Výkon funkce a minimum
ve zdravotním pojištění

Jak zaměstnavatel přihlašuje a odhlašuje u zdravotní pojišťovny osobu vykonávající funkci? U kterých osob je při výkonu funkce důležitá částka příjmu 4 000 Kč? Které souběhy příjmů jsou ve zdravotním pojištění přípustné? Jaký vliv může mít u pojištěnce sjednání jednodenní dohody o provedení práce?

Za zaměstnance je z pohledu zdravotního pojištění považována třeba i osoba jako člen statutárního orgánu. Odměny členů statutárních orgánů (například členů představenstva a dozorčí rady) jako příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) podléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění. Dnem nástupu do funkce přihlašuje zaměstnavatel tyto osoby u zdravotní pojišťovny k placení pojistného jako zaměstnance (pokud mají nebo budou mít příjmy) a odvádí pojistné v souladu se zákonem. Pokud se taková osoba stala členem statutárního orgánu například od 1. 6. 2023 a zaměstnavateli je známo, že první odměna za výkon funkce bude zúčtována až do měsíce prosince 2023, přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance již k datu 1. 6. 2023. Od měsíce června jej započítává do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele. Vyměřovací základ bude nulový tehdy, pokud minimum nemusí být dodrženo (viz dále). Do měsíce prosince 2023 bude zaměstnanci zúčtována odměna s odvodem pojistného zaměstnavatelem podle zákona. I kdyby již žádná další odměna této osobě vyplacena nebyla, může odhlášení proběhnout až ke dni skončení výkonu funkce [blíže viz § 8 odst. 2 písm. i) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné na zdravotní pojištění

tehdy, jsou-li zaměstnanci zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP, a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

Při řešení výše popisované situace primárně vycházíme z podmínky, že by měl být ve zdravotním pojištění respektován v měsících červen až listopad 2023 minimální vyměřovací základ. Aby zaměstnavatel nemusel platit za tyto měsíce žádné pojistné, musí mít doloženo, že:

-    jiný zaměstnavatel odvádí za tuto osobu pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance nebo

-    je tato osoba současně OSVČ a platí zálohy na pojistné, v roce 2023 nejméně v částce 2 722 Kč (dokládá se čestným prohlášením zaměstnance), nebo

-    má tato osoba například nárok na zařazení do „státní kategorie“, přesněji patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pokud není splněna žádná z těchto možností, resp. podmínek, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 10 z. č. 592/1992 Sb. Minimální měsíční pojistné odvedené zaměstnavatelem činí v roce 2023 částku 2 336 Kč.

S výjimkou uvedenou v dalším bodě platí, že povinnosti placení pojistného podléhá každá částka odměny za výkon funkce, případně i s povinností dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ.

Výjimka u členů družstva – vazba na výši příjmu 4 000 Kč

U odměn za výkon funkce registrujeme ve zdravotním pojištění (co se týká výše odměny) v podstatě jedinou výjimku či specifickou situaci.

Nedosahuje-li zúčtovaný hrubý příjem částky započitatelného příjmu 4 000 Kč, neplatí se pojistné u člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován. V tomto případě osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, takže zaměstnavatel žádné povinnosti vůči zdravotní pojišťovně neplní a svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, si dotyčná osoba sama řeší jiným zákonným způsobem.

Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto např. z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 4 000 Kč a vyšší. Kdyby však měl tento funkcionář ještě příjem zakládající povinnost placení pojistného (např. pracovní smlouva), odvádělo by se pojistné z úhrnu příjmů, tedy i z odměny za výkon funkce nižší než 4 000 Kč, případně i s dopočtem a doplatkem pojistného do zákonného minima.

NÁPRAVA CHYBNÉHO STAVU - Při posuzování určitých situací je ve zdravotním pojištění zapotřebí velké obezřetnosti a důslednosti. V opačném případě může snadno dojít k tomu, že vznikne nežádoucí stav a zaměstnavateli s odstupem času nezbude nic jiného než existující chybu napravit, neboť použitý postup musí být vždy v souladu s platnou právní úpravou. Ne vždy to musí být zaviněním zaměstnavatele, nicméně postačí určitá nedůslednost a následky se projeví, někdy brzy, jindy zase za delší časové období, což však nic nemění na tom, že s ohledem na realitu musí být v rámci stanovené desetileté promlčecí doby provedena příslušná oprava.

Došlo k tomu, že dne 22. 6. 2023 nastoupil do funkce člen dozorčí rady akciové společnosti. Odměna za červen činila 4 500 Kč, od měsíce července pak 12 000 Kč, jednalo se tedy o příjmy nižší než stanovené minimum. Zaměstnavateli člen dozorčí rady oznámil, že si platí pojistné sám. Na základě této informace zaměstnavatel zřejmě vycházel z předpokladu, že člen dozorčí rady podniká jako OSVČ – pokud by však taková situace nastala, musel by pojištěnec dokladovat čestným prohlášením zaměstnavateli, že si jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, pak by zaměstnavatel odváděl pojistné ze skutečné výše odměny 4 500 Kč za červen, resp. 12 000 Kč v dalších měsících.

Pokud by reálně došlo k souběhu zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti, pak se řeší otázka dodržení zákonného minima. Kdyby při daném souběhu nebyla samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, musel by být v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ, což by v naší situaci představovalo provedení příslušného dopočtu.

Ve zdravotním pojištění obecně platí, že při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností musí být povinné minimum dodrženo v jedné z těchto činností, tedy buď:

-    v zaměstnání tím způsobem, že vyměřovací základ bude činit v roce 2023 alespoň 17 300 Kč (při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), to znamená i včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do této výše minima nebo

-    placením alespoň minimálních záloh OSVČ, což je v roce 2023 měsíčně částka 2 722 Kč.

Zaměstnavatel vycházel ze sdělení člena dozorčí rady v tom smyslu, že si platí zálohy na pojistné jako OSVČ, a tudíž v zaměstnání odváděl pojistné ze skutečné výše příjmu. Nic to nemění na skutečnosti, že si měl zaměstnavatel nechat vystavit výše zmíněné čestné prohlášení – v takovém případě by se nemusel řešit žádný problém.

Zaměstnavatel tak přihlásil osobu jako zaměstnance ke dni nástupu do funkce dne 22. 6. a odváděl pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (bez dopočtu do poměrného minima za červen). Na první pohled se jevilo vše v pořádku, ovšem do chvíle, než zdravotní pojišťovna zjistila určitou nesrovnalost. Totiž, v jejím informačním systému se u dotyčné osoby objevily platby pojistného, aniž byl k tomuto počínání důvod.

S odstupem času se zjistilo, že člen dozorčí rady si i po datu 22. 6. platil (bezdůvodně) pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Nepřípustný souběh

Zaměstnanec nemůže být současně osobou bez zdanitelných příjmů a zaměstnancem, takový souběh není ve zdravotním pojištění přípustný, což si zdravotní pojišťovna pohlídá. Rovněž nemůže být osoba bez zdanitelných příjmů v informačním systému zdravotní pojišťovny současně osobou samostatně výdělečně činnou a ani „státním pojištěncem“.

Aby se sjednala náprava, muselo být provedeno následující:

-    zdravotní pojišťovnou bylo ukončeno zařazení pojištěnce jako osoby bez zdanitelných příjmů k 31. 5. 2023. Následně pojištěnec požádal o vrácení pojistného za období, po které si toto dle svého názoru platil jako osoba bez zdanitelných příjmů, což objektivně nemohl a ani neměl, jelikož se stal ve zdravotním pojištění zaměstnancem a pojistné za něho platil zaměstnavatel.

-    zaměstnavatel musel se zpětnou platností přehodnotit nastalou situaci, tedy za celé období dodatečně provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, za červen pak do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 5 190 Kč [(9 : 30) × 17 300]. Zaměstnavatel podal za příslušné kalendářní měsíce opravné Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele a jednorázově uhradil vyčíslené dlužné pojistné, na což zdravotní pojišťovna adekvátně zareagovala vyměřením penále.

Dopočet do zákonného minima by zaměstnavatel neprováděl tehdy, pokud by měl k dispozici doklad o tom, že minimum nemusí být dodrženo – například evidencí zaměstnance ve „státní kategorii“, odvodem pojistného jiným zaměstnavatelem alespoň z minimálního vyměřovacího základu, což by bylo akciové společnosti dokladováno potvrzením vystaveným tímto zaměstnavatelem apod.

Souběhy příjmů v souladu se zákonem

Na rozdíl od výše uvedené situace připouští právní úprava zdravotního pojištění například tyto souběhy:

-    souběh zaměstnání (hlavní zdroj příjmů) se samostatnou výdělečnou činností (vedlejší zdroj příjmů – nebo obráceně

-    souběh zaměstnání na základě pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti

-    -souběh zaměstnání resp. samostatné výdělečné činnosti anebo „státní kategorie“ se zaměstnáním na základě dohody o provedení práce.

-    souběh zaměstnání se zařazením pojištěnce v kategorii osob, za které hradí pojistné stát

-    zaměstnanec je za stanovených podmínek současně uchazečem o zaměstnání s příjmem do poloviny minimální mzdy atd.

Pojištěnec jako osoba bez zdanitelných příjmů – člen okrskové volební komise

Tento souběh nebyl možný v období od 1. 1. 2008 do 30. 11. 2011, protože po toto období byli členové okrskových volebních komisí považováni ve zdravotním pojištění za zaměstnance z titulu příjmů zdaňovaných podle § 6 ZDP. Avšak od 1. prosince 2011 platí, že člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise plnící úkoly podle volebních zákonů může být při všech volbách, které se u nás konají, současně osobou bez zdanitelných příjmů. Od tohoto data se členové okrskových volebních komisí – jako výjimky – nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodu 7. z. č. 48/1997 Sb. Toto neplatí, jedná-li se o členy komise při obecním referendu.

A závěrem ještě jedna speciální situace, která se nevztahuje k výše popisovanému.

Příklad

Pojištěnec si jako osoba bez zdanitelných příjmů platil v roce 2023 pojistné v částce 2 336 Kč měsíčně. Na den 31. 10. 2023 uzavřel se zaměstnavatelem jednodenní dohodu o provedení práce s příjmem 14 000 Kč.

I když zaměstnání trvalo v měsíci říjnu jen jeden kalendářní den, nemůže být pojištěnec v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů, takže se musel z této kategorie k datu 30. 9. 2023 odhlásit. Kdyby si za měsíc říjen zaplatil pojistné v částce 2 336 Kč, vznikl by mu u zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném. Na základě žádosti bude tato částka pojistného vrácena, alternativně lze přeplatku použít na úhradu pojistného osobou bez zdanitelných příjmů v některém z dalších měsíců, bude-li osoba v této kategorii nadále registrována. Placení pojistného 2 336 Kč měsíčně osobou jako samoplátcem bylo za období leden – září 2023 v pořádku. Pro přihlášení osoby jako zaměstnance na jeden den slouží ve zdravotním pojištění kód Q.

Ing. Jiří Hálek

§ 5 zákona č. 48/1997 Sb.

Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud

a) je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou

1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,

2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

3. osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

4. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

5. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

6. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl...