Výdělečná činnost důchodce

– odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

Poživatelé důchodu mají z titulu jeho přiznání vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, takže nemusejí přispívat platbami do tohoto systému. Jinak je však tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ. 

Jestliže vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí:

•    zaměstnavatel za zaměstnanou osobu,

•    poživatel důchodu jako OSVČ,

v obou případech se zvýhodněním, že jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele – plátce pojistného) tak pro OSVČ neplatí z hlediska placení pojistného povinné minimum.

Pokud je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i pouze po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto měsíci svůj pojistný vztah vyřešen.

Je pravdou, že přiznání důchodu pojištěnci má ve zdravotním pojištění velký význam, protože přímo ovlivňuje platbu pojistného státem té zdravotní pojišťovně, u které je osoba pojištěna, a rovněž má při placení pojistného vliv na výši vyměřovacího základu, jak je výše uvedeno.

Osobami, za které hradí pojistné stát, jsou ve zdravotním pojištění dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., poživatelé těchto důchodů z důchodového pojištění:

•    starobních (řádných či předčasných),

•    invalidních – bez ohledu na stupeň invalidity,

•    vdovských,

•    vdoveckých.

Sirotčí důchod je přiznáván nezaopatřenému dítěti, což je ve zdravotním pojištění taktéž „státní kategorie“.

Za poživatele důchodu se pro účely zákona o veřejném zdravotním pojištění považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží. Stát je tak plátcem pojistného v situa­ci, kdy je důchod přiznán a není rozhodnutím odejmut.

Důchod řádný a předčasný

U starobního důchodu rozlišujeme důchod:

•    řádný, přiznávaný nejdříve od dovršení důchodového věku a

•    předčasný, přiznávaný před dovršením důchodového věku.

U těchto dvou důchodů platí rozdílná pravidla pro možnost přivýdělku.

Výdělečnou činností se rozumí taková činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění, v případě zaměstnání se musí jednat o činnost zakládající účast na nemocenském pojištění.

Z hlediska výkonu výdělečné činnosti a současného vyplácení důchodu platí, že ve srovnání s řádným starobním důchodem je v tomto směru právní úprava u předčasných důchodů mnohem přísnější.

a)  řádný starobní důchod

Tento důchod se při výdělečné činnosti vyplácí bez ohledu na výši dosahovaného výdělku, druh pracovní činnosti nebo charakter pracovněprávního vztahu.

b)  předčasný starobní důchod

Do dovršení důchodového věku výplata tohoto důchodu nenáleží, pokud je:

•    vykonávána výdělečná činnost nebo

•    poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci.

Překážkou pro výplatu předčasného starobního důchodu není:

•    výkon zaměstnání nezakládajícího účast na nemocenském pojištění (při příjmu nižším než 4 000 Kč – tzv. zaměstnání malého rozsahu). Pokud je však sjednán příjem v částce 4 000 Kč nebo vyšší, a v některém měsíci je dosažen nižší příjem (například z důvodu čerpání neplaceného volna nebo při dočasné pracovní neschopnosti), nezaniká účast na nemocenském a důchodovém pojištění v tomto měsíci a ani při tomto nižším zúčtovaném příjmu nebude v tomto měsíci náležet výplata předčasného starobního důchodu;

•    odměna z dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) nezakládající povinnost odvodu pojistného zaměstnavatelem,

•    výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti nezakládající účast na důchodovém pojištění, což je v roce 2024 rozhodná částka 105 521 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje daňový základ určený podle § 5b odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb., ve z.p.p., kdy se v zásadě jedná o rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Další typy důchodů

Invalidní důchod se při výdělečné činnosti vyplácí bez ohledu na výši dosahovaného výdělku, druh pracovní činnosti, charakter pracovněprávního vztahu nebo rozsah pracovního úvazku.

U vdovských a vdoveckých důchodů není žádné omezení jejich výplaty při souběhu s výdělečnou činností. Výkon výdělečné činnosti nebrání výplatě sirotčího důchodu, podmínkou je trvání řádného denního (prezenčního) studia. Při dálkové, distanční, večerní nebo kombinované formě studia náleží výplata sirotčího důchodu pouze v případě, že poživatel důchodu nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na nemocenském pojištění.

„Státní kategorie“ ve zdravotním pojištění – poživatelé invalidního důchodu

Poživatelé invalidního důchodu jsou ve zdravotním pojištění osobami, za které je plátcem pojistného stát bez ohledu na stupeň invalidity. K plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem slouží u poživatelů invalidních – i ostatních druhů – důchodů kódy „D“ (přiznání důchodu) a „H“ (odejmutí důchodu).

Kompletní výčet osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

Poživatelé invalidního důchodu
bez nároku na odpočet

Jestliže zaměstnavatel nesplňuje podmínky pro uplatnění odpočtu, blíže konkretizované v následujícím bodě, pak se na zaměstnané poživatele invalidního důchodu pohlíží v podstatě jako na ostatní zaměstnané osoby, za které je plátcem pojistného stát. Ve zdravotním pojištění platí pro tyto osoby následující:

•    pokud je pojištěnec zařazen u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce jako poživatel invalidního důchodu, má v příslušném měsíci z pohledu zdravotního pojištění vyřešen svůj pojistný vztah,

•    za každou takovou osobu obdrží zdravotní pojišťovna od ledna 2024měsíčně2 085 Kč,

•    stát je plátcem pojistného od data přiznání invalidního důchodu,

•    pokud je pojištěnec zaměstnán, oznamuje přiznání důchodu (tedy zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát) zaměstnavatel, je-li mu daná skutečnost známa a zaměstnancem doložena, v ostatních případech je povinností pojištěnce sdělit zdravotní pojišťovně tuto změnu osobně. Vždy je nutno respektovat zákonnou osmidenní lhůtu pro splnění této povinnosti;

•    vyměřovacím základem zaměstnance je vždy dosažený příjem, tedy bez nutnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu za situace, kdy registrace ve „státní kategorii“ trvá po celý kalendářní měsíc,

•    ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. uvádí situaci, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů, ve kterých se zaměstnanec stal nebo přestal být v průběhu kalendářního měsíce osobou, za kterou platí pojistné stát. Takže například při přiznání invalidního důchodu ke dni 23. 10. 2023 musí vyměřovací základ zaměstnance činit za měsíc říjen alespoň12 277,41 Kč [(22:31) x 17 300], tedy musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minima za 22 kalendářních dnů mimo evidenci pojištěnce ve „státní kategorii“. To znamená, že vyměřovací základ za měsíc říjen může relevantně činit například 14 000 Kč.

Poživatelé invalidního důchodu s nárokem na odpočet

Zákonem č. 123/2005 Sb., účinným od 30. 3. 2005, byla v § 3 zákona č. 592/1992 Sb. vloženým odstavcem č. 7 v omezeném rozsahu obnovena možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu, kdy při praktické aplikaci platné právní úpravy je v souvislosti s uplatňováním odpočtu zapotřebí respektovat následující:

•    nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,

•    u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod,

•    právní úprava zdravotního pojištění nevylučuje možnost, aby byl tento nárok uplatněn současně i u více zaměstnavatelů.

Odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Částka měsíčně odpočitatelná od dosaženého příjmu představuje od ledna 2024 hodnotu 15 440 Kč.

Postup zaměstnavatele
při výpočtu výše pojistného

v situaci, kdy v právních podmínkách roku 2024 existuje nárok na odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance.