednotka ABCXYZ a.s. bude při nákupu a prodeji cizí měny pro ocenění používat kurzy obchodní banky, popř. směnárny, která tento obchod provedla. Kurzy dokládá účetní jednotka kurzovým lístkem obchodní banky (směnárny) dne uskutečnění účetního případu.

Varianta: Účetní jednotka ABCXYZ a.s. bude i v těchto případech používat denního či pevného kurzu.

Přepočet úplaty za zdanitelné plnění

V případě smluvního ujednání s obchodním partnerem, že daňový doklad bude vystaven v cizí měně, účtárna saldokonta (účtárna, oddělení správy pohledávek, odbyt apod.) vystaví fakturu (daňový doklad) dle smluvního ujednání. Na daňovém dokladu bude uvedena i česká měna pro základ, DPH i celkem. Pro přepočet se použije platný denní kurz dle této směrnice v návaznosti na zákon o DPH. Odpovědnost za správné vystavení daňového dokladu má vedoucí účtárny saldokonta (účetní, odbytu apod.)

Varianta: Pro přepočet se použije pevný kurz vyhlášený touto vnitropodnikovou směrnicí. V tomto případě bude na daňovém dokladu uveden tento pevný kurz.

V opačném případě (přijetí daňového dokladu) bude účetní jednotka ABCXYZ a.s. respektovat uvedený přepočet dodavatele.

Kurzové rozdíly v návaznosti na okamžik uskutečnění účetního případu

V ABCXYZ a.s. je za den uskutečnění účetního případu pro použití směnného kurzu považován:

-   u vystavované faktury (účetního záznamu) – den vystavení faktury (provedení účetního záznamu)

-   u přijaté faktury (účetního záznamu) – den přijetí faktury.

Varianta: Lze zvolit i odlišně – např. den převzetí zboží, den přechodu vlastnického práva apod.

U ostatních dokladů se pro den uskutečnění účetního případu postupuje v souladu s vnitropodnikovou směrnicí č. xx/201x Oběh a přezkušování účetních záznamů (dokladů), popř. xx/201x Pohledávky. U daňových dokladů se pro výpočet hodnot vstupujících do daňového přiznání daně z přidané hodnoty postupuje dle platného znění zákona o DPH.

Kurzové rozdíly se vypočítávají v okamžiku uskutečnění účetního případu. Uskutečněním účetního případu se pro účely výpočtu kurzových rozdílů v průběhu účetního období v ABCXYZ a.s. rozumí:

-   úhrada dluhu a inkaso pohledávky (tzn. i při dílčích úhradách),

-   postoupení pohledávky a vklad pohledávky,

-   převzetí dluhu u původního dlužníka,

-   vzájemné započtení pohledávek,

-   úhrada úvěru nebo zápůjčky novým úvěrem nebo zápůjčkou,

-   převod záloh (závdavků) na úhradu pohledávek a dluhů.

Varianta: Kurzové rozdíly při postupném splácení pohledávek a dluhů se účtují až ke konci rozvahového dne (popř. jiného dne, ke kterému se sestavuje účetní závěrka).

Kurzové rozdíly na účtu 261 – Peníze na cestě se v ABCXYZ a.s. vypočítají a zúčtují vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce (čtvrtletí, pololetí, každý den apod.) a k rozvahovému dni.

Odpovědnost za správné vypočítání kurzových rozdílů v průběhu účetního období má účetní (vedoucí oddělení účtáren apod.). Kurzové rozdíly se vypočítávají v informačním systému ÚČETNICTVÍ a účetní záznam je proveden ke dni uskutečnění účetního případu.

U postupných splátek úvěrů, zápůjček a finančních výpomocí se používá způsob výpočtu kurzových rozdílů metodou FIFO (vážený aritmetický průměr kurzů za dané období). Tento postup je využíván za období poskytování úvěru nebo zápůjčky.

Při změně měny pohledávky či dluhů se v ABCXYZ a.s. nepočítají kurzové rozdíly. Vychází se z historické hodnoty vyjádřené v českých korunách.

Kurzové rozdíly k rozvahovému dni

Ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka ABCXYZ a.s., se kurzové rozdíly z ocenění majetku a dluhů účtují na vrub příslušných účtů finančních nákladů nebo ve prospěch finančních výnosů. Analytické účty se řídí Účtovým rozvrhem ABCXYZ a.s.

Odpovědnost za správné vypočítání kurzových rozdílů k rozvahovému dni má účetní (vedoucí oddělení účtáren apod.). Kurzové rozdíly se vypočítávají v informačním systému ÚČETNICTVÍ a účetní záznam je proveden k poslednímu dni rozvahového dne dle kurzu ČNB.

Varianta: Kurzové rozdíly se vypočítávají ručně a do informačního systému se provádí účetní záznamy.

Výše kurzových rozdílů z pohledávek a dluhů se účtuje k položkám původních účetních záznamů s ohledem na jednoznačné přiřazení dle variabilního symbolu a odběratele (dodavatele).

Varianta 1: Výše kurzových rozdílů z pohledávek a dluhů je zaúčtována na zvláštní analytické účty s ohledem na jednoznačné přiřazení dle variabilního symbolu a odběratele (dodavatele).

12.   Podpisové záznamy (identifikační záznamy, podpisové vzory)

Co by měla směrnice například obsahovat:

- odpovědnost vyplývající z legislativy a vnitropodniková úprava,

- delegování pravomocí,

- účetní záznamy a podpisové záznamy,

- odpovědnost za vystavování účetních dokladů,

- osoby odpovědné – podpisové vzory,

- podpisové vzory (podpisové a identifikační záznamy), apod.

Jednou z povinných vnitropodnikových směrnic, které požaduje přímo zákon o účetnictví v § 33a je písemnost věnovaná podpisovým záznamům. Zákon o účetnictví uvádí, že účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, a to takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy připojeny.

Vnitřní předpis, kterým účetní jednotka stanoví oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob, vztahující se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, je možné vypracovat několika způsoby. V praxi se můžeme setkat buď s jednou konkrétní vnitropodnikovou směrnici, nebo (například u větších účetních jednotek) to může být kombinace několika vnitropodnikových písemností. Musí to být stanoveno takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob. Jako příklad můžeme uvést například kombinaci následujících vnitřních směrnic:

a) Oběh dokladů – popis oběhu dokladů v účetní jednotce (kdo, komu, kdy);

b) Podpisový regulativ (podpisový řád apod.) – delegování odpovědnosti za hospodářské skutečnosti (povolování nákupu, schvalování smluv, odsouhlasování přijatých faktur apod.) ve vazbě na funkci (pozici v účetní jednotce);

c) Projekčně programová dokumentace (uživatelská příručka, customizační příručka apod.), která stanovuje podmínky a principy:

-   identifikačních záznamů (přidělování, ochrana před zneužitím, soupis oprávnění apod.),

-   podpisových záznamů (přidělování, ochrana před zneužitím, soupis oprávnění apod.).

V našem případě se pokusíme naznačit vzor vnitropodnikové směrnice – Podpisový regulativ, ve kterém bude řešeno co nejvíce možných variant a způsobů.

Novelizovaný zákon o účetnictví (proveden zákonným opatřením) s účinností od 1. ledna 2014 pozměnil některé vazby na osoby odpovědné za vedení účetnictví, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených zákonem o účetnictví. Uveďme si, že nově stanovenými je:

-   U svěřenských fondů – správce. Pokud je několik správců pověřených společnou správou, odpovídají společně a nerozdílně;

-   U svěřenských fondů, které jsou investičním fondem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy – správce a obhospodařovatel společně a nerozdílně;

-   U ostatních investičních fondů bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy – administrátor a obhospodařovatel společně a nerozdílně;

-   U dalších účetních jednotek bez právní osobnosti – osoba, které je uloženo sestavit účetní závěrku, a osoba, která jedná jménem účetní jednotky, případně jiná osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, a to společně a nerozdílně.

12.1 Odpovědnost za vedení účetnictví

Pokud budeme chtít zjistit, kdo odpovídá za účetnictví u obchodních korporací, musíme nahlédnout do zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních korporacích). Pokusíme se zjistit, kde je definována odpovědnost za zmiňovanou problematiku u:

-   veřejné obchodní společnosti,

-   komanditní společností,

-   společnosti s ručením omezeným,

-   akciové společnosti a

-   družstva.

V některých případech je odpovědnost stanovena přímo v zákoně o obchodních korporacích („odpovídá za…“), jinde musíme vyjít z obecné odpovědnosti (rozhodování, souhlasu apod.) společníka.

Odpovědnost za vedení účetnictví u veřejné obchodní společnosti

Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba.

K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. Vzájemné právní poměry společníků se řídí společenskou smlouvou. V případě, kdy ve společenské smlouvě není dohodnuto jinak, jsou podíly společníků stejné.

Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, kteří splňují požadavky stanovené zákonem o obchodních korporacích (viz § 46). Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, kteří splňují uvedené požadavky, nebo jeden z nich. K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. Takže důležitý závěr u veřejné obchodní společnosti: velice důležitým a nezaměnitelným dokumentem pro tuto oblast je společenská smlouva.

I z tohoto důvodu se jeví jako rozumné ustanovení zákona o obchodních korporacích, ve kterém se praví, že každý společník může nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje. To platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

Odpovědnost za vedení účetnictví u komanditní společnosti

Zákon o obchodních korporacích u komanditní společnosti nedefinuje přímo odpovědnost za vedení účetnictví, ale § 125 stanoví, že ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, rozhodují všichni společníci, přičemž zvlášť hlasují komplementáři a zvlášť komanditisté (pokud společenská smlouva neurčí jinak). Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, kteří splňují stanovené požadavky (viz výše). Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z komplementářů, nebo jeden z nich.

V této souvislosti je nezbytné říci, kdo je komplementář a kdo komanditista. Komplementář (jeden nebo více) je společník komanditní společnosti, který ručí věřitelům společnosti celým svým majetkem, jak zákon o obchodních korporacích říká – neomezeně. Komanditista (jeden nebo více) je společník komanditní společnosti, který ručí za dluhy společnosti jen do výše svého vkladu zapsaného v obchodním rejstříku.

Odpovědnost za vedení účetnictví u společnosti s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů. Podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je podíl základní. Určí-li tak společenská smlouva, může společník vlastnit více podílů, a to i různého druhu.

Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán. Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak.

A důležité je ustanovení § 196 zákona o obchodních korporacích. Zde je přímo uvedeno, že jednatel zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech společnosti.

Odpovědnost za vedení účetnictví u akciové společnosti

U akciové společnosti je důležitý systém vnitřní struktury společnosti. Zákon o obchodních korporacích rozlišuje:

-   systém dualistický – systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada,

-   systém monistický – systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel.

Dualistický systém

V systému dualistickém je statutárním orgánem společnosti představenstvo, kterému přísluší obchodní vedení společnosti. Nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení. Z toho také vyplývá, že představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty.

Monistický systém

V monistickém systému je struktura orgánů takováto:

-   výkonným a zároveň statutárním orgánem je statutární ředitel,

-   kontrolním orgánem je správní rada.

Statutární ředitel je statutárním orgánem společnosti, aplikují se na jeho postavení obdobně a podle okolností ustanovení o představenstvu. Statutárním ředitelem může být i předseda správní rady. Statutárnímu řediteli přísluší obchodní vedení společnosti.

Základním orgánem společnosti je správní rada. Pravidla pro svolání správní rady upraví stanovy, jednání správní rady svolává její předseda. Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon.

Odpovědnost za vedení účetnictví u družstva

Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Statutárním orgánem družstva je představenstvo. Tomu také přísluší obchodní vedení družstva.

Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá členské schůzi ke schválení účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty.

12.2 Schválení účetní závěrky, popř. rozdělení zisku

Schválení účetní závěrky, resp. rozdělení zisku, musí proběhnout postupem, který je předepsán v zákoně o obchodních korporacích. (pro výše uvedené formy podnikatelských subjektů). Je třeba říci, že pokud má účetní jednotka povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem, musí tento krok ověření účetní závěrky předcházet.

Poznámka

Problematikou auditu se v tomto příspěvku věnovat ale nebudeme.

Schválení účetní závěrky u veřejné obchodní společnosti

Úprava práv a povinností společníků u veřejné obchodní společnosti je ponechána zásadně na společenské smlouvě. V § 112 zákona o obchodních korporacích se uvádí, že zisk a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem.

Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí mezi společníky rovným dílem.

Obsahuje-li společenská smlouva odchylné ustanovení jen pro podíl na zisku nebo jen pro podíl na ztrátě, platí, existují-li pochybnosti, že se toto ustanovení společenské smlouvy vztahuje jak na podíl na zisku, tak na podíl na ztrátě.

Takže další obecný závěr – u veřejné obchodní společnosti nezapomenout do společenské smlouvy stanovit způsob schvalování účetní závěrky.

Schválení účetní závěrky u komanditní společnosti

Jak již bylo uvedeno, pouze komplementářům je vyhrazeno obchodní vedení (statutárním orgánem komanditní společnosti jsou všichni komplementáři, popř. jen někteří nebo jeden z nich). V případě, kdy rozhodování ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, může způsob určit společenská smlouva. Pokud však v tomto směru mlčí, rozhodují v takových věcech všichni společníci. O věci hlasují zvlášť komplementáři a zvlášť komanditisté.

Co se týká rozdělení zisku a ztráty, zůstalo zachováno pravidlo o dělení zisku či ztráty mezi společnost a komplementáře. Pokud neurčuje společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí podle § 112 zákona o obchodních korporacích – viz výše. Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou.

Schválení účetní závěrky u společnosti s ručením omezeným

Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za účetní období, ledaže zákon o obchodních korporacích nebo společenská smlouva určí, že valná hromada má být svolána častěji.

Do působnosti valné hromady patří (mimo jiné) schvalování řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát. Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

Schválení účetní závěrky u akciové společnosti

I u akciové společnosti vykonávají akcionáři své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.

Stejně, jako tomu bylo u společnosti s ručením omezeným, i u akciové společnosti náleží do působnosti valné hromady schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty.

Schválení účetní závěrky u družstva

Orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo, kontrolní komise a jiné orgány zřízené stanovami. Pro naše popisované téma je třeba se zmínit o členské schůzi, protože právě do působnosti členské schůze patří schvalování řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky, popřípadě mezitímní účetní závěrky.

Členská schůze, na které se má projednat řádná účetní závěrka, se musí konat nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období, za které je řádná účetní závěrka sestavena. A ještě jedna informace – právo zúčastnit se členské schůze mají členové družstva, likvidátor a osoby, o nichž tak stanoví jiný právní předpis.

12.3 Smluvní zastoupení

Občanský zákoník v § 441 až 449 definuje obecná ustanovení smluvního zastoupení. Pokud si ujednají strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Při zmocnění právnické osoby náleží výkon zástupčího oprávnění do působnosti jejího statutárního orgánu. K výkonu zastoupení je oprávněna i osoba, kterou statutární orgán určí.

V § 450 až 456 pak občanský zákoník definuje prokuru. Udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Zcizit nebo zatížit nemovitou věc je však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno.

Při udělení prokury musí být výslovně uvedeno, že jde o prokuru. Uděluje-li podnikatel prokuru pro některou pobočku svého obchodního závodu nebo pro některý z několika svých obchodních závodů, označí výslovně pobočku nebo obchodní závod. Prokurista není oprávněn přenést prokuru na někoho jiného ani udělit další prokuru.

Je-li prokura udělena několika osobám, zastupuje každá z nich podnikatele samostatně, ledaže je při udělení prokury určeno něco jiného. Omezení prokury vnitřními pokyny nemá účinky vůči třetím osobám, i když bylo zveřejněno.

Poznámka

Zakazuje se udělit prokuru právnické osobě.

12.4 Podpisové záznamy

V úvodu jsme si sdělili základní povinnost účetních jednotek vyplývajících ze zákona o účetnictví, a sice že účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu. Toto by mělo být stanoveno takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy připojeny.

Z tohoto ustanovení vyplývá několik důležitých pojmů či názvů, ke kterým bychom se měli vyjádřit, abychom porozuměli správnému smyslu a významu požadavku zákona o účetnictví na vnitřní předpis. A sice jde o následující kategorie:

-   účetní záznam,

-   podpisový záznam,

-   identifikační záznam a

-   oprávnění, povinnost a odpovědnost osob.

Pokusme se ke každému uvedenému pojmu uvést základní informace, které nám jistě pomohou při plnění zákonného požadavku.

Začněme účetním záznamem. Abychom pochopili podstatu, vyjděme ze základního ustanovení, které definuje předmět účetnictví. Zákon o účetnictví v § 2 stanovuje, že účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Jinými slovy lze říci, že předmětem účetnictví je:

-   znázornění finanční a majetkové struktury účetní jednotky včetně změn, které v průběhu její činnosti nastávají,

-   sledování výnosů a nákladů a

-   zjištění výsledku hospodaření (rozpoznání efektivnosti účetní jednotky).

Abychom byli schopni docílit tohoto poslání účetnictví, musíme mít k dispozici nástroj, kterým budeme naplňovat požadované kroky. Zákon o účetnictví ukládá účetním jednotkám povinnost vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů. Z toho vyplývá, že účetní záznam je základní stavební buňkou účetnictví.

Definice účetního záznamu je uvedena v § 4 odst. 10 a 11, ze kterých vyplývá, že účetním záznamem se rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví a každou takovouto skutečnost, týkající se vedení účetnictví, jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy. Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do účetních záznamů nesoucích souhrnnou informaci. Zákon o účetnictví říká, že takovými účetními záznamy jsou zejména:

-   účetní doklady,

-   účetní zápisy,

-   účetní knihy,

-   odpisový plán,

-   inventurní soupisy,

-   účtový rozvrh,

-   účetní závěrka a

-   výroční zpráva.

Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném zákonem o účetnictví. Z uvedeného výčtu bude nezbytné se zmínit o účetních dokladech, které definuje zákon o účetnictví v § 11. Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat:

-   označení účetního dokladu – jak účetní doklady označovat (nazývat), není žádným předpisem stanoveno, nikde nenajdeme jednoznačné názvosloví pro účetní doklady. Záleží na každé účetní jednotce, jaké názvy pro své účetní doklady zvolí;

-   obsah účetního případu a jeho účastníky – opět není nikde stanoveno názvosloví či pojmy pro obsah účetního případu. Identifikaci účastníků účetního případu lze provést na základě identifikačního čísla, jména či názvu, adresy apod. V této souvislosti je třeba upozornit, že náležitosti daňového dokladu stanovuje zákon o DPH;

-   peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství – nezbytný údaj pro správné zaúčtování. V případě cizí měny je třeba neopomenout odlišit a přepočítat na měnu českou;

-   okamžik vyhotovení účetního dokladu – v některých případech již nestačí pouhý den, ale je třeba specifikovat i blíže (konkrétní časový údaj), např. pro případ nutnosti sestavit mezitímní účetní závěrku k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne. Dále je nezbytné upozornit na problematiku daňových dokladů dle zákona o DPH (zejména den uskutečnění zdanitelného plnění), vystavování a zúčtování cestovních příkazů (dokladů) apod.;

-   okamžik uskutečnění případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení účetního dokladu;

-   podpisový záznam – jde o záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo elektronický podpis podle zvláštního právního předpisu anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity na místě, kde se vyžaduje vlastnoruční podpis:

–  osoby odpovědné za účetní případ – tzn. osoba odpovědná za daný účetní případ [hospodářkou operaci, která ovlivňuje stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků (dluhů) a jiných pasiv, dále náklady a výnosy nebo výdaje a příjmy a výsledek hospodaření], např. jednatel, ředitel, předseda představenstva apod.;

–  osoby odpovědné za jeho zaúčtování – tzn. účetního;

–  osoby odpovědné za provedení účetního zápisu – v tomto případě nejde o podpis (podpisový záznam) vztahující se přímo k dokladu (účetnímu záznamu), ale k zápisu do účetních knih. K tomuto zápisu musí být připojen podpisový záznam osoby provádějící tento záznam, s výjimkou shodnosti osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu a osoby odpovědné za provedení účetního zápisu.

Dalšími důležitými účetními záznamy, o kterých se zmíníme, jsou účetní zápisy. Jejich definici nalezneme v § 12 zákona o účetnictví. Jak je zde přímo uvedeno, účetní zápisy jsou účetní záznamy, jejichž obsah je určen ustanoveními zákona o účetnictví, která se týkají účetních knih. Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který neohrozí splnění požadavků jiných právních předpisů.

Podpisové záznamy nejsou zákonem o účetnictví požadovány pouze u účetních dokladů. Pokud budeme uvedenou zákonnou normou listovat dále, narazíme na inventurní soupisy, které jsou taktéž výše uvedeny, jako jedním z účetních záznamů. Mezi závazně stanovené náležitosti patří (mimo jiné) i podpisový záznam osoby odpovědné za bližší specifikaci prováděné inventarizace tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky (dluhy) jednoznačně určit a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventarizace.

Vedle inventarizace je podpisový záznam i nezbytný v případě účetní závěrky, která se sestavuje ke konkrétnímu rozvahovému dni a tvoří komplexní obraz o účetní jednotce, o jejím hospodaření za uplynulé účetním období. Jak všichni víme, účetní závěrka je nedílný celek, který tvoří rozvaha (neboli bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

Účetní závěrka musí obsahovat formálně právní náležitosti:

-   jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky,

-   identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno,

-   právní formu účetní jednotky,

-   předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,

-   rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,

-   okamžik sestavení účetní závěrky.

Vedle uvedených skutečností, musí k účetní závěrce být připojen podpisový záznam statutárního orgánu nebo podpisový záznam účetní jednotky (fyzické osoby, která vede účetnictví). Připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou.

12.5 Průkaznost účetních záznamů

Další významnou skutečností, kterou je při probírání našeho tématu potřebné zdůraznit, je průkaznost účetního záznamu. Je nezpochybnitelné, že v řízení ve věcech týkajících se účetnictví, nebo vycházejících z účetnictví, lze použít k důkazu průkazné účetní záznamy, které splňují požadavky zákona o účetnictví. Jistě nás nepřekvapí, že účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních záznamů a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením. Průkaznost účetních záznamů je velice důležitým faktorem (nejen) v rámci daňového řízení. Proto se u této záležitosti podrobněji zastavíme.

Zákon o účetnictví za průkazný účetní záznam považuje pouze:

a) účetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností, kterou tento záznam prokazuje,

b) účetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných účetních záznamů, nebo

c) účetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky, k němuž je připojen podpisový záznam osoby oprávněné a odpovědné.

Závažným zjištěním pro účetní jednotku by mohlo být, že pokud obsah účetního záznamu neodpovídá skutečnosti, je povinna od tohoto okamžiku považovat tento účetní záznam za neprůkazný, byť splňuje ustanovení výše uvedené pod písmeny b) a c).

Účetní záznam určený k přenosu musí být podepsán vlastnoručním podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě. Pokud účetní záznam není podepsán před předáním k přenosu, musí být podepsán nejpozději v okamžiku jeho předání k přenosu.

Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo elektronický podpis podle zvláštního právního předpisu (zákon o elektronickém podpisu) anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Jak se můžeme v zákoně o účetnictví dočíst, na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity na místě, kde se vyžaduje vlastnoruční podpis.

Poznámka

U případů týkajících se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky lze použít jako podpisový záznam vlastnoruční podpis nebo uznávaný elektronický podpis anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě.

Shrneme-li uvedené informace, můžeme říci, že připojením podpisového záznamu se rozumí:

-   u účetního záznamu v písemné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem,

-   u účetního záznamu v technické formě jeho podepsání elektronickým podpisem anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě,

-   u účetního záznamu ve smíšené formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem na listinné části a současně u částí účetního záznamu v technické formě obsahující digitální data jejich podepsání elektronickým podpisem anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě.

Účetní záznam v písemné formě podepsaný vlastnoručním podpisem, který se shoduje s podpisovým vzorem vyhotoveným účetní jednotkou, se považuje za průkazný bez ohledu na to, zda se týká výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky.

Vedle podpisového záznamu je třeba rozlišovat identifikační záznam. Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznam, který není podpisovým záznamem, připojený k jinému účetnímu záznamu:

a) automaticky technickým prostředkem nebo

b) fyzickou osobou odpovědnou za obsah účetního záznamu,

který umožňuje jednoznačné určení uvedeného technického prostředku nebo fyzické osoby.

V této souvislosti je důležitá informace, že zákon o účetnictví nevyžaduje žádný podpis odběratele či dodavatele z účetní jednotky stojící na druhé straně daného smluvního vztahu, či razítko té či oné strany.

Podstatou dále navrhovanou směrnicí je splnit (mimo jiné) požadavek zákona o účetnictví, který žádá od účetních jednotek stanovení oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu. Toto musí být provedeno takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy připojeny.

Jednou z možností, která se v praxi vyskytuje nejčastěji (vedle projekčně programové dokumentace s určením a přiřazováním identifikačních záznamů – té se asi nemá význam blíže věnovat, protože se jedná o individuální záležitost každého software či informačního systému, které nelze na tomto místě plnohodnotně popisovat), je vypracování mechanismu stanovování podpisových vzorů, které budou sloužit k dokladování toho, že osoba odpovědná za danou operaci schválila daný účetní záznam, což zákon o účetnictví požaduje. Samozřejmě bude záležet na velikosti účetní jednotky a „roztříštěnosti“ přidělených (delegovaných) pravomocí a odpovědností.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Podpisové záznamy (identifikační záznamy, podpisové vzory)

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice upravuje rozsah zavazování, oprávnění a způsob podpisování písemností vydaných akciovou společností ABCXYZ a.s.

Odpovědnost vyplývající z legislativy a vnitropodniková úprava

Statutárním orgánem obchodní korporace ABCXYZ a.s. je představenstvo. Jménem obchodní korporace navenek jednají vůči třetím osobám (před soudy, jinými orgány) samostatně předseda představenstva nebo místopředseda představenstva a člen představenstva společně (dva členové představenstva apod.) – viz výpis z obchodního rejstříku.

Podepisování za obchodní korporaci se činí takovým způsobem, že k názvu obchodní korporace (otisku razítka obchodní korporace), vypíší své jméno, příjmení, funkci, k čemuž připojí svůj podpis.

Předseda představenstva (místopředseda představenstva a člen představenstva společně) schvaluje a podepisuje.:

-   směnečné dluhy,

-   založení obchodní korporace včetně výše kapitálového vkladu,

-   smlouvy s bankami, úvěrové smlouvy (smlouvy o zřízení účtů apod.),

-   nákup kapitálových podílů, apod.

Předseda představenstva je v souladu se stanovami obchodní korporace oprávněn jednat a podepisovat za obchodní korporaci a vstupovat do závazů (dluhů), uznávat závazky (dluhy) obchodní korporace a udělovat plné moci třetím osobám, aby zastupovaly obchodní korporaci a jednaly a podepisovaly za obchodní korporaci apod.

Delegování pravomocí

Pro zajištění řádného a plynulého (vnitropodnikového) chodu obchodní korporace (útvarů apod.) je delegováno zastupování nepřítomného pracovníka. Předsedu představenstva zastupují členové vedení obchodní korporace v pořadí jím určeném (zastupuje v pořadí: finanční ředitel, obchodní ředitel, technický ředitel apod.). Zastupující osoba je oprávněna jednat a podepisovat za obchodní korporaci a vstupovat do dluhů v rozsahu do 5 mil. Kč (25 mil. Kč, dle rozsahu uvedeným dále apod.), uznávat závazky (dluhy) obchodní korporace a udělovat plné moci třetím osobám, aby zastupovaly obchodní korporaci a jednaly a podepisovaly za obchodní korporaci apod. Ostatní pracovníci oprávněni podpisovat dle této vnitropodnikové směrnice jsou zastupováni pracovníky jimi navrženými a schválnými příslušným nadřízeným. Pokud není zástupce přítomen, podepisuje zastupovaného jeho přímý nadřízený.

V interním styku mezi jednotlivými útvary obchodní korporace se k čitelnému jménu a funkci (včetně přidělené zkratky názvu útvaru apod.) připojí podpis oprávněného vedoucího. V externím styku se při vykazování písemností používá firemní razítko. Stanovy připouští (nepřipouští) podpis s písemným uvedením jména obchodní korporace bez otisku razítka. Razítko mohou (nemohou) používat vedoucí pracovníci uvedeni dále (delegovaní pracovníci apod.). Odborní ředitelé (vedoucí odborů, stanovení pracovníci apod.) jsou plně odpovědni za používání razítek a nesou plnou odpovědnost v případě jejich zneužití.

Účetní záznamy a podpisové záznamy

Za účetní záznamy (doklady) jsou v ABCXYZ a.s. považovány písemnosti (není-li dále uvedeno jinak), které musí mít tyto náležitosti:

a) označení účetního dokladu (sestavy), nevyplývá-li z jeho obsahu alespoň nepřímo, že jde o účetní doklad (sestavu) podle kterého se zaúčtování provádí,

b) popis obsahu účetního případu – např. nákup služby, nákup materiálu, výplata mzdy, zaplacení daně apod.,

c) označení jeho účastníků, nevyplývá-li z účetního dokladu (sestavy) alespoň nepřímo (identifikační údaje odběratele, dodavatele, interního střediska apod.),

d) peněžní částku nebo údaj o množství a ceně, popř. zakázkové číslo, kterého se uvedená operace týká,

e) okamžik vyhotovení účetního dokladu (sestavy),

f) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodné s datem podle písmene e),

g) podpis osoby odpovědné za účetní případ,

h) podpis osoby odpovědné za jeho zaúčtování, pokud není použit postup popsaný dále.

Náležitosti účetních dokladů mohou být umístěny na více listech, které musí být spolu spojeny. Nedílnou součástí účetních dokladů jsou písemnosti prokazující správnost peněžních částek nebo údajů o množství uváděných na účetních dokladech. Tyto písemnosti se k účetním dokladům připojí. V souvislosti s touto skutečností se k účetním dokladům váže tzv. zásada dokladovosti. Podle této zásady musí být všechny účetní zápisy podloženy a doloženy účetními doklady, jimiž se ověřují hospodářské a účetní operace. Z této zásady není možné povolovat žádnou výjimku.

Účetní operace, které se provádějí na základě generovaných dat či počítačových sestav (např. zúčtování odpisů, mezd), se zaúčtují do informačního systému ÚČETNICTVÍ s odkazem na příslušnou sestavu (název, číslo a den vyhotovení). Tyto sestavy jsou považovány za účetní doklad (účetní záznam).

Varianta: Za účetní záznam se považuje přenesená informace z modulu MZDY (DLOUHODOBÝ MAJETEK apod.), ze kterého jsou měsíčně přeúčtovávány sumární hodnoty do hlavní knihy. Za ověření správných hodnot odpovídá hlavní účetní (mzdová účetní, účetní dlouhodobého majetku apod.)

Vystavování účetních dokladů

Při vyhotovování účetních dokladů je nutné v ABCXYZ a.s. dodržovat tyto zásady:

a) dochvilnost – tzn., že účetní doklad musí být vystaven bezprostředně po skončení hospodářské nebo účetní operace (viz blíže například vnitropodniková směrnice Oběh dokladů),

b) pravdivost – tzn., že musí obsahovat pravdivé a ověřitelné údaje,

c) kvalita – tzn., že údaje jsou přesné a správné.

Dodržování uvedených zásad kontroluje hlavní účetní (účetní, finanční ředitel apod.). V případě zjištění nedostatků informuje přímého nadřízeného, který vyvozuje závěry ve smyslu neplnění povinností vyplývající z pracovních smluv (náplně pracovní činnosti jednotlivých zaměstnanců apod.).

Osoby odpovědné v ABCXYZ a.s.

Osobou odpovědnou za účetní případ se v ABCXYZ a.s. rozumí oprávněná osoba vystavující účetní doklad nebo schvalující účetní operaci podle delegovaných pravomocí. Podpisové vzory jsou uloženy u hlavního účetního, (finančního ředitele apod.), jsou nedílnou součástí této směrnice.

Osobou odpovědnou za zaúčtování účetního případu se rozumí pracovník účtárny (úseku vedoucího účtárny, finančního oddělení, pracovníci ostatních úseků apod.), který provádí tzv. kontaci účetního dokladu (záznamu). Vzhledem k tomu, že tito pracovníci současně provádějí zaúčtování účetní operace do informačního systému (účetní zápis) a bylo jim přiděleno přístupové (uživatelské) právo, jsou zároveň osobami odpovědnými za provedení účetního zápisu. Vzhledem k tomu, že informační systém ÚČETNICTVÍ umožňuje pracovat pouze osobám s jednoznačně definovaným a tajným přístupovým heslem (kódem), na základě kterého lze jednoznačně identifikovat pracovníka provádějícího účetní zápis, považuje se v zaúčtování v informačním systému ÚČETNICTVÍ za průkazný způsob podpisu osoby odpovědné za účetní případ i účetní zápis. Na účetní doklad (sestavu apod.), který účetní případ dokládá, se uvede číslo zaúčtování v informačním systému, podle kterého lze jednoznačně dohledat příslušný doklad (popř. sestavu), den zaúčtování a podpis účtujícího pracovníka.

Osobami odpovědnými za zaúčtování účetního případu a provedení účetního zápisu v ABCXYZ a.s. jsou osoby stanoveny dle podpisových vzorů.

Varianta 1: Osobami odpovědnými za zaúčtování účetního případu a provedení účetního zápisu v ABCXYZ a.s. jsou:

-   Ing. Jan Skřivan – identifikační údaj v informačním systému: 010

-   Ing. Jan Holub – identifikační údaj v informačním systému: 020, atd.

Varianta 2: Osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu a provedení účetního zápisu lze definovat v jiném písemném materiálu (projekčně programové dokumentaci, uživatelské příručce, customizační knize apod.).

Varianta 3: Osobou odpovědnou za účetní případ se rozumí pracovník účtárny (úseku vedoucího účtárny, finančního oddělení, pracovníci ostatních úseků apod.), který provádí tzv. kontaci účetního dokladu. Zaúčtování účetní operace do informačního systému (účetní zápis) provádí pouze určení pracovníci účtárny, kteří jsou osobami odpovědnými za provedení účetního zápisu. Při provádění účetního zápisu (zaúčtování) do informačního systému ÚČETNICTVÍ jsou automaticky uváděny identifikační údaje (čísla) pracovníka (jméno, jiný definovatelný údaj apod.), kterým účetní jednotka dokládá podpisový záznam osoby odpovědné za provedení účetního zápisu.

Osoby odpovědné za účetní případy viz Podpisové vzory.

nebo

Varianta: Osoby odpovědné za účetní případy v ABCXYZ a.s. jsou:

-   Mgr. Jan Houska

-   Mgr. Jan Rohlík, atd.

Osobami odpovědnými za provedení účetního zápisu viz Podpisové vzory.

nebo

Varianta: Osobami odpovědnými za provedení účetního zápisu v ABCXYZ a.s. jsou:

-   p. Petr Králík – identifikační údaj v informačním systému: 90

-   p. Petr Zajíc – identifikační údaj v informačním systému: 91, atd.

Osobou schvalující zaúčtování účetního případu se rozumí osoba pověřená vedením účetnictví a sestavením účetní závěrky. V ABCXYZ a.s. je touto osobou vedoucí účtárny (hlavní účetní, finanční manažer, finanční ředitel apod.). Odsouhlasuje kontaci účetních dokladů a účetních záznamů, provádí kontroly a schvaluje všechny účetní případy promítnuté do příslušného účetního období.

Varianta: Osobou schvalující zaúčtování účetního případu se rozumí osoba pověřená vedením účetnictví a sestavením účetní závěrky. V ABCXYZ a.s. je touto osobou vedoucí účtárny (hlavní účetní, finanční manažer, finanční ředitel apod.). Podpisem (parafou) účetní závěrky schvaluje všechny účetní případy promítnuté do příslušného účetního období.

Daňové doklady jsou písemnosti, které vystavuje akciová společnost ABCXYZ v případě uskutečnění zdanitelného plnění daně z přidané hodnoty (den vyskladnění). Zpracování daňových dokladů se řídí v ABCXYZ a.s. zákony o DPH a spotřební dani.

Daňové doklady musí (dle své povahy) obsahovat náležitosti dle uvedených zákonů. Odpovědnost za správné vystavování daňových dokladů nesou odpovědní vedoucí oddělení stanoveného pro oběh daňového dokladu (hlavní účetní, účetní, konkrétní pracovníci apod.). Kontrolu provádí hlavní účetní (účetní, právník, interní kontrolor apod.).

Podpisové vzory (podpisové a identifikační záznamy)

Problematika delegování práv a povinností je řešena výše (v rámci vnitropodniková směrnice č. xx/201x Podpisový řád, která upravuje způsob podepisování písemností apod.), kde se vymezuje oprávnění podepisovat (schvalovat) písemnosti podle jejich druhu a charakteru v souladu a v návaznosti na Stanovy obchodní korporace a na příslušná ustanovení zákona o obchodních korporacích. Součástí tohoto Podpisového regulativu jsou podpisové vzory, viz výše uvedené (podpisové vzory jsou uloženy u hlavního účetního apod.).

Provozní příručka informačního systému ÚČETNICTVÍ obsahuje údaje k podpisovým vzorům používaným v tomto informačním systému v technické formě. Projekčně programová dokumentace obsahuje soupis identifikačních záznamů používaných při přenosu dat mezi jednotlivými moduly informačního systému ÚČETNICTVÍ. Přidělování těchto práv, včetně ochrany proti zneužití, je plně v kompetenci vedoucího oddělení technika řízení (hlavního účetního, finančního ředitele, technického ředitele apod.).

Možnost vstupu do informačního systému ÚČETNICTVÍ k zaúčtování účetních operací mají pouze určení pracovníci. Tito pracovníci byli proškoleni a seznámeni s informačním systémem. Ostatní (s nižším přístupovým právem) mohou data pouze prohlížet bez jakékoliv možnosti ovlivňovat nebo upravovat účetní záznamy (zápisy). Všechny doklady (zápisy) jsou jednoznačně přiřaditelné konkrétní osobě (informační systém u každého dokladu uvádí jméno osoby, která zaúčtování provedla, popř. jednoznačně přiřaditelný číselný kód). Stejná informace je k dispozici u změn kmenových záznamů dlouhodobého majetku, odběratelů a dodavatelů apod.

Varianta pro případ „vše v jedné směrnici“:

1. Osobou odpovědnou za účetní případy v ABCXYZ a.s. jsou:

druh účetního případu	částka / specifikace	odpovědná osoba
dodavatelské faktury – služby	0 – 10 000	vedoucí oddělení
	10 000 – 100 000	odborní ředitelé
	100 000 – 1 000 000	finanční ředitel
	nad 1 000 000	předseda představenstva
pokladní doklady výdajové	nákup drobného materiálu	vedoucí finančního oddělení
	platba dluhů v hotovosti	finanční ředitel
	výplata mezd	vedoucí mzdové účtárny
	apod.	apod.
atd.

 

Osoba odpovědná za účetní případ provádí přezkušování účetních dokladů z hlediska:

-   správnosti účetních zápisů v účetních dokladech a jejich souladu se skutečností (provedení, rozsah, soulad s objednávkou – požadavkem apod.),

-   správnosti výše ceny,

-   správnosti daně z přidané hodnoty,

-   správnosti početní,

-   správnosti množství v měrných jednotkách,

-   v případě dodavatelských faktur uznání výše ceny na zakázkové číslo, popř. do režie příslušného střediska, apod.

2. Osobou odpovědnou za zaúčtování účetního případu v ABCXYZ a.s. jsou:

druh účetního dokladu	funkce	odpovědná osoba
pokladní doklady	pokladní	pí Jarmila Šedivá
přijaté faktury	materiálová účetní	pan Jarmil Bílý
vydané faktury	fakturant	Ing. Jarmil Žlutý
mzdy	mzdová účetní	Mgr. Jarmila Černá
Atd.

 

Osoba odpovědná za účetní případ provádí přezkušování účetních dokladů z hlediska:

-   shodnosti sběrných účetních dokladů s původními účetními doklady,

-   úplnosti náležitostí účetních a daňových dokladů,

-   oprávnění a správnosti podpisů na účetních dokladech osob, které účetní doklady, popř. jiné písemnosti s nimi související, ověřili, schválili nebo uznali, apod.

3. Osobami odpovědnými za provedení účetního zápisu v ABCXYZ a.s. jsou:

druh účetního dokladu	funkce	odpovědná osoba	záznam v technické formě
pokladní doklady	účetní	pí Blažena Studená	kód 55
přijaté faktury		viz osoba odp. za zaúčtování účetního případu	kód 73
vydané faktury	účetní	pan Blažej Chladný	kód 35
mzdy		viz osoba odp. za zaúčtování účetního případu	kód 02
atd.

 

4. Osobou schvalující zaúčtování účetního případu a provádění formální kontroly vedení účetnictví

Tuto kontrolu v ABCXYZ a.s. provádí osoba pověřená vedením účetnictví (sestavením účetní závěrky) schvalující zaúčtování všech účetních případů, tzn. vedoucí účtárny (finanční ředitel apod.). Pod prováděním formální kontroly vedení účetnictví se rozumí:

-   dodržení podvojnosti účetních zápisů,

-   shoda úhrnu částek zaúčtovaných účetních dokladů s úhrnem obratů na účtech,

-   bilanční kontinuita účetních dat,

-   správné sestavení účetních výkazů,

-   správnost vykazování stavů jednotlivých položek aktiv a pasiv rozvahy, nákladů a výnosů ve výkazu zisku a ztráty,

-   dodržování zásad pro oceňování majetku a závazků (dluhů), pro odpisování dlouhodobého majetku, pro tvorbu a čerpání rezerv, pro časové rozlišení nákladů a výnosů se zachováním bilanční kontinuity, apod.

Formuláře Podpisových vzorů, který slouží pro porovnávání podpisu či parafy na písemných dokladech:

-   Příloha č. 1 – osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu a osoby odpovědné za provedení účetního zápisu);

-   Příloha č. 2 – osoby odpovědné za účetní případ.

Vyplněné podpisové vzory jsou uloženy u hlavního účetního (finančního ředitele apod.) a budou se aktualizovat vždy při změně obsazení funkce (do 10 dnů či každoročně k 1. 1. běžného roku, apod.).

Příloha č. 1:

Podpisový vzor v ABCXYZ a.s.

pro osoby odpovědné za:

1. zaúčtování účetního případu

pí. Katka Korunová – pokladna	-----------------------
pí. Kateřina Zlatá – přijaté faktury	-----------------------
pí. Káča Haléřová – faktury vydané	-----------------------
pí. Kateřinka Desetníková – interní doklady	-----------------------
p. Karel Kateřínek – bankovní výpisy	-----------------------

 

2. provedení účetního zápisu

pí. Katka Eurová – pokladna	-----------------------
pí. Kateřina Stříbrná – přijaté faktury	-----------------------
pí. Káča Centová – faktury vydané	-----------------------
pí. Kateřinka Šestáková – interní doklady	-----------------------
p. Karel Kačínek – bankovní výpisy	-----------------------
Atd.

 

Osoby schvalující zaúčtování účetního případu

(provádění formální kontroly vedení účetnictví)

Ing. Karel Pečlivý – hlavní účetní	-----------------------
Ing. Charles Králíček (finanční ředitel)	-----------------------

 

V Praze dne: Vypracoval:   Schválil:

Příloha č. 2

Podpisový vzor – osoby odpovědné za účetní případy v ABCXYZ a.s.

Jméno a funkce dle podpisového regulativu	Zástupce	Podpisový vzor oprávněného pracovníka	Podpisový vzor zástupce
Zásadní písemnosti právní povahy (apod.):
Ing. Karel Králík (předseda představenstva)	Ing. Pavel Králíček (místopředseda představenstva)	-----------------------	-----------------------
Nákup materiálu:
Ing. Karel Železný (vedoucí nákupu materiálu)	p. Pavel Měděný	-----------------------	-----------------------
Nákup dlouhodobého majetku:
Ing. Karel Majetek (investiční ředitel)	p. Pavel Nehmotný (vedoucí oddělení investiční výstavby)	-----------------------	-----------------------
Atd.

 

V Praze dne:                Vypracoval:                 Schválil:

13.   Druhy materiálů účtovaných přímo do spotřeby

Co by měla směrnice například obsahovat:

- druhy materiálu (zásob) přímo do spotřeby.

Český účetní standard pro podnikatele č. 015 – Zásoby uvádí, že účetní jednotka rozhodne o druzích materiálu, o kterých účtuje přímo do spotřeby, tj. bez zaúčtování na sklad. Toto rozhodnutí však musí být vždy se zřetelem k tomu, že spotřeba materiálu vykázaná v účetní závěrce musí odpovídat skutečné spotřebě materiálu.

Poznámka

Tato vnitropodniková směrnice může obsahovat i další oblasti týkající se problematiky zásob, které uvádíme ve zvláštních vzorech a návrzích směrnic. Záleží na velikosti účetní jednotky, způsobu vydávání vnitropodnikových směrnic a složitosti celého proces zpracování zásob.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Druhy materiálů účtovaných přímo do spotřeby

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Účtování zásob přímo do spotřeby

Skladová evidence se v ABCXYZ a.s. nevede pro drobný (spotřební) materiál, který je nakupován ve větším množství (balení), jako jsou šroubky, matičky, podložky, závlačky, drobné elektrické součástky, odpory, kondenzátory, trubičkové pojistky, drobné strojní součástky atd., jejichž cena bez DPH nepřesáhne 50 Kč (10 Kč, 20 Kč, 150 Kč apod.) za kus. Tento materiál je účtován přímo do spotřeby.

Barvy, ředidla, gely, vazelíny, lepidla, láhve propan-butanu apod. se v ABCXYZ a.s. považují za režijní materiál z důvodu minimální spotřeby a obtížného určení spotřeby na konkrétní zakázkové číslo. Ve výjimečných případech však lze výše uvedený materiál přiřadit určité zakázce – v případě nadměrné materiálové náročnosti těchto komponent (vyplývá-li z technologického postupu).

Materiál, který byl zakoupen za účelem režijní spotřeby firmy ABCXYZ a.s., se účtuje přímo do režie a nevede se v rámci skladové evidenci.

14.   Způsob účtování o zásobách (způsob A nebo B)

Co by měla směrnice například obsahovat:

- stanovení průběžného způsobu A účtování zásob,

- stanovení periodického způsobu B účtování zásob, apod.

Český účetní standard pro podnikatele č. 015 – Zásoby hovoří o tom, že o zásobách se účtuje buď průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem B. Účetní jednotka může zaúčtovat zásoby způsobem A i způsobem B. Omezení je uvedeno v případě účtování podle míst uskladnění (odpovědných osob). V takovém případě může být uplatněn pouze jeden z uvedených způsobů.

Při průběžném systému, který je označován jako způsob A, se účtuje v průběhu účetního období přes účet pořízení (materiálu nebo zboží) a jsou využívány účty zásob. Podle jejich zůstatku lze v průběhu účetního období zjistit stav skladových zásob. Zatímco u periodického systému, který označujeme jako způsob B, se pracuje s účty zásob pouze v rámci prací na účetní závěrce a při otevírání a uzavírání účetních knih. U této metody je nezbytné pečlivě vést skladovou evidenci zásob, abychom mohli i v průběhu účetního období prokázat stav zásob včetně ocenění těchto zásob.

V průběhu účetního období, u způsobu A účtování zásob (vybíráme materiál), se složky pořizovací ceny nakupovaných zásob zaúčtují na vrub příslušného účtu pořízení materiálu účtové skupiny 11 – Materiál souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové třídy 2 nebo 3. Vnitropodnikové služby, které souvisí s přepravou dodávek zásob, se aktivují. Aktivace materiálu, služeb a zboží se účtuje na vrub příslušných účtů zásob a souvztažně ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 62 – Aktivace. Převzetí materiálu na sklad se zaúčtuje (v pořizovacích cenách u nákupů a ve vlastních nákladech u zásob vlastní výroby) na vrub účtu určeného ke sledování materiálu na skladě účtové skupiny 11 – Materiál a ve prospěch příslušného účtu pořízení materiálu. Spotřeba materiálu se účtuje běžně na vrub příslušných účtů účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy a u prodeje materiálu na vrub příslušného účtu určeného ke sledování prodaného materiálu účtové skupiny 54 – Jiné provozní náklady.

U způsobu B se v účtové třídě 1 Zásoby účtuje ke konci rozvahového dne na základě stavu zásob podle evidence o zásobách. V průběhu účetního období se složky pořizovací ceny nakupovaných zásob účtují na vrub příslušných účtů účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy se souvztažným zápisem na příslušných účtech účtové třídy 2 nebo 3. V případě vnitropodnikové služby, které souvisejí s přepravou dodávek zásob, se aktivují. Aktivace materiálu, služeb a zboží se účtuje na vrub příslušných účtů účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 62 – Aktivace.

Poznámka

Tato vnitropodniková směrnice může obsahovat i další oblasti týkající se problematiky zásob, které uvádíme ve zvláštních vzorech a návrzích směrnic. Záleží na velikosti účetní jednotky, způsobu vydávání vnitropodnikových směrnic a složitosti celého proces zpracování zásob.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Způsob účtování o zásobách (způsob A nebo B)

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

V ABCXYZ a.s. byl zvolen způsob oceňování zásob dle způsobu B. V tomto případě je vedena během roku skladová evidence, ale v účetnictví se účetní zápisy provádějí pouze koncem účetního období (k rozvahovému dni nebo ke dni, ke kterému se provádí účetní závěrka).

Vedlejší pořizovací náklady (poštovné, balné, přepravné apod.) se ve skladové evidenci přiřazují rovnoměrně k jednotlivým položkám (kusům) přijatého materiálu (k největší hodnotové položce uvedené na faktuře /při malých částkách do 5 Kč/ či obdobném dokladu apod.).

Varianta: V ABCXYZ a.s. byl zvolen způsob oceňování zásob podle průběžného systému A. V tomto případě se účetní zápisy provádějí během roku dle výstupů ze skladové evidence informačního systému ÚČETNICTVÍ (modulu ZÁSOBY), podle které se provádějí účetní zápisy skladových pohybů denně (týden, měsíčně apod.).

15.   Částky, které nepatří do nákladů účetní jednotky

Co by měla směrnice například obsahovat:

- způsob účtování částek, které nepatří do nákladů účetní jednotky.

Další důležitým rozhodnutím, které musí účetní jednotka učinit, je stanovení postupu účtování částek, které nepatří do jejich nákladů. Pokud ve vyúčtováních (fakturách) za přijaté služby nebo nákladech zúčtovaných podle jiných dokladů budou zahrnuty také částky, které nepatří do nákladů účetní jednotky, lze postupovat několika způsoby. Upozorňujeme, že se může jednat například o soukromé telefonní hovory, přepravné, nájemné či pachtovné, elektrický proud apod. A jakým způsobem může účetní jednotka postupovat? Český účetní standard pro podnikatele č. 019 – Náklady a výnosy nabízí tyto možnosti:

a) zjistí-li se před zaúčtováním příslušných vyúčtování (faktur) nároky, které mají pracovníci, popřípadě jiné účetní jednotky uhradit, částky takových nároků se zaúčtují přímo na příslušné účty účtové třídy 3,

b) nezjistí-li se tyto částky před zachycením příslušných vyúčtování (faktur), zaúčtují se částky na příslušné účty účtové třídy 5. O dodatečně přijaté náhrady nebo vyúčtované nároky na ně na účtech v účtové třídě 3 se sníží zachycené náklady v účtové třídě 5,

c) u účetních jednotek, které poskytují služby (například v cestovních kancelářích, ve veřejném stravování), se v nákladech v účtové třídě 5 účtují celé částky faktur či jiných dokladů a tržby za poskytnuté služby se vyúčtují v účtové třídě 6.

Poznámka

Tato vnitropodniková směrnice může obsahovat i další oblasti týkající se problematiky zásob, které uvádíme ve zvláštních vzorech a návrzích směrnic. Záleží na velikosti účetní jednotky, způsobu vydávání vnitropodnikových směrnic a složitosti celého proces zpracování zásob.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Částky, které nepatří do nákladů účetní jednotky

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

V účetní jednotce ABCXYZ a.s. se touto směrnicí stanovují zásady pro účtování částek, které nepatří do nákladů této účetní jednotky. Jako příklad takových položek je:

-   část telefonních hovorů využívaných pro soukromé účely,

-   nájemné za využívání prostoru jinou účetní jednotkou, apod.

V případě zjištění, že v přijatých fakturách (vyúčtováních) za přijaté služby nebo nákladech zúčtovaných podle jiných dokladů jsou zahrnuty částky, které nepatří do nákladů účetní jednotky, účetní záznam bude proveden s ohledem na poměrnou část připadající účetní jednotce ABCXYZ a.s. a část, která nepřísluší do nákladů účetní jednotky ABCXYZ a.s. Tato zbývající část bude zúčtována na příslušný účet účetní třídy 3 – Zúčtovací vztahy, konkrétně účet 315 – Ostatní pohledávky. Odpovědnost za správné provedení má v ABCXYZ a.s. účetní všeobecné účtárny (materiálové účtárny, účetní apod.).

 

Varianta: Uvedené případy se účtují celé na příslušné účty třídy 5. Po zjištění výše poměrné části, která není nákladem ABCXYZ a.s., účetní všeobecné účtárny zúčtuje interním dokladem přeúčtování s vystornováním poměrné části z nákladů (minusem na stranu MD, plusem na straně DAL – dle možnosti používaného informačního systému) souvztažně k pohledávkovému účtu třídy 3 – Zúčtovací vztahy, konkrétně k účtu 315 – Ostatní pohledávky. Odpovědnost za správně provedený účetní záznam má vedoucí materiálové účtárny, který musí danou operaci schválit.

16.   Způsob oceňování zásob a rozpouštění nákladů

Co by měla směrnice například obsahovat:

- způsoby oceňování,

- způsoby oceňování (pořizovací cena a vlastní náklady),

- metodika účtování zásob,

- rozpouštění vedlejších pořizovacích nákladů, apod.

Český účetní standard pro podnikatele č. 015 – Zásoby v bodě 3.3. uvádí, že pořizovací cenu zásob lze rozdělit na cenu pořízení nebo na předem stanovenou cenu pořízení a odchylku od skutečné ceny pořízení a náklady s pořízením související. Při vyskladnění zásob se tyto náklady, popřípadě odchylky, rozpouštějí způsobem stanoveným vnitřním předpisem účetní jednotky.

Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících pak specifikuje Vyhláška v § 49. Tato metoda stanoví, že součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a zápůjček poskytnutých na jejich pořízení, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.

Náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.

Pokud jsou u stejného druhu zásob využity způsoby ocenění cenou, která vychází z ocenění jejich úbytků, pak v rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění. Pokud je využit vážený aritmetický průměr, počítá se nejméně jednou za měsíc. Rozeznáváme následující způsoby oceňování zásob:

a) FIFO (first in, first out) – první do skladu, první ze skladu. V tomto případě se náklady na pořizované zásoby shromáždí na účtu pořízení. Jejich celková výše se na základě příjemky přeúčtuje na sklad. Zjištěné vedlejší náklady se rozpouštějí do ceny jednotlivých skladových položek. Při vyskladnění je konkrétní položka zásob vydávána za nejstarší cenu. Tento způsob předpokládá evidenci podle jednotlivých dodávek. Konečný zůstatek představuje ocenění v nejnovějších cenách, oproti ocenění spotřeby, která je ve „starých“ cenách.

b) Vážený průměr – při každém pořízení (příjmu) je vypočítán vážený průměr ze zásob určité položky na skladě. Všechna vyskladnění (výdeje) jsou následně oceňována takto vypočtenou průměrnou cenou. V případě váženého průměru se předpokládá fyzická zaměnitelnost jednotlivých dodávek.

c) Pevná cena – v tomto případě lze rozdělit na cenu pořízení stanovenou dle vnitropodnikového ceníku s následným výpočtem odchylky od skutečné pořizovací ceny. Jedná se o modifikaci oceňování váženým průměrem, či metodou FIFO. Oceňování je v tomto případě prováděno pomocí předem stanovené ceny (ceny stanovené účetní jednotkou) – tzv. skladové ceny. Vzniklé rozdíly mezi pevnou cenou a skutečně dosaženou pořizovací cenou, či vlastními náklady, se nazývají odchylky od skutečné pořizovací ceny, resp. skutečných vlastních nákladů. Způsob rozpouštění těchto odchylek musí být závazně stanoven účetní jednotkou ve vnitropodnikové směrnici. Tento způsob umožňuje rovněž zjistit stav zásob ve skutečných nákladech pořízení (skutečných výrobních nákladech), složených ze dvou složek: v předem stanovených nákladech upravených o oceňovací odchylky.

Poznámka

Způsob oceňování LIFO (last in, first out) – poslední do skladu, první ze skladu není možné používat. V tomto případě by se zásoby pořízené jako poslední vyskladnily jako první.

Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě jiných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.

Vlastními náklady se rozumí buď skutečná výše nákladů, nebo výše nákladů podle způsobu kalkulace výroby stanoveného účetní jednotkou. Výrobou se pak rozumí i jiná činnost, při které nevznikají hmotné produkty. Jak se lze přímo dočíst ve Vyhlášce, odchylně mohou účetní jednotky oceňovat zásoby vlastní výroby, jimiž jsou nedokončená výroba, polotovary a výrobky:

a) ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem nedokončenou výrobu pouze přímými materiálovými náklady a výrobky nebo polotovary přímými materiálovými a mzdovými náklady,

b) v hromadné a velkosériové výrobě pouze přímými náklady, jimiž jsou náklady na přímý materiál, polotovary, přímé mzdy a ostatní přímé náklady,

c) v malosériové a kusové nebo zakázkové výrobě a ve výrobě s dlouhodobým cyklem přímými náklady, výrobní režií a v případě, že výrobní cyklus přesahuje dvanáct měsíců výjimečně i správní režií.

Pořizovací cenou se rozumí ta cena, za kterou jsou zásoby skutečně pořízeny včetně nákladů s jejich pořízením souvisejících. Jako příklady se uvádí přeprava, provize, clo, pojistné atd. Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem, a se zpracováním zásob, se do pořizovací ceny aktivuje přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu. Tyto náklady s pořízením související, pokud nejsou účtovány přímo k dané položce materiálu přímo na skladě, lze rozpouštět způsobem stanoveným ve vnitropodnikové směrnici. Ve vzoru uvádíme jednu z možných variant, jak lze v praxi postupovat.

Poznámka

Tato vnitropodniková směrnice může obsahovat i další oblasti týkající se problematiky zásob, které uvádíme ve zvláštních vzorech a návrzích směrnic. Záleží na velikosti účetní jednotky, způsobu vydávání vnitropodnikových směrnic a složitosti celého proces zpracování zásob.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Způsob oceňování zásob a rozpouštění nákladů

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upravuje v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. základní zásady pro způsoby oceňování zásob a rozpouštění nákladů se zásobami souvisejících.

Způsoby oceňování

V ABCXYZ a.s. byl zvolen způsob oceňování dle způsobu FIFO (first in, first out) – první do skladu, první ze skladu.

Varianta 1: V ABCXYZ a.s. byl zvolen způsob oceňování dle váženého průměru. Přepočet průměrných cen se provádí po zúčtování každého příjmu. Odpovědnost za správné přepočítání průměrných cen má vedoucí zásobování (skladník apod.).

Varianta 2: V ABCXYZ a.s. byl zvolen způsob oceňování dle pevně stanovených cen dle vnitropodnikového ceníku. Tento ceník sestavuje oddělení vnitropodnikových cen (kalkulací apod.). Dopočet do průměrných cen (pořizovacích cen) se provádí v okamžiku každého jednotlivého výdeje (při skladové závěrce apod.). Odchylka mezi pevnou cenou (pořizovací cenou) a průměrnou cenou je zúčtovávána do položky kalkulačního vzorce „Materiál – odchylka od průměrné ceny“. Odpovědnost za správné přepočítání odchylek od průměrných cen má vedoucí zásobování (vedoucí výpočetního střediska, správce systému, účetní apod.).

Způsoby oceňování (pořizovací cena a vlastní náklady)

V ABCXYZ a.s. se oceňuje:

-   materiál – pořizovací cenou, popř. vlastními náklady,

-   nedokončená výroba – vlastními (skutečnými) náklady na nedokončenou výrobu vynaloženými včetně části nepřímých nákladů, která se k této činnosti vztahuje (výrobní režie).

-   výrobky – na úrovni nedokončené výroby,

-   zboží – pořizovací cenou,

-   poskytnuté zálohy a závdavky na zásoby – nominální hodnotou, atd.

Do pořizovací ceny se v ABCXYZ a.s. zahrnují i náklady na přepravu, provize, clo a pojistné.

V případě inventarizačních přebytků (vrácení odpadového materiálu z výroby apod.) se použije pro ocenění reprodukční pořizovací cena. Reprodukční pořizovací cenu stanoví v ABCXYZ a.s. vedoucí zásobování (technický zástupce výroby, externí znalec apod.).

Účtování zásob v ABCXYZ a.s.

Materiál

V průběhu kalendářního roku se materiál účtuje na účty uvedené v Účtovém rozvrhu ABCXYZ a.s.

Varianta: V průběhu kalendářního roku se materiál účtuje na následující analytické účty:

č. účtu	Název a příklady	typ účtu
501.01	Materiál spotřební (např. hmoždinky, barvy, šroubky, láhve propan-butan apod.)	režijní účet
501.02	Materiál výrobní (materiál, který je evidován ve skladové evidenci)	jednicový účet
501.03	Pohonné hmoty	režijní účet
501.04	Kancelářské potřeby	režijní účet
501.05	Materiál ostatní (např. předplatné, odborná literatura apod.)	režijní účet
501.06	Ochranné pomůcky (např. pracovní oděv, rukavice apod.)	režijní účet
501.08	Vedlejší pořizovací náklady (poštovné, balné, dopravné apod.)	jednicový účet
atd.

 

Varianta: Při způsobu účtování A je o jednotlivých pohybech materiálu účtováno průběžně na základě denních (týdenních, měsíčních apod.) skladových závěrek. Odpovědnost za správné proúčtování skladových pohybů má v ABCXYZ a.s. vedoucí materiálové účtárny (účetní, hlavní účetní apod.).

Nedokončená výroba

Zásoby nedokončené výroby jsou v ABCXYZ a.s. evidovány v informačním systému ÚČETNICTVÍ (v modulu NEDOKONČENKA).

V ABCXYZ a.s. se sestavuje kalkulace úplných vlastních nákladů. Kalkulační vzorec má následující podobu:

Přímý materiál

+     Přímé mzdy

+     Výrobní (provozní) režie

=     Vlastní náklady výroby

+     Správní režie

=     Vlastní náklady výkonu

+     Odbytové náklady

=     Úplné vlastní náklady výkonu

+     Zisk (ztráta)

=     Cena výkonu

Varianta 1: V ABCXYZ a.s. se sestavuje kalkulace variabilních nákladů. Kalkulační vzorec má následující podobu:

Přímý materiál

+     Variabilní náklady výroby

+     Fixní náklady výroby

+     Ostatní přímé náklady

=     Vlastní náklady výroby

+     Obchodní náklady

=     Neúplné vlastní náklady

+     Hrubé rozpětí

=     Prodejní cena

Hrubé rozpětí představuje rozdíl mezi prodejní cenou a neúplnými vlastními náklady, přičemž součet hrubého rozpětí jednotlivých obchodních případů za určité časové období představuje hrubý příspěvek krytí.

Účtování nedokončené výroby

V průběhu účetního období se v ABCXYZ a.s. (způsob B) na účtu 112 – Nedokončená výroba neprovádějí žádné účetní zápisy a vynaložené náklady na výrobu se běžně účtují na příslušných účtech účtové třídy 5 – Náklady. Vlastní účtování o nedokončené výroby probíhá k rozvahovému dni.

Varianta: Při způsobu účtování A je o jednotlivých pohybech nedokončené výroby účtováno průběžně na základě denních (týdenních, měsíčních apod.) skladových závěrek (jednotlivých náběhů, odvádění položek kalkulačního vzorce apod.). Odpovědnost za správné proúčtování skladových pohybů má v ABCXYZ a.s. vedoucí materiálové účtárny (účetní, hlavní účetní apod.).

Polotovary vlastní výroby

Zásoby polotovarů vlastní výroby jsou v ABCXYZ a.s. evidovány v informačním systému ÚČETNICTVÍ (v modulu POLOTOVARY).

Varianta 1: Polotovary vlastní výroby jsou v ABCXYZ a.s. sledovány dle místa uložení (dle zakázek apod.). Plnění (převod) polotovarů vlastní výroby na sklad č. 20 je uskutečňováno na základě kompletky polotovarů vlastní výroby. Příjem polotovarů vlastní výroby je zabezpečován skladníkem (odpovědným pracovníkem apod.). Výdej se provádí na základě výdejky vyhotovené dle informačního systému ÚČETNICTVÍ. Jednotlivé pohyby polotovarů jsou prováděny bezprostředně do informačního systému (každý den, do okamžiku skladové závěrky apod.). Účetní zápisy provádí skladová účetní (materiálová účetní, skladník apod.).

Účtování polotovarů vlastní výroby

V průběhu účetního období se v ABCXYZ a.s. na účtu 122 – Polotovary vlastní výroby neprovádějí žádné účetní zápisy (způsob účtování B). Vlastní účtování polotovarů vlastní výroby probíhá k rozvahovému dni.

Varianta: Při způsobu účtování A je o jednotlivých pohybech polotovarů vlastní výroby účtováno průběžně na základě denních (týdenních, měsíčních apod.) skladových závěrek. Odpovědnost za správné proúčtování skladových pohybů má v ABCXYZ a.s. vedoucí materiálové účtárny (účetní, hlavní účetní apod.).

Výrobky

Zásoby výrobků jsou v ABCXYZ a.s. evidovány v informačním systému ÚČETNICTVÍ (v modulu VÝROBKY).

Varianta 1: Výrobky jsou v ABCXYZ a.s. sledovány dle místa uložení (dle zakázek, dle oborů apod.). Plnění (převedení, kompletace) výroby na sklad č. 30 je prováděno na základě kompletky ve výrobě. Příjem výrobků je zabezpečován skladníkem (odpovědným pracovníkem apod.). Výdej se provádí na základě prodejky (výdejky, dodacího listu, faktury apod.) vyhotovené v informačním systému ÚČETNICTVÍ. Jednotlivé pohyby výrobků jsou prováděny bezprostředně do informačního systému (každý den, do okamžiku skladové závěrky apod.). Účetní zápisy provádí skladová účetní (materiálová účetní, skladník apod.).

Účtování výrobků

V průběhu účetního období se v ABCXYZ a.s. na účtu 123 – Výrobky neprovádějí žádné účetní zápisy (způsob účtování B). Vlastní účtování o výrobcích probíhá k rozvahovému dni.

Varianta: Při způsobu účtování A je o jednotlivých pohybech výrobků účtováno průběžně na základě denních (týdenních, měsíčních apod.) skladových závěrek. Odpovědnost za správné proúčtování skladových pohybů má v ABCXYZ a.s. vedoucí účtárny realizace (účetní, hlavní účetní apod.).

Zboží

Zásoby (obchodního) zboží jsou v ABCXYZ a.s. evidovány v informačním systému ÚČETNICTVÍ (v modulu ZBOŽÍČKO).

Varianta 1: Zboží je v ABCXYZ a.s. sledováno dle místa uložení (dle zakázek, dle oborů apod.) na skladě č. 50. Příjem zboží je zabezpečován skladníkem (odpovědným pracovníkem apod.) na základě dokladu o příjmu zboží (dodací list apod.). Výdej se provádí na základě prodejky (výdejky, dodacího listu, faktury apod.) vyhotovené v informačním systému ÚČETNICTVÍ. Jednotlivé pohyby výrobků jsou prováděny bezprostředně do informačního systému (každý den, do okamžiku skladové závěrky apod.). Odpovědnost za správné proúčtování skladových pohybů má v ABCXYZ a.s. vedoucí materiálové účtárny (účetní, hlavní účetní apod.).

Účtování zboží

V průběhu účetního období se v ABCXYZ a.s. zboží účtuje na účet 504.01 Prodané zboží a 504.02 Vedlejší pořizovací náklady zboží (způsob účtování B). Vlastní účtování o zboží probíhá k rozvahovému dni.

Varianta: Při způsobu účtování A je o jednotlivých pohybech zboží účtováno průběžně na základě denních (týdenních, měsíčních apod.) skladových závěrek. Odpovědnost za správné proúčtování skladových pohybů má v ABCXYZ a.s. vedoucí účtárny realizace (účetní, hlavní účetní apod.).

Rozpouštění vedlejších pořizovacích nákladů

Způsob účtování A – příjem materiálu na sklad se provádí za ceny pořízení podle dodavatelských faktur, včetně nákladů s pořízením souvisejících, kterými v ABCXYZ a.s. jsou:

-   clo,

-   přeprava,

-   provize,

-   pojistné, atd.

Při nákupu za hotové se uvedené náklady na tento účet účtují z pokladních dokladů. V případě dodatečně naběhlých nákladů (materiál již vydán do zakázky či již spotřebován) nebo v případě nejednoznačné možnosti přiřazení nákladů ke konkrétní nomenklatuře (číslu materiálu) se tyto v ABCXYZ a.s. účtují na účet 112.xxx – Vedlejší pořizovací náklady. Zůstatek tohoto účtu se postupně rozpouští dle dále uvedených principů.

Rozpouštění vedlejších pořizovacích nákladů v ABCXYZ a.s.

Zůstatek účtu 112.xxx. – Vedlejší pořizovací náklady se rozpouští do režijních nákladů při měsíčních (denních, týdenních, čtvrtletních apod.) skladových závěrkách, s doúčtováním k rozvahovému dni, na základě uvedených zásad:

V průběhu účetního období při měsíčních závěrkách

V průběhu účetního období, při měsíčních (denních, týdenních, čtvrtletních apod.) skladových závěrkách, se zůstatek účtu 112.xxx rozpouští dle následujícího vzorce:

        _{zůstatek účtu 112.xxx k minulému měsíci}

k = ––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

            ^{zůstatek zásob k minulému měsíci}

Výše rozpouštěných nákladů se vypočte podle následujícího vzorce:

DN = M × k

Vysvětlivky:

DN – hodnota dodatečných nákladů,

M – hodnota materiálu v Kč vydaného na zakázková čísla za běžný měsíc,

K – koeficient pro určení poměrné části dodatečných nákladů určených k rozpuštění.

Rozpouštěné náklady se připočítají ke každému (jednicovému) výdeji za skladu.

Varianta: Zaúčtování rozpouštěných nákladů je provedeno „účetně“ přes nedokončenou výrobu a výrobky. Rozdělení účtu 613 (realizace) na střediska odbytu (realizační středisko, výrobní středisko apod.) se provede v poměru výše fakturace (odvedených normohodin apod.) za dané období.

K 31. 12. běžného roku (je-li účetním obdobím kalendářní rok)

Při účetní závěrce se dopočítá k rozvahovému dni rozdíl měsíčně účtovaných hodnot rozpouštěných v průběhu účetního období s hodnotou vypočtenou dle následujícího vzorce:

             _{zůstatek účtu 112.xxx k 1. 1. běžného roku + přírůstek účtu 112.xxx za běžný rok}

k = ––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

                     ^{zůstatek zásob k 1. 1. běžného roku + přírůstek zásob za běžný rok}

Výše rozpouštěných nákladů se vypočte podle následujícího vzorce: DN = M × k

Vysvětlivky:

DN – hodnota dodatečných nákladů k rozvahovému dni,

M – hodnota materiálu v Kč vydaného na zakázková čísla za účetní období,

k– koeficient pro určení poměrné části dodatečných nákladů určených k rozpuštění.

Rozpouštěné náklady se připočítají ke každému (jednicovému) výdeji za skladu.

Varianta: Rozdíl mezi „zálohově“ zaúčtovanými rozpuštěnými odchylkami se zaúčtuje „účetně“ přes nedokončenou výrobu a výrobky. Rozdělení účtu 613 (realizace) na střediska odbytu (realizační středisko, výrobní středisko apod.) se provede v poměru výše fakturace (odvedených normohodin apod.) za dané období.

 

17.   Konsolidační pravidla

Co by měla směrnice například obsahovat:

- vymezení konsolidačního celku,

- stanovení metody a systému konsolidace,

- stanovení účetních zásad pro podklady k sestavení konsolidované účetní závěrky,

- stanovení termínu,

- (popřípadě konsolidační tabulky), apod.

Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace. Jedná se o účetní závěrku skupiny účetních jednotek (ekonomického seskupení účetních jednotek včetně zahraničních), která slučuje stav majetku a závazků (dluhů) a dosažené výsledky hospodaření konsolidující účetní jednotky s jeho podílovou účastí v ostatních účetních jednotkách případně zahraničních podnicích, které jsou ovládanou, spoluovládanou nebo řízenou osobou nebo ve kterých vykonává podstatný vliv.

Konsolidovaná účetní závěrka poskytuje informace o finanční situaci skupiny, jako by šlo o jediný celek bez zřetele na právní vymezení jednotlivých právnických osob. Konsolidace účetních závěrek představuje proces transformace účetních závěrek jednotlivých účetních jednotek, které jsou kapitálově propojeny, do výsledné konsolidované rozvahy, výsledovky a přílohy. Důležité je, že konsolidace nemá vliv na rozdělování hospodářského výsledku či na daňovou povinnost konsolidačního celku vůči správci daně.

Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku má účetní jednotka, která je obchodní korporací a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv. Takovou účetní jednotku nazýváme konsolidující účetní jednotkou. Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit účetním jednotkám, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky, že budou konsolidovány. Současně jim sdělí informaci o vymezení konsolidačního celku a určí, které účetní záznamy a ostatní dokumenty jsou povinny tyto účetní jednotky poskytnout konsolidující účetní jednotce pro sestavení konsolidované účetní závěrky.

Vlastní konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky. Naopak konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky, které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.

Detailní podmínky pro zpracování podkladů se stanovují a vyhlašují v konsolidačních pravidlech. Ty stanoví konsolidující účetní jednotka. Podle těchto pravidel musí konsolidované účetní jednotky včetně zahraničních (konsolidované účetní jednotky) upravit předkládané údaje pro sestavení konsolidované účetní závěrky.

Konsolidující účetní jednotka vyhlásí kromě konsolidačních pravidel také vymezení konsolidačního celku, popřípadě dílčího konsolidačního celku ve formě organizačního schématu.

Mezi nejdůležitější informace, které musí být v konsolidačních pravidlech být, je především:

a) způsob oceňování majetku a závazků (dluhů),

b) požadavky na údaje určené pro konsolidaci, které předkládají konsolidované účetní jednotky,

c) termíny předkládání údajů, termíny předložení konsolidovaných účetních závěrek nižších konsolidačních celků a termín sestavení konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek v případě sestavování konsolidace po jednotlivých úrovních.

Dalším významným údajem je informace, jakou metodou bude konsolidace provedena. Konsolidující účetní jednotka je povinna pro sestavení konsolidované účetní závěrky použít metody:

a) plné konsolidace (použije se při zahrnutí konsolidované účetní jednotky do konsolidované účetní závěrky),

b) poměrné konsolidace (použije se při zahrnutí účetní jednotky pod společným vlivem do konsolidované účetní závěrky), nebo

c) konsolidace ekvivalencí či protihodnotou (použije při zahrnutí účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrky).

U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech. Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do konsolidované účetní závěrky.

17.1 Plná konsolidace

Metoda plné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek v plné výši, po jejich případném:

-   vyloučení – rozumí se vyloučení takových operací, které umožní, aby konsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky a dluhy, nákup a prodej zásob, dlouhodobého majetku, přijaté a vyplacené podíly na zisku, dary a další operace mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření;

-   přetřídění – rozumí se přetřídění takových operací v účetních závěrkách účetních jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je;

-   úpravách – rozumí se úprava operací ke sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků (dluhů) v konsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření;

do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

Charakteristika plné metody konsolidace

Plnou metodou konsolidace se, dle ČÚS č. 020, rozumí:

a) začlenění jednotlivých složek rozvahy a výkazů zisku a ztráty ovládaných a řízených osob v plné výši po případném přetřídění a úpravách do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky,

b) vyloučení účetních případů mezi účetními jednotkami konsolidovaného celku, které vyjadřují vzájemné vztahy,

c) vykázání případného konsolidačního rozdílu a jeho odpis,

d) rozdělení vlastního kapitálu ovládaných a řízených osob a jejich výsledku hospodaření na podíl připadající ovládající a řídící osobě a podíl menšinových držitelů podílových cenných papírů a podílů emitovaných konsolidovanými účetními jednotkami,

e) vyloučení podílových cenných papírů a podílů, jejichž emitentem je ovládaná a řízená osoba, a vlastního kapitálu této osoby, který se váže k vylučovaným podílovým cenným papírům a podílům,

f) vypořádání podílů se zpětnou vazbou.

Za podíly se zpětnou vazbou se rozumí cenné papíry a podíly konsolidující účetní jednotky v držení konsolidovaných účetních jednotek. Totéž platí i vůči konsolidujícím účetním jednotkám v dílčích konsolidačních celcích.

Etapy konsolidace plnou metodou

-   Přetřídění a úpravy položek účetních závěrek ovládajících a řídících osob a ovládaných a řízených osob

V prvním kroku musí dojít k přetřídění a úpravy položek účetních závěrek ovládajících a řídících osob a ovládaných a řízených osob. Přetřídění údajů za ovládající a řídící osoby a za ovládané a řízené osoby se provede s ohledem na doplněné položky konsolidované rozvahy a konsolidovaného výkazu zisku a ztráty a jejich obsahovou náplň.

Úpravy se uskuteční podle vyhlášených principů oceňování v konsolidačních pravidlech. Úpravy tohoto charakteru se provedou pouze u těch ovládaných a řízených osob, jejichž oceňovací principy se odlišují od principů stanovených konsolidačními pravidly a podstatným způsobem by ovlivnily pohled na ocenění majetku v konsolidované účetní závěrce a vykázaný výsledek hospodaření.

Poznámka

Účetní závěrky ovládaných a řízených osob, které mají sídlo v zahraničí a vedou účetnictví v cizí měně, se přepočítávají kursem platným ke dni, ke kterému je sestavována konsolidovaná účetní závěrka.

-   Úpravy ocenění aktiv a závazků (dluhů) ovládané a řízené osoby

Dalším krokem musí být úpravy ocenění aktiv a dluhů ovládané a řízené osoby. Pokud se liší významně ocenění aktiv a závazků (dluhů) v účetnictví ovládaných a řízených osob od reálné hodnoty, provede se v souvislosti se stanovením konsolidačního rozdílu úprava ocenění na reálné hodnoty aktiv a závazků (dluhů) ke dni akvizice nebo ke dni zvýšení účasti na základním kapitálu. Do konsolidované účetní závěrky se zahrnou příslušná aktiva a závazky (dluhy) ovládané a řízené osoby v tomto upraveném ocenění.

Pokud dojde k úpravám ocenění aktiv a závazků (dluhů), zároveň se provedou úpravy zachycující rozdíly z operací po dni akvizice nebo zvýšení účasti na základním kapitálu, které vyplývají ze zahrnování příslušných aktiv nebo zúčtování příslušných závazků (dluhů) na vrub nebo ve prospěch výsledku hospodaření ovládané a řízené osoby v ocenění těchto položek v účetnictví ovládané a řízené osoby a těmito operacemi vyjádřenými (oceněnými) v návaznosti na upravené ocenění příslušných položek aktiv a závazků (dluhů) pro potřeby konsolidace.

-   Sumarizace údajů účetních závěrek ovládající a řídící osoby a ovládaných a řízených osob

Dále musí dojít k sumarizaci údajů účetních závěrek ovládající a řídící osoby a ovládaných a řízených osob tak, že ovládající a řídící osoba sečte přetříděné a upravené údaje ze své účetní závěrky s přetříděnými a upravenými údaji účetních závěrek ovládaných a řízených osob.

-   Vyloučení vzájemných operací mezi ovládající a řídící osobou a ovládanými a řízenými osobami

Kompletně se vyloučí vzájemné pohledávky a dluhy a náklady a výnosy v rámci konsolidačního celku, které mají významný vliv na stav majetku, závazků (dluhů) a výsledkové položky v konsolidované účetní závěrce.

-   Vyloučení účetních operací s vlivem na výši výsledku hospodaření

Při sestavování konsolidované rozvahy a konsolidovaného výkazu zisku a ztráty se vyloučí vzájemné operace mezi ovládající a řídící osobou a ovládanou a řízenou osobou, respektive mezi ovládanými a řízenými osobami navzájem, s významným vlivem na výsledek hospodaření konsolidačního celku, mimo jiné v těchto případech:

a) prodej a nákup zásob v rámci konsolidačního celku,

b) prodej a nákup dlouhodobého majetku v rámci konsolidačního celku,

c) přijaté a vyplacené podíly na zisku v rámci konsolidačního celku.

Při použití plné metody konsolidace se vyloučí vzájemné operace mezi ovládající a řídící osobou a ovládanými a řízenými osobami a také mezi ovládanými a řízenými osobami navzájem.

Vyloučení vzájemných operací s vlivem na výsledek hospodaření se provede v souladu s vyhlášenými konsolidačními pravidly.

V případě vylučování výsledku hospodaření realizovaného z nákupů a prodejů zásob v rámci konsolidačního celku je nutno opravit v konsolidované rozvaze a konsolidovaném výkazu zisku a ztráty ocenění zásob a výnosy dosažené z prodeje zásob. Pro účely této úpravy položek konsolidované účetní závěrky je možno využít pro úpravu výnosů a změnu ocenění zásob i průměrné rentability tržeb vypočítané u dodavatelů z celkového výsledku hospodaření nebo provozního výsledku hospodaření, popřípadě lze využít oborovou či výrobkovou výnosovou rentabilitu dodavatele či jiný přesnější postup.

V případě vylučování výsledku hospodaření z nákupu a prodeje dlouhodobého majetku se výnosy z prodeje dlouhodobého majetku opraví o rozdíl mezi prodejní cenou a zůstatkovou cenou u dodavatele. Zároveň se upraví oprávky dlouhodobého majetku v konsolidované účetní závěrce.

Poznámka

O přijaté výnosy podílů na zisku se sníží výnosová položka konsolidovaného výkazu zisku a ztráty a zároveň zvýší nerozdělený zisk minulých let nebo sníží neuhrazená ztráta minulých let v konsolidované rozvaze.

-   Konsolidační rozdíl

Jedním ze základních cílů konsolidované účetní závěrky je sledování vývoje a změn konsolidovaného vlastního kapitálu v čase (v jednotlivých účetních obdobích). V praxi by žádný problém nevznikl, kdyby se tržní cena pořizovaných cenných papírů a podílů vždy rovnala účetní hodnotě. Obvykle se však akcie nakupují za cenu rozdílnou od účetní hodnoty.

Konsolidační rozdíl je rozdíl mezi pořizovací cenou podílů konsolidované účetní jednotky a jejich oceněním podle podílové účasti konsolidující účetní jednotky na výši vlastního kapitálu vyjádřeného reálnou hodnotou, která vyplývá jako rozdíl reálných hodnot aktiv a reálných hodnot cizího kapitálu ke dni akvizice nebo ke dni dalšího zvýšení účasti (dalšího pořízení cenných papírů nebo podílů). Za den akvizice se považuje den, od něhož začíná účinně ovládající a řídící osoba uplatňovat příslušný vliv nad konsolidovanou účetní jednotkou.

Konsolidační rozdíl se odepisuje do 20 let rovnoměrným odpisem, pokud neexistují důvody pro kratší dobu odpisování. Zvolená doba odpisování musí být spolehlivě prokazatelná a nesmí porušovat princip věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Konsolidační rozdíl se zúčtovává do položky zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu nebo zúčtování záporného konsolidačního rozdílu na vrub nákladů respektive ve prospěch výnosů z běžné činnosti.

Odpisy konsolidačního rozdílu se vykazují ve zvláštní položce konsolidovaného výkazu zisku a ztráty.

-   Rozdělení konsolidovaného vlastního kapitálu a vyloučení podílových cenných papírů a podílů.

Rozdělením vlastního kapitálu v konsolidované rozvaze se rozumí vyčlenění většinového podílu tvořeného součtem vlastního kapitálu ovládající a řídící osoby a jeho podílů na vlastním kapitálu ovládaných a řízených osob a jejich oddělení od menšinových podílů, tj. zbývajících podílů ostatních akcionářů a společníků obchodní korporace na vlastní kapitálu těchto konsolidovaných účetních jednotek.

Podíly, jejichž emitentem je ovládaná a řízená osoba, a vlastní kapitál ovládané a řízené osoby, který se váže k podílům v držení ovládající a řídící osoby, se vyloučí z konsolidované rozvahy.

-   Menšinový vlastní kapitál

Jedná se o pasivní rozvahové položky, ve kterých se uvádějí menšinové podíly na vlastním kapitálu ovládaných a řízených osob v členění podílů na základním kapitálu, kapitálových fondech, fondech ze zisku, nerozděleném, popřípadě neuhrazeném, výsledku hospodaření minulých let a výsledku hospodaření běžného účetního období.

-   Rozdělení konsolidovaného výsledku hospodaření běžného období

Výsledek hospodaření běžného účetního období za konsolidační celek se v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty rozdělí v příslušném poměru na konsolidovaný výsledek hospodaření za účetní období vztahující se k ovládající a řídící osobě a na menšinový podíl na výsledku hospodaření vztahující se k ostatním akcionářům a společníkům ovládaných a řízených osob.

-   Vypořádání podílů se zpětnou vazbou

Podíly se zpětnou vazbou se vypořádají v konsolidované účetní závěrce podle charakteru jejich pořízení.

V případě, že jsou pořizovány krátkodobě se záměrem jejich prodeje, se vykazují v aktivech konsolidované rozvahy v položce krátkodobého finančního majetku. V případě jejich pořízení s cílem dlouhodobého vlastnictví jsou tyto podíly vykázány jako údaj představující snížení vlastního kapitálu v položce „základního kapitálu“ ve výši jmenovité hodnoty a případný rozdíl je vypořádán v položce kapitálových fondů v konsolidované rozvaze a jsou uvedeny v příloze.

17.2 Konsolidace ekvivalenční metodou

Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti konsolidující účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách (viz výše uvedené informace) jednotlivých položek účetní závěrky.

Charakteristika konsolidace ekvivalenční metodou

Touto metodou se rozumí následující úprava údajů účetní závěrky účetní jednotky uplatňující podstatný vliv:

-   vyloučení podílů z rozvahy účetní jednotky uplatňující podstatný vliv, jejichž emitentem je konsolidovaná účetní jednotka pod podstatným vlivem, a jejich nahrazení samostatnou rozvahovou položkou podílů v ekvivalenci oceněných ve výši podílu na vlastním kapitálu konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem,

-   vypořádání rozdílu mezi oceněním podílů a konsolidační rozvahovou položkou podílu v ekvivalenci vykázáním:

–  poměrné části výsledku hospodaření konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem ve výši podílové účasti účetní jednotky uplatňující podstatný vliv v samostatné položce konsolidovaného výkazu zisku a ztráty „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“ a v samostatné rozvahové položce „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“,

–  konsolidačního rezervního fondu, který představuje akumulované podíly na výsledcích hospodaření v ekvivalenci minulých let osob pod podstatným vlivem ode dne jejich akvizice. Konsolidační rezervní fond obsahuje též podíly konsolidované účetní jednotky na změnách v úhrnné výši ostatního vlastního kapitálu (tj. bez výsledku hospodaření) daného období.

Pokud se konsolidace provádí po jednotlivých úrovních (dílčích konsolidačních celcích), část podílu na výsledku hospodaření konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem zachycená v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty dílčího konsolidačního celku se zahrnuje v plné výši do položky „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“ v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty za vyšší konsolidační celek.

Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci

Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci se týká výsledku hospodaření za běžné účetní období konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem a jeho výše se zjistí na základě podílové účasti účetní jednotky uplatňující podstatný vliv na konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem a na základě skutečně dosaženého výsledku hospodaření za období konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem ode dne akvizice do konce účetního období v roce akvizice konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem. V následujících letech se konsolidovaný výsledek hospodaření v ekvivalenci počítá jako součin podílové účasti a výsledku hospodaření konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem za účetní období.

Pokud se konsolidace provádí přímou metodou, převezme se poměrná část na výsledku hospodaření konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem odpovídající podílové účasti účetní jednotky uplatňující podstatný vliv na konsolidované účetní jednotce pod podstatným vlivem na základě přímých i nepřímých podílů.

Při použití ekvivalenční metody se vylučují prokazatelně zjistitelné vzájemné vztahy, které mají významný dopad na hodnotu vlastního kapitálu a výsledku hospodaření běžného období konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem.

Podíly na zisku obdržené od účetních jednotek konsolidovaných ekvivalenční metodou se vyloučí z výkazu zisku a ztráty účetní jednotky uplatňující podstatný vliv a zvýší se o jejich výši položka konsolidovaného rezervního fondu.

Poznámka

Konsolidační rozdíl se řeší stejně jako u plné metody.

17.3 Konsolidace poměrnou metodou

Metoda poměrné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních jednotek pod společným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách (viz výše uvedené informace), do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

Poměrnou metodou konsolidace se rozumí:

a) vzájemné vztahy včetně vypořádání podílů se zpětnou vazbou,

b) začlenění jednotlivých složek rozvahy a výkazu zisku a ztráty v poměrné výši odpovídající podílu ovládající a řídící osoby na osobě, která je ovládána ve shodě s další nebo dalšími osobami, pokud tyto osoby mají shodný podíl na základním kapitálu ovládané nebo řízené osoby po případném přetřídění a úpravách do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky,

c) vykázání případného konsolidačního rozdílu a jeho odpis,

d) vyloučení podílů, jejichž emitentem je osoba ovládaná ve shodě s další nebo dalšími osobami, pokud tyto osoby mají shodný podíl na základním kapitálu ovládané nebo řízené osoby, a vlastního kapitálu, který se váže k vylučovaným podílům.

Etapy konsolidace poměrnou metodou jsou obdobné etapám použitým při konsolidaci plnou metodou s tím, že vyloučení vzájemných operací mezi osobou ovládanou ve shodě s další nebo dalšími osobami v konsolidačním celku a vyloučení podílů se zpětnou vazbou se provede pouze v poměrné výši odpovídající podílu ovládající a řídící osoby na osobě, která je ovládána ve shodě.

Poznámka

Konsolidační rozdíly se řeší obdobně jako u plné metody.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Konsolidační pravidla

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Na základě zákona o účetnictví sestaví ABCXYZ a.s. konsolidovanou účetní závěrku za mateřskou účetní jednotku a účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku.

Vymezení konsolidačního celku

Vymezení a stanovené konsolidačního celku je zákonnou povinností konsolidující účetní jednotky. Tuto povinnost stanovuje zákon o účetnictví v § 22b. Může se jednat například takovéto vymezení:

Mateřská a.s. – konsolidující účetní jednotka

-   Dceřiná A s.r.o. – konsolidovaná účetní jednotka (65 % podíl),

-   Dceřiná B a.s. – konsolidovaná účetní jednotka (90 % podíl)

-   Dceřiná C s.r.o. – konsolidovaná účetní jednotka (53 % podíl), atd.

Vymezení konsolidačního celku – organizační schéma

 

Stanovení metody a systému konsolidace

Dle zákona o účetnictví je konsolidující účetní jednotka povinna pro sestavení konsolidované účetní závěrky použít metody plné konsolidace, poměrné konsolidace, nebo konsolidace ekvivalencí (protihodnotou).

Například:

Pro konsolidaci konsolidovaného celku MATEŘSKÁ a.s. a konsolidovaných účetních jednotek bude použita metoda plná.

Konsolidace bude provedena systémem přímé konsolidace.

Poznámka

Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek konsolidačního celku najednou, bez sestavení konsolidovaných účetních závěrek za dílčí konsolidační celky.

Stanovení účetních zásad pro podklady k sestavení konsolidované
účetní závěrky

Stanovení účetních zásad musí konsolidující účetní jednotka stanovit v konsolidačních pravidlech a následně je uvést i v příloze konsolidované účetní závěrky. Mimo jiné je nezbytné do přílohy uvést informace o použitých účetních metodách a zásadách, o změnách způsobů oceňování, postupů účtování, uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a obsahového vymezení položek oproti předcházejícímu účetnímu období, s uvedením důvodů těchto změn; u položek uvedených v konsolidované účetní závěrce, které jsou nebo původně byly vyjádřeny v cizí měně, se uvedou informace o způsobu jejich přepočtu na měnu, v níž byla sestavena konsolidovaná účetní závěrka.

Jako příklad uveďme oceňování majetku a dluhů a stanovené termínu sestavení konsolidované účetní závěrky.

Oceňování majetku a závazků (dluhů)

Přímo podle Českého účetního standardu č. 020 – Konsolidovaná účetní závěrka konsolidační pravidla obsahují způsoby oceňování majetku a závazků (dluhů).

Například:

Bude postupováno dle § 24 až 27 zákona o účetnictví.

Varianta: Účetní jednotky zařazené do konsolidačního celku oceňují jednotlivé složky majetku a závazků (dluhů) následujícím způsobem:

a) zásoby nakoupené pořizovacími cenami s využitím aritmetického průměru při vydávání do spotřeby,

b) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady (přímý materiál + přímé mzdy + výrobní režie + interní a externí kooperace) podle ročních plánových kalkulací,

c) dlouhodobý hmotný majetek vytvořený vlastní činností vlastními náklady (přímý materiál + přímé mzdy + výrobní režie + interní a externí kooperace) podle ročních plánových kalkulací,

d) dlouhodobý nehmotný majetek vytvořený vlastní činností vlastními náklady nebo reprodukčními pořizovacími cenami, pokud jsou nižší,

e) cenné papíry a majetkové účasti pořizovacími cenami.

Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek:

a) nabytý darováním

b) bezúplatně nabytý na základě smlouvy o koupi najaté věci

c) nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený.

Do pořizovacích cen nakupovaných zásob se zahrnují vedlejší náklady, např. dopravné, clo, opotřebení z vratných obalů, poštovné, provize, přirážky.

Stanovení termínu

Český účetní standard č. 020 – Konsolidovaná účetní závěrka dále stanovuje požadavky na konsolidační pravidla v tom směru, že musí obsahovat termíny předkládání údajů, termíny předložení konsolidovaných účetních závěrek nižších konsolidačních celků a termín sestavení konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek v případě sestavování konsolidace po jednotlivých úrovních.

Například:

Rozvahový den konsolidované účetní závěrky je 31. 12. 201x. Dceřiná účetní jednotka předá podklady k sestavení konsolidované závěrky (Konsolidační tabulky – viz dále apod.) nejpozději do 30. 6. 201x. Termín sestavení konsolidované účetní závěrky je 30. 9. 201x, v návaznosti na výše uvedené vymezení konsolidovaného celku, stanovení metody, systému a termínu konsolidace.

Další požadavky

Další požadavky na účetní jednotky, které budou konsolidovány (a které lze do konsolidačních pravidel uvést), jsou požadavky nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky, například:

-   všechny účetní jednotky zařazené do konsolidačního celku vypočtou odloženou daň.

Další (varianta):

-   věcná náplň účtů bude sjednocena podle platné české účetní legislativy,

-   budou zrušeny opravné položky k cenným papírům, jejichž emitentem je dceřiná účetní jednotka, přidružená účetní jednotka, či společná účetní jednotka, atd.

Konsolidační tabulky (podklady pro konsolidovanou účetní závěrku)

Konsolidační pravidla mohou již obsahovat konkrétní požadavky na předložení podkladů pro sestavení konsolidované účetní závěrky.

Například:

Účetní jednotky zařazené do konsolidačního celku vyhotoví následující podklady pro konsolidující účetní jednotku MATEŘSKÁ a.s. Tyto tabulky budou podkladem pro sestavení konsolidované účetní závěrky.

Obchodní korporace zahrnuté do konsolidačního celku

Soupis obchodních korporací zahrnutých do konsolidačního celku by měl být doplněn o identifikační údaje či stanovenou metodu konsolidace.

Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Název	IČ	Metoda konsolidace	Atd.

 

Základní kapitál – akcionáři, společníci

Informace o akcionářích či společnících a výši jejich podílů ke dni sestavování konsolidované účetní závěrky. Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje za příslušné účetní období ke dni řádné účetní závěrky konsolidující účetní jednotky. Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Akcionář, společník	K 31. 12. 201x		K 31. 12. 201x + 1
	Podíl v %	Nominální hodnota	Podíl v %	Nominální hodnota

 

Změny základního kapitálu

Informace o změnách základního kapitálu obchodních korporací zahrnutých do konsolidačního celku. Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Důvod	Nominální hodnota	Datum změn	Atd.

 

Vyplacené podíly

V rámci konsolidované účetní závěrky musí být vyloučeny (mimo jiné) přijaté a vyplacené podíly na zisku. Konsolidující účetní jednotka musí v příloze uvést výši odměn vyplacených za účetní období jak v peněžní, tak i v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů, jakož i výši vzniklých nebo sjednaných penzijních dluhů k bývalým členům vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii,

Účetní jednotky zařazené do konsolidačního celku – finanční investice

-   Podíly v ovládaných a řízených osobách (podíl více než 50 %). Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Název	K 31. 12. 201x		K 31. 12. 201x + 1
	Podíl v %	Hodnota podílu	Podíl v %	Hodnota podílu

 

-   Podíly pod podstatným vlivem (podíl 20 – 50 %). Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Název	K 31. 12. 201x		K 31. 12. 201x + 1
	Podíl v %	Hodnota podílu	Podíl v %	Hodnota podílu

 

-   Ostatní podíly (do 20 %). Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Název	K 31. 12. 201x		K 31. 12. 201x + 1
	Podíl v %	Hodnota podílu	Podíl v %	Hodnota podílu

 

Vnitroskupinové zápůjčky – přijaté

-   Dlouhodobé zápůjčky přijaté – splatnost 1 rok a více. Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Kdo	Komu	K 31. 12. 201x	K 31. 12. 201x + 1	Podmínky (úroky apod.)

 

-   Krátkodobé zápůjčky přijaté – splatnost do 1 roku. Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Kdo	Komu	K 31. 12. 201x	K 31. 12. 201x + 1	Podmínky (úroky apod.)

 

Vnitroskupinové zápůjčky – poskytnuté

-   Dlouhodobé zápůjčky poskytnuté – splatnost 1 rok a více. Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Kdo	Komu	K 31. 12. 201x	K 31. 12. 201x + 1	Podmínky (úroky apod.)

 

-   Krátkodobé zápůjčky poskytnuté – splatnost do 1 roku. Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Kdo	Komu	K 31. 12. 201x	K 31. 12. 201x + 1	Podmínky (úroky apod.)

 

Dluhy a pohledávky k účetním jednotkám zahrnutým do konsolidované účetní závěrky

-   Dluhy k účetním jednotkám zahrnutým do konsolidované účetní závěrky dlouhodobé. Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Kdo	Komu	K 31. 12. 201x	K 31. 12. 201x + 1	Řádek výkazů (účet apod.)

 

-   Pohledávky k účetním jednotkám zahrnutým do konsolidované účetní závěrky dlouhodobé. Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Kdo	Komu	K 31. 12. 201x	K 31. 12. 201x + 1	Řádek výkazů (účet apod.)

 

-   Zálohy a závdavky na dlouhodobý majetek k účetním jednotkám zahrnutým do konsolidované účetní závěrky (účet 052,051). Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Kdo	Komu	K 31. 12. 201x	K 31. 12. 201x + 1	Řádek výkazů (účet apod.)

 

-   Dluhy krátkodobé k účetním jednotkám zahrnutým do konsolidované účetní závěrky (účtová skupina 32, účet 367, 379, 389). Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Kdo	Komu	K 31. 12. 201x	K 31. 12. 201x + 1	Řádek výkazů (účet apod.)

 

-   Pohledávky krátkodobé k účetním jednotkám zahrnutým do konsolidované účetní závěrky (účtová skupina 31, účet 378, 388). Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Kdo	Komu	K 31. 12. 201x	K 31. 12. 201x + 1	Řádek výkazů (účet apod.)

 

-   Tržby z vnitroskupinových transakcí k účetním jednotkám zahrnutým do konsolidované účetní závěrky (účtové skupiny 60x, 64x, 66x, 68x). Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Obchodní korporace	Charakteristika	Kč	Řádek výkazů (účet apod.)

 

Vyloučení účetních operací s vlivem na výši výsledku hospodaření

Při sestavování konsolidované rozvahy a konsolidovaného výkazu zisku a ztráty se vyloučí vzájemné operace mezi ovládající a řídící osobou a ovládanou a řízenou osobou, respektive mezi ovládanými a řízenými osobami navzájem, s významným vlivem na výsledek hospodaření konsolidačního celku, mimo jiné v těchto případech:

a) prodej a nákup zásob v rámci konsolidačního celku,

b) prodej a nákup dlouhodobého majetku v rámci konsolidačního celku,

c) přijaté a vyplacené podíly na zisku v rámci konsolidačního celku.

Při použití plné metody konsolidace se vyloučí vzájemné operace mezi ovládající a řídící osobou a ovládanými a řízenými osobami a také mezi ovládanými a řízenými osobami navzájem.

Poznámka

Vyloučení vzájemných operací s vlivem na výsledek hospodaření se provede v souladu s vyhlášenými konsolidačními pravidly.

V případě vylučování výsledku hospodaření realizovaného z nákupů a prodejů zásob v rámci konsolidačního celku je nutno opravit v konsolidované rozvaze a konsolidovaném výkazu zisku a ztráty ocenění zásob a výnosy dosažené z prodeje zásob. Pro účely této úpravy položek konsolidované účetní závěrky je možno využít pro úpravu výnosů a změnu ocenění zásob i průměrné rentability tržeb vypočítané u dodavatelů z celkového výsledku hospodaření nebo provozního výsledku hospodaření, popřípadě lze využít oborovou či výrobkovou výnosovou rentabilitu dodavatele či jiný přesnější postup.

V případě vylučování výsledku hospodaření z nákupu a prodeje dlouhodobého majetku se výnosy z prodeje dlouhodobého majetku opraví o rozdíl mezi prodejní cenou a zůstatkovou cenou u dodavatele. Zároveň se upraví oprávky dlouhodobého majetku v konsolidované účetní závěrce.

O přijaté výnosy z podílu na zisku, respektive podílů na zisku se sníží výnosová položka konsolidovaného výkazu zisku a ztráty a zároveň zvýší nerozdělený zisk minulých let nebo sníží neuhrazená ztráta minulých let v konsolidované rozvaze.

Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Obchodní korporace	Charakteristika	Kč	Řádek výkazů (účet apod.)

 

Stanovení marže:

-   z tržeb v %: ……

-   z tržeb v Kč: ……

Zůstatek hodnoty zásob nakoupených od obchodních korporací ve skupině:

V rámci konsolidované účetní závěrky musí být vyloučeny mimo jiné nákup a prodej zásob.

Jedná se o:

-   materiál – účet 112, 119

-   nedokončená výroby – účet 121

-   výrobky – účet 123,

-   zvířata – účet 124

-   zboží – účet 132, 139

Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Obchodní korporace	Zásoba	K 31. 12. 201x	K 31. 12. 201x + 1	Řádek výkazů (účet apod.)

 

Nákupy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku od obchodních korporací ve skupině (účtové skupiny 01, 02, 03 a 04)

V rámci konsolidované účetní závěrky musí být vyloučeny mimo jiné nákup dlouhodobého majetku. Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Obchodní korporace	Nakoupeno od	Pořizovací cena	K 31. 12. 201x
			Pořizovací cena	Zůstatková cena

 

Prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku účetním jednotkám zahrnutým do konsolidované účetní závěrky (účtové skupiny 01, 02, 03 a 04)

V rámci konsolidované účetní závěrky musí být vyloučeny mimo jiné prodej dlouhodobého majetku. Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech:

Obchodní korporace	Prodejní cena	Původní pořizovací cena	Zůstatková cena

 

Struktura dluhů a pohledávek

Konsolidující účetní jednotka musí v příloze uvést zejména celkovou částku dluhů, které ke dni sestavení konsolidované účetní závěrky mají dobu splatnosti delší než pět let a celkovou částku zajištěných závazků (dluhů) s uvedením povahy a formy tohoto zajištění. Podklady lze vyžádat od účetních jednotek, které budou konsolidovány, již v rámci konsolidačních pravidel.

-   Dluhy:

	Dluhy ve skupině	Dluhy mimo skupinu	Dluhy celkem
Do splatnosti
0 – 30 dnů
31 – 60 dnů
61 – 90 dnů
91 – 120 dnů
121 – 180 dnů
181 – 360 dnů
Nad 361 dnů
Nad 5 let

 

-   Pohledávky:

	Pohledávky ve skupině		Pohledávky mimo skupinu		Pohledávky celkem
	Pohledávky	Opravné položky	Pohledávky	Opravné položky	Pohledávky	Opravné položky
Do splatnosti
0 – 30 dnů
31 – 60 dnů
61 – 90 dnů
91 – 120 dnů
121 – 180 dnů
181 – 360 dnů
Nad 361 dnů

 

Obrátkovost zásob

Další informace, které jsou nezbytné pro správně sestavení konsolidované účetní závěrky, se týká zásob. Podklady lze vyžádat od účetních jednotek, které budou konsolidovány, již v rámci konsolidačních pravidel.

	Materiál	Nedokončená výroba	Výrobky	Zvířata	Zboží	Opravné položky	Celkem
0 – 30 dnů
31 – 60 dnů
61 – 90 dnů
91 – 120 dnů
121 – 180 dnů
181 – 360 dnů
Nad 361 dnů
2 roky
3 roky

 

Osobní náklady

Informace, které jsou nezbytné pro správně sestavení konsolidované účetní závěrky, se dále týkají osobních nákladů.

	201x		201x + 1
	Zaměstnanci	Řídící pracovníci	Zaměstnanci	Řídící pracovníci
Průměrný počet zaměstnanců
Mzdy
Odměny členům statutárních a dozorčích orgánů
Sociální zabezpečení
Sociální náklady
Celkem osobní náklady

 

Poskytnuté výhody

Konsolidující účetní jednotka dále v příloze uvede zejména výši záloh a závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splatných částek, výši všech forem zajištění, s uvedením úhrnu za každou kategorii. Možná podoba tabulky v konsolidačních pravidlech, jejíž výstupy budou zpracovány v rámci přílohy konsolidované účetní závěrky:

Výhoda	Statutární orgán	Dozorčí rada	Řídící pracovníci
Osobní automobily pro soukromé využití
Penzijní připojištění
Atd.

 

Vykázané odložené daňové pohledávky a dluhy

Položka	Stav k 31. 12. 201x	Stav k 31. 12. 201x + 1	Změna
Účetní zůstatková cena dlouhodobého majetku
Daňová zůstatková cena dlouhodobého majetku
Rozdíl zůstatkových cen
Opravná položka k nabytému majetku
Základ odložené daně
Sazba daně
Odložený daňový dluh
Účetní předpis k 31. 12. 201x	MD	DAL	Kč
Rozdíl – období roku 201x

 

Rezervy

Druh rezervy	K 31. 12. 201x	K 31. 12. 201x + 1	Řádek výkazů (účet apod.)
Rezerva na opravy dlouhodobého hmotného majetku
Rezerva na odbahnění rybníka
Rezerva na důchody
Apod.

 

Opravné položky

Opravná položka na	K 31. 12. 201x	K 31. 12. 201x + 1	Řádek výkazů (účet apod.)
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek
Zásoby
Pohledávky

 

Další údaje

Do konsolidačních tabulek je možné zapracovat požadavek konsolidující účetní jednotky na získání informaci (např.) o:

-   výši dluhů, které nejsou uvedeny v rozvaze, jsou-li tyto informace užitečné pro posouzení finanční situace;

-   dluhy související s důchody a dluhy mezi konsolidující účetní jednotkou a účetními jednotkami nezahrnutými do (konsolidované) účetní závěrky,

-   (konsolidované) výnosy z běžné činnosti rozvržené podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti,

-   charakter a obchodní účel transakcí, které nejsou uvedeny v rozvaze, a finanční dopad těchto transakcí, pokud jsou rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace,

-   informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi nebo auditorské firmy za účetní období (povinný audit roční účetní závěrky, jiné ověřovací služby, daňové poradenství, jiné neauditorské služby), atd.

18.   Deriváty

Co by měla směrnice například obsahovat:

- rozhodnutí, zda se bude účtovat o derivátech jako o derivátech k obchodování,

- rozhodnutí, zda se bude účtovat o vložených derivátech, apod.

Pokud bychom chtěli vyjmenovat a vymezit investiční nástroje, podle zákona č. 256/­2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, uvedli bychom, že se jedná o:

a) investiční cenné papíry,

b) cenné papíry kolektivního investování,

c) nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu (nástroje peněžního trhu),

d) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, jakož i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání majetkové hodnoty, k níž se jejich hodnota vztahuje,

e) nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,

f) finanční rozdílové smlouvy,

g) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, není-li využití tohoto práva odvislé od platební neschopnosti nebo jiné obdobné nemožnosti plnění,

h) opce, futures, swapy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, a se kterými se obchoduje na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie nebo v mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie,

i)  opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, které nejsou uvedené v písmenu h), nejsou určené pro obchodní účely a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů; zejména jde o ty, které jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím vypořádacího systému nebo je jejich součástí dohoda o výzvě k doplnění zajištění,

j)  opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke klimatickým ukazatelům, přepravním tarifům, emisním povolenkám nebo míře inflace a dalším ekonomickým ukazatelům uveřejněným na úseku oficiální statistiky, a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, není-li využití tohoto práva odvislé od platební neschopnosti nebo jiné obdobné nemožnosti plnění,

k) nástroje, jejichž hodnota se vztahuje k majetkovým hodnotám, právům, závazkům (dluhům), indexům nebo kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, které nejsou uvedené v písmenu j) a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů; zejména jde o ty, které jsou obchodovány na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie nebo v mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím vypořádacího systému nebo je jejich součástí dohoda o výzvě k doplnění zajištění.

Investičními cennými papíry jsou podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu cenné papíry, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. Investičními cennými papíry jsou zejména

a) akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na obchodní korporaci nebo jiné právnické osobě,

b) dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky,

c) cenné papíry nahrazující cenné papíry uvedené v písmenech a) a b),

d) cenné papíry opravňující k nabytí nebo zcizení investičních cenných papírů uvedených v písmenech a) a b),

e) cenné papíry, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích a jejichž hodnota je určena hodnotou investičních cenných papírů, měnových kurzů, úrokových sazeb, úrokových výnosů, komodit nebo finančních indexů či jiných kvantitativně vyjádřených ukazatelů.

Deriváty představují pro jejich uživatele jisté riziko. V okamžiku uzavírání smlouvy je jisté, že jedna smluvní strana vymění finanční aktivum s druhou stranou za lepších podmínek, než tomu bude naopak. Je otázka, jaká konstelace nastane, a které straně bude výsledek více příznivý. Derivátové obchody lze využít jak ke spekulativním účelům, tak i k zajištění rizika.

Základní dělení těchto nástrojů lze učinit dle typu závazku (dluhu) protistran transakce na – pevné instrumenty, které nedovolují odstoupení od obchodů a podmíněné kontrakty, při kterém může jedna z protistran upustit od realizace transakce. Do pevných termínových operací zařazujeme forwardy, futures a swapy. Do podmíněných operací zařazujeme opční termínové operace.

Forward lze charakterizovat jako smluvní zajištění kolísání cen. Kupující má závazek koupit určité předmětné aktivum, a to ke sjednanému dni za cenu, která je předem stanovena. Jde o oboustranný závazek (dluh) uskutečnit tento obchod. Podnikatel (či obchodní korporace), který se chce zajistit proti měnovým výkyvům, se stává účastníkem měnového trhu pomocí banky, se kterou může daný obchod uzavřít. V praxi dochází k uzavírání obchodů po telefonu, nicméně se můžeme již setkat s elektronickou možností uzavírat tyto obchody on-line.

Vedle měnového forwardu se můžeme setkat ještě s úrokovým forwardem, za kterým se skrývá závazek (dluh) kupujícího platit prodávajícímu po určitou dobu v budoucnosti pevnou úrokovou sazbu a prodávající se zavazuje kupujícímu platit po určitou dobu v budoucnosti referenční úrokovou sazbu, která není k dnešnímu dni známa.

Futures – v tomto případě se jedná o forward, se kterým se dá obchodovat. Je velice podobný opci (viz dále) s tím rozdílem, že futures musí proběhnout. Futures kontrakty se obchodují na burzách. Jedna strana má k danému termínu povinnost koupit a druhá strana musí prodat stanovené množství komodity ve stanovené kvalitě za danou cenu k danému budoucímu datu.

Swapy – původně swap vyjadřoval prodej měny za jinou a zároveň existovala dohoda o opačné transakci k určitému datu v budoucnosti. V současnosti se jedná o smlouvu o výměně toků plateb na stanovenou dobu. Rozeznáváme swapy měnová a úrokové. Předmětem úrokových swapů jsou transakce, kdy dochází k výměně plateb úroků různého charakteru. Můžeme se setkat například s výměnou pevných úroků za pohyblivé, předmětem měnových swapů jsou transakce, kdy dochází ke směně jistiny.

Opce představuje smlouvu týkající se práva na nákup či práva na prodej například cenného papíru či nějaké komodity (obecně určitého aktiva). Toto právo lze ze strany jednoho ze smluvních partnerů (držitele opce) v předem stanovené době uplatnit. Výhodou je, že tohoto práva nemusí využít, pokud nastane nepříznivá situace či stav. Za tuto možnost (výhodu možnosti se rozhodnout) však musí prodávajícímu uhradit opční prémii. Druhý subjekt (prodávající), který opci prodal, musí respektovat rozhodnutí držitele opce. Je logické, že majitel opce uskuteční obchod pouze v případě, že bude pro něj výhodný. Jak vyplývá z uvedených podmínek, opce patří mezi podmíněné operace.

Opce rozlišujeme (rozdělujeme) na:

-   nákupní, kdy

–  kupující má právo koupit (ale nemusí) stanovené aktivum (např. akcie) za předem určenou cenu k určitému datu nebo kdykoli před splatností opce,

–  prodávající má povinnost prodat finanční aktivum za podmínek stanovených ve smlouvě v případě, kdy kupující uplatní své právo;

-   prodejní, kdy

–  kupující má právo prodat (ale nemusí) stanovené aktivum za předem určenou cenu k určitému datu nebo kdykoli před splatností opce,

–  prodávající má povinnost nakoupit stanovené finanční aktivum za podmínek stanovených ve smlouvě v případě, kdy kupující uplatní své právo.

Český účetní standard pro podnikatele č. 009 – Deriváty se odvolává na postupy, které upravuje vyhláška č. 501/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi a Český účetní standard pro finanční instituce, konkrétně číslo standardu 110 – Deriváty. Podle těchto předpisů se derivátem (pro účely účetnictví) rozumí finanční nástroj, pokud současně splňuje tyto podmínky:

a) jeho reálná hodnota se mění v závislosti na změně úrokové sazby, ceny cenného papíru, ceny komodity, měnového kursu, cenového indexu, na úvěrovém hodnocení (ratingu) nebo indexu, resp. v závislosti na jiné proměnné (tzv. podkladovém aktivu),

b) který ve srovnání s ostatními typy kontraktů, v nichž je založena podobná reakce na změny tržních podmínek, vyžaduje malou nebo nevyžaduje žádnou počáteční investici,

c) který bude vypořádán v budoucnosti, přičemž doba sjednání obchodu do jeho vypořádání je u něho delší než u spotové operace.

Poznámka

Finančním nástrojem je jakákoliv právní skutečnost, na jejímž základě vzniká finanční aktivum jednoho subjektu a finanční závazek (dluh) nebo kapitálový nástroj jiného subjektu.

Vložený derivát – v některých případech může být derivát součástí slo­ženého finančního nástroje. Vložený derivát je součástí nederivátové hostitelské smlouvy. Složený derivát zahrnuje jak hostitelský nástroj, tak i derivát (tzv. vložený derivát), který ovlivňuje peněžní toky nebo z jiného hlediska modifikuje vlastnosti hostitelského nástroje. Vložený derivát se odděluje od hostitelského nástroje a účtuje se obdobně jako deriváty, jestliže jsou splněny současně tyto podmínky:

1. ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu nejsou v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje,

2. finanční nástroj se stejnými podmínkami jako vložený derivát by jako samostatný nástroj splňoval definici derivátu,

3. hostitelský nástroj není oceňován reálnou hodnotou nebo je oceňován reálnou hodnotou, ale změny z ocenění jsou účtovány na rozvahovém účtu.

Příklady derivátů, které je od hostitelské smlouvy nutno oddělit, uvádí ČÚS 110 – Deriváty pro finanční instituce (konkrétně odst. 35). Účetní jednotky, které jsou podnikatelskými subjekty, musí přistoupit k oddělení vložených derivátů od hostitelských smluv k jejich samostatnému účetnímu zachycení pouze v případě, jsou-li transakce s vloženými deriváty významné. Ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu nejsou v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje a vložený derivát se od hosti­telského nástroje odděluje např. v případě:

-   prodejní opce vložené do kapitálového nástroje,

-   kupní opce vložené do kapitálového nástroje,

-   měnové opce vložené do úrokového nástroje,

-   opce na prodloužení splatnosti přesahující splatnost úrokového hostitelského nástroje, pokud při splatnosti úrokového hostitelského nástroje neexistuje korekce na tržní úrokovou míru,

-   derivátu, kterým se mění úrokový hostitelský nástroj na nástroj s charakteristikami kapitálového nástroje nebo komodity,

-   derivátu, který je vložen do úrokového nástroje, čímž umožňuje konvertovat úrokový nástroj na kapitálový nástroj,

-   kupní nebo prodejní opce na úrokový nástroj emitovaný s velkým diskontem či prémií, s výjimkou opcí s realizační cenou rovnající se ceně pořízení úrokového nástroje zvýšené nebo snížené o úrokové výnosy nebo náklady,

-   úvěrového derivátu vloženého do hostitelského nástroje.

Ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu jsou v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje a vložený derivát se od hosti­telského nástroje neodděluje (podle čl. 36 ČÚS 110 pro finanční instituce) např. v případě:

-   úrokového swapu vloženého do úrokového nástroje,

-   úrokové opce vložené do úrokového nástroje, jestliže je při pořízení opce mimo peníze,

-   měnového swapu nebo forwardu vloženého do úrokového nástroje,

-   opce na předčasné splacení hostitelského nástroje s realizační cenou, která za běžných okolností nepovede ke značným ziskům nebo ztrátám.

Zákon o účetnictví v § 24 a § 27 stanovuje způsob oceňování derivátů. Z těchto ustanovení vyplývá, že deriváty se při nabytí oceňují pořizovací cenou a ke dni účetní závěrky musíme pro ocenění použít cenu reálnou. Vedle toho je třeba upozornit, že reálnou hodnotou musíme ocenit i část majetku a závazků (dluhů), které jsou deriváty zajištěny.

Vraťme se zpět do účetnictví (předpisů) podnikatelských subjektů. Vyhláška v § 52 a § 53 stanovuje oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů a u derivátů k obchodování.

U oceňovacích rozdílů při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů nacházíme dvě možnosti, jakým způsobem jsou zajišťovací deriváty účtovány. Může se jednat o zajišťovací derivát, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku (dluhu), nebo zajišťuje očekávané peněžní toky.

Je třeba upozornit na skutečnost, že derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:

1. na počátku zajištění je zajišťovací vztah zdokumentován,

2. zajištění je vysoce efektivní,

3. efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.

Zdokumentování zajišťovacího vztahu – dokumentace by měla obsahovat smlouvu, výpočet reálné hodnoty derivátů i zajištěné položky, výpočet efektivity (viz dále) a podklady pro zaúčtování. Vyhláška přímo říká, že dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti.

Efektivnost – zajištění se považuje za efektivní, pokud na počátku a po celou dobu existence zajištění je poměr mezi změnami reálné hodnoty zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %. Tímto rozmezím máme stanoveny „mantinely“ pro podmínky, za kterých můžeme derivát považovat za zajišťovací, a které je nezbytné sledovat. Pokud přestane-li splňovat zajišťovací derivát uvedené podmínky, účtujeme od tohoto okamžiku o takovém derivátu jako o derivátu k obchodování.

Co se týká oceňovacích rozdílů při uplatňování reálné hodnoty u derivátů k obchodování (dle § 53 Vyhlášky), změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.

Jak Vyhláška definuje a popisuje způsob účtování zajištění reálné hodnoty rozvahového aktiva nebo závazku (dluhu) a zajištění očekávaného peněžního toku? Uveďme si to:

-   Zajištění reálné hodnoty rozvahového aktiva nebo závazku (dluhu) – jedná se o zajištění pohledávky nebo závazku (dluhu) v cizí měně. Změny reálné hodnoty takovéhoto derivátu se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos [změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku (dluhu) z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a vý­nosů];

-   Zajištění očekávaného peněžního toku – pokud jde o tuto druhou možnost zajištění, jde o zajištění nějakého očekávaného peněžního toku. V tomto případě se změny reálné hodnoty derivátu účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Tím je zajištěno, že zisk nebo ztráta z derivátů před uskutečněním očekávaného peněžního toku neovlivňuje výsledek hospodaření, protože do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami. Až v okamžiku, kdy dochází k očekávanému peněžnímu toku, dochází k zúčtování této transakce do výsledku hospodaření a ruší se zůstatek účtu v účtové skupině 41.

O derivátech se účtuje na rozvahových i na podrozvahových účtech. A to od okamžiku jejich sjednání až do okamžiku posledního vypořádání, ukončení, uplatnění, prodeje nebo zpětného nákupu. Na podrozvahových účtech se účtují od okamžiku sjednání derivátu pohledávky a závazky (dluhy) z úrokových, měnových, akciových, komoditních a úvěrových derivátů v hodnotě podkladového a nástroje. Na rozvahových účtech se účtuje o reálných hodnotách derivátu. Pohledávky a závazky (dluhy) může účetní jednotka dále oceňovat z důvodu změn úrokových měr spotových měnových kursů, změn cen akcií a změn cen komodit, v tom případě účetní jednotka na rozvahových účtech vykazují reálné hodnoty derivátu pouze v korunách.

Ocenění derivátů

Podle mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS se reálnou hodnotou rozumí částka, za niž lze vyměnit aktivum nebo vyrovnat závazek (dluh) mezi dobře informovanými stranami ochotnými transakci uskutečnit, a to za podmínek, které jsou na trhu obvyklé. U derivátů, které jsou obchodovány na veřejném trhu, lze zjistit reálnou hodnotu v odborném tisku či na webových stránkách. V praxi pak pro potřeby oceňování forwardových operací vycházíme zejména z(e):

-   Spotové ceny (kontraktu) – rozumíme jí aktuální cenu (kurz) a

-   Forwardové ceny (kontraktu) – rozumíme jí dohodnutou (smluvní) cenu.

Pokud jde o deriváty, které se na veřejném trhu neobchodují, ale naší protistranou je finanční instituce (banka), nejvýhodnější asi bude požádat o sdělení této reálné hodnoty právě tuto banku.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Deriváty

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upravuje v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. základní zásady pro účtování derivátů.

Na základě Vyhlášky § 52 odst. 6 účetní jednotka ABCXYZ a.s. stanovuje, že o všech derivátech bude účtovat jako o derivátech k obchodování.

Varianta: Na základě Vyhlášky § 52 odst. 6 účetní jednotka ABCXYZ a.s. stanovuje, že o všech derivátech bude účtovat jako o zajišťovacích derivátech. Toto rozhodnutí je provedeno v souladu se strategií řízení finančních rizik.

Na základě Vyhlášky § 52 odst. 7 účetní jednotka ABCXYZ a.s. stanovuje, že bude účtovat o vložném derivátu samostatně.

Varianta: Na základě Vyhlášky § 52 odst. 7 účetní jednotka ABCXYZ a.s. stanovuje, že nebude účtovat o vložných derivátech.

19.   Cenné papíry určené k obchodování

Zkrácený přehled, co by měla směrnice obsahovat:

- rozhodnutí, které cenné papíry jsou účetní jednotkou určeny k obchodování.

Vyhláška v § 51, odst. 1 uvádí, že jako finanční náklad nebo finanční výnos se účtují změny reálných hodnot u cenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu. Účetní jednotky jsou povinny určit, které cenné papíry jsou určeny k obchodování. Vedle toho uveďme ještě doplnění z Českého účetního standardu pro podnikatele č. 008 – Operace s cennými papíry a podíly, bod 2.2.1. V rámci tohoto bodu je uvedeno, že změny reálných hodnot cenných papírů, které nejsou určeny účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu (tzv. realizovatelných cenných papírů nebo tzv. cenných papírů určených k prodeji), se účtují na samostatný analytický účet příslušného účtu finančního majetku souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy vykazovaným v položce „A.II.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“. Při prodeji nebo jiném úbytku se takto zaúčtovaný rozdíl zruší souvztažně s analytickým účtem příslušného majetku. O úrokovém výnosu se účtuje na výnosových účtech.

Metoda vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů je uvedena ve Vyhlášce pod § 48. Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.

Pod pojmem podíl chápeme (či podíl představuje dle § 31 zákona o obchodních korporacích) účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Každý společník může mít pouze 1 podíl v téže obchodní korporaci.

Poznámka

To neplatí pro účast v kapitálové společnosti a podíl komanditisty.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Cenné papíry určené k obchodování

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upravuje v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. zásady pro určení cenných papírů, které jsou účetní jednotkou určeny k obchodování.

V ABCXYZ a.s. jsou určeny pro obchodování cenné majetkové cenné papíry, které jsou pořizovány na veřejných trzích (mimo veřejný trh). Tyto cenné papíry obchodní korporace ABCXYZ a.s. pořizuje s úmyslem dosáhnout zisku v okamžiku jejich prodeje. Odpovědnou osobou za provádění transakcí je finanční ředitel (vedoucí investičního odboru, manažerem pro obchodování na veřejných trzích apod.). Předpokládaná držba těchto majetkových cenných papírů je do jednoho roku. V případě, kdy z důvodů nepříznivého obchodního vývoje hodnoty cenných papírů dochází k možnému riziku překročení této doby, schválení obchodní strategie projednává porada vedení (schvaluje předseda představenstva apod.).

Mezi cenné papíry určené k obchodování jsou zařazeny:

-   akcie,

-   dluhové cenné papíry:

–  kuponový dluhopis (dluhopis s pevnou úrokovou sazbou),

–  diskontovaný dluhopis (úrokový výnos je stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a jeho nižším emisním kurzem), atd.

Dluhové cenné papíry k obchodování se oceňují pořizovací cenou ke dni pořízení (u darovaných cenných papírů jde o reprodukční pořizovací cenu) a reálnou hodnotou k rozvahovému dni.

Varianta: Cenné papíry na účtech 251, 253 a 257 jsou určeny akciovou společností ABCXYZ a.s. k obchodování a budou k rozvahovému dni oceňovány reálnou hodnotou, zjištěnou na základě tržní hodnoty. Odpovědnost za správné zařazení a zaúčtování na stanovené účty má hlavní účetní (vedoucí investičního odboru, manažer pro obchodování na veřejných trzích, apod.).

Cenné papíry na účtech 061 a 062 se budou k rozvahovému dni oceňovat ekvivalencí a změna v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu se účtuje prostřednictvím rozvahového účtu 414.010 – Změny reálných hodnot finančních aktiv.

20.   Směnky

Co by měla směrnice například obsahovat:

- podpisování směnky,

- placení směnky,

- oběh směnek,

- účtování a archivace směnek, apod.

Při řešení problematiky směnek musíme vycházet ze zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. V účetnictví nacházíme problematiku směnek řešenu v českém účetním standardu pro podnikatele č. 008 – Operace s cennými papíry a podíly. Dle bodu 2.1. je při účtování nezbytné rozlišovat směnky jako cenný papír, platební prostředek nebo zajišťovací prostředek.

Směnka je dlužný cenný papír, který obsahuje závazek směnečného dlužníka uhradit věřiteli stanovenou peněžní částku. Směnka může, podle osoby dlužníka, být buď vlastní, nebo cizí. Vlastní směnka obsahuje slib dlužníka zaplatit věřiteli uvedenou částku, a to na směnce stanoveném místě. Naproti tomu u cizí směnky výstavce směnky přikazuje někomu jinému – třetí osobě, aby zaplatila místo něj svému věřiteli stanovenou částku na stanoveném místě.

Cizí směnka obsahuje:

-   označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, v kterém je tato listina sepsána,

-   bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu,

-   jméno toho, kdo má platit (směnečníka),

-   údaj splatnosti,

-   údaj místa, kde má být placeno,

-   jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno,

-   datum a místo vystavení směnky,

-   podpis výstavce.

Vlastní směnka obsahuje:

-   označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána,

-   bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu,

-   údaj splatnosti,

-   údaj místa, kde má být placeno,

-   jméno toho, komu nebo na jehož úřad má být placeno,

-   datum a místo vystavení směnky,

-   podpis výstavce.

V praxi se lze setkat také s biankosměnkou (popř. blankosměnka), která slouží jako pojistka pro věřitele, který v daném okamžiku nezná všechny náležitosti (částka, datum splatnosti, atd.). Vystavuje se ojediněle a předávají se za současného uzavření smlouvy pouze důvěryhodnému věřiteli, např. bance. Blankosměnka neobíhá na trhu a slouží pouze k zajištění věřitelovy pohledávky a k možnosti tuto pohledávku převést na pohledávku směnečnou, tj. pohledávku snáze vymáhatelnou.

Směnka může být vystavena:

-   na viděnou,

-   a určitý čas po viděné,

-   na určitý čas po datu vystavení,

-   na určitý den.

Poznámka

Směnky s jinou dobou splatnosti nebo se splatností postupnou jsou neplatné.

Směnka na viděnou je splatná při předložení. Musí být předložena k placení do jednoho roku od data vystavení. Výstavce může tuto lhůtu zkrátit nebo určit lhůtu delší. Indosanti mohou tyto lhůty zkrátit. Výstavce může ustanovit, že směnka na viděnou nesmí být předložena k placení před určitým dnem. V tomto případě začíná lhůta k předložení od tohoto dne.

Splatnost směnky vystavené na určitý čas po viděné se řídí datem přijetí nebo datem protestu. Pokud nebyl učiněn protest, platí se zřetelem k příjemci, že se nedatované přijetí stalo v poslední den lhůty určené pro předložení směnky k přijetí.

Směnka vystavená na jeden měsíc nebo na několik měsíců po datu vystavení nebo po viděné je splatná ve shodný den měsíce, v němž má být placeno. Není-li v měsíci takový den, je směnka splatná poslední den toho měsíce. Pokud je směnka vystavena na jeden a půl měsíce nebo na několik měsíců a půl měsíce po datu vystavení nebo po viděné, počítají se nejprve celé měsíce.

Pokud je splatnost určena na začátek, střed nebo konec měsíce, rozumí se tím prvý, patnáctý nebo poslední den toho měsíce. Výrazy „osm dní“ nebo „patnáct dní“ se nerozumějí jeden nebo dva týdny, nýbrž celých osm nebo patnáct dní. Výrazem „půl měsíce“ se rozumí patnáct dní.

Je-li směnka splatná určitého dne v místě, jehož kalendář se různí od kalendáře místa, kde byla vystavena, platí pro den splatnosti kalendář místa platebního.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Směnky

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato směrnice popisuje náležitosti, vystavování, oběh a archivování směnek v ABCXYZ a.s. a má pouze interní platnost.

Podpis výstavce směnky

Při vystavování směnek v ABCXYZ a.s. se podepisování směnek řídí směrnicí č. xx/201x Podpisový regulativ. K podpisu oprávněné osoby se připojí firemní razítko nebo se název firmy vypíše strojem.

Placení směnky

Postup pro placení záleží na postupu jednotlivých účastníků. ABCXYZ a.s. při placení směnky bude požadovat vrácení směnky, aby bylo vyloučeno domáhání práv z této již zaplacené směnky. Před vrácením musí být směnka opatřena doložkou věřitele o zaplacení směnky. Obvyklé je slovo „zaplaceno“ nebo „vyplaceno“ a podpis a datum předkladatele směnky. Při částečném placení bude vyžadováno, aby doložka o částečném vyplacení byla vyznačena na směnce. Jestliže by majitel odmítl proti nabízenému placení z jakýchkoliv důvodů vydat směnku opatřenou kvitancí o zaplacení, nelze považovat směnku za předloženou. Placení směnky je v zásadě přípustné i před splatností. Majitel ovšem nemá práva se takové platby domáhat. Pokud se však obě strany dohodnou, je předčasné placení možné. Započtením by mohl závazek ze směnky zaniknout jen dohodou.

Oběh směnek

Vystavování, popř. akceptaci směnek, schvaluje v souladu se směrnicí č. xx/201x Podpisový regulativ předseda představenstva (generální ředitel, finanční ředitel apod.). Originály, popř. kopie směnek jsou uloženy u generálního ředitele (finančního ředitele, právníka apod.) v trezoru, který rozhodne, zda se směnka uloží k úschově do banky. Vyžádá-li si obchodní partner splněnou směnku zpět s potvrzením o zaplacení, musí být tato ofocena (i s doložkou o zaplacení) a uložena pro případné pozdější spory u finančního ředitele (u právníka, v oddělení finance apod.).

Účtování a archivace směnek

Kopie všech směnek se předávají do účtárny k proúčtování. Při účtování rozhoduje hlavní účetní (finanční ředitele apod.), zda směnka byla pořízena:

a) jako finanční investice (v držení vlastníka déle než 1 rok),

b) jako finanční investice (v držení vlastníka méně než 1 rok),

c) v souvislosti s dodavatelsko-odběratelskými vztahy,

d) pro případ směnečného ručení.

Každoročně k rozvahovému dni se provádí fyzická inventura směnek dle směrnicí č. xx/201x Inventarizace majetku a závazků. Archivace směnek se řídí archivačním řádem.

21.   Pravidla pro tvorbu a používání rezerv

Co by měla směrnice například obsahovat:

- tituly pro tvorbu rezerv,

- způsob vytváření a používání rezerv,

- stanovení výše rezerv,

- odpovědnost za tvorbu a použití rezerv, apod.

Účetní jednotka ve svém vnitřním předpisu (podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 004 – Rezervy, bod 3.6.) stanoví tituly pro tvorbu rezerv, jejich výši a způsob jejich vytváření a používání. Rezervy patří mezi nástroje, které naplňují zásadu opatrnosti, kterou specifikuje zákon o účetnictví v § 25 odst. 3. Podle této zásady účetní jednotky zahrnují při oceňování ke konci rozvahového dne jen zisky, které byly dosaženy, a brát v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a dluhů (jsou-li účetní jednotce známy do okamžiku sestavení účetní závěrky), jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je hospodářským výsledkem účetního období zisk nebo ztráta. Toto zásadu účetní jednotky vyjadřují mimo jiné i rezervami.

Poznámka

Vedle toho se využívají i opravné položky a odpisy majetku.

Účetní jednotka by měla ve své vnitropodnikové směrnici stanovit tituly pro tvorbu rezerv, jejich výši, resp. režim jejich vytváření a způsob jejich používání a kroky a zásady při tvorbě i čerpání.

Český účetní standard pro podnikatele č. 004 – Rezervy odkazuje na obsahové vymezení rezerv uvedené v § 16 Vyhlášky. Dle tohoto ustanovení položka „B.I. Rezervy“ obsahuje:

-   rezervy podle zvláštních právních předpisů,

-   rezervy na důchody a podobné závazky (dluhy),

-   rezervy na daň z příjmů,

-   ostatní rezervy.

21.1 Rezervy podle zvláštních právních předpisů

Zákonné rezervy se tvoří způsobem a k účelům stanoveným zákonem o rezervách a uplatňují se za zdaňovací období, (pokud není v zákoně o rezervách stanoveno jinak). Vedle zákona o rezervách připomeňme ještě například zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon a zákon č. 44/1988 Sb., horní zákon.

Bankovní rezervy

Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů mohou banky vytvářet ve zdaňovacím období rezervy na poskytnuté bankovní záruky za úvěry poskytnuté bankami. Celková výše tvorby za zdaňovací období rezerv nesmí přesáhnout výši 2 % průměrného stavu poskytnutých bankovních záruk za úvěry poskytnuté bankami.

Rezervy v pojišťovnictví

Tyto rezervy tvoří pojišťovny k plnění závazků (dluhů) z provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

Rezervy na opravu hmotného majetku

Tvorba rezerv uplatněná jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů musí být vždy zaúčtována podle zákona o účetnictví nebo uvedena v daňové evidenci. Tvorbu rezerv může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů při splnění podmínek zákona o rezervách uplatnit i poplatník, který používá pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí.

Poznámka

Obdobně to platí i pro tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku u poplatníka, který tento majetek odpisuje metodou komponentního odpisování.

Výdaje (náklady) na jejichž úhradu se vytvořily rezervy, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv. Rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. Rezervy (a opravné položky viz dále) se zruší vždy ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pachtu obchodního závodu, ke dni přerušení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pachtu obchodního závodu, pokud tato činnost nebo pacht obchodního závodu nejsou zahájeny do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém došlo k přerušení.

Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku. Zůstatek rezerv (a opravných položek viz dále) zjištěný na konci období, za které se podává daňové přiznání, se převádí do následujícího období.

Rezervu na opravy hmotného majetku, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je pět a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří:

a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické, jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu, jsou státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu, jsou podílovým fondem, jehož součástí hmotný majetek je, nebo jsou svěřenským fondem, jehož součástí hmotný majetek je, pokud tuto rezervu nevytváří pachtýř podle písmene b),

b) jsou pachtýři hmotného majetku na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu, přičemž k opravám tohoto majetku jsou smluvně písemně zavázáni,

c) procházejí reorganizací nebo oddlužením podle insolvenčního zákona a jejichž vlastnické právo ke hmotnému majetku, k němuž byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízení ani pravomocným ukončením insolvenčního řízení dotčeno.

Pro připomenutí uveďme ještě další informace k rezervám na opravu hmotného majetku, i když v těchto ustanoveních nedošlo ke změnám.

Takže ve zkratce: ve kterých případech nelze tvořit zákonnou rezervu? Jde o případy, pokud:

-   rezerva by byla tvořena na technické, či hmotný majetek určený k likvidaci,

-   se jedná o dlouhodobý majetek, u něhož jde o opravu v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události nebo u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok,

-   jde o dlouhodobý majetek, k němuž má vlastnické právo poplatník, vůči jehož majetku trvají účinky prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu.

V současné době je tvorba rezervy výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů jen a pouze v případě, pokud budou peněžní prostředky v plné výši rezervy na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet v bance (se sídlem na území členského státu Evropské unie). Účet musí být veden buď v českých korunách, nebo v eurech. Tento účet musí být určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv, které jsou tvořeny dle § 7 odst. 4 zákona o rezervách. Peněžní prostředky musí být převedeny na tento účet nejpozději do termínu podání daňového přiznání. Je nezbytné podtrhnout, že tyto peněžní prostředky mohou být čerpány pouze pro účely, na které byla rezerva vytvořena. A jakým způsobem musí být naloženo s rezervami, které nesplní uvedený požadavek? Pokud nebudou peněžní prostředky v plné výši rezervy na jedno zdaňovací období převedeny na tento účet do termínu pro podání daňového přiznání, rezerva se zruší ve zdaňovacím období, za které se toto daňové přiznání podává. Peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena.

Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Další důležitou otázkou je, jak postupovat při zjišťování výše rezervy, kterou máme tvořit v daném období? Zde je nezbytné zjistit předpokládanou celkovou výši opravy. Tuto hodnotu není třeba mít stanovenu přímo znalcem, ale je podstatné doložit reálnost postupu při uvedeném výpočtu. Výše rezervy ve zdaňovacím období je pak rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy.

U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách. V takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo zdaňovacím obdobím.

Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období.

Rezerva nebo její zůstatek se zruší i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy. Pokud se provádí oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou.

Zákon o rezervách vedle minimální doby tvorby rezervy stanovuje i maximální dobu tvorby rezervy. Zde se zákon odvolává na zákon o dani z příjmů, konkrétně na jednotlivé odpisové skupiny, podle kterých se majetek odpisuje. Jaké jsou tedy maximální doby tvorby rezervy? Uveďme si to v následující tabulce.

Hmotný majetek zatříděný v(e)	Maximální doba tvorby rezervy
2. odpisové skupině	3 zdaňovací období po sobě jdoucích
3. odpisové skupině	6 zdaňovacích období
4. odpisové skupině	8 zdaňovacích období
5. odpisové skupině	10 zdaňovacích období
6. odpisové skupině	10 zdaňovacích období

 

Poznámka

K období, za které se podává daňové přiznání, ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží.

Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, vychází při stanovení výše rezervy z rozpočtu nákladů na opravu v ocenění bez daně z přidané hodnoty.

Rezerva na pěstební činnost

Pěstební činností se rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů. Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m³. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.

Rezerva na odbahnění rybníka

Rezerva se tvoří na odstraňování nánosů ze dna rybníka způsobených erozí okolních pozemků. Rezervu je možno tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích zdaňovacích období.

Rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčenou těžbou a rezerva na vypořádání důlních škod

Jedná se o rezervu, ve vazbě na zákon č. 185/­2001 Sb., o odpadech, zákon č. 18/­1997 Sb., atomový zákon a zákon č. 44/­1988 Sb., horní zákon.

Tolik tedy k zákonným rezervám. Dále se zaměřme na účetní rezervy.

21.2 Rezerva na důchody a podobné závazky (dluhy)

V současné době jsou důchodové benefity u našich zaměstnavatelů většinou řešeny formou příspěvků na penzijní připojištění, popřípadě příspěvku na soukromé životní pojištění. Vzhledem k připravované důchodové reformě lze očekávat, že čas problematiky rezerv na důchody a podobné závazky (dluhy) se blíží.

Položka „B.I.2. Rezerva na důchody a podobné závazky“ se vykazuje, pokud účetní jednotka vytváří tuto rezervu na základě povinnosti vyplácet zaměstnancům důchody nebo podobné požitky uložené jí smlouvou nebo právním předpisem. K takovému závazku (dluhu) se lze v současné době zavázat například v kolektivní smlouvě či v interním předpisu.

21.3 Rezervy na daň z příjmů

Zákon o účetnictví ukládá účetním jednotkám ke konci rozvahového dne brát v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky. Jedním z nástrojů realizace tohoto ustanovení je i rezerva na daň z příjmů. Vyhláška rozvádí toto ustanovení v tom smyslu, že rezervy jsou určeny k pokrytí budoucí závazků (dluhů) nebo výdajů, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka. Český účetní standard pro podnikatele č. 004 – Rezervy pak jmenuje rezervu na daň z příjmů jako jednu z rezerv vykazovanou v rozvaze a konkretizuje způsob jejího účtování.

Rezerva na daň z příjmů se vykazuje v případě, kdy okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku řádného vyčíslení daně a zaúčtuje se ve výši předpokládané daně. Účetní jednotka uvede položku „B.I.3. Rezerva na daň z příjmů“ ve výši vytvořené rezervy snížené o uhrazené zálohy na daň z příjmů, pokud jsou tyto zálohy nižší než předpokládaná daň. Pokud jsou tyto zálohy vyšší nebo rovny předpokládané dani, účetní jednotka položku „B.I.3. Rezerva na daň z příjmů“ neuvede.

21.4 Ostatní rezervy

Český účetní standard pro podnikatele č. 004 – Rezervy dále doplňuje, že v položce „B.I.4. Ostatní rezervy“ jsou vykazovány i rezervy na rizika a ztráty podle § 26 zákona, které jsou tvořeny účetní jednotkou. Tato položka obsahuje zejména o rezervu na restrukturalizaci a o rezervu na garanční opravy.

Rezerva na restrukturalizaci

Rezervu na restrukturalizaci lze tvořit a čerpat pouze na přímé náklady nezbytně nutné k uskutečnění programu restrukturalizace, a které nesouvisí s pokračujícími aktivitami účetní jednotky. Rezervu na restrukturalizaci může účetní jednotka tvořit na základě programu restrukturalizace schváleného orgánem k tomu příslušným podle zvláštního právního předpisu, případně společníky obchodní korporace. Restrukturalizací se pro účely Českého účetního standardu pro podnikatele č. 004 – Rezervy rozumí program, kterým se významně mění předmět činnosti účetní jednotky nebo způsob, jakým je činnost účetní jednotky prováděna. Restrukturalizace může zahrnovat přemístění podnikatelských aktivit do jiné oblasti, případně uzavření provozu a utlumení nebo ukončení části podnikatelských aktivit. Naopak nelze sem v rámci rezervy na restrukturalizaci zahrnout náklady na přeškolení nebo přemístění zaměstnanců, kteří zůstanou nadále v zaměstnaneckém poměru, náklady na marketing apod.

Rezerva na garanční opravy

Rezerva na garanční opravy by měla být tvořena v okamžiku, kdy účetní jednotka poskytuje ke svým výrobkům nebo zboží záruku a je předpoklad, že bude docházet k výdajům v souvislosti s těmito zárukami. V praxi se často při tvorbě a stanovování výše této rezervy postupuje dle zkušeností získaných v minulých obdobích. Pokud takovéto zkušenosti nejsou, měla by být použita věrohodná kalkulace vypočtení rezervy na garanční opravy,

Poznámka

V praxi se lze setkat ještě s dalšími účetními rezervami, které nejsou uvedeny v účetních předpisech. Může se jednat například o rezervy na opravy dlouhodobého majetku nad rámec zákona o rezervách, soudní spory, atd.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Pravidla pro tvorbu a používání rezerv

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upravuje v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. základní problematiku tvorby, čerpání a rozpouštění rezerv. V ABCXYZ a.s. se tvoří (a čerpají):

-   rezervy na opravu hmotného majetku,

-   rezervy na odbahnění rybníka,

-   garanční opravy, apod.

Rezervy slouží k vyjádření principu opatrnosti. Zobrazují odhad částek, které bude muset obchodní korporace ABCXYZ a.s. v budoucnu vynaložit. V ABCXYZ a.s. se rezervy vytvářejí procentem z určeného základu nebo v absolutní částce, pokud zvláštní zákon přímo nestanoví způsob tvorby rezerv.

Zůstatek rezerv se k rozvahovému dni, tzn. k 31. 12. běžného roku (k 31. 8. hospodářského roku apod.) inventarizuje. Bližší podrobnosti viz vnitropodniková směrnice č. xx/2002 Inventarizace majetku a závazků (dluhů) ABCXYZ a.s. Rezervu lze tvořit pouze k takovému majetku, jehož doba odpisování je dle příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů 5 a více let. Maximální doba tvorby rezervy nesmí přesáhnout příslušná ustanovení zákona o rezervách. Do počtu let rozhodných pro účely výpočtu rezervy se zahrne rok zahájení tvorby rezervy a nezahrne se předpokládaný rok zahájení opravy. Rezerva se nesmí vytvářet na plánované modernizace a rekonstrukce, na majetek určený k likvidaci, na opravy v souvislosti se škodami a na pravidelně se opakující opravy.

Stanovení výše rezerv

V ABCXYZ a.s. se výše rezervy na opravy stanoví individuálně na základě rozpočtu dodavatelské firmy, se kterou bude sepsána smlouva (předběžná smlouva, smlouva o smlouvě budoucí apod.) o provedení opravy (posudku specializované firmy nebo odborníka apod.) podle platných cen v roce tvorby rezervy. Rezerva je vytvářena rovnoměrně (podíl rozpočtových nákladů na opravy a počtu let mezi rokem zahájení tvorby rezervy a předpokládaným termínem zahájení opravy).

Tento postup se uplatní zejména u oprav nemovitých věcí. U movitého dlouhodobého majetku je možno vytvářet rezervu na opravu ve vztahu k objemu výkonů. V ABCXYZ a.s. se tento postup týká strojů a nákladních automobilů, kde zástupce výroby (vedoucí technického úseku, technický ředitel apod.) stanoví časové a výkonové jednotky, které budou sloužit pro stanovení výše a délky tvorby rezervy. Tvorbu rezervy je nutno plánovitě a rovnoměrně rozložit do jednotlivých zdaňovacích období.

Odpovědnost za tvorbu a použití rezerv

Návrh na vytvoření rezervy na:

-   opravy hmotného majetku předkládá příslušný vedoucí, v jehož kompetenci se dlouhodobý majetek nachází (odborné středisko, útvar apod.), s podmínkami stanovenými pro stroje a nákladní automobily uvedené výše,

-   garanční opravy předkládají ekonomové a vedoucí středisek finančnímu řediteli (předsedovi představenstva, představenstvu, společníkovi apod.),

-   daň z příjmů předkládá hlavní účetní (metodik apod.) finančnímu řediteli (předsedovi představenstva, společníkovi apod.).

Varianta:

-   důchody a podobné závazky (dluhy) předkládá finanční ředitel (hlavní účetní apod.) předsedovi představenstva (společníkovi apod.),

-   restrukturalizaci předkládá předseda představenstva (jednatel apod.) valné hromadě apod.

Odpovědní pracovníci předají účtárně podklady pro zaúčtování rezerv maximálně do 31. 12. (konce účetního období apod.). Inventarizace bude provedena vždy při uzavírání účetních knih, zápis musí být vyhotoven maximálně do 30 dnů (2, 5, 10 dnů apod.) po skončení účetního období (kalendářně).

Ke každé rezervě vytvoří účtárna (odborné středisko, profitcentrum, útvar apod.) kartu pro rezervu (inventární kartu apod.), na kterou se budou doplňovat průběžné údaje, minimálně o tvorbě rezervy, provedené inventarizaci a čerpání rezervy.

22.   Inventarizace (provedení a termíny)

Co by měla směrnice například obsahovat:

- majetek a závazky podléhající inventarizaci,

- fyzická a dokladová inventura,

- okamžik provedení inventarizace,

- inventarizační rozdíly,

- přirozené úbytky v rámci norem,

- postup před zahájením inventarizace,

- stanovení zodpovědných pracovníků,

- seznámení odpovědných pracovníků s úkolem a cílem celé inventarizace,

- prověření platnosti dohod o odpovědnosti,

- podpis tzv. Prohlášení,

- postup provádění jednotlivých inventur,

- jednotlivé kroky (dílčí) inventarizační komise, apod.

Povinnost provádět inventarizaci je uvedena přímo v § 6 odst. 3 zákona o účetnictví. Na základě tohoto ustanovení jsou účetní jednotky povinny inventarizovat veškerý majetek a závazky. Pokud by účetní jednotka inventarizaci neprovedla, stává se účetnictví neprůkazným (viz § 8 odst. 4 zákona o účetnictví), což je poměrně závažný problém. Vlastní inventarizace je pak v zákoně o účetnictví řešena v rámci § 29 a 30. Inventarizace je také jednou z nutných podmínek a předpokladů pro schválení účetní závěrky auditorem.

Inventarizace představuje souhrn činností směřujících k porovnání zjištěného skutečného stavu jednotlivých druhů majetku a závazků s jejich účetními hodnotami (stavem). Po vyhodnocení výsledků inventarizace účetní jednotka zjistí, zda stavy aktiv a pasiv vykázané v účetní závěrce, jsou reálné. Inventarizace má také důležitý vliv na oceňování a tvorbu opravných položek či rezerv. Při jejich tvorbě by účetní jednotky měly vzít v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.

Každá účetní jednotku by měla vyhotovit vnitropodnikovou směrnici, která uvedenou problematiku podrobně řeší a stanovuje postupy přímo na konkrétní podmínky daného subjektu.

Jak přímo zákon o účetnictví uvádí, účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení. Inventarizaci účetní jednotky provádějí jako řádnou nebo mimořádnou (periodická inventarizace) nebo průběžnou inventarizaci, kterou lze provádět i v průběhu účetního období.

Periodická a průběžná inventarizace

Inventarizaci jsou účetní jednotky povinny provádět k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou. Tuto inventarizaci zákon o účetnictví nazývá jako periodickou inventarizací. Vedle toho zákon o účetnictví definuje i průběžnou inventarizaci, kterou mohou účetní jednotky provádět i v průběhu účetního období. Takovouto inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž:

-   účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob a

-   u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží.

Termín průběžné inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období.

Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky při zjišťování skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni (rozhodný den), a mohou dokončit zjišťování skutečného stavu podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem. Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončit inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.

Inventarizace v ostatních případech

Vedle povinně prováděných inventarizací mohou pochopitelně účetní jednotky provádět inventarizace zcela mimořádné. Takováto situace nastane v okamžiku podezření z krádeží ve skladech, prodejnách, apod. Tehdy je třeba zjistit skutečný stav majetku okamžitě, bez otálení. Do vnitropodnikové směrnice je vhodné zapracovat technický postup vyhlašování mimořádných inventur a vypracovávání inventurních soupisů, aby nebylo třeba toto „vymýšlet“ v okamžiku, kdy nastane nějaké mimořádná situace.

Inventarizaci lze provádět i v ostatních případech, protože zákon o účetnictví stanovuje, že nejsou dotčena ustanovení o provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů. V této souvislosti je třeba připomenout zákoník práce, kde v § 254 je ošetřena problematika, na kterou se často v praktickém životě zapomíná (zásadní otázka ve vazbě na odpovědnost za svěřené hodnoty), a to je inventarizace. Inventarizace se provádí při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru.

Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, se inventarizace provádí:

-   při uzavření dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci,

-   při zániku všech těchto dohod,

-   při výkonu jiné práce,

-   při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců,

-   při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě,

-   při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti.

Jestliže zaměstnanec se společnou odpovědností, jehož pracovní poměr skončil, nebo který vykonává jinou práci, nebo který byl převeden na jinou práci, nebo který byl převeden na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací. V této situaci je vhodné předat každé zainteresované straně (po provedené inventarizaci) jedno vyhotovení inventurního soupisu pro řešení případných budoucích sporů či problémů.

Fyzická a dokladová inventura

Dle stávajícího znění zákona o účetnictví účetní jednotky zjišťují při inventarizaci skutečné stavy majetku a závazků a zaznamenávají je v inventurních soupisech. Tyto stavy zjišťují:

-   fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci. Fyzickou inventurou by se tedy měl ověřovat například dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek – pokud fyzicky existuje (akcie, písemné listiny apod.), hotovost v pokladně a ceniny, zásoby (materiál, nedokončená výroba, výrobky, polotovary vlastní výroby, zvířata, apod.),

-   dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů. Jde tedy o majetek, z kterého z nějakého vážného důvodu nelze provádět inventuru fyzickou. Jde tedy o ověření účetních stavů pomocí různých druhů písemností, které jsou v době provádění dokladových inventur v účetní jednotce, či je třeba získat. Může se jednat o písemnosti, které je třeba opatřit od obchodních partnerů (dodavatelů, odběratelů), např. při ověřování stavů pohledávek a závazků. Při dokladové inventarizaci dále využíváme smlouvy (leasingové smlouvy, smlouvy s pojišťovnami, bankami, spisy ověřující soudní spory, prohlášení hmotně odpovědných či jiných pracovníků ke stavu majetku, který se dočasně nenachází v účetní jednotce, apod.). Dokladovou inventurou by se měl prověřovat například dlouhodobý nehmotný majetek (částečně i fyzickou inventurou), dlouhodobý finanční majetek (není-li v listinné podobě), pohledávky, závazky (dluhy), opravné položky, rezervy (částečně i fyzickou inventurou – např. posouzení aktuálního stavu majetku, na který se rezerva tvoří), časové rozlišení nákladů a výnosů, dohadné položky, apod.

Při inventarizaci účetní jednotky postupují tak, že provádějí jednu nebo více inventur a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví.

Účetní jednotky mohou při fyzické inventuře zjišťovat skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby, případně mohou využívat účetní záznamy, které prokazují jeho existenci.

