Výdělečná činnost a ZP

koordinační nařízení EU

Při pohybu osob v „evropském“ prostoru je základním kritériem pro určení příslušnosti k právním předpisům výkon výdělečné činnosti. Tuto situaci upravuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009.

Podle těchto Nařízení postupují osoby a instituce ze států Evropské unie, ze států Evropského hospodářského prostoru (což je Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ze Švýcarska a případně také ze Spojeného království. Provšechny tyto státy budeme dále používat pojem „členský stát“.

Na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou se ve smyslu Nařízení vztahují právní předpisy členského státu, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost. Tyto osoby, jakož i jejich nezaopatření rodinní příslušníci, podléhají všem systémům sociálního zabezpečení tohoto státu.

Výkon výdělečné činnosti
a příslušnost k pojištění

Jakmile začne český pojištěnec vykonávat v členském státě výdělečnou činnost, podléhá právním předpisům tohoto státu. Stává se pojištěncem státu, ve kterém pracuje a je mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči. V této souvislosti přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči z titulu Evropského průkazu zdravotního pojištění (mezinárodní název EuropeanHealthInsuranceCard – zkratka EHIC), vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení výkonu výdělečné činnosti v příslušném členském státě je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své dosavadní české zdravotní pojišťovně a současně jí vrací vystavený český EHIC. Pokud je tedy českému občanovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat výdělečnou činnost v zemi s působností Nařízení, tj. v členském státě, odhlásí se k příslušnému datu z českého systému zdravotního pojištění.

Po ukončení výdělečné činnosti v členském státě oznamuje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům, platným v oblasti zdravotního pojištění.

Příklad 1

Slovenský zaměstnavatel má sídlo na území Slovenska. Zaměstnancem tohoto zaměstnavatele je Čech s trvalým pobytem v České republice, pro tohoto slovenského zaměstnavatele pracuje v ČR.

Zaměstnanec je pojištěn v České republice, tedy ve státě, ve kterém pracuje. Slovenský zaměstnavatel se musí přihlásit u české zdravotní pojišťovny zaměstnance jako plátce pojistného, přihlásit osobu jako zaměstnance a plnit zákonné povinnosti podle českých právních předpisů v oblasti zdravotního pojištění. Kdyby český občan pracoval pro tohoto zaměstnavatele na Slovensku, byl by pojištěn v SR.

Student vysoké školy se v létě chystá brigádnicky pracovat v některém z členských států. Jak to bude s jeho zdravotním pojištěním? Platí ho nadále stát?

Ještě před odjezdem by si měl student zjistit podrobné informace o práci, kterou bude v členském státě vykonávat. Především jde o to, zda je zamýšlená činnost považována podle právních předpisů tohoto státu v oblasti sociálního zabezpečení za zaměstnání, a tedy zakládá účast na veřejném zdravotním pojištění.

Pokud bude uzavřen pracovní poměr s odvodem zdravotního pojištění, musí se student na dobu zaměstnání v členském státě předem odhlásit ze systému českého zdravotního pojištění, a to i v případě, kdyby tato brigáda trvala třeba jen dva měsíce. V tomto státě obdrží příslušný doklad – u brigády by to asi nebyl EHIC, ale spíše jen papírové Potvrzení dočasně nahrazující EHIC. Tímto dokladem (který je rovnocenný s EHIC) by se student prokazoval v daném státě při případném ošetření a měl by zde nárok na plnou péči.

Jestliže o zaměstnání podle právních předpisů daného státu účinných v oblasti sociálního zabezpečení nepůjde a student se tak nestane z titulu zaměstnání pojištěncem tohoto státu, zůstane pojištěncem českým. Při ošetření, kupříkladu v Německu, by se prokazoval českým průkazem pojištěnce, který je zároveň průkazem evropským (EHIC), a měl by nárok na nezbytnou péči. Platil by spoluúčast a další poplatky jako němečtí pojištěnci. Pro ošetření je vždy žádoucí vyhledat veřejné zdravotnické zařízení, smluvně napojené na místní systém pojištění, v nesmluvním zdravotnickém zařízení by musel částku uhradit celou.

Souběžné činnosti
a pravidlo 25 %

Má-li občan České republiky, zaměstnaný v ČR, současně příjmy ze zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem na území členského státu, pak v rámci principu jednoho pojištění rozhoduje s ohledem na trvalý pobyt česká instituce provádějící sociální zabezpečení o tom, která země bude v tomto souběhu zemí pojištění dotyčné osoby. Platí pravidlo, že pokud bude z celkového objemu činností v obou státech zajištěno ve státě trvalého pobytu, tj. v České republice, alespoň 25 % pracovní doby nebo mzdy (odměny), tedy tzv. podstatná část výkonu činností, kdy postačuje splnění alespoň jednoho z těchto kritérií, bude zemí pojištění Česká republika.

V opačném případě, tedy pokud nebude v České republice splněna ani jedna z těchto dvou podmínek či možností (tedy pravidlo 25 %), bude zemí pojištění členský stát. Českému zaměstnavateli bude posléze doručen formulář A1 deklarující skutečnost, že zaměstnanec podléhá všem systémům sociálního zabezpečení tohoto státu, tedy včetně zdravotního pojištění.

Obdrží-li český zaměstnavatel zahraniční formulář A1, vstoupí neprodleně v kontakt se zdravotní pojišťovnou, resp. s institucí provádějící zdravotní pojištění v dané zemi. U příslušné (kontaktní) pobočky se přihlásí k placení pojistného, přihlásí osobu jako zaměstnance a dále bude vůči této instituci plnit všechny zákonné povinnosti vyplývající z legislativy tohoto státu v oblasti zdravotního pojištění, které zaměstnavatel na základě dané skutečnosti podléhá. Aby mohl český zaměstnavatel řádně plnit tyto povinnosti, musí nejprve zjistit informace o aktuálně platné právní úpravě včetně získání potřebných formulářů. Pro tento účel je nejvhodnější využít například příslušných internetových adres včetně následné elektronické komunikace. Pojistné se odvádí podle právních předpisů platných v tomto státě ve zdravotním pojištění a v měně tohoto státu.

V dané situaci lze případně aplikovat Článek 21, bod 2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009: Zaměstnavatel, který nemá místo podnikání v členském státě, jehož právní předpisy jsou použitelné, může se zaměstnancem uzavřít dohodu o tom, že zaměstnanec bude plnit povinnosti zaměstnavatele týkající se placení odvodů jeho jménem, aniž jsou dotčeny základní povinnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel zašle oznámení o takovém ujednání příslušné instituci tohoto členského státu.

Dokud není českému zaměstnavateli doručen zahraniční formulář A1, odvádí se pojistné české zdravotní pojišťovně.

Příhraničním pracovníkem
neboli lendlerem je osoba,

která v jednom státě bydlí, do druhého státu jezdí za prací a minimálně jednou týdně se vrací do státu bydliště. Pokud český občan pracuje (podniká) na území členského státu, bydlí v České republice a nejméně jednou týdně se vrací do svého bydliště, je za této situace členský stát zemí jeho pojištění.

Společně s pendlerem jsou v členském státě pojištěni i jeho nezaopatření rodinní příslušníci (manželka bez vlastních příjmů z výdělečné činnosti, nezaopatřené děti).

Rodinná vazba, která má přímý vliv na účast na zahraničním zdravotním pojištění, neplatí v případě:

•    výdělečné činnosti manželky, pobírání dávek z výdělečné činnosti nebo důchodu

•    ukončení rodinné vazby (rozvod manželů)

•    ukončení nezaopatřenosti (u dětí)

Nezaopatření rodinní příslušníci musejí být povinně pojištěni ve státě výkonu výdělečné činnosti pendlera.

Postupy v případě výkonu
podnikatelské činnosti

Pokud český občan provozuje samostatnou výdělečnou činnost v členském státě, postupuje z hlediska plnění zákonných povinností v souladu s tamní legislativou platnou ve zdravotním pojištění, tudíž (stejně jako zaměstnanci) i s nárokem na dávky systémem této země poskytované. České zdravotní pojišťovně oznamuje v zákonné osmidenní lhůtě zahájení samostatné výdělečné činnosti v členském státě. V České republice bude ze systému veřejného zdravotního pojištění odhlášen a rovněž vrací i český EHIC.

Kdyby byl český občan zaměstnán v členském státě a současně by podnikal v ČR, je pojištěn ve státě, ve kterém vykonává zaměstnání, tedy v členském státě. Do tohoto státu je placeno i pojistné ze samostatné výdělečné činnosti a zároveň vzniká v této zemi nárok na dávky, jejichž konkrétní obsah a rozsah určují právní předpisy tohoto státu. Kdyby však byl český občan zaměstnán v ČR a podnikal by v členském státě, byla by v tomto souběhu zemí pojištění Česká republika.

ZÁKON č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné
zdravotní pojištění

§ 7

Odvod pojistného za osoby
samostatně výdělečně činné

(1) Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumí se tím též zálohy na pojistné a doplatek pojistného.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíc, v nichž byla osoba samostatně činná uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Povinnosti plátců pojistného

§ 24

(1) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez zdanitelných příjmů je povinna při plnění oznamovací povinnosti sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo. Osoba samostatně výdělečně činná je dále povinna sdělit své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, má-li ho přiděleno, a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného nebo jeho záloh. Tyto údaje je tato osoba povinna doložit. Osoba samostatně výdělečně činná, která podle zvláštního právního předpisu účtuje v hospodářském roce, je povinna vždy do 31. března kalendářního roku oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude podávat daňové přiznání, pokud tak učiní později než k tomuto datu.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná, s výjimkou osoby, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tento kalendářní rok předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o výši daňového základu, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3a a pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost uvést v přehledu. Povinnost podat přehled příslušné zdravotní ...