Vnitropodnikové směrnice

Vnitropodnikové směrnice

pro podnikatele

Ing. Vladimír Hruška

Vnitropodnikové směrnice neslouží jen ke splnění si povinností, ale lze jich využít i k daleko účelnějším věcem, a to jako nástroj kvalitního vnitřního řízení účetní jednotky. Majitel či management může správně formulovanou vnitropodnikovou směrnicí prosadit své cíle a záměry. Pro příklad nemusíme chodit daleko – u směrnice týkající se podpisových záznamů (identifikačních záznamů a podpisových vzorů), lze spojit splnění povinnosti vypracovat takovouto písemnost s uvedením delegace odpovědnosti příslušných osob (pokud se například jedná o větší účetní jednotku) za rozhodování a schvalování, například nákupu dlouhodobého majetku či stanovení finančních limitů a na pořizování jednotlivých druhů aktiv na nižších řídících úrovních.

Povinnost vypracovat vnitropodnikové směrnice vyplývá z litery legislativních norem ať již přímo („účetní jednotka stanoví“, „účetní jednotka je povinna“ apod.), nebo nepřímo („účetní jednotka může“, „lze použít“ apod.). Je třeba upozornit, že účetní pracovníci se neobejdou pouze se znalostí výše uvedených „účetních“ předpisů. I v ostatních normách se vyskytují požadavky na rozhodnutí či stanovení postupu. Jako typický příklad uveďme zákon č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani z příjmů) nebo zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce).

Vedle již uvedeného, mají vnitropodnikové směrnice i nezaměnitelnou vnitropodnikovou či vnitroorganizační úlohu. Především u větších účetních jednotek (se složitou organizační strukturou, mnoha útvary a diferencovanými povinnostmi, pravomocemi a odpovědnostmi za jednotlivé oblasti), se pomocí popisovaných písemností řídí velké množství procesů, které nevyplývají z legislativních norem či předepisovaných požadavků. Vedení firem tak dává do povědomí zaměstnanců, jak se mají v určitých situacích chovat či dělat, čímž se zavádí do každé konkrétní jednotky určitá firemní kultura a zvyky. Odlišná situace je naopak u drobných podnikatelů, kteří obvykle rozhodují o jednotlivých otázkách rychle a není obvykle nezbytné tyto požadavky „dávat na papír“. Ovšem i u těchto malých účetních jednotek je povinnost vypracovat ty směrnice, které jsou nezbytné a vyplývají z legislativních norem jako povinné.

Vnitropodnikové směrnice by měly být každoročně revidovány či alespoň kontrolovány. Nemělo by to být však záminkou k účelovým změnám použití účetních metod. Zákon o účetnictví v § 7 odst. 4 zakazuje měnit uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období v následujícím účetním období. To lze provést zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodu změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky. Informace o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním je poté účetní jednotka povinna uvést v příloze v účetní závěrce.

Pravidla stanovená vnitropodnikovými písemnostmi jsou závazná pro všechny pracovníky dané účetní jednotky, či pracovníky v podřízenosti toho, kdo danou písemnost schválil. Z tohoto důvodu je nezbytné rozlišovat váhu jednotlivých písemností a rozhodnutí. U větších účetních jednotek bývá pravomoc k rozhodování o některých aktivitách delegována na nižší vedoucí. Zde lze uvést příklad směrnice pro zabezpečení a řádný chod účetní závěrky, kterou by mohl ve větších podnicích vydávat hlavní účetní, který je zplnomocněn (je nu delegována pravomoc) k rozhodování o termínech a postupech prací, nebo jmenování dílčí inventarizační komise k provedení inventury daného majetku či závazků za daný útvar.

V publikaci Vám přinášíme vnitropodnikové směrnice k problematice cestovních náhrad, inventarizace (provedení a termíny), organizační struktuře, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend.

Cestovní náhrady

Co by měla směrnice například obsahovat:

- poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatelem,

- náhradu jízdních výdajů,

- náhradu jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny,

- náhradu výdajů za ubytování,

- stravné,

- náhradu nutných vedlejších výdajů,

- náhrady při přeložení,

- cestovní náhrady při zahraniční pracovní cestě,

- zahraniční stravné,

- odchylky při poskytnutí cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě,

- společná ustanovení o cestovních náhradách,

- záloha na cestovní náhrady a její vyúčtování,

- apod.

Problematika cestovních náhrad je řešena v zákoníku práce v části sedmé, která se věnuje náhradám výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce.

Poznámka: v této části zákoníku práce nalezneme i náhrady za opotřebování vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce. Výdaje hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou).

Cestovní náhrady jsou rozděleny v zákoníku práce čtyř hlav:

- Obecná ustanovení o náhradách poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce;

- Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele – podnikatele.

Poznámka – celý a přesný název: Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 (zaměstnanci zaměstnavatele, který není státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školskou právnickou osobou zřízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona (s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky);

- Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele – nepodnikatele.

Poznámka – celý a přesný název: Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3;

- Společná ustanovení o cestovních náhradách

Poznámka: úprava cestovních náhrad u „nepodnikatelů“ je řešena tak, že jsou stanoveny odchylky od úpravy platné pro podnikatele.

Není záměrem tohoto příspěvku popisovat celou problematiku cestovních náhrad. Uveďme si, že v rámci vnitřního předpisu podnikatele by měly být upraveny minimálně následující oblasti (vyplývající ze zákoníku práce):

- Tuzemské stravné (viz § 163):

– Prováděcí předpis uvádí každoročně nejnižší hodnotu pro tuzemské stravné ve vazbě na trvání pracovní cesty,

– Krácení stravného v případě, pokud bylo zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá;

- Zahraniční stravné (viz § 170);

– Případné snížení základní sazby zahraničního stravného,

– Krácení zahraničního stravného v případě poskytnutí bezplatného jídla během zahraniční pracovní cesty

- Kapesní (viz § 180);

- Případná paušalizace cestovních náhrad (viz § 182).

Nástin vnitropodnikové směrnice CESTOVNÍ NÁHRADY

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a. s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 202x
Účinnost:	xx. xx. 202x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

Ve ABCXYZ a. s. se poskytují náhrady výdajů při pracovních cestách, při jiných změnách místa výkonu práce, při přijetí do zaměstnání, při přidělení k výkonu práce v zahraničí:

a) osobám, na které se vztahuje zákoník práce,

b) osobám na základě smluvního vztahu, ve kterém jsou sjednány cestovní náhrady.

Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnanec může být vyslán na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě vzájemné dohody, kterou sjednává personální ředitel (vedoucí cestovního odboru apod.). Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.

Zahraniční pracovní cestou se rozumí cesta konaná mimo území České republiky. Zahraniční pracovní cestu schvaluje předseda představenstva (obchodní ředitel, nadřízený apod.). Právo zaměstnance na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky, kterou oznámí zaměstnanec zaměstnavateli (cestovnímu odboru, pracovníkovi ekonomického útvaru apod.), nebo doba odletu z České republiky a příletu do České republiky při letecké přepravě.

Pravidelným pracovištěm se rozumí místo dohodnuté se zaměstnancem v pracovní smlouvě. Toto pravidelné pracoviště sjednává vedoucí personálního oddělení (vedoucí střediska, přímý nadřízený apod.) v okamžiku sjednávání pracovní smlouvy.

Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele

Vyslání zaměstnance na pracovní cestu je ve ABCXYZ a. s. vždy závislé na účelu a cíli pracovní cesty. Ta musí být uskutečněna za účelem plnění pracovních povinností.

Vyslání na pracovní cestu musí být projednáno se zaměstnancem alespoň pět pracovních dnů (tři, deset dní, měsíc apod.) před zahájením pracovní cesty. Pro případ překážek na straně zaměstnance (zdravotní problémy, nemoc apod.) je stanoven náhradník, který musí být seznámen s cílem a povinnostmi pracovní cesty.

Stanovení rozsahu a cíle pracovní cesty se určuje na Cestovním příkazu (ústně, pokud zaměstnanec netrvá na písemném příkazu), na kterém musí být stanoveno:

- název zaměstnavatele (ABCXYZ a. s.),

- osobní číslo zaměstnance (evidenční číslo apod.),

- jméno, příjmení, bydliště,

- počátek cesty (místo, datum a hodina nástupu na pracovní cestu),

- místo jednání či výkonu práce,

- účel cesty,

- doba trvání pracovní cesty (včetně výkonu práce na cestě, případné přesčasy apod.),

- způsob dopravy při pracovní cestě,

- určený dopravní prostředek (u vlastního vozidla druh, evidenční značka),

- určení spolucestujících,

- stanovení zálohy a závdavků včetně oznámení o způsobu a místa vyplacení,

- ukončení pracovní cesty (místo a datum),

- případně další podmínky pracovní cesty.

Osobou odpovědnou za schválení vyslání zaměstnance na pracovní cestu je ve ABCXYZ a. s. předseda představenstva (obchodní ředitel, finanční ředitel, přímý nadřízený apod.).

V případě vyslání na zahraniční pracovní cestu je třeba ověřit platnost dokladů zaměstnance, případně zařídit lékařské prohlídky, očkování apod. Odpovědnost za splnění veškerých náležitostí nese vedoucí personálního oddělení (cestovního odboru, oddělení obchodního styku, přímý nadřízený apod.).

Tento odpovědný pracovník předá zaměstnanci 3 dny (týden, měsíc apod.) před nástupem na pracovní cestu Instrukční list (itinerář, popis cesty apod.), ve kterém budou uvedeny hlavní úkoly, postup plnění pokynů, záměry zaměstnavatele apod.

Varianta: Instrukční list (itinerář, popis cesty apod.), ve kterém budou uvedeny hlavní úkoly, postup plnění pokynů, záměry zaměstnavatele apod., se předává zaměstnanci i při tuzemských pracovních cestách.

Dále bude zaměstnanec vybaven příslušným tiskopisem pro předání zprávy o průběhu pracovní cesty, který je zaměstnanec povinen předat svému nadřízenému (předsedovi představenstva, obchodnímu řediteli, výrobnímu řediteli apod.) do pěti dnů (deseti dnů, měsíce pod.) po ukončení pracovní cesty.

V této cestovní zprávě zaměstnanec uvede:

- rozsah služební cesty (kam, v jakém termínu apod.),

- účastníky cesty,

- účel cesty (přehled navštívených obchodních partnerů či institucí apod.),

- odbornou část zprávy (náplň jednání, poznatky z těchto jednání, získané materiály, zhodnocení získaných informací, návrhy na využití získaných poznatků apod.),

- vyjádření ostatních okolností pracovní cesty,

- apod.

Varianta: Příslušný tiskopis pro předání zprávy o průběhu pracovní cesty je povinen zaměstnanec předat svému nadřízenému i při tuzemských pracovních cestách.

Náhrada jízdních výdajů

Ve ABCXYZ a. s. se k pracovním cestám používají služební motorová vozidla. Využít soukromého motorového vozidla zaměstnance lze pouze v případě, kdy vozový park obchodní korporace je vyčerpán a vyslání na pracovní cestu zaměstnance je nezbytné a není ji možno uskutečnit jiným, náhradním druhem dopravy

Ve ABCXYZ a. s. žádá o použití soukromého motorového vozidla zaměstnance při pracovní cestě pouze vedoucí cestovního referátu (finanční ředitel, předseda představenstva, personální ředitel apod.). Žádost musí být projednána a informace o použití soukromého motorového vozidla uvedena na cestovním příkaze, který zaměstnanec obdrží, minimálně předcházející den (2 dny, týden apod.) pracovní cestě.

Žádat použití soukromého motorového vozidla zaměstnance lze pouze v případě, kdy zaměstnanec prokáže, že jeho vozidlo je zákonem pojištěné (povinné ručení), havarijně pojištěné a pojistné je na dané období zaplacené. Odpovědnost za tuto kontrolu má vedoucí cestovního referátu (finanční ředitel, předseda představenstva, personální ředitel apod.).

Varianta: O použití soukromého motorového vozidla zaměstnance bez havarijního pojištění lze žádat pouze ve výjimečných případech. Schválení musí být provedeno předsedou představenstva (finančním ředitelem apod.).

V případě využití soukromého motorového vozidla pro pracovní cestu přísluší zaměstnanci za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady (4,70 Kč) a náhrada za spotřebované pohonné hmoty. Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu se sazba základní náhrady ve ABCXYZ a. s. za 1 km jízdy zvýší o 15 % (30 %, 45 % apod.).

Vedoucí cestovního referátu je povinen zabezpečit kopii technického průkazu od zaměstnance při první žádosti o využití soukromého motorového vozidla. Tento doklad bude sloužit k dokladování a k výpočtu průměrné spotřeby. V případě, že motorové vozidlo nemá v technickém průkazu uvedenu spotřebu pohonných hmot, je zaměstnanec povinen předložit vedoucímu cestovního referátu nejdéle v den nástupu (v den podání vyúčtování apod.) kopii technického průkazu motorového vozidla obdobného – se stejným počtem válců (údaj stanovený autorizovanou zkušebnou).

Použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu schvaluje vedoucí cestovního referátu (technolog, výrobní ředitel, vedoucí oddělení doprava apod.).

V případě použití soukromého nákladního vozidla či autobusu je výše základní náhrady na úrovni dvojnásobku náhrady pro osobní silniční motorová vozidla.

Vedoucí cestovního referátu (vedoucí ekonomického úseku apod.) povinně seznámí zaměstnance s tím, že při výpočtu výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty se vychází z ceny pohonné hmoty prokázané zaměstnancem, tzn. dokladem od čerpací stanice ze dne uskutečnění pracovní cesty. V případě vícedenní pracovní cesty jeden z těchto dnů. Prokáže-li zaměstnanec cenu pohonné hmoty více doklady o jejím nákupu v souvislosti s pracovní cestou, vypočítá se cena pohonné hmoty pro určení výše náhrady aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen. Pokud po skončení pracovní cesty zaměstnanec neprokáže cenu pohonné hmoty, vypočte se výše náhrady z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí platné na dané období.

Náhrada jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny

Zaměstnanci ABCXYZ a. s. vyslanému na pracovní cestu delší než 7 po sobě následujících kalendářních dnů přísluší náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny do místa bydliště. V případě potřeby může zaměstnanec požádat vedoucího cestovního referátu (finančního ředitele, personálního ředitele apod.) o schválení změny – v podobě dohodnutého pobytu rodiny (je-li odlišný od trvalého pobytu, např. při přechodném ubytování, dovolené rodiny, umístění v nemocničním prostředí apod.). Schválení této změny musí být učiněno před nástupem na pracovní cestu.

Náhrada výdajů za ubytování

Zaměstnanci ABCXYZ a. s. vyslanému na pracovní cestu přísluší náhrada prokázaných výdajů za ubytování bez omezení kategorie hotelu (s omezením hotelu do kategorie xx apod.). Výdaje za ubytování se prokazují daňovým dokladem, kde musí být uvedeny náležitosti (daňového) dokladu včetně jména zaměstnance a jeho zaměstnavatele.

Stravné

Zaměstnanci ABCXYZ a. s. vyslanému na tuzemskou pracovní cestu přísluší stravné, které činí:

délka pracovní cesty	varianta 1	varianta 2	atd.
5–12 hod.	142 Kč	120 Kč	131 Kč
12–18 hod.	219 Kč	181 Kč	200 Kč
více než 18 hod.	340 Kč	284 Kč	312 Kč

Pokud je zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, zaměstnavatel za každé uvedené jídlo stravné krátit o hodnotu:

- 70 % (60 %, 50 % apod.) stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

- 35 % (30 %, 15 % apod.) stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

- 25 % (20 %, 10 % apod.) stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Za poskytnuté občerstvení na pracovní cestě se stravné nekrátí.

Případnou míru krácení stravného oznámí zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracovní cestu. Pokud tak neučiní, stravné se nekrátí.

Míru krácení stravného oznámí zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracovní cestu. Oznámení za toto krácení je v kompetenci vedoucího cestovního referátu (vedoucího ekonomického oddělení apod.) dle základních podmínek uvedených v Kolektivní smlouvě (vnitřním předpisu).

Pro řidiče ABCXYZ a. s., kteří jsou vysláni na pracovní cestu, aniž by splnili podmínky pro nárok na stravné (méně než 5 hodin v každém dni, ale celkem alespoň 5 hodin), se stravné vyplácí podle ujetých kilometrů (čekací doby apod.) ve výši 71 Kč (60 Kč apod.) v každém z obou kalendářních dnů.

Náhrada nutných vedlejších
výdajů

Zaměstnanci ABCXYZ a. s. vyslanému na pracovní cestu přísluší náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů. Tyto výdaje se:

- prokazují příslušnými doklady (např. vstupenky, parkovné, sprchy apod.),

- prohlašují (např. telefonické hovory vztahující se k plnění úkolů a cílů služební cesty).

O oprávněnosti nutných vedlejších výdajů v případě sporu mezi oddělením cestovního referátu a zaměstnancem rozhoduje s konečnou platností finanční ředitel (předseda představenstva, vedoucí cestovního referátu apod.).

Náhrady při přeložení a dočasném přidělení

V souvislosti s výkonem práce může ve ABCXYZ a. s. dojít:

- ke změnám místa výkonu práce, např. při dočasném přidělení zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě,

- k přeložení z důvodu nezbytné provozní potřeby.

V těchto případech zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhrady jako při pracovní cestě v rozsahu a do stanovené výše.

Obchodní korporace ABCXYZ a. s. poskytuje zaměstnanci náhrady jako při pracovní cestě nejvýše v rozsahu a do stanovené výše v případech:

- je-li tak písemně sjednáno se zaměstnancem (při vzniku pracovního poměru, před pracovní cestou apod.),

- při přeložení na žádost zaměstnance.

Ve výjimečných případech zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu prokázaných stěhovacích výdajů, a to v případech:

- při přeložení na žádost zaměstnance,

- při dočasném přidělení zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě,

- při přeložení z důvodu nezbytné provozní potřeby.

Uplatnit poskytování náhrad zaměstnanci jako při pracovní cestě nejvýše v rozsahu stanoveném v Kolektivní smlouvě lze v případě vzniku pracovního poměru v profesích svářeč a obráběč (účetní, uklízečka apod.) a konkrétní podmínky pracovní smlouvy sjednává vedoucí personálního odboru (finanční ředitel, jednatel apod.). Tyto náhrady však lze zaměstnanci poskytovat nejdéle po dobu 4 let (2 let, 18 měsíců apod.).

Cestovní náhrady při zahraniční pracovní cestě

Ve ABCXYZ a. s. se pro poskytování náhrad při zahraničních pracovních cestách postupuje shodně jako u tuzemských pracovních cest s výjimkami uvedenými dále.

Náhrada jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny

Ve ABCXYZ a. s. se stanoví podmínky pro poskytování náhrad zaměstnancům k návštěvě rodiny při zahraniční pracovní cestě takto:

- zahraniční pracovní cesta trvá více než měsíc (20 kalendářních dnů, 10, 15 dnů apod.),

- zahraniční stravné bude při cestě k návštěvě rodiny počítáno do okamžiku překročení státní hranice,

- návštěva rodiny musí být do místa bydliště, popřípadě do jiného předem dohodnutého místa pobytu člena rodiny a zpět.

Varianta: Zahraniční pracovní cesta bude ukončena dnem návratu do místa trvalého pobytu. Další zahraniční pracovní cesta bude zahájena při odjezdu zpět.

Zahraniční stravné

Při zahraniční pracovní cestě přísluší zaměstnanci ABCXYZ a. s., za podmínek stanovených v zákoníku práce, stravné v cizí měně. Výši stravného v cizí měně určí pracovnice cestovního referátu (ekonomického oddělení, finančního úseku apod.) ze základní sazby stravného stanovené pro stát, ve kterém se předpokládá, že zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času, dle základních podmínek uvedených v Kolektivní smlouvě (vnitřním předpisu).

