Vývoj výše minimální zálohy OSVČ

Může mít výkon zaměstnání vliv na placení záloh osobou samostatně výdělečně činnou? V čem spočívá ve zdravotním pojištění zvláštnost podmínek u osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Které OSVČ nejsou povinny platit zálohy na pojistné?

OSVČ platí ve zdravotním pojištění zálohy v různé výši,

což se odvíjí jednak od podmínek platných v kalendářním roce zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti, jednak od výše daňového základu za předcházející kalendářním rok. Jednou z pravidelných změn ve zdravotním pojištění je však každoroční zvyšování minimální zálohy OSVČ k datu 1. 1. (viz tabulka v dalším textu).

Zálohy jsou povinny platit ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost:

•    jediným zdrojem příjmů nebo

•    při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů,

mimo výjimek dále uvedených.

Je pravdou, že na placení záloh může mít vliv souběžný výkon zaměstnání. Pokud je zaměstnání v souběhu se samostatnou výdělečnou činností hlavním zdrojem příjmů, což si pojištěnec určuje sám, nemusejí podnikající osoby platit zálohy a pojistné doplácejí jednorázově po skončení kalendářního roku na základě podaného Přehledu OSVČ o výši daňového základu.

Minimální vyměřovací základ a minimální zálohy OSVČ

Minimum mají ve zdravotním pojištění nejen zaměstnavatelé (a zaměstnanci), ale i osoby samostatně výdělečně činné. Rozhodným obdobím pro placení pojistného je u OSVČ kalendářní rok, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní měsíc. Podniká-li tedy pojištěnec pouze po část kalendářního měsíce, považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.

Výše měsíčního (a návazně pak ročního) minima a minimální zálohy OSVČ se odvíjí od parametrů stanovených pro důchodové účely a z průměrné mzdy.

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 činí 36 119 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu představuje hodnotu 1,0773. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru průměrnou mzdu pro rok 2022 ve výši 38 911 Kč. 

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2022 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 38 911 Kč, tj. 19 455,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2022 se vypočte jako 13,5 % z částky 19 455,50 Kč a zvýšila se tak od ledna 2022 na 2 627 Kč. Částka 2 627 Kč je i součástí paušální zálohy OSVČ, činné pro rok 2022 v režimu paušální daně.

Nárůst minimální zálohy OSVČ v průběhu posledních deseti let

Z údajů zdravotních pojišťoven vyplývá, že minimální zálohu platí většina OSVČ, takže každé zvýšení minimální zálohy se týká několika set tisíc podnikatelů. Jen pro zajímavost uvádím výši minimální zálohy v roce, ve kterém začal fungovat systém veřejného zdravotního pojištění – v roce 1993 činila minimální záloha 297 Kč. A další zajímavostí je skutečnost, že zálohu vyšší než minimální si může OSVČ dobrovolně platit v kalendářním roce, ve kterém svoji samostatnou výdělečnou činnost zahajuje.

Kdy pro OSVČ minimum neplatí?

Na straně druhé je však zapotřebí podotknout, že právní úprava zdravotního pojištění zvýhodňuje jak zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného), tak osoby samostatně výdělečně činné v tom směru, že taxativním výčtem vyjmenovává osoby, pro které minimum ve zdravotním pojištění neplatí. A když pro podnikatele neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, tak nemusí platit ani minimální zálohy – to znamená, že tyto osoby mohou platit zálohy i nižší než minimální (což je v roce 2022 již zmíněná částka 2 627 Kč) nebo nemusejí platit žádné zálohy.

Podle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., neplatí minimální vyměřovací základ pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

d)  která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. 

Zálohy tak nebude povinen platit v roce 2022 od měsíce podání Přehledu například poživatel některého z důchodů (nebo žena jako příjemce rodičovského příspěvku) v situaci, kdy za rok 2021 vykáže záporný výsledek své podnikatelské činnosti.

Kdy není povinností OSVČ platit zálohy na pojistné

OSVČ není povinna platit v roce 2022 zálohy na pojistné v případech, kdy:

•    je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů,

•    se v prvním kalendářním roce podnikání jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát,

•    byla po celý kalendářní měsíc uznána neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů (viz dále),

•    pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ, a podle výsledků samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok jí v následujícím kalendářním roce nevznikla – od měsíce podání Přehledu – povinnost platit zálohy proto, že za předcházející rok byla ve ztrátě,

•    pro ni neplatí zákonné minimum a na základě podané žádosti jí byla snížena výše zálohy na nulovou hodnotu (v aktuálním roce je průběžně ve ztrátě).

Určitou výjimku či specifikum přestavují osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Za tyto osoby stát platí pojistné pouze tehdy, pokud nemají příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud tyto osoby takové příjmy vykazují, pak stát sice pojistné neplatí, nicméně jsou zvýhodněny v tom smyslu, že pro ně neplatí minimální vyměřovací základ. Zahajuje-li tedy tato osoba podnikatelskou činnost, má příjmy, takže v prvním kalendářním roce musí platit alespoň minimální zálohy. Jelikož však pro ni neplatí ve zdravotním pojištění minimum, pak podle dosažených výsledků může při zúčtování reálně dojít k přeplatku na pojistném. A v dalším roce pak už bude výše zálohy záviset na dosažených výsledcích podnikatelské činnosti. Takže pokud taková osoba například začne podnikat v roce 2022, bude platit minimální zálohu, může v roce 2023 platit (od měsíce podání Přehledu) zálohu ve výši třeba 500 Kč – tehdy, pokud bude zákonem dané podmínky celodenní osobní a řádné péče nadále splňovat.

Pojistné se vypočte u podnikatelů, pro které minimum neplatí, sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku.