3. Stravné

     Stravné při tuzemských pracovních cestách

Daňovým výdajem podnikatele podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 2 zákona o daních z příjmů jsou zvýšené stravovací výdaje (stravné) podle zákona č. 262/­2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7, a to maximálně do výše stravného vymezeného pro zaměstnance odměňovaného platem (tj. do výše stravného stanoveného pro zaměstnance zaměstnavatele, který je neziskovou organizací). Pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikatele nebo místo výkonu samostatné činnosti.

Výše stravného se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem, kterým je vyhláška MPSV. Počínaje 20. 8. 2022 vyhláška č. 237/2022 Sb., limity stravného zvýšila. Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné ve výši:

a)  120 Kč až 142 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

b)  181 Kč až 219 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

c)  284 Kč až 340 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikatele nebo místo výkonu jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

     Stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách

Daňovým výdajem je zahraniční stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách pro poplatníky s příjmy podle § 7, a to maximálně do výše náhrad vymezených pro zaměstnance odměňovaného platem. Pro tyto zaměstnance zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za každý kalendářní den zahraniční pracovní cesty zahraniční stravné ve výši základní sazby zahraničního stravného stanoveného vyhláškou Ministerstva financí.

Dále si může podnikatel do daňových výdajů uplatnit kapesné do výše 40 % zahraničního stravného (§ 180 zákoníku práce).

Zákon o daních z příjmů zahraniční stravné pro uplatnění daňových výdajů na straně podnikatele limituje obdobně, jako je limitováno pro zaměstnance neziskových organizací. Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout kapesné do výše 40 % zahraničního stravného uvedeného ve vyhlášce Ministerstva financí. Toto kapesné se nekrátí, zaměstnanci lze poskytovat kapesné do výše 40 % zahraničního stravného určeného podle délky doby v zahraničí, nikoliv ze zkráceného zahraničního stravného z důvodu poskytnutí bezplatného jídla.

Výši stravného při zahraničních pracovních cestách stanoví a vyhlašuje Ministerstvo financí vyhláškou zveřejněnou ve Sbírce zákonů. Pro r. 2022 je zahraniční stravné stanoveno vyhláškou Ministerstva financí č. 462/­2021 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného.

Pokud se týká zahraničních pracovních cest podnikatele, který vede daňovou evidenci, výdaje na pracovní cesty v cizí měně může přepočítat kursem platným podle účetnictví, tj. kursem denním nebo pevným, a nebo jednotným kursem, jak mu to umožňuje § 38 zákona o daních z příjmů. Jednotný kurs zveřejňuje Generální finanční ředitelství v pokynu řady D vždy po uplynutí příslušného kalendářního roku.

Za zdaňovací období 2021 stanovilo Generální finanční ředitelství jednotné kursy v pokynu č. GFŘ D–54:

4. Pracovní cesta vozidlem nezahrnutým v obchodním majetku, vypůjčeným nebo užívaným na základě smlouvy o výprose

Použije-li podnikatel na pracovní cestu vlastní silniční motorové vozidlo, nezahrnuté do obchodního majetku, může uplatnit do daňových výdajů podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona:

–   sazbu základní náhrady, a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance odměňovaného platem, pro r. 2022 pro osobní automobily činí 4,70 Kč/km a pro jednostopá vozidla 1,30 Kč/km,

–   náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty (tj. podle cen pohonných hmot platných v době použití vozidla, přepočtených podle spotřeby vypočtené aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu vozidla).

Z výše uvedeného obecného ustanovení zákon stanoví pro některé případy výjimky. Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem:

–   které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo nebo

–   bylo u poplatníka předmětem finančního leasingu a úplatu u finančního leasingu uplatnil (uplatňuje) do daňových výdajů, a u

–   silničního motorového vozidla užívaného na základě smlouvy o výpůjčce (§ 2193 a násl. občanského zákoníku), s výjimkou smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu, nebo smlouvy o výprose (§ 2189 a násl. občanského zákoníku),

jsou daňovým výdajem jen výdaje ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. V těchto případech poplatník sazbu základní náhrady do daňových výdajů uplatnit nemůže.

Použije-li podnikatel pro pracovní cestu osobní automobil nezahrnutý do obchodního majetku s přívěsným vozíkem, může v souladu s § 157 zákoníku práce, uplatnit sazbu základní náhrady zvýšenou o 15 %. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty se nemění.

U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla, ^a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance odměňovaného platem. Sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla pro r. 2022 činí 4,70 Kč/km.

Při výpočtu náhrady za spotřebované pohonné hmoty lze od 1. ledna 2022 vycházet z ceny stanovené vyhláškou MPSV č. 511/­2021 Sb., kterou změnila od 12. března 2022 vyhláška č. 47/­2022 Sb., od 14. května 2022 vyhláška č. 116/2022 Sb. a od 20. srpna 2022 vyhláška č. 237/2022 Sb. Ceny pohonných hmot v současné době činí:

a) 44,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,

b) 51,40 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,

c) 47,10 Kč za 1 litr motorové nafty.

d) 6 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.