Výši základních sazeb stravného v cizí měně stanoví vyhláška Ministerstva financí, která je k dispozici k nahlédnutí u vedoucího cestovního referátu (sekretariátu finančního ředitele apod.). Zde je také možné, aby se všichni zaměstnanci seznámili s poskytnutou výší stravného v cizí měně před odjezdem na pracovní cestu. Stravné ve výši základní sazby přísluší zaměstnanci, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin

Stravné v cizí měně ve výši dvou třetin (80 %, apod.) přísluší zaměstnanci, pokud doba zahraniční pracovní cesty strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin

Trvá-li doba strávená mimo území České republiky 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na stravné, přísluší výše stravného ve výši jedné třetiny sazby zahraničního stravného.

Pokud trvá doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje.

Obchodní korporace ABCXYZ a. s. poskytuje zaměstnancům stravné nižší, než je stanovená základní sazba stravného, o 25 % (10; 15; 22,5 % apod.) pro Rusko (USA, SRN apod.).

ABCXYZ a. s. poskytuje zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě zálohu v cizí měně v rozsahu a ve výši podle předpokládané doby trvání a podmínek zahraniční pracovní cesty. Kalkulaci na každou (zahraniční) pracovní cestu sestavuje pracovník cestovního referátu (pokladní, pracovník ekonomického úseku apod.). S výší poskytnuté zálohy je pracovník vysílající na (zahraniční) pracovní cestu seznámen nejdéle dva dny (tři, pět dní, týden apod.) před termínem pracovní cesty. Záloha je vyplácena prostřednictvím oddělení pokladny (sekretářky finančního ředitele apod.).

Varianta: Ve ABCXYZ a. s. se záloha v cizí měně nebo její část po dohodě se zaměstnancem poskytuje pomocí platební karty firmy (cestovním šekem).

Pokud požádá zaměstnanec o poskytnutí zálohy na stravné v cizí měně v jiné měně než stanovené vyhláškou Ministerstva financí pro příslušný stát, může zaměstnavatel tuto měnu poskytnout. Takovéto požadavky lze vznášet ze strany zaměstnance maximálně do dvou dnů (pěti, tří dnů apod.) přede dnem vyplacení zálohy. Dohodu o vyplacení takovéto zálohy sjednává se zaměstnancem vedoucí cestovního referátu (vedoucí finančního oddělení, finanční ředitel apod.).

Při určení výše zahraničního stravného v dohodnuté měně se nejprve zjistí korunová hodnota zahraničního stravného, která se přepočítá na dohodnutou měnu. Pro určení korunové hodnoty zahraničního stravného a částky zahraničního stravného v dohodnuté měně se použijí kurzy vyhlášené Českou národní bankou a platné v den vyplacení zálohy.

Při vyúčtování poskytnuté zálohy v cizí měně zaměstnavatel ABCXYZ a. s. přijímá od zaměstnance přeplatek zálohy v nespotřebované poskytnuté měně nebo v měně, na kterou ji zaměstnanec směnil v zahraničí. V případě, že zaměstnanec nemá cizí měnu, přeplatek vrací v měně české.

Pokud zaměstnavatel poskytl zálohu nižší, doplatek po skončení pracovní cesty se poskytuje v měně české, popřípadě v cizí měně. Dohodu o vyplacení doplatku v cizí měně sjednává se zaměstnancem vedoucí cestovního referátu (vedoucí finančního oddělení, finanční ředitel apod.).

Odchylky při poskytnutí cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě

V ABCXYZ a. s. je stanoveno, vedle stravného, kapesné v cizí měně ve výši 40 % (10; 15; 18,5 % apod.) stravného určeného podle vyhlášky Ministerstva financí, ve vazbě na dobu trvání zahraniční pracovní cesty.

Varianta 1: Kapesné je poskytováno pouze při pracovních cestách – montážích.

Společná ustanovení o cestovních náhradách

Paušalizace cestovních náhrad

Zaměstnanci ABCXYZ a. s. vyslanému na pracovní cestu přísluší náhrada prokázaných jízdních výdajů. Jízdní výdaje se prokazují originálními jízdenkami předanými do referátu cestovních náhrad (pokladny, ekonomického úseku apod.) při vyúčtování cestovních výdajů.

Varianta: Ve ABCXYZ a. s. se stanovuje paušál (např.) pro pracovníka finančního oddělení takto:

vyzvednutí podkladů a tržby z podnikového obchodu – denně,

- cena zpáteční jízdenky 80 Kč (30 Kč, 50 Kč apod.),

- měsíční paušál = 40 Kč (30 Kč, 76 Kč apod.) × počet pracovních dnů v kalendářním měsíci.

V případě změny ceny zpáteční jízdenky bude přehodnocena i tato kalkulace.

Záloha na cestovní náhrady a její vyúčtování

Po skončení pracovní cesty je zaměstnanec povinen se do 10 pracovních dnů dostavit do oddělení cestovního referátu (ekonomického oddělení, účtárny apod.), kde předloží zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování pracovní cesty. V případě nevyužité celé části zálohy zbytek vrátí do pokladny.

Pracovník oddělení cestovního referátu (ekonomického oddělení, účtárny apod.) je povinen do 10 pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů provést vyúčtování pracovní cesty zaměstnance. Pracovník oddělení cestovního referátu (ekonomického oddělení, účtárny apod.) pozve zaměstnance k vyúčtování pracovní cesty. Doklady budou oboustranně odsouhlaseny a podepsány. Veškeré (oboustranné) finanční nároky budou vyúčtovány a vyplaceny též v tomto termínu. Odpovědnost za splnění těchto termínů má vedoucí oddělení cestovního referátu (vedoucí ekonomického oddělení, účtárny apod.).

Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě vyšší, než činí nároky zaměstnance, vrací zaměstnanec zaměstnavateli v měně, kterou mu zaměstnavatel poskytl, nebo v měně, na kterou zaměstnanec tuto měnu v zahraničí směnil, nebo v české měně. Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě nižší, než činí nároky zaměstnance, doplácí zaměstnavatel zaměstnanci v české měně. Při vyúčtování zálohy použije zaměstnavatel zaměstnancem doložený kurz, kterým byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu, a kurzy devizového trhu a přepočítací poměry.

Odpovědnost za správné použití kurzů má účetní všeobecné účtárny (účetní, hlavní účetní apod.).

Inventarizace (provedení a termíny)

Co by měla směrnice například obsahovat:

- majetek a závazky podléhající inventarizaci,

- fyzická a dokladová inventura,

- okamžik provedení inventarizace,

- inventarizační rozdíly,

- přirozené úbytky v rámci norem,

- postup před zahájením inventarizace,

- stanovení zodpovědných pracovníků,

- seznámení odpovědných pracovníků s úkolem a cílem celé inventarizace,

- prověření platnosti dohod o odpovědnosti,

- podpis tzv. Prohlášení,

- postup provádění jednotlivých inventur,

- jednotlivé kroky (dílčí) inventarizační komise,

- apod.

Povinnost provádět inventarizaci je uvedena přímo v § 6 odst. 3 zákona o účetnictví. Na základě tohoto ustanovení jsou účetní jednotky povinny inventarizovat veškerý majetek a závazky. Pokud by účetní jednotka inventarizaci neprovedla, stává se účetnictví neprůkazným (viz § 8 odst. 4 zákona o účetnictví), což je poměrně závažný problém. Vlastní inventarizace je v zákoně o účetnictví řešena v rámci § 29 a 30. Inventarizace je také jednou z nutných podmínek a předpokladů pro schválení účetní závěrky auditorem.

Inventarizace představuje souhrn činností směřujících k porovnání zjištěného skutečného stavu jednotlivých druhů majetku a závazků s jejich účetními hodnotami (stavem). Po vyhodnocení výsledků inventarizace účetní jednotka zjistí, zda stavy aktiv a pasiv vykázané v účetní závěrce jsou reálné. Inventarizace má také důležitý vliv na oceňování a tvorbu opravných položek či rezerv. Při jejich tvorbě by účetní jednotky měly vzít v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.

Každá účetní jednotku by měla vyhotovit vnitropodnikovou směrnici, která uvedenou problematiku podrobně řeší a stanovuje postupy přímo na konkrétní podmínky daného subjektu.

Jak přímo zákon o účetnictví uvádí, účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení. Inventarizaci účetní jednotky provádějí jako řádnou nebo mimořádnou (periodická inventarizace) nebo průběžnou inventarizaci, kterou lze provádět i v průběhu účetního období.

Periodická a průběžná inventarizace

Inventarizaci jsou účetní jednotky povinny provádět k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou. Tuto inventarizaci zákon o účetnictví nazývá jako periodickou inventarizaci. Vedle toho zákon o účetnictví definuje i průběžnou inventarizaci, kterou mohou účetní jednotky provádět i v průběhu účetního období. Takovou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž:

- účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob a

- u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží.

Termín průběžné inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období.

Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky při zjišťování skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni (rozhodný den), a mohou dokončit zjišťování skutečného stavu podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem. Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončit inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.

Inventarizace v ostatních případech

Vedle povinně prováděných inventarizací mohou pochopitelně účetní jednotky provádět inventarizace zcela mimořádné. Takováto situace nastane v okamžiku podezření z krádeží ve skladech, prodejnách apod. Tehdy je třeba zjistit skutečný stav majetku okamžitě, bez otálení. Do vnitropodnikové směrnice je tedy vhodné zapracovat technický postup vyhlašování mimořádných inventur a vypracovávání inventurních soupisů, aby nebylo třeba toto „vymýšlet“ v okamžiku, kdy nastane nějaká mimořádná situace.

Inventarizaci lze provádět i v ostatních případech, protože zákon o účetnictví stanovuje, že nejsou dotčena ustanovení o provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů. V této souvislosti je třeba připomenout zákoník práce, kde v § 254 je ošetřena problematika, na kterou se často v praktickém životě zapomíná (zásadní otázka ve vazbě na odpovědnost za svěřené hodnoty), a to je inventarizace. Inventarizace se provádí při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru.

Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, se inventarizace provádí:

- při uzavření dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci,

- při zániku všech těchto dohod,

- při výkonu jiné práce,

- při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců,

- při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoli ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu,

- popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti.

Jestliže zaměstnanec se společnou odpovědností, jehož pracovní poměr skončil, nebo který vykonává jinou práci, nebo který byl převeden na jinou práci, nebo který byl převeden na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací. V této situaci je vhodné předat každé zainteresované straně (po provedené inventarizaci) jedno vyhotovení inventurního soupisu pro řešení případných budoucích sporů či problémů.

Fyzická a dokladová inventura

Podle stávajícího znění zákona o účetnictví účetní jednotky zjišťují při inventarizaci skutečné stavy majetku a závazků a zaznamenávají je v inventurních soupisech. Tyto stavy zjišťují:

- fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci. Fyzickou inventurou by se tedy měl ověřovat například dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek – pokud fyzicky existuje (akcie, písemné listiny apod.), hotovost v pokladně a ceniny, zásoby (materiál, nedokončená výroba, výrobky, polotovary vlastní výroby, zvířata apod.),

- dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů. Jde tedy o majetek, u kterého z nějakého vážného důvodu nelze provádět inventuru fyzickou. Jde tedy o ověření účetních stavů pomocí různých druhů písemností, které jsou v době provádění dokladových inventur v účetní jednotce, či je třeba je získat. Může se jednat o písemnosti, které je třeba opatřit od obchodních partnerů (dodavatelů, odběratelů), např. při ověřování stavů pohledávek a závazků. Při dokladové inventarizaci dále využíváme smlouvy (leasingové smlouvy, smlouvy s pojišťovnami, bankami, spisy ověřující soudní spory, prohlášení hmotně odpovědných či jiných pracovníků ke stavu majetku, který se dočasně nenachází v účetní jednotce apod.). Dokladovou inventurou by se měl prověřovat například dlouhodobý nehmotný majetek (částečně i fyzickou inventurou), dlouhodobý finanční majetek (není-li v listinné podobě), pohledávky, závazky (dluhy), opravné položky, rezervy (částečně i fyzickou inventurou – např. posouzení aktuálního stavu majetku, na který se rezerva tvoří), časové rozlišení nákladů a výnosů, dohadné položky apod.

Při inventarizaci účetní jednotky postupují tak, že provádějí jednu nebo více inventur a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví.

Účetní jednotky mohou při fyzické inventuře zjišťovat skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby, případně mohou využívat účetní záznamy, které prokazují jeho existenci.

Inventurní soupis

Další pojem, který jsme výše uvedli, a nyní se u něj zastavíme, je inventurní soupis. Inventurní soupisy se vyhotovují (či ověřují) v rámci nejdůležitější fáze inventarizace – v okamžiku zjištění skutečných stavů majetku a závazků účetní jednotky. Vypracování inventurních soupisů v praxi většinou probíhá:

- sepisováním fyzicky (či dokladově) zjištěného stavu (který se později porovnává se stavem účetním),

- odsouhlasováním (odškrtáváním) fyzicky (dokladově) zjištěného stavu s účetním stavem (sestavou) a doplňováním dalších fyzicky (dokladově) zjištěných stavů majetku a závazků do tohoto soupisu.

V případě vyhotovování inventurních soupisů sepisováním je vhodné (v zájmu průkaznosti) používat předem stanovené formuláře či tiskopisy, do kterých by se měl zjištěný majetek zapisovat (samozřejmě čitelně, a ne obyčejnou tužkou!). Tyto soupisy by měly být očíslovány (ostránkovány). Podpisové záznamy odpovědných osob či opravy by měly být prováděny v souladu se zákonem o účetnictví. Počet vyhotovovaných inventurních soupisů je v kompetenci účetní jednotky. Z praxe lze doporučit při „běžných“ inventarizacích „1 + 1“ vyhotovení (1x založeno v účtárně, 1x slouží pro potřeby oddělení či útvaru, kterého se inventurní soupis týká).

Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat dále uvedené informace:

a) skutečnost, zda se jedná o fyzickou nebo dokladovou inventuru, a to tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky též jednoznačně určit,

b) podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,

c) způsob zjišťování skutečných stavů,

d) ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,

e) ocenění majetku při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,

f) okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,

g) rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,

h) okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

Při průběžné inventarizaci mohou být inventurní soupisy nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů.

Sesouhlasení zjištěného stavu s účetním stavem by se mělo provést po skončení fyzických či dokladových inventur. Jde o porovnání účetního stavu s celkovými stavy zjištěnými dokladovou či fyzickou inventurou. Při porovnávání zjištěného skutečného stavu se stavem účetním velice záleží na způsobu a technice provádění inventarizace. Některé informační systémy například umožňují po zadání zjištěných skutečných stavů vypracování automatizovaných sestav inventurních soupisů s vyčíslením inventurních rozdílů. Pokud nemáme k dispozici takový software, nezbývá než odškrtat či jinak odsouhlasit fyzický stav s účetními hodnotami. Pokud se vychází z účetních podkladů, nebývá takovéto zjištění větším problémem. V případě, kdy se vypracovávají ruční inventurní soupisy, je v některých případech dost obtížné a časově náročné vyjádřit správnou výši inventarizačních rozdílů. O nich se zmiňujeme dále.

Inventarizační rozdíly

Podle § 30 odst. 10 zákona o účetnictví se inventarizačním rozdílem rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat stanoveným způsobem. Definují se zde tři inventarizační rozdíly. Jde o:

- manko – dochází k němu v případě, kdy skutečný stav je nižší než stav v účetnictví,

- schodek – týká se peněžních hotovostí a cenin v případě, kdy je fyzický stav nižší než stav v účetnictví,

- přebytek – je definován za situace, když skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví.

Mankem nejsou technologické a technické ztráty vznikající např. rozprachem, vyschnutím v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu. Jde o tzv. ztráty v rámci přirozených úbytků zásob. Toto je účetní pohled. Z hlediska zákona o daních z příjmů, se za manka nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikajících např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, které jsou pro účely zákon o daních z příjmů hmotným majetkem, a to do ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanoveného poplatníkem. I v tomto případě je velice významná vnitropodniková směrnice, ve které jsou uvedeny podmínky dané pro konkrétní účetní jednotku. Při tvorbě této písemnosti je třeba mít na paměti, že správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a jde o obvyklou výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností. Pokud tomu tak není, správce daně o zjištěný rozdíl upraví základ daně.

V našem vzoru rozdělujeme pravidla na dvě vnitropodnikové směrnice:

1. obecné zásady (platné bez ohledu na termín inventarizace),

2. podrobné podmínky pro konkrétní termín inventarizace.

Nástin vnitropodnikové směrnice INVENTARIZACE – OBECNÉ ZÁSADY

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a. s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 202x
Účinnost:	xx. xx. 202x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:
Revize č.:
Rozdělovník:

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upravuje v obchodní korporaci ABCXYZ a. s. základní zásady pro inventarizaci majetku a závazků v ABCXYZ a. s. Cílem inventarizace je podat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

Inventarizaci podléhá:

- veškerý majetek a závazky s vlastnickým nebo jiným právem,

- veškerý majetek a závazky sledované na podrozvahových účtech,

- veškerý majetek a závazky, které nejsou ve vlastnictví ABCXYZ a. s., nesledují se ani na podrozvahové evidenci, avšak v době provádění inventarizace se nacházejí v akciové společnosti (nutnost zaúčtovat na podrozvahové účty či jinak specifikovat a vyjasnit).

Předseda představenstva každoročně vydá vnitropodnikovou směrnici (rozhodnutí apod.) o provedení inventarizace v ABCXYZ a. s. V této vnitropodnikové směrnici (rozhodnutí apod.) bude vymezen rozsah inventarizace majetku a závazků a stanoven harmonogram vlastní inventarizace a vyhodnocení výsledků.

Varianta: Ve vnitropodnikové směrnici (rozhodnutí apod.) předsedy představenstva bude jmenována ústřední inventarizační komise (ÚIK).

Fyzická a dokladová inventura

Zjišťování skutečného stavu majetku a závazků se v ABCXYZ a. s. ke stanovenému okamžiku se provádí:

- inventurou fyzickou (zjišťování skutečného stavu majetku hmotné povahy přepočítáním, zvážením, změřením atd.),

- inventurou dokladovou (zjišťování skutečného stavu kontrolou existence a úplností dokladů, tj. porovnání účetního stavu s příslušnými doklady).

Okamžik provedení inventarizace

Inventarizace v ABCXYZ a. s. může být vyhlášena jako:

- Řádná – inventarizuje se majetek a závazky ke dni řádné účetní závěrky, která se provádí každoročně k 31. 12. (k rozvahovému dni hospodářského roku, např. k 31. 5. apod.). U zásob se provádí jednorázová fyzická inventura každoročně k 31. 10. s doložením stavu hmotného majetku ke konci rozvahového dne stavem fyzické inventury od 1. 11. (k rozvahovému dni hospodářského roku, např. k 31. 3. apod., provádí se inventarizace průběžná – u zásob každý měsíc 1/12 specifikovaná dle pokynů vedoucího zásobování apod.).

- Mimořádná – provádí se ke dni sestavení mimořádné účetní závěrky, tj.:

– ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměny obchodní korporace,

– ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace,

– v ostatních případech, ve kterých sestavují podle zvláštních právních předpisů mimořádnou účetní závěrku,

– atd.

Mimořádnou inventarizaci vyhlašuje předseda představenstva (finanční ředitel apod.) při výše uvedených skutečnostech Příkazem předsedy představenstva (rozhodnutím, písemným příkazem apod.)

- Zcela mimořádná – provádí se pouze u vybraného druhu majetku či vybraném místě uložení majetku:

– při uzavření dohody o odpovědnosti s pracovníkem,

– při zániku dohody o odpovědnosti s pracovníkem,

– při převedení pracovníka na jinou práci nebo jiné pracoviště,

– při přeložení a při skončení pracovního poměru pracovníka, který měl uzavřenu dohodu o odpovědnosti,

– po mimořádných událostech (např. živelní pohroma, vloupání, zpronevěra),

– z rozhodnutí představenstva (valné hromady, předseda představenstva apod.),

– atd.

Zcela mimořádnou inventuru nařizuje předseda představenstva (odborný ředitel, vedoucí střediska apod.) a je vyhlášena okamžikem podepsání příkazu k provedení inventury (vydáním vnitropodnikové směrnice apod.).

Fyzické inventury se musí zúčastnit pracovník odpovědný za svěřený majetek. Jde-li o inventuru při změně odpovědného pracovníka, musí se jí zúčastnit pracovník funkci odevzdávající i přejímající. Pokud se fyzické inventury nemůže odpovědný pracovník zúčastnit a nikoho za sebe před stanoveným zahájením inventury neurčil, popř. ani nemohl určit (např. onemocnění, úmrtí), provede se inventura za účasti pracovníka, kterého určí předseda představenstva (odborný ředitel, vedoucí střediska apod.).

Inventarizační rozdíly

Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným dle zákona o účetnictví, přičemž:

- Manko – jde o rozdíl, kdy skutečně zjištěný stav je nižší než stav v účetnictví, popřípadě jde o schodek u peněžních hotovostí a cenin.

- Přebytek – jedná se o rozdíl, kdy skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví;

- Schodek – týká se peněžních hotovostí a cenin v případě, kdy je fyzický stav nižší než stav v účetnictví.

Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.

Před definitivním vyčíslením mank a přebytků lze v ABCXYZ a. s. zohlednit tzv. přirozené úbytky v rámci norem. Pro výpočet přirozených úbytků v rámci norem jsou v ABCXYZ a. s. stanovena přípustná procenta úbytků na základě dlouholetých zkušeností odpovědných pracovníků (výše procentních úbytků je stanovena v příloze k této vnitropodnikové směrnici, v samostatné vnitropodnikové směrnici apod.). Pro jejich použití platí v ABCXYZ a. s. následující zásady:

Přirozené úbytky v rámci norem

Přirozené úbytky jsou stanoveny procentem z celkového obratu materiálu na straně příjmu za období mezi dvěma po sobě provedenými řádnými fyzickými inventurami u jednotlivých položek skladů. V tomto případě se do obratů nezahrnují vnitropodnikové převody.

Varianta: Lze použít i jiný způsob stanovení, záleží na typu účetní jednotky.

Normy úbytků jsou maximální a lze jich použít jen v případě, kdy se při fyzické inventuře zjistí nezaviněný schodek mezi skutečným a účetním stavem zásob tak, jak je vykázán v inventurních soupisech.

Normy úbytků stanoví hodnoty přirozených a technologicky nutných ztrát na zásobách vznikajících úbytkem množství a při zachování stanovené nebo obvyklé péče a opatrnosti při běžném hospodářském provozu účetní jednotky. Tento úbytek může vznikat např.: vysycháním, vypařením, prosakováním, rozbitím, rozprášením, vychlazením, usazováním, táním, odplavením, rozptýlením, rozpadnutím, tvrdnutím, rozkladem, rozdrolením, zvětráním, krájením, řezáním, stříháním, tavením, broušením, leštěním, rozdíly vzniklými nepřesností použitých vážících a měřících prostředků a zařízení, ulpěním na předmětech, jimiž se zásoby přemísťují apod.

Normy úbytků mohou být použity u příslušného skladu v průběhu jednoho účetního období u jedné a téže položky pouze jednou.

Normy úbytků se nevztahují:

- na zboží přejímané a vydávané v kusech nebo v původním balení, kromě zboží křehké povahy,

- na zboží, které prochází skladem jen evidenčně (průběžné dodávky),

- na zaviněná manka, např.

– nezjistitelné ztráty na zásobách vzniklé v důsledku nehod a krádeží,

– na manka způsobená použitím nesprávných metod evidenčních,

– nedodržováním předpisů o manipulaci se zásobami,

– nedodržením bezpečnostních předpisů na ztráty vzniklé odpadem,

– zkažením,

– vadnosti (zmetky),

– špatným balením,

– zmýlením se v počtu nebo druhu,

– nehospodárností apod.,

- na zásoby surovin, polotovarů, výrobků a materiálů, které svým provedením a jakostí neodpovídají technickým podmínkám, popř. smluvním podmínkám,

- na úbytky vzniklé v průběhu pracovního procesu,

- na zjištěné ztráty, které vznikly rozdílem hmotnosti obalů,

- apod.

Změny (aktualizace) norem úbytků

Normy úbytků lze měnit jen k 1. dni nového účetního (inventárního) období na základě podložených výpočtů. Odpovědnost za tyto změny má vedoucí zásobování (technický ředitel, výrobní ředitel apod.).

Normy úbytků:

Výrobky dřevařské ostatní	0,7 %
Výrobky technické z usní a plastů	0,3 %
Materiál spojovací	1,0 %
Barvy a emaily	1,5 %
Atd.

Nástin vnitropodnikové směrnice (PŘÍKAZU) INVENTARIZACE V RÁMCI ÚČETNÍHO OBDOBÍ KALENDÁŘNÍHO ROKU 202x

Název účetní jednotky:	ABCXYZ a. s.
Den a místo vydání:	Praha dne: xx. xx. 202x
Účinnost:	xx. xx. 202x
Identifikace směrnice (číselné označení):
Vypracoval:
Kontroloval:
Schválil:	Předseda představenstva
Revize č.:
Rozdělovník:

Postup před zahájením inventarizace

Z důvodu řádného provedení inventarizace ukládám odborným ředitelům (vedoucím odborů apod.):

- Termín, ke kterému se inventarizace provádí: xx. xx. 202x.

- Pokynem odborného ředitele (vedoucího odboru apod.) písemně stanovit a zabezpečit vypracování prováděcích pokynů a harmonogramů inventarizačních prací ve svém úseku (odboru, středisku, profitcentru apod.), které spadají do jejich správy. Termín: xx. xx. 202x.

- Pokynem odborného ředitele (vedoucího odboru) jmenovat vedoucí dílčí inventarizační komise pro každý druh majetku. Vedoucí DIK je zodpovědný za bezchybné provedení inventury. Kopie pokynů, ve kterých jsou jmenovány DIK, musí být zaslány hlavnímu účetnímu (finančnímu řediteli, metodikovi apod.). Termín: xx. xx. 202x.

- Vypracovat systém kontroly provádění fyzické inventury z hlediska správnosti, úplnosti, kvality a zodpovědnosti příslušných pracovníků s cílem zabezpečit včasné předávání jednotlivých inventurních soupisů a zápisů do účtárny (finančního úseku, hlavnímu účetnímu apod.) v termínech stanovených tímto příkazem. Termín: xx. xx. 202x.

Stanovení zodpovědných pracovníků

- Pro každý inventarizovaný druh (pro příslušné středisko, sklad, oddělení apod.) bude pokynem odborného ředitele (vedoucího odboru apod.) ustanovena dílčí inventarizační komise. Pracovník odpovědný za svěřený majetek musí být členem dílčí inventarizační komise, ale nesmí být předsedou. Termín: xx. xx. 202x.

- Na základě Vnitropodnikové směrnice č. xx/200x Inventarizace majetku a závazků jmenuji ústřední inventarizační komisi v tomto složení:

Předseda:	finanční ředitel	(předseda představenstva apod.)
Tajemník:	hlavní účetní	(metodik účetnictví apod.)
Členové:	technický ředitel
	výrobní ředitel
	obchodní ředitel
	ředitel zásobování
	Atd.

Varianta:

Na základě Vnitropodnikové směrnice č. xx/202x Inventarizace majetku a závazků jmenuji dílčí inventarizační komisi pro inventarizaci:

1. nedokončené výroby (zásob, hotových výrobků, polotovarů vlastní výroby apod.) v tomto složení:

Předseda:	Mgr. Petr Jan
Členové:	Mgr. Petr Janíček
	p. Petr Janoušek
	pí Petra Janíčková
	apod.

2. dlouhodobého hmotného majetku (dlouhodobého nehmotného majetku apod.) v tomto složení:

Předseda:	Ing. Jan Petr
Členové:	Ing. Jan Petříček
	p. Jan Petroušek
	pí Jana Petroušová
	apod.

3. pohledávek (závazků z obchodního styku, úvěry, pokladní hotovost apod.) v tomto složení:

Předseda:	p. Jiří Skrblík
Členové:	pí Jiřina Šetřilová
	p. Jiří Držgrešle
	Ing. Jiří Šetřílek
	apod.

Atd.

Seznámení odpovědných pracovníků s úkolem a cílem celé inventarizace

Za provedení inventarizací a dodržení ustanovení tohoto příkazu odpovídají předsedové dílčích inventarizačních komisí. Předsedové dílčích inventarizačních komisí se musí osobně účastnit všech inventarizačních prací. Vedoucím dílčích inventarizačních komisí ukládám uvést v inventarizačních zápisech:

- neupotřebitelný, popř. přebytečný a nevyužitý majetek a návrh, jak má být s ním naloženo (s uvedením důvodu);

- neupotřebitelné, popř. přebytečné a poškozené (znehodnocené) zásoby, jakož i příčiny jejich poškození (znehodnocení) a navrhnout výši opravných položek, popř. jejich likvidaci;

- pohledávky k odepsání a upozornění na nutnost jejich odepsání,

- termín: xx. xx. 202x.

Prověření platnosti dohod o odpovědnosti

Před zahájením provádění inventur ukládám vedoucím dílčích inventarizačních komisí překontrolovat platnost dohod o odpovědnost. V případě zjištění nedostatků o tom informovat příslušného nadřízeného, který nedostatky odstraní do zahájení inventury. Nenastane-li náprava do tohoto okamžiku, je vedoucí dílčí inventarizační komise povinen informovat ústřední inventarizační komisi, která rozhodne o dalším postupu. Termín: xx. xx. 202x.

Podpis tzv. Prohlášení

Osobám odpovědným za svěřený majetek ukládám předat písemné prohlášení vedoucímu dílčí inventarizační komise:

- že všechny doklady, týkající se stavu a pohybu jimi spravovaného majetku byly odevzdány k zúčtování před zahájením inventur;

- že doklady vztahující se k inventarizovanému majetku do zahájení inventury byly vystaveny a jsou zachyceny v účetnictví nebo na podrozvahových účtech, jestliže je odpovědným i za evidenci inventarizovaného majetku (popř. závazků). Termín: do zahájení inventur

Provádění vlastních inventur

Postup provádění jednotlivých inventur

Inventarizace dlouhodobého majetku

Skutečné stavy dlouhodobého majetku zjištěné fyzickou inventurou provedenou k xx. xx. 202x porovná dílčí inventarizační komise s počítačovou sestavou (inventurním soupisem), ve které budou promítnuty účetní stavy k xx. xx. 202x včetně (počítačová sestava se stavem k předešlému dni – DIK doplní a upřesní apod.). Inventarizační sestava bude dílčí inventarizační komisi předána účtárnou (finančním úsekem, oddělením správy majetku apod.) dne xx. xx. 202x.

Varianta: Dílčí inventarizační komise sepíše fyzicky zjištěný stav do inventarizačních soupisů s uvedením inventárního čísla, názvem dlouhodobého majetku, předpokládanou cenou a umístěním apod.

Na originál sestavy (kopii si ponechá vedoucí dílčí inventarizační komise) doplní podpisové záznamy osoby odpovědné za zjištěné skutečnosti a podpisové záznamy osob odpovědných za provedení inventarizace (dílčí inventarizační komise). Termín: xx. xx. 202x

Inventarizace finančního majetku (cenné papíry a směnky)

K xx. xx. 202x provede pověřená dílčí inventarizační komise fyzickou inventuru cenných papírů a směnek. Na soupisech budou uvedeny ceny pořizovací a ceny nominální, u směnek peněžní suma uvedená na směnce. Soupisy budou předány ústřední inventarizační komisi.

Inventarizace zásob

Inventura materiálu

K xx. xx. 202x provede pověřená dílčí inventarizační komise fyzickou inventuru materiálu dle skladů (místa uložení apod.). Fyzicky zjištěné stavy budou zaznamenávány do formulářů – inventurní soupisy. Po provedení fyzické inventury budou zjištěné stavy porovnány s účetním stavem k okamžiku inventarizace. Inventarizační sestava bude dílčí inventarizační komisi předána účtárnou (finančním úsekem, oddělením controllingu apod.) dne xx. xx. 202x.

Varianta 1: Vzhledem k časové náročnosti a nezbytnosti zásobovat materiálem výrobu, probíhá inventura ve skladech celý měsíc. Požadavky výrobního úseku se zajistí s předstihem a během inventury se uskutečňují pouze nejnutnější výdeje. Pomocí předběžné pracovní sestavy se během měsíce října (listopadu, prosince apod.) provádí fyzická inventura. Případné rozdíly jsou zaznamenávány přímo do pracovních sestav. Zároveň jsou do těchto seznamů prováděny změny stavu materiálu podle příjmů či výdejů během prováděné inventarizace. Zinventarizovaný materiál je ve skladě označen hnědou (bílou, červenou apod.) barvou. Označen je i materiál, který byl přijat během měsíce října (listopadu, prosince apod.). Skutečně zjištěné stavy se porovnají (pořídí) do informačního systému ÚČETNICTVÍ, který následně ocení inventurní rozdíly skladů. Tyto inventurní rozdíly budou promítnuty do účetního stavu materiálu zvláštními inventurními druhy pohybů a proúčtovány dle účetních postupů. Výsledky inventur včetně inventarizačního zápisu dílčí inventarizační komise předá ústřední inventarizační komisi do xx. xx. 202x.

Varianta 2: Inventura materiálu a způsob zaúčtování stavu materiálu k rozvahovému dni

O hodnotu materiálu podle skladové evidence k 31. 12. (rozvahovému dni), která se zjistí způsobem stanoveným ve vnitropodnikové směrnici č. xx/202x Inventarizace majetku a závazků ABCXYZ a. s., se sníží náklady na účtu 501.02 a příslušná hodnota vedlejších pořizovacích nákladů z účtu 501.08. Tato hodnota se převede na účet 112.01. Jedná se o materiál, který byl zakoupen, ale ještě nespotřebován k 31. 12. (rozvahovému dni). Současně se zruší stav materiálu k 1. 1. (prvnímu dni účetního období) na účtu 501.02. Tento materiál je buď již spotřebovaný, nebo je zahrnut ve stavu zásob k 31. 12. (rozvahovému dni).

V rámci inventarizace materiálu k 31. 12. (rozvahovému dni) se provede porovnání účetního stavu na účtu 112.01 s inventurním soupisem materiálu k 31. 12. Inventurní soupis je výsledkem fyzické inventury. Porovnáním účetního a skutečného stavu se zjistí inventarizační rozdíly, které se zúčtují k 31. 12. (rozvahovému dni).

Opravy administrativních chyb při výdeji materiálu – před definitivním vyčíslením mank a přebytků je třeba opravit administrativní chyby (záměny u zásob evidovaných podle jednotlivých druhů). Opravy budou provedeny vystavením odběrních a zpětných lístků (na lístku bude uvedeno množství, název materiálu a ocenění v Kč) během měsíce října (listopadu, prosince apod.). Oddělení zásobování z těchto lístků vyhotoví sestavu (zpracuje v informačním systému ÚČETNICTVÍ apod.), kterou předá ve dvojím vyhotovení nejpozději xx. xx. 202x., aby bylo možné provést vzájemného vyrovnání.

Inventarizace nedokončené výroby

K xx. xx. 202x provede pověřená dílčí inventarizační komise fyzickou inventuru nedokončené výroby dle výrobních provozů (skladů, rozpracovaných míst apod.). Fyzicky zjištěné stavy budou zaznamenávány do formulářů – inventurních soupisů. Po provedení fyzické inventury budou zjištěné stavy porovnány s účetním stavem k okamžiku inventarizace. Inventarizační sestava bude dílčí inventarizační komisi předána účtárnou (finančním úsekem, oddělením controllingu apod.) dne xx. xx. 202x.

Před vytvořením inventurní sestavy je nutné:

a) provést zúčtování všech výdejů veškerého materiálu na zakázková čísla (výrobky apod.)

b) provést všechna hlášení splněných operací

c) převést zakázky na mezisklady a sklady, kde se fyzicky nalézají k okamžiku inventarizace (k xx. xx. 202x).

Varianta 1:

Fyzicky zjištěny stav k xx. xx. 202x se uvede na soupisových lístcích podle jednotlivých zakázkových čísel (označení, výrobky apod.) v souladu s průvodkami a výkresy. Inventarizují se všechna zakázková čísla. Na soupisových lístcích musí být uveden počet kusů, předmět, běžné číslo odebraného materiálu a poslední provedené operace, odhad rozpracovanosti v procentech a hodnota rozpracovaného výrobku v provozu. Uvedené soupisové lístky budou zpracovány do inventurních soupisů (nahrazují inventurní soupis apod.) a poté porovnány s inventarizační sestavou stavu nedokončené výroby k xx. xx. 202x, která bude obsahovat zakázky s uvedením hodnot evidovaných v účetní evidenci nedokončené výroby.

Varianta 2:

Za pomoci předběžně vyhotovených inventarizačních sestav rozpracovaných v předcházejícím období a po nábězích a odvádění hotové výroby za poslední vykazovaný měsíc odpovědní pracovníci dílčí inventarizační komise zjistí skutečný stav zásob nedokončené výroby k xx. xx. 202x. Tento fyzický stav doplní do sestavy Inventurní soupis nedokončené výroby. Zjištěné stavy z obou výše uvedených skupin zodpovědný pracovník dílčí inventarizační komise porovná (pořídí) do informačního systému ÚČETNICTVÍ, který následně ocení inventurní rozdíly nedokončené výroby. Tyto inventurní rozdíly budou promítnuty do zůstatku nedokončené výroby zvláštními inventurními druhy pohybů a proúčtovány dle účetních postupů.

Varianta 3:

Inventura nedokončené výroby a způsob zaúčtování stavu nedokončené výroby k 31. 12. (rozvahovému dni) – způsob B

Hodnota materiálu a služeb vydaných na zakázkové číslo podle skladové evidence k 31. 12. (rozvahovému dni) a poměrná hodnota mezd odpracovaných na otevřených zakázkách k 31. 12. (rozvahovému dni) se zaúčtuje na vrub účtu 121.010 Nedokončená výroba souvztažně s účtem 581.010 Změna stavu nedokončené výroby. Jedná se o nedokončenou výrobu, která nebyla zkompletována a převedena na výrobky. Současně se zruší stav nedokončené výroby k 1. 1. (k prvnímu dni účetního období) na účtech 581.010 a 121.010. Tato nedokončená výroba je buď již odvedena na výrobky, nebo je zahrnuta ve stavu nedokončené výroby k 31. 12. (rozvahovému dni).

V rámci inventarizace nedokončené výroby k 31. 12. (rozvahovému dni) se provede porovnání účetního stavu na účtu 121.010 s inventurním soupisem nedokončené výroby k 31. 12. (rozvahovému dni). Inventurní soupis je výsledkem fyzické inventury. Porovnáním účetního a skutečného stavu se zjistí inventarizační rozdíly, které se zúčtují k 31. 12. (rozvahovému dni).

Inventura výrobků

K xx. xx. 202x provede pověřená dílčí inventarizační komise fyzickou inventuru výrobků dle jednotlivých skladů (umístění, odpovědných osob apod.). Fyzicky zjištěné stavy budou zaznamenávány do formulářů – inventurních soupisů. Po provedení fyzické inventury budou zjištěné stavy porovnány s účetním stavem k okamžiku inventarizace. Inventarizační sestava bude dílčí inventarizační komisi předána účtárnou (finančním úsekem, oddělením controllingu apod.) dne xx. xx. 202x.

Před vytvořením inventurní sestavy je nutné:

a) provést zúčtování všech zkompletovaných (ukončených) zakázek převedených na sklad hotových výrobků,

b) převést zakázky na mezisklady a sklady, kde se fyzicky nalézají k okamžiku inventarizace (k xx. xx. 202x).

Jednotlivé položky zásob hotových výrobků budou doplněny o údaje:

c) předpokládané termíny fakturace hotových výrobků

d) v případě investičních celků:

e) hodnota dosavadní fakturace,

f) hodnota zbývající fakturace.

Varianty: Viz možnosti u nedokončené výroby s vypracováním inventurních sestav pro dílčí inventarizační komisi.

Varianta: Inventura výrobků a způsob zaúčtování stavu výrobků k 31. 12. (rozvahovému dni) – způsob B

Hodnota výrobků podle skladové evidence k 31. 12. (rozvahovému dni), která se zjistí způsobem stanoveným ve vnitropodnikové směrnici č. xx/202x Inventarizace majetku a závazků v ABCXYZ a. s. (výrobek již dohotoven, ale nevyfakturován, je evidován na otevřených zakázkách k 31. 12. /rozvahovému dni/), se zaúčtuje na vrub účtu 123.010 Výrobky souvztažně s účtem 583.010 Změna stavu zásob výrobků. Jedná se o výrobky, které byly výrobně dokončeny, ale ještě nerealizovány. Současně se zruší stav výrobků k 1. 1. (k prvnímu dní účetního období) na účtech 583.010 a 123.010. Tyto výrobky jsou buď již realizovány, nebo jsou zahrnuty ve stavu výrobků k 31. 12. (rozvahovému dni).

V rámci inventarizace výrobků k 31. 12. (rozvahovému dni) se provede porovnání účetního stavu na účtu 123.010 s inventurním soupisem výrobků k 31. 12. (rozvahovému dni). Inventurní soupis je výsledkem fyzické inventury. Porovnáním účetního a skutečného stavu se zjistí inventarizační rozdíly, které se zúčtují k 31. 12. (rozvahovému dni).

Atd.

Inventura účtových tříd 2, 3, 4 a skupin 75–79

Inventura účtových tříd 2, 3, 4 a podrozvahových účtů se provádí k xx. xx. 202x (rozvahovému dni). Dílčí inventarizační komise ve spolupráci s odbornými útvary (finančního oddělení, oddělení správy majetku, technickým úsekem apod.) prověří hodnoty vycházející se stavu účetnictví takto:

Inventura pokladních hotovostí a cenin

Inventura pokladny se provádí fyzicky čtyřikrát ročně vždy ke dni ukončeného čtvrtletí (12x ročně k poslednímu dni měsíce, každý den apod.). Předmětem inventarizace jsou nejen peněžní prostředky a ceniny, ale i přísně zúčtovatelné tiskopisy (podrozvahové účty) a evidence poskytnutých záloh a závdavků (dokladová inventura). Zjištěné výsledky inventury jsou zapisovány do inventarizačních soupisů pro pokladnu:

- inventurní soupis valutové pokladny,

- inventurní soupis korunové pokladny,

- inventurní soupis cenin.

Jmenovaná dílčí inventarizační komise provede v souladu s postupy účtování přepočet zůstatků valutové pokladny kurzem k xx. xx. 202x.

Rozpisy (stav zůstatku) rezerv (účtová skupina 45), nákladů a výnosů příštích období (účtová skupina 38) přechodné účty aktiv a pasiv musí být k xx. xx. 202x ověřeny odbornými dílčími inventarizačními komisemi (složení z pracovníků účtárny a oddělení správy majetku, oddělení controllingu apod.).

Inventuru časového rozlišení leasingu provádí DIK finančního odboru (oddělení správy majetku apod.).

Inventuru stavu peněžních účtů ověří stanovená dílčí inventarizační komise s „Oznámením o zůstatku peněžních účtů a úvěrů k xx. xx. 202x“ a inventuru účtu 336 – Zúčtování s institucemi sociálního a zdravotní zabezpečení s vyžádaným stavem k rozvahovému dni (dopočítaným stavem penále apod.).

Inventura podrozvahových účtů – jmenovaná dílčí inventarizační komise provede inventarizaci podrozvahových účtů (např. majetek pořizovaný leasingem a ostatního majetku) k okamžiku xx. xx. 202x.

Atd.

Jednotlivé kroky (dílčí) inventarizační komise

Vypracování inventurních soupisů

Majetek a závazky uvádí dílčí inventarizační komise v inventurních soupisech s označením podle používaných číselníků, ceníků, inventárních čísel, zakázkových čísel, čísel dokladů apod. v jednotkách množství a v ocenění, a to v souladu se způsobem vedení majetku a závazků v účetnictví.

Inventurní soupisy se v ABCXYZ a. s. vyhotovují ve dvou kopiích (třikrát apod.), z toho se originál předává ústřední inventarizační komisi spolu se zápisem dílčí inventarizační komise (hlavnímu účetnímu, finančnímu oddělení apod.) pro vyhodnocení výsledků inventarizace. Kopie (druhé vyhotovení) se ponechává vedoucímu dílčí inventarizační komise.

Porovnání zjištěného fyzického stavu s účetním stavem

Skutečně zjištěné stavy majetku a závazků, zjištěné fyzickou nebo dokladovou inventurou, jednotlivé dílčí inventarizační komise porovnají se zápisy (stavy, zůstatky apod.) v účetnictví. Jestliže zjistí rozdíly, vyčíslí je v peněžních jednotkách (inventarizační rozdíly), popř. v jednotkách množství.

Inventarizační rozdíly písemně vyčíslí i v inventarizačních zápisech. Na jejich podkladě se inventarizační rozdíly vyúčtují (vyčíslení inventarizačních rozdílů od každé dílčí inventarizační komise se promítají do zápisu ústřední inventarizační komise apod.). Ty rozdíly, které nelze ihned po zjištění vyúčtovat (nejsou např. schváleny odpovědnou osobou apod.) s konečnou platností, se zaúčtují na zvláštní analytický účet nevypořádaných inventarizačních rozdílů, na němž se ponechají až do rozhodnutí o jejich vypořádání.

Kontrola zajištění ochrany majetku (zjištění řádného udržování a oprav a zjištění rozpracovaného dlouhodobého majetku, na kterém se nebude pokračovat atd.

Při inventarizaci je nutno kromě skutečného stavu majetku a závazků zjistit a uvést v inventarizačním zápise:

a) neupotřebitelný, popř., přebytečný a nevyužitý dlouhodobý majetek, který bude předán likvidační komisi (navržen k odprodeji apod.),

b) poškozené nebo znehodnocené zásoby, jakož i příčinu jejich poškození nebo znehodnocení a navrhnout vytvoření opravné položky,

c) rizikové pohledávky navržené k vytvoření opravných položek, popř. rezerv, a příčiny jejich vzniku,

d) závazky k odepsání,

e) případy, u kterých již bylo rozhodnuto o postupu dle písmen a) až d), které nebyly ještě proúčtovány,

f) další skutečnosti, které ovlivňují výsledky inventarizace.

Zjištění inventarizačních rozdílů

U všech mank a přebytků se musí pracovníci odpovědní za majetek vyjádřit k jejich vzniku. V návrzích na vypořádání inventarizačních rozdílů je třeba u zjištěných mank uvést, zda jsou zaviněná či nezaviněná, u zjištěných mank zásob je třeba uvést, zda jde o přirozené úbytky v rámci norem stanovených pro a. s. nebo nad normu (manko).

Varianta – poznámka: U účetních jednotek, které nemají stanoveny vnitropodnikovou směrnicí ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného, je všechen chybějící majetek mankem.

Kompenzace mank a přebytků není povolena. Opravy administrativních chyb (viz výše) je možno provádět pouze průkazným způsobem (zpětné lístky, odběrní lístky) ještě před zjištěním či vyčíslením definitivní výše mank a přebytků:

- u zásob,

- když se schodky a přebytky zásob týkají téhož odpovědného pracovníka,

- když tyto rozdíly vznikly ve stejném inventarizačním období,

- u zásob, které plní v procesu hospodářské činnosti stejnou funkci,

- u zásob, které mají podobný tvar, rozměr či balení,

- u zásob, u nichž se pro vyjádření množství používá stejné měrné jednotky.

Vypořádání inventarizačních
rozdílů

Dílčím inventarizačním komisím (ústřední inventarizační komisi) ukládám:

- Uplatnit ve smyslu inventarizačních protokolů (zápisů apod.) ve svém úseku (středisku, oddělení apod.) proti viníkům (osobám s hmotnou odpovědností) škodní řízení za:

– náhrady škody,

– zaviněná manka,

– ztráty a škody

– zjištěné při inventarizaci ve smyslu této směrnice a zákoníku práce. Termín: do ukončení inventury

- Řádně vyplnit inventarizační zápisy (protokoly), zejména zdůvodnění inventarizačních rozdílů a jejich vypořádání.

- K inventarizačnímu zápisu dílčí inventarizační komise připojí doklady související s inventarizací, včetně prohlášení odpovědného pracovníka.

Termín: xx. xx. 202x.

Vyhodnocení celého procesu inventarizace

Tajemník ústřední inventarizační komise (finanční ředitel, hlavní účetní apod.) předloží ústřední inventarizační komisi návrh na vypořádání inventarizačních rozdílů, zprávu o výsledcích včetně inventarizačního zápisu a tabulkové části s výsledky inventarizace v ABCXYZ a. s. a vypořádání DPH z mank. Závěry budou sloužit pro definitivní zaúčtování inventarizačních rozdílů (do účetního období 200x). Termín: xx. xx. 202x.

Organizační struktura

Co by měla směrnice například obsahovat:

- vnitropodnikové členění,

- označení vnitropodnikových útvarů,

- organizační struktura,

- apod.

Organizační struktura nabývá významu s velikostí účetní jednotky. Čím větší a členitější organizační schéma, tím komplikovanější orientace (nejen) pro účetního pracovníka. Vydat vnitropodnikovou směrnici týkající se organizační struktury nevyplývá ze žádného legislativního přepisu.

Pokud se účetní jednotka pro takovéto zpracování rozhodne, lze touto cestou získávat poměrně důležité informace využitelné nejen při zpracování účetní závěrky, ale i pro vnitropodnikové stanovování kompetenci, vymezení pravomoci a odpovědnosti, řízení vnitropodnikových útvarů či ustanovení vedoucího pracovníka na určité úrovni organizační struktury.

Tuto směrnici lze zařadit do oblasti písemností „rozhodnutí“. Organizační strukturu lze uvádět i do jiných písemností, nemusí být vydávána samostatná směrnice. Jedná se například o organizační řád.

Organizační struktura má vliv i na vyhodnocování nákladů jednotlivých útvarů, vnitropodnikové účetnictví a samotný oběh účetních dokladů. Pokud je firma rozdělena na samostatné vnitropodnikové útvary (střediska, hospodářské celky, profitcentra, dílny, cechy apod.), je nezbytné, aby za tyto útvary byly sledovány i v nich vznikající náklady, výnosy a výsledek hospodaření.

- hospodářské středisko – je relativně samostatný útvar s odpovědnostmi, pravomocemi, vybaveností materiálovou, hmotnou, technickou, personální. Hospodaří s poměrně vysokou samostatností a funkčností,

- nákladové středisko – jde o útvar, na který se definuje vznik a odpovědnost za náklady. Bývá zpravidla součástí hospodářského střediska. Je relativně uzavřeným organizačním útvarem. Je vybaveno přiměřeným řídícím a správním aparátem. Jeho činnost se samostatně plánuje, podle něho se rozpočtují a sledují náklady, výkony, výnosy i výsledek hospodaření. Do hospodářských středisek bývá rozdělena celá účetní jednotka. Je-li to možné, jsou dále členěna na hospodářská střediska hlavní činnosti, vedlejší činnosti, správní činnosti.

Vedle uvedených si často účetní jednotky vypomáhají stanovením dalších středisek:

- zúčtovací středisko – je zřízeno za účelem provádění účetních operací, např. zúčtovávání rozdílů z vnitropodnikových cen záměrně volených na úrovni prodejních cen apod.,

- finanční středisko – zde se účtují náklady finančního charakteru, které se týkají celé účetní jednotky (úroky, finanční náklady, v některých případech penále apod.),

- neutrální středisko – využívá se pro účtování mimořádných nákladů a výnosů, tj. nákladů, které se zpravidla nedají ovlivnit.

Vnitropodniková organizace a uspořádání nejsou samoúčelné. Používané organizační struktury jsou obvykle výsledkem dlouholetého hledání a vývoje a každá účetní jednotka využívá strukturu, která jí vyhovuje. Konečným cílem správně nastavené struktury by měla být vysoká efektivita celé účetní jednotky.

Činnost útvarů nižšího stupně musí zajišťovat úkoly uložené útvary vyšších stupňů. Jestliže se střetnou zájmy dvou stupňů řízení, má vždy prioritu zájmem vyššího stupně.

Při zajišťování úkolů po vertikální organizační linii musí být nižším organizačním útvarům vždy ponechána určitá volnost v plnění svěřených úkolů. Tato volnost musí být v souladu s delegovanou působností, pravomocí a odpovědností. Vrcholoví pracovníci útvaru vyššího stupně vždy odpovídají nejen za vlastní úkoly, ale i za výsledky podřízených útvarů.

Pokud bychom měli velice krátce zmínit a popsat v současnosti používané struktury, rozdělili bychom je asi do čtyř základních uskupení. (Je samozřejmé, že to není vyčerpávající informace, protože některé účetní jednotky používají i odlišné, popřípadě propojené modely.) Jde o:

Uvedené organizační struktury se pokusíme krátce popsat a vysvětlit jejich klady i zápory.

Pro liniovou organizační strukturu je charakteristické, že každá řídící složka (pracovník) řídí přímo a po všech stránkách větší počet složek (útvarů, pracovníků). Je to nejjednodušší typ organizace, jehož předností jsou zcela jasné a jednoznačně stanovené organizační vztahy. Přímé řízení podřízených klade vysoké nároky na kvalifikaci řídícího pracovníka. I z tohoto důvodu se využívá v případě řízení jednoduchých činností nebo malých kolektivů (malá provozovna, pracovní četa apod.).

Funkcionální organizační struktura spočívá v rozdělení vnitropodnikových útvarů dle jednotlivých funkcí. Pracovníci nebo útvary jsou v řídící činnosti specializováni na jeden nebo několik relativně příbuzných a stabilních souborů činností. Pro tuto strukturu je typické, že pracovník nižšího stupně přímo podléhá několika pracovníkům vyššího stupně řízení, kteří vykonávají specializované řídící funkce. To narušuje základní zásadu řízení – zásadu jediného odpovědného vedoucího, což však v některých případech není na škodu.

Výhodou tohoto uskupení je možnost seskupit stejné činnosti, čímž se využije přednosti specializace. Důsledkem specializace je snazší získání vysoké odbornosti, čímž se zvyšuje úroveň dosažené práce. Jsou získány též lepší podmínky pro metodickou spolupráci a vedení pracovníků. Na druhé straně záporem tohoto uspořádání je nebezpečí vzniku vysoce specializovaných útvarů nebo jednotlivých pracovníků, kteří přestávají komunikovat s ostatními, jinak specializovanými členy organizační struktury.

Liniově štábní organizační struktura se snaží spojit přednosti obou výše uvedených organizačních struktur. To znamená, že jsou vytvořeny podmínky a možnosti pro uplatnění jednotného řízení s využitím specialistů pro řešení speciálních problémů řízení.

Základ řídicího systému vytváří vztahy mezi jedinými odpovědnými vedoucími na jednotlivých stupních řízení (obchodní korporace, závod, provoz, dílna apod.). Těmto vedoucím jsou dle potřeby podřízeny zvláštní skupiny (v literatuře se někdy uvádí pojem štáby), které jim poskytují služby. Štáby nemají pravomoc věcně zasahovat do činnosti nižších stupňů řízení, jejich řízení se omezuje na metodickou stránku věci (způsob plánování, evidence, vyhodnocování apod.).

Kladem liniově štábní struktury je účelná dělba práce mezi stupni řízení a vytváření strukturálních předpokladů k tomu, aby se kvalifikovaně rozhodovalo o výrobcích, technologiích nebo odběratelích. Tím se zvyšuje celková operativnost řízení.

K zvládnutí náročných a stále se měnících úkolů se vytvořila zvláštní organizační struktura – maticová. Po vodorovné linii v ní najdeme tradiční organizační útvary, které vykonávají rutinní činnosti. Svislá řada znázorňuje existenci dočasně vzniklých pracovních týmů. Ty mají za úkol řešit určitý složitější a komplexní problém. Členy týmu jsou pracovníci různých útvarů. Výběr je zpravidla dán kvalifikací, vlastnostmi jednotlivých členů a ochotou k zapojení se do určitého problému.

Poznámka: problematika vnitropodnikového uspořádání navazuje na vnitropodnikové účetnictví, kterému je věnována kapitola 9. Forma, organizace a zaměření vnitropodnikového účetnictví a kapitola 29. Účtování na podrozvahových účtech.

V ABCXYZ a. s. jsou základním prvkem organizační struktury hospodářská a nákladová střediska. Základním ukazatelem ekonomického řízení je výsledek hospodaření středisek. V následující tabulce jsou uvedena hospodářská a nákladová střediska jednotlivých útvarů akciové společnosti ABCXYZ a. s.:

Typ střediska 2: správní střediska se zahrnováním nákladů na typ středisek 4 (výrobní).

Typ střediska 3: odbytová střediska s vykazováním příspěvku krytí z obchodních případů.

Typ střediska 4: výrobní střediska – náklady jsou pokrývány aplikací změny stavu do nedokončené výroby

Typ střediska 2: střediska s fixními náklady s přeúčtováním dle rozpisu.

Typ střediska 3: střediska s fixními a variabilními náklady, která jsou pokrývána aplikací do nedokončené výroby prostřednictvím úplné nákladové sazby.

Typ střediska 4: střediska s fixními a variabilními náklady s výkonem, která jsou vykrývána aplikací do nedokončené výroby prostřednictvím fixní a variabilní sazby

Organizační struktura (liniová organizační struktura) ABCXYZ a. s. je dále uvedena (poznámka – z pochopitelných důvodů jen náznak části organizační struktury ABCXYZ a. s.)

V okamžiku, kdy zaměstnavatel svěří zaměstnanci k výkonu práce silniční motorové vozidlo, posuzujeme tuto situaci podle § 255 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení (odpovědnost za ztrátu svěřených věcí) zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Věc, jejíž cena přesahuje 50 000 Kč, smí být zaměstnanci svěřena jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Podmínkami pro uzavření dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí jsou:

- smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku,

Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

Náklady spojené s užíváním motorových vozidel je nezbytné posuzovat z hlediska zákona o dani z příjmů.

Vzhledem k nutnosti komplexního řešení problematiky služebních vozidel, jak z hlediska jejich správy, údržby, tak i daňových předpisů a ekonomicky provozu, jsou v ABCXYZ a. s. stanovena pravidla pro jejich ošetření.

Za správu služebních motorových vozidel odpovídá úsek dopravy (technický úsek, osoba XY apod.), který odpovídá za:

- pojištění vozidel (povinné ručení, havarijní pojištění příp. pojištění čelního skla),

Za péči o svěřené vozidlo a jeho hospodárné využívání odpovídá nadále vedoucí střediska (osoba určená apod.), jemuž bylo vozidlo přiděleno. Na provádění činností popsaných výše využívá služeb pracovníků úseku dopravy (technického úseku, osoby XY). Bez jejich souhlasu nelze tyto činnosti objednávat u externích dodavatelů.

Dle rozhodnutí předsedy představenstva ABCXYZ a. s. byly přiděleny silniční motorová vozidla následujícím způsobem:

Zaměstnavatel zabezpečuje pravidelné proškolení všech zaměstnanců, kteří používají motorových vozidel k plnění svých pracovních povinností (dle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Při poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele se postupuje dle směrnice xx/202x Cestovní náhrady.

Zaměstnavatel může poskytnout svému zaměstnanci motorové vozidlo k používání jak pro služební, tak i pro soukromé účely. Toto poskytnutí musí být schváleno předsedou představenstva (generálním ředitelem apod.). Potvrzené schválení je předáno personálnímu oddělení (mzdové účetní apod.) s uvedením dne poskytnutí pro soukromé účely, jako podklad pro zahájení provádění výpočtu dle příslušných daňových zákonů.

Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč.

Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla; je-li motorové vozidlo s nejvyšší vstupní cenou nízkoemisním motorovým vozidlem, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 0,5 % ze vstupní ceny tohoto motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel s výjimkou nízkoemisních poskytnutých pro služební i soukromé účely.

O soukromých cestách je zaměstnanec povinen vést evidenci, kterou je vykazuje na formuláři (v programu CESTA apod.), ve kterém jsou uvedeny následující informace:

Na základě této evidence bude vypočtena cena za spotřebované pohonné hmoty za soukromě ujeté kilometry. Vyúčtování takto spotřebovaných pohonných hmot, s dopočtem daně z přidané hodnoty, se provede na příslušném formuláři. Příslušnou částku složí zaměstnanec do pokladny ABCXYZ a. s. nejpozději do pěti (tří apod.) pracovních dnů po skončení kalendářního měsíce.

- Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci služební silniční motorové vozidlo k používání souběžně pro služební i soukromé účely, je třeba o této skutečnosti uzavřít písemnou smlouvu.

- Používání vozidla podle předchozího odstavce je nepeněžním plněním zaměstnavatele a považuje se za příjem zaměstnance a postupujeme se dle ustanovení § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů.

- Při soukromé cestě není třeba do knihy jízd uvádět cíl a účel jízdy. Uvede se, že se jedná o cestu soukromou.

- Do třech pracovních dnů po skončení kalendářního měsíce je zaměstnanec, kterému bylo poskytnuto služební silniční motorové vozidlo k používání souběžně pro služební i soukromé účely, předat do ekonomického úseku vyúčtování soukromých cest. Výdaje za spotřebované pohonné hmoty při soukromých cestách je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli z vlastních finančních prostředků do pěti pracovních dnů po skončení kalendářního měsíce.

- Do 10 dnů po skončení kalendářního roku předá zaměstnanec výpočet ročního využívání služebního silničního motorového vozidla pro soukromé účely. Toto vyúčtování bude sloužit pro případnou úpravu DPH.

- mzdové zvýhodnění (příplatek) za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí,

Zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 uvádí, že výdaji (náklady) jsou také výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud zákon o dani z příjmů nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

U zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, může vnitřní předpis stanovit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec. Vnitřní předpis může stanovit práva také tehdy, jestliže to na něj bylo kolektivní smlouvou přeneseno. Vnitřní předpis však nesmí ukládat povinnosti zaměstnanci nebo zkracovat jeho práva stanovená zákoníkem práce (viz zákoník práce § 305).

Nebudeme na tomto místě popisovat podrobně problematiku kolektivní smlouvy (pokud budou mít čtenáři zájem, můžeme připravit zvláštní příspěvek v některém z dalších čísel našeho časopisu). Uveďme pouze některé okruhy či oblasti, které lze kolektivní smlouvou (nebo vnitropodnikovou směrnicí) řešit.

Nástin vnitropodnikové směrnice
KOLEKTIVNÍ SMLOUVY ČI SMĚRNICE
ŘEŠÍCÍ PRACOVNĚPRÁVNÍ NÁROKY
ZAMĚSTNANCŮ)

- 40 hodin týdně (apod.) u zaměstnanců, kteří nepracují ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu,

- 30 hodin týdně (apod.) zaměstnanců s třísměnným nebo s nepřetržitým pracovním.

Zkrácení pracovní doby se provádí bez snížení mzdy. Do pracovní doby se započítává 30 minut (apod.) z doby potřebné k osobní očistě po skončení práce zaměstnanců. Toto ustanovení se vztahuje na zaměstnance horkých provozů, slévačů (kotlářů, svářečů apod.).

Zaměstnavatel umožňuje všem zaměstnancům stravování ve vlastním stravovacím zařízení (smluvním stravovacím zařízení apod.) a nákup občerstvení v kantýnách (obchodu, bufetu, kiosku apod.). Na úhradu nákladů závodního stravování se zaměstnavatel zavazuje přispívat ve výši 55 % (80 %, 100 %) ceny obědů. Pro zaměstnance pracující v odpolední a noční směně zaměstnavatel hradí 55 % (80 %, 100 %) ceny stravenek určených pro kantýnu (obchod, bufetu, kiosek apod.). Obdobně zaměstnavatel přispívání na obědy:

- bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu,

- Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování formou stravenkového paušálu ve výši 99 Kč za každou odpracovanou směnu, která trvala min. 3 hodiny.

- Stravenkový paušál bude vyplácen zaměstnanci zpětně vždy souhrnně za odpracovaný měsíc v rámci vyúčtování mzdy.

- Nárok na stravenkový paušál zaměstnanci nevznikne, pokud mu v průběhu směny vznikl nárok na stravné v souvislosti s pracovní cestou pro zaměstnavatele dle zákoníku práce

Zaměstnavatel poskytuje ze sociálního fondu příspěvek na používání rekreačního, zdravotnického a vzdělávacího zařízení (předškolního zařízení, závodní knihovny, tělovýchovných a sportovních zařízení apod.) ve formě příspěvku 500 Kč (350 Kč, 1 500 Kč apod.) na zaměstnance za kalendářní rok.

Zaměstnavatel poskytuje rekreace včetně zájezdů pro zaměstnance včetně jejich rodinných příslušníků nejvýše do částky 20 000 Kč (10 000 Kč apod.) za rok.

Zaměstnavatel poskytuje sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádné obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. Tato výpomoc je vyplácena ze zisku na vrub nákladů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů (z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek) do výše 500 000 Kč (100 000 Kč, 1 000 000 Kč apod.).

Zaměstnavatel zabezpečí zaměstnancům z méně dostupných oblastí (možno specifikovat) dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání zajišťovanou zaměstnavatelem vlastněnými (pronajatými) dopravními prostředky.

Zaměstnavatel umožní zaměstnancům odkoupit materiál, polotovary či výrobky vyrábění v ABCXYZ a. s. za částku rovnající se výrobním nákladům maximálně do počtu 5 ks (10 Kč, 10 000 Kč apod.).

Zaměstnavatel uhradí léčebné rehabilitace v rozsahu předepsaném lékařem zaměstnancům kategorie „dělník“, nepřetržitě pracujícím ve slévárně (horkých provozech apod.) po dobu minimálně 10 let u zaměstnavatele nebo u jeho právních předchůdců a majícím příslušnou zdravotní indikaci, a to po dobu nezbytně nutnou na konci pracovní doby. V pochybnostech rozhodne lékař po dohodě s příslušnou zdravotní pojišťovnou.

Ostatní zaměstnanci, kteří odpracovali ve slévárně (horkých provozech apod.) na pracovištích ABCXYZ a. s. minimálně 12 měsíců, mají nárok na rehabilitaci v rozsahu 10 hodin ročně, zásadně po pracovní době.

Zaměstnanci, kteří byli ze zdravotních důvodů převedeni na neriziková pracoviště, mají nárok na rehabilitaci v rozsahu 5 hodin ročně, po pracovní době. Pokud po převedení zaměstnance směřují zdravotní důvody k vyhlášení nemoci z povolání, je rozsah a doba trvání rehabilitační péče stanovena ošetřujícím lékařem.

O příslušnou rehabilitaci musí zaměstnanec požádat svého přímo nadřízeného zaměstnance nejpozději do 31. 5. 202x.

Mzdové zvýhodnění (příplatek) za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí

Zaměstnancům bude vypláceno mzdové zvýhodnění 10 % průměrného výdělku (15 %, 25 %, 15 Kč za hodinu, 20 Kč za hodinu, 55 Kč za hodinu apod.) u profesí, které jsou vyhlášeny svým zařazením prací ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí.

Za práci v nočních směnách nebo v noci přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 10 % průměrného výdělku (15 %, 25 %, 15 Kč za hodinu, 20 Kč za hodinu, 55 Kč za hodinu apod.) za každou odpracovanou hodinu. Za práci v noci je považována práce od 22:00 do 6:00 hodin.).

a) za práci přesčas s výjimkou případu, kdy zaměstnanec za práci přesčas čerpá náhradní volno,

Za práci v odpoledních směnách přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 10 % průměrného výdělku (15 %, 25 %, 15 Kč za hodinu, 20 Kč za hodinu, 55 Kč za hodinu apod.) za každou odpracovanou hodinu.

Při pracovní pohotovosti na dohodnutém místě odlišném od pracoviště zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 20 % (15 % 35 % apod.) průměrného hodinového výdělku.

Za práci ve výškách nad 10 metrů nad zemí, v omezeném prostoru (apod.) přísluší zaměstnanci příplatek ke mzdě ve výši 7 Kč (15 Kč apod.) za každou odpracovanou hodinu. Za používání cizího jazyka (za zaškolování nových pracovníků, za práci v kontech pracovní doby apod.) přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 35 % (15 %, 75 % apod.) průměrné hodinové mzdy.

Při práci v pracovním kontu přísluší zaměstnanci příplatek 3 Kč za každou odpracovanou hodinu.

Zaměstnavatel bude přispívat na penzijní připojištění všem zaměstnancům ve výši 250 Kč (500 Kč, 1 500 Kč měsíčně apod.).

Zaměstnavatel (ne)poskytuje příspěvek podle předchozího odstavce zaměstnancům v kalendářním měsíci, ve kterém trvá aspoň po část tohoto měsíce zkušební doba. Zaměstnavatel neposkytuje příspěvek kalendářním měsíci, ve kterém má zaměstnanec neomluvenou absenci.

Zaměstnavatel poukazuje příspěvek přímo penzijnímu fondu, a to na číslo účtu penzijního fondu, který zaměstnanec zaměstnavateli sdělí. Zaměstnavatel poukazuje příspěvek za zaměstnance penzijnímu fondu do 20. dne kalendářního měsíce.

Zaměstnavatel přispívá na soukromé životní pojištění všem zaměstnancům (varianta mimo pracujících důchodců) ve výši 8 000 Kč ročně (4 500 Kč, 15 000 Kč apod.).

Zaměstnavatel bude v roce 202x přiznávat zaměstnancům při příležitosti jejich pracovních a životních výročí odměnu v těchto případech:

- pokud jediným důvodem ukončení pracovního poměru je odchod do starobního (též předčasného), plného invalidního důchodu, peněžní odměna ve výši 5 000 Kč (10 000 Kč, 100 000 Kč apod.). Podmínkou přiznání odměny je alespoň deset let nepřetržitě trvající pracovní poměr v ABCXYZ a. s. nebo u jeho právních předchůdců;

- při nepřetržitém pracovním poměru v ABCXYZ a. s. nebo jeho právních předchůdců v délce

– 20 let přísluší odměna ve výši 3 500 Kč (5 000 Kč, 15 000 Kč apod.),

– 30 let přísluší odměna ve výši 5 000 Kč (15 000 Kč, 25 000 Kč apod.)

Odměna za pracovní a životní jubileum bude vyplacena ve výplatě za příslušné období.

Pracovní řád je zvláštním druhem vnitřního předpisu, který rozvádí ustanovení zákoníku práce, popřípadě zvláštních právních předpisů podle podmínek u zaměstnavatele, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů.

Upozorňujeme, že zákoník práce zakazuje, aby pracovní řád ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva. Pracovní řád také nemůže stanovit mzdová, platová a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž jsou oprávněni zaměstnanci – tato práva může stanovit jen vnitřní předpis podle § 305 zákoníku práce.

Zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, může vydat nebo změnit pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem odborové organizace, jinak je vydání nebo změna neplatné.

V ABCXYZ a. s. se vydává tento Pracovní řád v souladu s ustanovením zákoníku práce § 306. Pracovní řád firmy ABCXYZ a. s. je závazný pro všechny zaměstnance této obchodní korporace. Pro osoby činné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je tento Pracovní řád platný přiměřeně dle specifikací uvedených v pracovních dohodách.

Pracovní řád rozvádí v souladu s platnými právními předpisy práva a povinnosti zaměstnanců dle specifických podmínek zaměstnavatele ABCXYZ a. s.

V ABCXYZ a. s. vzniká pracovní poměr smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (odpovědnost za zaměstnavatele má vedoucí personálního oddělení (personální ředitel, finanční ředitel apod.).

Varianta 1: V ABCXYZ a. s. se vznik pracovních poměrů řídí příslušnými ustanoveními zákoníku práce.

Před uzavřením pracovní smlouvy je vedoucí personálního oddělení (personální ředitel, finanční ředitel apod.), povinen seznámit fyzickou osobu:

- s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly,

- s povinnostmi, vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru.

V ABCXYZ a. s. sestavuje, sjednává a projednává pracovní smlouvy s novými pracovníky (či projednává dodatky k těmto pracovním smlouvám) oddělení personalistiky (ekonomický úsek apod.). Odpovědnost za splnění všech zákonných povinností i povinností vyplývajících z tohoto Pracovního řádu má vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.).

Vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.) musí, v případě zákonné povinnosti, zajistit lékařskou prohlídku nastupujícího zaměstnance u závodního lékaře (smluvního lékaře apod.).

- místo výkonu práce (v ABCXYZ je standardně stanoveno místo sídla akciové společnosti) – (varianta: obec a organizační jednotka, okres apod.),

Další podmínky, na kterých mají obě strany zájem, lze do pracovní smlouvy doplnit. Osobou odpovědnou za schvalování podmínek takto stanovených je vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.). V pracovní smlouvě lze sjednat zkušební dobu, která nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. U vedoucího zaměstnance nesmí být zkušební doba delší než 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru.

Údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru je povinen zaměstnanci písemně předat nadřízený nového zaměstnance (pracovník personálního oddělení apod.). Tuto informaci předá odpovědný pracovník nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru.

Pracovní poměr vzniká dnem, který byl v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce. V případě, že zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, a pokud se tak stane, aniž by v tom zaměstnanci bránila překážka v práci, a do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, je vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.) povinen učinit potřebné kroky k odstoupení od pracovní smlouvy.

V den nástupu (do 30 dnů od nástupu do zaměstnání) je zaměstnanec povinen předat doklady a podklady pro uznání nezdanitelných částek a dalších skutečností pracovníkovi mzdové účtárny (personálního oddělení, účtárny apod.). Ověření způsobilosti zaměstnance k výkonu práce před vznikem pracovního poměru provádí v přijímacím řízení vedoucí personálního oddělení (budoucí nadřízený, vedoucí apod.).

Vedení obchodní korporace (majitel apod.) má právo vyžadovat na zaměstnanci výkon práce podle jeho pokynů. Tuto práci je zaměstnanec povinen vykonávat osobně podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

V pracovní smlouvě (v jiném dokumentu) jsou uvedena práva a povinnosti zaměstnance vyplývající z pracovního poměru. Odpovědnost za uvedení těchto práv a povinností má vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.).

Pracovní pohotovost na dohodnutém místě, odlišném od pracoviště zaměstnance, je se zaměstnancem oprávněn dohodnout nadřízený (výrobní ředitel apod.).

Jakékoliv změny ve sjednaném obsahu pracovní smlouvy lze provést pouze tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Tyto změny za obchodní korporaci ABCXYZ a. s. provádí vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.).

V případě převedení zaměstnance na jinou práci má vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.) povinnost tuto skutečnost projednat se zaměstnancem a uzavřít písemnou dohodu (souhlas zaměstnance) o tomto převedení.

Jde-li o rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance, musí tak být učiněno písemně. Doručení písemné žádosti o ukončení pracovního poměru dohodou, podání výpovědi, oznámení o ukončení pracovního poměru ve zkušební době, musí zaměstnanec předat na personální oddělení (finanční oddělení, personalistovi podniku apod.). Odvolat výpověď lze pouze písemně a se souhlasem druhé smluvní strany pracovněprávního vztahu.

Výpovědí může rozvázat pracovní poměr jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel. Podmínky, za kterých může podat výpověď zaměstnavatel, jsou stanoveny v zákoníku práce.

Dohodou končí pracovní poměr dnem sjednaným v písemné dohodě. Zaměstnavatele při této dohodě zastupuje vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel, hlavní ekonom apod.). Tuto dohodu musí odsouhlasit (parafovat) přímý nadřízený (vedoucí, odborný ředitel apod.) zaměstnance.

V případech, kdy dle zákoníku práce může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, posuzuje stanovené podmínky vedoucí personálního oddělení (nadřízený vedoucí, odborný ředitel, předseda představenstva apod.).

V případě sjednání pracovního poměru na určitou dobu končí pracovní poměr uplynutím stanovené doby. Upozornit zaměstnance na skončení prací dle sjednané dohody má v ABCXYZ a. s. pracovník personálního oddělení (ekonomického oddělení, mzdové účtárny apod.) tři dny před termínem skončení pracovního poměru.

O zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany ABCXYZ a. s. rozhoduje přímý nadřízený pracovníka a odborný ředitel příslušného úseku (personální ředitel apod.). Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru doručí vedoucí personálního oddělení (odpovědný pracovník personálního oddělení, ekonomického oddělení apod.) příslušnému pracovníkovi alespoň tři (pět apod.) dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.

Obchodní korporace ABCXYZ a. s. zajišťuje plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Jen ve výjimečných případech lze k plnění úkolů nebo k zabezpečení nezbytných potřeb uzavírat s fyzickými osobami také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti). Dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti se uzavírají písemně.

Uzavírání dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti zabezpečuje personální oddělení (finanční úsek apod.). Předběžné odsouhlasení záměru uzavřít uvedenou smlouvu je oprávněn odborný ředitel (vedoucí personálního oddělení, vedoucí odboru apod.). K takovému písemnému souhlasu je třeba uvést důvody uzavírání smlouvy.

Na základě uzavřených dohod je ABCXYZ a. s. povinna zabezpečit veškeré činnosti jako u zaměstnanců v běžném pracovním poměru. Povinnost za zajištění těchto kroků má odpovědný pracovník, kterému je zaměstnanec s dohodou přidělen (vedoucí personálního oddělení apod.).

Za sjednání a sepsání dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti za ABCXYZ a. s. odpovídá pracovník personálního oddělení (vedoucí personálního oddělení, odborný ředitel apod.).

Zaměstnanec je povinen být na svém pracovišti již na začátku pracovní doby a práci ukončit až po jejím skončení. Čas příchodu a odchodu si zaměstnanci osobně označují na píchací kartě (kontrolním lístku, elektronickém docházkovém systému, knize příchodů a odchodů apod.), a to vždy výhradně na místě určeném pro své pracoviště. Pozdní příchod nebo předčasný odchod je zaměstnanec povinen napracovat podle dispozic nadřízeného, pokud vedoucí pracovník takové zameškání neposoudí (spolu s odborovou organizací) jako neomluvenou absenci a nepřistoupí ke krácení dovolené.

Pracovní přestávka na jídlo a oddech v rozsahu 30 minut se nezapočítává do pracovní doby. Všichni vedoucí jsou povinni evidovat a kontrolovat čerpání přestávek na jídlo a oddech ve smyslu § 88 a 89 zákoníku práce. Přestávka v práci musí být poskytnuta nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce, a to v trvání minimálně třiceti minut.

Kontrolu dodržování a správného využívání pracovní doby mají přímí nadřízení (vedoucí zaměstnanci apod.). Evidence pracovní doby se vede na píchacích kartách (v knize příchodů a odchodů apod.).

Pověření pracovníci jsou zaměstnanci povinní v této evidenci zaznamenávat též:

Při předčasném odchodu z pracoviště si je povinen pracovník vyžádat souhlas svého bezprostředního nadřízeného (vedoucího oddělení, odboru apod.).

Vstup zaměstnanců, popřípadě jiných osob, na pracoviště od 16.00 hodin do 8.00 hodin (od 22.00 do 6.00 hodin apod.) a ve dnech pracovního volna a pracovního klidu je možný jen se souhlasem bezprostředního nadřízeného (vedoucího oddělení, vedoucího úseku apod.).

O tom, zda jde o neomluvené zameškané směny nebo jejich části, rozhoduje vedoucí oddělení (vedoucí úseku, odborný ředitel, vedoucí personálního oddělení apod.) v dohodě s odborovou organizací. Z neomluveného zameškání směny nebo její části se vyvozují důsledky podle příslušných předpisů.

Zaměstnanec po skončení kalendářního měsíce odevzdá svému nadřízeného (pracovníkovi personálního oddělení, mzdové účetní apod.) svou píchací kartu (evidenci příchodů za předchozí měsíc, výkaz mzdových nároků apod.). Zaměstnavatel z tohoto podkladu vypočítává měsíční mzdu. Příslušné doklady archivuje dle zákonných termínů (dle směrnice č. xx/202x Oběh účetních dokladů apod.).

Na žádost zaměstnance zaměstnavatel umožní nahlédnout do evidence jeho pracovní doby. Tuto žádost zaměstnanec předkládá svému nadřízenému (pracovníkovi personálního oddělení, mzdové účetní apod.).

Zaměstnavatel ABCXYZ a. s. zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Vedoucí pracovníci jsou povinni trvale zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci podřízených i svou.

Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel.

Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje zajišťují vedoucí pracovníci u vedoucího technického zabezpečení (vedoucího výrobního úseku apod.). Jsou to:

- osobní ochranné pracovní prostředky (speciální oblek, brýle, rukavice, zápěstní řemínky, respirátor, přilba, ochranná sluchátka apod.),

- pracovní oděvy a obuv (speciální oblek, ohnivzdorný oblek, obuv usňová apod.),

- mycí, čisticí a dezinfekční prostředky (mýdlo, čisticí pasta, ručníky, ochranné masti apod.),

Za udržování osobních ochranných pracovních prostředků v použivatelném stavu odpovídá vedoucí oddělení bezpečnosti práce (mistr, přímý nadřízený apod.). Kontroly jejich používání musí být prováděny soustavně.

Zaměstnanci ABCXYZ a. s. mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných osob.

Zaměstnanci mají právo a povinnost podílet se na vytváření zdravého a bezpečného pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Každý zaměstnanec ABCXYZ a. s. je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.

Za projednání veškerých problémů týkajících se bezpečnosti práce s odborovou organizací v ABCXYZ a. s. odpovídá vedoucí výrobního úseku (hlavní mistr, vedoucí oddělení bezpečnosti práce apod.).

Zaměstnanci jsou v případě zjištění nedostatků v oblasti bezpečnosti práce povinni nahlásit zjištěné skutečnosti vedoucímu bezpečnosti práce (přímému nadřízenému, vedoucímu personálního oddělení apod.).

Zúčtovací období je jednoměsíční. Výplatním termínem je (dle Kolektivní smlouvy) vždy 15. den (12. den, 25. den apod.) následujícího měsíce. Termín výplaty může být změněn po dohodě s odborovou organizací.

V případě hotovostního vyplácení mzdy je zaměstnanec povinen přepočítat si mzdu dříve, než potvrdí svým podpisem převzetí mzdového lístku (mzdový sáček, sestava apod.). Zjištěný nedoplatek nebo přeplatek je povinen ihned ohlásit. Zaměstnanci personálního oddělení (mzdová účetní apod.) jsou povinni předložit zaměstnanci na jeho žádost doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena.

Srážky ze mzdy lze provést na základě dohody o srážkách ze mzdy, jinak pouze v případech uvedených v zákoníku práce.

Připadne-li termín výplaty na období dovolené, zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu splatnou během dovolené. V tomto případě je zaměstnanec povinen požádat o mzdu s předstihem 5 dnů (10 dnů apod.). Písemnou žádost předá na personální oddělení (do mzdové účtárny apod.). Mzda bude vyplacena v hlavní pokladně ABCXYZ a. s.

Varianta: Vzhledem k tomu, že je nemožné technicky zajistit výplatu mzdy před nástupem na dovolenou, vyplatí zaměstnavatel přiměřenou zálohu zaměstnanci před nástupem na dovolenou a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené.

Při skončení pracovního poměru vyplatí ABCXYZ a. s. zaměstnanci na jeho žádost mzdu splatnou za měsíční období v den skončení pracovního poměru. V tomto případě je zaměstnanec povinen požádat o mzdu s předstihem 5 dnů (10 dnů apod.). Písemnou žádost předá na personální oddělení (do mzdové účtárny apod.). Mzda bude vyplacena v hlavní pokladně ABCXYZ a. s.

Varianta: Vzhledem k tomu, že je nemožné technicky zajistit výplatu mzdy v den skončení pracovního poměru, vyplatí zaměstnavatel přiměřenou zálohu zaměstnanci při skončení pracovního poměru a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené.

Při měsíčním vyúčtování mzdy zaměstnavatel vydává zaměstnanci písemný doklad (mzdovou pásku, výplatní list apod.) obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. V případě nutnosti, na základě žádosti zaměstnance, předloží mzdová účtárna (personální oddělení apod.) doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena.

Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti (zasílá na účet zaměstnance dle dohody v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě). Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu v den stanovený pro její výplatu (nejpozději v nejbližší následující pracovní den) na svůj náklad a nebezpečí.

Zaměstnanec může k přijetí mzdy písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze mzdu vyplatit jen na základě písemného zmocnění.

Srážky ze mzdy lze provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Jinak může zaměstnavatel srazit ze mzdy jen položky podle ustanovení § 145–150 zákoníku práce.

O poskytnutí pracovního volna pro překážku v práci na straně zaměstnance požádá zaměstnanec předem svého nadřízeného vedoucího (vedoucího odboru, vedoucího personálního oddělení apod.). Není-li překážka v práci známa zaměstnanci předem, je povinen bez zbytečného odkladu o ní zaměstnavatele uvědomit a sdělit mu předpokládanou dobu jejího trvání. Existenci překážky v práci je zaměstnanec povinen prokázat odpovídajícím dokladem. Doklad je povinen předložit do 2 pracovních dnů po návratu do zaměstnání svému nadřízeného pracovníkovi (mzdové účetní apod.).

Byl-li zaměstnanec uznán práce neschopným pro nemoc nebo úraz, je povinen oznámit to neprodleně nadřízenému vedoucímu (vedoucímu odboru, vedoucímu personálního oddělení apod.) a současně předložit potvrzení o pracovní neschopnosti. Při ukončení pracovní neschopnosti předložit pak příslušnou část potvrzení. Obdobně uplatňuje zaměstnanec nárok na dávky nemocenského pojištění na předepsaných tiskopisech při rodičovské dovolené, ošetřování člena rodiny apod.

Pracovní volno poskytne zaměstnavatel ABCXYZ a. s. především při překážkách z důvodu:

Náhrada mzdy přísluší za podmínek a v rozsahu stanoveném příslušnými předpisy. Po dobu trvání důležitých osobních překážek v práci, při nichž hmotné zabezpečení upravují předpisy o nemocenském pojištění, zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci.

V příloze k prováděcímu nařízení vlády k zákoníku práce (v Kolektivní smlouvě) jsou uvedeny jiné důležité osobní důvody, pro které nemůže zaměstnanec konat práci, a podmínky, za nichž zaměstnavatel poskytne pracovní volno s náhradou nebo bez náhrady mzdy.

Poskytuje-li zaměstnavatel pracovní volno zaměstnanci i z jiných vážných důvodů (např. dle Kolektivní smlouvy) za které se neposkytuje náhrada mzdy, příslušný vedoucí, který rozhoduje o poskytnutí pracovního volna, s ním dohodne jeho předchozí nebo dodatečné napracování.

Nemůže-li zaměstnanec vykonávat práci z vážných důvodů na straně zaměstnavatele, postupuje následovně:

- je přeřazen na jiné pracoviště v rámci stejného druhu (příslušný vedoucí předem projedná se zaměstnancem důvod přeřazení a délku jeho trvání, s čímž musí zaměstnanec souhlasit),

- je převeden na jinou práci (příslušný vedoucí předem projedná se zaměstnancem důvod přeřazení a délku jeho trvání, s čímž musí zaměstnanec souhlasit).

Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené. Odpovědnost za výpočet těchto nákladů má vedoucí personálního oddělení (mzdová účetní, ekonomický odbor apod.).

Odvolání z dovolené je v pravomoci příslušného odborného ředitele, pod kterého zaměstnanec přísluší.

Skutečný den nástupu dovolené a den opětovného nástupu zpět do práce potvrzuje na příslušném tiskopisu (píchací kartě apod.) přímý nadřízený (vedoucí apod.).

Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru

Za dovolenou nebo její část, kterou zaměstnanec nemohl vyčerpat, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Čerpání dovolené na zotavenou se určuje na základě plánu dovolených. Při sestavení plánu dovolených se postupuje podle těchto pravidel:

a) Příslušní vedoucí zaměstnanci jsou povinni předat personálnímu útvaru (finančnímu oddělení apod.) podklady pro sestavení plánu dovolených za jednotlivá pracoviště do 31. 3. 202x (30. 6. 202x apod.).

b) Personální ředitel (finanční ředitel apod.) předloží návrh plánu dovolených příslušného odborové organizace do 15. 4. 202x (15. 7. 202x apod.) vyžádá si jeho předchozí souhlas s tímto plánem.

c) Personální ředitel (finanční ředitel apod.) seznámí do 30. 4. 202x (31. 7. 202x apod.) a plánem dovolených všechny zaměstnance prostřednictvím oběžníku (vnitřní poštou, e-mailem, prostřednictvím příslušných vedoucích zaměstnanců apod.).

a) Dobu čerpání dovolené určuje příslušný vedoucí zaměstnanec svým podřízeným písemně alespoň 14 dnů předem, a to v souladu se schváleným plánem dovolených. V odůvodněných případech může příslušný vedoucí zaměstnanec určit zaměstnanci čerpání dovolené i mimo plán dovolených.

b) Určení doby čerpání dovolené jednotlivých zaměstnanců příslušný vedoucí zaměstnanec předá na předepsaném tiskopise alespoň 14 dnů před jejich nástupem na dovolenou.

c) Změnit určenou dobu čerpání dovolené a odvolat zaměstnance z dovolené lze jen se souhlasem odborného ředitele (personálního ředitele, přímého nadřízeného apod.).

Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, a v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat pro zaměstnance pracovně lékařské služby. Sjednávání smluv se zaměstnanci, kterým jsou poskytnuty úlevy a hmotné zabezpečení během zvyšování kvalifikace, za ABCXYZ a. s. odpovídá vedoucí personálního oddělení (finanční ředitel apod.).

Zaměstnanci jsou povinni své svršky a osobní předměty, které obvykle nosí do práce, ukládat do skříní nebo pracovních stolů nebo na jinak určené místo, kanceláře a stoly zamykat, a pokud se od nich vzdalují, neponechávat v zámku klíč. Zaměstnavatel je povinen včas zajistit vhodná a přiměřená bezpečnostní opatření (zámky ke stolům, skříním, místnostem apod.).

Zaměstnavatel v pracovní době zajistí prostory pro uložení jízdních kol a motocyklů ve svém areálu. Ukládání těchto dopravních prostředků mimo vyhrazené prostory v areálu ABCXYZ a. s. je zakázáno.

Odpovědnost za dodržování zásad uvedených v Kolektivní smlouvě, týkajících se mladistvých, má vedoucí oddělení bezpečnosti práce (vedoucí personálního oddělení, přímý nadřízený apod.).

Zaměstnanec je povinen ohlásit škodu bez zbytečného odkladu bezprostředně nadřízenému vedoucímu (vedoucímu personálního oddělení, odbornému řediteli apod.), při škodě na odložených věcech nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl, jinak právo na náhradu škody zaniká.

O výši náhrady škody způsobené zaměstnanci bude rozhodnuto nejpozději do jednoho měsíce (14 dní apod.) od zjištění škody. Konečnou výši náhrady určí (má pravomoc určit) přímý nadřízený (finanční ředitel, předseda představenstva apod.).

K ochraně osobních věcí zaměstnanců vytváří zaměstnavatel vhodná bezpečnostní opatření. To nezbavuje zaměstnance povinností chránit si takové věci před poškozením a ztrátou.

Zaměstnanec ukládá své svršky a osobní věci, které zaměstnanci obvykle nosí do skříní (pracovních stolů, skříněk apod.). Tyto skříně (stoly apod.) je povinen zamykat, a pokud se od nich vzdaluje, neponechávat klíče v zámku, popřípadě zamykat místnost při jejím opuštění.

Přinese-li zaměstnanec do práce věci, které obvykle zaměstnanci do práce nenosí, jako větší částku peněz, klenoty a jiné cennosti, umožní mu na požádání nadřízeného (vedoucí oddělení ochrany majetku apod.) jejich bezpečnou úschovu do konce pracovní doby.

Zaměstnavatel neodpovídá (odpovídá jen na vymezených plochách) za úschovu osobních automobilů, jimiž zaměstnanci přijíždějí do práce.

Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla na odložených věcech (kromě osobních automobilů apod.), za podmínek a v rozsahu stanoveném v zákoníku práce (Kolektivní smlouvě apod.).

Zaměstnanec, který zjistí, že mu vznikla škoda na odložených věcech, ohlásí bez zbytečného odkladu nadřízenému (vedoucí oddělení ochrany majetku apod.). Ten je povinen ohlásit vznik škody Policii ČR, která zajistí vyšetření okolností, za kterých ke škodě došlo, a dále vedoucímu škodní komise ABCXYZ a. s.

Poškozený zaměstnanec v hlášení uvede, jak ke škodě došlo a podle povahy případu i další údaje, zejména jména svědků, kteří mohou dosvědčit tvrzené skutečnosti.

Na základě provedených zjištění vedoucím škodní komise ABCXYZ a. s. sepíše protokol o škodě a předá jej škodní komisi. Protokol o škodě musí obsahovat zejména tyto údaje:

- vyjádření, zda se jedná o škodu zaviněnou a v čem zavinění spočívá,

- označení osoby odpovědné a vznik škody a vyjádření k míře zavinění,

- jméno a podpis příslušného vedoucího zaměstnavatele, který protokol vypracoval,

Pokud při vyšetřování škody budou zjištěny okolnosti nasvědčující tomu, že škoda byla zcela nebo zčásti zaviněna zaměstnancem, musí být k protokolu přiloženo písemné vyjádření tohoto zaměstnance s jeho podpisem a datem vyhotovení.

Škodou se pro účely tohoto vnitřního předpisu rozumí každá majetková újma vzniklá zaměstnavateli zaviněná porušením povinností ze strany zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v její přímé souvislosti. Škoda musí být ocenitelná v penězích. Jde zejména o škodu vzniklou:

- schodkem na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat,

- úhradou majetkových sankcí (např. penále za nedodržení smluvních vztahů),

Škodní komise je orgán, který projednává a posuzuje škodní případy a navrhuje uplatnění odpovědnosti vůči zaměstnancům, kteří způsobili zaměstnavateli škodu.

Členy škodní komise jmenuje a odvolává předseda představenstva ABCXYZ a. s. (předseda představenstva apod.). Škodní komise má 5 členů (3, 7 apod.). Členství v komisi je nezastupitelné.

Komisi svolává a řídí její předseda (v případě jeho nepřítomnosti jim pověřený člen komise) tak, aby o každém případu komise jednala nejpozději do 7 dnů (10, 14 dnů apod.) ode dne kdy ji byl doručen spis obsahující veškeré podklady pro posouzení tohoto případu.

Komise má právo přizvat na své jednání zaměstnance, kteří mohou přispět k objasnění projednávané věci.

Z jednání komise se pořizuje zápis obsahující závěr, který komise ve věci přijala. Všechny zápisy jsou evidovány. Zápis předseda komise neprodleně předá finančnímu řediteli (předsedovi představenstva apod.).

Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. O závěrech k projednávaným případům rozhoduje komise nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. V případě rovnosti členů rozhoduje hlas předsedajícího.

Komise může na základě vlastních zjištění doporučit organizační a personální opatření v zájmu ochrany majetku a předcházení vzniku škody.

Návrh na uplatnění odpovědnosti za škodu vůči zaměstnanci a o výši požadované náhrady škody škodní komise předává předsedovi představenstva (finančnímu řediteli apod.).

O uplatnění odpovědnosti vůči zaměstnanci, který škodu zcela nebo zčásti zavinil a o výši požadované náhrady škody rozhoduje předseda představenstva (personální ředitel apod.). Podkladem pro rozhodnutí je zápis z jednání škodní komise.

Výši požadované náhrady škody se zaměstnancem a s příslušným odborovým orgánem projedná personální ředitel (finanční ředitel apod.).

Uzná-li zaměstnanec závazek (dluh) nahradit škodu v určené výši, způsob úhrady se zaměstnancem dohodne a písemnou smlouvu s ním uzavře personální ředitel (finanční ředitel apod.).

Sporné případy budou předány finančnímu řediteli (podnikovému právníkovi apod.) k dalšímu postupu (např. k uplatnění nároku u soudu).

Vyrobí-li zaměstnanec prokazatelně svou vadnou prací zmetek (vadný výrobek), (ne)přísluší mu za práci na něm mzda. Lze-li zmetek opravit a provede-li zaměstnanec opravu sám, přísluší mu mzda za práci na tomto výrobku, nikoliv však mzda za provedení opravy. Jestliže zaměstnanec zmetek nezavinil, přísluší mu mzda jako za práci bezvadnou. Tato mzda mu přísluší i tehdy, nebylo-li mu po oznámení závady uloženo zastavit práci. Obdobně jako u zmetků se postupuje také při vadném provádění montáží, oprav, úprav a stavebních prací.

Zaměstnanec, který způsobil z nedbalosti zaměstnavateli škodu vyrobením zmetku (vadného výrobku), je povinen nahradit náklady vynaložené na materiál a suroviny, případně na nutné opravy zmetku i stroje, jestliže jej při výrobě zmetku poškodil, a to až do částky rovnající se čtyřapůl násobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanec tuto povinnost nemá, nebylo-li mu po oznámení závady uloženo zastavit práci.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnanci za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpoklady odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli tedy jsou:

- porušení konkrétní povinnosti stanovené právním předpisem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,

Rozsah náhrady škody (výše náhrady, kterou může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat) je odvislý od toho a jaký druh odpovědnosti jde.

Zaměstnavatel je povinen prokázat zaměstnancovo zavinění, s výjimkou odpovědnosti za schodek a odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů (zde se zavinění zaměstnance předpokládá a zaměstnanec za schodek nebo za ztrátu svěřených předmětů odpovídá, pokud neprokáže, že ke schodku nebo ke ztrátě došlo zcela nebo zčásti bez jeho zavinění).

Zaměstnanci a vedoucí zaměstnanci ABCXYZ a. s. jsou povinni dodržovat základní povinnosti uvedené v zákoníku práce (viz § 301).

Varianta: Mezi základní povinnosti zaměstnanců ABCXYZ a. s. patří zejména:

a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci,

b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly,

c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni,

d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

a) řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky,

c) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

Při porušení pracovní kázně zaměstnancem ABCXYZ a. s. rozhoduje o jeho závažnosti přímý nadřízený (odborný ředitel, vedoucí personálního oddělení apod.).

Z hlediska intenzity porušení pracovní kázně může jít vzhledem ke všem okolnostem případu o porušení pracovní kázně:

Pokud zaměstnanec nevyjádří záporné stanovisko, musí mu dát přímý nadřízený (odborný ředitel, vedoucí personálního oddělení apod.) možnost vyjádřit se k důvodům svého jednání.

Dopustil-li se zaměstnanec jednání, které lze považovat za porušení pracovní kázně méně závažným způsobem, může s přihlédnutím ke všem okolnostem případu jako odpovídající důsledek přímý nadřízený:

- předat zaměstnanci písemné upozornění na možnost výpovědi v případě opětovného porušování pracovní kázně (při soustavném opakování méně závažného porušování pracovní kázně),

Za méně závažný způsob porušení pracovní kázně se v ABCXYZ a. s. považuje např.:

Dopustil-li se zaměstnanec jednání, které lze považovat za porušení pracovní kázně závažným způsobem, musí nadřízený pracovník toto sdělit svému nadřízenému pracovníku (vedoucímu odboru apod.). Tento nadřízený pracovník ve spolupráci s vedoucím personálního oddělení rozhodne, zda byla naplněna podstata pro:

- rozvázání pracovního poměru výpovědí podle zákoníku práce § 52 písm. f) a g),

- převedení zaměstnance na jinou práci podle zákoníku práce § 41 odst. 2 písm. a),

Za závažný způsob porušení pracovní kázně se v ABCXYZ a. s. považuje např.:

- porušování bezpečnostních předpisů (byl-li na toto porušování již písemně upozorněn),

- zanedbání ochrany života, zdraví a majetku v pracovní době, pokud mělo za následek zranění bez trvalých následků,

- poškozování majetku obchodní korporace a jeho nezajištění před zcizením,

- zaviněné neplnění pracovních úkolů v uložených termínech a odpovídající kvalitě,

Dopustil-li se zaměstnanec jednání, které lze považovat za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, musí jeho vedoucí toto sdělit svému nadřízenému pracovníku (odbornému ředitele, předsedovi představenstva apod.). Tento nadřízený pracovník ve spolupráci s vedoucím personálního oddělení rozhodne, zda byla naplněna podstata pro rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením podle zákoníku práce § 52 písm. f) a g).

Za zvlášť hrubé porušení pracovní kázně se v ABCXYZ a. s. považuje např.:

- vykonávání výdělečné činnosti shodné s předmětem podnikání obchodní korporaci bez předchozího písemného souhlasu,

Doručování důležitých písemností upravuje ustanovení zákoníku práce § 334–337. Zaměstnavateli lze doručit písemnost osobním doručením bezprostředně nadřízenému nebo vyššímu nadřízenému vedoucímu, personálnímu oddělení nebo podatelně zaměstnavatele nebo poštou na adresu ABCXYZ a. s., Horní Dolní 999/9, 100 00 Praha.

Varianta: Prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit na elektronickou adresu zaměstnance, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli (personálnímu odboru apod.) tuto adresu.

Doručení písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnance vrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnanec do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnavateli její přijetí datovou zprávou (podepsanou svým elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu apod.).

Zaměstnanec může doručit písemnost určenou zaměstnavateli na elektronickou adresu abcxyz@abcxyz.cz. Písemnost určená zaměstnavateli musí být podepsána elektronickým podpisem zaměstnance založeným na kvalifikovaném systémovém certifikátu.

Doručení písemnosti určené zaměstnavateli je splněno, jakmile ji zaměstnavatel převzal. Písemnost určená zaměstnavateli doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je doručena dnem, kdy její převzetí potvrdí zaměstnavatel zaměstnanci datovou zprávou podepsanou svým elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo označení elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu.

Doručení písemnosti určené zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnavatele vrátila zaměstnanci jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnavatel do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnanci její přijetí datovou zprávou podepsanou svým elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo označení elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu.

Změny a doplňky pracovního řádu ABCXYZ a. s. vydává zaměstnavatel po předchozím souhlasu odborové organizace. Jiné vnitřní předpisy nesmějí být v rozporu s pracovním řádem.

Manželé, druh a družka, sourozenci, rodiče a děti nemohou být zaměstnáni na pracovních místech (ve funkcích), v nichž by byl jeden z nich podřízen druhému nebo podléhal jeho přímé kontrole. Výjimky může v odůvodněných případech povolit předseda představenstva (vedoucí personálního oddělení, odborný ředitel apod.), pokud nejde o výkon pokladní (účetní, ekonomické apod.) činnosti.

Všichni zaměstnanci musí být s pracovním řádem a jeho změnami a doplňky prokazatelně seznámeni.

Pracovní řád je zaměstnancům veřejně přístupný u vedoucích na pracovištích. Dále je k dispozici u vedoucího personálního oddělení a na sekretariátu předsedy představenstva (finančního ředitele apod.).

Co by měla směrnice (popřípadě kolektivní smlouva) například obsahovat:

- stanovení paušálu výdajů na osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje,

- stanovení paušálu na pracovní oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,

Zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 8 uvádí možnost, že pokud hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) týkající se:

- osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,

- částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

- náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce,

- a to paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů.

Poznámka: stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven.

V případě, pokud se jedná o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

Nástin vnitropodnikové směrnice
VÝDAJE HRAZENÉ ZAMĚSTNAVATELEM ZAMĚSTNANCI PAUŠÁLNÍ ČÁSTKOU

V ABCXYZ a. s. je možné využívat nářadí zaměstnance (v případě mimořádných případů), kdy je efektivnější využití nářadí zaměstnance. Podmínky náhrad za opotřebení vlastního nářadí musí být k dispozici pro zajištění úkolů ABCXYZ a. s. po dobu pracovní doby (po dobu stanovenou individuálně, 14 dnů, měsíc apod.). Výše měsíční (týdenní denní apod.) náhrady se vypočítává z pořizovací ceny nářadí, kterou musí zaměstnavatel doložit dokladem o nákupu daného předmětu, dělenou počtem měsíců (týdnů, dnů apod.) doby využitelnosti daného nářadí či předmětu (dle daňových odpisů, účetních odpisů stanovených ve vnitropodnikové směrnici apod.).

Náhrada za opotřebované nářadí bud zaměstnanci vyplácena v měsíčních intervalech v rámci mzdy (jednou za kvartál, půlrok, rok apod.).

V drtivé většině účetních jednotek se zpracovává účetnictví pomocí výpočetní techniky a příslušného programového vybavení. Přestože tato směrnice přímo nevyplývá ze žádného legislativního předpisu, jedná se o jednu z nejdůležitějších písemností, které popisují základní informace vztahující se ke způsobu nastavení informačního systému či účetního software v dané účetní jednotce. Bez této směrnice se neobejde žádný pracovník pracující či vyhodnocující informace z účetnictví uvnitř firmy, ale i jakákoliv případná externí kontrola, která se musí do vnitropodnikové agendy „ponořit“. Průhledný, přehledný a jednoznačný způsob zpracování účetnictví úzce souvisí s průkazností a úplností účetnictví.

Poznámka: je samozřejmě možné vypracovat jednu směrnici na všechny důležité skutečnosti. V tomto případě bude záležet na účetní jednotce, velikosti a rozsahu jednotlivých oblastí a problémů a samozřejmě přehlednosti údajů zde popisovaných

Jde o úvodní informaci pro uživatele této vnitropodnikové směrnice. Tyto údaje mohou posloužit k posouzení srovnatelnosti dat a způsobu jejich zpracování, vyhodnocování a případného využití uživatelského prostředí a možnosti přenosu dat. Lze sem zařadit název software (informačního systému) na zpracování účetnictví, skladů, fakturace, mezd apod. Dále informaci o zpracovateli, tzn. název, adresa či kontaktní údaje zpracovatele, navazující agendy, jejich vzájemné propojení apod. V rámci těchto informací by měla být jednoznačně stanovena odpovědnost za správné nastavení příslušného software, provádění aktualizací a změn, které nastanou buď v průběhu účetního období či k okamžiku rozvahového dne.

Pojem projekčně programové dokumentace bychom hledali v zákoně o účetnictví marně. Nicméně, z logiky vyplývá, že taková dokumentace by měla existovat. Účetní jednotka je povinna disponovat účetními záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví. Je otázkou, v jaké formě a v jakém rozsahu by tato dokumentace měla existovat a co je postačující pro doložení formy vedení účetnictví. Zde záleží na individuálním posouzení a specifických otázkách nastavení informačních systémů a softwaru.

Projekčně programová dokumentace bývá některými dodavateli informačního systému dodávána, popřípadě je zpracovávána (či alespoň doplňována) v okamžiku implementace v konkrétní účetní jednotce. I v tomto případě samozřejmě záleží na velikosti účetní jednotky, rozsahu a komplikace vyplývající se struktury, specifikace a dosavadních zavedených postupů. Dokumentace by měla obsahovat mimo jiné i algoritmy prováděných automatizovaných výpočtů (režijní přirážky, procenta úbytků v rámci norem apod.).

Vedle této dokumentace je v některých případech vhodné vytvořit i uživatelskou příručku pro samotné pracovníky. To je vhodné především u větších účetních jednotek, kdy postupuje několik pracovníků stejným postupem či dochází (či může docházet) k obměně pracovníků pracující v daném prostředí. Tato pomůcka dokáže pomoci v případě nemoci či odchodu příslušného pracovníka z firmy, kdy nedošlo k předání „know-how“ dané problematiky. Jen ten, kdo podobné problémy zažil, si dokáže uvědomit a ocenit význam kvalitní uživatelské příručky.

Volba a uspořádání účetních knih musí vycházet z platného právního prostředí a používaného softwarového vybavení. Účetní knihy definuje § 13 zákona o účetnictví. Účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví účtují:

a) v deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období,

b) v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky),

c) v knihách analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy,

d) v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b).

Forma účetních písemností, včetně účetních knih a jejich uspořádání, je v kompetenci účetní jednotky. Například lze využívat jeden souhrnný (všeobecný) deník pro zachycení účetních zápisů (dokladů, záznamů) nebo používat deníků více. Ty budou členěny například podle místního hlediska (podle hospodářských středisek, provozoven apod.) nebo hlediska věcného (vydané faktury, přijaté faktury, pokladna, majetek apod.). V praxi se můžeme setkat s účetním deníkem, který zahrnuje všechny účetní případy s tříděním podle jednotlivých typů účetních záznamů. Zahrnuje například nejprve všechny doklady pokladny, dále všechny vydané faktury, přijaté faktury atd.

Možnost volby je dána i ve formální úpravě deníků. Zápis lze uvádět na jednom řádku nebo více řádcích, případně pomocí složeného účetního zápisu. Mezi základní údaje, které by měl deník obsahovat vždy (bez ohledu na jeho formu), patří:

Poznámka: zákon o účetnictví stanoví povinnost pro účetní jednotky vést účetnictví v cizí měně i v českých korunách v případě pohledávek a závazků (dluhů), podílů na obchodních společnostech, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně.

Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které obsahují minimálně tyto informace:

b) souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc,

Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy. Hlavní kniha odráží a zobrazuje účetní zápisy z hlediska věcného neboli systematicky. Úprava či vzhled opět záleží na zvoleném softwaru.

Zákon o účetnictví stanoví, že knihy analytických účtů podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy. Za základní údaje knih analytických účtů lze považovat:

V praxi se hlavní kniha a kniha analytických účtů tvoří pouhým vybráním správných údajů pro tvorbu tiskové sestavy či obdobného výstupu z účetního programu.

Pokud se neprovádějí účetní zápisy do deníku či hlavní knihy (i hlavní knihy analytických účtů), a tyto zápisy je třeba provádět, využívají se tzv. knihy podrozvahových účtů. V praxi se podrozvahové účty často vyskytují i v klasickém deníku či hlavní knize, nicméně programovým uspořádáním nám tyto záznamy neovlivní účetní výkazy, tzn. rozvahu či výkaz zisku a ztráty.

Zákon o účetnictví nevyžaduje další účetní knihu, která je však v praxi využívána velice často. Jde o předvahu, či obratovou předvahu, která slouží k ověřování vazeb vyplývajících z podvojnosti účetních záznamů (zápisů). Předvaha umožní zjistit či odhalit případné nesprávnosti při přenesení zápisů z deníku do hlavní knihy (knih analytické evidence). Dále umožňuje přehled o jednotlivých účtech a usnadňuje správné sestavení rozvahy, výkazu zisku a ztráty či cash-flow. Neméně důležitou funkcí předvahy je její vypovídající schopnost v prvotním pohledu na stav a obraty jednotlivých účtů či pohybu majetku a závazků (dluhů).

Zákon o účetnictví nespecifikuje další účetní knihy v účetnictví, nicméně v praxi je možné se setkat s tzv. prvotními soubory či moduly. Ve své podstatě se jedná o jakési účetní knihy, které v sobě nesou informaci o dané problematice či okruhu. V účetních softwarech jsou většinou tyto moduly zahrnuty do jednoho celku, takže uživatel ani nevnímá, pokud přechází z jedné agendy do druhé.

Pokud bychom výše uvedené prvotní soubory striktně posuzovali, pomocí nich vytváříme další účetní knihy, které lze většinou znázornit samostatně či odděleně od ostatních agend. Opět záleží na způsobu zpracování softwarového produktu, zda se nás tento problém dotýká.

Výše uvedené knihy lze popsat ve vnitropodnikové směrnici. Je samozřejmě důležité, jakým způsobem jsou tyto knihy využívány, tzn., jakým výstupem lze údaje z jednotlivých okruhů zjišťovat.

Jednoznačné označení dokladů zkratkou (v rámci automatizovaného zpracování v účetním programu) je zcela nezbytné. Tyto zkratky se využívají nejrůznějším způsobem. Pokud jsou používané typy dokladů i součástí číselného označení (rozsahu číselných řad), musí je tato vnitropodniková směrnice stanovovat. Pokud se takovéto zkratky vyskytují i v jiných souvislostech, jako jsou například odkazy na sestavy, prvotní záznamy, účetní záznamy či jiné skutečnosti, postupujeme stejným způsobem. Je třeba zdůraznit, že je nezbytné individuální posouzení těchto skutečností. Záleží na používaném softwaru či informačním systému.

Číselné označení účetního dokladu (záznamu) je v drtivé většině účetních softwarů či informačních systémů přiřazováno automaticky. Záleží na filozofii námi používaného programu, v kterém okamžiku je toto číslo přiřazováno účetnímu záznamu (dokladu). V praxi se vyskytují tyto způsoby:

- přidělení čísla účetního záznamu je v kompetenci účetního pracovníka.

V prvém případě se číslo dokladu nabízí při zahájení pořizování (kontování, rozúčtování) účetního dokladu. Tento způsob využívá mnoho účetních programů. V praxi bývá nevýhodou, že se může během pořizování účetního záznamu vyskytnout problém či skutečnost, která nám nedovolí ukončit (dopořídit, uložit) daný doklad. Například není možné bez konzultace s odpovědnou osobou, která není momentálně k dispozici, přiřadit konkrétní středisko či účet, nemáme všechny důležité podklady a doklady k zaúčtování nebo zjistíme další nedostatky účetního dokladu. Nastává otázka, co s nevyčerpaným číslem v číselné řadě. Existuje-li možnost vrátit se k rozpracovanému dokladu později, je možné příslušný doklad dokončit a uložit. Nastává však problém uhlídání všech nedokončených (rozpracovaných) účetních dokladů.

Druhý způsob využívá a pracuje již s dokončeným (rozúčtovaným) účetním záznamem, kterému automaticky přiřadí prvé volné číslo v dané číselné řadě. (Takovýto doklad je tzv. uložen /zaúčtován/ až v okamžiku, kdy účetní pracovník dokončil pořizování záznamu se všemi požadovanými údaji.)

Je-li přidělení číselného označení v kompetenci účetního pracovníka, může nastat nemálo problémů. V takových případech je třeba průběžně kontrolovat nepřerušovanost číselného rozsahu. Tento postup zpracovávání účetních dokladů způsobuje větší chybovost a vyžaduje zvýšenou pracnost pro účetní pracovníky. Často je tento způsob doprovázen vedlejší (externí) evidencí čísel v příslušné číselné řadě. Další čísla se tzv. vybírají (nebo přidělují) v knize dokladových řad.

Pokud nastane případ, kdy v číselné řadě chybí některé z čísel (z libovolného důvodu), takováto mezera by měla být zdokumentována a doložena. Takový přístup pak nevyvolá pochybnost při kontrolních činnostech.

Číselné řady je možné přidělovat jednotlivým dokladům, popřípadě číselný rozsah může být navázán na doklad, například na prvé dvojčíslí. Následující zbytek čísla pak lze nastavit jako číselnou vzestupnou řadou.

Důležitou otázkou také je, jaký je rozsah číselných řad, které účetní program umožňuje použít. Jinými slovy – kolika místní číslo účetního dokladu (záznamu) je. Dlouhá čísla dokladů jsou nevýhodná na jejich identifikaci a dohledávání. Každý z nás asi zažil nepříjemnou skutečnost při nutnosti zapamatovat si mnohomístné číslo. Na druhou stranu je třeba říci, že delších číselných rozsahů bývá použito u větších informačních systémů, kde je třeba nastavit číselné řady nejen pro účetní agendu, ale i pro skladovou evidenci, evidenci dlouhodobého majetku, saldokonta, controllingu, mzdové agendy, fakturace, sledování objednávek atd.

Pokud je číselný rozsah menší (kratší číslo dokladu), nebývá nepřekonatelným problémem zapamatovat si dané číslo při jeho použití v praxi. Na druhou stranu je takovýto účetní software méně použitelný (aplikovatelný) při nastavování více druhů číselných řad. Nastávají také obtíže s vyčerpaností číselných řad určitých dokladů. V takovém případě je třeba zvažovat, jaký rozsah přidělíme jednotlivým dokladům, a vycházet z předpokladu, kolik účetních záznamů bude účetní jednotka mít za účetní období.

V praxi se vyskytují i účetní softwary, které nechávají na uživateli, aby si nadefinoval rozsah číselného využití až při pořizování prvého dokladu. Jinými slovy: uživatel nastaví prvé číslo u určité vnitropodnikové agendy (například přijaté faktury, pokladna apod.) a program automaticky navazuje na toto první zvolené číslo. I v tomto případě je důležité na začátku zvážit, kolik dokladů bude v příslušné řadě asi účtováno (samozřejmě s příslušnou rezervou), abychom „nedostihli“ touto agendou jinou číselnou řadu. Je velice nepříjemné, pokud se ke konci účetního období zjistí, že plánovaný rozsah číselné řady je nedostatečný. Bývá to technicky poměrně náročné navazovat na určitý typ dokladu v jiné dokladové řadě (rozsahu).

Poslední poznámka k tomuto tématu se týká roztříštěnosti jednotlivých dokladových řad. Asi každý účetní se setkal se skutečností, kdy v novém účetním období využívá stejných číselných řad jako v období předešlém, pouze s odlišením období (začíná tzv. od nuly), avšak je třeba doplnit nový typ nebo druh účetního dokladu (záznamu). V tu chvíli je nezbytné „dosadit“ takovouto číselnou řadu do již existujících rozsahů. To bývá v některých případech složité a obtížné. Nastávají dokonce situace, kdy je třeba některé číselné řady tzv. rozdělit, aby se nová řada vešla do stávajícího možného a nabízeného rozsahu, se kterým účetní program pracuje. I zde samozřejmě platí zásada postupovat s rozvahou, abychom na konci účetního období nestáli před problémem vyčerpané číselné řady.

Velice důležitou informací, která musí být stanovena (definována), je označení jednotlivých skladů. Je třeba upozornit, že v praxi se v účetních jednotkách vyskytují nejen sklady fyzicky existující, jak jsme při vyslovení slova „sklad“ zvyklí očekávat. Z technického hlediska je třeba často založit tzv. fiktivní sklad, který slouží pro ulehčení technických zápisů do evidence a účtování některých položek či druhů pohybů. Jako příklad lze uvést evidenci nákupních cen nebo sklad hotových výrobků v případě, kdy účetní jednotka žádný takový sklad nemá. Takový sklad se vytváří pro informační systém zpracovávající realizaci výrobků, z důvodu výrobních či technických parametrů.

Ve vnitropodnikové směrnici lze dále uvést používané zkratky vyskytující se v účetních výstupech či samotném účetním softwaru. Často jde o informace vedoucí k jednoznačné identifikaci údajů (například na výstupních sestavách či obrazovce).

Někomu se může zdát tato informace malicherná. Přece účetní nejlépe ví, co se skrývá za danou zkratkou. To je sice pravda, ale život přináší nejrůznější překvapení. Navíc lze tuto směrnici využít i při kontrolách, kdy pracovník přezkoumávající danou záležitost nemusí mít shodné informace či může za uvedenou zkratkou vidět úplně rozdílný význam než vy. Poskytnutím této směrnice odpadají veškeré případné nesrovnalosti či nedorozumění. Navíc se v praxi vyskytují v informačních systémech či softwaru stále neměnné zkratky z minula, což také není vždy správné a lehce pochopitelné.

Obdoba nastává v případě, kdy účetní program pracuje s tzv. prvotními soubory. I zde platí, že onačení takovýchto souhrnů je vhodné vysvětlit ve vnitropodnikové směrnici.