Inventurní soupis

Inventurní soupisy se vyhotovují (či ověřují) v rámci nejdůležitější fázi inventarizace – v okamžiku zjištění skutečných stavů majetku a závazků účetní jednotky. Vypracování inventurních soupisů v praxi většinou probíhá:

-   sepisováním fyzicky (či dokladově) zjištěného stavu (který se později porovnává se stavem účetním),

-   odsouhlasováním (odškrtáváním) fyzicky (dokladově) zjištěného stavu s účetním stavem (sestavou) a doplňováním dalších fyzicky (dokladově) zjištěných stavů majetku a závazků do tohoto soupisu.

V případě vyhotovování inventurních soupisů sepisováním je vhodné (v zájmu průkaznosti) používat předem stanovené formuláře či tiskopisy, do kterých by se měl zjištěný majetek zapisovat (samozřejmě čitelně a ne obyčejnou tužkou!). Tyto soupisy by měly být očíslovány (ostránkovány). Podpisové záznamy odpovědných osob či opravy by měly být prováděny v souladu se zákonem o účetnictví. Počet vyhotovovaných inventurních soupisů je v kompetenci účetní jednotky. Z praxe lze doporučit při „běžných“ inventarizacích „1 + 1“ vyhotovení (1x založeno v účtárně, 1x slouží pro potřeby oddělení či útvaru, kterého se inventurní soupis týká).

Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat dále uvedené informace:

a) skutečnost, zda se jedná o fyzickou nebo dokladovou inventuru, a to tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky též jednoznačně určit,

b) podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,

c) způsob zjišťování skutečných stavů,

d) ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,

e) ocenění majetku a závazků při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,

f) okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,

g) rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,

h) okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

Při průběžné inventarizaci mohou být inventurní soupisy nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů.

Sesouhlasení zjištěného stavu s účetním stavem by se mělo provést po skončení fyzických či dokladových inventur. Jde o porovnání účetního stavu s celkovými stavy zjištěnými ať dokladovou či fyzickou inventurou. Při porovnávání zjištěného skutečného stavu se stavem účetním velice záleží na způsobu a technice provádění inventarizace. Některé informační systémy například umožňují po zadání zjištěných skutečných stavů vypracování automatizovaných sestav inventurních soupisů s vyčíslením inventurních rozdílů. Pokud nemáme k dispozici takový software, nezbývá než odškrtat či jinak odsouhlasit fyzický stav s účetními hodnotami. Pokud se vychází z účetních podkladů, nebývá takovéto zjištění větším problémem. V případě, kdy se vypracovávají ruční inventurní soupisy, je v některých případech dost obtížné a časově náročné vyjádřit správnou výši inventarizačních rozdílů. O nich se zmiňujeme dále.

Inventarizační rozdíly

Podle § 30 odst. 10 zákona o účetnictví se inventarizačním rozdílem rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat stanoveným způsobem. Definují se zde tři inventarizační rozdíly. Jde o:

-   manko – dochází k němu v případě, kdy skutečný stav je nižší než stav v účetnictví,

-   schodek – týká se peněžních hotovostí a cenin v případě, kdy je fyzický stav nižší než stav v účetnictví,

-   přebytek – je definován za situace, když skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví.

Mankem nejsou technologické a technické ztráty vznikající např. rozprachem, vyschnutím v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu. Jde o tzv. ztráty v rámci přirozených úbytků zásob. Toto je účetní pohled. Z hlediska zákona o daních z příjmů, se za manka nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikajících např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, které jsou pro účely zákon o daních z příjmů hmotným majetkem, a to do ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanoveného poplatníkem. I v tomto případě je velice významná vnitropodniková směrnice, ve které jsou uvedeny podmínky dané pro konkrétní účetní jednotku. Při tvorbě této písemnosti je třeba mít na paměti, že správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a jde o obvyklou výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností. Pokud tomu tak není, správce daně o zjištěný rozdíl upraví základ daně.

V našem vzoru rozdělujeme pravidla na dvě vnitropodnikové směrnice:

1. obecné zásady (platné bez ohledu na termín inventarizace),

2. podrobné podmínky pro konkrétní termín inventarizace.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Inventarizace – obecné zásady

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upravuje v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. základní zásady pro inventarizaci majetku a závazků v ABCXYZ a.s.

Cílem inventarizace je podat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

Inventarizaci podléhá:

-   veškerý majetek a závazky s vlastnickým nebo jiným právem,

-   veškerý majetek a závazky sledované na podrozvahových účtech,

-   veškerý majetek a závazky, které nejsou ve vlastnictví ABCXYZ a.s., nesledují se ani na podrozvahové evidenci, avšak v době provádění inventarizace se nacházejí v akciové společnosti (nutnost zaúčtovat na podrozvahové účty či jinak specifikovat a vyjasnit).

Předseda představenstva každoročně vydá vnitropodnikovou směrnici (rozhodnutí apod.) o provedení inventarizace v ABCXYZ a.s. V této vnitropodnikové směrnici (rozhodnutí apod.) bude vymezen rozsah inventarizace majetku a závazků a stanoven harmonogram vlastní inventarizace a vyhodnocení výsledků.

Varianta: Ve vnitropodnikové směrnici (rozhodnutí apod.) předsedy představenstva bude jmenována ústřední inventarizační komise (ÚIK).

Fyzická a dokladová inventura

Zjišťování skutečného stavu majetku a závazků se v ABCXYZ a.s. ke stanovenému okamžiku se provádí:

-   inventurou fyzickou (zjišťování skutečného stavu majetku hmotné povahy přepočítáním, zvážením, změřením atd.),

-   inventurou dokladovou (zjišťování skutečného stavu kontrolou existence a úplností dokladů, tj. porovnání účetního stavu s příslušnými doklady).

Okamžik provedení inventarizace

Inventarizace v ABCXYZ a.s. může být vyhlášena jako:

-   Řádná – inventarizuje se majetek a závazky ke dni řádné účetní závěrky, která se provádí každoročně k 31. 12. (k rozvahovému dni hospodářského roku, např. k 31. 5. apod.). U zásob se provádí jednorázová fyzická inventura každoročně k 31. 10. s doložením stavu hmotného majetku ke konci rozvahového dne stavem fyzické inventury od 1. 11. (k rozvahovému dni hospodářského roku, např. k 31. 3. apod., provádí se inventarizace průběžná – u zásob každý měsíc 1/12 specifikovaná dle pokynů vedoucího zásobování, apod.).

-   Mimořádná – provádí se ke dni sestavení mimořádné účetní závěrky, tj.:

–  ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměny obchodní korporace,

–  ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace,

–  v ostatních případech, ve kterých sestavují podle zvláštních právních předpisů mimořádnou účetní závěrku, atd.

Mimořádnou inventarizaci vyhlašuje předseda představenstva (finanční ředitel apod.) při výše uvedených skutečnostech Příkazem předsedy představenstva (rozhodnutím, písemným příkazem apod.)

-   Zcela mimořádná – provádí se pouze u vybraného druhu majetku či vybraném místě uložení majetku:

–  při uzavření dohody o odpovědnosti s pracovníkem,

–  při zániku dohody o odpovědnosti s pracovníkem,

–  při převedení pracovníka na jinou práci nebo jiné pracoviště,

–  při přeložení a při skončení pracovního poměru pracovníka, který měl uzavřenu dohodu o odpovědnosti,

–  po mimořádných událostech (např. živelní pohroma, vloupání, zpronevěra),

–  z rozhodnutí představenstva (valné hromady, předseda představenstva apod.), atd.

Zcela mimořádnou inventuru nařizuje předseda představenstva (odborný ředitel, vedoucí střediska apod.) a je vyhlášena okamžikem podepsání příkazu k provedení inventury (vydáním vnitropodnikové směrnice apod.).

Fyzické inventury se musí zúčastnit pracovník odpovědný za svěřený majetek. Jde-li o inventuru při změně odpovědného pracovníka, musí se jí zúčastnit pracovník funkci odevzdávající i přejímající. Pokud se fyzické inventury nemůže odpovědný pracovník zúčastnit a nikoho za sebe před stanoveným zahájením inventury neurčil, popř. ani nemohl určit (např. onemocnění, úmrtí), provede se inventura za účasti pracovníka, kterého určí předseda představenstva (odborný ředitel, vedoucí střediska apod.).

Inventarizační rozdíly

Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným dle zákona o účetnictví, přičemž:

-   Manko – jde o rozdíl, kdy skutečně zjištěný stav je nižší než stav v účetnictví, popřípadě jde o schodek u peněžních hotovostí a cenin.

-   Přebytek – jedná se o rozdíl, kdy skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví;

-   Schodek – týká se peněžních hotovostí a cenin v případě, kdy je fyzický stav nižší než stav v účetnictví.

Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.

Mankem nejsou technologické a technické ztráty vznikající např. rozprachem, vyschnutím v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu. Jde o tzv. ztráty v rámci přirozených úbytků zásob.

Před definitivním vyčíslením mank a přebytků lze v ABCXYZ a.s. zohlednit tzv. přirozené úbytky v rámci norem. Pro výpočet přirozených úbytků v rámci norem jsou v ABCXYZ a.s. stanovena přípustná procenta úbytků na základě dlouholetých zkušeností odpovědných pracovníků (výše procentních úbytků je stanovena v příloze k této vnitropodnikové směrnici, v samostatné vnitropodnikové směrnici apod.). Pro jejich použití platí v ABCXYZ a.s. následující zásady:

Přirozené úbytky v rámci norem

Přirozené úbytky jsou stanoveny procentem z celkového obratu materiálu na straně příjmu za období mezi dvěma po sobě provedenými řádnými fyzickými inventurami u jednotlivých položek skladů. V tomto případě se do obratů nezahrnují vnitropodnikové převody.

Varianta: Lze použít i jiný způsob stanovení, záleží na typu účetní jednotky.

Normy úbytků jsou maximální a lze jich použít jen v případě, kdy se při fyzické inventuře zjistí nezaviněný schodek mezi skutečným a účetním stavem zásob tak, jak je vykázán v inventurních soupisech.

Normy úbytků stanoví hodnoty přirozených a technologicky nutných ztrát na zásobách vznikajících úbytkem množství a při zachování stanovené nebo obvyklé péče a opatrnosti při běžném hospodářském provozu účetní jednotky. Tento úbytek může vznikat např.: vysycháním, vypařením, prosakováním, rozbitím, rozprášením, vychlazením, usazováním, táním, odplavením, rozptýlením, rozpadnutím, tvrdnutím, rozkladem, rozdrolením, zvětráním, krájením, řezáním, stříháním, tavením, broušením, leštěním, rozdíly vzniklými nepřesností použitých vážících a měřících prostředků a zařízení, ulpěním na předmětech, jimiž se zásoby přemísťují, apod.

Normy úbytků mohou být použity u příslušného skladu v průběhu jednoho účetního období u jedné a téže položky pouze jednou.

Normy úbytků se nevztahují:

-   na zboží přejímané a vydávané v kusech nebo v původním balení, kromě zboží křehké povahy,

-   na zboží, které prochází skladem jen evidenčně (průběžné dodávky),

-   na zaviněná manka, např.

–  nezjistitelné ztráty na zásobách vzniklé v důsledku nehod a krádeží,

–  na manka způsobená použitím nesprávných metod evidenčních,

–  nedodržováním předpisů o manipulaci se zásobami,

–  nedodržením bezpečnostních předpisů na ztráty vzniklé odpadem,

–  zkažením,

–  vadnosti (zmetky),

–  špatným balením,

–  zmýlením se v počtu nebo druhu,

–  nehospodárností apod.,

-   na zásoby surovin, polotovarů, výrobků a materiálů, které svým provedením a jakostí neodpovídají technickým podmínkám, popř. smluvním podmínkám,

-   na úbytky vzniklé v průběhu pracovního procesu,

-   na zjištěné ztráty, které vznikly rozdílem hmotnosti obalů, apod.

Změny (aktualizace) norem úbytků

Normy úbytků lze měnit jen k 1. dni nového účetního (inventárního) období na základě podložených výpočtů. Odpovědnost za tyto změny má vedoucí zásobování (technický ředitel, výrobní ředitel apod.).

Normy úbytků:

Výrobky dřevařské ostatní	0,7 %
Výrobky technické z usní a plastů	0,3 %
Materiál spájecí	1,0 %
Barvy a emaily	1,5 %
Atd.

 

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Příkazu inventarizace v rámci účetního období
kalendářního roku 201x

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Postup před zahájením inventarizace

Z důvodu řádného provedení inventarizace ukládám odborným ředitelům (vedoucím odborů apod.):

-   Termín, ke kterému se inventarizace provádí: xx. xx. 201x.

-   Pokynem odborného ředitele (vedoucího odboru apod.) písemně stanovit a zabezpečit vypracování prováděcích pokynů a harmonogramů inventarizačních prací ve svém úseku (odboru, středisku, profitcentru apod.), které spadají do jejich správy. Termín: xx. xx. 201x.

-   Pokynem odborného ředitele (vedoucího odboru) jmenovat vedoucí dílčí inventarizační komise pro každý druh majetku. Vedoucí DIK je zodpovědný za bezchybné provedení inventury. Kopie pokynů, ve kterých jsou jmenovány DIK, musí být zaslány hlavnímu účetnímu (finančnímu řediteli, metodikovi apod.). Termín: xx. xx. 201x.

-   Vypracovat systém kontroly provádění fyzické inventury z hlediska správnosti, úplnosti, kvality a zodpovědnosti příslušných pracovníků s cílem zabezpečit včasné předávání jednotlivých inventurních soupisů a zápisů do účtárny (finančního úseku, hlavnímu účetnímu apod.) v termínech stanovených tímto příkazem. Termín: xx. xx. 201x.

Stanovení zodpovědných pracovníků

-   Pro každý inventarizovaný druh (pro příslušné středisko, sklad, oddělení apod.) bude pokynem odborného ředitele (vedoucího odboru apod.) ustanovena dílčí inventarizační komise. Pracovník odpovědný za svěřený majetek musí být členem dílčí inventarizační komise, ale nesmí být předsedou. Termín: xx. xx. 201x.

-   Na základě Vnitropodnikové směrnice č. xx/200x Inventarizace majetku a závazků jmenuji ústřední inventarizační komisi v tomto složení:

Předseda:	finanční ředitel	(předseda představenstva apod.)
Tajemník:	hlavní účetní	(metodik účetnictví apod.)
Členové:	technický ředitel
	výrobní ředitel
	obchodní ředitel
	ředitel zásobování
	Atd.

 

Varianta:

Na základě Vnitropodnikové směrnice č. xx/201x Inventarizace majetku a závazků jmenuji dílčí inventarizační komisi pro inventarizaci:

1. nedokončené výroby (zásob, hotových výrobků, polotovarů vlastní výroby apod.) v tomto složení:

Předseda:	Mgr. Petr Jan
Členové:	Mgr. Petr Janíček
	p. Petr Janoušek
	pí Petra Janíčková apod.

 

2. dlouhodobého hmotného majetku (dlouhodobého nehmotného majetku apod.) v tomto složení:

Předseda:	Ing. Jan Petr
Členové:	Ing. Jan Petříček
	p. Jan Petroušek
	pí Jana Petroušová
	apod.

 

3. pohledávek (závazků z obchodního styku, úvěry, pokladní hotovost apod.) v tomto složení:

Předseda:	p. Jiří Skrblík
Členové:	pí Jiřina Šetřilová
	p. Jiří Držgrešle
	Ing. Jiří Šetřílek
	apod.

 

Seznámení odpovědných pracovníků s úkolem a cílem celé inventarizace

Za provedení inventarizací a dodržení ustanovení tohoto příkazu odpovídají předsedové dílčích inventarizačních komisí. Předsedové dílčích inventarizačních komisí se musí osobně účastnit všech inventarizačních prací. Vedoucím dílčích inventarizačních komisí ukládám uvést v inventarizačních zápisech:

-   neupotřebitelný, popř. přebytečný a nevyužitý majetek a návrh, jak má být s ním naloženo (s uvedením důvodu);

-   neupotřebitelné, popř. přebytečné a poškozené (znehodnocené) zásoby, jakož i příčiny jejich poškození (znehodnocení) a navrhnout výši opravných položek, popř. jejich likvidaci;

-   pohledávky k odepsání a upozornění na nutnost jejich odepsání,

-   termín: xx. xx. 201x.

Prověření platnosti dohod o odpovědnosti

Před zahájením provádění inventur ukládám vedoucím dílčích inventarizačních komisí překontrolovat platnost dohod o odpovědnost. V případě zjištění nedostatků o tom informovat příslušného nadřízeného, který nedostatky odstraní do zahájení inventury. Nenastane-li náprava do tohoto okamžiku, je vedoucí dílčí inventarizační komise povinen informovat ústřední inventarizační komisi, která rozhodne o dalším postupu. Termín: xx. xx. 201x.

Podpis tzv. Prohlášení

Osobám odpovědným za svěřený majetek ukládám předat písemné prohlášení vedoucímu dílčí inventarizační komise:

-   že všechny doklady, týkající se stavu a pohybu jimi spravovaného majetku byly odevzdány k zúčtování před zahájením inventur;

-   že doklady vztahující se k inventarizovanému majetku do zahájení inventury byly vystaveny a jsou zachyceny v účetnictví nebo na podrozvahových účtech, jestliže je odpovědným i za evidenci inventarizovaného majetku (popř. závazků). Termín: do zahájení inventur.

Provádění vlastních inventur

Postup provádění jednotlivých inventur

Inventarizace dlouhodobého majetku

Skutečné stavy dlouhodobého majetku zjištěné fyzickou inventurou provedenou k xx. xx. 201x porovná dílčí inventarizační komise s počítačovou sestavou (inventurním soupisem), ve které budou promítnuty účetní stavy k xx. xx. 201x včetně (počítačová sestava se stavem k předešlému dni – DIK doplní a upřesní apod.). Inventarizační sestava bude dílčí inventarizační komisi předána účtárnou (finančním úsekem, oddělením správy majetku apod.) dne xx. xx. 201x.

Varianta: Dílčí inventarizační komise sepíše fyzicky zjištěný stav do inventarizačních soupisů s uvedením inventárního čísla, názvem dlouhodobého majetku, předpokládanou cenou a umístěním apod.

Na originál sestavy (kopii si ponechá vedoucí dílčí inventarizační komise) doplní podpisové záznamy osoby odpovědné za zjištěné skutečnosti a podpisové záznamy osob odpovědných za provedení inventarizace (dílčí inventarizační komise). Termín: xx. xx. 201x

Inventarizace finančního majetku (cenné papíry a směnky)

K xx. xx. 201x provede pověřená dílčí inventarizační komise fyzickou inventuru cenných papírů a směnek. Na soupisech budou uvedeny ceny pořizovací a ceny nominální, u směnek peněžní suma uvedená na směnce. Soupisy budou předány ústřední inventarizační komisi.

Inventarizace zásob

Inventura materiálu

K xx. xx. 201x provede pověřená dílčí inventarizační komise fyzickou inventuru materiálu dle skladů (místa uložení apod.). Fyzicky zjištěné stavy budou zaznamenávány do formulářů – inventurní soupisy. Po provedení fyzické inventury budou zjištěné stavy porovnány s účetním stavem k okamžiku inventarizace. Inventarizační sestava bude dílčí inventarizační komisi předána účtárnou (finančním úsekem, oddělením controllingu apod.) dne xx. xx. 201x.

Varianta 1: Vzhledem k časové náročnosti a nezbytnosti zásobovat materiálem výrobu, probíhá inventura ve skladech celý měsíc. Požadavky výrobního úseku se zajistí s předstihem a během inventury se uskutečňují pouze nejnutnější výdeje. Pomocí předběžné pracovní sestavy se během měsíce října (listopadu, prosince apod.) provádí fyzická inventura. Případné rozdíly jsou zaznamenávány přímo do pracovních sestav. Zároveň jsou do těchto seznamů prováděny změny stavu materiálu podle příjmů či výdejů během prováděné inventarizace. Zinventarizovaný materiál je ve skladě označen hnědou (bílou, červenou apod.) barvou. Označen je i materiál, který byl přijat během měsíce října (listopadu, prosince apod.). Skutečně zjištěné stavy se porovnají (pořídí) do informačního systému ÚČETNICTVÍ, který následně ocení inventurní rozdíly skladů. Tyto inventurní rozdíly budou promítnuty do účetního stavu materiálu zvláštními inventurními druhy pohybů a proúčtovány dle účetních postupů. Výsledky inventur včetně inventarizačního zápisu dílčí inventarizační komise předá ústřední inventarizační komisi do xx. xx. 201x.

Varianta 2: Inventura materiálu a způsob zaúčtování stavu materiálu k rozvahovému dni

O hodnotu materiálu podle skladové evidence k 31. 12. (rozvahovému dni), která se zjistí způsobem stanoveným ve vnitropodnikové směrnici č. xx/201x Inventarizace majetku a závazků ABCXYZ a.s., se sníží náklady na účtu 501.02 a příslušná hodnota vedlejších pořizovacích nákladů z účtu 501.08. Tato hodnota se převede na účet 112.01. Jedná se o materiál, který byl zakoupen, ale ještě nespotřebován k 31. 12. (rozvahovému dni). Současně se zruší stav materiálu k 1. 1. (prvnímu dni účetního období) na účtu 501.02. Tento materiál je buď již spotřebovaný, nebo je zahrnut ve stavu zásob k 31. 12. (rozvahovému dni).

V rámci inventarizace materiálu k 31. 12. (rozvahovému dni) se provede porovnání účetního stavu na účtu 112.01 s inventurním soupisem materiálu k 31. 12. Inventurní soupis je výsledkem fyzické inventury. Porovnáním účetního a skutečného stavu se zjistí inventarizační rozdíly, které se zúčtují k 31. 12. (rozvahovému dni).

Opravy administrativních chyb při výdeji materiálu – před definitivním vyčíslením mank a přebytků je třeba opravit administrativní chyby (záměny u zásob evidovaných podle jednotlivých druhů). Opravy budou provedeny vystavením odběrních a zpětných lístků (na lístku bude uvedeno množství, název materiálu a ocenění v Kč) během měsíce října (listopadu, prosince apod.). Oddělení zásobování z těchto lístků vyhotoví sestavu (zpracuje v informačním systému ÚČETNICTVÍ apod.), kterou předá ve dvojím vyhotovení nejpozději xx. xx. 201x., aby bylo možné provést vzájemného vyrovnání.

Inventarizace nedokončené výroby

K xx. xx. 201x provede pověřená dílčí inventarizační komise fyzickou inventuru nedokončené výroby dle výrobních provozů (skladů, rozpracovaných míst apod.). Fyzicky zjištěné stavy budou zaznamenávány do formulářů – inventurních soupisů. Po provedení fyzické inventury budou zjištěné stavy porovnány s účetním stavem k okamžiku inventarizace. Inventarizační sestava bude dílčí inventarizační komisi předána účtárnou (finančním úsekem, oddělením controllingu apod.) dne xx. xx. 201x.

Před vytvořením inventurní sestavy je nutné:

a) provést zúčtování všech výdejů veškerého materiálu na zakázková čísla (výrobky apod.)

b) provést všechna hlášení splněných operací

c) převést zakázky na mezisklady a sklady, kde se fyzicky nalézají k okamžiku inventarizace (k xx. xx. 201x).

Varianta 1:

Fyzicky zjištěny stav k xx. xx. 201x se uvede na soupisových lístcích podle jednotlivých zakázkových čísel (označení, výrobky apod.) v souladu s průvodkami a výkresy. Inventarizují se všechna zakázková čísla. Na soupisových lístcích musí být uveden počet kusů, předmět, běžné číslo odebraného materiálu a poslední provedené operace, odhad rozpracovanosti v procentech a hodnota rozpracovaného výrobku v provozu. Uvedené soupisové lístky budou zpracovány do inventurních soupisů (nahrazují inventurní soupis apod.) a poté porovnány s inventarizační sestavou stavu nedokončené výroby k xx. xx. 201x, která bude obsahovat zakázky s uvedením hodnot evidovaných v účetní evidenci nedokončené výroby.

Varianta 2:

Za pomoci předběžně vyhotovených inventarizačních sestav rozpracovaných v předcházejícím období a po nábězích a odvádění hotové výroby za poslední vykazovaný měsíc odpovědní pracovníci dílčí inventarizační komise zjistí skutečný stav zásob nedokončené výroby k xx. xx. 201x. Tento fyzický stav doplní do sestavy Inventurní soupis nedokončené výroby. Zjištěné stavy z obou výše uvedených skupin zodpovědný pracovník dílčí inventarizační komise porovná (pořídí) do informačního systému ÚČETNICTVÍ, který následně ocení inventurní rozdíly nedokončené výroby. Tyto inventurní rozdíly budou promítnuty do zůstatku nedokončené výroby zvláštními inventurními druhy pohybů a proúčtovány dle účetních postupů.

Varianta 3:

Inventura nedokončené výroby a způsob zaúčtování stavu nedokončené výroby k 31. 12. (rozvahovému dni) – způsob B

Hodnota materiálu a služeb vydaných na zakázkové číslo podle skladové evidence k 31. 12. (rozvahovému dni) a poměrná hodnota mezd odpracovaných na otevřených zakázkách k 31. 12. (rozvahovému dni) se zaúčtuje na vrub účtu 121.010 Nedokončená výroba souvztažně s účtem 611.010 Změna stavu nedokončené výroby. Jedná se o nedokončenou výrobu, která nebyla zkompletována a převedena na výrobky. Současně se zruší stav nedokončené výroby k 1. 1. (k prvnímu dni účetního období) na účtech 611.010 a 121.010. Tato nedokončená výroba je buď již odvedena na výrobky, nebo je zahrnuta ve stavu nedokončené výroby k 31. 12. (rozvahovému dni).

V rámci inventarizace nedokončené výroby k 31. 12. (rozvahovému dni) se provede porovnání účetního stavu na účtu 121.010 s inventurním soupisem nedokončené výroby k 31. 12. (rozvahovému dni). Inventurní soupis je výsledkem fyzické inventury. Porovnáním účetního a skutečného stavu se zjistí inventarizační rozdíly, které se zúčtují k 31. 12. (rozvahovému dni).

Inventura výrobků

K xx. xx. 201x provede pověřená dílčí inventarizační komise fyzickou inventuru výrobků dle jednotlivých skladů (umístění, odpovědných osob apod.). Fyzicky zjištěné stavy budou zaznamenávány do formulářů – inventurních soupisů. Po provedení fyzické inventury budou zjištěné stavy porovnány s účetním stavem k okamžiku inventarizace. Inventarizační sestava bude dílčí inventarizační komisi předána účtárnou (finančním úsekem, oddělením controllingu apod.) dne xx. xx. 201x.

Před vytvořením inventurní sestavy je nutné:

a) provést zúčtování všech zkompletovaných (ukončených) zakázek převedených na sklad hotových výrobků,

b) převést zakázky na mezisklady a sklady, kde se fyzicky nalézají k okamžiku inventarizace (k xx. xx. 201x).

Jednotlivé položky zásob hotových výrobků budou doplněny o údaje:

a) předpokládané termíny fakturace hotových výrobků

b) v případě investičních celků:

c) hodnota dosavadní fakturace,

d) hodnota zbývající fakturace.

Varianty: Viz možnosti u nedokončené výroby s vypracováním inventurních sestav pro dílčí inventarizační komisi.

Varianta: Inventura výrobků a způsob zaúčtování stavu výrobků k 31. 12. (rozvahovému dni) -způsob B

Hodnota výrobků podle skladové evidence k 31. 12. (rozvahovému dni), která se zjistí způsobem stanoveným ve vnitropodnikové směrnici č. xx/201x Inventarizace majetku a závazků v ABCXYZ a.s. [výrobek již dohotoven, ale nevyfakturován, je evidován na otevřených zakázkách k 31. 12. (rozvahovému dni)], se zaúčtuje na vrub účtu 123.010 Výrobky souvztažně s účtem 613.010 Změna stavu zásob výrobků. Jedná se o výrobky, které byly výrobně dokončeny, ale ještě nerealizovány. Současně se zruší stav výrobků k 1. 1. (k prvnímu dní účetního období) na účtech 613.010 a 123.010. Tyto výrobky jsou buď již realizovány, nebo jsou zahrnuty ve stavu výrobků k 31. 12. (rozvahovému dni).

V rámci inventarizace výrobků k 31. 12. (rozvahovému dni) se provede porovnání účetního stavu na účtu 123.010 s inventurním soupisem výrobků k 31. 12. (rozvahovému dni). Inventurní soupis je výsledkem fyzické inventury. Porovnáním účetního a skutečného stavu se zjistí inventarizační rozdíly, které se zúčtují k 31. 12. (rozvahovému dni).

Atd.

Inventura účtových tříd 2, 3, 4 a skupin 75–79

Inventura účtových tříd 2, 3, 4 a podrozvahových účtů se provádí k xx. xx. 201x (rozvahovému dni). Dílčí inventarizační komise ve spolupráci s odbornými útvary (finančního oddělení, oddělení správy majetku, technickým úsekem apod.) prověří hodnoty vycházející se stavu účetnictví takto:

Inventura pokladních hotovostí a cenin

Inventura pokladny se provádí fyzicky čtyřikrát ročně vždy ke dni ukončeného čtvrtletí (12x ročně k poslednímu dni měsíce, každý den apod.). Předmětem inventarizace jsou nejen peněžní prostředky a ceniny, ale i přísně zúčtovatelné tiskopisy (podrozvahové účty) a evidence poskytnutých záloh a závdavků (dokladová inventura). Zjištěné výsledky inventury jsou zapisovány do inventarizačních soupisů pro pokladnu:

-   inventurní soupis valutové pokladny,

-   inventurní soupis korunové pokladny,

-   inventurní soupis cenin.

Jmenovaná dílčí inventarizační komise provede v souladu s postupy účtování přepočet zůstatků valutové pokladny kurzem k xx. xx. 201x.

Rozpisy (stav zůstatku) rezerv (účtová skupina 45), nákladů a výnosů příštích období (účtová skupina 38) přechodné účty aktiv a pasiv musí být k xx. xx. 201x ověřeny odbornými dílčími inventarizačními komisemi (složení z pracovníků účtárny a oddělení správy majetku, oddělení controllingu apod.).

Inventuru časového rozlišení leasingu provádí DIK finančního odboru (oddělení správy majetku apod.).

Inventuru stavu bankovních účtů ověří stanovená dílčí inventarizační komise s „Oznámením o zůstatku bankovních účtů a úvěrů k xx. xx. 201x“ a inventuru účtu 336 – Zúčtování s institucemi sociálního a zdravotní zabezpečení s vyžádaným stavem k rozvahovému dni (dopočítaným stavem penále apod.).

Inventura podrozvahových účtů – jmenovaná dílčí inventarizační komise provede inventarizaci podrozvahových účtů (např. majetek pořizovaný leasingem a ostatního majetku) k okamžiku xx. xx. 201x.

Atd.

Jednotlivé kroky (dílčí) inventarizační komise

Vypracování inventurních soupisů

Majetek a závazky uvádí dílčí inventarizační komise v inventurních soupisech s označením podle používaných číselníků, ceníků, inventárních čísel, zakázkových čísel, čísel dokladů apod. v jednotkách množství a v ocenění, a to v souladu se způsobem vedení majetku a závazků v účetnictví.

Inventurní soupisy se v ABCXYZ a.s. vyhotovují ve dvou kopiích (třikrát apod.), z toho se originál předává ústřední inventarizační komisi spolu se zápisem dílčí inventarizační komise (hlavnímu účetnímu, finančnímu oddělení apod.) pro vyhodnocení výsledků inventarizace. Kopie (druhé vyhotovení) se ponechává vedoucímu dílčí inventarizační komise.

Porovnání zjištěného fyzického stavu s účetním stavem

Skutečně zjištěné stavy majetku a závazků, zjištěné fyzickou nebo dokladovou inventurou, jednotlivé dílčí inventarizační komise porovnají se zápisy (stavy, zůstatky apod.) v účetnictví. Jestliže zjistí rozdíly, vyčíslí je v peněžních jednotkách (inventarizační rozdíly), popř. v jednotkách množství.

Inventarizační rozdíly písemně vyčíslí i v inventarizačních zápisech. Na jejich podkladě se inventarizační rozdíly vyúčtují (vyčíslení inventarizačních rozdílů od každé dílčí inventarizační komise se promítají do zápisu ústřední inventarizační komise apod.). Ty rozdíly, které nelze ihned po zjištění vyúčtovat (nejsou např. schváleny odpovědnou osobou apod.) s konečnou platností, se zaúčtují na zvláštní analytický účet nevypořádaných inventarizačních rozdílů, na němž se ponechají až do rozhodnutí o jejich vypořádání.

Kontrola zajištění ochrany majetku (zjištění řádného udržování a oprav a zjištění rozpracovaného dlouhodobého majetku, na kterém se nebude pokračovat atd.

Při inventarizaci je nutno kromě skutečného stavu majetku a závazků zjistit a uvést v inventarizačním zápise:

a) neupotřebitelný, popř., přebytečný a nevyužitý dlouhodobý majetek, který bude předán likvidační komisi (navržen k odprodeji apod.),

b) poškozené nebo znehodnocené zásoby, jakož i příčinu jejich poškození nebo znehodnocení a navrhnout vytvoření opravné položky,

c) rizikové pohledávky navržené k vytvoření opravných položek, popř. rezerv, a příčiny jejich vzniku,

d) závazky k odepsání,

e) případy, u kterých již bylo rozhodnuto o postupu dle písmen a) až d), které nebyly ještě proúčtovány,

f) další skutečnosti, které ovlivňují výsledky inventarizace.

Zjištění inventarizačních rozdílů

U všech mank a přebytků se musí pracovníci odpovědní za majetek vyjádřit k jejich vzniku. V návrzích na vypořádání inventarizačních rozdílů je třeba u zjištěných mank uvést, zda jsou zaviněná či nezaviněná, u zjištěných mank zásob je třeba uvést, zda jde o přirozené úbytky v rámci norem stanovených pro a.s. nebo nad normu (manko).

Varianta – poznámka: U účetních jednotek, které nemají stanoveny vnitropodnikovou směrnicí ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného, je všechen chybějící majetek mankem.

Kompenzace mank a přebytků není povolena. Opravy administrativních chyb (viz výše) je možno provádět pouze průkazným způsobem (zpětné lístky, odběrní lístky) ještě před zjištěním či vyčíslením definitivní výše mank a přebytků:

-   u zásob,

-   když se schodky a přebytky zásob týkají téhož odpovědného pracovníka,

-   když tyto rozdíly vznikly ve stejném inventarizačním období,

-   u zásob, které plní v procesu hospodářské činnosti stejnou funkci,

-   u zásob, které mají podobný tvar, rozměr či balení,

-   u zásob, u nichž se pro vyjádření množství používá stejné měrné jednotky.

Vypořádání inventarizačních rozdílů

Dílčím inventarizačním komisím (ústřední inventarizační komisi) ukládám:

-   Uplatnit ve smyslu inventarizačních protokolů (zápisů apod.) ve svém úseku (středisku, oddělení apod.) proti viníkům (osobám s hmotnou odpovědností) škodní řízení za:

–  náhrady škody,

–  zaviněná manka,

–  ztráty a škody

–  zjištěné při inventarizaci ve smyslu této směrnice a zákoníku práce. Termín: do ukončení inventury

-   Řádně vyplnit inventarizační zápisy (protokoly), zejména zdůvodnění inventarizačních rozdílů a jejich vypořádání.

-   K inventarizačnímu zápisu dílčí inventarizační komise připojí doklady související s inventarizací, včetně prohlášení odpovědného pracovníka.

Termín: xx. xx. 201x.

Vyhodnocení celého procesu inventarizace

Tajemník ústřední inventarizační komise (finanční ředitel, hlavní účetní apod.) předloží ústřední inventarizační komisi návrh na vypořádání inventarizačních rozdílů, zprávu o výsledcích včetně inventarizačního zápisu a tabulkové části s výsledky inventarizace v ABCXYZ a.s. Závěry budou sloužit pro definitivní zaúčtování inventarizačních rozdílů (do účetního období 200x). Termín: xx. xx. 201x.

23.   Cestovní náhrady

Co by měla směrnice například obsahovat:

- poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatelem,

- náhradu jízdních výdajů,

- náhradu jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny,

- náhradu výdajů za ubytování,

- stravné,

- náhradu nutných vedlejších výdajů,

- náhrady při přeložení,

- cestovní náhrady při zahraniční pracovní cestě,

- zahraniční stravné,

- odchylky při poskytnutí cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě,

- společná ustanovení o cestovních náhradách,

- záloha na cestovní náhrady a její vyúčtování, apod.

Problematika cestovních náhrad je řešena v zákoníku práce v části sedmé, která se věnuje náhradám výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce.

Poznámka

V této časti zákoníku práce nalezneme i náhrady za opotřebování vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce. Výdaje hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou.

Cestovní náhrady jsou rozděleny v zákoníku práce čtyř hlav:

-   Obecná ustanovení o náhradách poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce,

-   Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele – podnikatele - celý a přesný název: Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 (zaměstnanci zaměstnavatele, který není státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona nebo veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením.

-   Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele – nepodnikatele – celý a přesný název: Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3,

-   Společná ustanovení o cestovních náhradách.

Poznámka

Úprava cestovních náhrad u „nepodnikatelů“ je řešena tak, že jsou stanoveny odchylky od úpravy platné pro podnikatele.

Není záměrem tohoto příspěvku popisovat celou problematiku cestovních náhrad. Uveďme si, že v rámci vnitřního předpisu podnikatele by měly být upraveny minimálně následující oblasti (vyplývající ze zákoníku práce):

-   Tuzemské stravné (viz § 163):

–  Prováděcí předpis uvádí každoročně nejnižší hodnotu pro tuzemské stravné ve vazbě na trvání pracovní cesty,

–  Krácení stravného v případě, pokud bylo zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá;

-   Zahraniční stravné (viz § 170);

–  Případné snížení základní sazby zahraničního stravného,

–  Krácení zahraničního stravného v případě poskytnutí bezplatného jídla během zahraniční pracovní cesty

-   Kapesní (viz § 180);

-   Případná paušalizace cestovních náhrad (viz § 182).

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Cestovní náhrady

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

V ABCXYZ a.s. se poskytují náhrady výdajů při pracovních cestách, při jiných změnách místa výkonu práce, při přijetí do zaměstnání, při přidělení k výkonu práce v zahraničí:

a) osobám, na které se vztahuje zákoník práce,

b) osobám na základě smluvního vztahu, ve kterém jsou sjednány cestovní náhrady.

Pracovní cestou se rozumí doba od nástupu zaměstnance na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště, včetně výkonu práce v tomto místě, do návratu zaměstnance z této cesty.

Zahraniční pracovní cestou se rozumí doba pracovní cesty z České republiky do zahraničí, ze zahraničí do České republiky a doba pracovní cesty v zahraničí. O zahraniční pracovní cestě rozhoduje předseda představenstva (obchodní ředitel, nadřízený apod.).

Pravidelným pracovištěm se rozumí místo dohodnuté se zaměstnancem v pracovní smlouvě. Toto pravidelné pracoviště sjednává vedoucí personálního oddělení (vedoucí střediska, přímý nadřízený apod.) v okamžiku sjednávání pracovní smlouvy.

Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele

Vyslání zaměstnance na pracovní cestu je v ABCXYZ a.s. vždy závislé na účelu a cíli pracovní cesty. Ta musí být uskutečněna za účelem plnění pracovních povinností.

Vyslání na pracovní cestu musí být nahlášeno zaměstnanci alespoň dva dny (tři, deset dní, měsíc apod.) před zahájením pracovní cesty. Pro případ překážek na straně zaměstnance (zdravotní problémy, nemoc apod.) je stanoven náhradník, který musí být seznámen s cílem a povinnostmi pracovní cesty.

Stanovení rozsahu a cíle pracovní cesty se určuje na Cestovním příkazu (ústně, pokud zaměstnanec netrvá na písemném příkazu), na kterém musí být stanoveno:

-   název zaměstnavatele (ABCXYZ a.s.),

-   osobní číslo zaměstnance (evidenční číslo apod.),

-   jméno, příjmení, bydliště,

-   počátek cesty (místo, datum a hodina nástupu na pracovní cestu),

-   místo jednání či výkonu práce,

-   účel cesty,

-   doba trvání pracovní cesty (včetně výkonu práce na cestě, případné přesčasy apod.),

-   způsob dopravy při pracovní cestě,

-   určený dopravní prostředek (u vlastního vozidla druh, evidenční značka),

-   určení spolucestujících,

-   stanovení zálohy a závdavků včetně oznámení o způsobu a místa vyplacení,

-   ukončení pracovní cesty (místo a datum),

-   případně další podmínky pracovní cesty.

Osobou odpovědnou za vyslání na pracovní cestu je v ABCXYZ a.s. předseda představenstva (obchodní ředitel, finanční ředitel, přímý nadřízený apod.).

O případném použití soukromého vozidla (požádání) při pracovní cestě rozhoduje v ABCXYZ a.s. vedoucí odboru doprava (personální ředitel, obchodní ředitel, přímý nadřízený apod.). Zaměstnavatel nesmí požádat o použití soukromého vozidla zaměstnance, pokud není vozidlo havarijně pojištěné a pojištění zaplacené.

V případě vyslání na zahraniční pracovní cestu je třeba ověřit platnost dokladů zaměstnance, případně zařídit lékařské prohlídky, očkování apod. Odpovědnost za splnění veškerých náležitostí nese vedoucí personálního oddělení (obchodního styku, přímý nadřízený apod.). Tento zodpovědný pracovník předá zaměstnanci 3 dny (týden, měsíc apod.) před nástupem na pracovní cestu Instrukční list (itinerář, popis cesty apod.), ve kterém budou uvedeny hlavní úkoly, postup plnění pokynů, záměry zaměstnavatele apod.

Varianta: Instrukční list (itinerář, popis cesty apod.), ve kterém budou uvedeny hlavní úkoly, postup plnění pokynů, záměry zaměstnavatele apod., se předává zaměstnanci i při tuzemských pracovních cestách.

Dále bude zaměstnanec vybaven příslušným tiskopisem pro předání zprávy o průběhu pracovní cesty, který je zaměstnanec povinen předat svému nadřízenému (předsedovi představenstva, obchodnímu řediteli, výrobnímu řediteli apod.) do pěti dnů (deseti dnů, měsíce apod.) po ukončení pracovní cesty. V této cestovní zprávě zaměstnanec uvede:

-   rozsah služební cesty (kam, v jakém termínu apod.),

-   účastníky cesty,

-   účel cesty (přehled navštívených obchodních partnerů či institucí apod.),

-   odbornou část zprávy (náplň jednání, poznatky z těchto jednání, získané materiály, zhodnocení získaných informací, návrhy na využití získaných poznatků apod.),

-   vyjádření ostatních okolností pracovní cesty, apod.

Varianta: Příslušný tiskopis pro předání zprávy o průběhu pracovní cesty je povinen zaměstnanec předat svému nadřízenému i při tuzemských pracovních cestách.

Náhrada jízdních výdajů

V ABCXYZ a.s. se k pracovním cestám používají služební motorová vozidla. Využít soukromého motorového vozidla zaměstnance lze pouze v případě, kdy vozový park obchodní korporace je vyčerpán a vyslání na pracovní cestu zaměstnance je nezbytné a není ji možno uskutečnit jiným, náhradním druhem dopravy

V ABCXYZ a.s. žádá o použití soukromého motorového vozidla zaměstnance při pracovní cestě pouze vedoucí cestovního referátu (finanční ředitel, předseda představenstva, personální ředitel apod.). Žádost musí být projednána a informace o použití soukromého motorového vozidla uvedena na cestovním příkaze, který zaměstnanec obdrží, minimálně předcházející den (2 dny, týden apod.) pracovní cestě.

Žádat použití soukromého motorového vozidla zaměstnance lze pouze v případě, kdy zaměstnanec prokáže, že jeho vozidlo je havarijně pojištěné a pojistné je na dané období zaplacené. Odpovědnost za tuto kontrolu má vedoucí cestovního referátu (finanční ředitel, předseda představenstva, personální ředitel apod.).

Varianta: O použití soukromého motorového vozidla zaměstnance bez havarijního pojištění lze žádat pouze ve výjimečných případech. Schválení musí být provedeno předsedou představenstva (finančním ředitelem apod.).

V případě využití soukromého motorového vozidla pro pracovní cestu přísluší zaměstnanci za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady (3,70 Kč) a náhrada za spotřebované pohonné hmoty. Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu se sazba základní náhrady v ABCXYZ a.s. za 1 km jízdy zvýší o 15 % (30 %, 45 % apod.).

Vedoucí cestovního referátu je povinen zabezpečit kopii technického průkazu od zaměstnance při první žádosti o využití soukromého motorového vozidla. Tento doklad bude sloužit k dokladování a k výpočtu průměrné spotřeby. V případě, že motorové vozidlo nemá v technickém průkazu uvedenu spotřebu pohonných hmot, je zaměstnanec povinen předložit vedoucímu cestovního referátu nejdéle v den nástupu (v den podání vyúčtování apod.) kopii technického průkazu motorového vozidla obdobného – se stejným počtem válců (údaj stanovený autorizovanou zkušebnou).

Použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu schvaluje vedoucí cestovního referátu (technolog, výrobní ředitel, vedoucí oddělení doprava apod.).

V případě použití soukromého nákladního vozidla či autobusu je výše základní náhrady na úrovni dvojnásobku náhrady pro osobní silniční motorová vozidla.

Vedoucí cestovního referátu (vedoucí ekonomického úseku apod.) povinně seznámí zaměstnance s tím, že při výpočtu výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty se vychází z ceny pohonné hmoty prokázané zaměstnancem, tzn. dokladem od čerpací stanice ze dne uskutečnění pracovní cesty. V případě vícedenní pracovní cesty jeden z těchto dnů. Prokáže-li zaměstnanec cenu pohonné hmoty více doklady o jejím nákupu v souvislosti s pracovní cestou, vypočítá se cena pohonné hmoty pro určení výše náhrady aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen. Pokud po skončení pracovní cesty zaměstnanec neprokáže cenu pohonné hmoty, vypočte se výše náhrady z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí platné na dané ob­dobí.

Náhrada jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny

Zaměstnanci ABCXYZ a.s. vyslanému na pracovní cestu delší než 7 po sobě následujících kalendářních dnů přísluší náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého pobytu rodiny. V případě potřeby může zaměstnanec požádat vedoucího cestovního referátu (finančního ředitele, personálního ředitele apod.) o schválení změny – v podobě dohodnutého pobytu rodiny (je-li odlišný od trvalého pobytu, např. při přechodném ubytování, dovolené rodiny, umístění v nemocničním prostředí apod.). Schválení této změny musí být učiněno před nástupem na pracovní cestu.

Náhrada výdajů za ubytování

Zaměstnanci ABCXYZ a.s. vyslanému na pracovní cestu přísluší náhrada prokázaných výdajů za ubytování bez omezení kategorie hotelu (s omezením hotelu do kategorie xx apod.). Výdaje za ubytování se prokazují daňovým dokladem, kde musí být uvedeny náležitosti (daňového) dokladu včetně jména zaměstnance a jeho zaměstnavatele.

V případě ztráty jízdenek je možné proplacení výdajů za ubytování jen v případě doložení duplikátu dokladu. Ten je povinen zajistit zaměstnanec (vedoucí cestovního referátu apod.). V případě, že zaměstnanec toto nedoloží, není možné proplatit takto vzniklé výdaje a zaměstnavatel je oprávněn vymáhat je na zaměstnanci.

Stravné

Zaměstnanci ABCXYZ a.s. vyslanému na tuzemskou pracovní cestu přísluší stravné, které činí:

délka pracovní cesty	varianta 1	varianta 2	atd.
5 – 12 hod.	69 Kč	80 Kč	95 Kč
12 – 18 hod.	104 Kč	123 Kč	149 Kč
více než 18 hod.	163 Kč	191 Kč	200 Kč

 

Pokud je zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, zaměstnavatel za každé uvedené jídlo stravné krátit o hodnotu:

-   70 % (60 %, 50 % apod.) stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

-   35 % (30 %, 15 % apod.) stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

-   25 % (20 %, 10 % apod.) stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Za poskytnuté občerstvení na pracovní cestě se stravné nekrátí.

Případnou míru krácení stravného oznámí zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracovní cestu. Pokud tak neučiní, stravné se nekrátí.

Míru krácení stravného oznámí zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracovní cestu. Oznámení za toto krácení je v kompetenci vedoucího cestovního referátu (vedoucího ekonomického oddělení apod.) dle základních podmínek uvedených v Kolektivní smlouvě (vnitřním předpisu).

Stravné, sazba základní náhrady a průměrné ceny pohonných hmot se zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru.

Pro řidiče ABCXYZ a.s., kteří jsou vysláni na pracovní cestu, aniž by splnili podmínky pro nárok na stravné (méně než 5 hodin v každém dni, ale celkem alespoň 5 hodin), se stravné vyplácí podle ujetých kilometrů (čekací doby apod.) ve výši 29 Kč (35 Kč apod.) v každém z obou kalendářních dnů.

Náhrada nutných vedlejších výdajů

Zaměstnanci ABCXYZ a.s. vyslanému na pracovní cestu přísluší náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů. Tyto výdaje se:

-   prokazují příslušnými doklady (např. vstupenky, parkovné, sprchy apod.),

-   prohlašují (např. telefonické hovory vztahující se k plnění úkolů a cílů služební cesty).

O oprávněnosti nutných vedlejších výdajů v případě sporu mezi oddělením cestovního referátu a zaměstnancem rozhoduje s konečnou platností finanční ředitel (předseda představenstva, vedoucí cestovního referátu apod.).

Náhrady při přeložení

V souvislosti s výkonem práce může v ABCXYZ a.s. dojít:

-   ke změnám místa výkonu práce, např. při dočasném přidělení zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě,

-   k přeložení z důvodu nezbytné provozní potřeby.

V těchto případech zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhrady jako při pracovní cestě v rozsahu a do stanovené výše.

Obchodní korporace ABCXYZ a.s. poskytuje zaměstnanci náhrady jako při pracovní cestě nejvýše v rozsahu a do stanovené výše v případech:

-   je-li tak písemně sjednáno se zaměstnancem (při vzniku pracovního poměru, před pracovní cestou apod.),

-   při přeložení na žádost zaměstnance.

Ve výjimečných případech zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu prokázaných stěhovacích výdajů, a to v případech:

-   při přeložení na žádost zaměstnance,

-   při dočasném přidělení zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě,

-   při přeložení z důvodu nezbytné provozní potřeby.

Uplatnit poskytování náhrad zaměstnanci jako při pracovní cestě nejvýše v rozsahu stanoveném v Kolektivní smlouvě lze v případě vzniku pracovního poměru v profesích svářeč a obráběč (účetní, uklízečka apod.) a konkrétní podmínky pracovní smlouvy sjednává vedoucí personálního odboru (finanční ředitel, jednatel apod.). Tyto náhrady však lze zaměstnanci poskytovat nejdéle po dobu 3 let (2 let, 18 měsíců apod.).

Cestovní náhrady při zahraniční pracovní cestě

V ABCXYZ a.s. se pro poskytování náhrad při zahraničních pracovních cestách postupuje shodně jako u tuzemských pracovních cest s výjimkami uvedenými dále.

Náhrada jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny

V ABCXYZ a.s. se stanoví podmínky pro poskytování náhrad zaměstnancům k návštěvě rodiny při zahraniční pracovní cestě takto:

-   zahraniční pracovní cesta trvá více než 20 kalendářních dnů (10, 30 dnů apod.),

-   zahraniční stravné bude při cestě k návštěvě rodiny počítáno do okamžiku překročení státní hranice,

-   návštěva rodiny musí být vždy do místa trvalého pobytu.

Varianta: Zahraniční pracovní cesta bude ukončena dnem návratu do místa trvalého pobytu. Další zahraniční pracovní cesta bude zahájena při odjezdu zpět.

Zahraniční stravné

Při zahraniční pracovní cestě přísluší zaměstnanci ABCXYZ a.s., za podmínek stanovených v zákoníku práce, stravné v cizí měně. Výši stravného v cizí měně určí pracovnice cestovního referátu (ekonomického oddělení, finančního úseku apod.) ze základní sazby stravného stanovené pro stát, ve kterém se předpokládá, že zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času, dle základních podmínek uvedených v Kolektivní smlouvě (vnitřním předpisu).

Výši základních sazeb stravného v cizí měně stanoví vyhláška Ministerstva financí, která je k dispozici k nahlédnutí u vedoucího cestovního referátu (sekretariátu finančního ředitele apod.). Zde je také možné, aby se všichni zaměstnanci seznámili s poskytnutou výší stravného v cizí měně před odjezdem na pracovní cestu.

Stravné v cizí měně v plné výši (80 %, 75 % apod.) výše základní sazby stravného v cizí měně přísluší zaměstnanci, pokud doba zahraniční pracovní cesty strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 12 hodin.

Trvá-li tato doba 12 a méně hodin, přísluší zaměstnanci stravné v cizí měně v poměrné výši (násobek dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční pracovní cesty strávených mimo území České republiky).

Stravné v cizí měně nepřísluší za dobu zahraniční pracovní cesty strávenou mimo území České republiky, která trvá méně než 1 hodinu. Tato doba se započítává do doby tuzemské pracovní cesty.

Obchodní korporace ABCXYZ a.s. poskytuje zaměstnancům stravné nižší, než je stanovená základní sazba stravného, o 25 % (10; 15; 22,5 % apod.) pro země bývalého Sovětského svazu (USA, SRN apod.).

ABCXYZ a.s. poskytuje zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě zálohu v cizí měně v rozsahu a ve výši podle předpokládané doby trvání a podmínek zahraniční pracovní cesty. Kalkulaci na každou (zahraniční) pracovní cestu sestavuje pracovník cestovního referátu (pokladní, pracovník ekonomického úseku apod.). S výší poskytnuté zálohy je pracovník vysílající na (zahraniční) pracovní cestu seznámen nejdéle dva dny (tři, pět dní, týden apod.) před termínem pracovní cesty. Záloha je vyplácena prostřednictvím oddělení pokladny (sekretářky finančního ředitele apod.).

Varianta: V ABCXYZ a.s. se záloha v cizí měně nebo její část po dohodě se zaměstnancem poskytuje pomocí platební karty firmy (cestovním šekem).)

Pokud požádá zaměstnanec o poskytnutí zálohy na stravné v cizí měně v jiné měně než stanovené vyhláškou Ministerstva financí pro příslušný stát, může zaměstnavatel tuto měnu poskytnout, pokud jí disponuje či pokud ji lze zajistit. Takovéto požadavky lze vznášet ze strany zaměstnance maximálně do dvou dnů (pěti, tří dnů apod.) přede dnem vyplacení zálohy. O vyplacení takovéto zálohy rozhoduje s konečnou platností vedoucí cestovního referátu (vedoucí finančního oddělení, finanční ředitel apod.).

Při vyúčtování poskytnuté zálohy v cizí měně zaměstnavatel ABCXYZ a.s. přijímá od zaměstnance přeplatek zálohy v nespotřebované poskytnuté měně nebo v měně, na kterou ji zaměstnanec směnil v zahraničí. V tomto případě je zaměstnanec povinen doložit doklad o směně. V případě, že zaměstnanec nemá cizí měnu, přeplatek vrací v měně české.

Pokud zaměstnavatel poskytl zálohu nižší, doplatek po skončení pracovní cesty se poskytuje v měně české.

Odchylky při poskytnutí cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě

V ABCXYZ a.s. je stanoveno, vedle stravného, kapesné v cizí měně ve výši 40 % (10; 15; 18,5 % apod.) stravného určeného podle vyhlášky Ministerstva financí, ve vazbě na dobu trvání zahraniční pracovní cesty.

Varianta 1: Kapesné je poskytováno pouze při pracovních cestách – montážích.

Společná ustanovení o cestovních náhradách

Paušalizace cestovních náhrad

Zaměstnanci ABCXYZ a.s. vyslanému na pracovní cestu přísluší náhrada prokázaných jízdních výdajů. Jízdní výdaje se prokazují originálními jízdenkami předanými do referátu cestovních náhrad (pokladny, ekonomického úseku apod.) při vyúčtování cestovních výdajů.

V případě ztráty jízdenek je možné proplacení jízdného ve výši obvyklého jízdného v osobní dopravě (rychlíkem, autobusem apod.). Obvyklou výši musí doložit zaměstnanec. Takto vyplacené jízdné musí schválit vedoucí cestovního referátu (vedoucí všeobecné účtárny, finanční ředitel apod.).

Varianta: V ABCXYZ a.s. se stanovuje paušál (např.) pro pracovníka finančního oddělení ­takto:

vyzvednutí bankovních příkazů z banky – denně,

-   cena zpáteční jízdenky 12 Kč (15 Kč, 25 Kč apod.),

-   měsíční paušál = 12 Kč (15 Kč, 25 Kč apod.) x počet pracovních dnů v kalendářním měsíci.

V případě změny ceny zpáteční jízdenky bude přehodnocena i tato kalkulace.

Záloha na cestovní náhrady a její vyúčtování

Po skončení pracovní cesty je zaměstnanec povinen se do 10 pracovních dnů dostavit do oddělení cestovního referátu (ekonomického oddělení, účtárny apod.), kde předloží zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování pracovní cesty. V případě nevyužité celé části zálohy zbytek vrátí do pokladny.

Pracovník oddělení cestovního referátu (ekonomického oddělení, účtárny apod.) je povinen do 10 pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů provést vyúčtování pracovní cesty zaměstnance. Pracovník oddělení cestovního referátu (ekonomického oddělení, účtárny apod.) pozve zaměstnance k vyúčtování pracovní cesty. Doklady budou oboustranně odsouhlaseny a podepsány. Veškeré (oboustranné) finanční nároky budou vyúčtovány a vyplaceny též v tomto termínu. Odpovědnost za splnění těchto termínů má vedoucí oddělení cestovního referátu (vedoucí ekonomického oddělení, účtárny apod.).

Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě vyšší, než činí nároky zaměstnance, vrací zaměstnanec zaměstnavateli v měně, kterou mu zaměstnavatel poskytl, nebo v měně, na kterou zaměstnanec tuto měnu v zahraničí směnil, nebo v české měně. Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě nižší, než činí nároky zaměstnance, doplácí zaměstnavatel zaměstnanci vždy v české měně. Při vyúčtování zálohy použije zaměstnavatel zaměstnancem doložený kurz, kterým byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu, a kurzy devizového trhu a přepočítací poměry.

Při zahraničních pracovních cestách platí v ABCXYZ a.s. tyto zásady pro přepočet cizí měny na měnu českou:

-   Zaměstnavatel musí před nástupem na pracovní cestu určit základní podmínky (místo nástupu na pracovní cestu, nástup na pracovní cestu, místo výkonu práce, doba trvání, způsob dopravy a ukončení pracovní cesty).

-   Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě zálohu v cizí měně v rozsahu a ve výši podle předpokládané doby trvání a podmínek zahraniční pracovní cesty. Zaúčtování poskytnuté zálohy bude dle kurzu ČNB dne poskytnutí zálohy.

-   Výše základních sazeb stravného v cizí měně se řídí podle vyhlášky stanovené Ministerstvem financí pro příslušný kalendářní rok s upřesněním v kolektivní smlouvě. Základní sazby stravného v cizí měně se stanoví na kalendářní den zahraniční pracovní cesty, to je, trvá-li zahraniční pracovní cesta déle než 12 hodin v jednom kalendářním dni. Trvá-li zahraniční pracovní cesta v jednom kalendářním dni či celkově méně než 12 hodin, poskytuje zaměstnavatel stravné v cizí měně ve výši poloviční denní sazby.

-   Den uskutečnění účetního případu, podle kterého je určován přepočet (výpočet) cestovních náhrad pro účetnictví (daným kurzem), je v ABCXYZ a.s. stanoven jako den ukončení pracovní cesty.

Varianta 1: Den uskutečnění účetního případu je stanoven dnem předložení dokladů k vyúčtování pracovní cesty (nejpozději do 10 pracovních dnů po skončení pracovní cesty).

Varianta 2: Den uskutečnění účetního případu je stanoven dnem provedení vyúčtování zahraniční pracovní cesty, které musí následovat do 10 dnů po předložení dokladů.

-   Pokud byla poskytnuta záloha v jedné měně, vyúčtování cestovního příkazu se vyúčtuje přepočtem právě na tu měnu, která byla poskytnuta zálohově. Přepočet bude proveden dle kurzu ČNB (směnným poměrem mezi měnami) dle dne uskutečnění účetního případu.

-   Na vyúčtování účetní pracovník všeobecné účtárny (účtárny, pokladny, cestovního referátu apod.) uvede hodnotu v cizí měně (kolik má zaměstnanec vracet nebo naopak, kolik musí zaměstnavatel doplatit).

-   Případy, kdy po pracovní cestě:

–  zaměstnanec vrací zbytek zálohy v cizí měně – použije se pro přepočet kurz dne vrácení a rozdíl mezi kurzem poskytnutí zálohy a kurzem dne uskutečnění účetního případu bude kursový rozdíl;

–  zaměstnanec vrací zbytek zálohy (poskytnuté v cizí měně) v korunách – vypočítaný rozdíl v cizí měně se pronásobí kurzem poskytnutí zálohy. Tolik korun musí zaměstnanec vrátit do pokladny;

–  zaměstnavatel musí doplatit zbytek (zaměstnavatel poskytl malou zálohu) v korunách – kolik má zaměstnavatel doplatit zaměstnanci v korunách, se vypočte jako hodnota v cizí měně x kurz dne poskytnutí zálohy. Rozdíl mezi kurzem poskytnutí zálohy a kurzem dne uskutečnění účetního případu je kursový rozdíl.

Odpovědnost za správné použití kurzů má účetní všeobecné účtárny (účetní, hlavní účetní apod.).

24.   Používání služebních motorových vozidel

Co by měla směrnice například obsahovat:

- správa služebních motorových vozidel,

- přidělení silničních motorových vozidel,

- poskytnutí cestovních náhrad,

- používání služebních motorových vozidel pro soukromé účely, apod.

V okamžiku, kdy zaměstnavatel svěří zaměstnanci k výkonu práce silniční motorové vozidlo, posuzujeme tuto situaci podle § 255 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení (odpovědnost za ztrátu svěřených věcí) zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Věc, jejíž cena přesahuje 50 000 Kč, smí být zaměstnanci svěřena jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.

Podmínkami pro uzavření dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí jsou:

-   smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku,

-   musí být uzavřena písemně.

Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

Náklady spojené s užíváním motorových vozidel je nezbytné posuzovat z hlediska zákona o dani z příjmů.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Používání služebních motorových vozidel

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Vzhledem k nutnosti komplexního řešení problematiky služebních vozidel, jak z hlediska jejich správy, údržby, tak i daňových předpisů a ekonomicky provozu, jsou v ABCXYZ a.s. stanovena pravidla pro jejich ošetření.

Správa služebních motorových vozidel

Za správu služebních motorových vozidel odpovídá úsek dopravy (technický úsek, osoba XY apod.), který odpovídá za:

-   technický stav vozidel (údržba, opravy),

-   STK a emise,

-   nákupy, výměna a skladování pneumatik,

-   pravidelné servisní prohlídky,

-   nákup a prodej vozidel včetně jejich evidence,

-   nájem vozidel (operativní a finanční leasing).

-   pojištění vozidel (povinné ručení, havarijní pojištění příp. pojištění čelního skla),

-   silniční daň,

-   evidence nákladů jednotlivých vozidel.

Za péči o svěřené vozidlo a jeho hospodárné využívání odpovídá nadále vedoucí střediska (osoba určená apod.), jemuž bylo vozidlo přiděleno. Na provádění činností popsaných výše využívá služeb pracovníků úseku dopravy (technického úseku, osoby XY). Bez jejich souhlasu nelze tyto činnosti objednávat u externích dodavatelů.

Přidělení silničních motorových vozidel

Dle rozhodnutí předsedy představenstva ABCXYZ a.s. byly přiděleny silniční motorová vozidla následujícím způsobem:

Zaměstnanec	Osobní číslo	Vozidlo	Registrační značka	Období (popř. od – do)	Číslo parkovacího místa	Soukromé využití
Ing. Voženílek	123456	Škoda Superb	1H1 1111	10/2014 – 5/2015	1	ANO
p. Hnilička	987654	Škoda Fabia	2H2 2222	Neomezeně	2	Ne
Atd.

 

Zaměstnavatel zabezpečuje pravidelné proškolení všech zaměstnanců, kteří používají motorových vozidel k plnění svých pracovních povinností (dle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Při poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele se postupuje dle směrnice xx/201x Cestovní náhrady.

Používání služebních motorových vozidel pro soukromé účely

Zaměstnavatel může poskytnout svému zaměstnanci motorové vozidlo k používání jak pro služební, tak i pro soukromé účely. Toto poskytnutí musí být schváleno předsedou představenstva (generálním ředitelem apod.). Potvrzené schválení je předáno personálnímu oddělení (mzdové účetní apod.) s uvedením dne poskytnutí pro soukromé účely, jako podklad pro zahájení provádění výpočtu dle příslušných daňových zákonů.

Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč.

Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely.

O soukromých cestách je zaměstnanec povinen vést evidenci, kterou vykazuje na formuláři, ve kterém jsou uvedeny následující informace:

-   datum,

-   místo a účel cesty (jízdy),

-   počet kilometrů (služebně / soukromě),

-   stav tachometru,

-   nákup pohonné hmoty (litry / Kč).

Na základě této evidence bude vypočtena cena za spotřebované pohonné hmoty za soukromě ujeté kilometry. Vyúčtování takto spotřebovaných pohonných hmot, s dopočtem daně z přidané hodnoty, se provede na příslušném formuláři. Příslušnou částku složí zaměstnanec do pokladny ABCXYZ a.s. nejpozději do pěti (tří apod.) pracovních dnů po skončení kalendářního měsíce.

25.   Pracovněprávní nároky zaměstnanců

Co by měla směrnice například obsahovat:

- zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy,

- stravování zaměstnanců,

- ostatní výhody,

- rehabilitace pro zaměstnance na rizikových pracovištích,

- lékařská péče,

- mzdové zvýhodnění (příplatek) za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí,

- příplatek za práci v nočních směnách a práci v noci,

- příplatek za práci v odpoledních směnách,

- odměna za pracovní pohotovost,

- ostatní příplatky,

- příspěvek na penzijní připojištění,

- pojistné na soukromé životní pojištění,

- odměny při pracovních a životních jubileích, apod.

Zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 uvádí, že výdaji (náklady) jsou také výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud zákon o dani z příjmů nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

U zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, může vnitřní předpis stanovit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec. Vnitřní předpis může stanovit práva také tehdy, jestliže to na něj bylo kolektivní smlouvou přeneseno. Vnitřní předpis však nesmí ukládat povinnosti zaměstnanci nebo zkracovat jeho práva stanovená zákoníkem práce (viz zákoník práce § 305).

Nebudeme na tomto místě popisovat podrobně problematiku kolektivní smlouvy (pokud budou mít čtenáři zájem, můžeme připravit zvláštní příspěvek v některém z dalších čísel našeho časopisu). Uveďme pouze některé okruhy či oblasti, které lze kolektivní smlouvou (nebo vnitropodnikovou směrnicí) řešit.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Část kolektivní smlouvy či směrnice řešící pracovněprávní nároky zaměstnanců

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy

Délka pracovní doby se v ABCXYZ a.s. stanoví na:

-   40 hodin týdně (apod.) u zaměstnanců, kteří nepracují ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu,

-   35 hodin týdne (apod.) u zaměstnanců s dvousměnným pracovním,

-   30 hodin týdně (apod.) zaměstnanců s třísměnným nebo s nepřetržitým pracovním.

Zkrácení pracovní doby se provádí bez snížení mzdy. Do pracovní doby se započítává 30 minut z doby potřebné k osobní očistě po skončení práce zaměstnanců. Toto ustanovení se vztahuje na zaměstnance horkých provozů, slévačů (kotlářů, svářečů, apod.).

Stravování zaměstnanců

Zaměstnavatel umožňuje všem zaměstnancům stravování ve vlastním stravovacím zařízení (smluvním stravovacím zařízení apod.) a nákup občerstvení v kantýnách (obchodu, bufetu, kiosku apod.). Na úhradu nákladů závodního stravování se zaměstnavatel zavazuje přispívat ve výši 55 % (80 %, 100 %) ceny obědů. Pro zaměstnance pracující v odpolední a noční směně zaměstnavatel hradí 55 % (80 %, 100 %) ceny stravenek určených pro kantýnu (obchod, bufetu, kiosek apod.). Obdobně zaměstnavatel přispívání na obědy:

-   bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu,

-   zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,

-   zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti, apod.

Ostatní výhody

Zaměstnavatel poskytuje ze sociálního fondu příspěvek na používání rekreačního, zdravotnického a vzdělávacího zařízení (předškolního zařízení, závodní knihovny, tělovýchovných a sportovních zařízení apod.) ve formě příspěvku 500 Kč (350 Kč, 1 500 Kč apod.) na zaměstnance za kalendářní rok.

Zaměstnavatel poskytuje rekreace včetně zájezdů pro zaměstnance včetně jejich rodinných příslušníků nejvýše do částky 20 000 Kč (10 000 Kč apod.) za rok.

Zaměstnavatel poskytuje sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádné obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. Tato výpomoc je vyplácena ze zisku na vrub nákladů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů (z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek) do výše 500 000 Kč (100 000 Kč, 1 000 000 Kč apod.).

Zaměstnavatel zabezpečí zaměstnancům z méně dostupných oblastí (možno specifikovat) dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání zajišťovanou zaměstnavatelem vlastněnými (pronajatými) dopravními prostředky.

Zaměstnavatel umožní zaměstnancům odkoupit materiál, polotovary či výrobky vyrábění v ABCXYZ a.s. za částku rovnající se výrobním nákladům maximálně do počtu 5 ks (10 Kč, 10 000 Kč apod.).

Rehabilitace pro zaměstnance na rizikových pracovištích

Zaměstnavatel uhradí léčebné rehabilitace v rozsahu předepsaném lékařem zaměstnancům kategorie „dělník“, nepřetržitě pracujícím ve slévárně (horkých provozech apod.) po dobu minimálně 10 let u zaměstnavatele nebo u jeho právních předchůdců a majícím příslušnou zdravotní indikaci, a to po dobu nezbytně nutnou na konci pracovní doby. V pochybnostech rozhodne lékař po dohodě s příslušnou zdravotní pojišťovnou.

Ostatní zaměstnanci, kteří odpracovali ve slévárně (horkých provozech apod.) na pracovištích ABCXYZ a.s. minimálně 12 měsíců, mají nárok na rehabilitaci v rozsahu 10 hodin ročně, zásadně po pracovní době.

Zaměstnanci, kteří byli ze zdravotních důvodů převedeni na neriziková pracoviště, mají nárok na rehabilitaci v rozsahu 5 hodin ročně, po pracovní době. Pokud po převedení zaměstnance směřují zdravotní důvody k vyhlášení nemoci z povolání, je rozsah a doba trvání rehabilitační péče stanovena ošetřujícím lékařem.

O příslušnou rehabilitaci musí zaměstnanec požádat svého přímo nadřízeného zaměstnance nejpozději do 31. 5. 201x.

Nároky na rehabilitaci nepřísluší zaměstnanci, který:

-   učinil právně relevantní úkon směřující ke skončení pracovního poměru (výpověď či dohoda z iniciativy zaměstnance) nebo mu byla doručena výpověď dle zákoníku práce (porušení pracovní kázně, neuspokojivé pracovní výsledky),

-   nerespektuje rehabilitační režim stanovený touto Kolektivní smlouvou (vnitřním předpisem) či pokyny lékaře,

-   má uzavřenu pracovní smlouvu na dobu určitou,

-   v posledních šesti měsících, předcházejících dni čerpání rehabilitace, porušil pracovní kázeň.

Lékařská péče

Zaměstnavatel zajistí smluvně lékařskou péči s tím, že bude respektovat právo na svobodnou volbu lékaře, s výjimkou lékařských nástupních prohlídek pro nově nastupující zaměstnance zejména zaměstnance, nastupující na riziková pracoviště, profesní periodické prohlídky, lékařské preventivní prohlídky zaměstnanců zařazených na rizikových pracovištích. Tyto prohlídky musí být provedeny lékařem závodní preventivní péče a jím určenými odbornými lékaři.

Zaměstnavatel smluvně zajistí lékařské preventivní prohlídky zaměstnanců zařazených na riziková pracoviště dle platných předpisů a v souladu s Rozhodnutím příslušné hygienické stanice.

U zaměstnanců na rizikových pracovištích je potvrzení o vykonání preventivní prohlídky podmínkou dalšího výkonu práce a prohlídka je povinná. Jakmile se zaměstnanec na rizikovém pracovišti po výzvě do 14 dnů nepodrobí této lékařské prohlídce, bude mu zakázána další práce na tomto pracovišti. Čas neodpracovaný pro zákaz výkonu práce z důvodu neabsolvování povinné lékařské preventivní prohlídky se považuje za neomluvenou absenci.

Zaměstnavatel hradí po předložení řádného potvrzení nezbytně nutnou dobu strávenou u lékařů v plné výši. Propustka musí vždy obsahovat razítko a podpis lékaře a dále dobu příchodu do zdravotnického zařízení a odchodu z něj.

Zaměstnavatel je oprávněn provádět namátkovou kontrolu dodržování léčebného režimu zaměstnanci.

Mzdové zvýhodnění (příplatek) za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí

Zaměstnancům bude vypláceno mzdové zvýhodnění 10 % průměrného výdělku (15 %, 25 %, 15 Kč za hodinu, 20 Kč za hodinu, 55 Kč za hodinu apod.) u profesí, které jsou vyhlášeny svým zařazením prací ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí.

Příplatek za práci v nočních směnách a práci v noci

Za práci v nočních směnách nebo v noci přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 10 % průměrného výdělku (15 %, 25 %, 15 Kč za hodinu, 20 Kč za hodinu, 55 Kč za hodinu apod.) za každou odpracovanou hodinu. Za práci v noci je považována práce od 22:00 do 6:00 hodin.).

Příplatek nepřísluší:

–  za práci přesčas s výjimkou případu, kdy zaměstnanec za práci přesčas čerpá náhradní volno.

Příplatek za práci v odpoledních směnách

Za práci v odpoledních směnách přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 10 % průměrného výdělku (15 %, 25 %, 15, Kč za hodinu, 20 Kč za hodinu, 55 Kč za hodinu apod.) za každou odpracovanou hodinu.

Odměna za pracovní pohotovost

Při pracovní pohotovosti na dohodnutém místě odlišném od pracoviště zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 20 % (15 % 35 % apod.) průměrného hodinového výdělku.

Ostatní příplatky

Za práci ve výškách nad 10 metrů nad zemí, v omezeném prostoru (apod.) přísluší zaměstnanci příplatek ke mzdě ve výši 7 Kč (15 Kč apod.) za každou odpracovanou hodinu. Za používání cizího jazyka (za zaškolování nových pracovníků, za práci v kontech pracovní doby apod.) přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 35 % (15 %, 75 % apod.) průměrné hodinové mzdy.

Při práci v pracovním kontu přísluší zaměstnanci příplatek 3 Kč za každou odpracovanou hodinu.

Příspěvek na penzijní připojištění

Zaměstnavatel bude přispívat na penzijní připojištění všem zaměstnancům (varianta mimo pracujících důchodců) ve výši 250 Kč (500 Kč, 1 500 Kč měsíčně apod.).

Zaměstnavatel (ne)poskytuje příspěvek podle předchozího odstavce zaměstnancům v kalendářním měsíci, ve kterém trvá aspoň po část tohoto měsíce zkušební doba. Zaměstnavatel neposkytuje příspěvek kalendářním měsíci, ve kterém má zaměstnanec neomluvenou absenci.

Zaměstnavatel poukazuje příspěvek přímo penzijnímu fondu, a to na číslo účtu penzijního fondu, který zaměstnanec zaměstnavateli sdělí. Zaměstnavatel poukazuje příspěvek za zaměstnance penzijnímu fondu do 20. dne kalendářního měsíce.

Pojistné na soukromé životní pojištění

Zaměstnavatel přispívá na soukromé životní pojištění všem zaměstnancům (varianta mimo pracujících důchodců) ve výši 8 000 Kč ročně (4 500 Kč, 15 000 Kč apod.).

Odměny při pracovních a životních jubileích

Zaměstnavatel bude v roce 201x přiznávat zaměstnancům při příležitosti jejich pracovních a životních výročí odměnu v těchto případech:

-   pokud jediným důvodem ukončení pracovního poměru je odchod do starobního (též předčasného), plného invalidního důchodu, peněžní odměna ve výši 5 000 Kč (10 000 Kč, 100 000 Kč apod.). Podmínkou přiznání odměny je alespoň deset let nepřetržitě trvající pracovní poměr v ABCXYZ a.s. nebo u jeho právních předchůdců;

-   při nepřetržitém pracovním poměru v ABCXYZ a.s. nebo jeho právních předchůdců v délce

–  20 let přísluší odměna ve výši 3 500 Kč (5 000 Kč, 15 000 Kč apod.),

–  30 let přísluší odměna ve výši 5 000 Kč (15 000 Kč, 25 000 Kč apod.)

Odměna za pracovní a životní jubileum bude vyplacena ve výplatě za příslušné období.

26.   Pracovní řád

Co by měla směrnice například obsahovat:

- pracovní poměr,

- dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr,

- pracovní doba a doba odpočinku,

- bezpečnost a ochrana zdraví při práci,

- práva a povinnosti zaměstnanců,

- mzdová oblast,

- překážky v práci,

- dovolená,

- péče o zaměstnance,

- náhrada škody,

- škoda vzniklá zaměstnavateli,

- povinnosti zaměstnanců,

- postihy za porušování pracovní kázně,

- doručování písemností, apod.

Pracovní řád je zvláštním druhem vnitřního předpi­su, který rozvádí ustanovení zákoníku práce, popřípadě zvláštních právních předpisů podle podmínek u zaměst­navatele, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a za­měst­nance vyplývající z pracovněprávních vztahů.

Upozorňujeme, že zákoník práce zakazuje, aby pracovní řád ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva. Pracovní řád také nemůže stanovit mzdová, platová a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž jsou oprávněni zaměstnanci – tato práva může stanovit jen vnitřní předpis podle § 305 zákoníku práce.

Zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, může vydat nebo změnit pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem odborové organizace, jinak je vydání nebo změna neplatné.

V případě, že zaměstnavatel vydá pracovní řád, musí se jím řídit jak sám zaměstnavatel, tak všichni jeho zaměstnanci – tedy jak zaměstnanci v pracovním poměru, tak i zaměstnanci činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnanci musí být s pracovním řádem seznámeni a pracovní řád musí být všem zaměstnancům veřejně přístupný. Pracovní řád nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem, kdy byl u zaměstnavatele vyhlášen.

Pokusme se na dalších stránkách uvést nezávazný vzor pracovního řádu.

    Příklad

Pracovní řád

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:
Schválení odborové organizace:

 

Úvodní ustanovení

V ABCXYZ a.s. se vydává tento Pracovní řád v souladu s ustanovením zákoníku práce § 306. Pracovní řád firmy ABCXYZ a.s. je závazný pro všechny zaměstnance této obchodní korporace. Pro osoby činné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je tento Pracovní řád platný přiměřeně dle specifikací uvedených v pracovních dohodách.

Pracovní řád rozvádí v souladu s platnými právními předpisy práva a povinnosti zaměstnanců dle specifických podmínek zaměstnavatele ABCXYZ a.s.

Pracovní poměr

Druhy pracovních poměrů

V ABCXYZ a.s. vzniká pracovní poměr smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. (Odpovědnost za zaměstnavatele má vedoucí personálního oddělení (personální ředitel, finanční ředitel apod.).

Varianta 1: V ABCXYZ a.s. se vznik pracovních poměrů řídí příslušnými ustanoveními zákoníku práce.

Před uzavřením pracovní smlouvy je vedoucí personálního oddělení (personální ředitel, finanční ředitel apod.), povinen seznámit fyzickou osobu:

-   s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly,

-   s pracovními podmínkami,

-   s podmínkami odměňování, za nichž má práci konat,

-   s povinnostmi, vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru.

Pracovní smlouva

V ABCXYZ a.s. sestavuje, sjednává a projednává pracovní smlouvy s novými pracovníky (či projednává dodatky k těmto pracovním smlouvám) oddělení personalistiky (ekonomický úsek apod.). Odpovědnost za splnění všech zákonných povinností i povinností vyplývajících z tohoto Pracovního řádu má vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.).

Vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.) musí, v případě zákonné povinnosti, zajistit lékařskou prohlídku nastupujícího zaměstnance u závodního lékaře (smluvního lékaře apod.).

V pracovní smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem musí být sjednán:

-   druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,

-   místo výkonu práce (v ABCXYZ je standardně stanoveno místo sídla akciové společnosti) – (varianta: obec a organizační jednotka, okres apod.),

-   den nástupu do práce.

Další podmínky, na kterých mají obě strany zájem, lze do pracovní smlouvy doplnit. Osobou odpovědnou za schvalování podmínek takto stanovených je vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.). V pracovní smlouvě lze sjednat zkušební dobu, která nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. U vedoucího zaměstnance nesmí být zkušební doba delší než 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru.

Údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru je povinen zaměstnanci písemně předat nadřízený nového zaměstnance (pracovník personálního oddělení apod.). Tuto informaci předá odpovědný pracovník nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru.

Vznik pracovního poměru

Pracovní poměr vzniká dnem, který byl v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce. V případě, že zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, a pokud se tak stane, aniž by v tom zaměstnanci bránila překážka v práci, a do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, je vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.) povinen učinit potřebné kroky k odstoupení od pracovní smlouvy.

V den nástupu (do 30 dnů od nástupu do zaměstnání) je zaměstnanec povinen předat doklady a podklady pro uznání nezdanitelných částek a dalších skutečností pracovníkovi mzdové účtárny (personálního oddělení, účtárny apod.). Ověření způsobilosti zaměstnance k výkonu práce před vznikem pracovního poměru provádí v přijímacím řízení vedoucí personálního oddělení (budoucí nadřízený, vedoucí apod.).

Povinnosti vyplývající z pracovního poměru

Vedení obchodní korporace (majitel apod.) má právo vyžadovat na zaměstnanci výkon práce podle jeho pokynů. Tuto práci je zaměstnanec povinen vykonávat osobně a ve stanovené pracovní době. Přitom je povinen dodržovat pracovní kázeň.

V pracovní smlouvě (v jiném dokumentu) jsou uvedena práva a povinnosti zaměstnance vyplývající z pracovního poměru. Odpovědnost za uvedení těchto práv a povinností má vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.).

Pracovní pohotovost na dohodnutém místě, odlišném od pracoviště zaměstnance, je se zaměstnancem oprávněn dohodnout nadřízený (výrobní ředitel apod.).

Změny pracovního poměru

Jakékoliv změny ve sjednaném obsahu pracovní smlouvy lze provést pouze tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Tyto změny za obchodní korporaci ABCXYZ a.s. provádí vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.).

V případě převedení zaměstnance na jinou práci má vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.) povinnost tuto skutečnost projednat se zaměstnancem a uzavřít písemnou dohodu (souhlas zaměstnance) o tomto převedení.

Převedením na jinou práci není skutečnost, pokud je zaměstnanec přeřazen k výkonu stejné profese na pracoviště jiného oddělení (střediska, provozu apod.) v rámci sídla ABCXYZ a.s.

Opouští-li zaměstnanec na dobu delší než 14 dnů (měsíc apod.) nebo trvale své pracovní místo, je povinen před odchodem předat písemný přehled rozpracovaných úkolů bezprostředně nadřízenému (vedoucímu oddělení, vedoucímu odboru apod.). U zaměstnanců, kteří mají hmotnou odpovědnost, se provede inventarizace svěřených hodnot (viz směrnice č. xx/200x Inventarizace majetku a závazků ABCXYZ a.s.).

Skončení pracovního poměru

Pracovní poměr může být rozvázán:

a) dohodou,

b) výpovědí,

c) okamžitým zrušením,

d) zrušením ve zkušební době.

Jde-li o rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance, musí tak být učiněno písemně. Doručení písemné žádosti o ukončení pracovního poměru dohodou, podání výpovědi, oznámení o ukončení pracovního poměru ve zkušební době, musí zaměstnanec předat na personální oddělení (finanční oddělení, personalistovi podniku apod.). Odvolat výpověď lze pouze písemně a se souhlasem druhé smluvní strany pracovněprávního vztahu.

Výpovědí může rozvázat pracovní poměr jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel. Podmínky, za kterých může podat výpověď zaměstnavatel, jsou stanoveny v zákoníku práce.

Dohodou končí pracovní poměr dnem sjednaným v písemné dohodě. Zaměstnavatele při této dohodě zastupuje vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.). Tuto dohodu musí odsouhlasit (parafovat) přímý nadřízený (vedoucí, odborný ředitel apod.) zaměstnance.

V případech, kdy dle zákoníku práce může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, posuzuje stanovené podmínky vedoucí personálního oddělení (nadřízený vedoucí, odborný ředitel, předseda představenstva apod.).

V případě sjednání pracovního poměru na určitou dobu končí pracovní poměr uplynutím stanovené doby. Upozornit zaměstnance na skončení prací dle sjednané dohody má v ABCXYZ a.s. pracovník personálního oddělení (ekonomického oddělení, mzdové účtárny apod.) tři dny před termínem skončení pracovního poměru.

O zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany ABCXYZ a.s. rozhoduje přímý nadřízený pracovníka a odborný ředitel příslušného úseku (personální ředitel apod.). Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru doručí vedoucí personálního oddělení (odpovědný pracovník personálního oddělení, ekonomického oddělení apod.) příslušnému pracovníkovi alespoň tři (pět apod.) dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti

Obchodní korporace ABCXYZ a.s. zajišťuje plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Jen ve výjimečných případech lze k plnění úkolů nebo k zabezpečení nezbytných potřeb uzavírat s fyzickými osobami také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti). Dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti se uzavírají písemně.

Uzavírání dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti zabezpečuje personální oddělení (finanční úsek apod.). Předběžné odsouhlasení záměru uzavřít uvedenou smlouvu je oprávněn odborný ředitel (vedoucí personálního oddělení, vedoucí odboru apod.). K takovému písemnému souhlasu je třeba uvést důvody uzavírání smlouvy.

Na základě uzavřených dohod je ABCXYZ a.s. povinna zabezpečit veškeré činnosti jako u zaměstnanců v běžném pracovním poměru. Povinnost za zajištění těchto kroků má odpovědný pracovník, kterému je zaměstnanec s dohodou přidělen (vedoucí personálního oddělení apod.).

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli, s nímž uzavřel dohodu, za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním stejně jako zaměstnanec v pracovním poměru, i když tuto škodu způsobili jeho rodinní příslušníci, kteří mu při práci pomáhali.

Za sjednání a sepsání dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti za ABCXYZ a.s. odpovídá pracovník personálního oddělení (vedoucí personálního oddělení, odborný ředitel apod.).

Pracovní doba a doba odpočinku

Zaměstnanec je povinen být na svém pracovišti již na začátku pracovní doby a práci ukončit až po jejím skončení. Čas příchodu a odchodu si zaměstnanci osobně označují na píchací kartě (kontrolním lístku, elektronickém docházkovém systému, knize příchodů a odchodů apod.), a to vždy výhradně na místě určeném pro své pracoviště. Pozdní příchod nebo předčasný odchod je zaměstnanec povinen napracovat podle dispozic nadřízeného, pokud vedoucí pracovník takové zameškání neposoudí (spolu s odborovou organizací) jako neomluvenou absenci a nepřistoupí ke krácení dovolené.

Pracovní přestávka na jídlo a oddech v rozsahu 30 minut se nezapočítává do pracovní doby. Všichni vedoucí jsou povinni evidovat a kontrolovat čerpání přestávek na jídlo a oddech ve smyslu § 88 a 89 zákoníku práce. Přestávka v práci musí být poskytnuta nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce, a to v trvání minimálně třiceti minut.

Kontrolu dodržování a správného využívání pracovní doby mají přímí nadřízení (vedoucí zaměstnanci apod.). Evidence pracovní doby se vede na píchacích kartách (v knize příchodů a odchodů apod.).

Pověření pracovníci jsou zaměstnanci povinní v této evidenci zaznamenávat též:

-   pozdní příchody na pracoviště,

-   předčasný odchod z pracoviště,

-   opuštění pracoviště s uvedením důvodů nepřítomnosti, atd.

Při předčasném odchodu z pracoviště si je povinen pracovník vyžádat souhlas svého bezprostředního nadřízeného (vedoucího oddělení, odboru apod.).

Vstup zaměstnanců, popřípadě jiných osob, na pracoviště od 16.00 hodin do 8.00 hodin (od 22.00 do 6.00 hodin apod.) a ve dnech pracovního volna a pracovního klidu je možný jen se souhlasem bezprostředního nadřízeného (vedoucího oddělení, vedoucího úseku apod.).

O tom, zda jde o neomluvené zameškané směny nebo jejich části, rozhoduje vedoucí oddělení (vedoucí úseku, odborný ředitel, vedoucí personálního oddělení apod.) v dohodě s odborovou organizací. Z neomluveného zameškání směny nebo její části se vyvozují důsledky podle příslušných předpisů.

Zaměstnanec po skončení kalendářního měsíce odevzdá svému nadřízeného (pracovníkovi personálního oddělení, mzdové účetní apod.) svou píchací kartu (elektronický průkaz, evidenci příchodů za předchozí měsíc). Zaměstnavatel z tohoto podkladu vypočítává měsíční mzdu. Příslušné doklady archivuje dle zákonných termínů (dle směrnice č. xx/201x Oběh účetních dokladů apod.).

Na žádost zaměstnance zaměstnavatel umožní nahlédnout do evidence jeho pracovní doby. Tuto žádost zaměstnanec předkládá svému nadřízenému (pracovníkovi personálního oddělení, mzdové účetní apod.).

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Bezpečnost a ochrana zdraví v ABCXYZ a.s.

Zaměstnavatel ABCXYZ a.s. zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Vedoucí pracovníci jsou povinni trvale zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci podřízených i svou.

Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel.

Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje zajišťují vedoucí pracovníci u vedoucího technického zabezpečení (vedoucího výrobního úseku apod.). Jsou to:

-   osobní ochranné pracovní prostředky (speciální oblek, brýle, rukavice, zápěstní řemínky, respirátor, přilba, ochranná sluchátka apod.),

-   pracovní oděvy a obuv (speciální oblek, ohnivzdorný oblek, obuv usňová apod.),

-   mycí, čisticí a dezinfekční prostředky (mýdlo, čisticí pasta, ručníky, ochranné masti apod.),

-   ochranné nápoje (sodovka, mléko apod.).

Za udržování osobních ochranných pracovních prostředků v použivatelném stavu odpovídá vedoucí oddělení bezpečnosti práce (mistr, přímý nadřízený apod.). Kontroly jejich používání musí být prováděny soustavně.

Práva a povinnosti zaměstnanců ABCXYZ a.s.

Zaměstnanci ABCXYZ a.s. mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných osob.

Zaměstnanci mají právo a povinnost podílet se na vytváření zdravého a bezpečného pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Každý zaměstnanec ABCXYZ a.s. je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.

Za projednání veškerých problémů týkajících se bezpečnosti práce s odborovou organizací v ABCXYZ a.s. odpovídá vedoucí výrobního úseku (hlavní mistr, vedoucí oddělení bezpečnosti práce apod.).

Zaměstnanci jsou v případě zjištění nedostatků v oblasti bezpečnosti práce povinni nahlásit zjištěné skutečnosti vedoucímu bezpečnosti práce (přímému nadřízenému, vedoucímu personálního oddělení apod.).

Mzdová oblast

Odměňování zaměstnanců se řídí v ABCXYZ a.s.:

-   příslušnými ustanoveními zákoníku práce,

-   pracovními a manažerskými smlouvami a

-   Kolektivní smlouvou.

Zúčtovací období je jednoměsíční. Výplatním termínem je (dle Kolektivní smlouvy) vždy 15. den (12. den, 25. den apod.) následujícího měsíce. Termín výplaty může být změněn po dohodě s odborovou organizací.

Mzda se vyplácí:

-   v hotovosti,

-   šekem u banky, jejíž obchodní jméno sdělí zaměstnavatel písemně zaměstnanci,

-   bezhotovostním zasláním na jeden účet zaměstnance, pokud o to požádá.

V případě hotovostního vyplácení mzdy je zaměstnanec povinen přepočítat si mzdu dříve, než potvrdí svým podpisem převzetí mzdového lístku (mzdový sáček, sestava apod.). Zjištěný nedoplatek nebo přeplatek je povinen ihned ohlásit. Zaměstnanci personálního oddělení (mzdová účetní apod.) jsou povinni předložit zaměstnanci na jeho žádost doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena.

Srážky ze mzdy lze provést na základě dohody o srážkách ze mzdy, jinak pouze v případech uvedených v zákoníku práce.

Do minimální mzdy se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek. Nedosáhne-li celková mzda zaměstnance výše minimální mzdy, náleží mu doplatek do minimální mzdy.

Varianta: V kolektivní smlouvě ABCXYZ a.s. dohodnuta minimální mzda vyšší o 10 % (15 % apod.).

Připadne-li termín výplaty na období dovolené, zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou mzdu splatnou během dovolené. V tomto případě je zaměstnanec povinen požádat o mzdu s předstihem 5 dnů (10 dnů apod.). Písemnou žádost předá na personální oddělení (do mzdové účtárny apod.). Mzda bude vyplacena v hlavní pokladně ABCXYZ a.s.

Varianta: Vzhledem k tomu, že je nemožné technicky zajistit výplatu mzdy před nástupem na dovolenou, vyplatí zaměstnavatel přiměřenou zálohu zaměstnanci před nástupem na dovolenou a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené.

Při skončení pracovního poměru vyplatí ABCXYZ a.s. zaměstnanci na jeho žádost mzdu splatnou za měsíční období v den skončení pracovního poměru. V tomto případě je zaměstnanec povinen požádat o mzdu s předstihem 5 dnů (10 dnů apod.). Písemnou žádost předá na personální oddělení (do mzdové účtárny apod.). Mzda bude vyplacena v hlavní pokladně ABCXYZ a.s.

Varianta: Vzhledem k tomu, že je nemožné technicky zajistit výplatu mzdy v den skončení pracovního poměru, vyplatí zaměstnavatel přiměřenou zálohu zaměstnanci při skončení pracovního poměru a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené.

Při měsíčním vyúčtování mzdy zaměstnavatel vydává zaměstnanci písemný doklad (mzdovou pásku, výplatní list apod.) obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. V případě nutnosti, na základě žádosti zaměstnance, předloží mzdová účtárna (personální oddělení apod.) doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena.

Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti (zasílá na účet zaměstnance dle dohody v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě). Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu v den stanovený pro její výplatu (nejpozději v nejbližší následující pracovní den) na svůj náklad a nebezpečí.

Zaměstnanec může k přijetí mzdy písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze mzdu vyplatit jen na základě písemného zmocnění.

Srážky ze mzdy lze provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Jinak může zaměstnavatel srazit ze mzdy jen položky podle ustanovení § 145 – 150 zákoníku práce.

Překážky v práci

O poskytnutí pracovního volna pro překážku v práci na straně zaměstnance požádá zaměstnanec předem svého nadřízeného vedoucího (vedoucího odboru, vedoucího personálního oddělení apod.). Není-li překážka v práci známa zaměstnanci předem, je povinen bez zbytečného odkladu o ní zaměstnavatele uvědomit a sdělit mu předpokládanou dobu jejího trvání. Existenci překážky v práci je zaměstnanec povinen prokázat odpovídajícím dokladem. Doklad je povinen předložit do 2 pracovních dnů po návratu do zaměstnání svému nadřízeného pracovníkovi (mzdové účetní apod.).

Byl-li zaměstnanec uznán práce neschopným pro nemoc nebo úraz, je povinen oznámit to neprodleně nadřízenému vedoucímu (vedoucímu odboru, vedoucímu personálního oddělení apod.) a současně předložit potvrzení o pracovní neschopnosti. Při ukončení pracovní neschopnosti předložit pak příslušnou část potvrzení. Obdobně uplatňuje zaměstnanec nárok na dávky nemocenského pojištění na předepsaných tiskopisech při rodičovské dovolené, ošetřování člena rodiny apod.

Pracovní volno poskytne zaměstnavatel ABCXYZ a.s. především při překážkách z důvodu:

-   obecného zájmu,

-   v souvislosti s brannou povinností,

-   školení,

-   zaměstnavatelem doporučeného studia při zaměstnání, apod.

Náhrada mzdy přísluší za podmínek a v rozsahu stanoveném příslušnými předpisy. Po dobu trvání důležitých osobních překážek v práci, při nichž hmotné zabezpečení upravují předpisy o nemocenském pojištění, zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci.

V příloze k prováděcímu nařízení vlády k zákoníku práce (v Kolektivní smlouvě) jsou uvedeny jiné důležité osobní důvody, pro které nemůže zaměstnanec konat práci, a podmínky, za nichž zaměstnavatel poskytne pracovní volno s náhradou nebo bez náhrady mzdy.

Poskytuje-li zaměstnavatel pracovní volno zaměstnanci i z jiných vážných důvodů (např. dle Kolektivní smlouvy) za které se neposkytuje náhrada mzdy, příslušný vedoucí, který rozhoduje o poskytnutí pracovního volna, s ním dohodne jeho předchozí nebo dodatečné napracování.

Nemůže-li zaměstnanec vykonávat práci z vážných důvodů na straně zaměstnavatele, postupuje následovně:

-   čerpá náhradní volno za přesčasovou práci (při předchozí dohodě se zaměstnancem),

-   je přeřazen na jiné pracoviště v rámci stejného druhu (příslušný vedoucí předem projedná se zaměstnancem důvod přeřazení a délku jeho trvání, s čímž musí zaměstnanec souhlasit),

-   je převeden na jinou práci (příslušný vedoucí předem projedná se zaměstnancem důvod přeřazení a délku jeho trvání, s čímž musí zaměstnanec souhlasit).

Dovolená

Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené. Odpovědnost za výpočet těchto nákladů má vedoucí personálního oddělení (mzdová účetní, ekonomický odbor apod.).

Odvolání z dovolené je v pravomoci příslušného odborného ředitele, pod kterého zaměstnanec přísluší.

Skutečný den nástupu dovolené a den opětovného nástupu zpět do práce potvrzuje na příslušném tiskopisu (píchací kartě apod.) přímý nadřízený (vedoucí apod.).

Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru

Za dovolenou nebo její část, kterou zaměstnanec nemohl vyčerpat, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Čerpání dovolené na zotavenou se určuje na základě plánu dovolených. Při sestavení plánu dovolených se postupuje podle těchto pravidel:

a) Příslušní vedoucí zaměstnanci jsou povinni předat personálnímu útvaru (finančnímu oddělení apod.) podklady pro sestavení plánu dovolených za jednotlivá pracoviště do 31. 3. 201x (30. 6. 201x apod.).

b) Personální ředitel (finanční ředitel apod.) předloží návrh plánu dovolených příslušného odborové organizace do 15. 4. 201x (15. 7. 201x apod.) vyžádá si jeho předchozí souhlas s tímto plánem.

c) Personální ředitel (finanční ředitel apod.) seznámí do 30. 4. 201x (31. 7. 201x apod.) a plánem dovolených všechny zaměstnance prostřednictvím oběžníku (vnitřní poštou, e-mailem, prostřednictvím příslušných vedoucích zaměstnanců apod.).

Určení doby čerpání dovolené

a) Dobu čerpání dovolené určuje příslušný vedoucí zaměstnanec svým podřízeným písemně alespoň 14 dnů předem, a to v souladu se schváleným plánem dovolených. V odůvodněných případech může příslušný vedoucí zaměstnanec určit zaměstnanci čerpání dovolené i mimo plán dovolených.

b) Určení doby čerpání dovolené jednotlivých zaměstnanců příslušný vedoucí zaměstnanec předá na předepsaném tiskopise alespoň 14 dnů před jejich nástupem na dovolenou.

c) Změnit určenou dobu čerpání dovolené a odvolat zaměstnance z dovolené lze jen se souhlasem odborného ředitele (personálního ředitele, přímého nadřízeného apod.).

Péče o zaměstnance

Zaměstnavatel pečuje o soustavné získávání, zvyšování a rozšiřování kvalifikace zaměstnanců pořádáním vhodných druhů školení, zejména organizováním samostatného studia, dále vysíláním do kurzů a umožňováním studia při zaměstnání. Sjednávání smluv se zaměstnanci, kterým jsou poskytnuty úlevy a hmotné zabezpečení během zvyšování kvalifikace, za ABCXYZ a.s. odpovídá vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel apod.).

Zaměstnanci jsou povinni své svršky a osobní předměty, které obvykle nosí do práce, ukládat do skříní nebo pracovních stolů nebo na jinak určené místo, kanceláře a stoly zamykat, a pokud se od nich vzdalují, neponechávat v zámku klíč. Zaměstnavatel je povinen včas zajistit vhodná a přiměřená bezpečnostní opatření (zámky ke stolům, skříním, místnostem apod.).

Zaměstnavatel v pracovní době zajistí prostory pro uložení jízdních kol a motocyklů ve svém areálu. Ukládání těchto dopravních prostředků mimo vyhrazené prostory v areálu ABCXYZ a.s. je zakázáno.

Odpovědnost za dodržování zásad uvedených v Kolektivní smlouvě, týkajících se mladistvých, má vedoucí oddělení bezpečnosti práce (vedoucí personálního oddělení, přímý nadřízený apod.).

Náhrada škody

Škoda vzniklá zaměstnanci

Zaměstnanec je povinen ohlásit škodu bez zbytečného odkladu bezprostředně nadřízenému vedoucímu (vedoucímu personálního oddělení, odbornému řediteli apod.), při škodě na odložených věcech nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl, jinak právo na náhradu škody zaniká.

O výši náhrady škody způsobené zaměstnanci bude rozhodnuto nejpozději do jednoho měsíce (14 dní apod.) od zjištění škody. Konečnou výši náhrady určí (má pravomoc určit) přímý nadřízený (finanční ředitel, předseda představenstva apod.).

Varianta: O výši škody rozhoduje škodní komise ve složení:

-   finanční ředitel – předseda,

-   podnikový právník – tajemník,

-   hlavní účetní,

-   vedoucí personálního oddělení, atd.

K ochraně osobních věcí zaměstnanců vytváří zaměstnavatel vhodná bezpečnostní opatření. To nezbavuje zaměstnance povinností chránit si takové věci před poškozením a ztrátou.

Zaměstnanec ukládá své svršky a osobní věci, které zaměstnanci obvykle nosí do skříní (pracovních stolů, skříněk apod.). Tyto skříně (stoly apod.) je povinen zamykat, a pokud se od nich vzdaluje, neponechávat klíče v zámku, popřípadě zamykat místnost při jejím opuštění.

Přinese-li zaměstnanec do práce věci, které obvykle zaměstnanci do práce nenosí, jako větší částku peněz, klenoty a jiné cennosti, umožní mu na požádání nadřízeného (vedoucí oddělení ochrany majetku apod.) jejich bezpečnou úschovu do konce pracovní doby.

Zaměstnavatel neodpovídá (odpovídá jen na vymezených plochách) za úschovu osobních automobilů, jimiž zaměstnanci přijíždějí do práce.

Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla na odložených věcech (kromě osobních automobilů apod.), za podmínek a v rozsahu stanoveném v zákoníku práce (Kolektivní smlouvě apod.).

Zaměstnanec, který zjistí, že mu vznikla škoda na odložených věcech, ohlásí bez zbytečného odkladu nadřízenému (vedoucí oddělení ochrany majetku apod.). Ten je povinen ohlásit vznik škody Policii ČR, která zajistí vyšetření okolností, za kterých ke škodě došlo, a dále vedoucímu škodní komise ABCXYZ a.s.

Poškozený zaměstnanec v hlášení uvede, jak ke škodě došlo a podle povahy případu i další údaje, zejména jména svědků, kteří mohou dosvědčit tvrzené skutečnosti.

Na základě provedených zjištění vedoucím škodní komise ABCXYZ a.s. sepíše protokol o škodě a předá jej škodní komisi. Protokol o škodě musí obsahovat zejména tyto údaje:

-   okamžik a místo vzniku škody, okamžik zjištění škody,

-   popis škodní události,

-   výši škody,

-   příčinu vzniku škody,

-   vyjádření zda se jedná o škodu zaviněnou a v čem zavinění spočívá,

-   označení osoby odpovědné a vznik škody a vyjádření k míře zavinění,

-   návrh na řešení škodní události,

-   okamžik vyhotovení protokolu,

-   jméno a podpis příslušného vedoucího zaměstnavatele, který protokol vypracoval, apod.

Pokud při vyšetřování škody budou zjištěny okolnosti nasvědčující tomu, že škoda byla zcela nebo zčásti zaviněna zaměstnancem, musí být k protokolu přiloženo písemné vyjádření tohoto zaměstnance s jeho podpisem a datem vyhotovení.

Škoda vzniklá zaměstnavateli

Škodou se pro účely tohoto vnitřního předpisu rozumí každá majetková újma vzniklá zaměstnavateli zaviněná porušením povinností ze strany zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v její přímé souvislosti. Škoda musí být ocenitelná v penězích. Jde zejména o škodu vzniklou:

-   zničením, porušením, ztrátou nebo odcizením majetku,

-   schodkem na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat,

-   ztrátou svěřených předmětů,

-   úhradou majetkových sankcí (např. penále za nedodržení smluvních vztahů),

-   úhradou pokut uložených zejména ve správním řízení, apod.

Škodí komise

Škodní komise je orgán, který projednává a po­suzuje škodní případy a navrhuje uplatnění odpovědnosti vůči zaměstnancům, kteří způsobili zaměstnavateli škodu.

Členy škodní komise jmenuje a odvolává předseda představenstva ABCXYZ a.s.. (předseda představenstva apod.). Škodní komise má 5 členů (3, 7 apod.). Členství v komisi je nezastupitelné.

Komisi svolává a řídí její předseda (v případě jeho nepřítomnosti jim pověřený člen komise) tak, aby o každém případu komise jednala nejpozději do 7 dnů (10, 14 dnů apod.) ode dne kdy ji byl doručen spis obsahující veškeré podklady pro posouzení tohoto případu.

Komise má právo přizvat na své jednání zaměstnance, kteří mohou přispět k objasnění projednávané věci.

Z jednání komise se pořizuje zápis obsahující závěr, který komise ve věci přijala. Všechny zápisy jsou evidovány. Zápis předseda komise neprodleně předá finančnímu řediteli (předsedovi představenstva apod.).

Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. O závěrech k projednávaným případům rozhoduje komise nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. V případě rovnosti členů rozhoduje hlas předsedajícího.

Komise může na základě vlastních zjištění doporučit organizační a personální opatření v zájmu ochrany majetku a předcházení vzniku škody.

Návrh na uplatnění odpovědnosti za škodu vůči zaměstnanci a o výši požadované náhrady škody škodní komise předává předsedovi představenstva (finančnímu řediteli apod.).

O uplatnění odpovědnosti vůči zaměstnanci, který škodu zcela nebo zčásti zavinil a o výši požadované náhrady škody rozhoduje předseda představenstva (personální ředitel apod.). Podkladem pro rozhodnutí je zápis z jednání škodní komise.

Výši požadované náhrady škody se zaměstnancem a s příslušným odborovým orgánem projedná personální ředitel (finanční ředitel apod.).

Uzná-li zaměstnanec závazek (dluh) nahradit škodu v určené výši, způsob úhrady se zaměstnancem dohodne a písemnou smlouvu s ním uzavře personální ředitel (finanční ředitel apod.).

Sporné případy budou předány finančnímu řediteli (podnikovému právníkovi apod.) k dalšímu postupu (např. k uplatnění nároku u soudu).

Vyrobí-li zaměstnanec prokazatelně svou vadnou prací zmetek (vadný výrobek), (ne)přísluší mu za práci na něm mzda. Lze-li zmetek opravit a provede-li zaměstnanec opravu sám, přísluší mu mzda za práci na tomto výrobku, nikoliv však mzda za provedení opravy. Jestliže zaměstnanec zmetek nezavinil, přísluší mu mzda jako za práci bezvadnou. Tato mzda mu přísluší i tehdy, nebylo-li mu po oznámení závady uloženo zastavit práci. Obdobně jako u zmetků se postupuje také při vadném provádění montáží, oprav, úprav a stavebních prací.

Zaměstnanec, který způsobil z nedbalosti zaměstnavateli škodu vyrobením zmetku (vadného výrobku), je povinen nahradit náklady vynaložené na materiál a suroviny, případně na nutné opravy zmetku i stroje, jestliže jej při výrobě zmetku poškodil, a to až do částky rovnající se čtyř a půl násobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanec tuto povinnost nemá, nebylo-li mu po oznámení závady uloženo zastavit práci.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnanci za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpoklady odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli tedy jsou:

-   porušení konkrétní povinnosti stanovené právním předpisem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,

-   vznik škody (majetkové újmy vyčíslitelné v penězích),

-   příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou,

-   zavinění zaměstnance (úmysl nebo nedbalost), apod.

Rozsah náhrady škody (výše náhrady, kterou může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat) je odvislý od toho a jaký druh odpovědnosti jde.

Zaměstnavatel je povinen prokázat zaměstnancovo zavinění, s výjimkou odpovědnosti za schodek a odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů (zde se zavinění zaměstnance předpokládá a zaměstnanec za schodek nebo za ztrátu svěřených předmětů odpovídá, pokud neprokáže, že ke schodku nebo ke ztrátě došlo zcela nebo zčásti bez jeho zavinění).

Povinnosti zaměstnanců

Základní povinnosti zaměstnanců

Zaměstnanci a vedoucí zaměstnanci ABCXYZ a.s. jsou povinni dodržovat základní povinnosti uvedené v zákoníku práce (viz § 301).

Varianta: Mezi základní povinnosti zaměstnanců ABCXYZ a.s. patří zejména:

a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci,

b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly,

c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané. Dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni,

d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Vedoucí zaměstnanci jsou dále povinni:

a) řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky,

b) co nejlépe organizovat práci,

c) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

d) zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle zákoníku práce,

e) vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců,

f)  zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů,

g) zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.

Postihy za porušování pracovní kázně

Při porušení pracovní kázně zaměstnancem ABCXYZ a.s. rozhoduje o jeho závažnosti přímý nadřízený (odborný ředitel, vedoucí personálního oddělení apod.).

Z hlediska intenzity porušení pracovní kázně může jít vzhledem ke všem okolnostem případu o porušení pracovní kázně:

a) méně závažným způsobem

b) závažné porušení pracovní kázně

c) zvlášť hrubé porušení.

Pokud zaměstnanec nevyjádří záporné stanovisko, musí mu dát přímý nadřízený (odborný ředitel, vedoucí personálního oddělení apod.) možnost vyjádřit se k důvodům svého jednání.

Dopustil-li se zaměstnanec jednání, které lze považovat za porušení pracovní kázně méně závažným způsobem, může s přihlédnutím ke všem okolnostem případu jako odpovídající důsledek přímý nadřízený:

-   poučit zaměstnance o nesprávnosti jeho jednání,

-   předat zaměstnanci písemné upozornění na možnost výpovědi v případě opětovného porušování pracovní kázně (při soustavném opakování méně závažného porušování pracovní kázně), apod.

Za méně závažný způsob porušení pracovní kázně se v ABCXYZ a.s. považuje např.:

-   porušení zákazu kouření,

-   neuposlechnutí výzvy bezpečnostní agentury,

-   vynášení věcí bez povolení, apod.

Dopustil-li se zaměstnanec jednání, které lze považovat za porušení pracovní kázně závažným způsobem, musí nadřízený pracovník toto sdělit svému nadřízenému pracovníku (vedoucímu odboru, apod.). Tento nadřízený pracovník ve spolupráci s vedoucím personálního oddělení rozhodne, zda byla naplněna podstata pro:

-   rozvázání pracovního poměru výpovědí podle zákoníku práce § 52 písm. f) a g),

-   převedení zaměstnance na jinou práci podle zákoníku práce § 41 odst. 2 písm. a).

Za závažný způsob porušení pracovní kázně se v ABCXYZ a.s. považuje např.:

-   neomluvená absence,

-   porušování bezpečnostních předpisů (byl-li na toto porušování již písemně upozorněn),

-   zanedbání ochrany života, zdraví a majetku v pracovní době, pokud mělo za následek zranění bez trvalých následků,

-   nedodržování stanovené pracovní doby,

-   poškozování majetku obchodní korporace a jeho nezajištění před zcizením,

-   zaviněné neplnění pracovních úkolů v uložených termínech a odpovídající kvalitě, apod.

Dopustil-li se zaměstnanec jednání, které lze považovat za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, musí jeho vedoucí toto sdělit svému nadřízenému pracovníku (odbornému ředitele, předsedovi představenstva apod.). Tento nadřízený pracovník ve spolupráci s vedoucím personálního oddělení rozhodne, zda byla naplněna podstata pro rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením podle zákoníku práce § 52 písm. f) a g).

Za zvlášť hrubé porušení pracovní kázně se v ABCXYZ a.s. považuje např.:

-   padělání dokladů obchodní korporace,

-   opakované odmítání plnění oprávněných příkazů nadřízeného,

-   korupční jednání,

-   spáchání trestného činu proti majetku společnosti,

-   neomluvená absence v trvání minimálně 3 pracovních dnů souvisle,

-   úmyslné prozrazení důvěrných informací,

-   požívání alkoholických nápojů a omamných prostředků na pracovišti,

-   nastoupení do zaměstnání pod vlivem alkoholu či omamných látek,

-   vykonávání výdělečné činnosti shodné s předmětem podnikání obchodní korporaci bez předchozího písemného souhlasu, apod.

Doručování písemností

Doručování důležitých písemností upravuje ustanovení zákoníku práce § 334–337. Zaměstnavateli lze doručit písemnost osobním doručením bezprostředně nadřízenému nebo vyššímu nadřízenému vedoucímu, personálnímu oddělení nebo podatelně zaměstnavatele nebo poštou na adresu ABCXYZ a.s., Horní Dolní 999/9, 100 00 Praha.

Varianta: Prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit na elektronickou adresu zaměstnance, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli (personálnímu odboru apod.) tuto adresu.

Doručení písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnance vrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnanec do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnavateli její přijetí datovou zprávou (podepsanou svým elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, apod.).

Zaměstnanec může doručit písemnost určenou zaměstnavateli na elektronickou adresu ­abcxyz@abcxyz.cz. Písemnost určená zaměstnavateli musí být podepsána elektronickým podpisem zaměstnance založeným na kvalifikovaném systémovém certifikátu.

Doručení písemnosti určené zaměstnavateli je splněno, jakmile ji zaměstnavatel převzal. Písemnost určená zaměstnavateli doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je doručena dnem, kdy její převzetí potvrdí zaměstnavatel zaměstnanci datovou zprávou podepsanou svým elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo označení elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu.

Doručení písemnosti určené zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnavatele vrátila zaměstnanci jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnavatel do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnanci její přijetí datovou zprávou podepsanou svým elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo označení elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu.

Závěrečná ustanovení

Změny a doplňky pracovního řádu ABCXYZ a.s. vydává zaměstnavatel po předchozím souhlasu odborové organizace. Jiné vnitřní předpisy nesmějí být v rozporu s pracovním řádem.

Manželé, druh a družka, sourozenci, rodiče a děti nemohou být zaměstnáni na pracovních místech (ve funkcích), v nichž by byl jeden z nich podřízen druhému nebo podléhal jeho přímé kontrole. Výjimky může v odůvodněných případech povolit předseda představenstva (vedoucí personálního oddělení, odborný ředitel apod.), pokud nejde o výkon pokladní (účetní, ekonomické apod.) činnosti.

Všichni zaměstnanci musí být s pracovním řádem a jeho změnami a doplňky prokazatelně seznámeni.

Pracovní řád je zaměstnancům veřejně přístupný u vedoucích na pracovištích. Dále je k dispozici u vedoucího personálního oddělení a na sekretariátu předsedy představenstva (finančního ředitele apod.).

27.   Pohledávky po splatnosti

Co by měla směrnice například obsahovat:

- vymáhání pohledávek,

- daňová a účetní problematika pohledávek,

- odpis pohledávek,

- tvorba opravných položek, apod.

V této části se budeme věnovat oblasti, která má dopad nejen do účetní, ale i do daňové problematiky každé účetní jednotky, a to pohledávkám, konkrétně pohledávkám po splatnosti.

Pokud dlužník neplatí, nereaguje na výzvy věřitele a urgence a snaží se mu vyhýbat, dostává to věřitele do nepříjemné pozice. Na jedné straně mu chybí finanční prostředky na další podnikatelskou činnost, což může být v některých případech likvidační. Na straně druhé mu to přináší obtíže a problémy, pokud se chce dobrat svých práv, v podobě právního vymáhání pohledávek (ztráta času, finančních prostředků a trpělivosti).

V praxi se vyskytuje několik stupňů vymáhání pohledávek. První upozornění zpravidla přichází v okamžiku, kdy není dodržen termín splatnosti. Obvykle slušným dotazem, zda nedošlo k opomenutí. Pokud nedojde k nápravě, další kroky bývají velice individuální a záleží na smířlivosti, dosavadním vztahu mezi věřitelem a dlužníkem a dalších skutečnostech (např. zda se nepřipravuje zápočet, postoupení pohledávky, další obchodní aktivita apod.).

Vyhláška, zákon o rezervách a zákon o daních z příjmů umožňují účetní i daňové umořování nedobytných pohledávek, a to za pomoci odpisu pohledávek a tvorby opravných položek k pohledávkám. O těchto krocích by mělo být rozhodnuto a učiněny by měly být při inventarizaci všech pohledávek (viz směrnici Inventarizace majetku a závazků) nebo i v průběhu účetního období při dodržení stanovených podmínek. Protože existuje několik možností a variant řešení nezaplacených pohledávek, dílčí inventarizační komise (pověřená osoba) by měla prověřit veškeré pohledávky evidované v saldokontu a na základě tohoto rozdělit (vyčlenit) problematické pohledávky do skupin (podskupin), podle kterých se budou provádět jednotlivé kroky.

Pokud v minulosti došlo k odpisu pohledávky na vrub výsledku hospodaření, nelze takovou pohledávku již daňově účinným způsobem umořovat. To znamená, že pokud jsme si tzv. „vyčistili“ saldokonto, nemůžeme takovou pohledávku již daňově uplatňovat.

Opravné položky u pohledávek – v rámci jejich tvorby je nutno důsledně rozlišovat tvorbu účetních opravných položek a tvorbu zákonných opravných položek. Pokud hovoříme o daňově uznatelných opravných položkách, zákon o rezervách rozlišuje:

-   opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (viz § 8),

-   opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 (viz § 8a),

-   opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh (viz § 8b),

-   opravné položky k pohledávkám do 30 000 Kč (viz § 8c).

Vedle tvorby zákonných opravných položek k pohledávkám po lhůtě splatnosti umožňuje zákon o daních z příjmů možnost odpisu pohledávek. Jde o ustanovení § 24 odst. 2 písm. y).

Domníváme se, že není třeba na tomto místě podrobně popisovat jednotlivé skupiny zákonných opravných položek a možnosti daňového odpisu pohledávek. Z našeho pohledu se spíše zaměříme na případné vymezení a postup tvorby a rozpouštění opravných položek tak, jak by mělo být popsáno ve vnitropodnikové směrnici.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Pohledávky po lhůtě splatnosti

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upravuje v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. základní zásady pro vymáhání pohledávek, tvorbu opravných položek a případný odpis pohledávek.

Vymáhání pohledávek

V ABCXYZ a.s. za vymáhání pohledávek odpovídá odbytový referent (prodejce apod.), který sjednal uvedený obchodní případ (zakázku apod.), vedoucí finančního oddělení (oddělení správy pohledávek apod.), vedoucí oddělení správy pohledávek, atd.

Upomínkové řízení

Upomínkové řízení je v ABCXYZ a.s. realizováno útvarem odbytu (finančním oddělením, podnikovým právníkem apod.). Vedoucí finančního oddělení (oddělení správy pohledávek apod.) upozorní písemně dlužníka na neplnění svých povinností v těchto termínech (ve čtyřech stupních):

-   stupeň upomínky – formou telefonického (e-mailového) upomínání 2 (7 apod.) dny po splatnosti,

-   stupeň upomínky – formou telefonického (e-mailového) upomínání 7 (14 apod.) dní po splatnosti,

-   stupeň upomínky – písemnou formou (upomínka) po 14 (25 apod.) dnech,

-   stupeň upomínky – písemnou formou (upomínka) po 25 (30 apod.) dnech.

Výpočet úroků z prodlení

Výpočet úroků z prodlení (penalizace) je prováděna na úseku účtárny (finančního oddělení), a to 1x měsíčně (průběžně apod.) vyhotovením penalizační faktury. Penalizační faktura je vytvářena:

-   na úhrady po splatnosti,

-   na otevřené (i částečně uhrazené) položky odběratelů.

V ABCXYZ a.s. vedoucí finančního oddělení (vedoucí správy pohledávek apod.) po 60 dnech (80 apod.) předá podklady podnikovému právníkovi (osobě odpovědné za vymáhání pohledávek apod.), který zajistí žalobu u příslušného soudu (osobní způsob vymáhání dané pohledávky apod.).

Daňová a účetní problematika pohledávek

Inventarizace a rozdělení pohledávek

Dílčí inventarizační komise (viz vnitropodniková směrnice č. xx/201x Inventarizace majetku a závazků) prověří pohledávky evidované v saldokontu ABCXYZ a.s. a rozdělí (vymezí, označí apod.) pohledávky do následujících skupin:

-   Pohledávky ve lhůtě splatnosti,

-   Pohledávky přihlášené do insolventního řízení ve zdaňovacím období, za které se inventarizace provádí,

-   Pohledávky přihlášené do insolventního řízení v minulých zdaňovacích obdobích,

-   Pohledávky splňující podmínky § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů,

-   Pohledávky splatné po 31. 12. 1994, které jsou po lhůtě splatnosti,

-   Sporné nebo neexistující pohledávky.

Dílčí inventarizační komise ve spolupráci s hlavním účetním (vedoucím finančního oddělení, oddělení správy pohledávek apod.) dle výše vytvořených skupin pohledávek připraví podklad pro Ústřední inventarizační komisi s návrhem na vytvoření opravných položek či odpis pohledávek.

Při účetní závěrce toto proúčtování probíhá dle dále uvedených pravidel s ohledem na příslušné zákonné předpisy týkající se odpisu pohledávek. Na tyto částky a položky vystaví účetní (hlavní účetní, vedoucí finančního oddělení apod.) interní doklad, který schvaluje hlavní účetní (finanční ředitel apod.). Archivace se provádí v účtárně. Jednotlivé skupiny procent odpisu pohledávek jsou řešeny v informačním systému ÚČETNICTVÍ (nutný ruční výpočet, tabulkový program apod.) pomocí znaků zvláštní hlavní knihy (kódů, označení apod.) dle uživatelské příručky (customizační příručky, projekčně programové dokumentace apod.).

Varianta: Každý měsíc (pololetně, 1x za účetní období apod.) na základě bonity odběratele vyhodnocuje ředitel marketingu a vedoucí oddělení saldokonto (vedoucí účtárny, hlavní účetní, vedoucí finančního oddělení apod.) a vytváří (popřípadě nevytváří) opravné položky, které se účtovávají k tíži výsledku hospodaření.

Odpis pohledávek

Jednorázový odpis pohledávek

V rámci účetní závěrky (měsíčně, po skončené čtvrtletí, pololetně apod.) se v ABCXYZ a.s. prověřují veškeré pohledávky. Odpovědnost za sledování případů, kdy lze uplatnit jednorázový odpis pohledávky dle § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů, má vedoucí správy pohledávek (vedoucí finančního oddělení, hlavní účetní apod.). V případě zjištění případu možnosti jednorázového odpisu pohledávky (v souladu s příslušnými zákonnými předpisy) vystaví na tyto částky a položky účetní (hlavní účetní, vedoucí finančního oddělení apod.) interní účetní záznam (interní doklad), který schvaluje hlavní účetní (finanční ředitel apod.). Za provedení účetního zápisu odpovídá účetní saldokonta (účetní všeobecné účtárny apod.). Archivace se provádí v účtárně.

Jednorázový odpis pohledávek – daňově neuznatelný

Dílčí inventarizační komise (viz vnitropodniková směrnice č. xx/201x Inventarizace majetku a závazků) prověří pohledávky evidované v saldokontu ABCXYZ a.s. a vymezí pohledávky.

Varianta: pověřený pracovník sleduje průběžně pohledávky a navrhuje odpis u pohledávek:

-   u kterých by náklady na vymáhání přesáhly nominální hodnotu pohledávky,

-   např. po sdělení policie, že dlužník se zdržuje na neznámém místě,

-   rozdíly a nedoplatky do výše 100 Kč (50, 200 Kč apod.).

Varianta: Rozhodnutí o odpisu uvedených pohledávek je dáno hlavnímu účetnímu do výše 1000 Kč, finančnímu řediteli do 10 000 Kč, předsedovi představenstva do 100 000 Kč. Nad tuto částku smí rozhodnout o odpisu pohledávky představenstvo ABCXYZ a.s.

Tyto pohledávky ABCXYZ a.s. odepíše k tíži výsledku hospodaření. Odpis takovéto pohledávky musí být odsouhlasen finančním ředitelem (hlavním účetním, vedoucím finančního oddělení apod.).

Takto odepsané pohledávky se zaevidují do podrozvahové evidence. V případě budoucí úhrady již takto odepsané pohledávky tento příjem zaúčtuje všeobecná účtárna (účetní apod.) jako provozní výnos.

Varianta: Každý měsíc (pololetně apod.) na základě prověření saldokonta vyhodnotí vedoucí oddělení správy pohledávek výše uvedené částky a rozhodne o jejich zúčtování k tíži výsledku hospodaření.

Tvorba opravných položek

Vytvoření (zrušení) opravných položek na základě provedené inventarizace

V prvním roce vytváření opravných položek k pohledávkám dílčí inventarizační komise (DIK) rozdělí pohledávky do jednotlivých skupin (viz dále), na které budou vytvořeny opravné položky.

Při každé následující inventarizaci se hodnota opravných položek upraví dle aktuálního stavu každé jednotlivé pohledávky. V účetnictví ABCXYZ a.s. bude proúčtována změna stavu.

Varianta: Inventarizace se provádí průběžně k poslednímu dni kalendářního měsíce. K tomuto dni se vytvářejí pouze účetní opravné položky, dle kritérií (viz dále).

V ABCXYZ a.s. se plně využívá výpočetní technika – informační systém ÚČETNICTVÍ, který umožňuje přetřiďování jednotlivých pohledávek dle aktuálního zjištěného stavu k rozvahovému dni (po lhůtě splatnosti). Ke každé pohledávce je přiřazen kód (označení apod.), podle něhož je následně automatizovaně vypočítána částka opravné položky ke každé pohledávce.

Varianta: Aktuální roztřídění se provádí ručně na soupisy (Inventární karty apod.).

DIK prověří při každé inventarizaci počítačové sestavy a dostupné podklady a doklady vztahující se k předmětným pohledávkám a na základě těchto zjištění rozhodne o výši opravné položky (tvorby, dodatečné tvorby opravné položky, rozpuštění apod.).

Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení

V ABCXYZ a.s. se pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení přeúčtují na analytický účet 311.050 (dle účtového rozvrhu) na základě potvrzeného přihlášení dané pohledávky do insolvenčního řízení.

Poznámka: v některém případě toto informační systémy neumožní (číslo dokladu = variabilní symbol).

Odpovědnost za přihlášení do insolvenčního řízení, správné zaúčtování, a výpočet opravných položek má hlavní účetní (vedoucí finančního oddělení, oddělení správy pohledávek apod.).

Varianta: Odpovědnost za:

-   přihlášení do insolvenčního řízení má podnikový právník (vedoucí správy pohledávek apod.),

-   správné zaúčtování pohledávek má hlavní účetní (vedoucí finančního oddělení apod.),

-   výpočet opravných položek má vedoucí finančního oddělení (hlavní účetní, metodik apod.).

Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994

V ABCXYZ a.s. se pro každou pohledávku vytvoří zvláštní inventární karta pohledávky (kmenový záznam apod.) s uvedením:

-   čísla faktury (dokladu),

-   výše pohledávky,

-   data splatnosti,

-   data promlčení,

-   data podání návrhu na soudní vymáhání,

-   další podrobnosti ošetření pohledávky,

-   data vytvoření opravné položky daňově uznatelné (včetně % a výše),

-   data vytvoření opravné položky daňově neuznatelné (včetně % a výše),

-   data a výše rozpuštění opravných položek.

Tato karta bude průběžně doplňována o nové skutečnosti. Odpovědnost za správné dodržování zákonných postupů, řádné účastnění a činění včasných úkonů potřebných k uplatnění práva (rozhodčí řízení nebo soudní řízení, anebo správní řízení), oprávněnosti vytváření daňových opravných položek a výpočtu výše opravných položek má podnikový právník (hlavní účetní, vedoucí správy pohledávek, vedoucí finančního oddělení, finanční ředitel apod.).

Varianta: Odpovědnost za:

-   dodržování zákonných postupů má podnikový právník (vedoucí správy pohledávek apod.),

-   oprávněnost vytváření daňových opravných položek má hlavní účetní (vedoucí finančního oddělení apod.),

-   výpočet opravných položek má vedoucí finančního oddělení (hlavní účetní, metodik apod.).

Opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh

V ABCXYZ a.s. se na pohledávky vzniklé z titulu zajištění celního dluhu (ručení za celní dluh) podle celního zákona tvoří opravné položky, za tvorbu a rozpuštění kterých odpovídá hlavní účetní (vedoucí finančního oddělení, oddělení správy pohledávek apod.).

Varianta: Odpovědnost za:

-   dodržování zákonných postupů má podnikový právník (vedoucí správy pohledávek apod.),

-   oprávněnost vytváření daňových opravných položek má hlavní účetní (vedoucí finančního oddělení apod.),

-   výpočet opravných položek má vedoucí finančního oddělení (hlavní účetní, metodik apod.).

Evidence o těchto opravných položkách vede účtárna (oddělení informační soustava, finanční odbor, apod.).

Opravné položky u pohledávek do 30 000 Kč

V ABCXYZ a.s. se na rozvahové pohledávky neřešené předchozími postupy, u kterých jejich hodnota bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč, u kterých od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců, a u kterých ke dni tvorby opravné položky v ABCXYZ a.s. celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi nepřesáhne, částku 30 000 Kč tvoří opravná položka ve výši 100 % hodnoty pohledávky.

Odpovědnost za tvorbu opravné položky má hlavní účetní (vedoucí finančního oddělení, oddělení správy pohledávek apod.).

Evidence o těchto opravných položkách vede účtárna (oddělení informační soustavy, finanční odbor, apod.).

Účetní opravné položky

V ABCXYZ a.s. se stanovuje zásada (v souladu s účetní zásadou opatrnosti), že pohledávka po lhůtě splatnosti více než:

-   12 měsíců musí mít vytvořené daňové a účetní opravné položky (v součtu) ve výši 100 % nominální hodnoty,

-   6 měsíců musí mít vytvořené daňové a účetní opravné položky (v součtu) ve výši 50 % nominální hodnoty.

Varianta 1:

-   18 měsíců musí mít vytvořené daňové a účetní opravné položky (v součtu) ve výši 100 % nominální hodnoty,

-   12 měsíců musí mít vytvořené daňové a účetní opravné položky (v součtu) ve výši 75 % nominální hodnoty,

-   6 měsíců musí mít vytvořené daňové a účetní opravné položky (v součtu) ve výši 50 % nominální hodnoty.

Varianta 2:

Při měsíčním vytváření účetních opravných položek se postupuje dle doby po lhůtě splatnosti:

-   30 dnů po lhůtě splatnosti – 20 % opravné položky z nominální hodnoty pohledávky,

-   60 dnů po lhůtě splatnosti – 30 % opravné položky z nominální hodnoty pohledávky,

-   90 dnů po lhůtě splatnosti – 40 % opravné položky z nominální hodnoty pohledávky,

-   120 dnů po lhůtě splatnosti – 60 % opravné položky z nominální hodnoty pohledávky,

-   180 dnů po lhůtě splatnosti – 80 % opravné položky z nominální hodnoty pohledávky.

Při navyšování daňových opravných položek se automaticky snižují vytvořené účetní opravné položky.

28.   Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku a zásobám

Co by měla směrnice například obsahovat:

- zásady pro opravné položky u odpisovaného dlouhodobého majetku,

- zásady pro opravné položky k zásobám, apod.

Vedle pohledávek (viz předchozí kapitola) lze tvořit opravné položky i k dalším aktivům. Na tomto místě uvedeme dvě důležité kategorie, a to jsou opravné položky k dlouhodobému majetku a zásobám.

28.1 Opravné položky k dlouhodobému majetku

Opravné položky u odpisovaného dlouhodobého majetku, jehož hodnota se běžně snižuje opotřebením (tj. odpisovaný majetek), se tvoří v případech, kdy jeho užitná hodnota zjištěná při inventarizaci je výrazně nižší, než je jeho ocenění v účetnictví po odečtení oprávek, a toto snížení hodnoty nelze považovat za definitivní (za snížení trvalého charakteru).

V případě dlouhodobého majetku se tvoří opravná položka na majetek, který ještě není odepsán, a u kterého plánujeme likvidaci, zastavení provozu nebo prodej a ten se uskuteční se ztrátou. V takovém případě je zřejmé, že zůstatková cena tohoto dlouhodobého majetku je v rozvaze nesprávná a nepodává reálný obraz. Nesprávně informujeme příjemce účetní závěrky. Ocenění zmiňovaného majetku je nutno snížit pomocí opravné položky na realizační cenu.

Základní postupy účtování o opravných položkách k dlouhodobému hmotnému majetku za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami uvádí Český účetní standard pro podnikatele č. 005 – Opravné položky v bodě 4.1.

O přechodném snížení ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se účtuje v rámci uzavírání účetních knih pomocí opravných položek na účtech účtové skupiny 09 – Opravné položky k dlouhodobému majetku.

Poznámka

O trvalém snížení ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se účtuje prostřednictvím oprávek (účty účtové skupiny 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku); přitom je nutné upravit odpisový plán.

28.2 Opravné položky k zásobám

V rámci inventarizace se zjišťuje užitná hodnota zásob, která se porovnává s oceněním zásob v účetnictví. Případné snížené hodnoty zásob by mělo být předmětem analýzy a zkoumání. Pokud není snížení hodnoty definitivní, vytváří se opravná položka.

Základní postupy účtování o opravných položkách k zásobám za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami uvádí Český účetní standard pro podnikatele č. 005 – Opravné položky v bodě 4.2. Tvorba opravných položek k zásobám se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů souvztažně s příslušnými účty účtové skupiny 19 – Opravné položky k zásobám.

Snížení nebo rozpuštění opravných položek k zásobám se účtuje na vrub příslušných účtů účtové skupiny 19 – Opravné položky k zásobám souvztažně ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů. V případě prodeje zásob se opravná položka k nim vytvořená vyúčtuje ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku a zásobám

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upravuje v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. základní zásady pro tvorbu opravných položek k odpisovanému dlouhodobému majetku a zásobám.

Opravné položky u odpisovaného dlouhodobého majetku

Dílčí inventarizační komise (viz vnitropodniková směrnice č. xx/201x Inventarizace majetku a závazků) prověří odpisovaný dlouhodobý majetek ABCXYZ a.s. a posoudí, zda:

-   zůstatková hodnota tohoto majetku odpovídá čisté prodejní ceně (minimální cena, za kterou by bylo možné daný majetek odprodat),

-   zůstatková hodnota majetku, u kterého se plánuje v blízké budoucnosti likvidace, odpovídá přibližně případnému výtěžku odprodávaných součástek, komponent či šrotu,

-   zůstatková hodnota odpovídá hodnotě z dalšího používání.

V případě zjištění nesrovnalostí a rozdílů nad 10 % (5, 15, 30 % apod.) vycházejících z pořizovací ceny (zůstatkové hodnoty apod.), dílčí inventarizační komise navrhne snížení pořizovací ceny (zůstatkové hodnoty) pomocí opravné položky.

Návrhy dílčí inventarizační komise posoudí ústřední inventarizační komise a rozhodne, zda navrhované snížení ceny schválí, či pozmění. V případě schválení bude toto snížení ocenění proúčtováno dle Zápisu ústřední inventarizační komise, v opačném případě bude toto rozhodnutí v tomto zápise zdůvodněno.

Varianta: Snížení hodnoty odpisovaného dlouhodobého majetku bude provedeno již na základě rozhodnutí dílčí inventarizační komise.

K okamžiku účetní závěrky (inventarizace) na tyto opravné položky vystaví účetní (hlavní účetní, vedoucí finančního oddělení apod.) interní doklad, které schvaluje hlavní účetní (finanční ředitel apod.). Archivace se provádí v účtárně (podnikovém archivu apod.).

Opravné položky k zásobám

Dílčí inventarizační komise (viz vnitropodniková směrnice č. xx/201x Inventarizace majetku a závazků) prověří zásoby akciové společnosti ABCXYZ a posoudí, zda užitná hodnota zásob odpovídá čisté prodejní ceně (minimální cena, za kterou by bylo možné zásoby odprodat). V případě zjištění zásob v účetnictví za vyšší hodnotu, než je užitná hodnota, dílčí inventarizační komise navrhne snížení ocenění pomocí opravné položky.

Návrhy dílčí inventarizační komise posoudí ústřední inventarizační komise (porada vedení, ředitel zásobování apod.) a rozhodne, zda navrhované snížení ceny zásob schválí, či pozmění. V případě schválení bude toto snížení ocenění proúčtováno dle Zápisu ústřední inventarizační komise, v opačném případě bude toto rozhodnutí v tomto zápise zdůvodněno.

Varianta: Snížení účetní hodnoty zásob bude provedeno na základě rozhodnutí dílčí inventarizační komise.

K okamžiku účetní závěrky (inventarizace) na tyto opravné položky vystaví účetní (hlavní účetní, vedoucí finančního oddělení apod.) interní doklad, které schvaluje hlavní účetní (finanční ředitel apod.). Archivace se provádí v účtárně (podnikovém archivu apod.).

29.   Výdaje hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou

Co by měla směrnice (popřípadě kolektivní smlouva) například obsahovat:

- stanovení paušálu výdajů na osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje,

- stanovení paušálu na pracovní oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,

- náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů, apod.

Zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 8 uvádí možnost, že pokud hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) týkající se:

-   osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,

-   částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

-   náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce,

a to paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů.

Poznámka

Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven.

V případě, pokud se jedná o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Výdaje hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Náhrada za opotřebení vlastního nářadí

V ABCXYZ a.s. je možné využívat nářadí zaměstnance (v případě mimořádných případů), kdy je efektivnější využití nářadí zaměstnance. Podmínky náhrad za opotřebení vlastního nářadí musí být k dispozici pro zajištění úkolů ABCXYZ a.s. po dobu pracovní doby (po dobu stanovenou individuálně, 14 dnů, měsíc apod.). Výše měsíční (týdenní denní apod.) náhrady se vypočítává z pořizovací ceny nářadí, kterou musí zaměstnavatel doložit dokladem o nákupu daného předmětu, dělenou počtem měsíců (týdnů, dnů apod.) doby využitelnosti daného nářadí či předmětu (dle daňových odpisů, účetních odpisů stanovených ve vnitropodnikové směrnici apod.).

Náhrada za opotřebované nářadí bud zaměstnanci vyplácena v měsíčních intervalech v rámci mzdy (jednou za kvartál, půlrok, rok apod.).

30.   Pokladna

Co by měla směrnice například obsahovat:

- hmotná odpovědnost pokladníka,

- provozní (úřední) doba pokladny,

- úschova a přeprava peněžních hotovostí,

- pokladní limity,

- příjem a výdej hotovosti,

- pokladní doklady,

- náležitosti pokladních dokladů,

- opravy na pokladních dokladech a v pokladních knihách,

- pokladní kniha,

- úschova účetních záznamů,

- kontroly a inventarizace, apod.

V legislativních normách nenajdeme přímou povinnost na vyhotovení směrnice, které je zaměřena na problematiku pokladny. Nicméně přes pokladnu procházejí často nemalé částky, proto se jeví velice vhodné, aby byly stanoveny základní principy a pravidla, kterými se řídí pracovníci mající tuto problematiku na starosti. V rámci této směrnice lze nastavit základní parametry, povinnosti a náležitosti týkající se operací s hotovostními penězi. Je samozřejmé, že tato problematika může být řešena v rámci jiných vnitropodnikových směrnic.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Pokladna

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

V ABCXYZ a.s. se stanovují touto vnitropodnikovou směrnicí základní pravidla pro manipulaci s peněžní hotovostí, ceninami a šeky (přísně zúčtovatelnými tiskopisy apod.).

V ABCXYZ a.s. se zřizuje pokladna v hlavní budově, 2. patro, č. d. 12 (apod.).

Varianta: V ABCXYZ a.s. se zřizuje:

-   hlavní pokladna – v administrativní budově obchodní korporace, 1. patro, č. d. 18,

-   vedlejší pokladna – v budově obchodního úseku, přízemí,

-   příruční pokladny – v odděleních prodej zboží a prodej materiálu (kooperační oddělení apod.).

Odpovědnost pokladníka

V ABCXYZ a.s. je stanoven závazný vzor dohody o odpovědnosti, která musí být sepsána s každou osobou, jež obhospodařuje peněžní prostředky (hlavní pokladník, příruční pokladník apod.). Odpovědnost za sepsání dohody o odpovědnosti s uvedenými zaměstnanci má vedoucí personálního oddělení (nadřízený, finanční ředitel apod.). Dohoda o odpovědnosti musí být sepsána nejpozději v den, kdy zaměstnanec převezme peněžní prostředky (majetek apod.).

Provozní (úřední) doba pokladny

V ABCXYZ a.s. se vyhlašují úřední hodiny hlavní pokladny od 8 do 14 hodin s polední přestávkou od 12 do 12.30 hodin. Mimo úřední hodiny dochází k vyúčtování denních tržeb a dalším činnostem spojeným s provozem hlavní pokladny.

Varianta: Úřední hodiny hlavní pokladny se vyhlašují od 10 do 15 hod. s tím, že případné příjmy peněžních prostředků za prodej materiálu (služeb apod.) mimo tyto hodiny budou probíhat přes příruční pokladnu v oddělení prodeje (finančního úseku apod.). Odpovědnost za tyto peněžní prostředky má vedoucí oddělení prodeje (vedoucí finančního oddělení apod.). Peněžní prostředky přijaté do příruční pokladny (mimo otevírací dobu hlavní pokladny) je povinen vedoucí oddělení prodeje (finančního oddělení apod.) vyúčtovat denně v hlavní pokladně za předcházející den v době od 8 do 10 hod. Uložení příručních pokladen po skončení pracovní doby bude zabezpečeno v trezoru umístěném v oddělení prodeje (finančním oddělení apod.). Odpovědnost za každodenní uložení peněžních prostředků v příručních pokladnách do trezoru má vedoucí oddělení prodeje. Klíče od trezoru se musí předat odpovědnému pracovníku ostrahy do 20 hodin.

Úschova a přeprava peněžních hotovostí

V ABCXYZ a.s. se peněžní hotovost uschovává v pokladní skříni (trezoru, přenosné pokladně apod.). Tato pokladní skříň (trezor, přenosná pokladna apod.) se uzamyká vždy v době mimo pokladní hodiny. Je-li hotovost uzamčena do přenosné pokladny, zamyká se i v průběhu pokladních hodin, pokud je umístěna mimo prostor pokladny nebo vzdaluje-li se pokladník z prostoru pokladny. V tomto případě musí být uzamčena i pokladní místnost (pokladní prostor, pokladna apod.). Za uzamykání odpovídá vedoucí pokladník (pokladní, vedoucí finančního oddělení apod.).

Hotovost lze ukládat do jiných přenosných příručních pokladen (uzamykatelných skříní, bezpečných zařízení apod.) jedině mimo provozní dobu hlavní pokladny. Za správné uložení hotovosti do příruční pokladny (uzamykatelných skříní, bezpečných zařízení apod.) odpovídá vedoucí oddělení kooperace (sekretářka obchodního ředitele apod.).

Klíč od pokladní skříně (trezoru, přenosné pokladny apod.) má hlavní pokladník (pokladní, účetní, obecně – člověk, který má podepsanou hmotnou odpovědnost). Duplikáty klíčů od pokladní skříně (trezoru, přenosné pokladny apod.) se ukládají do bezpečnostní skříně oddělení kontrola (požární oddělení, předseda představenstva apod.) zapečetěné hlavní pokladní, které byly svěřeny originály klíčů.

Přeprava peněžní hotovosti podléhá bezpečnostním předpisům dle vnitropodnikové směrnice č. xx/201x Ochrana majetku v ABCXYZ a.s.

Varianta: Přeprava peněžní hotovosti nad 50 tis. Kč (20 tis. Kč, 100 tis. Kč apod.) musí být s (ozbrojeným) doprovodem pracovníka oddělení ochrana majetku (bezpečnostní agentury apod.). Za včasné sjednání či zajištění tohoto doprovodu odpovídá vedoucí finančního oddělení (hlavní pokladní, finanční ředitel apod.).

Pokladní limity

V ABCXYZ a.s. se vyhlašují následující maximální limity hotovosti, které je možné mít v pokladně po skončení pracovního dne (provozní doby pokladny):

Hlavní pokladna: 10 tis. Kč (1 000 Kč, 50 000 Kč, 1 mil. Kč apod.)

Varianta 1:

-   hlavní pokladna: 15 tis. Kč (apod.)

-   vedlejší pokladna: 3 tis. Kč (apod.)

-   příruční pokladny: 1 tis. Kč (apod.)

Varianta 2:

-   hlavní pokladna – není stanoven maximální limit

-   vedlejší pokladna: 10 tis. Kč (apod.)

-   příruční pokladny: 5 tis. Kč (apod.)

Nad uvedený limit pokladního zůstatku může pokladní nechat v pokladně:

-   hotovost, která byla přijata v době, kdy nebylo možné odvést hotovost do banky,

-   hotovost přijatou do úschovy.

Za převod hotovosti na účet peněžních prostředků (termínovaný účet apod.) odpovídá hlavní pokladník (vedoucí finančního oddělení apod.) dle pravidel stanovených v této směrnici.

Platba peněžních prostředků v hotovosti nelze provádět, pokud její výše překračuje částku 350 000 Kč (270 000 Kč, apod.). Do limitu se započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne.

Za kontrolu a přepočet aktuální částky (přepočet aktuálním kurzem) odpovídá hlavní účetní (pokladní, finanční ředitel apod.).

Příjem a výdej hotovosti

Výběr hotovosti z bankovního účtu

Výběr hotovosti z bankovního účtu se v ABCXYZ a.s. řídí pravidly a principy stanovenými dle smlouvy o otevření bankovního účtu (běžného, termínovaného apod.) s peněžním ústavem Banka, a.s. Smlouva je uložena u finančního ředitele (hlavního účetního, vedoucího finančního oddělení apod.).

Vedoucí finančního oddělení (hlavní pokladní, finanční ředitel apod.) je odpovědný za stanovení výše peněžní hotovosti na další pracovní den (na 2 dny dopředu apod.) a zajistí příslušný výběr dle potřeb účetní jednotky. Převod a převoz peněžní hotovosti jsou organizovány dle této směrnice.

Výplata hromadné povahy

Výplata mezd je v ABCXYZ a.s. stanovena na 12. den v měsíci (15. den v měsíci apod.). Připadne-li tento den na den pracovního klidu či svátek, provádí se výplata poslední pracovní den před dnem klidu či svátku.

Převzetí částek výplat potvrzují příjemci, popř. osoby k tomu písemně zmocněné svým podpisem na výplatním sáčku (výplatním lístku, výplatnici apod.). Není-li zaměstnanec na svém pracovišti v den výplaty z vážných důvodů (např. nemoc), je hlavní pokladní (vedoucí finančního oddělení, ekonom apod.) povinen následující den zajistit zaslání výplaty prostřednictvím pošty. Stvrzenka na zaslání této výplaty se přiloží k výplatnímu sáčku (výplatnímu lístku, výplatnici apod.).

Přechodné a trvalé zálohy

V ABCXYZ a.s. je povoleno používat přechodné a trvalé zálohy.

Přechodná záloha je poskytnuta odpovědnému pracovníkovi na nákup schváleného materiálu či služby finančním ředitelem (vedoucím finančního oddělení, vedoucím apod.). Vyúčtování přechodné zálohy se provede do tří pracovních dnů po poskytnutí zálohy. Nelze-li uskutečnit výdaj, na který byla jednorázová záloha poskytnuta, musí být záloha vrácena nejpozději příští pracovní den po zjištění této skutečnosti. Vydat pracovníkovi další jednorázovou zálohu lze jen po vyúčtování předchozí zálohy (lze se schválením finančního ředitele, vedoucího finančního oddělení apod.). Dodatečné zvýšení jednorázové zálohy se za další zálohu nepovažuje.

Trvalé zálohy se využívají v případě trvalé potřeby jisté peněžní hotovosti pracovníka, který má sepsánu dohodu o odpovědnosti.

Trvalé zálohy se poskytují:

-   vedoucímu oddělení logistiky	zálohu do výše 10 (50, apod.) tis. Kč
-   vedoucímu nákupního oddělení	zálohu nad 10 (50, apod.) tis. Kč
-   vedoucímu logistiky nebo jeho nadřízenému	zálohu nad 100 (200, apod.) tis. Kč

 

Zúčtování trvalých záloh se provádí vždy ke konci kalendářního měsíce. Vydat pracovníkovi další trvalou zálohu lze jen po vyúčtování předchozí zálohy (lze se schválením finančního ředitele, majitele, vedoucího finančního oddělení apod.). Dodatečné zvýšení trvalé zálohy se za další zálohu nepovažuje.

V okamžiku vyúčtování záloh odpovědný pracovník předkládá prodejku za hotové (originál dokladu), propustku do podniku a schválení oddělením logistiky (zásobování, výrobního úseku apod.). Osobou odpovědnou za účetní případ je odpovědný pracovník pokladny (účtárny, finančního oddělení apod.), formální kontrolu provádí pracovník účtárny (podatelny, finančního oddělení apod.). Osobou schvalující zaúčtování účetního případu je hlavní účetní (vedoucí finančního oddělení apod.).

Postup při příjmu a výplatě

Pokladní doklady musí být před příjmem či výplatou hotovosti podepsány oprávněnými pracovníky. Jména oprávněných osob musí předem (písemně) sdělit vedoucí finančního oddělení (hlavní účetní apod.) hlavnímu pokladníkovi. Na příjmových pokladních dokladech není podpis (podpisový záznam) osoby skládající peněžní hotovost třeba.

Při výplatě hotovosti se v ABCXYZ a.s. postupuje takto:

-   výdajový pokladní doklad musí být vystaven na jméno příjemce,

-   příjemce nebo jeho zmocněný zástupce potvrdí převzetí hotovosti na výdajovém pokladním dokladu svým podpisem,

-   při výplatě hotovosti příjemci, který není pokladníkovi osobně znám, poznamená hlavní pokladník do výdajového pokladního dokladu základní údaje o příjemci (jméno, adresa, apod.),

-   při výplatě zmocněnému zástupci oprávněného příjemce poznamená hlavní pokladník, kromě základních údajů příjemce hotovosti, i údaje o dokladu, podle kterého je zástupce zmocněn k přijetí hotovosti. Jde-li o zmocnění jednorázové, připojí se tento doklad k výdajovému pokladnímu dokladu.

Pro valutovou pokladnu se v ABCXYZ a.s. stanovuje použití denních kurzů ČNB (měsíční pevný kurz dle vnitropodnikové směrnice č. xx/201x Valutová pokladna apod.).

Odpovědnost za denní odsouhlasení zůstatku pokladny má hlavní pokladník (pokladní, vedoucí finančního oddělení apod.). Inventura pokladny se provádí dle směrnice č. xx/201x Inventarizace majetku a závazků.

Pokladní doklady

Příjmové pokladní doklady

Příjmové pokladní doklady se píší na předtištěné tiskopisy a položkově se účtují do informačního systému ÚČETNICTVÍ (příjmové pokladní doklady se tisknou z informačního systému ÚČETNICTVÍ apod.). Vystavují se (tisknou) doklady ve dvou kopiích:

-   1x se předává,

-   1x zůstává jako doklad v pokladně.

V případě prodeje za hotové (na základě prodejky za hotové) pokladní doklad nahrazuje zjednodušený daňový doklad. Pokladní doklady (formuláře) jsou již očíslovány, číslo se pořizuje do položky „Reference“ (poznámka apod.) v informačním systému ÚČETNICTVÍ, podle které se dá vybírat a třídit.

Varianta: Číslo příjmového pokladního dokladu přiděluje informační systém ÚČETNICTVÍ.

Odpovědný pracovník pokladny rozúčtovává všechny pokladní doklady (pokladní doklady se předávají do účtárny, kde zodpovědný pracovník rozúčtovává zbylé položky, apod.). Archivace pokladních dokladů se provádí v pokladně (účtárně, podnikovém archivu apod.).

Pokladní doklady výdajové

Pokladní doklady výdajové – platí obecná pravidla jako u pokladních dokladů příjmových. Nákup zboží, materiálu a služeb je realizován v souladu s vnitropodnikovou směrnici č. xx/201x Drobný nákup za hotové (Podpisovým regulativem, vnitropodnikovou směrnicí Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek apod.).

Náležitosti pokladních dokladů

Pokladní doklady jsou v ABCXYZ a.s. považovány za účetní záznamy, které musí mít tyto náležitosti:

-   označení pokladního dokladu,

-   popis obsahu účetního případu – např. nákup služby, nákup materiálu, výplata mzdy, zaplacení daně apod.

-   označení jeho účastníků, nevyplývá-li z účetního (pokladního) dokladu alespoň nepřímo (identifikační údaje odběratele, dodavatele, interního střediska apod.),

-   peněžní částku nebo údaj o množství a ceně, popř. zakázkové číslo, kterého se pokladní operace týká,

-   okamžik vyhotovení pokladního dokladu,

-   okamžik uskutečnění účetního případu,

-   podpis osoby odpovědné za účetní případ,

-   podpis osoby odpovědné za jeho zaúčto­vání.

Osobou odpovědnou za účetní případ se v ABCXYZ a.s. rozumí oprávněná osoba vystavující pokladní doklad nebo schvalující účetní operaci dle Směrnice č. xx/201x Podpisový regulativ (Podpisový řád apod.). Podpisové vzory jsou uloženy u hlavního pokladníka (hlavního účetního, finančního ředitele, jsou nedílnou součástí této směrnice apod.).

Osobou odpovědnou za zaúčtování účetního případu se rozumí pracovník pokladny (účtárny, finančního oddělení, pracovníci ostatních úseků apod.), který provádí tzv. kontaci pokladního dokladu (záznamu). Vzhledem k tomu, že tito pracovníci současně provádějí zaúčtování účetní operace do informačního systému (účetní zápis) a bylo jim přiděleno přístupové právo, jsou zároveň osobami odpovědnými za provedení účetního zápisu.

Osobou schvalující zaúčtování účetního případu se rozumí osoba, která odpovídá (je pověřena odpovědností) za účetní závěrku a účetnictví. V ABCXYZ a.s. je touto osobou vedoucí účtárny (hlavní účetní, finanční manager, finanční ředitel apod.). Odsouhlasuje kontaci pokladních dokladů a účetních záznamů, provádí kontroly a schvaluje všechny účetní případy promítnuté do příslušného účetního období.

Opravy na pokladních dokladech, pokladních knihách

Opravy v účetních dokladech se provádějí podle ustanovení § 35 zákona o účetnictví. Opravovat účetní zápisy není dovoleno přepisováním, mazáním, škrtáním, přelepováním, vyškrabováním ani jiným způsobem, kterým by se stal původní zápis zcela nebo zčásti nečitelným.

Opravy v účetních dokladech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti nebo nesrozumitelnosti účetnictví. Pokud se v účetním záznamu (dokladu) zjistí chyba před zaúčtováním, chybný údaj se škrtne tenkou čarou tak, aby původní zápis byl čitelný, a nad něj se napíše údaj správný. K tomu se připojí poznámka o opravě s datem provedení, podepsaná pracovníkem, který opravu provedl.

Opravy u účetních zápisů je třeba provádět v souladu s výše uvedenými pravidly. Opravné zápisy budou mít v informaci „poznámka“ (variabilní symbol apod.) číslo opravovaného dokladu. Pokud je třeba vysvětlit daný opravný zápis, uvede se do tzv. „dlouhého textu“. Odpovědnost za provedené opravy pokladních zápisů nese hlavní pokladník (účetní, pracovník ekonomického úseku, finančního oddělení apod.). Veškeré opravy musí být schváleny hlavním účetním (vedoucím oddělení informační soustava, metodikem, finančním ředitelem apod.).

V účetních dokladech týkajících se pokladních operací a styku s peněžními ústavy není dovoleno opravovat popis obsahu hospodářské operace, peněžní částku ani okamžik vyhotovení účetního dokladu. Je nutné zaúčtovat hospodářskou operaci ve shodě s účetními pokladními doklady a opravu zápisu udělat teprve podle nových účetních pokladních dokladů, které doplňují nebo upravují původní zápis. Veškeré opravy musí být schváleny hlavním účetním (vedoucím oddělení informační soustava, metodikem, finančním ředitelem apod.).

Nepřerušovanost dokladových řad a číselné řady pokladních dokladů

V informačním systému ÚČETNICTVÍ jsou nadefinovány číselné řady pokladních dokladů (záznamů). Vzhledem k tomu, že informační systém (software) sám nabízí číslo pokladního dokladu o jednotku vyšší než poslední zaúčtovaný doklad, je zaručena nepřerušovanost dokladových řad pokladních dokladů v informačním systému. Již zaúčtovaný doklad nejde z informačního systému ÚČETNICTVÍ vymazat či opravit. Oprava pokladního dokladu se provádí samostatným účetním dokladem (záznamem). Seznam číselných řad je uveden v customizační příručce k informačnímu systému ÚČETNICTVÍ (směrnici č. xx/201x Číselné řady pro rok 201x, apod.).

Varianta 1: Stanovení číselných řad pokladních dokladů v ABCXYZ a.s.:

Název	Číselná řada	Účet
Pokladna korunová	030001 – 031999	211.010
Pokladna valutová USD	032000 – 032999	211.020
Pokladna valutová EUR	033000 – 033999	211.030
Šeky a poukázky	034000 – 034999	211.040
Atd.

 

Varianta 2: Možnost používat zvláštní číselné řady pro pokladní doklady vydané a přijaté.

Varianta 3: Použití formulářů (tiskopisů) s číselnou řadou

S tiskopisy příjmových pokladních dokladů a dokladů je nahrazujících, které se v ABCXYZ a.s. používají při pokladních operacích, se nakládá jako s tiskopisy přísně zúčtovatelnými.

Tiskopisy pokladních dokladů a dokladů je nahrazujících, které nelze k provedení a k dokumentaci pokladní operace použít (z důvodu poškození, chybného vyplnění apod.), se následně znehodnotí úhlopříčným přeškrtnutím. Takto znehodnocené tiskopisy se ukládají (a následně archivují) společně s příslušnými pokladními doklady. Odpovědnost za tento postup má hlavní pokladník (pokladník, účetní apod.).

Pokladní kniha

V ABCXYZ a.s. se zpracovává pokladní kniha denně po skončení pracovní doby pokladny z informačního systému (za každý pracovní den). Počáteční zůstatek pokladní knihy musí být shodný s konečným stavem předcházejícího dne. Náležitosti pokladní knihy jsou nastaveny hlavním účetním (metodikem apod.) přímo do informačního systému ÚČETNICTVÍ. Vždy první pracovní den nového účetního období je provedena kontrola, zda nedochází ke změnám ve vazbě na legislativu ČR. V případě změn provede hlavní účetní (metodik apod.) úpravy, aby byla naplněna příslušná ustanovení platných zákonů.

Pokladní kniha je po zpracování, odsouhlasení zůstatků a stvrzení podpisem (podpisového záznamu) hlavním pokladníkem a vedoucím finančního oddělení (finančním ředitelem apod.) zakládána do složky „Pokladní kniha“. Odpovědnost za navazující stavy a provedení všech povinností (včetně tohoto založení) má hlavní pokladník (vedoucí finančního oddělení, hlavní účetní apod.).

Varianta:

Pokladní kniha, do níž se zapisují pokladní operace, musí být vázaná a musí se v ní před prvním zápisem vyznačit:

a) označení pokladní kniha,

b) název účetní jednotky,

c) období, kterého se pokladní kniha týká,

d) pořadové očíslování stránek (listů) počínaje číslem 1 a uvedením počtu očíslovaných stránek (listů) – počet stran se uvede v poznámce na začátku nebo na konci pokladní knihy.

Každý zápis o pokladní operaci v pokladní knize musí obsahovat:

-   okamžik uskutečnění pokladní operace,

-   číslo pokladního dokladu,

-   stručný popis pokladní operace,

-   částku přijaté či vydané hotovosti,

-   účetní kontaci účetní operace, apod.

Úschova účetních záznamů

Pokladní doklady ABCXYZ a.s. se ukládají odděleně od ostatních písemností do podnikového archivu. Archivační doba je 10 let počínaje koncem účetního období, kterého se týkají (5 let v případě nedaňových dokladů, jinak stanovenou archivační dobou apod.). Před uložením do archivu musí být písemnosti uspořádány a zabezpečeny proti ztrátě, zničení nebo poškození. Za správné uložení do podnikového archivu odpovídá hlavní pokladní (vedoucí archivu, vedoucí finančního oddělení apod.).

Kontroly a inventarizace

Odsouhlasování pokladní hotovosti

Hlavní pokladník (pokladní, účetní apod.) je povinen denně odsouhlasit zůstatek pokladní hotovosti (fyzicky) s účetním zůstatkem vykázaným v pokladní knize. Odsouhlasení zaznamená do pokladní knihy (do evidence odsouhlasování pokladního zůstatku, nahlásí nadřízenému apod.).

Pokladní rozdíly

Za pokladní schodek se považuje zjištěný rozdíl mezi nižším stavem pokladní hotovosti a zůstatkem vykázaným v pokladní knize.

Za pokladní přebytek se považuje zjištěný rozdíl mezi vyšším stavem pokladní hotovosti a zůstatkem vykázaným v pokladní knize. V případě zjištění přebytku je povinen hlavní pokladník (pokladní účetní apod.) okamžitě upozornit svého nadřízeného. Na zjištěný přebytek je hlavní pokladník (pokladní, účetní apod.) povinen vystavit příjmový pokladní doklad, který musí být schválen vedoucím finančního oddělení (finančním ředitelem apod.).

Inventarizace

Termíny inventarizace jsou vyhlašovány vnitropodnikovou směrnicí č. xx/201x Inventarizace majetku a závazků.

Varianta: Inventura pokladny se provádí fyzicky čtyřikrát ročně vždy ke dni ukončeného čtvrtletí (12 x ročně k poslednímu dni měsíce, každý den apod.). Předmětem inventarizace jsou nejen peněžní prostředky a ceniny, ale i přísně zúčtovatelné tiskopisy (podrozvahové účty) a evidence poskytnutých záloh (dokladová inventura). Zjištěné výsledky inventury jsou zapisovány do inventarizačních soupisů pro pokladnu, kterými v ABCXYZ a.s. jsou:

-   inventurní soupis valutové pokladny,

-   inventurní soupis korunové pokladny,

-   inventurní soupis cenin, atd.

Inventarizaci pokladny provede dílčí inventarizační komise v tomto složení:

Předseda:	Ing. Jan Koruna – vedoucí finančního oddělení
Členové:	pí Jana Marková – hlavní pokladník
	p. Jan Dolar
	pí Janička Eurová
	Atd.

 

Jmenovaná DIK provede v souladu s postupy účtování přepočet zůstatků valutové pokladny kurzem k xx. xx. 201x.

31.   Operace s obchodním závodem

Co by měla směrnice například obsahovat:

- způsob číslování účetních dokladů,

- ukládání účetních dokladů v rámci procesu přeměna obchodní korporaci, apod.

Český účetní standard pro podnikatele č. 011 – Operace obchodním závodem stanovuje základní postupy při prodeji podniku nebo jeho části, pachtu obchodního závodu a při přeměnách účetních jednotek podle příslušných ustanovení občanského zákoníku a zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních korporací, za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami.

Účetní jednotky zúčastněné na přeměně obchodní korporace otevírají účetní knihy k rozhodnému dni přeměny obchodní korporace a vedou účetnictví samostatně od rozhodného dne přeměny obchodní korporace do dne zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku. Nástupnická účetní jednotka musí upravit účetnictví zúčastněných účetních jednotek ke dni zápisu přeměny obchodní korporace s účinky od rozhodného dne. Ke dni zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, ke dni předcházejícímu ani ke dni následujícímu po dni zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku se účetní závěrka nesestavuje. Účetní závěrku nesestavují zanikající účetní jednotky k poslednímu dni účetního období po rozhodném dni, pokud se den zápisu přeměny obchodní korporace uskuteční až v následujícím účetním období.

Při vedení účetnictví od rozhodného dne postupují účetní jednotky podle výše uvedených zásad a musí dbát na řádné oceňování výkonů s ohledem na skutečnost, že podle výsledku zápisu přeměny obchodní korporace nebo odmítnutí zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku je na tyto výkony možné pohlížet jako na vnitropodnikové výkony nebo výkony pro cizí (podle povahy přeměny obchodní korporace). Vedle toho je nezbytné vnitřním předpisem upravit způsob číslování a ukládání účetních dokladů v tomto období.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Operace s obchodním závodem

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upravuje základní zásady pro způsob číslování účetních dokladů a ukládání účetních dokladů v rámci procesu přeměna obchodní korporace. V tomto případě se jedná o fúzi sloučením, tzn., slučuje se zanikající akciová společnost Delta a.s. s nástupnickou akciovou společností ABCXYZ a.s., která je jejím jediným společníkem.

Statutární orgány zúčastněných obchodních korporací vypracovaly projekt přeměny, který má písemnou formu a byl schválen ve stejném znění všemi zúčastněnými obchodními korporacemi.

Rozhodný den fúze, rozdělení nebo převod jmění na společníka nemůže předcházet o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku.

Způsob číslování účetních dokladů:

U Delta a.s.:

Název dokladu	Číselný rozsah
Pokladna Kč – výdej	0000 – 0499
Faktury přijaté	1000 – 1299
Faktury vydané	1500 – 1799
Zálohy a závdavky přijaté	2000 – 2499
Zálohy a závdavky vydané	3000 – 3299
Penalizační faktury přijaté	4000 – 4499
Atd.

 

U ABCXYZ a.s.:

Název dokladu	Číselný rozsah
Pokladna Kč – výdej	0500 – 0999
Faktury přijaté	1300 – 1499
Faktury vydané	1800 – 1999
Zálohy a závdavky přijaté	2500 – 2999
Zálohy a závdavky vydané	3300 – 3499
Penalizační faktury přijaté	4500 – 4999
Atd.

 

Ukládání účetních dokladů v rámci procesu přeměna obchodní korporace

Doklady budou uloženy od rozhodného dne přeměny obchodní korporace do dne zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku v oddělení účtárna v obchodní korporaci Delta a.s. a v odboru informační soustavy u ABCXYZ a.s. Po zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku budou doklady do 14 dnů z účtárny (Delta a.s.) předány do odboru informační soustavy (ABCXYZ a.s.), kde budou archivovány dle stanovených dob – viz vnitropodniková směrnice xx/201x Základní informace pro zpracování účetních agend.

 

32.   Odložená daň

Co by měla směrnice obsahovat:

- stanovení, zda účetní jednotka bude o odložené dani účtovat a vykazovat ji.

Rozsah povinnosti účtovat o odložené dani a základní principy jejího vyčíslení stanoví § 59 Vyhlášky. V této časti Vyhlášky (část čtvrtá) se stanovují účetní metody. Nepřekvapí nás jistě, že právě problematika odložené daně patří do jedné z mnoha účetních metod, které musí účetní jednotky respektovat. Na koho se vztahuje povinnost účtovat o odložené dani? Jedná se o tři skupiny účetních jednotek, které:

-   tvoří konsolidační celek,

-   sestavují účetní závěrku v plném rozsahu,

-   stanoví, že budou o odložené dani účtovat a vykazovat ji.

Poslední skupina rozhoduje o účtování odložené daně. Nikde není stanoveno, že toto stanovení musí být uvedeno jen a pouze ve vnitropodnikové směrnici. Na tomto místě uvádíme tuto možnost se snahou uvést informace, které by napomohly účetním jednotkám neopomenout některá důležitá vymezení.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Odložená daň

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upra­vuje v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. rozhodnutí vztahující se k odložené dani.

Obchodní korporace ABCXYZ a.s. o odložené dani účtuje a vykazuje ji.

Varianta: Obchodní korporace ABCXYZ a.s. o odložené dani neúčtuje a nevykazuje ji, protože není součástí konsolidačního celku, ani nesestavují účetní závěrku v plném rozsahu.

33.   Oběh a přezkušování dokladů

Co by měla směrnice například obsahovat:

- oběh jednotlivých dokladů,

- zásobování a odbyt,

- prodej za hotové,

- mzdy a ostatní osobní náklady,

- dlouhodobý majetek,

- odvody, příděly, fondy,

- peněžní prostředky, pohledávky, dluhy,

- výroba, práce, služby,

- ostatní doklady,

- podrozvahová evidence, apod.

Pro účetnictví platí, že základním stavebním kamenem je doklad (účetní záznam). V menších účetních jednotkách se účetní a daňové doklady vyskytují v počtu desítek či stovek, u těch větších účetních jednotek se dostáváme do rozsahu poměrně většího. Ten, kdo pracuje s různými druhy dokladů v počtu několika (či mnoha) tisíců za účetní období, mi jistě dá za pravdu, že zajistit správné nastavení oběhu dokladů, jejich přezkušování, účtování, zařazování, archivaci a následnou skartaci, není vůbec jednoduché. Pokusme se proto této problematice věnovat poněkud blíže.

Pokud se jedná o malou účetní jednotku, kde je vedeno účetnictví buď externí firmou či externím účetním, popřípadě tuto agendu zpracovává účetní v pracovním poměru, nemusí být větších problémů. Obvykle jsou domluveny základní zásady předávání dokladů této osobě, která dle informací příslušné osoby (majitele, jednatele apod.) doklad zpracuje (očísluje, zaúčtuje, okontuje, zařadí a založí k archivaci). V případě problémů lze nejasnosti řešit obvykle bez větších časových prodlev, protože odpovědná osoba většinou ví „úplně vše“ a pokud nechce potřebnou informaci před účetním tajit, nebývá problém zjistit podrobnosti dané operace nezbytné ke správnému účetnímu a daňovému posouzení.

Poněkud složitější situace nastává u účetních jednotek středně velkých či velkých. Zde se pravomoci a odpovědnosti dělí a rozčleňují na jednotlivé příslušné odpovědné pracovníky (vedoucí středisek, oddělení či jiných vnitropodnikových útvarů). V takových podmínkách se pracovníci účtárny často dostávají do obtížné situace, kdy je třeba dohledat „tu pravou osobu“, která je kompetentní a schopna podat potřebné informace, bez kterých nelze účetní doklad správně posoudit a zaúčtovat. V praxi se stává, že při účtování nejednou dochází k časové prodlevě právě z důvodu dohledávání příslušné osoby či vyčkávání na okamžik, kdy bude k dispozici. Poté, co je tato osoba zjištěna nebo se dostaví „ten jediný informovaný“ konečně do práce, může být již pozdě na případné opravy a korekce ve vazbě na inkriminovaný doklad, například z pohledu daně z přidané hodnoty. V takovém případě nezbývá nic jiného, než tyto situace řešit opravnými doklady (a dodatečnými daňovými přiznáními), což nám způsobuje komplikace a zbytečné problémy.

Odkud vychází nutnost vypracovat tuto směrnici? Nepřímo to pramení ze základního požadavku vést účetnictví tak, aby účetní závěrka, sestavená na jeho základě, podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace podniku. Toto ustanovení najdeme v § 7 odst. 1 zákona o účetnictví.

Poznámka

Tato vnitropodniková směrnice může obsahovat i další oblasti týkající se zpracování účetnictví, které uvádíme ve zvláštních vzorech a návrzích směrnic. Záleží na velikosti účetní jednotky, způsobu vydávání vnitropodnikových směrnic a složitosti celého procesu zpracování účetnictví.

V návrhu vnitropodnikové směrnice uvádíme možný způsob zpracování ve fiktivní obchodní korporaci. Čtenáři samozřejmě musí přizpůsobit oběh a zpracování účetních dokladů (záznamů) konkrétním podmínkám dané účetní jednotky. Naznačený popis by mohl sloužit jako nezávazný návod, jak lze postupovat.

V první části je návrh této směrnice v textovém popisu oběhu dokladů, v druhé variantě je obdobný princip znázorněn (a navržen) v tabulkové podobě.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Oběh a přezkušování dokladů (textový popis)

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Účetní jednotky jsou povinny ve smyslu ustanovení § 7 zákona o účetnictví vést účetnict­ví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Tato směrnice poskytuje závazný metodický návod k oběhu účetních dokladů (záznamů), který by měl být základem ke správnosti, úplnosti, průkaznosti, srozumitelnosti, přehlednosti a způsobem zaručujícím trva­lost účetních záznamů v ABCXYZ a.s.

Oběh dokladů

Vedoucí pracovníci věcně příslušných oddělení a útvarů akciové společnosti ABCXYZ jsou povinni pracovníkům, kteří kontrolují věcnou a formální stránku účetních dokladů nebo přípustnost operace, poskytovat požadovaná vysvětlení, popř. odborné posudky.

Zjistí-li pracovník určený k přezkušování účetních dokladů, že některá ověřovaná operace je nepřípustná, je povinen uvědomit o tom pracovníka, který operaci nařídil nebo schválil. Pokud pracovník, který operaci nařídil nebo schválil, trvá na tom, aby byla provedena, nebo neučiní-li taková opatření, aby odstranil následky již uskutečněné operace, je pracovník určený k přezkušování účetních dokladů povinen (písemně apod.) o tom uvědomit hlavního účetního (finančního ředitele, metodika apod.), který rozhodne o konečném vyřešení problému do 2 pracovních dnů (ihned, do okamžiku zpracování měsíční závěrky apod.).

Zásobování a odbyt

Příjemka dodaného materiálu, hotových výrobků a zboží na sklad

Přijímaný materiál kontroluje odpovědný pracovník nákupního oddělení – skladník (oddělení zásobování apod.) fyzicky (včetně technické a kvalitativní kontroly) a po odsouhlasení pořizuje příjem materiálu na základě dodacího listu nebo jiného dokladu nahrazujícího dodací list do informačního systému ÚČETNICTVÍ, kde je příjemka provázána s objednávkou. Kmenové záznamy jednotlivých materiálů vytvářejí skladníci (materiálová účetní apod.). Případné nesrovnalosti (reklamace) vyřizují odpovědní pracovníci nákupního oddělení (oddělení reklamace, zásobování apod.). V případě potřeby lze tisknout příjemku z informačního systému ÚČETNICTVÍ.

Nepotřebný materiál, popřípadě nepotřebné náhradní díly jsou sepisovány vedoucím výrobního střediska (mistrem apod.). Spolu s tímto soupisem je odpovědný pracovník předá do příslušného skladu. Zde je přebírá skladník, který vyhotoví příjemku a pořídí účetní zápis do informačního systému ÚČETNICTVÍ.

Výdejka materiálu, výrobků a zboží

Výdej materiálu se provádí na základě požadavku příslušného oddělení (střediska, technologického rozpisu apod.), který musí být schválen kompetentním pracovníkem dle vnitropodnikové směrnice č. xx/201x Podpisový regulativ (Podpisový řád apod.):

-   výdej materiálu ze skladů na pořízení dlouhodobého majetku je zúčtován při výdeji na kartu dlouhodobého majetku číslem zakázky;

-   u materiálu pro plánované opravy je účtování prováděno taktéž číslem zakázky (označení apod.) určené pro tyto opravy;

-   výdej výrobků a zboží je prováděn v okamžiku vyhotovení (dokončení) zakázky, kterou vytvoří oddělení prodeje z expedičního příkazu (výrobního příkazu apod.) na základě kupní smlouvy. Oddělení expedice vyhotoví dle této zakázky dodávku, dodací list ve třech vyhotoveních a skladový příkaz, kterým je proveden výdej ze skladu výrobků a zboží. Vrácení materiálu, výrobků a zboží na sklad je prováděno zpětnými zakázkami.

Zásoby a jejich evidence a oceňování zásob

Odpovědný pracovník nákupního oddělení (zásobování apod.) dopíše náležitosti výdejky (např. kusy, množství), nechá schválit (potvrdit) převzetí materiálu a pořizuje výdejku do informačního systému ÚČETNICTVÍ. Storno výdeje (částečné, celé) lze provádět pouze na základě sdělení důvodu. Informace o tomto důvodu se uvede k příslušnému dokladu storno výdeje v informačním systému ÚČETNICTVÍ.

Varianta: Zásoby a jejich evidence a Oceňování zásob popisuje vnitropodniková směrnice č. xx/201x Evidence zásob, Způsob účtování o zásobách, Způsob oceňování zásob a rozpouštění nákladů apod.

Faktura dodavatelská, penalizační, zálohová (pořízeny pouze evidenčně jako požadavek, o němž se neúčtuje) a opravné daňové doklady, daňové doklady o přijaté úplatě

Všechny poštou došlé (přijaté) faktury se rozbalí v podatelně (oddělení pošty, sekretariátu finančního ředitele, v účtárně apod.), připne se obálka, zaevidují se a označí prezenčním razítkem s datem přijetí. Elektronicky přijaté faktury se vytisknou (elektronicky zpracují, uloží do adresáře apod.). Takto připravené faktury se předávají hlavnímu účetnímu (vedoucímu účtárny, účetnímu apod.), který rozdělí (elektronicky přepošle apod.) faktury dle okruhu problematiky jednotlivým pracovníkům účtárny k zaúčtování (dlouhodobý majetek, režijní, materiálové, opravné daňové doklady a celní doklady). Na všechny dodavatelské faktury musí existovat v informačním systému ÚČETNICTVÍ objednávky z oddělení logistiky (výroby, odbytu apod.). Tuto problematiku řeší směrnice č. xx/201x Nákup a pořízení materiálu a služeb (Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, Podpisový regulativ apod.).

Faktury jsou pořizovány do systému s odvolávkou k příslušné objednávce, zaúčtování probíhá přes spojovací účty (111.110 skladový materiál, 599.998 režijní položky, 042.100 Dlouhodobý majetek apod.) s odečtením (samovyměřením) daně z přidané hodnoty souvztažně s účtem 321.xxx. U režijních položek při pořízení faktury dochází k zaúčtování na příslušný analytický účet s vypárováním spojovacího účtu. Následně je proveden tisk likvidačního lístku (elektronický přenos dat apod.), který se připojí k originálu faktury a odesílá do oddělení logistiky (odbytu, zásobování apod.) k odsouhlasení. Zde ji zodpovědný pracovník potvrdí (podepíše), kopii si nechá a originál s likvidačním lístkem vrátí do účtárny (nejpozději do 3 dnů, ihned apod.). V případě nesrovnalostí oddělení logistiky (odbyt, zásobování apod.) fakturu neodsouhlasí až do vyřešení sporných bodů. Pokud faktura nemá všechny potřebné náležitosti, vrací se se souhlasem hlavního účetního (účetního, finančního ředitele apod.) dodavateli. To musí být v souladu se směrnicí č. xx/201x Harmonogram řádné účetní závěrky a účetní závěrky za účetní období.

V případě navrácení odsouhlasené faktury z oddělení logistiky (odbytu, zásobování apod.) do účtárny je uvolněna k proplacení. Případná oprava účtování (např. chybné středisko, nákladový účet) se provádí v controllingu nebo v účtárně na základě interního účetního dokladu v informačním systému ÚČETNICTVÍ. Archivace originálních dokladů, příloh a průvodky probíhá v účtárně. Kopie faktur si ponechává oddělení logistiky.

Kmenové záznamy dodavatelů pořizuje oddělení logistiky (odbyt, zásobování apod.). Případné opravy a doplnění v kmenovém záznamu (např. bankovní spojení) lze provádět i v účtárně.

Požadavky na zálohy a závdavky se pořizují, s ohledem na nastavení informačního systému ÚČETNICTVÍ, pouze evidenčně. Nastavení tohoto evidenčního souboru je obsahem customizační příručky (uživatelské příručky apod.).

Daňové doklady o přijaté úplatě – obdoba jako přijaté faktury, řídí se platným zněním zákona o dani z přidané hodnoty.

Nastavení je provedeno tzv. cílovými znaky (jiným údajem v informačním systému) určujícími způsob dalšího zaúčtování v okamžiku zaplacení do zvláštní číselné řady, například:

-   znak zvláštní hlavní knihy „F“ s příslušným cílovým znakem určujícím, o jakou zálohu (závdavek) se jedná

-   cílový znak A – dodavatelská záloha (závdavek) krátkodobá,

-   cílový znak B – záloha (závdavek) dlouhodobá,

-   cílový znak C – záloha (závdavek) na dlouhodobý majetek, apod.

K zaúčtování dochází až v okamžiku zaplacení (v jiném okamžiku apod.). Obdobně se postupuje u penalizačních faktur (znak zvláštní hlavní knihy „F“ s cílovým znakem P). K těmto dokladům je také vyhotoven likvidační lístek a další postup odsouhlasení a uvolňování k platbě je jako u přijatých faktur.

Faktury placené hotově pokladna předává do účtárny a následující oběh je shodný s ostatními přijatými fakturami.

Zahraniční faktury, faktury z EU – pro přepočet se používá měsíční celní kurz ČNB dle data přijetí faktury (denní kurz, pevný kurz dle kurzu ČNB k prvnímu dni účetního období, apod.). Pro účely daně z přidané hodnoty pro přepočet cizí měny na české koruny použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti (možnosti) přiznat (uplatnit) daň, popřípadě přiznat osvobození od daně s výjimkou přepočtu cizí měny na českou měnu pro účely stanovení základu daně při dovozu zboží, kdy se použije kurz stanovený podle celních předpisů. Bližší viz směrnice č. xx/201x Používání kurzů (Přepočet zahraniční měny na měnu českou apod.)

Faktura vydaná na realizované výrobky, zboží, materiál a služby (opravné daňové doklady), zálohové faktury, daňové doklady o přijaté platbě

V okamžiku vyhotovení zakázky, expedičního příkazu a dodávky dle kupní smlouvy oddělením prodeje je expedicí vytvořen dodací list ve trojím vyhotovení (1x odchází s výrobkem, 1x sklad, 1x archivace s fakturou apod.) a skladový příkaz, kterým je proveden výdej výrobků, zboží a materiálu (elektronický přenos dat apod.). Pro tuzemskou a zahraniční fakturaci výrobků, zboží a materiálu jsou údaje z dodacího listu podkladem pro vystavení faktury. V akciové společnosti ABCXYZ jsou zřízena 4 fakturační místa (dle konkrétní situace):

-   oddělení prodeje – referenti odbytu,

-   oddělení logistiky – prodej materiálu,

-   výrobní provozy – fakturace centrálních oprav forem a výroby náhradních dílů,

-   účtárna – fakturace ostatních služeb, apod.

Vystavování faktur se provádí pomocí informačního systému ÚČETNICTVÍ (využít lze elektronického přenosu dat apod.). Počet kopií – 4 (2x odběratel, 1x oddělení fakturace, 1x účtárna apod.). Za náležitosti faktury je odpovědný pracovník, který fakturu vystavuje (právní oddělení, vedoucí vystavujícího oddělení apod.). Následná kontrola probíhá v účtárně, kde také dochází k zakládání a archivaci dokladů. V případě odečtu zálohových listů se toto zaúčtování provádí v účtárně (v oddělení vystavující fakturu apod.). Vystavování opravných daňových dokladů je přípustné na všech fakturačních místech v návaznosti na reklamační protokol. Schvalování opravných daňových dokladů se řídí dle směrnice č. xx/201x Postup reklamačního řízení (Podpisový regulativ apod.).

Celní doklady – expedice vystavuje celní fakturu a přepravní listy (CMR, CIM apod.). Elektronicky potvrzené celní doklady se přeposílají do účtárny (odbytu, oddělení celních záležitostí apod.), kde se přiřazují k vystaveným zahraničním fakturám (vytištěné se zakládají k fakturám, do zvláštní složky s odkazem na příslušnou fakturu apod.).

Faktury do třetích zemí, faktury do EU – přepočet na českou měnu se provádí měsíčními kurzy celnice, dle ČNB (denní kurz, pevný kurz dle kurzu ČNB k prvnímu dni účetního období, apod.). Pro účely daně z přidané hodnoty pro přepočet cizí měny na české koruny použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě přiznat osvobození od daně. Bližší viz směrnice č. xx/201x Používání kurzů (Přepočet zahraniční měny na měnu českou apod.)

Prodej materiálu – na základě objednávky zákazníka vystaví útvar logistiky (pomocných provozů, odbytu, zásobování apod.) prodejní zakázku, na které se specifikuje dodávka. Vytiskne se dodací list (elektronický přenos dat apod.) a provede se skladový příkaz, který zúčtuje (promítne) výdej ze skladu. Faktura je vystavena na základě údajů z dodávky a dodacího listu. Při expedici materiálu vystaví zodpovědný pracovník skladu (vedoucí logistického oddělení apod.) propustku z podniku.

Fakturace služeb – vedoucí prováděcího střediska předá objednávku a podklady o stanovení výše výkonů, popřípadě smlouvu o sjednané službě do účtárny (finančního oddělení apod.). Na základě těchto podkladů odpovědný pracovník příslušného úseku vystaví ­fakturu.

Opravné daňové doklady – jsou vystavovány na všech výše uvedených fakturačních místech (pouze v oddělení prodeje apod.). Pokud se jedná o opravný daňový doklad, při kterém se účtuje i pohyb na skladě, vyhotovuje se v systému zakázka, zpětná dodávka (zajistí zpětný příjem na sklad) a vystavení opravného daňového dokladu. V případě vystavení opravného daňového dokladu, kdy se neprovádí žádný pohyb na skladě (například služby, množstevní rabaty, bonusy atd.), vyhotovuje se jen zakázka a následně opravný daňový doklad.

Zálohové faktury – jsou vystavovány na všech fakturačních místech (pouze v oddělení logistiky apod.) a jsou předávány do útvaru finanční účtárny (účtárny, materiálové účtárny apod.), kde odpovědný pracovník zaeviduje požadavek na zálohu do informačního systému ÚČETNICTVÍ ke kmenovým záznamům – odběratelé.

Daňové doklady o přijaté úplatě – obdoba jako přijaté faktury, řídí se aktuálním zněním zákona o dani z přidané hodnoty.

Stanovení podkladů nezbytných pro vystavení odběratelské faktury, odpovědnost za jejich zajištění, určení fakturačních míst a způsob provádění fakturace je podrobně uveden ve směrnici č. xx/201x Fakturace (Podpisový regulativ, Zajišťování podkladů a provádění fakturace apod.).

Upomínkové řízení, smluvní pokuty, úroky z prodlení

Upomínkové řízení je realizováno útvarem odbytu (finančním oddělením, podnikovým právníkem apod.), a to ve čtyřech stupních:

-   1. stupeň upomínky – formou telefonického (e-mailového) upomínání = 7 (14 apod.)dnů po splatnosti;

-   2. stupeň upomínky – formou telefonického (e-mailového) upomínání = 14 (30 apod.) dnů po splatnosti,

-   3 stupeň upomínky – písemnou formou je vyhotovena upomínka po 21 (50 apod.) dnech,

-   4. stupeň upomínky – písemnou formou je vyhotovena upomínka právním oddělením po 40 (60 apod.) dnech. Právní oddělení přebírá odpovědnost za vymáhání pohledávek.

Smluvní pokuty, úroky z prodlení – jsou vystavovány na úseku účtárny (odbytového oddělení finančního oddělení), a to 1x měsíčně vyhotovením příslušné zatěžovací faktury.

Mzdy a ostatní osobní náklady

Mzdy a ostatní osobní náklady

Docházkový systém je v akciové společnosti ABCXYZ zajištěn elektronicky (pomocí píchacích karet, zapisováním do docházkových knih apod.). Vždy na konci měsíce je informace o odpracovaných hodinách elektronicky (písemně) přenášena do mzdového programu ROZDÍL. Mzdová účtárna (mzdová účetní, ekonomický úsek apod.) doplňuje informace o prémiích, životních jubileích a ostatních mzdových a personálních náležitostech. Dále mzdová účtárna (mzdová účetní, ekonomický úsek apod.) provádí srážky z mezd (zápůjčky, penzijní připojištění, příspěvek odborům, zápůjčky FKSP, alimenty apod.). Archivace všech mzdových podkladů probíhá ve mzdové účtárně (v podnikovém archivu apod.).

Zpracování celé agendy probíhá v programu ROZDÍL, ze kterého se data pro zaúčtování přenáší do informačního systému ÚČETNICTVÍ. Zaúčtování se provádí pomocí nástroje informačního systému nazvaného „přenos souboru“ (zpracování map, ručně z rozúčtování apod.). Tyto soubory se vytvářejí vždy po výpočtu dávky (1x měsíčně), kontrolu dle jednotlivých středisek a spuštění účtování provádí odpovědný pracovník účtárny (mzdové účtárna apod.). Zaúčtování se provádí na střediska celkovými částkami (položkově apod.). Rekapitulace mezd pro zaúčtování do informačního systému ÚČETNICTVÍ se archivuje v účtárně (v podnikovém archivu apod.). Příkazy k úhradě mezd se provádějí pomocí modemu (písemně, elektronicky apod.).

Písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách (výplatní pásku, výplatnici apod.) předávají mistři a vedoucí středisek pracovníkům v zalepených obálkách (speciálních vyúčtovacích obálkách apod.). Mzda se vyplácí v pracovní době na pracovišti. (Vyplácení mezd hotově se provádí na základě ujednání v kolektivní smlouvě. Pro tyto výplaty se zpracovává sestava, kterou pracovník podepisuje při převzetí peněz.)

(Varianta: mzdy se převádí bezhotovostním převodem na účty zaměstnanců). Rekapitulace plateb pro zdravotní pojišťovny, sociální pojištění a nemocenské a srážky organizacím se předávají do pokladny (finančnímu oddělení apod.), která zajišťuje odeslání peněz.

Dlouhodobý majetek

Faktura dodavatele za dlouhodobý majetek

Všechny poštou došlé přijaté faktury se otevřou v podatelně (oddělení pošty, sekretariátu finančního ředitele, v účtárně apod.), připne se obálka, zaevidují se a označí prezenčním razítkem s datem přijetí. Elektronicky přijaté faktury se vytisknou (elektronicky zpracují, uloží do adresáře apod.). Takto připravené faktury se předávají hlavnímu účetnímu (vedoucímu účtárny, účetnímu apod.), který rozdělí (elektronicky přepošle apod.) faktury k zaúčtování pracovníkovi odpovědnému za účtování dlouhodobý majetek apod. Ten překontroluje, zda existuje v informačním systému ÚČETNICTVÍ objednávka. Je-li tomu tak, účtuje na kartu dlouhodobého majetku, která má příslušný kontrolní účet 04x. Není-li objednávka, faktura se odešle (elektronický přenos apod.) do oddělení logistiky (oddělení správa majetku, technického úseku apod.), které vystavuje objednávku. Tato oddělení zjistí důvod absence objednávky a případně ji vystaví do informačního systému dodatečně. Je-li v informačním systému objednávka, vytiskne se likvidační lístek (elektronický přenos dat) a předá se do technického oddělení (oddělení správa majetku apod.) a poté oddělení logistiky (technického úseku apod.), které potvrzuje, zda byla dodržena cena. Faktura s potvrzeným likvidačním lístkem se vrací do účtárny, kde se zakládá a archivuje stanoveným postupem. O členění na analytický účet rozhoduje účetní dle schváleného plánu investic. Číselná řada kmenových záznamů nedokončeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku má strukturu zakázkového čísla (evidenčního čísla, nositele nákladů, označení rozpracovaného dlouhodobého majetku apod.) ve tvaru (například) DM.xxxx.yyy.01, kde DM = dlouhodobý majetek, xxxx = rok, yyy = umístění, 01= pořadové číslo. Faktura, která nesplňuje náležitosti, se vrací dodavateli. Do informačního systému se nezapisuje. Vrácení faktur schvaluje hlavní účetní (vedoucí správy majetku, technický úsek apod.).

Vnitropodnikové náklady na dlouhodobý majetek

Dlouhodobý majetek pořizovaný ve vlastní režii se sleduje v technickém oddělení (oddělení správa majetku, účtárně apod.) a eviduje v oddělení controllingu (účtárně, oddělení správa majetku apod.), kde jsou zakládána zakázková čísla (označení rozpracovaného dlouhodobého majetku apod.) k jednotlivým případům. Zakázková čísla (evidenčního čísla, nositele nákladů, označení rozpracovaného dlouhodobého majetku apod.) jsou zatěžována materiálem pomocí pohybu vyskladnění (výdeje ze skladů apod.) a mzdami vykázanými v pomocných provozech (výrobních střediskách apod.) včetně příslušné hodnoty výrobní režie. Celkové náklady jsou přeúčtovány (aktivovány) v okamžiku ukončení výroby dlouhodobého majetku na základě předávacího protokolu (kompletky apod.) k užívání dlouhodobého majetku.

Účetní doklad na zařazení dlouhodobého majetku

V okamžiku splnění všech podmínek pro zařazení dlouhodobého majetku do užívání se vystaví protokol o zařazení dlouhodobého majetku do užívání. Tento protokol (zápis) vyplňuje vedoucí střediska (vedoucí oddělení správa majetku, technický ředitel apod.), který požadoval uvedený dlouhodobý majetek. Protokol (zápis) předává do technického oddělení (oddělení správa majetku apod.), které doplní údajem standardní klasifikace produkce (SKP) či CZ-CC a odpisovou skupinu. O době odpisu pro účetní odpisy rozhoduje technické oddělení (možnost odkazu na vnitropodnikovou směrnici, např. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, popřípadě Odpisový plán apod.) ve spolupráci s pracovníkem odpovědným za dlouhodobý majetek (vedoucím oddělení správa majetku, technickým ředitelem apod.). Na základě takto vyplněného protokolu odpovědný pracovník účtárny (oddělení správa majetku apod.) přeúčtuje náklady z kmenového záznamu nedokončeného dlouhodobého majetku na vytvořený kmenový záznam (inventární kartu apod.) dlouhodobého majetku (zapíše na inventární kartu dlouhodobého majetku apod.). Tento kmenový záznam se vytváří na základě celoročního plánu. Dojde-li k dodatečnému nákladu na dlouhodobý majetek, je vystavován nový protokol se stejným inventárním číslem dlouhodobého majetku (dopíše se na původní předávací protokol apod.). Rozdělení dlouhodobého majetku dle pořizovací ceny, způsob účtování a odpisový plán obsahuje vnitropodniková směrnice ABCXYZ a.s. č. xx/201x Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek (Odpisový plán apod.).

Rozúčtování odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

Účetní odpisy se počítají dle předpokládané doby využívání (odpisu) majetku stanovené technickým oddělením (oddělení správa majetku, viz odpisový plán apod.). Výpočet odpisů se provádí dle odpisových a výpočtových klíčů (sazeb, programu apod.) nastavených v informačním systému ÚČETNICTVÍ dle customizační příručky (uživatelské příručky, odpisového plánu, apod.). Účetní odpisy se provádí každý měsíc, daňové odpisy při účetní závěrce jako součást řádné (mimořádné apod.) závěrky a daňové analýzy. O zúčtovaných odpisech je v informačním systému ÚČETNICTVÍ vytvořen protokol, který se zakládá a archivuje v účtárně (oddělení správa majetku apod.).

Vyřazení a prodej dlouhodobého hmotného majetku

Vyřazování dlouhodobého hmotného majetku se provádí na základě sdělení vedoucích středisek (oddělení správa majetku apod.). Všechny likvidace vyřizuje technické oddělení (oddělení správa majetku apod.), kde odpovědný pracovník posoudí případné využití v jiném středisku, možnost odprodeje, popřípadě fyzickou likvidaci. Tento návrh podepisuje (schvaluje) vedoucí technického oddělení (oddělení správa majetku, technický ředitel apod.) a schvaluje předseda představenstva (finanční ředitel apod.). Protokol o likvidaci je předán do účtárny (oddělení správa majetku apod.), kde odpovědný pracovník provede vyřazení dlouhodobého hmotného majetku z evidence. Za fyzickou likvidaci odpovídá technické oddělení (oddělení správa majetku), které potvrzuje fyzickou likvidaci pracovníkem, který tuto likvidaci zajišťuje.

Prodej dlouhodobého hmotného majetku – technické oddělení účtárny (oddělení správa majetku, podnikový právník apod.) vyhotovuje a projednává smlouvu o prodeji, kterou podepisuje odpovědný pracovník dle vnitropodnikové směrnice č. xx/201x Podpisový regulativ (Podpisový řád apod.) a osoba, která kupuje dlouhodobý majetek. I v případě prodeje se vystavuje (nevystavuje) likvidační protokol, který se předává do účtárny (oddělení správa majetku apod.) k proúčtování vyřazení. V případě hotovostního placení v pokladně vystavuje daňový doklad o prodeji pokladna účtárny (oddělení správa majetku apod.). Není-li placeno hotově, podklady pro fakturaci se předávají do účtárny (oddělení správa majetku apod.), kde se vystaví daňový doklad (faktura). Kontrolu vazby likvidace – doklad o prodeji (pokladní doklad nebo faktura) provádí odpovědný pracovník účtárny (oddělení správa majetku apod.). Vedoucí střediska, ze kterého se dlouhodobý hmotný majetek prodává, vystavuje propustku pro kupujícího, která slouží jako doklad opravňující pracovníka vrátnice propustit prodávaný dlouhodobý hmotný majetek z podniku. Tento doklad se vrací na prodávající středisko, kde se archivuje.

Varianta: detailní popis uveden ve vnitropodnikové směrnici č. xx/201x Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek.

Převody dlouhodobého majetku

Převody v rámci středisek uvnitř akciové společnosti ABCXYZ se provádí na základě vzájemné dvoustranné dohody vedoucích pracovníků. Vystavuje se převodka dlouhodobého majetku, která musí obsahovat podpisy předávajícího, přebírajícího a vystavujícího pracovníka, kterým je odpovědný pracovník technického úseku (oddělení správa majetku apod.). Originál dokladu se předává do účtárny (oddělení správa majetku apod.), kde odpovědný pracovník provede změnu v kmenovém záznamu dlouhodobého majetku (na inventární kartě apod.). Kopie dokladu se předávají pracovníkovi technického oddělení (oddělení správa majetku apod.), straně předávající a přebírající (elektronický přenos dat apod.).

Technické zhodnocení a opravy dlouhodobého majetku

Obdobně jako u plánu investičních akcí se postupuje i při plánu oprav, popřípadě technického zhodnocení dlouhodobého majetku. Plán oprav na následující rok musí být schválen představenstvem (mateřskou obchodní korporací apod.) a podepisuje jej předseda představenstva (technický ředitel, investiční ředitel apod.) – viz vnitropodniková směrnice č. xx/201x Podpisový regulativ (Podpisový řád apod.). Do informačního systému ÚČETNICTVÍ se pořizuje požadavek na opravu (technické zhodnocení). Tento požadavek se vytiskne (lze využít elektronický přenos dat), a po schválení odpovědnými pracovníky se předává do oddělení logistiky (oddělení správa majetku, účtárny apod.). Další postup je shodný s pořizováním dlouhodobého majetku (odlišný – možné výjimky). Případné vícepráce musí odsouhlasit vedoucí odboru techniky (oddělení správa majetku, technický ředitel apod.), kde se každá akce sleduje na interním formuláři (v informačním systému ÚČETNICTVÍ apod.). Ve sporných případech, zda se jedná o opravu či technické zhodnocení, rozhoduje vedoucí odboru techniky (vedoucí oddělení správa majetku, technický ředitel, apod.).

Odvody, příděly, fondy

Odvody do státního rozpočtu, doměrky, vratky a ostatní

Celá tato oblast vychází ze zákonných povinností akciové společnosti. Odpovědnost za odevzdávání daňových přiznání a placení daní má vedoucí oddělení daňových záležitostí (hlavní účetní, podnikový právník, externí daňový poradce apod.), který předává zpracovaná daňová přiznání hlavnímu účetnímu úseku oddělení účtáren a financí. Veškeré podklady a doklady se archivují v účtárně (oddělení daňových záležitostí, u podnikového právníka apod.).

Čerpání z fondů (FKSP, sociální fondy apod.)

Čerpání z ostatních fondů (fondu kulturních a sociálních potřeb apod.) je řešeno samostatnou směrnicí č. xx/201x Čerpání z fondů (FKSP apod.).

Peněžní prostředky, pohledávky, dluhy

Výpis z účtu peněžního ústavu

Příkazy na platby (do bankovních výpisů) se provádí pomocí elektronického spojení s bankou (ručně přes podatelnu banky apod.). Odpovědní pracovníci účtárny (finančního oddělení apod.), kteří zajišťují pravidelné platby, vytváří přenosové soubory (mapy, seznamy, soupisy apod.) pro zúčtování bankovních výpisů, které se provádí přes spojovací účty 311.999, 321.999 (apod.). Pomocí zúčtování vytvořených souborů (map, ručního zúčtování apod.) dojde zároveň k vypárování pohledávkových a závazkových (dluhových) položek přímo na kmenových záznamech odběratelů a dodavatelů. Zbylé (nepřiřazené) položky určený pracovník účtárny (finančního oddělení, saldokonta, pokladny apod.) došetřuje a proúčtovává. Elektronické výpisy se vytisknou a odsouhlasí. Došlé bankovní výpisy v papírové formě se překontrolují se zaúčtovanými položkami a archivují se v účtárně (podnikovém archivu apod.). Rozúčtování se provádí denně (týdně apod.). Platební příkazy pro mzdy se vytvářejí v mzdovém programu ROZDÍL.

Pokladní doklady příjmové

Pro pokladnu je vyhrazeno jedno pokladní místo (dvě místa apod.). Pokladna korunová a valutová dle měn, u kterých se používají denní kurzy ČNB (měsíční pevný kurz, dle vnitropodnikové směrnice č. xx/201x Valutová pokladna apod.). Příjmové pokladní doklady se vystavují (píší na tiskopisy) a položkově se účtují do informačního systému ÚČETNICTVÍ (příjmové pokladní doklady se tisknou z informačního systému ÚČETNICTVÍ apod.). Vystavují (tisknou se) se dva doklady, 1x se předává, 1x zůstává jako doklad v pokladně. V případě prodeje za hotové (na základě prodejky za hotové) pokladní podklad nahrazuje zjednodušený daňový doklad. Pokladní doklady (formuláře) jsou očíslovány, číslo se pořizuje do položky „Reference“ (poznámka apod.) v informačním systému ÚČETNICTVÍ, podle které se dá vybírat a třídit. Výběry z banky (dotace pokladny) jsou v kompetenci odpovědného pracovníka pokladny (účtárny, finančního oddělení apod.). Bankovní limit je stanoven na 85 000 Kč (250 000 Kč, viz vnitropodniková směrnice č. xx/201x Pokladní regulativ apod.). Odpovědný pracovník pokladny rozúčtovává všechny pokladní doklady (pokladní doklady se předávají do účtárny, kde zodpovědný pracovník rozúčtovává zbylé položky, apod.). Archivace pokladních dokladů se provádí v pokladně (účtárně, podnikovém archivu apod.).

Pokladní doklady výdajové

Obecná pravidla jsou stejná jako u pokladních dokladů příjmových. Nákup zboží, materiálu a služeb je realizován v souladu s vnitropodnikovou směrnici č. xx/201x Drobný nákup za hotové (Podpisovým regulativem, vnitropodnikovou směrnicí Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek apod.).

Přechodné zálohy lze poskytovat následovně:

-   pracovníkům oddělení logistiky zálohu do výše 10 (50, apod.) tis. Kč,

-   vedoucímu příslušného nákupního oddělení zálohu od 10 do 99 (50, apod.) tis. Kč,

-   vedoucímu logistiky nebo jeho nadřízenému zálohu od 100 do 150 (200, apod.) tis. Kč.

Zúčtování zálohy se provádí vždy do konce kalendářního měsíce. V okamžiku vyúčtování záloh odpovědný pracovník předkládá prodejku za hotové (originál dokladu), propustku do podniku a schválení oddělením logistiky (zásobování, výrobního úseku apod.). Osobou odpovědnou za účetní případ je odpovědný pracovník pokladny (účtárny, finančního oddělení apod.), formální kontrolu provádí odpovědný pracovník účtárny (podatelny, finančního oddělení apod.). Osobou schvalující zaúčtování účetního případu je hlavní účetní (vedoucí finančního oddělení apod.).

Zůstatek pokladny se odsouhlasuje denně. Inventura pokladny se provádí dle směrnice č. xx/201x Inventarizace majetku a závazků.

Cestovní doklady

Problematika cestovních dokladů je řešena samostatnou vnitropodnikovou směrnicí č. xx/201x Cestovní náhrady. Kontrola a účtování cestovních dokladů se provádí v pokladně (finančním oddělení, účtárně apod.), rozúčtování v účtárně (finančním oddělení apod.).

Nájemné a pacht

Smlouvy na nájemné a pacht a služby s ním související jsou založeny v účtárně (sekretariátu finančního ředitele, podnikového právníka apod.). Odpovědný pracovník fakturuje nájemné (pacht) dle smluv a vystaví fakturu nebo splátkové kalendáře předpisem pomocí interního dokladu, popřípadě pořídí jako zálohu (závdavek) do informačního systému ÚČETNICTVÍ.

Pohledávky

Celou problematiku pohledávek popisuje a odpovědnost za jednotlivé kroky upravuje vnitropodniková směrnice č. xx/201x Pohledávky (Oběh dokladů, Časové rozlišení apod.).

Varianta:

V ABCXYZ a.s. za vymáhání pohledávek odpovídá:

-   odbytový referent (prodejce apod.), který sjednal uvedený obchodní případ (zakázku apod.),

-   vedoucí finančního oddělení (oddělení správy pohledávek apod.),

-   vedoucí oddělení správy pohledávek, atd.

Opravné položky a odpis pohledávek

Každý měsíc (pololetně apod.) na základě bonity odběratele vyhodnocuje ředitel marketingu a vedoucí oddělení saldokonto (vedoucí účtárny, hlavní účetní, vedoucí finančního oddělení apod.) a vytváří (popřípadě nevytváří) opravné položky, které se zaúčtovávají k tíži výsledku hospodaření. Při účetní závěrce toto proúčtování probíhá položkově s ohledem na příslušné zákonné předpisy týkajících se odpisu pohledávek. Na tyto částky a položky vystaví účetní (hlavní účetní, vedoucí finančního oddělení apod.) interní doklad, který schvaluje hlavní účetní (finanční ředitel apod.). Archivace se provádí v účtárně. Jednotlivé skupiny procent odpisu pohledávek jsou řešeny v informačním systému ÚČETNICTVÍ (nutný ruční výpočet, tabulkový program apod.) pomocí znaků zvláštní hlavní knihy dle customizační příručky (uživatelské příručky, projekčně programové dokumentace apod.).

Varianta: Problematiku opravných položek a odpisů pohledávek řeší směrnice č. xx/201x Pohledávky.

Kurzové rozdíly

Problematiku účtování kurzových rozdílů řeší směrnice č. xx/201x Kurzové rozdíly.

Varianta:

Účetní jednotka ABCXYZ a.s. využívá pro přepočet cizí měny na českou měnu kurzy vyhlašované ČNB u měn, které ČNB vyhlašuje pro následující účetní případy účetních agend:

-   vydané faktury

-   přijaté faktury

-   bankovní výpisy, apod.

Pevný kurz využívá účetní jednotka ABCXYZ a.s. pro následující účetní případy účetních agend:

-   valutová pokladna, apod.

Ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka ABCXYZ a.s., se kurzové rozdíly z ocenění majetku a závazků (dluhů) účtují na vrub příslušných účtů finančních nákladů nebo ve prospěch finančních výnosů. Analytické účty se řídí Účtovým rozvrhem ABCXYZ a.s.

Odpovědnost za správné vypočítání kurzových rozdílů k rozvahovému dni má účetní (vedoucí oddělení účtáren apod.). Kurzové rozdíly se vypočítávají v informačním systému ÚČETNICTVÍ a účetní záznam je proveden k poslednímu dni rozvahového dne dle kurzu ČNB.

Směnky

Směnka je dlužný cenný papír vystavený ve formě zákonem stanovené (zákon směnečný a šekový), kterým se určité osoby zavazují majiteli směnky zaplatit v určitém místě a v určitém čase jistou peněžitou sumu s tím, že jde o závazky (dluhy) přímé, bezpodmínečné, nesporné a abstraktní. Účtování o směnkách je prováděno v účtárně (finančním oddělení apod.). Ke schválení účetní operace je kompetentní finanční ředitel (předseda představenstva apod.).

Výroba, práce, služby

Celá oblast výroby, práce a služeb je popsána dle normy ISO v jednotlivých kapitolách příruček jakosti. Norma ISO říká, jak musí firma zajišťovat a dokumentovat jakost v oblastech:

-   konstrukce výrobků,

-   vývoji výrobků,

-   výrobě výrobků,

-   instalaci výrobků,

-   v údržbě, atd.

Celá příručka jakosti v ABCXYZ a.s. obsahuje 20 kapitol (například):

1. Identifikace a zpětná sledovatelnost výrobků,

2. Interní revize jakosti,

3. Kontrola smlouvy,

4. Manipulace, skladování, expedice,

5. Nákup,

6. Nápravná a preventivní opatření,

7. Odpovědnost vrcholového vedení,

8. Péče – služba zákazníkům,

9. Postup při vadných výrobcích,

10.   Řízení procesů,

11.   Statistické metody,

12.   Systém zajišťující jakost,

13.   Školení,

14.   Vedení dokumentů,

15.   Výrobky dodané odběratelem,

16.   Vývoj výrobku,

17.   Záznamy o jakosti,

18.   Zkoušky,

19.   Zkušební prostředky,

20.   Zkušební stav.

Customizační nastavení výrobního modulu je popsáno v customizační příručce (uživatelské příručce, projekčně programové dokumentaci apod.).

Ostatní doklady

Rezervy

Vytváření a účtování zákonných rezerv se řídí příslušnými ustanoveními zákona o účetnictví, Vyhlášky a zákona o rezervách. Rezervy jsou vyjádřením principu opatrnosti. Zobrazují odhad částek, které bude muset účetní jednotka v budoucnu vynaložit. Problematiku rezerv podrobně popisuje směrnice č. xx/201x Zásady pro tvorbu a používání rezerv.

Varianta:

V ABCXYZ a.s. podklady pro vytvoření rezerv předkládá oddělení controllingu (vedoucí správy majetku, technický ředitel apod.) vedoucímu úseku účtáren a financí (hlavnímu účetnímu, účetnímu, finančnímu oddělení apod.), který vytvoření rezerv schválí. Jedná se o rezervy do hodnoty 1 mil. Kč, nad tuto částku se rezervy schvalují předsedou představenstva (technickým ředitelem apod.). Odpovědnost za vytvoření interního dokladu a zaúčtování do informačního systému ÚČETNICTVÍ má hlavní účetní. Archivace podkladů a dokladů se provádí v účtárně.

Časové rozlišení

Účtování nákladů a výnosů a jejich časové rozlišování se řídí příslušnými ustanoveními zákona o účetnictví a Vyhlášky. Náklady a výnosy se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisejí. Hlediskem uplatňovaným pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že je znám její titul (věcné vymezení), výše v Kč a období, kterého se týkají. Splnění těchto požadavků má za následek, že určité výnosové a nákladové položky přecházejí z jednoho období do jiného (či několika jiných) období. Hovoří se o nich jako o položkách přechodných

Problematiku časového rozlišení podrobně popisuje směrnice č. xx/201x Zásady pro účtování nákladů a výnosů a pro jejich časové rozlišování.

Varianta:

V rámci účetní závěrky předávají ekonomové středisek (mistři, odborní ředitelé apod.) vedoucímu účtáren a financí (hlavnímu účetnímu apod.) písemné podklady pro časové rozlišení. Vedoucí úseku účtáren a financí vyhodnotí a schválí důvod pro tvorbu časového rozlišení a předá tyto podklady hlavnímu účetnímu (účetnímu, finančnímu oddělení apod.), který vytvoří interní doklad a zaúčtuje do informačního systému ÚČETNICTVÍ. Archivace podkladů a dokladů se provádí v účtárně (podnikovém archivu apod.).

Dohadné účty

Při vytváření dohadných položek se využívají syntetické účty Dohadné účty aktivní (účet 388) a Dohadné účty pasivní (účet 389). Při stanovení hodnotové výše dohadné položky se vychází z dostupných skutečností (například smlouvy, dohody, obvyklé ceny, předešlé dodávky apod.).

Problematiku dohadných účtů podrobně popisuje směrnice č. xx/201x Zásady pro účtování dohadných položek.

Varianta:

V rámci řádné (mimořádné, konečné, mezitímní) závěrky předávají ekonomové středisek (mistři, odborní ředitelé apod.) vedoucímu účtáren a financí (hlavnímu účetnímu apod.) písemné podklady pro dohadné položky. Vedoucí účtáren a financí vyhodnotí a schválí důvod pro tvorbu dohadných položek a předá tyto podklady hlavnímu účetnímu (účetnímu apod.), který vytvoří interní doklad a zaúčtuje do informačního systému ÚČETNICTVÍ. Archivace podkladů a dokladů se provádí v účtárně.

Uzavírání a otevírání účetních knih v informačním systému ÚČETNICTVÍ

Přenos u rozvahových účtů v informačním systému ÚČETNICTVÍ probíhá pomoci účtů 701 a 702, kdy se účty přenášejí na sebe samé (bez použití účtů 701 a 702 apod.). Při přenosu zůstatků se stavy (zůstatky) rozvahových účtů včetně účtů odběratelů a dodavatelů přenášejí do nového kalendářního roku (účetního období při použití hospodářského roku). Přenesený zůstatek se projeví v poli „přenos“ při prohlížení zůstatků účtů v následujícím účetním období.

Výsledkové účty se v informačním systému ÚČETNICTVÍ přenášejí na účty pro přenos výsledků, v případě účetní jednotky ABCXYZ a.s. na účet 710.100 Účet zisků a ztrát.

Z důvodu správného provedení uzávěrkových operací je v kmenovém záznamu každého výsledkového účtu zadán tzv. typ výsledkového účtu. Je to klíč (kód apod.), pod kterým je v systému založen účet pro přenos výsledku: (například) B = 710.100, M = 710.200. Na základě typu výsledkového účtu je zůstatek výsledkového účtu přenesen na příslušný účet 710.

Účty 501.001 – 579.999 a 591.001, 592.999, 595.001 – 598.999 = typ výsledkového účtu B.

Účty 582.001 – 589.999 a 593.001, 594.999 = typ výsledkového účtu M.

Účty 601.001 – 679.999 a 697.001 – 698.999 typ výsledkového účtu B.

Účty 682.001, 689.999 typ výsledkového účtu M.

Po přenosu zůstatků výsledkových účtů se v poli „přenos“ v následujícím účetním období zobrazí „0“ a na účtu 710.100 Výsledek hospodaření z provozní činnosti a na účtu 710.200 Výsledek hospodaření z mimořádné činnosti.

V dalším kroku probíhá přeúčtování výsledku hospodaření z účtů 710.100 a 710.200 na účet 431.100 Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení. Toto přeúčtování je provedeno k rozvahovému dni v období 13 (dle podmínek informačního systému ÚČETNICTVÍ).

Po přeúčtování výsledku hospodaření z účtů 710 na účet 431 se v poli „přenos“ zobrazí u účtu 710 „0“ a u účtu 431 Výsledek hospodaření běžného účetního období.

Po přenosu zůstatků a přeúčtování výsledku hospodaření bude obratová předvaha vypadat takto (postup účtování naznačeno pro kalendářní rok):

13. období (14 období apod.):

-   Rozvahové účty – zůstatky k rozvahovému dni;

-   Výsledkové účty – zůstatky k rozvahovému dni.;

-   Účet 431 – (-) Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení;

-   Třída 7 – (+) Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.

1. období – stav k prvnímu dni nového účetního období (k 1. dni měsíce při hospodářském roku):

-   Rozvahové účty – zůstatky k rozvahovému dni;

-   Výsledkové účty – 0;

-   Účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení;

-   Třída 7 – 0.

Uzavření období 13 – 14 se provede po přenosu zůstatků a přeúčtování Výsledku hospodaření.

Celá oblast uzavírání a otevírání účetních knih je v kompetenci hlavního účetního (účetního apod.). Schvalování jednotlivých kroků dle výše uvedeného provádí vedoucí úseku účtáren a financí (finančního ředitele apod.).

Varianta: Uzavírání a otevírání účetních knih je prováděno pomocí účetního záznamu vyhotoveného hlavním účetním (účetním apod.), který se pořizuje do informačního systému ÚČETNICTVÍ.

Podrozvahová evidence

Na podrozvahových účtech v účtových skupinách 75 až 79 se sledují důležité skutečnosti, o kterých se neúčtuje v soustavě účetnictví, ale jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace akciové společnosti ABCXYZ. O vedení této evidence rozhoduje hlavní účetní (finanční ředitel, účetní, vedoucí finančního oddělení apod.) a schvaluje vedoucí úseku účtáren a financí (hlavní účetní, finanční ředitel apod.).

Varianta: Problematiku opravných položek a odpisů pohledávek řeší směrnice č. xx/201x podrozvahová evidence.

Varianta:

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Oběh a přezkušování dokladů (tabulkové znázornění)

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Zásobování a odbyt

Požadavek, poptávka, objednávka

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Vyhotovení požadavku v informačním systému ÚČETNICTVÍ	Střediska, Oddělení logistiky	Originál + kopie, elektronický přenos	Každý pracovní den
2.	Schválení požadavku dle podpisového řádu	Odpovědná osoba		Každý pracovní den
3.	Vyhotovení poptávky v informačním systému ÚČETNICTVÍ	Oddělení logistiky		Každý pracovní den
4.	Schválení a odsouhlasení poptávky dodavatelem	Dodavatel		Každý pracovní den
5.	Příjem nabídky a schválení	Střediska, Oddělení logistiky		Každý pracovní den
6.	Vyhotovení objednávky	Odděl. Logistiky, Dodavatel	Originál + kopie	Každý pracovní den
7.	Potvrzení objednávky dodavatelem	Dodavatel		Každý pracovní den
8.	Urgence, potvrzení objednávky (popřípadě storno)	Oddělení logistiky		Každý pracovní den

 

Příjemka dodaného materiálu na sklad

 

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Fyzické dodání materiálu	Nákupní Oddělení – sklad	Kontrola	Každý pracovní den
2.	Pořízení příjemky do informačního systému ÚČETNICTVÍ	Nákupní Oddělení – sklad	Příjemka v návaznosti na objednávku	Každý pracovní den
3.	Přezkoušení příjemky a dodavatelské faktury do systému ÚČETNICTVÍ	Nákupní Oddělení – sklad	Příjemka v návaznosti na objednávku	Každý pracovní den
4.	Reklamace	Oddělení reklamací	Vyřízení s dodavatelem	Průběžně

 

Vrácení nepotřebného materiálu a náhradních dílů z výroby

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Vyhotovení soupisu o nespotřebovaném materiálu, náhradních dílů apod. (název a množství uvedeno)	Vedoucí střediska	Originál + kopie	Průběžně
2.	Předání materiálu, náhradních dílů apod. do příslušného skladu	Vedoucí střediska		Průběžně
3.	Vyhotovení příjemky a její zaúčtování	Příslušný sklad		Průběžně

 

Výdejka materiálu polotovarů, dlouhodobého majetku apod.

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Požadavek materiálu	Odebírající středisko	Schválení dle směrnice xx/201x	Každý pracovní den
2.	Fyzické převzetí materiálu	Odebírající středisko, Sklad	Doplnění náležitostí na výdejku, potvrzení převzetí materiálu	Každý pracovní den
3.	Zaúčtování výdeje materiálu	Sklad	Informační systém ÚČETNICTVÍ	Každý pracovní den

 

Výdej výrobků (prodej hotových výrobků) a zboží

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Vyhotovení zakázky (expediční příkaz) a dodávky na základě kupní smlouvy	Oddělení prodeje, Expedice – sklad	2 kopie, originál + 2 kopie	Každý pracovní den
2.	Vyhotovení skladového příkazu – zaúčtování výdeje a tisk dodacího listu	Expedice – sklad, Zákazník	originál + 2 kopie, originál + kopie	Každý pracovní den
3.	Uvolnění hotových výrobků a zboží, doplnění údajů na dodacím listě a převzetí	Expedice – sklad, Zákazník	kopie dodacího listu, originál dodacího listu	Každý pracovní den
4.	Předání dodacích listů do fakturačních míst	Expedice – sklad		Každý pracovní den

 

Faktura dodavatelská, penalizační, zálohová a opravný daňový doklad,
daňový doklad o přijaté platbě

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Převzetí faktury	Podatelna	Originál + kopie, elektronický přenos	Každý pracovní den
2.	Podací razítko	Podatelna	Originál	Každý pracovní den
3.	Kontrola náležitostí	Účtárna		Každý pracovní den
4.	Kontrola objednávky	Účtárna		Každý pracovní den
5.	Zaúčtování do informačního systému (5xx, 111.110 / 321.xxx)	Účtárna		Každý pracovní den
6.	Vystavení likvidačního lístku	Účtárna		Každý pracovní den
7.	Kontrola přijaté faktury s objednávkou a příjemkami	Oddělení logistiky		Každý pracovní den
8.	Řešení případných nesrovnalostí	Oddělení logistiky	Dle faktury	Každý pracovní den
9.	Vracení odsouhlasené faktury účtárny	Účtárna	Originál	Každý pracovní den
10.	Uvolnění faktury k proplacení	Účtárna	Kopie	Každý pracovní den
11.	Archivace	Účtárna		Každý pracovní den
V případě reklamace materiálu:
1.	Vyhotovení záznamu a reklamací	Oddělení logistiky	Originál + kopie, elektronický přenos	Průběžně
2.	Uvolnění k faktuře, zúčtování na reklamace, oznámení o reklamaci	Účtárna, Oddělení logistiky	Originál + kopie, elektronický přenos	Průběžně

 

Vypořádání otevřených položek na účtu

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Vyhotovení interního sdělení s přílohou otevřených položek	Účtárna	Originál + kopie, elektronický přenos	Měsíčně
2.	Přezkoušení a objasnění „otevřených položek“ v sestavě	Oddělení logistiky		Měsíčně
3.	Vrácení sestavy „otevřených položek“ s vyjádřením k jednotlivým položkám	Oddělení logistiky		Měsíčně
4.	Oprava účtování a vyrovnání „otevřených položek“	Účtárna		Měsíčně

 

Faktura vydaná na realizované výrobky, zboží
(popř. opravný daňový doklad, daňový doklad o přijaté platbě)

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Lhůty
1.	Výdej ze skladu a vytištění dodacího listu	Sklad		Každý pracovní den
2.	Podklad pro fakturaci fakturačním místům	Všechna střediska	Smlouvy, podklady, dodací list atd.	Každý pracovní den
3.	Vystavení faktury v informačním systému ÚČETNICTVÍ + zaúčtování dle příslušné dodávky určené k fakturaci	Fakturační místa	3 x faktura, elektronický přenos	Každý pracovní den
4.	Odeslání faktury (doloženy dodací listy)	Odběratel, Účtárna	1 x, 2 x	Každý pracovní den
5.	Odpovědnost za vystavený daňový doklad	Fakturační místa		Každý pracovní den
6.	Odečet záloh a závdavků (zúčtování)	Účtárna		Každý pracovní den
7.	Archivace	Účtárna	1 kopie	Každý pracovní den

 

Faktura vydaná – prodej materiálu a náhradních dílů ze skladu
(opravný daňový doklad)

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Vyhotovení zakázky na základě objednávky od odběratele	Nákladové oddělení, oddělení logistiky.		Průběžně
2.	Vyhotovení dodávky a dodacího listu, zaúčtování výdeje	Sklad	Originál + kopie, elektronický přenos	Průběžně
3.	Vyhotovení dokladů – výdejka – prodej	Sklad	Originál + 4	Průběžně
4.	Vyhotovení propustky ze závodu	Sklad	2 x	Průběžně
5.	Vystavení faktury dle dodávky (v případě zahraniční faktury – zajištění celních podkladů)	Nákladové oddělení, oddělení logistiky.		Průběžně
6.	Odeslání faktury, archivace dokladů	Odběratel, Účtárna	2 x, 1 x faktura, dodací list, propustka, výdejka	Průběžně

 

Faktura vydaná – služby (opravný daňový doklad, daňový doklad o přijaté platbě)

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Podklady pro vyhotovení faktury (smlouvy, interní sdělení apod.)	Zprostředkovatel, Všechna střediska		Každý pracovní den
2.	Vystavení zakázky a dodávky	Účtárna		Každý pracovní den
3.	Vystavení faktury (tisk) a zaúčtování v informačním systému ÚČETNICTVÍ	Účtárna	Originál + kopie, elektronický přenos	Každý pracovní den
4.	Odeslání faktury s příslušnými doklady	Účtárna		Každý pracovní den
5.	Odpovědnost za vystavený doklad	Účtárna		Průběžně
6.	Odečet záloh (závdavků)	Účtárna		Každý pracovní den
7.	Archivace	Účtárna		Průběžně

 

Prodej za hotové

Prodej skladového materiálu, nesklad. materiálu – zaměstnancům (fyzické osobě)

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka
1.	Vystavení zakázky na základě ústní dohody, objednávky	Oddělení logistiky
2.	Vystavení propustky ze závodu (označit fyzicky likvid.)	Vedoucí střediska / sklad
3.	Schválení	Odpovědná osoba
4.	Platba v pokladně	Pokladna
5.	Vyhotovení dodávky, dodacího listu a výdejky 2x	Vedoucí střediska / sklad
6.	Vyhotovení faktury na základě dodacího listu a propustky	Pokladna
	Vyřazený materiál fyzickou likvidací
7.	Výdejka na fyzickou likvidace materiálu	Vedoucí střediska / sklad

 

Zálohová faktura – vydaná na zboží, služby, materiál

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Podklady pro vyhotovení zálohy fakturačním místem	Vedoucí střediska	Podklady, elektronický přenos	Každý pracovní den
2.	Vyhotovení zakázky a dodávky na základě kupní smlouvy	Fakturační místa		Každý pracovní den
3.	Vystavení zálohové faktury v informačním systému ÚČETNICTVÍ	Fakturační místa	3 x faktura	Každý pracovní den
4.	Odeslání zálohové faktury	Odběratel, Účtárna	2 x, 1 x	Každý pracovní den
5.	Evidence zálohové faktury jako požadavku na zálohu	Účtárna		Každý pracovní den
	Zálohová faktura není zaplacená
6.	Doložení k vyúčtovací faktuře	Účtárna		Každý pracovní den
7.	Archivace	Účtárna		Každý pracovní den

 

Mzdy a ostatní osobní náklady

Mzdy a ostatní osobní náklady

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Elektronický docházkový systém	Mistři a vedoucí středisek	Kontrola	Každý pracovní den
2.	Odpracované hodiny – podklad pro výpočet mezd	Mzdová účtárna	Převzetí informací	Každý pracovní den
3.	Ostatní mzdové náležitosti	Mzdová účtárna	Doplnění do mzdového programu ROZDÍL	Každý pracovní den
4.	Výpočet mezd, sociálního pojištění, zdravotního pojištění, nemocenského atd.	Mzdová účtárna
5.	Předání sestav pro účetnictví ze mzdové účtárny	Účtárna	Sestava
6.	Kontrola podkladů pro zaúčtování	Účtárna
7.	Rekapitulace na platby sociálního pojištění, zdravotního pojištění atd. ze mzdové účtárny	Pokladna
8.	Platby na účet, zaplacení zdravotního pojištění, sociálního pojištění	Pokladna, Účtárna
9.	Hotovostní platby na základě sestavy	Pokladna
10.	Archivace podkladů a dokladů	Mzdová účtárna, Účtárna, Pokladna

 

Dlouhodobý majetek

Faktura dodavatele za dlouhodobý majetek

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Převzetí faktury	Podatelna	Originál + kopie, elektronický přenos	Každý pracovní den
2.	Podací razítko	Podatelna	Originál	Každý pracovní den
3.	Kontrola náležitostí	Účtárna		Každý pracovní den
4.	Kontrola objednávky	Účtárna		Každý pracovní den
5.	Zaúčtování do informačního systému	Účtárna		Každý pracovní den
6.	Vystavení likvidačního lístku	Účtárna		Každý pracovní den
7.	Kontrola a odsouhlasení s objednávkou	Oddělení logistiky		Každý pracovní den
8.	Odsouhlasení s investiční akcí o výši ceny	Technické oddělení		Každý pracovní den
9.	Uvolnění faktury k proplacení	Finanční oddělení		Každý pracovní den
10.	Archivace	Účtárna	originál	Každý pracovní den

 

Vnitropodnikové náklady na dlouhodobý majetek

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Vystavení controllingového zakázkového čísla	Oddělení controllingu	Dle plánu investic	Průběžně
2.	Náběh materiálu	Sklady	Dle vyskladnění	Průběžně
3.	Náběh mezd včetně příslušné hodnoty výrobní režie	Pomocné provozy	Dle odpracovaných hodin	Průběžně
4.	Likvidace zakázkových čísel (nositele nákladů) – aktivace	Oddělení controllingu	Dle předávacího protokolu	Průběžně

 

Účetní doklad na zařazení dlouhodobého majetku

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Vystavení protokolu o zařazení dlouhodobého majetku do užívání	Požadující oddělení	Originál + kopie, elektronický přenos	Průběžně
2.	Doplnění údajů (doba životnosti apod.) a schválení	Technické oddělení		Průběžně
3.	Předání protokolu do účtárny	Technické oddělení, Účtárna		Průběžně
4.	Zařazení dlouhodobého majetku do užívání, záznam na inventární kartu	Účtárna		Průběžně
5.	Archivace	Technické oddělení, Účtárna	Kopie, originál	Průběžně

 

Rozúčtování odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Výpočet účetních odpisů dle odpisových a výpočtových klíčů v informačním systému ÚČETNICTVÍ	Účtárna	Vytvořený soubor v informačním systému ÚČETNICTVÍ	Měsíčně
2.	Zaúčtování odpisů	Účtárna	Zúčtování souboru	Měsíčně
3.	Archivace protokolu o odpisech	Účtárna	Protokol z informačního systému ÚČETNICTVÍ	Měsíčně
1.	Výpočet daňových odpisů při řádné závěrce	Účtárna	Daňová analýza	Ročně

 

Vyřazení a prodej dlouhodobého hmotného majetku

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Návrh na vyřazení dlouhodobého hmotného majetku	Vedoucí střediska	Písemný návrh, elektronický přenos	Průběžně
2.	Posouzení návrhu	Technické oddělení	Rozhodnutí o likvidaci, prodeji, převodu	Průběžně
	V případě likvidace:
3.	Likvidační protokol	Technické oddělení		Průběžně
4.	Schválení likvidace	Technické oddělení, Předseda představenstva	Vedoucí TO	Průběžně
5.	Proúčtování likvidace (záznam na inventární kartu)	Účtárna		Průběžně
6.	Fyzická likvidace vyřazeného dlouhodobého majetku	Technické oddělení		Průběžně
	V případě prodeje:
7.	Sepsání smlouvy o prodeji dlouhodobého majetku + náhradních dílů vedených na skladě	Technické oddělení, Předseda představenstva, Kupující	Podpis, podpis	Průběžně
8.	Likvidační protokol	Technické oddělení		Průběžně
9.	Vystavení dokladu o prodeji	Pokladna, Účtárna	Daňový doklad (placeno hotově), daňový doklad (vystavená faktura)	Průběžně
10.	Vystavení propustky	Vedoucí střediska	Propustka	Průběžně
11.	Vystavení dokladu o prodeji	Pokladna, Účtárna	daňový doklad (placeno hotově), daňový doklad (vystavená faktura)	Průběžně
12.	Proúčtování prodeje (fakturace)	Účtárna		Průběžně
13.	Archivace dokladů	Vedoucí střediska, Technické oddělení, Účtárna	Propustka, smlouva	Průběžně

 

Převody dlouhodobého majetku

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Návrh na převod dlouhodobého majetku	Předávající středisko, Přebírající středisko	Návrh, souhlas	Průběžně
2.	Vystavení dokladu o převodu dlouhodobého majetku	Technické oddělní	Originál + 3 kopie, elektronický přenos	Průběžně
3.	Přeúčtování ze střediska na středisko	Účtárna		Průběžně
4.	Archivace dokladů	Účtárna		Průběžně

 

Technické zhodnocení a opravy dlouhodobého majetku

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Plán oprav a technických zhodnocení	Představenstvo	Schválení	Průběžně
2.	Požadavek na opravy a technické zhodnocení	Odbor techniky	Do informačního systému ÚČETNICTVÍ	Průběžně
3.	Sledování a odsouhlasení nákladů	Odbor techniky	Interní formulář (informační systém ÚČETNICTVÍ)	Průběžně
4.	Rozhodování: oprava x technické zhodnocení	Odbor techniky	Vedoucí odboru techniky	Průběžně

 

Odvody, příděly, fondy

Odvody do státního rozpočtu, doměrky, vratky a ostatní

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Vypracování daňových přiznání	Oddělení daňových záležitostí
2.	Odevzdání daňových přiznání	Vedoucí úseku účtárny a financí		Dle zákonů
3.	Archivace	Účtárna

 

Příděly fondům

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Návrh na příděly do fondů	Představenstvo		Ročně
2.	Schválení přídělů do fondů	Valná hromada		Ročně
3.	Proúčtování zápisu z valné hromady	Účtárna		Ročně
4.	Archivace	Účtárna

 

Peněžní prostředky, pohledávky, dluhy

Výpis z účtu peněžního ústavu

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Vytváření map pro platby	Účtárna		Každý pracovní den
2.	Zaúčtování souborů – bankovních výpisů	Účtárna		Každý pracovní den
3.	Rozúčtování nepřipárovaných položek	Účtárna		Každý pracovní den
4.	Příkazy pro mzdy	Mzdová účtárna		Každý pracovní den
5.	Kontrola došlých výpisů se zaúčtovanými položkami	Účtárna		Každý pracovní den
6.	Vystavení daňového dokladu o přijaté platbě	Účtárna		Každý pracovní den

 

Pokladní doklady příjmové

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Vystavení příjmového pokladního dokladu	Pokladna	2 x	Každý pracovní den
2.	Předání příjmového pokladního dokladu	Pokladna Zákazník	1 x, 1 x	Každý pracovní den
3.	Zaúčtování do informačního systému ÚČETNICTVÍ	Pokladna		Každý pracovní den
4.	Předání dokladů do účtárny	Pokladna		Každý pracovní den
5.	Rozúčtování zbylých položek	Účtárna		Každý pracovní den
6.	Vystavení daňového dokladu o přijaté platbě	Účtárna		Každý pracovní den
7.	Archivace	Účtárna		Každý pracovní den

 

Pokladní doklady výdajové

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Vystavení výdajového pokladního dokladu (podpis příjemce)	Pokladna	1x	Každý pracovní den
2.	Zaúčtování do informačního systému ÚČETNICTVÍ	Pokladna		Každý pracovní den
3.	Předání dokladů do účtárny	Pokladna		Každý pracovní den
4.	Rozúčtování zbylých položek	Účtárna		Každý pracovní den
5.	Archivace	Účtárna		Každý pracovní den

 

Cestovní doklady

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Vystavení cestovního příkazu a schválení příslušným vedoucím	Vedoucí středisko.		Každý pracovní den
2.	Cestovní příkazy – vyúčtování	Pokladna		Každý pracovní den
3.	Rozúčtování pokladních dokladů	Účtárna		Každý pracovní den
4.	Archivace	Účtárna		Každý pracovní den

 

Nájemné (pacht)

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Předpis nájemného (pachtovného) dle smluv nebo splátkového kalendáře	Účtárna		Každý pracovní den

 

Opravné položky a odpis pohledávek

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Návrh vytvoření opravných položek (měsíčně, při účetní závěrce) dle bonity odběratelů	Ředitel marketingu a prodeje, Vedoucí oddělení saldokonto		Měsíčně
2.	Interní doklad na zúčtování opravných položek	Hlavní účetní
3.	Schválení interního dokladu	Vedoucí oddělení saldokonto
4.	Zaúčtování opravných položek	Účtárna
5.	Archivace dokladů	Účtárna

 

Rezervy

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Lhůty
1.	Návrh na vytvoření rezerv	Oddělení controllingu		Ročně
2.	Schválení rezerv do 1 mil. Kč	Vedoucí úseku účtáren a financí
3.	Schválení rezerv nad 1 mil. Kč	Předseda představenstva
4.	Vytvoření interního dokladu na rezervy	Hlavní účetní		Ročně
5.	Účtování a archivace	Účtárna		Ročně

 

Časové rozlišení

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Návrh na vytvoření časového rozlišení	Ekonomové středisek		Měsíčně
2.	Schválení časového rozlišení	Vedoucí úseku účtáren a financí		Měsíčně
3.	Vytvoření interního dokladu na časové rozlišení	Hlavní účetní		Měsíčně
4.	Účtování a archivace	Účtárna		Měsíčně

 

Dohadné účty

	Popis účetního případu	Odpovědnost	Poznámka	Termín
1.	Návrh na vytvoření dohadných účtů	Ekonomové středisek		Ročně
2.	Schválení dohadných účtů	Vedoucí úseku účtáren a financí		Ročně
3.	Vytvoření interního dokladu na dohadné účty	Hlavní účetní		Ročně
4.	Účtování a archivace	Účtárna		Ročně

 

34.   Účetní závěrka

Co by měla směrnice například obsahovat:

- vnitřní kontrolní systém – kontrolní vazby,

- inventarizace,

- přelom starého a nového účetního období,

- zjištění výsledku hospodaření před zdaněním,

- daňová analýza a výpočet daně,

- uzavření účetních knih,

- sestavení účetní závěrky,

- zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou,

- analýza účetní závěrky,

- audit,

- výroční zpráva,

- valná hromada,

- zveřejnění účetní závěrky,

- archivace účetní závěrky a výroční zprávy, apod.

Účetní závěrka, kterou musí účetní jednotky povinně sestavit, má několik důležitých mezníků, úkolů a cílů. Asi tím nejdůležitějším (i když ne jediným a rozhodujícím) je skutečnost, že na základě účetní závěrky musí každý podnikatel (podnikatelský subjekt) sestavit daňové přiznání. Účetní závěrka je právě tím základním kamenem pro sestavení tohoto důležitého dokumentu. Jedním dechem je třeba dodat, že by to rozhodně neměl být úkol jediný. Účetnictví by mělo být nástrojem, který slouží k získávání informací pro kvalitní rozhodování, a pomáhat odpovědným pracovníkům řídit a rozhodovat.

Sestavení účetní závěrky není jednoduchou záležitostí. Účetní pracovníci musí v jejím rámci vyřešit mnoho problémů a nejasností. Musí vynaložit zvýšené úsilí, aby dostáli všem požadovaným a stanoveným postupům a předpisům. Aby se na některé kroky v rámci těchto operací nezapomnělo, aby jednotlivé oblasti na sebe navazovaly a dílčí podklady a výstupy byly předávány určeným pracovníkům, často se v účetních jednotkách vydává vnitropodniková směrnice popisující proces závěrky, postupy a návaznosti jednotlivých prací. Zde jsou uvedeny veškeré potřebné údaje a úkoly stanoveným pracovníkům pro bezproblémové zvládnutí celého tohoto procesu.

    Příklad vnitropodnikové směrnice

Účetní závěrka

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a.s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 201x
Účinnost:	xx. xx. 201x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

 

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upravuje v obchodní korporaci ABCXYZ a.s. základní zásady, jednotlivé kroky účetní závěrky a pracovníky, kteří odpovídají za sestavení účetní závěrky.

Odpovědnost (delegování odpovědnosti) za správné provedení účetní závěrky má hlavní účetní (metodik, účetní apod.), kterému budou odpovědní pracovníci jednotlivých útvarů (středisek, cechů, provozů apod.) předávat podklady potřebné pro účetní závěrku.

Varianta: Odpovědnost za sestavení daňového přiznání má externí daňový poradce, se kterým má obchodní korporace ABCXYZ a.s. podepsánu smlouvu. Podklady pro sestavení daňového přiznání je povinen předat hlavní účetní (metodik, účetní apod.) do termínu 30. 5. (30. 9., 28. 2. apod.).

Směrnice obchodní korporace ABCXYZ a.s. je provedena formou tabulky s uvedením operace, termínu a odpovědnosti za provedení daného případu.

Vnitřní kontrolní systém – kontrolní vazby

Operace, název účetního případu či úkolu	Odpovědnost – útvar	Odpovědnost – osoba	Termín	Poznámka
Kontrola účetních vazeb	Účtárna	Hlavní účetní	xx. xx. 201x
Předání podkladů pro časové rozlišení	Všechny útvary	Ekonomové středisek	xx. xx. 201x	Předat hl. účetnímu
Uzavřít skladovou evidenci rozpracovaných zakázek k rozvahovému dni, včetně odvedení všech splněných operací u nedokončené výroby	Výroba – oddělení zakázek	Vedoucí oddělení zakázek	xx. xx. 201x	Předat podklady hl. účetnímu
Zápis reklamační komise	Řízení jakosti	Vedoucí ŘJ	xx. xx. 201x	Předat zápis hl. účetnímu
Vydané faktury se zdanitelným plněním k rozvahovému dni	Oddělení odbytu	Fakturant	xx. xx. 201x	Předat do účtárny a odeslat zákazníkovi
Mzdy za poslední období starého účetního období	Mzdová účtárna	Vedoucí MÚ	xx. xx. 201x	Předat do finanční účtárny
Mzdy za poslední období starého účetního období	Finanční účtárna	Vedoucí FÚ	xx. xx. 201x	Zúčtovat
Odpisy – výpočet, kontrola a porovnání odpisů za dané účetní období	Investiční účtárna	Vedoucí IÚ	xx. xx. 201x	Vazba na daňové přiznání
Rozúčtování tzv. spojovacích účtů	Účtárna	Hlavní účetní	xx. xx. 201x
Kurzové rozdíly k rozvahovému dni	Účtárna	Hlavní účetní	xx. xx. 201x
Uznání všech dodavatelských faktur	Všechny útvary	Ekonomové středisek	xx. xx. 201x	Předat do účtárny
Saldokontní účty – vypárování	Všeobecná účtárna	Vedoucí VŠÚ	xx. xx. 201x	Vazba na inventarizaci
atd.

 

Inventarizace

Inventarizace v ABCXYZ a.s. bude provedena následujícím způsobem. Inventarizace je vyhlášena k okamžiku xx. xx. 201x.

Varianta: Problematiku inventarizace obchodní korporace ABCXYZ a.s. podrobně řeší samostatná směrnice č. xx/201x Inventarizace majetku a závazků.

Operace, název účetního případu či úkolu	Odpovědnost – útvar	Odpovědnost – osoba	Termín	Poznámka
Vypracování vnitropodnikových směrnic	Ekonomický útvar	Metodik (hlavní účetní)	xx. xx. 201x
Stanovení odpovědných pracovníků	Všechny útvary	Odborní ředitelé	xx. xx. 201x
Seznámení odpovědných pracovníků s úkolem a cílem celé inventarizace	Ekonomický útvar	Metodik (hlavní účetní)	xx. xx. 201x
Prověření platnosti dohod o odpovědnosti	Dílčí inventarizační komise (dále jen DIK)	Vedoucí DIK	xx. xx. 201x	Předat s výsledky inventarizace
Podpis tzv. Prohlášení	Všechny útvary	Odpovědní vedoucí	xx. xx. 201x	Předat s výsledky inventarizace
Zjištění skutečných stavů	DIK	Vedoucí DIK	xx. xx. 201x
Vypracování inventurních soupisů	DIK	Vedoucí DIK	xx. xx. 201x
Porovnání zjištěného fyzického stavu s účetním stavem	DIK	Vedoucí DIK	xx. xx. 201x
Kontrola zajištění ochrany majetku	DIK	Vedoucí DIK	xx. xx. 201x
Zjištění řádného udržování a oprav	DIK	Vedoucí DIK	xx. xx. 201x
Zjištění rozpracovaného dlouhodobého majetku, na kterém se nebude pokračovat (zmařené investice)	DIK	Vedoucí DIK	xx. xx. 201x
Zjištění nevyužitelného majetku	DIK	Vedoucí DIK	xx. xx. 201x
Doložení a evidence pohledávek	DIK	Vedoucí DIK	xx. xx. 201x
Doložení a evidence rezerv	DIK	Vedoucí DIK	xx. xx. 201x
Doložení a evidence opravných položek	DIK	Vedoucí DIK	xx. xx. 201x
Zjištění a vyčíslení inventurních rozdílů	DIK	Vedoucí DIK	xx. xx. 201x
Vypořádání inventarizačních rozdílů	DIK	Vedoucí DIK	xx. xx. 201x
Vypracování Inventarizačního zápisu dílčí inventarizační komise	DIK	Vedoucí DIK	xx. xx. 201x
Předání inventarizačních podkladů ústřední inventarizační komisi	DIK – ÚIK	Vedoucí DIK, ÚIK	xx. xx. 201x
Zpracování všech Zápisů DIK a vypracování souhrnných výsledků	Ekonomický útvar	Tajemník inventarizace (metodik, hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
Předložení výsledků Ústřední inventarizační komisi (dále jen ÚIK)	Ekonomický útvar	Tajemník inventarizace (metodik, hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
Projednání výsledků v ÚIK a vyvození závěrů	ÚIK	Vedoucí ÚIK	xx. xx. 201x
Zápis ústřední inventarizační komise	ÚIK	Vedoucí ÚIK	xx. xx. 201x
Schválení výsledků	Představenstvo, majitel apod.	Předseda představenstva apod.	xx. xx. 201x
Zúčtování inventarizačních rozdílů	Ekonomický útvar	Hlavní účetní	xx. xx. 201x
atd.
Rozeslání stavu pohledávek a závazků (dluhů) k odsouhlasení k rozvahovému dni	Ekonomický útvar	Vedoucí oddělení saldokonta	xx. xx. 201x
Odsouhlasení stavu osobního účtu k finančnímu úřadu	Ekonomický útvar	Vedoucí všeobecné účtárny	xx. xx. 201x
Odsouhlasení stavu pohledávek a závazků (dluhů) ke správě sociálního zabezpečení	Ekonomický útvar	Vedoucí všeobecné účtárny	xx. xx. 201x
Odsouhlasení stavu pohledávek a závazků (dluhů) ke zdravotním pojišťovnám	Ekonomický útvar	Vedoucí všeobecné účtárny	xx. xx. 201x
atd.
Tvorba opravných položek k pohledávkám, zásobám, dlouhodobému majetku	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (metodik, apod.)	xx. xx. 201x	Dle výsledků inventarizace
Posouzení opravných položek k pohledávkám, zásobám, dlouhodobému majetku vytvořených v předchozích účetních období	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (metodik, apod.)	xx. xx. 201x	Dle výsledků inventarizace
Tvorba rezerv – zákonných i účetních	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (metodik, apod.)	xx. xx. 201x	Dle výsledků inventarizace
Posouzení rezerv zákonných i účetních vytvořených v předchozích účetních obdobích	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (metodik, apod.)	xx. xx. 201x	Dle výsledků inventarizace
atd.
Rozdělení pohledávek, úvěrů apod. z hlediska času na dlouhodobé a krátkodobé	Ekonomický útvar	Vedoucí všeobecné účtárny (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x	Dle výsledků inventarizace

 

Přelom starého a nového účetního období

Rozvahový den v ABCXYZ a.s. nastává xx. xx. 201x. Od data xx. xx. 201x + jeden den je zahájeno nové účetní období. Pro zabezpečení bezproblémového chodu účetní agendy a všech zákonných a vnitropodnikových potřeb je třeba provést následující kroky (operace):

Operace, název účetního případu či úkolu	Odpovědnost – útvar	Odpovědnost – osoba	Termín	Pozn.
Nastavit číselné řady dokladů pro nové účetní období	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (metodik apod.)	1. pracovní den nového účetního období
Úprava informačního systému dle legislativních změn vztahujících se k novému účetnímu období	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (metodik apod.)	1. pracovní den nového účetního období
atd.

 

Zjištění výsledku hospodaření před zdaněním

Po zúčtování všech účetních operací vztahujících se ke starému účetnímu období bude zjištěn výsledek hospodaření.

Operace, název účetního případu či úkolu	Odpovědnost – útvar	Odpovědnost – osoba	Termín	Poznámka
Zjištění výsledku hospodaření před daňovou analýzou	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
Podklady pro vnitropodnikové odměňování	Ekonomický útvar	Vedoucí finančních rozborů (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
atd.

 

Daňová analýza a výpočet daně

Daňovou analýzu v ABCXYZ a.s. provádí externí daňový poradce (metodik apod.). Termíny a postup budou uskutečněny podle následujícího harmonogramu:

Operace, název účetního případu či úkolu	Odpovědnost – útvar	Odpovědnost – osoba	Termín	Poznámka
Předání podkladů z účetnictví daňovému poradci	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
Sestavení daňového přiznání externím daňovým poradcem		Daňový poradce	xx. xx. 201x	Předání DP finančnímu řediteli
Výpočet odložené daně	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
Zaúčtování daně splatné a odložené	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
Podání daňového přiznání		Daňový poradce (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
atd.

 

Uzavření účetních knih

Uzavření a otevření účetních knih v ABCXYZ a.s. provádí hlavní účetní (účetní, metodik apod.). Termíny a postup budou uskutečněny podle následujícího harmonogramu:

Operace, název účetního případu či úkolu	Odpovědnost – útvar	Odpovědnost – osoba	Termín	Poznámka
Zjištění obratů stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
Zjištění konečných zůstatků aktivních a pasivních účtů	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
Zjištění konečných stavů účtů nákladů a výnosů	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
Uzavření účetních knih	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
atd.
Otevření účetních knih	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
Zúčtování rozdílů ze změn použitých způsobů oceňování majetku	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
Přeúčtování výsledku hospodaření předchozího účetního období na účet 431 – Výsledek hospodaření	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
atd.

 

Sestavení účetní závěrky

Sestavení účetní závěrky v plném rozsahu v ABCXYZ a.s. provádí hlavní účetní (účetní, metodik apod.). Termíny a postup budou uskutečněny podle následujícího harmonogramu:

Operace, název účetního případu či úkolu	Odpovědnost – útvar	Odpovědnost – osoba	Termín	Poznámka
Sestavení výkazu rozvaha a výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
Sestavení výkazu cash-flow	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
Sestavení výkazu o změnách vlastního kapitálu	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
Vypracování přílohy účetní závěrky	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (účetní apod.)	xx. xx. 201x
atd.

 

Analýza účetní závěrky a konsolidovaná účetní závěrka

Po skončení účetní závěrky bude provedena její analýza. Tato analýza bude sloužit pro interní a externí potřeby obchodní korporace ABCXYZ a.s.:

Operace, název účetního případu či úkolu	Odpovědnost – útvar	Odpovědnost – osoba	Termín	Poznámka
Výpočet vybraných ekonomických ukazatelů	Ekonomický útvar	Rozborář (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
Vyhodnocení finančního plánu	Ekonomický útvar	Rozborář (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
Přehled tržeb podle úseků (útvarů, středisek apod.)	Ekonomický útvar	Rozborář (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
Přehled výsledků hospodaření podle úseků (útvarů, středisek apod.)	Ekonomický útvar	Rozborář (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
Vývoj zásob podle kategorií	Ekonomický útvar	Rozborář (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
Vývoj pohledávek a závazků (dluhů) z obchodního styku	Ekonomický útvar	Rozborář (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
Vývoj peněžních toků přímou metodou	Ekonomický útvar	Rozborář (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
Rozbor obchodních případů ukončených v uplynulém období	Ekonomický útvar	Rozborář (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
atd.
Podklady pro konsolidovanou účetní závěrku	Ekonomický útvar	Metodik (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
Varianta:
Vypracování konsolidačních pravidel	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (metodik apod.)	xx. xx. 201x
Převzetí podkladů pro konsolidovanou účetní závěrku	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (metodik apod.)	xx. xx. 201x
Vypracování konsolidované účetní závěrky	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (metodik apod.)	xx. xx. 201x
Audit konsolidované účetní závěrky	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (metodik apod.)	xx. xx. 201x
atd.

 

Audit

Po skončení závěrky ABCXYZ a.s. za minulé účetní období bude proveden audit účetní závěrky externí auditorskou firmou AZ s.r.o.

Operace, název účetního případu či úkolu	Odpovědnost – útvar	Odpovědnost – osoba	Termín	Poznámka
Předání podkladů auditorské firmě	Ekonomický útvar	Hlavní účetní (metodika apod.)	xx. xx. 201x
Provádění auditu účetní závěrky	Auditorská firma		xx. xx. 201x
Ukončení auditu účetní závěrky	Auditorská firma		xx. xx. 201x
atd.

 

Výroční zpráva

Po skončení závěrky ABCXYZ a.s. za minulé účetní období bude vypracována Výroční zpráva ABCXYZ a.s., která bude předána externí auditorské firmě AZ s.r.o. k ověření.

Operace, název účetního případu či úkolu	Odpovědnost – útvar	Odpovědnost – osoba	Termín	Poznámka
Vypracování Výroční zprávy ABCXYZ a.s.	Ekonomické oddělení	Metodik (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
Předání Výroční zprávy ABCXYZ a.s. auditorské firmě	Ekonomický útvar	Metodik (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
Provádění auditu	Auditorská firma		xx. xx. 201x
Ukončení auditu Výroční zprávy ABCXYZ a.s.	Auditorská firma		xx. xx. 201x
atd.

 

Valná hromada

Svolání valné hromady ABCXYZ a.s. v termínu a podmínek zákona o obchodních korporacích minulé účetní období bude provedeno takto:

Operace, název účetního případu či úkolu	Odpovědnost – útvar	Odpovědnost – osoba	Termín	Poznámka
Svolání valné hromady ABCXYZ a.s. v termínu a podmínek dle zákonu o obchodních korporacích	Představenstvo a.s.	Předseda představenstva a.s.	xx. xx. 201x
Valná hromada	Představenstvo a.s.	Předseda představenstva a.s.	xx. xx. 201x
Zápis z valné hromady	Představenstvo a.s.	Předseda představenstva a.s.	xx. xx. 201x	Předat hlavnímu účetnímu (účetní apod.)
Zúčtování rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku (úhradě ztráty)	Ekonomické oddělení	Metodik (hlavní účetní apod.)	xx. xx. 201x
atd.

 

Zveřejnění účetní závěrky

Povinnost zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu ABCXYZ a.s. bude splněna podle následujícího harmonogramu:

Operace, název účetního případu či úkolu	Odpovědnost – útvar	Odpovědnost – osoba	Termín	Poznámka
Zveřejnění účetní závěrky a Výroční zprávy ABCXYZ a.s. (ve sbírce listin obchodního rejstříku)	Ekonomický útvar	Metodik (hlavní účetní apod.)	Max. termín valné hromady + 30 dnů
atd.

 

Archivace účetní závěrky a výroční zprávy

Archivace účetní závěrky a výroční zprávy ABCXYZ a.s. bude provedena standardním způsobem a splněna:

Operace, název účetního případu či úkolu	Odpovědnost – útvar	Odpovědnost – osoba	Termín	Poznámka
Zajištění archivace účetní závěrky	Ekonomický útvar	Archivář (hlavní účetní apod.)	n + 10 let
Zajištění archivace výroční zprávy	Ekonomický útvar	Archivář (hlavní účetní apod.)	n + 10 let
atd.

 

Závěr

V této publikaci jsme se pokusili popsat nejdůležitější oblasti, o kterých je nezbytné uvažovat pro případ vyhotovení vnitropodnikových směrnic. Od posledního vydání těchto vnitropodnikových směrnic došlo k několika zásadním legislativním změnám, které jsme se pokusili zapracovat do již Vám známých vzorů. Dále jsme k dosavadním směrnicím přidali některé nové, které by mohly čtenářům být nápomocné při jejich vypracovávání na konkrétní podmínky dané účetní jednotky.

U každé uváděné směrnice jsme se pokusili krátce charakterizovat a uvést legislativní odkazy, nastínit krátký přehled, co by měla směrnice obsahovat, a pokusili jsme se navrhnout nezávazný vzor. Laskavé čtenáře je nezbytné upozornit, že uváděné návrhy mohou v některých účetních jednotkách vyhovovat, v dalších se dá využít jen část, a někde se bude navrhovaný postup jevit jako zcela neaplikovatelný. Vždy je nezbytné vycházet z konkrétních podmínek dané účetní jednotky.

Přestože vypracování vnitropodnikových směrnic patří mezi málo oblíbené činnosti účetních pracovníků, nelze tuto oblast zanedbávat či opomíjet. Vnitropodnikové směrnice neslouží jen ke splnění povinností, ale lze jich využít i ke zkvalitnění řízení účetní jednotky.

Povinnost vypracovat vnitropodnikové směrnice vyplývá z litery legislativních norem, ať již přímo nebo i nepřímo. Především u větších účetních jednotek, se složitou organizační strukturou, mnoha útvary a diferencovanými povinnostmi, pravomocemi a odpovědnostmi za jednotlivé oblasti, se pomocí popisovaných písemností řídí velké množství procesů, které nevyplývají z legislativních norem či předepisovaných požadavků. Vedení firem tak dává do povědomí zaměstnanců, jak se mají v určitých situacích chovat či dělat, čímž se zavádí do každé konkrétní jednotky určitá firemní kultura a zvyky.

Nikde není stanoveno, jakým způsobem má být daná písemnost sepsána, nazvána, vydána, schválena a vnitropodnikově distribuována a archivována. Tyto všechny úkony jsou plně v kompetenci daného subjektu.

Doufáme, že naše pomůcka bude nápomocna všem účetním pracovníkům i osobám, které mají tu nezáviděníhodnou odpovědnost za správně vedené účetnictví, správně sestavenou účetní závěrku včetně správně sestaveného daňové přiznání.

 

K problematice Vnitropodnikové směrnice pro podnikatele a související předpisy jsme uveřejnili:

-   Daňový řád (zák. č. 280/2009 Sb.), str. 5, zákon o daních z příjmů (zák. č. 586/1992 Sb.), str. 59, zákon o dani z přidané hodnoty (zák. č. 235/2004 Sb.), str. 169, zákon o účetnictví (zák. č. 563/1991 Sb.), str. 365, vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., str. 388, České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., str. 423 – Zákony I/2015

-   Občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.), str. 4, zákon o obchodních korporacích (zák. č. 90/2012 Sb.), str. 232 – Zákony II/2015

-   Zákoník práce (zák. č. 262/2006 Sb.), str. 4 – Zákony III/2015

-   Občanský zákoník I s komentářem, Občanský zákoník II s komentářem – monotématiky

-   Smlouvy a vybrané písemnosti dle zákona o obchodních korporacích, str. 101 – Poradce 3/2015

Publikace lze objednat od 9.00 do 15.00 na č. tel.: 558 731 125–127, 732 708 627
nebo e-mail: abo@i-poradce.cz, www.i-poradce.cz