Výkon práce z domova

V současné době je výkon práce na dálku významným zaměstnaneckým benefitem, a stoupá počet profesí, ve kterých je možné vykonávat částečně (jeden nebo několik dnů v týdnu) nebo plně práci na dálku (například práci z domova). Jaké jsou bližší vymezení výkonu práce na dálku z hlediska příslušných ustanovení zákoníku práce? Jaké je daňové řešení výkonu práce na dálku jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele?

Jaké jsou výhody a jaké nevýhody práce na dálku?

K výhodám práce na dálku zejména patří:

•    možnost vlastního rozvrhu pracovní doby,

•    úspora času a cestovních nákladů, protože odpadá každodenní cesta na pracoviště,

•    sladění pracovních povinností s rodinným a osobním životem,

•    zajištění péče o děti.

Práce na dálku však přináší i jisté nevýhody, především:

•    nezbytné vybavení vymezeného pracoviště pro práci na dálku, včetně nezbytného vybavení nářadím, nástroji, počítačem, tiskárnou, výkonným internetem a dalšími potřebnými předměty dle druhu výkonu práce na dálku,

•    náročnost na kontrolu své práce a nutná vlastní sebekázeň,

•    ztráta kontaktu s kolegy v zaměstnání (s nadřízenými i spoluzaměstnanci).

Vymezení práce na dálku
v zákoníku práce

Při práci na dálku lze uplatňovat a rozlišovat v zásadě dva režimy, a to režim, kdy rozvrhuje pracovní dobu zaměstnavatel, a dále režim, kdy může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít dle § 87a odst. 1 ZP písemnou dohodu, podle níž si bude zaměstnanec za sjednaných podmínek rozvrhovat pracovní dobu do směn sám.

Dle § 2 odst. 2 ZP závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, a to v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

V § 151 ZP se uvádí, že zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v sedmé části zákoníku práce.

Náhradou za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce se zabývá § 190 ZP, z něhož vyplývá, že sjedná-li zaměstnavatel, popřípadě vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance, poskytne mu tuto náhradu za dohodnutých, stanovených nebo určených podmínek. Toto ustanovení se však nevztahuje na používání motorového vozidla, u kterého je poskytování náhrad předmětem § 157 až § 160 ZP (poskytování náhrad jízdních výdajů za použití silničního motorového vozidla formou sazby základní náhrady a náhrady za spotřebované pohonné hmoty).

Vymezení práce na dálku

nalezneme v § 317 zákoníku práce. Uvádí se zde, že výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v § 317 odst. 3 stanoveno jinak. Z ustanovení § 317 odst. 3 ZP vyplývá, že zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci práci na dálku písemně nařídit jen v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. Zaměstnanec je povinen na výzvu zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu zaměstnavatel práci na dálku může nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné místo způsobilé k výkonu práce na dálku.

V § 241a ZP se dále uvádí, že požádá-li

a)  těhotná zaměstnankyně,

b)  zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, nebo

c)  zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)

zaměstnavatele písemně o výkon práce na dálku podle § 317 a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit.

Zavedením legislativní zkratky v § 317 ZP „práce na dálku“ dochází k pojetí výkonu práce konaného z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele nejen jako výkon práce z domova (tzv. home office), ale i možnost výkonu práce v dohodě se zaměstnancem i z dalších míst, jako je např. z rekreačního objektu a dalších objektů včetně práce zaměstnance ze zahraničí.

Řešení náhrady výdajů při práci
na dálku v zákoníku práce

V souvislosti s výkonem práce na dálku se náhradami nákladů zabývá § 190a ZP, ze kterého vyplývají následující dvě varianty poskytování náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele podle § 317 ZP:

a)  náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, jež zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, např. na základě předložených dokladů, faktur apod. [§ 190a odst. 1 písm. a) ZP];

b)  paušální částka náhrady nákladů [§ 190a odst. 1 písm. b) ZP] – uplatnění této varianty je podmíněno písemným sjednáním v individuální nebo v kolektivní smlouvě nebo stanovením ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

Dále z § 190a ZP vyplývá:

•    Zaměstnavatel se zaměstnancem si mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší.

•    Bylo-li to písemně sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku. Paušální částka se stanoví podle údaje zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu.

•    Paušální částka podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje za započatou hodinu práce a její výši stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou na základě údaje ČSÚ jednak v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku, a dále v mimořádném termínu, dojde-li ke zvýšení nebo snížení hodnoty údaje ČSÚ nejméně o 20 % v porovnání s paušální částkou naposledy stanovenou vyhláškou. Tato paušální částka se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.

•    Je-li zaměstnanci poskytována paušální částka, platí, že zahrnuje náhradu veškerých nákladů, které zaměstnanci při výkonu práce na dálku vznikly. Paušální částka je splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni zaměstnanci vzniklo právo.

Zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 ZP (je tedy podnikatelským subjektem), může být poskytována dle znění § 190a odst. 5 ZP paušální částka vyšší. Zaměstnanci, který pro zaměstnavatele koná práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, je možné dle § 190a odst. 7 ZP poskytovat náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, jestliže s ním zaměstnavatel toto právo sjednal.

Přehled výše paušálních částek
náhrady nákladů při práci na dálku

Shrnutí:

Zaměstnavatel, který umožňuje svým zaměstnancům pracovat na dálku, má možnost kompenzovat náklady, které zaměstnancům v souvislosti s tímto výkonem práce na dálku vznikají. Jednak má zaměstnavatel možnost proplácet skutečné náklady, které zaměstnancům při výkonu práce na dálku vznikly a které zaměstnavateli doložili, a jednak má možnost vzniklé náhrady zaměstnancům proplácet paušální částkou. Přitom paušální částka náhrady přísluší zaměstnanci za každou započatou hodinu výkonu práce na dálku. Výše paušální částky vychází z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, přičemž do výpočtu průměrné spotřeby se započítávají náklady na plyn, elektřinu, tuhá paliva, dálkové vytápění a centrálně dodávanou teplou vodu, dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod, odvoz a čištění jímek a svoz komunálního odpadu.

Hradit vzniklé náklady související s prací na dálku není výslovně povinností zaměstnavatele, protože ten dle § 190a odst. 2 ZP může předem písemně sjednat se zaměstnancem, že náhrady nákladů vzniklé v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší.

Jaké je daňové řešení práce
na dálku u zaměstnance?

Z ustanovení § 6 odst. 8 ZDP vyplývá, že hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle § 6 odstavce 7 písm. b) až d) ZDP paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se paušál jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

Jedná se o následující výdaje (poskytnuté náhrady) zaměstnavatele, které se dle § 6 odst. 7 ZDP nepovažují u zaměstnance za příjmy ze závislé činnosti a nejsou předmětem daně:

     dle § 6 odst. 7 písm. b)

hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování.

Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi a výdajů na udržování pracovního oblečení podle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP paušální částkou, postupuje zaměstnavatel při stanovení paušální částky podle § 6 odst. 8 ZDP – tyto paušální výdaje se považují za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů.

     dle § 6 odst. 7 písm. c)

částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel.

     dle § 6 odst. 7 písm. d)

náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.

V návaznosti na znění § 190 odst. 1 ZP z ustanovení § 6 odst. 7 písm. d) ZDP vyplývá, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. Může tak jít při práci na dálku např. o používání vlastního počítače, tiskárny, mobilního telefonu pro účely prací z domova, dále o používání stávajícího i nově zakoupeného vybavení pracovny zaměstnance pracujícího z domova. V souladu se zněním § 6 odst. 8 ZDP může zaměstnavatel hradit náhrady za opotřebení tohoto zařízení a vybavení pracovny zaměstnanci paušální částkou.

     dle § 6 odst. 7 písm. e)

V ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP se uvádí, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce; je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem.

Toto ustanovení umožňuje ve vazbě na znění § 190a odst. 1 ZP, že předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti není plnění zaměstnavatele zaměstnanci v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce na dálku, a to do výše paušální částky v roce 2026 dle vyhlášky MPSV č. 572/2025 Sb., tedy do částky 4,70 Kč (včetně) za každou započatou hodinu práce na dálku.

Pokud zaměstnavatel podnikatelského sektoru poskytne ve smyslu znění § 190a odst. 5 ZP vyšší paušální částku zaměstnanci na náhradu nákladů spojených s výkonem práce na dálku než částku 4,70 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku, bude navýšení této paušální částky nad její limitní výši obsaženou ve vyhlášce MPSV předmětem zdanění u zaměstnance jako příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, včetně zahrnutí tohoto navýšení paušální částky nad limitní výši do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Daňové řešení plnění při práci
na dálku u zaměstnavatele

Daňová uznatelnost plnění zaměstnavatele poskytnutých zaměstnanci v souvislosti s prací na dálku vyplývá z následujících ustanovení ZDP:

•    obecné vymezení postupu uplatnění daňově uznatelných výdajů (nákladů) dle znění § 24 odst. 1 ZDP;

•    ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP,ze kterého vyplývá, že výdaji (náklady) podle § 24 odst. 1 ZDP jsou také výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy;

•    ustanovení § 24 odst. 2 písm. x) ZDP, na základě kterého jsou výdaji (náklady) podle § 24 odst. 1 ZDP rovněž paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnancům podle § 6 odst. 8 ZDP.

Příklad 1

Zaměstnanec se písemně dohodne se svým zaměstnavatelem, že bude 4 pracovní dny v týdnu pracovat z domova a v tyto dny bude zaměstnavateli k dispozici na svém soukromém mobilu. V dodatku pracovní smlouvy zaměstnance je sjednána následující forma paušálních náhrad za využití soukromých věcí zaměstnance při jeho práci z domova:

-   za využití počítače, softwaru, monitoru, klávesnice, tiskárny náhrada 60 Kč za den

-   za využití nezbytného nábytku (pracovní stůl, otočná kancelářská židle, poličky, skříň) náhrada 35 Kč za den

-   za využití soukromého mobilu náhrada 25 Kč za den

Celkové denní paušální náhrady činí 120 Kč. Pokud například zaměstnanec odpracuje v rámci práce na dálku za měsíc duben 2026 celkem 20 dnů z domova, činí celkové měsíční paušální náhrady při dohodnuté práci z domova120 Kč x 20 dnů = 2 400 Kč. 

Paušální měsíční náhrada za opotřebení vlastního majetku zaměstnance nebude v souladu se zněním § 6 odst. 7 písm. d) ZDP předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a ani předmětem pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel si může uplatnit výši zaplacených paušálních náhrad do daňově uznatelných výdajů (nákladů) při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

Příklad 2

Zaměstnanec pracuje od března 2026 na dálku (z domova) a má se zaměstnavatelem písemně sjednáno, že za každou započatou hodinu práce obdrží paušální náhradu za práci na dálku ve smyslu vyhlášky MPSV č. 572/2025 Sb. ve výši 4,70 Kč. V březnu odpracuje celý fond pracovní doby 176 hodin a v dubnu odpracuje celý fond pracovní doby 160 hodin.

Zaměstnanci přísluší paušální náhrada ve výši za březen 176 hodin x 4,70 Kč = 827 Kč a za duben 160 hodin x 4,70 Kč = 752 Kč. Tyto částky nejsou u zaměstnance předmětem daně a nezahrnují se rovněž do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Obě částky jsou u zaměstnavatele při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP daňově uznatelnými náklady.

Příklad 3

Zaměstnanec pracuje v roce 2026 na dálku (z domova) a má se zaměstnavatelem podnikatelského sektoru písemně sjednáno, že za každou započatou hodinu práce obdrží paušální náhradu za práci na dálku ve výši 8,00 Kč. V měsíci dubnu odpracuje 160 hodin.

Zaměstnanci přísluší paušální náhrada ve výši za duben 160 hodin x 8,00 Kč = 1 280 Kč. Na základě § 6 odst. 7 písm. e) ZDP a dle vyhlášky MPSV č. 572/2025 Sb. není předmětem daně částka 160 hodin x 4,70 Kč = 752 Kč. Rozdíl 1 280 Kč – 752 Kč = 528 Kč je zdanitelným příjmem zaměstnance v měsíci dubnu 2026 a současně se zahrne do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění. Paušální náhrady za práci na dálku poskytnuté zaměstnavatelem budou u zaměstnavatele v plné výši 1 280 Kč daňově uznatelným nákladem při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele bude i výše pojistného odvedeného za zaměstnance z částky 528 Kč x 0,338 = 179 Kč [dle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP].

Příklad 4

Zaměstnanec pracuje od března do června 2026 na základě uzavřené dohody o provedení práce, přičemž sjednal se zaměstnavatelem podnikatelského sektoru písemně výkon této práce na dálku. Sjednaná výše odměny činí 11900 Kč měsíčně. Přitom za každý měsíc odpracuje zaměstnanec 80 hodin a zaměstnavatel mu poskytuje v souladu se zněním § 190a odst. 7 ZP paušální náhradu za práci na dálku ve výši 4,70 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku. Zaměstnanec u zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani.

Zaměstnanci (i když pracuje na dálku na základě uzavřené dohody o provedení práce) přísluší paušální náhrada při práci na dálku měsíčně ve výši 80 hodin x 4,70 Kč = 376 Kč. Na základě znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP tato částka paušální náhrady za práci na dálku není předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani, z měsíční odměny 11 900 Kč bude zaměstnavatelem sražena dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP ve výši 15 %. Z výše vyplacené odměny neodvádí zaměstnavatel za zaměstnance ani za sebe odvod pojistného na sociální a na zdravotní pojištění. Paušální náhrady za práci na dálku poskytnuté zaměstnavatelem budou u zaměstnavatele v plné výši 376 Kč daňově uznatelným nákladem při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

Příklad 5

Zaměstnanec pracuje od března do června 2026 na základě uzavřené dohody o provedení práce, přičemž sjednal se zaměstnavatelem písemně výkon této práce na dálku. Sjednaná výše odměny činí 11 900 Kč měsíčně. Přitom za každý měsíc odpracuje zaměstnanec stejný počet 80 hodin. Jde o zaměstnavatele v podnikatelské sféře, který sjednal se zaměstnancem paušální náhradu ve výši 9 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku. Zaměstnanec u zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani.

V daném případě zaměstnanci (i když pracuje na dálku na základě uzavřené dohody o provedení práce) přísluší paušální náhrada za práci na dálku měsíčně ve výši 80 hodin x 9 Kč = 720 Kč. Na základě znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP a vyhlášky MPSV č. 572/2025 Sb. není předmětem daně částka 80 hodin x 4,70 Kč = 376 Kč. Rozdíl 720 Kč – 376 Kč = 344 Kč je zdanitelným příjmem zaměstnance v příslušném měsíci březen až červen 2026).

U zaměstnance pracujícího na dálku na dohodu o provedení práce činí měsíční zdanitelný příjem 12 224 Kč a dochází k překročení limitní výše 11 999 Kč pro uplatnění daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP, a tudíž celá výše 12 224 Kč bude podléhat u zaměstnance zálohové dani a současně i odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Paušální náhrady za práci na dálku poskytnuté zaměstnavatelem budou u zaměstnavatele v plné výši 720 Kč daňově uznatelným nákladem při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Zaměstnavatel musí odvést z částky 12 224 Kč pojistné odvody na sociální a zdravotní pojištění (ve výši 33,8 %), které jsou daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele [dle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP].

ZÁKON č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce

§ 190a

(1) Náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele podle § 317 (dále jen „práce na dálku”), tvoří

a)  náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, jež zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, nebo

b)  paušální částka náhrady nákladů vymezených v odstavci 3;

ustanovení § 190 tím není dotčeno.

(2) Zaměstnavatel se zaměstnancem si mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší.

(3) Bylo-li to písemně sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku. Paušální částka se stanoví podle údaje zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností ...