Dle ust. § 105 odst. 1 občanského soudního řádu může účastník řízení vznést námitku místní nepříslušnosti soudu. Námitka místní nepříslušnosti soudu je úkon, který účastníkovi řízení přísluší uplatnit pouze při jeho prvním úkonu v předmětném řízení. V případě, že soud uzná námitku, tj. vysloví, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu. V případech, kdy soud vyhodnotí námitku účastníka jako neoprávněnou, usnesením ji odmítne. Proti takovému odmítnutí je ale opět odvolání přípustné.

3.2   Návrh na postup

(§ 107a OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                  dat. nar. 1. 1. 1980

                  bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                  právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou, se sídlem Brno,
                  Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný: Antonín Král

                  dat. nar. 1. 12. 1979

                  bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                  právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem, se sídlem Brno,
                  Antonínská 1, PSČ 602 00

Návrh na postup dle ust. § 107a občanského soudního řádu

V Brně dne 1. 11. 2020

Žalobkyně podala dne 1. 1. 2020 k příslušnému soudu žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. 110 pro katastrální území Židenice, okres Brno-město vůči žalovanému jako vlastníkovi předmětných nemovitostí. Před několika dny však došlo k převodu spoluvlastnického podílu žalovaného na jinou osobu – paní Janu Novákovou.

Žalobkyně trvá na podané žalobě a má za to, že nastala právní skutečnost, s níž je spojen převod práva a povinností žalovaného jako účastníka řízení na jinou osobu. Vzhledem ke skutečnosti, že spoluvlastníkem předmětných nemovitostí již není žalovaný, ale tímto se stala paní Jana Nováková, navrhuje žalobkyně, aby místo původního žalovaného vstoupila do řízení žalovaná paní Jana Nováková, dat. nar. 11. 1. 1986, bytem Podzimní 11, 602 00 Brno.

Žalobkyně navrhuje, aby ve smyslu ust. § 107a občanského soudního řádu na místo žalované strany vstoupila do řízení paní Jana Nováková, dat. nar. 11. 1. 1986, bytem Podzimní 11, 602 00 Brno.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Procesní nástupnictví upravuje ust. § 107 občanského soudního řádu a připadá v úvahu v případech, kdy na straně účastníka dojde v době od zahájení řízení do jeho pravomocného skončení ke ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení (procesní subjektivity).

Dle občanského soudního řádu v případě, že účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. Pokud ztratí způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.

 

3.3   Návrh na prominutí zmeškání lhůty k provedení procesního úkonu

(§ 58 odst. 1 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobce:   Královec spol. s r. o.

                 IČ: 01011980

                 sídlem: Jarní 11, 602 00 Brno

Žalovaný: Antonín Král

                 dat. nar. 1. 12. 1979

                 bytem: Letní 11, 602 00 Brno

Návrh na prominutí zmeškání lhůty k provedení procesního úkonu

V Brně dne 5. 4. 2020

Přílohy: – kopie potvrzení o nařízené karanténě

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 3. 2020, č. j. 10 C 30/2020-22 byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 115 000,– Kč s příslušenstvím a náklady řízení z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne 15. 1. 2018, na jejímž základě si žalovaný od žalobkyně půjčil finanční prostředky ve výši 20 000,– Kč.

Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 1. 3. 2020, č. j. 10 C 30/2020-22 byl žalovanému doručen dne 10. 3. 2020. Dne 20. 3. 2020 byla žalovanému nařízena karanténa z důvodu výskytu nemoci COVID-19 u jeho manželky, a to do 3. 4. 2020. Jelikož žalovaný nemá zřízen zaručený elektronický podpis ani datovou schránku, nebylo možné soudu doručit v zákonné 15denní lhůtě řádné odvolání proti rozsudku, proto žalovaný žádá soud, aby prominul zmeškání lhůty k podání odvolání. Odvolání žalovaný připojuje k návrhu na prominutí zmeškání lhůty.

Ze shora uvedených důvodů žalovaný navrhuje, aby soud vydal toto

u s n e s e n í

Soud promíjí žalovanému zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 1. 3. 2020, č. j. 10 C 30/2020-22.

………………………

Antonín Král

Poznámka

Dle ust. § 58 odst. 1 občanského soudního řádu soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.

 

Zmeškání zákonné lhůty je možné prominout na návrh účastníka řízení, který je nutné podat do patnácti dnů od odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon. Postupem podle ust. § 58 odst. 1 občanského soudního řádu lze prominout zmeškání lhůty zákonné. Institut prominutí zmeškání lhůty účastníkovi řízení může znamenat zásah do právní jistoty druhé strany, proto jsou tyto případy posuzovány ze strany soudů velice přísně. Smyslem institutu prominutí zmeškání lhůty je umožnit účastníku řízení provést procesní úkon, k němuž je oprávněn, jestliže k němu zmeškal lhůtu z omluvitelného důvodu, a nelze po něm tedy spravedlivě požadovat, aby nesl následky zmeškání lhůty.

Předpokladem prominutí zmeškané lhůty je, že důvod na straně účastníka či jeho zástupce je omluvitelný. Omluvitelný důvod představuje taková překážka či jiná okolnost, která může s ohledem na její povahu, nepředvídatelnost, závažnost, rozsah nebo z jiných důvodů ospravedlnit zmeškání lhůty. Dle judikatury Nejvyššího soudu omluvitelným důvodem pro prominutí zmeškání lhůty může být nejen důvod vyplývající z objektivních okolností, ale i zaviněné jednání nebo opomenutí, pokud je lze považovat s ohledem na okolnosti konkrétního případu za omluvitelné. Jde zpravidla o takové skutečnosti objektivní i subjektivní povahy, jež nastanou v průběhu lhůty k učinění úkonu (např. náhlá nemoc nebo úraz, po jejichž odpadnutí je účastník schopen zmeškaný úkon učinit).

O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud, kterému byl zmeškaný úkon určen, i v případě opožděného podání odvolání se tedy podává k soudu prvního stupně. Proti zamítavému usnesení může účastník podat odvolání, proti vyhovujícímu usnesení nikoliv. Bylo-li návrhu vyhověno, považuje se zmeškaný úkon za učiněný včas. S návrhem lze spojit žádost o odklad vykonatelnosti rozhodnutí, proti kterému směřuje zmeškaný úkon.

