Výdělečná činnost poživatele důchodu

a zdravotní pojištění

Jak plní zaměstnavatel oznamovací povinnost v situaci, kdy do zaměstnání nastupuje poživatel důchodu? V čem spočívá zvýhodnění poživatelů důchodu při odvodu pojistného buď zaměstnavatelem nebo OSVČ? Mají u těchto osob neplacené volno nebo neomluvená absence vliv na placení pojistného zaměstnavatelem?

Poživatelé důchodu jako osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců a OSVČ, tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je také pravdou, že zaměstnavatelé z více důvodů sjednávají v případě potřeby pracovněprávní vztahy právě s těmito osobami.

Přihlašování a odhlašování poživatele důchodu – zaměstnance

Stanovení vyměřovacího základu, jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a jejich odhlašování, již není s účinností od 1. 1. 2008 vázáno na účast na nemocenském pojištění. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.

Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat poživatele důchodu na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej podle písmene d) téhož zákonného ustanovení přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána za podmínky, že zúčtovaný příjem činí v roce 2022 za rozhodné období kalendářního měsíce:

•    u dohody o pracovní činnosti alespoň 3 500 Kč,

•    u dohody o provedení práce více než 10 000 Kč.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Oznamování „státní kategorie“

Při zaměstnávání poživatelů důchodu se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání současně kód „D“, a to vždy společně s kódem „P“ – oba kódy ke dni nástupu zaměstnance do zaměstnání. Kód „D“ se rovněž použije i v případě přiznání důchodu v průběhu zaměstnání (na základě rozhodnutí ČSSZ doloženého zaměstnancem).

Pokud důchodce skončí zaměstnání a nadále je poživatelem důchodu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „H“, kterým by de facto (a irelevantně) ukončil evidenci pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

Osoba, za kterou platí pojistné stát, je povinna platit pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnána (platby probíhají prostřednictvím zaměstnavatele), nebo je z pohledu zdravotního pojištění považována za osobu samostatně výdělečně činnou. Osoby, pro které dále uvedené podmínky platí, naleznete vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., kdy značně specifikou skupinu představují například osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.

Významné zvýhodnění poživatelů důchodu při placení pojistného

spočívá ve skutečnosti, že zaměstnavatelé ani OSVČ nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je:

•    u zaměstnance dosažený příjem, tedy částka i nižší než 16 200 Kč (za kalendářní měsíc),

•    u OSVČ sazba 50 % daňového základu (za kalendářní rok), bez povinnosti placení alespoň minimálních záloh.

Základní podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pojištěnec je u zdravotní pojišťovny registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý příslušný kalendářní měsíc (resp. kalendářní rok).

Není-li splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost vliv:

•    u zaměstnance na zajištění odvodu pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu,

•    u OSVČ na dodržení minimálního vyměřovacího základu za takový měsíc včetně nutnosti zaplacení alespoň minimální zálohy.

Postupy zaměstnavatele i OSVČ při placení pojistného

     Zaměstnavatelé

Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele jako plátce pojistného) nevztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu z titulu registrace pojištěnce u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, musí být ve mzdové evidenci zaměstnavatele kopií příslušného dokladu řádně doložen nárok na odvod pojistného ze skutečné výše příjmu.

Příklad 1

Dne 24. srpna 2022 byl zaměstnanci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, přičemž jeho hrubý příjem, zúčtovaný za tento měsíc, činil 11 000 Kč. 

V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z celkové výše minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč, nýbrž nejméně z jeho poměrné části v návaznosti na počet kalendářních dnů, kdy tento zaměstnanec nebyl evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Jelikož se jedná o celkem 23 kalendářních dnů mimo „státní kategorii“, vypočte se poměrná část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, takto:

kde:

•    PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

•    23 = počet kalendářních dnů v měsíci srpnu, ve kterých zaměstnanec nebyl u zdravotní pojišťovny zařazen ve „státní kategorii“

•    31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci

•    16 200 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2022

Při sazbě 13,5 % z částky 12 019,35 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 623 Kč (12 019,35 x 0,135). S ohledem na příjem (11 000 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 485 Kč. Jedna třetina (495 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (990 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel postupoval v souladu se zákonem, musí ještě provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 019,35 Kč, tj. 138 Kč. Tento doplatek, tedy 138 Kč, je podle zákona sražen zaměstnanci, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.

Z celkové částky pojistného 1 623 Kč je zaměstnanci sraženo 633 Kč (495 + 138), zaměstnavatel uhradí 990 Kč.

Příklad 2

Poživatelka vdovského důchodu pracovala v měsíci srpnu u dvou zaměstnavatelů. Prvním zaměstnavatelem jí byl za období 1. 8. – 10. 8. zúčtován příjem 7 200 Kč, druhým zaměstnavatelem pak za období 15. 8. – 31. 8. příjem 10 000 Kč. Nejedná se o dohody o provedení práce.

Každý ze zaměstnavatelů odvede pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, tj. v částkách 972 Kč resp. 1 350 Kč, bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

Příklad 3

Poživatel starobního důchodu je současně zaměstnán na dohody o pracovní činnosti u dvou zaměstnavatelů s příjmy 4 200 Kč a 5 180 Kč. U zaměstnavatele s vyšším příjmem bylo důchodci poskytnuto neplacené volno v rozsahu pěti kalendářních dnů.

Ani v jednom z těchto zaměstnání se nebude provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu a pojistné se odvede ze skutečně dosaženého příjmu. Pojistné bude poukázáno příslušné zdravotní pojišťovně v částkách 567 Kč a 700 Kč. Poskytnuté neplacené volno nemá na placení pojistného žádný vliv.

Příklad 4

Hrubý příjem poživatele invalidního důchodu činil v měsíci červnu 12 200 Kč a současně měl vykázány tři dny neomluvené absence.

Ani neomluvená absence nemá ve zdravotním pojištění vliv na placení pojistného, takže pojistné bude za měsíc červen odvedeno standardním způsobem, tedy sazbou 13,5 % z 12 200 Kč, tj. v částce 1 647 Kč.

Příklad 5

Zaměstnanci společnosti s ručením omezeným byl v měsících červenci a srpnu zúčtován v každém z těchto měsíců příjem ve výši 22 000 Kč, přičemž dne 22. 7. byl tomuto zaměstnanci přiznán starobní důchod, což zaměstnanec doložil zaměstnavateli rozhodnutím ČSSZ.

Přiznání důchodu nemá (s výjimkou uvedenou v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.) faktický vliv na výpočet výše pojistného, pojistné bude v každém z těchto měsíců odvedeno v částce 2 970 Kč. Zaměstnavatele upozorňuji na povinnost oznámit zdravotní pojišťovně skutečnost, že počínaje dnem 22. 7. je za tohoto zaměstnance plátcem pojistného i stát (kódem „D“ na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“).

Zaměstnavatel se informaci o žádosti zaměstnance o starobní důchod dozví také tehdy, kdy je mu ČSSZ nebo žádajícím zaměstnancem předložen k vyplnění tiskopis „Potvrzení zaměstnavatele“ podle § 83 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění p.p. V tomto tiskopise je uvedeno datum výplaty starobního důchodu, požadované zaměstnancem. Datum uvedené na tiskopise signalizuje, ke kterému datu je o přiznání výplaty důchodu žádáno, ovšem rozhodující je datum uvedené na důchodovém výměru. Pro účel splnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem je akceptovatelnou i možnost získání data z tiskopisu ČSSZ. Pokud by byl následně důchod přiznán k jinému datu, podal by zaměstnavatel opravné hlášení.

Příklad 6

Příjem důchodce zaměstnaného na dohodu o pracovní činnosti nepřetržitě od 1. 6. do 31. 8., činil v měsíci červnu 3 499 Kč, v měsíci červenci 4 600 Kč a v měsíci srpnu 3 400 Kč.

Vzhledem k tomu, že příjmy v měsících červnu a srpnu nedosahují částky 3 500 Kč, pojistné na zdravotní pojištění se neodvádí. Za měsíc červenec činí pojistné 621 Kč (13,5 % z částky 4 600 Kč).

Při přihlašování a odhlašování zaměstnance musí zaměstnavatel u dohod o pracovní činnosti (a také u dohod o provedení práce) respektovat ve vazbě na výši zúčtovaného příjmu kritérium vzniku, resp. zániku účasti na zdravotním pojištění. Pokud v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) účast na zdravotním pojištění vzniká, vztahuje se na zaměstnavatele povinnost přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny k placení pojistného – a naopak.

V daném případě je postup zaměstnavatele následující: zaměstnavatel se přihlásí k platbě pojistného za tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny až ode dne 1. 7. Od platby pojistného se odhlásí ke dni zániku účasti na zdravotním pojištění, tj. posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém zúčtovaný příjem klesne pod 3 500 Kč, v daném případě tedy ke dni 31. 7.

     Osoby samostatně výdělečně činné

I pro podnikatelskou sféru platí podmínka dokladovat zdravotní pojišťovně nárok na „státní kategorii“, což ve svém důsledku mj. znamená, že tyto OSVČ nejsou povinny platit minimální zálohy, takže výše zálohy může činit v roce 2022 i méně než 2 627 Kč, anebo může být nulová. Při zúčtování kalendářního roku pak OSVČ jako poživatel důchodu zaplatí celkové pojistné sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.

Příklad 7

Poživatel vdoveckého důchodu začal podnikat v lednu 2022. V rámci své samostatné výdělečné činnosti dosáhne za 12 kalendářních měsíců roku 2022 daňového základu 36 228 Kč. 

Od měsíce podání Přehledu v roce 2023 bude povinností poživatele důchodu platit měsíční zálohy ve výši 204 Kč. 

Příklad 8

Starobní důchodce při zaměstnání na základě pracovní smlouvy ještě podniká a platí měsíční zálohy na pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná v částce 721 Kč. V období od 10. 8. do 25. 8. byl nemocen a za měsíc srpen mu byl v zaměstnání zúčtován hrubý příjem 3 000 Kč.

Pojistné bude odvedeno ze skutečně dosaženého příjmu 3 000 Kč bez ohledu na skutečnost, že zaměstnanec byl po část měsíce srpna nemocen. Pojistné činí 13,5 % z částky 3 000 Kč, tj. celkem 405 Kč. Jednu třetinu (135 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, dvě třetiny (neboli rozdíl) v částce 270 Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Výkon samostatné výdělečné činnosti včetně placení (jakékoli) zálohy nemá za této situace vliv na platbu pojistného zaměstnavatelem.

Kdyby byla v daném souběhu samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů poživatele důchodu, nemusel by jako podnikatel platit zálohy na pojistné.

Příklad 9

Starobní důchodce začal podnikat v dubnu 2022 a za 9 měsíců své samostatné výdělečné činnosti vykáže ztrátu 12 986 Kč.

Mimo skutečnost, že se na tuto osobu nevztahuje při odvodu pojistného povinnost respektovat z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti minimální vyměřovací základ, nemusí tato osoba platit:

-   zálohy na pojistné v kalendářním roce zahájení samostatné výdělečné činnosti, tedy v roce 2022,

-   pojistné na zdravotní pojištění za rok 2022 z titulu vykázané ztráty,

-   zálohy na pojistné v roce 2023, pokud bude nadále podnikat.

I v této situaci musí být zdravotní pojišťovně podán za rok 2022 Přehled o výši daňového základu.

Příklad 10

Poživatel invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně začal podnikat v měsíci lednu 2022, podnikání ukončil v srpnu. Současně se svojí samostatnou výdělečnou činností pracoval u jednoho zaměstnavatele v měsíci červenci na dohodu o provedení práce s příjmem 9 000 Kč a po celý měsíc srpen pak na dohodu o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele.

Za osm měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti podá osoba v roce 2023 zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu a v případě kladného výsledku hospodaření provede v zákonem stanovené lhůtě úhradu doplatku pojistného. Současně oznámí zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zahájení a ukončení této své činnosti.

Dohoda o provedení práce nezakládá výší příjmu účast na nemocenském (a tedy ani na zdravotním) pojištění, z titulu tohoto pracovněprávního vztahu nevznikají ve zdravotním pojištění pro starobního důchodce, ani pro jeho zaměstnavatele, žádné povinnosti.

Jestliže příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti dosáhl v měsíci srpnu alespoň 3 500 Kč, plnil zaměstnavatel vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance oznamovací povinnost včetně odvodu pojistného ze skutečně dosaženého příjmu.

ZÁKON o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

§ 3

(1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

(2) Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o

a)  náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b)  odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c)  věrnostní přídavek horníků,

d)  plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e)  jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

(3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.

(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil.

(6) Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.

(7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců osoba, které byl přiznán invalidní důchod, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.

(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;)

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a)  zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

b)  zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,)

c)  zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát,) nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c),

(10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací ...