Výkon funkce

a postupy zaměstnavatele

Do jaké míry je ve zdravotním pojištění vázáno při výkonu funkce přihlašování osoby jako zaměstnance na výši příjmu? Ve kterých situacích nemusí zaměstnavatel dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část? Jaké jsou ve zdravotním pojištění povinnosti pojištěnce jako zaměstnance?

Při plnění povinností ve zdravotním pojištění, tedy při přihlašování (a odhlašování) osoby jako zaměstnance včetně postupu při placení pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, se ze strany zaměstnavatelů objevují určité pochybnosti či nejasnosti, obzvláště tehdy, jedná-li se o výkon funkce. V této souvislosti je zapotřebí zdůraznit, že v případě výkonu funkce je pro plnění povinností ve zdravotním pojištění důležité, zda je osobě za výkon funkce zúčtována odměna či nikoli. Je pravdou, že za výkon některých funkcí nemusí být zúčtován příjem, kdy se může jednat třeba o čestnou nebo dobrovolnou funkci, bez nároku na odměnu apod.

V případě výkonu funkce si musíme nejprve přiblížit důležité pojmy zaměstnanec a zaměstnání. Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP. Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných zákonem.

Příjmy za výkon funkce mají charakter příjmů ze závislé činnosti

zdaňovaných podle § 6 ZDP, které ve zdravotním pojištění podléhají povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem, a to bez ohledu na jejich výši. Jedinou výjimku, co se týká výše příjmu, představuje v tomto směru výkon funkce v orgánu družstva, kdy z příjmu člena družstva a zároveň funkcionáře družstva za vykonanou práci, není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu, se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu dosahujícího (a převyšujícího) v roce 2025 hranici 4 500 Kč.

Dotaz se týkal odměn pro členy komise Rady města a pro výbory Zastupitelstva města, kde jsou odměny poskytovány s pololetní frekvencí. Měsíční odměny se sčítaly a pak byly za pololetí propláceny. Zaměstnavatel odváděl pojistné z dosaženého příjmu a po osobách vykonávajících funkci požadoval doložit, že odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu mají tyto osoby řešen např. u hlavního zaměstnavatele.

Byly položeny tyto dotazy.

1. Jak správně přihlašovat členy u zdravotní pojišťovny – najednou v daný měsíc, kdy proběhne proplacení odměny, nebo mají být přihlášeni po celou dobu zvolení?

2. Jak to bude s novým členem, který bude obsazen v průběhu období, např. za odcházejícího člena, kdy správně přihlásit na zdravotní pojišťovnu?

3. Kombinace hlavního pracovního poměru u města a zároveň nově člen komise – jak se postupuje?

Z pohledu zdravotního pojištění platí následující:

ad1)

Co se týká přihlašování, resp. odhlašování členů komisí a výborů jako zaměstnanců, postupuje se podle ustanovení § 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokud je známo, že za výkon funkce bude zúčtována odměna, přihlašuje se osoba jako zaměstnanec ke dni nástupu do funkce a odhlašuje dnem skončení výkonu funkce.

ad2)

Lze konstatovat, že v podstatě platí to, co je uvedeno v předcházejícím bodě.

ad3)

Pokud má člen komise u téhož zaměstnavatele ještě hlavní pracovní poměr, pak je z dřívější doby přihlášen jako zaměstnanec. Jestliže je v době trvání zaměstnání ještě navíc členem výboru či komise, pak se další oznámení z titulu výkonu této činnosti (jako zaměstnání) neprovádí. K příjmu z hlavního pracovního poměru se vždy připočte zúčtovaná odměna, a to v tom kalendářním měsíci, za který je zúčtována. Připočítává se každá částka odměny, tj. i nižší než 4 500 Kč.

Vazba na minimální
vyměřovací základ

Zaměstnavatel odvádějící za zaměstnance pojistné vždy přihlíží k tomu, zda musí nebo nemusí dodržet zákonem určené minimum.

Bude-li příjem zúčtovaný za výkon funkce nižší než aktuální výše minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance v hodnotě 20 800 Kč, přičemž se na takovou osobu bude vztahovat ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima, musí mít zaměstnavatel doloženu některou ze skutečností, která jej opravňuje k odvodu pojistného z příjmu nižšího než minimum, tedy bez dopočtu.

Takový zaměstnavatel (úřad) tedy musí mít doloženo, že:

•    jiný zaměstnavatel odvádí za tuto osobu pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, případně je v úhrnu příjmu minimum dodrženo, nebo

•    je tato osoba současně OSVČ a platí v roce 2025 zálohy na pojistné nejméně v částce 3 143 Kč, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením, nebo

•    má nárok na zařazení do „státní kategorie“, přesněji patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pokud není splněna žádná z těchto možností, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do:

•    minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc nebo

•    poměrné části minima, pokud nastala některá ze skutečností snižujících minimum na poměrnou část podle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.

Kdyby pojištěnec nastoupil do funkce například dne 24. 3. 2025, jednalo by se v březnu o jediné zaměstnání a zaměstnavatel by nebyl od povinnosti placení pojistného ze zákonného minima osvobozen, musel by vyměřovací základ zaměstnance za 8 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci činit alespoň 5 367,74 Kč [(8:31) x 20 800].

Přihlášení osoby
jako zaměstnance

Osoby považované z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance (tedy i osoby vykonávající placenou funkci) mají tu nezanedbatelnou výhodu, že jsou zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, mají vyřešen svůj pojistný vztah a samy se tak nemusejí o placení pojistného starat. Tuto důležitou povinnost za ně plní jejich zaměstnavatel, který tyto osoby přihlašuje u zdravotní pojišťovny, čímž jí sděluje, od kterého data se stává plátcem pojistného za tuto osobu jako zaměstnance.

Pokud zaměstnavatel zaměstnance řádně nepřihlásí, může jednak zaměstnanci vzniknout komplikace, kdy nebude u zdravotní pojišťovny evidován v žádné z kategorií, jednak zaměstnavatel tímto porušuje zákon, za což mu může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až 200 000 Kč.

Povinnosti pojištěnce

Přestože není placení pojistného starostí zaměstnance, má tento vůči zaměstnavateli dvě důležité povinnosti. Zaměstnanec do osmi dnů oznamuje zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny za tím účelem, aby zaměstnavatel mohl přesměrovat platby pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec přestoupil. Zdravotní pojišťovnu lze standardně změnit jednou za dvanáct měsíců k 1. 1. nebo k 1. 7. kalendářního roku.

Dále je povinností zaměstnance oznámit a doložit zaměstnavateli počátek a konec nároku na platbu pojistného státem (tzv. státní kategorii), například přiznání nebo odejmutí některého z důchodů, zahájení a ukončení studia, pobírání rodičovského příspěvku aj. Pokud zaměstnanec takovou skutečnost zaměstnavateli neoznámí, pak je povinen ji sdělit a doložit zdravotní pojišťovně sám.