3.4   Návrh na provedení důkazů

(§ 120 odst. 1 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou, se sídlem Brno,
                 Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný: Antonín Král

                 dat. nar. 1. 12. 1979, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem, se sídlem Brno,
                 Antonínská 1, PSČ 602 00

Návrh na provedení důkazů

V Brně dne 1. 11. 2020

V návaznosti na žalobu podanou příslušnému soudu dne 1. 1. 2020 a soudní jednání konané dne 1. 5. 2020 žalobkyně tímto označuje důkazy k prokázání svých tvrzení, dokládá některé jako listinné důkazy a navrhuje provedení těchto důkazů:

1. listinné důkazy:

•   kopie přípisu žalovaného ze dne 20. 12. 2019

•   e-mailová korespondence mezi žalobkyní a žalovaným

•   čestné prohlášení svědka Jana Nováčka

•   výpis z účtu žalobkyně

2. návrh výslechu svědků:

•   Jana Nováka, nar. 1. 1. 1970, bytem: Brno, Vrchní 12, 602 00

•   Jany Novákové, nar. 1. 1. 1970, bytem: Brno, Vrchní 12, 602 00.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Jednou z nejvýznamnějších zásad, na nichž stojí sporné řízení, je zásada projednací, která je vyjádřená zejména v ust. § 120 občanského soudního řádu. Dle této zásady platí, že se soud může zásadně zabývat skutečnostmi, které byly účastníky řízení tvrzeny, a důkazy, které účastníci uplatnili.

Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení, přičemž soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Je věcí účastníků řízení, jaké důkazní návrhy učiní.

Důkazní návrhy, které strana učiní, musí označit natolik určitě a konkrétně, aby bylo zřejmé, jaká skutečnost jimi má být prokázána, a aby soud mohl důkazní prostředek obstarat (např. kterého svědka má předvolat apod.). Má-li být dokazování provedeno listinou nebo věcí, kterou má procesní strana u sebe, je povinna ji soudu předložit.

Účastník řízení má možnost navrhnout důkazy, které k prokázání svých tvrzení pokládá za potřebné. To ovšem neznamená, že soud musí vyhovět každému takovému důkaznímu návrhu. Soud například nemusí provést důkazy, které nemají pro posouzení věci význam. Vždy je však povinností soudu o navržených důkazech rozhodnout, a pokud určitému důkaznímu návrhu nevyhoví, v odůvodnění rozsudku vyložit, proč důkaz neprovedl.

3.5   Návrh na přikázání věci jinému soudu

(§ 12 odst. 2 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 415 01 Teplice

Žalovaný: Antonín Král

                 dat. nar. 1. 12. 1979, bytem: Letní 11, 419 01 Duchcov

Návrh na přikázání věci jinému soudu
dle ust. § 12 odst. 2 občanského soudního řádu

V Brně dne 1. 11. 2020

Navrhuji, aby tato věc byla přikázána k projednání Okresnímu soudu v Teplicích z důvodu vhodnosti. V obvodu Městského soudu v Brně, který je místně příslušný k projednání této věci, již žalobkyně ani žalovaný nebydlí. Žalobkyně má trvalé bydliště v Teplicích, žalovaný v Duchcově v okrese Teplice. Dojíždění k soudu v Brně je pro nás časově i finančně náročné. Rovněž svědci, jejichž výslech byl navržen, mají bydliště v Teplicích.

………………………

Jana Králová

Poznámka

Jednou ze základních podmínek, aby soud ve věci mohl rozhodovat je jeho věcná a místní příslušnost v souladu s ust. § 11 občanského soudního řádu. Občanský soudní řád stanoví podrobně podmínky, dle kterých se určuje místní příslušnost soudu. Kromě toho lze za určitých okolností a ze zákonných důvodů místní příslušnost soudu změnit. Tento postup je označován jako delegace a je upraven v ust. § 12 občanského soudního řádu. Delegace se dělí na nutnou a vhodnou. Nutná delegace nastává v případě, že nemůže příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni. Delegace vhodná nastává dle ust. § 12 odst. 2 občanského soudního řádu. Dle tohoto ustanovení věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Delegace v takovém případě může být navržena jak soudem, tak jedním z účastníků.

Přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu představuje výjimku ze základní zásady obecné místní příslušnosti soudu, který má věc projednat. Obecné soudy jsou povinny posoudit, zda v posuzované věci existují natolik zásadní důvody vhodnosti, které dovolují učinit výjimku z ústavně zaručeného práva účastníka na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

3.6   Návrh na schválení soudního smíru

(§ 99 odst. 1 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou, se sídlem Brno,
                 Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný:       Antonín Král

                 dat. nar. 1. 12. 1979, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem, se sídlem Brno,
                 Antonínská 1, PSČ 602 00

Návrh na schválení soudního smíru
dle ust. § 99 odst. 1 občanského soudního řádu

V Brně dne 1. 11. 2020

Žalobkyně ve shora uvedené věci sděluje, že se podařilo dospět k dohodě mezi žalobkyní a žalovaným a navrhuje schválení smíru účastníků řízení tohoto znění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 100 000,– Kč nejpozději do 31. 12. 2020 na účet č. 1111111111/2700.

II.    Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Dle dohody s žalovaným se žalovaný připojí samostatným podáním k tomuto návrhu žalobkyně.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Účastníci řízení mají možnost sami uzavřít smír a jeho schválení pak navrhnout soudu. Oproti dohodě o narovnání uzavřené mimo soudní řízení, má soudní smír tu výhodu, že se jedná o vykonatelné rozhodnutí, tj. možný exekuční titul, který může být podkladem pro exekuční řízení, pokud by nebyly splněny podmínky uzavřeného smíru.

Soudní smír je možné uzavřít přímo při jednání soudu do protokolu nebo předložením písemného návrhu účastníky sporu. Dle ust. § 99 občanského soudního řádu připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem.

V případě uzavření smíru mají účastníci řízení možnost navrhnout schválení soudního smíru. O schválení smíru rozhoduje kterýkoliv soud, který je věcně příslušný k rozhodování věci. O schválení smíru rozhoduje soud usnesením, proti kterému není odvolání přípustné. Soud smír neschválí jen v případě, že je v rozporu s právními předpisy.

3.7   Návrh na vydání opravného usnesení

(§ 164 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou, se sídlem Brno,
                Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný:       Antonín Král

                dat. nar. 1. 12. 1979, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem, se sídlem Brno,
                Antonínská 1, PSČ 602 00

Návrh na vydání opravného usnesení dle ust. § 164 občanského soudního řádu

V Brně dne 1. 11. 2020

Dne 20. 10. 2020 byl doručen právní zástupkyni žalobkyně rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 12. 9. 2020, č. j. 10 C 30/2020-89. Ve výroku III. je však obsažena zjevná chyba. Ve výroku III. by měla být správně uvedena částka 30 000,– Kč místo chybně uvedené 3 000,– Kč.

S ohledem na uvedené navrhuji, aby soud vydal opravné usnesení, kterým výrok III. rozsudku opraví tak, že bude uvedena povinnost žalovaného zaplatit částku 30 000,– Kč.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Dle ust. § 164 občanského soudního řádu předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

Na základě § 164 občanského soudního řádu lze opravit pouze zjevné nesprávnosti písemného vyhotovení soudního rozhodnutí, tedy zjevné chyby v psaní, zjevné chyby v počtech a další zjevné nesprávnosti.

K provedení opravy rozsudku není zapotřebí návrhu. Pokud zjistí zjevnou nesprávnost sám soud, opraví ji předseda senátu z úřední povinnosti. Navrhne-li opravu účastník a nehodlá-li soud jeho návrhu vyhovět, usnesením zamítne jeho návrh. Proti tomuto usnesení je odvolání přípustné.

Týká-li se zjevná chyba výroku rozhodnutí, vydá o tom předseda senátu opravné usnesení. Opravné usnesení slouží pouze k opravě té části výroku, která je chybou v psaní, počtech či jinou zjevnou nesprávností postižena. Z výroku opravného usnesení proto musí být zřejmé, která část výroku opravovaného rozhodnutí je vadná a která se opravuje.

3.8   Návrh na vyloučení soudce

(§ 14 odst. 1 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980

                 bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou, se sídlem Brno,
                 Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný:       Antonín Král

                 dat. nar. 1. 12. 1979

                 bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem, se sídlem Brno,
                 Antonínská 1, PSČ 602 00

Návrh na vyloučení soudce
dle ust. § 14 odst. 1 občanského soudního řádu

V Brně dne 1. 11. 2020

V soudním řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 10 C 30/2020 vznáším námitku podjatosti předsedy senátu JUDr. Jana Nováka. Ze zaslaného vyjádření k žalobě jsem se dozvěděla, že žalovaného nyní v tomto řízení zastupuje advokát JUDr. Dalibor Slabý. S ohledem na příbuzenský vztah předsedy senátu JUDr. Jana Nováka a zástupce žalovaného JUDr. Dalibora Slabého mám pochybnosti o podjatosti předsedy senátu. Navrhuji proto, aby byl soudce JUDr. Jan Novák z projednávání a rozhodování této věci vyloučen.

………………………

Jana Králová

Poznámka

Dle ust. § 14 odst. 1 občanského soudního řádu soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ust. § 14 odst. 1 občanského soudního řádu představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodování přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Vyloučení soudců a přísedících je nástrojem k zajištění nestranného a nezávislého soudního rozhodnutí.

Podjatost je vztah (zákon uvádí „poměr“) ke konkrétní kauze (nejen k předmětu řízení, ale k věci v širším slova smyslu), který může navozovat nejen u účastníků řízení, ale také u veřejnosti, právnické, novinářské či laické, představu, že soudce (přísedící) není schopen v konkrétní věci rozhodnout nestranně, nebo alespoň vzbuzuje pochybnosti o takové schopnosti soudce.

 

3.9   Návrh na zajištění důkazu

(§ 78 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

Navrhovatelka:          Jana Králová

                      dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                      právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou, se sídlem Brno,
                      Josefská 1, PSČ 602 00

Návrh na zajištění důkazu dle ust. § 78 občanského soudního řádu

V Brně dne 1. 11. 2020

Dne 13. 10. 2019 žalobkyně žalovanému zapůjčila finanční prostředky ve výši 100 000,– Kč, které se žalovaný zavázal vrátit zpět do dne 13. 10. 2020. Částka 100 000,– Kč byla žalobkyní předána žalovanému v hotovosti dne 13. 10. 2019. Žalovaný nevrátil ze zapůjčených finančních prostředků ničeho a splnění svého závazku se vyhýbá.

Předání částky 100 000,– Kč byl přítomen Jan Novák, bytem: Podzimní 11, 602 00 Brno a je ochoten dosvědčit u soudu obsah celého jednání. Protože Jan Novák odjíždí na dlouhodobý zahraniční pobyt, navrhuji, aby byl ještě před případným zahájením řízení zajištěn důkaz – svědecká výpověď Jana Nováka.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Zajištění důkazů je upraveno ust. § 78 občanského soudního řádu. Ustanovení § 78 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví důvody pro zajištění důkazů:

a) je-li obava, že důkaz později nebude možno provést vůbec

b) je-li obava, že důkaz bude možno provést jen s velkými obtížemi (např.: vadné plnění, zboží rychle podléhající zkáze, vážně nemocný svědek, nebo dlouhodobý pobyt svědka v zahraničí).

Institut zajištění důkazu slouží především k tomu, aby soud ze své moci zajistil důkaz dříve, než dojde k samotnému zahájení řízení, resp. i v jeho průběhu, a to proto, že je zde obava, že tento důkaz již nebude k dispozici vůbec, nebo jen s velkými obtížemi.

Zajištění důkazu lze provést před zahájením řízení ve věci samé nebo v průběhu řízení (i bez návrhu). Dle ust. § 102 odst. 2 občanského soudního řádu po zahájení řízení může soud i bez návrhu zajistit důkaz, je-li obava, že později jej nebude možné provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi.

V případě, že nehrozí nebezpečí z prodlení, mají účastníci právo být přítomni u zajištění důkazu. Ustanovení § 78a občanského soudního řádu stanoví, že důkaz může být zajištěn také notářským nebo exekutorským zápisem o skutkovém ději nebo o stavu věci, jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo soudního exekutora nebo jestliže notář nebo soudní exekutor osvědčil stav věci.

K zajištění důkazu je příslušný soud, který by byl věcně a místně příslušný k řízení o věci, nebo soud, v jehož obvodu je ohrožený důkazní prostředek. Lze navrhnout zajištění jakéhokoliv důkazního prostředku (znalecký posudek, listinný důkaz). Soud může uložit tomu, kdo navrhl zajištění důkazu, aby na náklady s tím spojené složil zálohu.

Soud v případě, že má za to, že navrhovatel se domáhá zajištění důkazu, který nemá v řízení žádný význam a nemůže mít vliv na rozhodnutí ve věci samé, tento důkaz nezajistí a neprovede. Stejně tak bude soud postupovat i v případě, že návrhem bude směřováno zcela zjevně k jinému účelu, než je zajištění důkazního prostředku. Tímto jiným účelem může být zejména zásah do práva určité osoby navrhovaným zajištěným důkazu omezené, nebo získání přístupu k určitému typu informací ještě před zahájením řízení, což může být značnou výhodou při následném podání žaloby.

Kromě obecných náležitostí musí návrh na zajištění důkazu obsahovat popis skutečností tvořící předmět dokazování. Dále je nutné přesně označit důkazní prostředek, jenž má být zajištěn. Současně musí být z návrhu zřejmé k prokázání, jaké skutečnosti je důkazní prostředek navrhován, aby bylo možné posoudit důvodnost jeho zajištění. Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů a právnických osob atd.

3.10 Návrh na změnu v osobě žalobce

(§ 107a OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný:       Antonín Král

                 dat. nar. 1. 12. 1979, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Návrh na změnu v osobě žalobce

V Brně dne 1. 11. 2020

Žalobkyně podala dne 1. 1. 2020 k příslušnému soudu žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. 110 pro katastrální území Židenice, okres Brno-město vůči žalovanému jako vlastníkovi předmětných nemovitostí.

Kupní smlouvou ze dne 20. 10. 2020 žalobkyně prodala nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. 110 pro katastrální území Židenice, okres Brno-město, které jsou předmětem vypořádání dle podané žaloby. Novým vlastníkem nemovitostí je Jana Nováková, dat. nar. 11. 1. 1986, bytem Podzimní 11, 602 00 Brno.

S ohledem na výše uvedené navrhuje žalobkyně, aby vstoupila do řízení na místo žalobkyně paní Jana Nováková, dat. nar. 11. 1. 1986, bytem Podzimní 11, 602 00 Brno.

Jana Nováková jako nový vlastník předmětných nemovitostí se vstupem do tohoto řízení na místo žalobkyně souhlasí.

K důkazu žalobkyně přikládá

•   kopii kupní smlouvy ze dne 20. 10. 2020 a vyrozumění katastrálního úřadu o provedení vkladu kupní smlouvy do katastru nemovitostí

•   písemný souhlas Jany Novákové se vstupem do řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 10 C 30/2020.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Dle ust. § 107a občanského soudního řádu platí, že má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka.

Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená výše, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce. Souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.

3.11 Plná moc

Zplnomocňuji JUDr. Janu Spravedlivou, advokátku zapsanou v seznamu advokátů České advokátní komory v Praze pod ev. č. 12345, advokátní kancelář se sídlem Brno, Soudní 20, k právnímu zastoupení mé osoby ve věci soudního řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 10 C 30/2020 a ke všem úkonům s tím souvisejícím.

Advokátka je oprávněna ve výše uvedené věci zastupovat zmocnitele ve věcech právních, vykonávat veškeré úkony, přijímat doručované písemnosti, podávat návrhy a žádosti, uzavírat smíry a narovnání, uznávat uplatněné nároky, vzdávat se nároků, podávat opravné prostředky, námitky, nebo rozklad a vzdávat se jich, vymáhat nároky, plnění nároků přijímat, jejich plnění potvrzovat.

Advokátka je oprávněna ve výše uvedené věci zastupovat zmocnitele před soudy a státními orgány České republiky, podávat příslušné návrhy na zahájení, změnu a ukončení řízení, tyto podepisovat, činit všechny potřebné právní úkony v soudním a správním řízení, uzavírat soudní i mimosoudní smír, vzdávat se odvolání a činit všechny potřebné právní úkony v těchto řízeních.

Tato plná moc se uděluje jako procesní i hmotněprávní ve smyslu občanského soudního řádu, správního řádu, trestního řádu a dalších obecně závazných právních předpisů.

V Brně dne 20. 10. 2020

Zmocnitel:

………………………

Ing. Antonín Král, dat. nar. 9. 9. 1980, bytem: Nádražní 26, 641 00 Brno

Zmocnění přijímám:

………………………

JUDr. Jana Spravedlivá, advokátka

Poznámka

Každý účastník soudního řízení může jednat před soudem sám nebo se může nechat zastoupit jinou osobou. Zpravidla touto jinou osobou bývá advokát.

Plná moc je dokladem o existenci smluvního zastoupení mezi účastníkem řízení (zastoupeným, zmocnitelem) a jeho zástupcem (zmocněncem). V případě, že si účastník zvolil zástupce a udělil mu plnou moc, je nutné, aby plná moc byla soudu prokázána. Je třeba odlišit dohodu o plné moci mezi zastoupeným a zástupcem na straně jedné a plnou moc na straně druhé. Dohoda o plné moci může mít jakoukoli formu (tedy i ústní). Poté, co taková dohoda vznikne, zastoupený udělí zástupci plnou moc, kterou zástupce při zastupování prokáže vznik zastoupení mezi ním a zastoupeným. Dle § 32 občanského soudního řádu musí být oprávnění zástupce prokázáno při prvním úkonu, který ve věci učinil. Pokud by se tak nestalo, nebude plná moc vůči soudu účinná a soud bude jednat přímo s účastníkem řízení. Jedná se ale o odstranitelný nedostatek, kdy zástupce může plnou moc předložit i později. Vzhledem k povaze plné moci není její nutnou náležitostí přijetí zástupcem, neboť se jedná o jednostranný procesní úkon zastoupeného.

Podpis na této plné moci nemusí být úředně ověřen, ověření podpisu není vyžadováno. Podpis na plné moci by musel být úředně ověřen v případě, že by tak rozhodl předseda senátu (pokud nastanou nějaké pochybnosti).

V plné moci musí být přesně (jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm) označen jak zmocnitel (ten, kdo plnou moc uděluje), tak zmocněnec (ten, kdo plnou moc přijímá a bude zastupovat). Zároveň musí být uvedeno, na co se plná moc vztahuje. Pokud již soudní řízení běží a je tedy známa spisová značka soudu, je nejjednodušší označit rozsah zastupování právě pomocí této značky.

