Vyměřovací základ zaměstnance

Pravidla pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance jsou uvedena v § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Které příjmy se zahrnují a které nezahrnují do vyměřovacího základu zaměstnance?

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD ZAMĚSTNANCE

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je:

•    úhrn příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a

•    nejsou od této daně osvobozeny a 

•    které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Příklad 1

Zaměstnanci bylo poskytnuto bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely. Za příjem zaměstnance se podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů považuje 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc. Vstupní cena vozidla je 490 000 Kč + DPH 21 % = 592 900 Kč.

Započitatelným příjmem je v tomto případě částka 5 929 Kč, neboť zaměstnanci byl poskytnuto zaměstnavatelem plnění formou výhody (jde o příjem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění).

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují

tyto příjmy:

•    náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

•    odstupné (viz § 67 zákoníku práce), další odstupné (viz například § 13 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků), odchodné (viz například 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě) a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a

•    odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů (viz například § 50 zákona č. 129/2000 Sb. o krajích, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze),

•    věrnostní přídavek horníků (viz zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků a nařízení vlády č. 67/1983, kterým se provádí zákon o věrnostním přídavku horníků),

•    plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně po uplynutí 1 roku ode dne skončení zaměstnání,

•    jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,

Lze si povšimnout, že uvedené příjmy se nezahrnují do vyměřovacího základu v případě, pokud jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.

S účinností od 1. 1. 2015 je zdůrazněno, že do vyměřovacího základu se nezahrnuje odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné při skončení pracovního, služebního a obdobného vztahu, na která vzniká nárok na základě zákona, nikoliv však ta plnění, která případně zaměstnavatel poskytuje dobrovolně a nazve je odstupným.

K této problematice lze pro bližší objasnění uvést následující informaci. Zaměstnavatel je povinen při skončení pracovního poměru poskytnout zaměstnanci odstupné a musí je poskytnout nejméně ve výši příslušného násobku průměrného výdělku uvedeného v § 67 zákoníku práce. I v případě, pokud zaměstnavatel poskytne odstupné ve vyšší částce, než je uvedeno v zákoníku práce jako „nejméně“, neplatí se pojistné ani z tohoto odstupného, bez ohledu na jeho výši.

Zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši, kterou mu podle § 67 zákoníku práce určí zaměstnavatel. Zaměstnavatel při určování výše odstupného musí pouze dodržet minimální výši odstupného. Jestliže zaměstnanci náleží odstupné ve výši například nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku (dle § 67 odst. 1 písm. c), ale zaměstnavatel mu stanoví odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku, má zaměstnanec nárok podle zákoníku práce na odstupné ve výši stanovené zaměstnavatelem, tj. ve výši pětinásobku průměrného výdělku. Zaměstnavatel přitom poskytl odstupné v souladu se zákoníkem práce, neboť dodržel podmínku minimální výše odstupného.

Do vyměřovacího základu se tedy nezahrnuje odstupné poskytnuté při skončení pracovního poměru z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce, neboť tyto důvody jsou v § 67 uvedeny pro poskytnutí odstupného. Do vyměřovacího základu se však zahrne takové plnění, které zaměstnavatel poskytuje dobrovolně například na základě kolektivní smlouvy z důvodu uvedeného v § 52 písm. e) nebo f) zákoníku práce, i když je formálně označeno jako odstupné.

Příklad 2

Zaměstnanec, který byl v pracovním poměru u zaměstnavatele více než 2 roky, obdržel výpověď z důvodu uvedeného v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce. Zaměstnanci bylo vyplaceno odstupné ve výši stanovené podle § 67 zákoníku práce.

Jedná se o zúčtovaný příjem, který není osvobozen od daně z příjmů. Nezapočítává se však do vyměřovacího základu, protože je uveden ve výčtu příjmů, které se nezahrnují do vyměřovacího základu, a byl poskytnut dle § 67 zákoníku práce. To platí i tehdy, pokud odstupné bylo poskytnuto i ve vyšší částce, než je uvedeno v § 67 jako „nejméně“. Například pokud měl zaměstnavatel poskytnout odstupné nejméně ve výši trojnásobku průměrného výdělku a poskytl odstupné násobně vyšší (například ve výši osminásobku průměrného výdělku).

Příklad 3

Zaměstnanec, který byl u zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu, který založil účast na nemocenském pojištění, odešel do starobního důchodu. Z tohoto důvodu ukončil pracovněprávní vztah ke dni 31. 1. 2022.

Zaměstnavatel mu po skončení tohoto zaměstnání zúčtoval odměnu ve výši 3 000 Kč, a to v měsíci červen 2023, a další odměnu v měsíci březen 2024. Odměna zúčtovaná v měsíci březen již nebude zahrnována do vyměřovacího základu, protože jde o plnění, které bylo zúčtováno poživateli starobního důchodu po uplynutí 1 roku ode dne skončení zaměstnání.

Pracovní poměr uzavřený podle cizích právních předpisů

Při určení vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů se postupuje přiměřeně jako v případě určení vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění, který není zahraničním zaměstnancem.

Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance

pro pojistné na nemocenské pojištění je částka, kterou si určí, nejméně:

-    ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v příslušném kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí nebo

-    ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (§ 5c zákona č. 589/1992 Sb.). Vzhledem k tomu, že rozhodná částka je ve výši 4 000 Kč, výše pojistného na nemocenské pojištění tak bude činit v tomto případě za kalendářní měsíc částku ve výši 168 Kč = 2,1 % z vyměřovacího základu ve výši 2 × 4 000 Kč.

-    Pokud jde o horní hranici, platí, že vyměřovací základ nemůže být v kalendářním měsíci, v němž vznikla účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění, a v následujících 3 kalendářních měsících vyšší než polovina průměrné mzdy platné v těchto kalendářních měsících. Průměrná mzda v roce 2023 je ve výši 40 324 Kč (nařízení vlády č. 290/2022 Sb.).

Je-li zaměstnanec považován za smluvního zaměstnance,

je jeho vyměřovacím základem příjem zúčtovaný mu smluvním zaměstnavatelem (definice smluvního zaměstnavatele je uvedena v § 23b odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb.).

Odlišný postup: V případě, pokud je smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považuje se za vyměřovací základ smluvního zaměstnance jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli, který se v případě, že v úhradách smluvního zaměstnavatele zahraničnímu zaměstnavateli je obsažena i částka za zprostředkování práce smluvního zaměstnance, snižuje nejvýše o 40 %.

Příjem v cizí měně

•    Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí.

•    Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí.

•    Kurz, který zaměstnavatel použil pro uvedený účel, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.

Zaokrouhlování vyměřovacího základu zaměstnance

Vyměřovací základ zaměstnance se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

Vyměřovací základ zaměstnavatele

•    Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců.

•    Vyměřovací základ zaměstnavatele se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

Příklad 4

Zaměstnavatel zaměstnával v kalendářním měsíci roku 2023 v pracovním poměru 4 zaměstnance. Jejich vyměřovací základy a výše vypočteného pojistného jsou uvedeny níže:

Pojistné zaměstnance je vypočteno z vyměřovacího základu zaměstnance ve výši 6,5 % a je zaokrouhleno na celé Kč nahoru. Z úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců (tj. z částky 80 289 Kč) je vypočteno pojistné ve výši 24,8 % se zaokrouhlením na celé Kč nahoru. Pojistné celkem ve výši c = a + b, tj. 25 133 Kč je dáno součtem částek (a) = 5 221 Kč + b = 19 912 Kč.

SAZBY POJISTNÉHO A ROZHODNÉ OBDOBÍ

Výše pojistného:

•    Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období.

•    Pojistné se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

Sazby pojistného u zaměstnavatele činí od 1. 7. 2019:

•    24,8 % z vyměřovacího základu, z toho:

-    2,1 % na nemocenské pojištění,

-    21,5 % na důchodové pojištění a

-    1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Sazby pojistného u zaměstnanců:

•    Zaměstnanci: Sazba pojistného je stanovena ve výši:

-    6,5 % z vyměřovacího základu

•    Zahraniční zaměstnanec: Sazba pojistného je stanovena od 1. 7. 2019 ve výši:

-    2,1 % z vyměřovacího základu.

Rozhodné období (§ 6):

•    Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. V případě maximálního vyměřovacího základu je vyměřovacím základem zaměstnance kalendářní rok (§ 15a zákona č. 589/1992 Sb.)

•    Pro úplnost je možné zmínit, že pro OSVČ je rozhodným obdobím kalendářní rok (§ 6 zákona č. 589/1992 Sb.).

Používání tiskopisů:

Tiskopisy potřebné pro hlášení údajů, uvedených v zákonu č. 589/1992 Sb., vydává Česká správa sociálního zabezpečení. Lze je nalézt na internetových stránkách www.cssz.cz pod odkazem „Tiskopisy“.

Archivace účetních záznamů:

Plátci pojistného mají stanovenou povinnost uschovávat účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného po dobu 10 let následujících po roce, kterého se týkají (§ 22c zákona č. 589/1992 Sb.).

MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

Výše maximálního vyměřovacího základu

vyplývá z § 15a zákona č. 589/1992 Sb. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy.

•    V roce 2022 byl maximální vyměřovací základ ve výši 48 × 38 911 Kč = 1 867 728 Kč.

•    V roce 2023 maximální vyměřovací základ vychází v částce 48 × 40 324 Kč = 1 935 552 Kč.

•    Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok.

•    Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen:

-    součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

•    Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán:

-    jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele,

-    u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném; tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném.

Žádost o vrácení přeplatku na pojistném

•    V případě zaměstnance, který měl více zaměstnavatelů a byl překročen maximální vyměřovací základ, v případě vzniku přeplatku na pojistném okresní správa sociálního zabezpečení vrátí zaměstnanci tento přeplatek na základě písemné žádosti doložené příslušným potvrzením zaměstnavatele.

•    Žádost o vrácení přeplatku musí být podána nejpozději do 5 let od konce kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl. Pokud tato lhůta není dodržena, nárok na vrácení přeplatku na pojistném zaniká.

Další povinnosti zaměstnavatele

•    Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti. Vzor příslušného tiskopisu lze nalézt na internetových stránkách www.cssz.cz, pod odkazem „Zaměstnavatelé“, „Tiskopisy, formuláře“. Jedná se o tiskopis „Potvrzení zaměstnavatele o úhrnu vyměřovacích základů, z nichž bylo sráženo pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“.

•    Zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.

•    Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné, v případě, kdy je zaměstnán v daném roce jen u jednoho zaměstnavatele.

Ing. Luděk Pelcl

§ 15a zákona č. 589/1992 Sb.

Maximální vyměřovací základy

(1) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

(2) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán

a) jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele,

b) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (§ 17); tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném.

(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.

(4) Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné podle odstavce 2 písm. a).

(5) Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.

(6) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné stanovený podle odstavce 5, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením podle odstavce 3.

(7) Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, pokud povinnost platit zálohy na pojistné trvá.

§ 22c zákona č. 589/1992 Sb.

Uschovávání účetních a dalších záznamů

Účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného jsou plátci pojistného povinni uschovávat po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. To platí obdobně pro úschovu dokladů potřebných ke stanovení...