Vyměřovací základ zaměstnance

Pravidla pro stanovení vyměřovacího základu pro zaměstnance jsou uvedena v § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Které příjmy se zahrnují a které nezahrnují do vyměřovacího základu zaměstnance?

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je:

-    úhrn příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a

-    nejsou od této daně osvobozeny a

-    které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Příklad 1

Zaměstnanci bylo poskytnuto bezplatně motorové vozidlo, které není nízkoemisní ani bezemisní, k používání pro služební i soukromé účely.

Za příjem zaměstnance se podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů považuje 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc. Vstupní cena vozidla je 490 000 Kč + DPH 21 % = 592 900 Kč. Započitatelným příjmem je v tomto případě částka 5 929 Kč, neboť zaměstnanci byl poskytnuto zaměstnavatelem plnění formou výhody (jde o příjem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění).

Příklad 2

Zaměstnavatel, který vyrábí určité výrobky, prodal zaměstnanci příslušný výrobek se slevou 40 000 Kč.

Obvyklá cena, kterou účtuje zaměstnavatel jiným osobám za stejný výrobek je tedy o uvedenou částku vyšší. Sleva ve výši 40 000 Kč bude zúčtovaným příjmem zaměstnance, neboť se jedná o výhodu, která byla poskytnuta zaměstnavatelem zaměstnanci.

JAKÉ PŘÍJMY SE NAZAHRNUJÍ DO VYMĚROVACÍHO ZÁKLADU ZAMĚSTNANCE

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují tyto příjmy:

-    náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

-    odstupné (viz § 67 zákoníku práce), další odstupné (viz například § 13 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků), odchodné (viz například § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě) a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a

-    odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů (viz například § 50 zákona č. 129/2000 Sb. o krajích, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze),

-    věrnostní přídavek horníků (viz zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků a nařízení vlády č. 67/1983, kterým se provádí zákon o věrnostním přídavku horníků),

-    plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně po uplynutí 1 roku ode dne skončení zaměstnání,

-    jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Lze si povšimnout, že uvedené příjmy se nezahrnují do vyměřovacího základu v případě, pokud jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.

S účinností od 1. 1. 2015 je zdůrazněno, že do vyměřovacího základu se nezahrnuje odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné při skončení pracovního, služebního a obdobného vztahu, na která vzniká nárok na základě zákona, nikoliv však ta plnění, která případně zaměstnavatel poskytuje dobrovolně a nazve je odstupným.

K této problematice lze pro bližší objasnění uvést následující informaci. Zaměstnavatel je povinen při skončení pracovního poměru poskytnout zaměstnanci odstupné a musí je poskytnout nejméně ve výši příslušného násobku průměrného výdělku uvedeného v § 67 zákoníku práce. I v případě, pokud zaměstnavatel poskytne odstupné ve vyšší částce, než je uvedeno v zákoníku práce jako „nejméně“, neplatí se pojistné ani z tohoto odstupného, bez ohledu na jeho výši.

Zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši, kterou mu podle § 67 zákoníku práce určí zaměstnavatel. Zaměstnavatel při určování výše odstupného musí pouze dodržet minimální výši odstupného. Jestliže zaměstnanci náleží odstupné ve výši například nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky [dle § 67 odst. 1 písm. c)], ale zaměstnavatel mu stanoví odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku, má zaměstnanec nárok podle zákoníku práce na odstupné ve výši stanovené zaměstnavatelem, tj. ve výši pětinásobku průměrného výdělku. Zaměstnavatel přitom poskytl odstupné v souladu se zákoníkem práce, neboť dodržel podmínku minimální výše odstupného.

Do vyměřovacího základu se tedy nezahrnuje odstupné poskytnuté při skončení pracovního poměru z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce, neboť tyto důvody jsou v § 67 uvedeny pro poskytnutí odstupného. Do vyměřovacího základu se však zahrne takové plnění, které zaměstnavatel poskytuje dobrovolně například na základě kolektivní smlouvy z důvodu uvedeného v § 52 písm. e) nebo f) zákoníku práce, i když je formálně označeno jako odstupné.

Příklad 3

Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu, že zaměstnanec utrpěl pracovní úraz (blíže viz § 369 zákoníku práce).

Jedná se o zúčtovaný příjem, který není osvobozen od daně z příjmů. Nezapočítává se však do vyměřovacího základu, protože je uveden ve výčtu příjmů, které se nezahrnují do vyměřovacího základu.

Naopak bolestné a ztížení společenského uplatněn jsou od daně z příjmů osvobozeny (viz například pokyn GFŘ D-59, popřípadě § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, neboť se jedná o náhradu nemajetkové újmy).

Pracovní poměr uzavřený podle cizích právních předpisů

Při určení vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů se postupuje přiměřeně jako v případě určení vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění, který není zahraničním zaměstnancem.

Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro pojistné na nemocenské pojištění je částka, kterou si určí, nejméně:

-    ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v příslušném kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí v případě pokud je dobrovolně účastna důchodového pojištění nebo

-    ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (§ 5c zákona č. 589/1992 Sb.). Vzhledem k tomu, že rozhodná částka je ve výši 4 500 Kč, výše pojistného na nemocenské pojištění tak bude činit v tomto případě za kalendářní měsíc částku ve výši 243 Kč = 2,7 % z vyměřovacího základu ve výši 2 × 4 500 Kč.

Pokud jde o horní hranici, platí, že vyměřovací základ nemůže být v kalendářním měsíci, v němž vznikla účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění, a v následujících 3 kalendářních měsících vyšší než polovina průměrné mzdy platné v těchto kalendářních měsících (23 279 Kč v roce 2025).

Vyměřovací základ smluvního zaměstnance (§ 5 odst. 4)

Je-li zaměstnanec považován podle zákona o nemocenském pojištění za smluvního zaměstnance, je jeho vyměřovacím základem příjem zúčtovaný mu smluvním zaměstnavatelem (definice smluvního zaměstnavatele je uvedena v § 23b odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb.).

Odlišný postup: V případě, pokud je smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považuje se za vyměřovací základ smluvního zaměstnance jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli, který se v případě, že v úhradách smluvního zaměstnavatele zahraničnímu zaměstnavateli je obsažena i částka za zprostředkování práce smluvního zaměstnance, snižuje nejvýše o 40 %.

Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně,

přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Kurz, který zaměstnavatel použil pro uvedený účel, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.

Vyměřovací základ zaměstnance se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele

je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, dále rozlišená v závislosti na tom, jakou činnost zaměstnanec vykonává.

V případě zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru se vyměřovací základ zaměstnance rozdělí v příslušném poměru, stanoveném dle § 5a zákona č. 589/1992 Sb. (od roku 2025 toto pravidlo rovněž platí pro zaměstnance, kteří vykonávají tzv. „rizikové zaměstnání“ podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění). Vyměřovací základ zaměstnavatele se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

Ing. Luděk Pelcl