Procesní plná moc je jednostranným právním jednáním, kterým zmocnitel (účastník řízení) prohlašuje vůči třetím osobám, že zmocnil jinou osobu (zmocněnce), aby ho ve věci specifikované v plné moci zastupovala v soudním (případně správním) řízení, a to neomezeně v rozsahu celého řízení. To, pokud jde o občanské soudní řízení, vyplývá přímo z ust. § 28a občanského soudního řádu, který stanoví, že procesní plnou moc nelze omezit – opravňuje zmocněnce ke všem úkonům, které může učinit účastník sám. Od procesní plné moci lze rozlišit plnou moc omezenou, která opravňuje zmocněnce jednat jménem zmocnitele pouze v úkonech plnou mocí určených. Zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Advokátu lze udělit dle ust. § 25 odst. 1 občanského soudního řádu pouze plnou moc pro celé řízení.

Plná moc může být vedle písemné formy udělena také ústně do protokolu. Přestože se jedná o jednostranný právní úkon zmocnitele, lze pouze doporučit, aby plná moc obsahovala vedle podpisu zmocnitele i podpis zmocněnce, obzvláště pokud je zmocněncem advokát (vzhledem k právům a povinnostem jemu vyplývajícím dle zákona o advokacii).

3.12 Sdělení o převzetí právního zastoupení žalobkyně

(§ 25 odst. 1 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobce:   Královec spol. s r. o.

                 IČ: 01011980

                 sídlem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný: Antonín Král

                 dat. nar. 1. 12. 1979

                 bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Sdělení o převzetí právního zastoupení žalobkyně

V Brně dne 1. 11. 2020

V návaznosti na převzetí právního zastoupení žalující společnosti Královec spol. s r. o. pro všechny úkony týkající se právních záležitostí této společnosti si tímto dovoluji soudu sdělit, že jsem převzala právní zastoupení žalobkyně v soudním řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 10 C 30/2020, což dokládám přiloženou plnou mocí. Zároveň zdvořile žádám soud, aby další korespondence byla vedena ze strany soudu k mé osobě jako právnímu zástupci žalobce.

………………………

JUDr. Eva Bílá

advokátka

Poznámka

Každý účastník soudního řízení může jednat před soudem sám nebo se může nechat zastoupit jinou osobou. Typickým zástupcem účastníka v civilním soudním řízení je advokát. Činnost advokátů se řídí zejména zákonem o advokacii.

Zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Advokátu lze udělit dle ust. § 25 odst. 1 občanského soudního řádu pouze plnou moc pro celé řízení. Advokátem je dle zákona o advokacii osoba, která splnila předpoklady pro výkon funkce advokacie a byla zapsána do seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou.

Dle občanského soudního řádu advokátovi je možné udělit pouze tzv. procesní plnou moc. To znamená, že advokát může činit veškeré úkony, které by mohl činit v řízení zastoupený. Procesní plná moc nemůže být nijak omezena (např. k určitým úkonům). V případě, že by byla plná moc omezena na určité úkony, nejednalo by se o procesní plnou moc a takto omezenou plnou moc nelze advokátovi udělit s účinností vůči třetím osobám, či soudu.

3.13 Sdělení o ukončení právního zastoupení žalobkyně

(§ 28 odst. 2 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980

                 bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

Žalovaný: Antonín Král

                 dat. nar. 1. 12. 1979

                 bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Sdělení o ukončení právního
zastoupení žalobkyně

V Brně dne 1. 11. 2020

Dovoluji si tímto sdělit, že bylo ukončeno právní zastoupení žalobkyně ve shora označené věci mou advokátní kanceláří, když bylo přistoupeno k výpovědi plné moci. V návaznosti na uvedené žádám, aby veškerá korespondence byla dále již zasílána přímo žalobkyni na adresu jejího bydliště.

………………………

JUDr. Eva Bílá

advokátka

Poznámka

Každý účastník soudního řízení může jednat před soudem sám nebo se může nechat zastoupit jinou osobou. Typickým zástupcem účastníka v civilním soudním řízení je advokát.

V případě, že si účastník zvolil zástupce a udělil mu plnou moc, je nutné, aby plná moc byla soudu prokázána. Plná moc může také následně zaniknout. Plná moc zaniká výpovědí učiněnou zmocněncem nebo jejím odvoláním zastoupeným (účastníkem řízení). Dle ust. § 28 odst. 2 občanského soudního řádu odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny. Do této chvíle soud jedná se zástupcem. Vůči dalším účastníkům je odvolání nebo výpověď účinná od okamžiku, kdy jim je zánik plné moci oznámen soudem.

 

3.14 Žádost o rozhodnutí o dalším postupu, nařízení jednání

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                dat. nar. 1. 1. 1980

                bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný:       Antonín Král

                dat. nar. 1. 12. 1979

                bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Žádost o rozhodnutí o dalším postupu,
nařízení jednání

V Brně dne 1. 11. 2020

Žalobkyně podala dne 1. 1. 2020 k příslušnému soudu žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. 110 pro katastrální území Židenice, okres Brno-město vůči žalovanému jako vlastníkovi předmětných nemovitostí. Ve věci zatím neproběhlo žádné soudní jednání, které by se zabývalo meritem věci. Vzhledem k tomu, že došlo k změně vlastnictví na straně žalované, navrhovala žalobkyně již dne 8. 1. 2020 postup ve smyslu ust. § 107a občanského soudního řádu, tj. aby na místo žalované strany vstoupila do řízení paní Jana Nováková, dat. nar. 11. 1. 1986, bytem Podzimní 11, 602 00 Brno jako nový spoluvlastník nemovitostí. Do dnešního dne nebylo o tomto postupu rozhodnuto, resp. nebylo žalobkyni zasláno žádné takové rozhodnutí.

Žalobkyně si je vědoma vytíženosti soudu, ale přesto si dovoluje zdvořile požádat o rozhodnutí o dalším postupu ve věci a následně o nařízení soudního jednání k projednání věci.

Děkuji za pochopení.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

3.15 Žádost o odročení nařízeného soudního jednání

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný: Antonín Král

                 dat. nar. 1. 12. 1979, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Žádost o odročení nařízeného soudního jednání

V Brně dne 1. 11. 2020

Žalobkyni bylo doručeno předvolání k jednání ve shora označené věci na den 28. 11. 2020. Na den předcházející je však žalobkyně objednána k ambulantnímu lékařskému zákroku, po kterém má nařízení týdenní klid na lůžku. Žalobkyně dokládá lékařskou zprávu, z které vyplývá objednání k lékařskému zákroku a dále lékařskou zprávu s pokyny, které je nutné dodržovat v rámci léčebného režimu po vykonání lékařského zákroku.

S ohledem na výše uvedené žalobkyně žádá o odročení nařízeného soudního jednání. Žalobkyně má za to, že je nutná její osobní účast u soudního jednání a soudní jednání nemůže proběhnout v její nepřítomnosti.

Děkuji za kladné vyřízení žádosti.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Možnost účastnit se jednání je jedno ze základních procesních oprávnění účastníka řízení, které mu umožňuje případné aktivní uplatnění dalších jeho procesních práv a povinností přímo při jednání soudu.

Dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu ale soud může věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníka. Dle tohoto ustanovení v případě, že se nedostaví-li řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka.

Aby soud mohl projednat věc v nepřítomnosti účastníka, musí však být splněny zákonné předpoklady, a to účastník musí být k jednání řádně a včas předvolán, přičemž účastník nepožádal z důležitého důvodu o odročení nařízeného jednání. Důležitost důvodu, pro který účastník požaduje odročení jednání, posoudí soud, přičemž účastník musí tento důvod nejen tvrdit, ale musí jej současně i doložit. Na úvaze soudu je pak, zda uplatněný důvod shledá závažným, a jednání odročí či nikoliv. Při této úvaze soud posuzuje skutečnosti uváděné účastníkem se zřetelem ke všem okolnostem dané věci. Důležitým důvodem jsou nejen události mající objektivní povahu, ale i okolnosti účastníkem (zástupcem) způsobené nebo jinak zaviněné, lze-li je v dané situaci považovat za důležité (za důvod vyžadující odročení jednání). Za důležitý důvod, pro který účastník (jeho zástupce) může požádat o odročení jednání, se tedy považuje jak okolnost), která účastníku (jeho zástupci) objektivně (nezávisle na jeho vůli) zabrání zúčastnit se jednání (například zdravotní indispozice, účast u jiného jednání nebo služební cesta), tak i okolnost účastníkem (jeho zástupcem) případně způsobená nebo jinak zaviněná, jestliže ji lze považovat za důležitou.

 

3.16 Žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků

(§ 138 odst. 1 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39. 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný:       Antonín Král

                dat. nar. 1. 12. 1979, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků

V Brně dne 1. 11. 2020

Dne 30. 10. 2020 bylo právní zástupkyni žalobkyně doručeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–68, kterým soud vyzývá žalobkyni k úhradě soudního poplatku za podání odvolání v částce ve výši 8 200,– Kč do 3 dnů od doručení usnesení.

Žalobkyně tímto podává žádost o osvobození od soudních poplatků v předmětném řízení, a to z níže uvedených důvodů a dovoluje si soud požádat o zaslání formuláře – „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků“.

Žalobkyně podává tuto žádost s ohledem na svou tíživou finanční situaci a rovněž okolnosti daného případu a poměry žalobkyně. Za stávající situace je pro žalobkyni uhrazení soudního poplatku ve výši 8 200,– Kč zátěží, která přesahuje její současné finanční možnosti.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se žalobkyně obrací na Městský soud v Brně a v souladu s ust. § 138 odst. 1 občanského soudního řádu si dovoluje požádat o osvobození od soudních poplatků. Majetkové poměry doloží žalobkyně soudu po zaslání soudem formuláře „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků“ doložením listin k tomuto potvrzení.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Osvobození od soudních poplatků představuje institut, který slouží k ochraně účastníka řízení nacházejícího se v tíživých majetkových poměrech, před příliš tvrdými dopady zákona o soudních poplatcích. Umožňuje hájit práva v soudních řízeních i osobám sociálně slabým, nebo nemajetným, kterým by požadavek na zaplacení soudního poplatku znemožnil přístup k soudní ochraně ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Občanský soudní řád připouští individuální osvobození od povinnosti platit soudní poplatek. Dle ust. § 138 odst. 1 občanského soudního řádu na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost, ale poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se nevracejí.

Z uvedeného ustanovení občanského soudního řádu vyplývá, že musí být pro osvobození od soudních poplatků kumulativně splněny dvě podmínky:

a) odůvodněné poměry účastníka a

b) skutečnost, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (strana žalující) nebo bránění práva (strana žalovaná).

Žadatel musí soudu prokázat své majetkové poměry, pokud tak neučiní, nemůže být jeho žádosti vyhověno. Posouzení, zda jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva je věcí soudu, jednalo by se o zřejmé šikanózní zahájení soudního řízení, či vedení procesní obrany, nebo situace, kdy se účastník řízení domáhá zjevně neexistujících práv.

Soud rozhoduje usnesením, které musí být odůvodněno. Odvolání proti rozhodnutí, kterým nebylo žadateli vyhověno, je přípustné.

Pokud jsou u účastníka řízení předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, je možné dále také postupovat dle ust. § 30 občanského soudního řádu a ustanovit zástupce účastníkovi řízení.

Na žádost účastníka mu může soud ustanovit zástupce. Předpoklady pro ustanovení dle ust. § 30 občanského soudního řádu jsou:

a) žádost účastníka

b) v případě účastníka musí být splněny předpoklady pro jeho osvobození od soudních poplatků dle § 138 občanského soudního řádu

c) je to nezbytně třeba k ochraně účastníkových zájmů.

Prvotním předpokladem tedy je podání žádosti o ustanovení zástupce účastníkem řízení. O možnosti podat tuto žádost musí být účastník soudem poučen. Předpokladem pro ustanovení zástupce není rozhodnutí o osvobození od soudního poplatku dle ust. § 138 občanského soudního řádu. Pokud takové rozhodnutí zatím nebylo vydáno, ale účastník splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, může soud zástupce ustanovit. Posledním předpokladem je, že ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně zájmů účastníka. V praxi tak bude tento požadavek obvykle naplněn v případech, kdy účastník sám nebude schopný činit v řízení procesní úkony vzhledem k jejich složitosti.

Zástupcem podle ust. § 30 odst. 1 občanského soudního řádu může být jakákoli fyzická osoba, ale v praxi bývá obvykle ustanoven jako zástupce advokát.

3.17 Žádost o prodloužení lhůty k vyjádření

(§ 55 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                  dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný: Antonín Král

                 dat. nar. 1. 12. 1979, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Žádost o prodloužení lhůty k vyjádření

V Brně dne 1. 11. 2020

Ve shora označené věci bylo do datové schránky právní zástupkyně žalovaného dne 20. 10. 2020 doručeno znění doplněné žaloby s výzvou k vyjádření. Zároveň také teprve po nařízeném jednání ve věci dostala právní zástupkyně žalovaného k dispozici odborné vyjádření, kterým žalobkyně ve sporu argumentuje a které by žalovaný rád důkladněji konzultoval s některým z oslovených soudních znalců.

S ohledem na výše uvedené rovněž vzhledem k tomu, že tento týden žalovaný je mimo Brno u realizace objednané zakázky, si dovolujeme zdvořile požádat soud o prodloužení lhůty k podání vyjádření žalovaného k doplněné žalobě. Vyjádření bude soudu doručeno nejpozději do 15. 12. 2020.

Děkujeme za pochopení.

………………………

Antonín Král

zastoupen na základě plné moci
JUDr. Daliborem Slabým, advokátem

Poznámka

Zákon rozeznává dva typy procesních lhůt, a to lhůty zákonné a lhůty soudcovské. Zákonné lhůty jsou stanoveny například pro podávání řádných i mimořádných opravných prostředků a takovou lhůtu nemůže předseda senátu prodloužit. Délku soudcovské lhůty určuje předseda senátu, který zvolí lhůtu přiměřenou povaze požadovaného úkonu dle vlastního uvážení. Soudcovskou lhůtu může předseda senátu prodloužit, pokud o to účastník řízení před jejím koncem požádá.

Dle ust. § 55 občanského soudního řádu nestanoví-li tento zákon lhůtu k provedení úkonu, určí ji, jestliže je to třeba, předseda senátu. Lhůtu, kterou určil, může předseda senátu též prodloužit.

O návrhu na prodloužení lhůty rozhoduje usnesením, proti němuž není odvolání přípustné. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu (22 Cdo 2178/2000) vyplývá, že není správné rozlišovat situace, kdy soud o lhůtě k provedení procesního úkonu rozhodne usnesením, a situace, kdy reaguje přípisem nebo dokonce zůstane nečinný, a tak „fakticky návrhu vyhoví“, a s těmito situacemi pak spojovat rozdílné právní důsledky.

3.18 Žádost o vyznačení doložky právní moci vykonatelnosti

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný: Antonín Král

                 dat. nar. 1. 12. 1979, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Žádost o vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti

V Brně dne 1. 11. 2020

Dovoluji si jménem žalobkyně zdvořile požádat příslušný soud o vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–68.

Děkuji za kladné vyřízení žádosti.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Doložka právní moci je úředním osvědčením o právní skutečnosti – nabytí právní moci. Doložka právní moci, která je vyznačena na rozhodnutí, znamená, že proti rozhodnutí již není možné použít řádný opravný prostředek.

Proto, aby mohlo být rozhodnutí použito jako exekuční titul, musí být opatřeno takzvanou doložkou vykonatelnosti – jedná se vlastně o potvrzení, že rozhodnutí může být vykonáno prostřednictvím exekuce nebo výkonu rozhodnutí. Obvykle bývá doložka vykonatelnosti vyznačena společně s doložkou právní moci. Právní moc však nemusí být pro vykonatelnost rozhodnutí důležitá a vykonatelným se mohou stát i rozhodnutí, která ještě nejsou pravomocná. Typickým představitelem takového rozhodnutí je rozhodnutí o nařízení předběžného opatření.

Razítko nabytí právní moci rozsudku se nejčastěji vyznačuje na první stránce rozhodnutí vlevo nahoře. Soudy dávají na dokument doložku formou razítka, které mají pro tento účel připravený. Na razítku najdeme jak kolonku pro vyznačení data nabytí právní moci rozsudku, tak i kolonku pro vyznačení data vykonatelnosti tohoto rozsudku. Pokud je rozsudek či jiné rozhodnutí zasláno v elektronické podobě datovou schránou vyznačuje se právní moc jiným způsobem. V takovém případě je obvykle na poslední stránce rozhodnutí připsáno, kdy rozhodnutí nabylo právní moci a vykonatelnosti.

Vykonatelnost znamená, že je možné užívat práv a povinností, které rozsudek dává. K tomu, aby toto bylo možné, je nutné, aby byl rozsudek vykonatelný, tedy aby bylo možné jeho plnění vynutit. Například exekuci lze zahájit až na základě rozhodnutí, které má vyznačenou doložku vykonatelnosti.

 

3.19 Žádost o zaslání protokolu z jednání

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980,

                 bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný:       Antonín Král

                 dat. nar. 1. 12. 1979,

                 bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,

                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Žádost o zaslání protokolu z jednání

V Brně dne 1. 11. 2020

Dne 1. 10. 2020 se konalo soudní jednání ve shora označené věci. Žádám tímto o zaslání protokolu z tohoto jednání do datové schránky.

Děkuji za kladné vyřízení žádosti.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Protokol se používá pro zachycení průběhu soudního jednání, včetně provádění dokazování a vyhlašování rozhodnutí. V protokolu se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů, poučení poskytnutá účastníkům, výroky rozhodnutí a vyjádření účastníků o tom, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí; nahrazuje-li protokol podání, musí mít též jeho náležitosti.

Žalobní návrhy

3.20 Doplnění žalobního návrhu k výzvě soudu

(§ 43 odst. 1 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2019

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980

                 bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný: Královec spol. s r. o.

                 IČ: 01011980

                 sídlem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Doplnění žalobního návrhu k výzvě soudu

V Brně dne 1. 11. 2020

Přílohy:            – vyúčtování za rok 2018

Dne 20. 10. 2020 byla doručena příslušným soudem žalobkyni výzva k doplnění žalobního návrhu. Žalobkyně tímto vyhovuje výzvě soudu a prostřednictvím právní zástupkyně doplňuje žalobu.

Mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl pronájem bytu za nájemné včetně záloh na úhradu služeb spojených s užíváním bytu v celkové výši 10 000,– Kč měsíčně splatné vždy nejpozději do 25. dne měsíce, který předchází měsíci, za který se nájemné platí. Dle čl. II. nájemní smlouvy bylo měsíční nájemné sjednáno ve výši 8 500,– Kč a zálohy na úhradu služeb spojených s užíváním bytu ve výši 1 500,– Kč, celkem tedy se žalovaný jako nájemce zavázal hradit žalobkyni částku ve výši 10 000,– Kč. Záloha na služby spojené s užíváním bytu byla žalobkyní každý rok vyúčtována. Za rok 2018 vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 1 025,– Kč.

Důkaz: – nájemní smlouva ze dne 18. 1. 2015

            – vyúčtování za rok 2018

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Podle ustanovení § 43 občanského soudního řádu předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. V případě, že není přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.

Pokud tedy brání vady podání projednání věci, je třeba, aby se předseda senátu pokusil prostřednictvím výzvy poskytnuté účastníkovi řízení o jejich odstranění. Vady podání mohou spočívat v tom, že podání neobsahuje všechny stanovené náležitosti (zejména podpis, označení účastníků řízení, není patrno, jaké věci se týká a co sleduje), nebo že je podání nesrozumitelné či neurčité.

Ve výzvě k odstranění vad podání, které je učiněné formou usnesení, musí být uvedeno, jakým nedostatkem podání trpí a účastník řízení řádně a konkrétně poučen o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění podání provést. Je-li žalobní návrh neurčitý nebo nesrozumitelný, musí výzva k odstranění vad žaloby obsahovat též vysvětlení, v čem podle soudu spočívá neurčitost nebo nesrozumitelnost žalobního návrhu. K odstranění vad je poskytována účastníkovi řízení přiměřená lhůta. Jedná se o lhůtu soudcovskou, tudíž účastník řízení může požádat o její prodloužení ve smyslu ust. § 55 občanského soudního řádu.

 

3.21 Změna žaloby o rozšíření žalobního petitu

(§ 95 odst. 1 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39

608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2019

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný:       Královec spol. s r. o.

                 IČ: 01011980, sídlem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Změna žaloby a rozšíření žalobního petitu

Změna návrhu na zahájení řízení dle ust. § 95 odst. 1 občanského soudního řádu

V Brně dne 1. 11. 2020

I.

Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 16. 6. 2019 žalobu, kterou se domáhá slevy za špatně provedené dílo a náhrady škody. V rámci žaloby žalobkyně vyčíslila celkem požadovanou částku ve výši 220 000,– Kč. Řízení je vedeno u zdejšího soudu pod sp.zn. 10 C 30/2019.

Mezi žalobkyní jako objednatelem na straně jedné a žalovaným jako zhotovitelem na straně druhé byla dne 15. 5. 2018 uzavřena smlouva o dílo. Předmětem této smlouvy o dílo bylo provedení stavebních úprav rodinného domu dle ke smlouvě přiložené projektové dokumentace. Termín ukončení stavebních úprav byl v rámci předmětné smlouvy o dílo stanoven nejpozději do dne 30. 9. 2019. Sjednané dílo nebylo ze strany žalované společnosti řádně a včas dokončeno a předáno v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo. V rámci čl. VIII. ozn. „Smluvní pokuty“ smlouvy o dílo bylo sjednáno, že v případě, že zhotovitel odevzdá předmět plnění po uvedeném termínu, je povinen uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení.

Žalobkyně s ohledem na průběh vedeného soudního řízení uplatňuje v rámci řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp.zn. 10 C 30/2019 smluvní pokutu v celkové výši 125 000,– Kč, odpovídající prodlení žalovaného jako zhotovitele s předáním díla v počtu 250 dní.

Tímto podáním žalobkyně rozšiřuje podanou žalobu ze dne 16. 6. 2019 o částku odpovídající uplatněné smluvní pokutě ve výši 125 000,– Kč.

II.

S ohledem na všechny skutečnosti žalobkyní výše uvedené se žalobkyně obrací na příslušný soud s návrhem, aby připustil změnu podané žaloby ze dne 16. 6. 2019 a její rozšíření o částku 125 000,– Kč.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem žalobkyně podle ust. § 95 odst. 1 občanského soudního řádu mění žalobní návrh ze dne 16. 6. 2019 takto:

Žalobkyně navrhuje, aby Městský soud v Brně ve shora označené věci vydal tento

rozsudek:

I.  Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 335 000,– Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Občanský soudní řád umožňuje, aby žalobce za řízení se souhlasem soudu měnil návrh na zahájení řízení. Dle ust. § 95 odst. 1 občanského soudního řádu žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo.

Žalobu lze měnit pouze za řízení, tj. od jeho zahájení do vyhlášení konečného rozhodnutí. Změnou žaloby se rozumí zejména změna žalobního návrhu, petitu. Jde nejen o případ, kdy žalobce požaduje více, než žalobou žádal původně (rozšíření žaloby), nýbrž i o situaci, kdy se domáhá něčeho jiného. O změnu žaloby nejde, jestliže žalobce vedle původního nároku, který nadále požaduje, uplatní ještě nárok další.

O změně žaloby rozhoduje soud vždy, jestliže to žalobce navrhne. Připuštěním změny žaloby nesmí být omezována obrana žalovaného; proto musí mít žalovaný před rozhodnutím soudu o připuštění žaloby vždy možnost se k navrhované změně žaloby vyjádřit. Souhlas žalovaného se změnou žaloby však není zákonem vyžadován.

Dle ust. § 95 odst. 2 občanského soudního řádu soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení.

3.22 Vyjádření žalovaného k žalobě

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2019

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980

                 bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný: Antonín Král

                 IČ: 01011980

                 sídlem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Vyjádření žalovaného k žalobě

V Brně dne 1. 11. 2020

Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–16 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě přiložené k výzvě soudu.

Právní zastoupení žalovaného v soudním řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 10 C 30/2020 převzal JUDr. Dalibor Slabý, advokát. Plná moc byla založena do soudního spisu dne 1. 10. 2020.

Žalovaný tímto vyhovuje výzvě soudu a prostřednictvím právní zástupkyně podává k žalobě následující vyjádření.

I.

Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 115 000,– