Výdaje na pojištění majetku firmy

Pojištění se dosti obsáhle věnuje OZ od § 2758 až § 2872 spadajících do části 4. „Relativní majetková práva“ dílu 15 „Závazky z odvážných smluv“, což souvisí s definicí smlouvy odvážné: „Závisí-li podle ujednání stran prospěch, anebo neprospěch alespoň jedné ze smluvních stran na nejisté události,“. Jak se posuzují výdaje na pojištění majetku firmy?

Obecně se pojistnou smlouvou zavazuje

pojistitel (pojišťovna) vůči pojistníkovi (uzavřel smlouvu) poskytnout jemu nebo třetí osobě (oprávněná osoba) pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Pojistné právo je proslulé záplavou pojmů. Některé jsme zmínili a kupodivu mezi nimi ovšem není ten, koho bychom nejspíše čekali – pojištěný, což je osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Obvykle je pojištěným přímo pojistník, který je logicky také oprávněnou osobou s nárokem na pojistné plnění, ale nemusí tomu tak být vždy.

Důležitý je také před chvíli uvedený – pojistný zájem – tím se rozumí oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Přičemž jde o nenápadnou podmínku, která by měla omezit spekulanty a padouchy, kteří by jako oprávněná osoba (tedy s nárokem na pojistné plnění) chtěli pojistit cizí dům nebo život a pak by se zištně postarali o zničení pojištěného domu nebo člověka. Takováto výdělečná činnost naštěstí nevyjde, protože neexistuje-li pojistný zájem, pak je pojistná smlouva neplatná. Nicméně zákon samozřejmě umožňuje pojistit cizí majetek, což je běžné zejména mezi příbuznými (chaloupku babičky pojistí její syn) a v případě nájemců a uživatelů finančního leasingu týkajících se předmětné věci. Pojistník proto může mít pojistný zájem nejen na vlastním majetku, ale i na majetku jiné osoby, osvědčí-li, že by mu bez jeho existence a uchování hrozila přímá majetková ztráta. A dal-li pojištěný souhlas k pojištění, má se za to, že pojistný zájem pojistníka byl prokázán.

Základní rozlišení typů pojištění je dvojí:

•    Škodové (pojistné plnění nahrazuje úbytek majetku v důsledku pojistné události),

•    Obnosové (při pojistné události pojistitel poskytne jednorázové či opakované pojistné plnění).

Známější jsou jednotlivé druhy pojištění, kterých je celá řada, zejména: pojištění majetku (škodové), životní pojištění (obnosové) a pojištění odpovědnosti (škodové). Pro určité obecně více rizikové činnosti – je stanoveno povinné škodové pojištění přímo zákonem, nejznámější je zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zákon č. 168/­1999 Sb.) a zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (vyhláška č. 125/­1993 Sb. ve vazbě na zákoník práce).

Ve firemní praxi jsou nejčastější dva druhy pojištění, na které se v tomto hesle zaměříme. Prvním je pojištění majetku. Které asi netřeba blíže představovat, nicméně s ohledem na nedávnou trpkou zkušenost lidí zasažených tornádem na jižní Moravě, je vhodné připomenout nenápadnou nástrahu těchto pojistných smluv. U běžných smluv jsme zvyklí, že když se při uzavření dohodneme na ceně, pak tato částka – zapsaná na smlouvě černá na bílém – platí, samozřejmě… Jenže u pojistných smluv sjednaná výše pojistného plnění platit nemusí. A pojišťovny – ne náhodou dlouhodobě nejziskovější obor podnikání… – to mají posvěcené zákonem. Důvodem je podpojištění dle § 2854 OZ. Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku; to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude.

Druhým častým typem je pojištění odpovědnosti (§ 2861 až § 2867 OZ). Z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Přičemž poškozenému vzniká právo na plnění přímo proti pojistiteli – takže může oslovit rovnou pojišťovnu a nebavit se s pojištěným „škůdcem“ – jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon. Jeho známým specifikem je, že jej speciálně upravuje řada zvláštních právních předpisů, hlavně profesních.

Pojištění odpovědnosti týkající se odborné činnosti musí mít sjednáno: advokát (§ 24a zákona č. 85/­1996 Sb., o advokacii), znalec (§ 22 zákona č. 254/­2019 Sb., o znalcích…), daňový poradce (§ 6 zákona č. 523/­1992 Sb., o daňovém poradenství…), auditor (§ 22 zákona č. 93/­2009 Sb., o auditorech) atd. Mezi odpovědnostní pojištění patří nejrozšířenější zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zákon č. 168/­1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). V hesle o pojištění za zaměstnance se pak podíváme na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (§ 365 zákona č. 262/­2006 Sb., zákoník práce).

DANĚ Z PŘÍJMŮ - Ve stručnosti můžeme předeslat, že výdaje za pojištění firemního majetku i odpovědnosti podnikatele – pojistné hrazené pojistiteli – zpravidla představuje bezproblémový daňový výdaj. U účetních jednotek je sice obecně potřeba pamatovat na zásadu časového rozlišení nákladů, protože pojistné se nehradí za kalendářní roky, ale typicky za období 12 měsíců od „výročí“ uzavření pojistné smlouvy v jednom kalendářním roce do příštího. Ovšem v tomto případě je oficiální „bezpečná“ účetní i daňová metodika smířlivější a umožňují nedbat zásad časového rozlišení u nevýznamných a pravidelně se opakujících výdajů (nákladů), výslovně včetně pojistného:

• ČÚS č. 019 – Náklady a výnosy, bod 6.4: Časové rozlišení není nutno používat v případech, jde-li o: a) nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním … bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření, b) pravidelně se opakující výdaje, za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů.

• Pokyn GFŘ D–59, K § 23 odst. 2, bod 1: Nevýznamné a pravidelně se opakující daňové výdaje, které podle … účetnictví není nutno časově rozlišovat, se … považují za daňové výdaje … pravidelně se opakující částky např. placené pojistné, které se nekryje s účetním (zdaňovacím) obdobím …

Pojistné z titulu pojištění majetku sloužícího poplatníkovi – v roli pojistníka, tedy plátce pojistného – pro podnikání nebo k nájmu by v zásadě mohlo být daňově uznatelné dle základního pravidla § 24 odst. 1 ZDP. Spadá totiž zřejmě pod výdaj na – zajištění a udržení – zdanitelných příjmů. Pojistné plnění přispěje k odstranění následků pojistné události (např. k opravě střechy poškozené vichřicí) nebo k pořízení nového funkčního zařízení (nevratně poškozeného povodní nebo odcizeného). Někdy by to ovšem v praxi mohlo být diskutabilní, a pečlivý berní úředník by mohl namítat, že mezi pojistným a provozní činností není tak zjevná přímá souvislost. Ostatně, jak jsme uvedli u hesla o pohledávkách, pojistné plnění z titulu pojištění úhrady pohledávek není považováno za důvod pro daňové uznání odpisu takto krytých nedobytných pohledávek… Proto je určitě dobře, že v § 24 odst. 2 písm. e) ZDP je bezpečnější speciální ustanovení uznávající jako daňový výdaj výslovně také pojistné:

•    „pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen, (…)“

„Hrazené“ neznamená, že daňově účinné je – u účetních jednotek – až „uhrazené“ pojistné, hlavní je, že poplatník (o jehož daňový výdaj jde), toto pojistné hradí, a tedy že tuto platební povinnost za něj nenese někdo jiný. Významná je podmínka souvislosti se zdanitelným příjmem, kterou lze ovšem chápat dvojím způsobem. 1. buď je míněn příjem plynoucí z předmětu pojištění, 2. nebo se má posuzovat zdanitelnost až pojistného plnění od pojišťovny. Sázka pouze na první možnost je riskantní, protože by znamenala, že uznatelné je třeba i pojistné za majetkové pojištění garáže u rodinného domku, kterou OSVČ nemá v obchodním majetku, což není pravdou.

V této souvislosti je potřeba vědět o případech, kdy pojistné plnění není zdanitelné, protože je od daně z příjmů – pouze v případě fyzických osob – osvobozeno. Odpověď najdeme v § 4 odst. 1 písm. d) ZDP:

• „přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního pojištění; osvobození se nevztahuje na:

1. náhradu za ztrátu příjmu,

2. náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody,

3. náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu,

4. plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka,

5. náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem,“

Zdanitelných pojistných plnění

je tedy hodně, přitom za upřesnění stojí „náhrady za ztrátu příjmu“. Dle Pokynu D–59 se tím rozumí např. náhrady za ztrátu na výdělku, za zničené, poškozené nebo odcizené zásoby. Do jakého dílčího základu daně zdanitelná pojistná plnění patří? U pojištění majetku a odpovědnosti souvisících se samostatnou (podnikatelskou) činností je jasné, že půjde o stejně nazvaný příjem podle § 7 ZDP. Ovšem týká-li se pojištění nájmu ve smyslu § 9 ZDP, pak asi zaváháme – dle odstavce 1 do něj patří jen příjmy z nájmu. Ale není třeba váhat ani zde, výkladově do stejné kategorie příjmu patří i pojistné plnění z pojištění majetku, který – v době vzniku škody – sloužil k nájmu podle § 9 ZDP; nejde tedy o ostatní příjem § 10 ZDP. Je to obdobné jako třeba u náhrad mezd, náhrada sice mzdou není, ale zdaňuje se stejně, a tak je tomu i u těchto pojistných náhrad.

Příklad 1

Zdanění versus osvobození pojistného plnění

Tři živnostníci – Adam, Božena, Ctirad – podnikají v malém rozsahu jako OSVČ. Pro úsporu výloh mají firemní zásoby uskladněny v garážích a kůlnách u svých rodinných domků, kde bydlí. Adam i Božena vedou dle § 7b ZDP daňovou evidenci, přičemž prvně zmíněný má skladiště zahrnuto do obchodního majetku ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP, druhá podnikatelka nikoliv. Poslední z naší trojice – pan Ctirad – se nechce trápit s papírováním, a proto využívá jednodušší paušální výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP, takže obchodní majetek nemá.

Co čert nechtěl, všem byly jejich sklady totálně „vybíleny“, vykradeny. Naštěstí mají všichni majetkově pojištěno jak své „skladiště“ – pro případ poškození – tak i v něm uskladněné zásoby – pro případ krádeže.

Kdo z nich zdaní pojistné plnění za ukradené zásoby? Že by jenom pan Adam, který jediný má sklad v obchodním majetku… Je to trochu chyták, protože nejde o výluku z osvobození pojistného plnění dle bodu 2 ad výše (za škodu na majetku zahrnutém do obchodního majetku), ale podle bodu 1 (za ztrátu příjmu). Odcizením zásob určených pro jejich podnikání nepochybně všichni utrpěli ztrátu na potenciálním příjmu z využití těchto zásob při svém podnikání. Takže pro všechny bude zdanitelným příjmem pojistné plnění za odcizené zásoby.

Něco jiného by bylo pojistné plnění za poškozenou budovu jejich skladiště, např. větrem. Pak by nešlo o pojistnou náhradu za ztrátu příjmu ad 1, ale o pojistnou náhradu za škodu na majetku, který jim v době vzniku škody sloužil pro podnikání. V tom případě by se jednalo o zdanitelnou výjimku ad 2 výše pouze u pana Adama, protože měl poškozené skladiště v obchodním majetku. Pro paní Boženu a Ctirada by šlo o příjem osvobozený.

V případě pojištění odpovědnosti vyžadované zvláštními právními předpisy

je daňová uznatelnost pojistného podložena dalším bezpečným speciálním ustanovením § 24 odst. 2 písm. p) ZDP, protože jde o:

•    „výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,“

Dodejme, že pojištění odpovědnosti za škodu obecně chrání pojištěného v případech, kdy nechtěně nebo z neznalosti způsobí škodu jiné osobě, za kterou ze zákona, případně dle smlouvy odpovídá. Snad ještě více než samotnému „škůdci“ (pojištěné osobě) však toto pojištění prospívá dotyčné poškozené osobě. Obvykle se totiž nebude muset dlouze a nejistě soudit o náhradu škody s povinnou osobou, odškodnění může očekávat rychleji a tyto peníze jsou jistější, protože je neohrozí případná nemajetnost, insolvence nebo emigrace povinné osoby.

Ovšem „šedivá je teorie a pestrý strom života“. Kdo jednal s pojišťovnou, ví, že jsou mistři v nabízení doplňkových pojištění. Účetní a daňaři proto musí být podezřívaví a raději si sdělení firem důkladně ověřovat…

Příklad 2

Pozor na kombinovaná pojištění

Pan Novák podniká jako OSVČ a zašel do pojišťovny sjednat běžné pojištění obchodního majetku, ale jak už to bývá, odešel s balíkem nejrůznějších typů pojištění umně zabalených do marketingových názvů „Chytré pojištění“ nebo „1 pojistka = 0 starostí“. Moc pojistné podmínky nečetl (kdo je čte?), a coby praktik si pouze do diáře poznamenal výsledně pojistné 10 000 Kč a termín splatnosti, načež k platbě účetní sdělil, že jde o pojistné za firemní majetek. Naštěstí pro pana Nováka je účetní pečlivá a vyžádala si k nahlédnutí pojistnou smlouvu…

Tam se dočetla, že kromě zmíněného pojištění (a) obchodního majetku – s nímž není daňová potíž – se nechal přemluvit ještě k (b) pojištění OSVČ pro případ nemoci a (c) úrazovému pojištění – což je problém. Podle § 25 odst. 1 písm. d) ZDP totiž není uznatelné „pojistné hrazené OSVČ, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnosti“, ani pojistné na úrazové pojištění – spadá mezi nedaňové výdaje na osobní potřebu poplatníka dle § 25 odst. 1 písm. u) ZDP. Pojistné za tato tři pojištění byla: a) 8 000 Kč, b) 2 000 Kč, c) 2 000 Kč, od jejich součtu 12 000 Kč pojišťovna odečetla obchodní slevu 2 000 Kč za to, že pan Novák u ní má sjednáno i soukromé životní pojištění. Výsledné pojistné k úhradě tak činí 10 000 Kč, což ale ad výše nemůže být celé daňovým výdajem OSVČ, a nebude to ani 8 000 Kč za pojištění obchodního majetku. Je totiž potřeba zohlednit i onu slevu. Daňově uznatelné pojistné (jen za pojištění obchodního majetku OSVČ) se vypočte poměrem tohoto dílčího pojistného (8 000 Kč) ze všech tří (12 000 Kč), což je 66,67 %, proto jen tato část z výsledného pojistného 6 667 Kč (66,67 % z 10 000 Kč) bude daňovým výdajem pana Nováka.

Ing. Martin Děrgel