K ostatním údajům, které lze do této vnitropodnikové směrnice zařadit, pokud je využívá (pracuje s nimi) informační systém či software, patří například:

Od roku 2018 je nezbytné stanovit, jakým způsobem bude účetní jednotka vykazovat časové rozlišení aktiv a pasiv v rozvaze. Novela účetních předpisů dává účetním jednotkám možnost volby při vykazování položek časového rozlišení:

- v aktivech rozvahy je ponechána dosavadní možnost vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy (pohledávky) v položce „D. Časové rozlišení aktiv“ a je doplněna nová možnost, kdy časové rozlišení v aktivech rozvahy je vykázáno v nové položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“. Kombinace obou možností vykázání není přípustná. Účetní jednotka zvolí způsob vykazování nejpozději k rozvahovému dni,

- v pasivech rozvahy je ponechána dosavadní možnost vykazování časového rozlišení v pasivech rozvahy v položce „D. Časové rozlišení pasiv“ a je doplněna nová možnost, kdy časové rozlišení v pasivech rozvahy (závazky) je vykázáno v nové položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“. Kombinace obou možností vykázání není přípustná. Účetní jednotka zvolí způsob vykazování nejpozději k rozvahovému dni.

Účetní jednotka musí použít shodný způsob vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy a časového rozlišení v pasivech rozvahy, tzn., pokud se účetní jednotka rozhodne vykázat časové rozlišení aktiv ve stávající položce „D. Časové rozlišení aktiv“ (položky D. až D.3.), musí i časové rozlišení pasiv vykázat ve stávající položce „D. Časové rozlišení pasiv“ (položky D. až D.2.). Pokud se účetní jednotka rozhodne vykázat časové rozlišení aktiv v nové položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“ (položky C.II.3. až C.II.3.3.), musí i časové rozlišení pasiv vykázat v nové položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“ (položky C.III. až C.III.2.). Je nezbytné upozornit, že navrhovaný způsob vykazování nemění postupy účtování o časovém rozlišení ani jeho oceňování.

Poznámka: tato vnitropodniková směrnice může obsahovat i další oblasti týkající se zpracování účetnictví, které uvádíme ve zvláštních vzorech a návrzích směrnic. Záleží na velikosti účetní jednotky, způsobu vydávání vnitropodnikových směrnic a složitosti celého procesu zpracování účetnictví.

Nástin vnitropodnikové směrnice
ZÁKLADNÍ INFORMACE PRO ZPRACOVÁNÍ
ÚČETNÍCH AGEND

Tato vnitropodniková směrnice stanovuje a upravuje v obchodní korporaci ABCXYZ a. s. základní zásady pro zpracování účetních agend.

V ABCXYZ a. s. je využíván pro zpracování veškerých agend informační systém ÚČETNICTVÍ (pro oblast finančního účetnictví informační systém Účetnictví, pro personální a mzdovou oblast informační systém Mzdy, pro skladovou oblast informační systém Sklad, pro fakturaci informační systém Faktura apod.). Tento systém je dodáván externí formou Software s. r. o., která s projekčně programovou dokumentací předává i ověření auditora o způsobilosti a využívání tohoto produktu v prostředí České republiky.

Osoba odpovědná za správné využívání a nastavení informačního systému je hlavní účetní (metodik, analytik, programátor, vedoucí odboru technika řízení apod.).

Změny (aktualizace, upgrady apod.) provedené v průběhu účetního období jsou písemně sdělovány dodavatelskou firmou dle smluvního ujednání. Osobou odpovědnou za sledování správných parametrů je hlavní účetní (metodik apod.).

Projekčně programová dokumentace zpracovaná dodavatelem informačního systému je uložena u hlavního účetního (metodika, finančního ředitele apod.) a bývá doplňována a aktualizována dodávanými změnami.

Uživatelská příručka je k dispozici oprávněným osobám určenými hlavním účetním (metodikem apod.). Seznam těchto osob je součástí projekčně programové dokumentace a aktualizována minimálně 1x ročně (při personálních změnách apod.).

Obchodní korporace ABCXYZ a. s. účtuje v soustavě účetnictví, přičemž účetním obdobím je kalendářní rok (hospodářský rok od … do …). V rámci informačního systému ÚČETNICTVÍ jsou využívány následující účetní knihy:

Je využíván jeden všeobecný deník pro zachycení účetních dokladů (pro jednotlivá profitcentra, střediska apod. jsou využívány samostatné účetní deníky, které jsou v rámci účetní závěrky součtovány za účetní jednotku). Účetní deník je formálně upraven i pro složené účetní zápisy. Účetní deník obsahuje následující údaje:

V rámci usnadnění automatizovaného zpracování se v ABCXYZ a. s. používají zkrácené popisy účetního případu pro následující případy:

(pokud majetek a závazky (dluhy), kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně).

Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu ABCXYZ a. s., které obsahují následující údaje:

- souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc,

Účetní jednotka ABCXYZ a. s. nezřizuje účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy. Odpovědnost za splnění této povinnosti má hlavní účetní (metodik, finanční ředitel apod.). Hlavní kniha má v informačním systému ÚČETNICTVÍ označení HK00001.

Knihy analytických účtů v ABCXYZ a. s. podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy. Údaje, které obsahují knihy analytických účtů, jsou:

Kniha analytických účtů má v informačním systému ÚČETNICTVÍ označení HKA00001.

V ABCXYZ a. s. se používají knihy podrozvahových účtů v rámci účtování důležitých skutečností, o kterých se neúčtuje v deníku, hlavní knize či knihách analytických účtů. O účtování v této evidenci rozhoduje hlavní účetní (finanční ředitel, účetní, vedoucí finančního oddělení apod.) a účetní záznamy schvaluje vedoucí úseku účtáren a financí (hlavní účetní, finanční ředitel apod.).

- pohledávky ze smluvních pokut a úroků z prodlení (účtované do 31. 12. 2000),

- poskytnutá zástavní práva a věcná práva a převedená a poskytnutá zajištění, pokud se o nich neúčtuje podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek na příslušných účtech účtové třídy 0,

- závazky (dluhy) ze smluvních pokut a úroků z prodlení (účtované do 31. 12. 2000),

Knihy podrozvahových účtů mají v informačním systému ÚČETNICTVÍ označení KPU00001 až KPU00100.

Varianta: pro podrozvahové účty je vydána zvláštní vnitropodnikové směrnice.

Obratová předvaha má v informačním systému ÚČETNICTVÍ označení OP00001.

V ABCXYZ a. s. jsou vytvářeny další účetní knihy (prvotními soubory). Jedná se o:

V informačním systému ÚČETNICTVÍ mají ostatní účetní knihy následující označení:

V ABCXYZ a. s. se používají následující typy dokladů. Každý doklad má jednoznačně přiřazenou zkratku, která má vazbu na číselnou řadu.

ZP – zálohový list přijatý (požadavek na zálohu či závdavek od dodavatele),

ZV – zálohový list vydaný (požadavek na zálohu či závdavek na odběratele),

BVK1 – peněžní výpisy (korunový účet peněžních prostředků) – číslo účtu 123456789/xxx,

BVK2 – peněžní výpisy (korunový účet peněžních prostředků) – číslo účtu 987654321/xxx,

Varianta: V číselné řadě dokladů se zkratka dokladu uvádí na začátku (na konci apod.)

Rozsahy číselných řad se v obchodní korporaci ABCXYZ a. s. nastavují vždy k prvému dni nového účetního období do informačního systému ÚČETNICTVÍ. Tento informační systém přiděluje každému dalšímu dokladu z číselného rozsahu vždy nové číslo – o jednotku vyšší (o desítku vyšší, o stovku vyšší apod.) v okamžiku uložení účetního dokladu do informačního systému.

Varianta: Nové číslo je přidělováno informačnímu systému ÚČETNICTVÍ v okamžiku nabízeného formuláře pro nově pořizovaný doklad.

V případě, kdy z technických důvodů není možné konkrétní číslo obsadit, je účetní pracovník povinen tento doklad zdokumentovat do zvláštní knihy nepřiřazených čísel účetních záznamů a uvést důvod tohoto nepřiřazení. Schvalování těchto operací má v kompetenci hlavní účetní (metodik, vedoucí všeobecné účtárny apod.).

Účetní jednotka ABCXYZ a. s. eviduje veškeré zpracovávané doklady ve vzestupných číselných řadách. Číselná řada se skládá ze zkratky typu dokladu a dále z pořadového čísla narůstajícího vždy o jednotku. Za tímto číslem informační systém uvádí lomítko a dvojčíslí znázorňující kalendářní rok, k němuž se daný účetní doklad vztahuje (např. FVT 1/2022, FVT 2/2022, FVT 3/2022 apod.). Pořadové číslo vydaných faktur je současně variabilním symbolem pro účely úhrady z bankovního účtu, bez použití lomítka.

Varianta 1: Číselná řada je zahájena vždy zkratkou typu dokladu a pokračuje kalendářním rokem, za kterým je uvedeno pořadové číslo v číselném intervalu 001–999 (např. FVT 2022001, FVT 2022002 atd.).

Varianta 2: Číselná řada je zahájena vždy zkratkou typu dokladu a pokračuje kalendářním rokem ve tvaru posledního dvojčísla, za kterým je uvedeno pořadové číslo v číselném intervalu 001–999 (např. FVT 2022001, FVT 2022002 atd.).

Varianta 3: Obdoba varianty 2 bez použití zkratky typu dokladu. V tomto případě je třeba jednotlivé doklady do vnitropodnikové směrnice uvést, např.:

- prvá dvě místa – rok účtování (poslední dvě místa letopočtu),

Každý rok se doklady začínají číslovat od nejnižšího čísla dle tabulky.

Určení číselných řad by mělo být stanoveno pro různé typy dokladů. Naznačujeme alespoň několik typů dokladů, které by mohly být v praxi využívány. Nejde samozřejmě o výčet konečný.

Záleží na způsobu zpracování pokladny, zdali se číslují zvlášť doklady příjmové a výdajové. Další podmínkou je využití jednotlivých měn ve valutové pokladně:

V tomto případě je důležité rozdělení jednotlivých skladů. Záleží na účetní jednotce, jakým způsobem tyto sklady rozdělí. Podle tohoto rozdělení je třeba „založit“ i číselné rozsahy pro příjemky na tyto sklady. Příklady rozdělení skladů:

Číselné řady pro přijaté faktury jsou závislé na způsobu zpracovávání účetnictví a rozdělování dokladů. Toto dělení lze navrhnout například pro:

Číselné řady těchto dokladů lze rozdělit například mezi tyto druhy dokladů:

- faktury – tuzemsko (možnost dělit jemněji, např. dle komodit, jednotlivých referentů apod.),

V ABCXYZ a. s. se stanovují následující čísla skladů. Tyto sklady podléhají inventarizaci dle vnitropodnikové směrnice č. xx/202x Inventarizace majetku a závazků v ABCXYZ a. s.

V ABCXYZ a. s. jsou zásoby rozděleny na analytické účty dle Účtového rozvrhu obchodní korporace.

Varianta: V ABCXYZ a. s. jsou zásoby rozděleny na analytické účty takto:

Varianta podrobnější: V ABCXYZ a. s. je materiál na skladě rozdělen na analytické účty takto (např.):

Nedokončená výroba je v ABCXYZ a. s. rozdělena na analytické účty takto (např.):

V ABCXYZ a. s. se v informačním systému ÚČETNICTVÍ využívají zkratky. Jejich význam je v následující tabulce vysvětlen:

Informační systém ÚČETNICTVÍ zpracovává účetnictví obchodní korporace ABCXYZ a. s. dle jednotlivých prvotních souborů. Tyto soubory mají následující strukturu:

V ABCXYZ a. s. jsou v informačním systému ÚČETNICTVÍ nadefinovány následující údaje, které mají vazbu na správné vykazování účetních záznamů. Osobou odpovědnou za toto nastavení je hlavní účetní (metodik, analytik, programátor apod.).

Účetní jednotka vykazuje časové rozlišení ve výkazech následujícím způsobem:

Účetní jednotka vykazuje časové rozlišení ve výkazech následujícím způsobem:

Úsek	Hospodářské středisko	Nákladové středisko	Název	Typ střediska
ÚVŘ	30	300	Výrobní ředitel	1

	31	310	Provoz nástrojárna – vedení	2
		311	Malé nástroje	4
		312	Velké nástroje	4
		313	Atd.

	32	320	Provoz trubkárna – vedení	2
		321	Potrubní díly	4
		322	Ohyby za studena	4
		323	Ohyby za tepla	4
		324	Atd.

	33	330	Atd.

ÚFŘ	40	400	Finanční ředitel	1
		410	Ekonomika řízení	1
		420	Účtárna finanční	1
		430	Účtárna mzdová	1
		440	Finance	1
		450	Atd.


ÚZŘ	50	500	Ředitel zásobování	1
		510	Nákup základního materiálu	1
		520	Nákup doplňkového materiálu	1
		530	Prodej materiálu	1
		540	Atd.


ÚOŘ	60	600	Obchodní ředitel	1
		610	Prodejní oddělení malých strojů	3
		620	Prodejní oddělení velkých strojů	3
		630	Atd.

Atd.

*Zaměstnanec*	*Osobní číslo*	*Vozidlo*	*Registrační značka*	*Období (popř. od – do)*	*Číslo parkovacího místa*	*Soukromé využití*
Ing. Voženílek	123456	Škoda Superb	1H1 1111	10/2017 – 5/2022	1	ANO
p. Hnilička	987654	Škoda Fabia	2H2 2222	Neomezeně	2	Ne
Atd.

*Název dokladu*	*Číselný rozsah*
Pokladna Kč – výdej	000000–099999
Faktury přijaté	100000–149999
Faktury vydané	150000–199999
Zálohy a závdavky přijaté	200000–299999
Zálohy a závdavky vydané	300000–349999
Penalizační faktury přijaté	400000–499999
Atd.

*Číslo skladu*	*Název*	*Středisko*	*Účet (např.)*
100	Sklad polotovarů	xxxx	122.010
110	Nářadí	xxxx	112.010
120	Materiál zákazníka	Dtto	112.020
130	Hutní materiál		112.030
140	Spojovací materiál		112.040
150	Neželezný materiál		112.050
160	Svařovací materiál		112.060
170	Subdodávky		132.010
180	Spojovací díly		112.070
190	Příruby		112.080
200	Výrobky		123.010
210	Speciální přípravky		022.010
220	Garancie		121.011
230	Sklad spotřebního materiálu		112.090
240	Sklad výpočetní techniky		112.100
250	Zboží		132.020
260	Technická pomoc		123.020
270	Pálení materiálu		112.120
280	Projekty vlastní		123.200
900	Pomocný – kusovník		395.010
Atd.

Materiál na skladě	sklad č. 01	účet 112.010
Materiál ke zpracování	sklad č. 02	účet 112.020
Materiál v příručních skladech	sklad č. 03	účet 112.030
Materiál v konsignačních skladech	sklad č. 04	účet 112.040
Materiál daný do opravy	sklad č. 05	účet 112.050
Atd.

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Vyprodáno

231,00 Kč

198,00 Kč

Nedokončená výroba	sklad NV č. 10	účet 121.010
Polotovary vlastní výroby	sklad PVV č. 20	účet 122.010
Výrobky	sklad HV č. 30	účet 123.010
Zvířata	sklad ZV č. 40	účet 124.010
Zboží	sklad ZB č. 50	účet 132.010
Atd.

Hutní materiál	sklad č. 02	účet 112.020
Spojovací a svařovací materiál	sklad č. 03	účet 112.030
Neželezný materiál	sklad č. 04	účet 112.040
Příruby	sklad č. 05	účet 112.050
Atd.

Nedokončená výroba – obrobna	sklad NV č. 21	účet 121.021
Nedokončená výroba – kotlárna	sklad NV č. 22	účet 121.022
Nedokončená výroba – trubkárna	sklad NV č. 23	účet 121.023
Nedokončená výroba – montovna	sklad NV č. 24	účet 121.024
Atd.

*Zkratka*	*Význam*
DHM	Dlouhodobý majetek
DNM	Dlouhodobý nehmotný majetek
NV	Nedokončená výroba
HV	Výrobky
OZ	Zboží
PVV	Polotovary vlastní výroby
MAT	Materiál
	Atd.

*Označení prvotního souboru*	*Význam*
ID POST	Interní doklad – počáteční stavy
ID UCT	Interní doklad – účtenka
ID ZZ	Interní doklad – zúčtování zálohy či závdavku
ID MZDY	Interní doklad – mzdy
ID DM	Interní doklad – aktivace dlouhodobého majetku
ID AUU	Interní doklad – uzavření aktivních účtů
ID PRE	Interní doklad – přeúčtování
ID PUU	Interní doklad – uzavření pasivních účtů
ID UNU	Interní doklad – uzavření nákladových účtů
ID UVU	Interní doklad – uzavření výnosových účtů
ID VSTU	Interní doklad – vstupní rozvaha
ID XHV	Interní doklad – převod hospodářského výsledku
IP	Interní plnění
FP	Faktura přijatá – dodavatelská
FV	Faktura vydaná – odběratelská
PV POK1	Pokladní doklad výdajový – pokladna Kč
PV POK2	Pokladní doklad výdajový – pokladna USD
PV POK3	Pokladní doklad výdajový – pokladna EUR
PP POK1	Pokladní doklad příjmový – pokladna Kč
PP POK2	Pokladní doklad příjmový – pokladna USD
PP POK3	Pokladní doklad příjmový – pokladna EUR
BA BÚ-1	Účet 123456789/xxx (USD)
BA BÚ-2	Účet 987654321/xxx (EUR)
BA BÚ-3	Účet 567891234/xxx (Kč)
Atd.

*Označení třídy*	*Název třídy dlouhodobého majetku*
01201000	Nehmotné výsledky vývoje
01301000	Software
01401000	Ocenitelná práva
01501000	Goodwill
02101000	Budovy
02201000	Hmotné movité věci a jejich soubory
03101000	Pozemky
03201000	Umělecké díla a sbírky
Atd.

*Označení klíčů*	*Název klíčů pro účtování příslušné strany*
10	Účtovací klíč strany DAL – saldokontní účet
20	Účtovací klíč strany MÁ DÁTI – saldokontní účet
30	Účtovací klíč strany DAL – nesaldokontní účet
40	Účtovací klíč strany MÁ DÁTI – nesaldokontní účet
Atd.

*Označení okruhu*	*Název účetního okruhu*
0090	ABCXYZ a. s.
0100	ZZZ s. r. o.
Atd.

*Označení klíče*	*Název odpisového klíče*
XR01	Rovnoměrný odpisový klíč – účetní odpisy
XR02	Zrychlený odpisový klíč – účetní odpisy
YZ01	Rovnoměrný odpisový klíč – daňové odpisy
YR02	Zrychlený odpisový klíč – daňové odpisy
Atd.

*Označení znaku*	*Název znaku daně*
I1	DPH pro 10 %– vstup
I2	DPH pro 15 %– vstup
I3	DPH pro 21 %– vstup
E1	DPH pro 10 %– výstup
E2	DPH pro 15 %– výstup
E3	DPH pro 21 %– výstup
Atd.

*Označení pohybů*	*Název druhu pohybu*
100	Pořízení koupí
110	Přírůstek z vlastní činnosti
180	Záloha či závdavek
200	Vyřazení majetku
210	Vyřazení s výnosem
300	Přeúčtování
Atd.

*Označení platební podmínky*	*Význam platební podmínky*
14	Splatnost faktury 14 dnů od vystavení
60	Splatnost faktury 60 dnů od vystavení
01	Zádržné 12 měsíců
Atd.

*Označení oblasti*	*Název oblasti ocenění*
01	Účetní odpis
15	Daňový odpis
Atd.

Zákon o inspekci práce Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmůs komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po noveláchs komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách s komentářem

Vyprodáno

231,00 Kč

198,00 Kč

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Stavební zákon po novelách
s komentářem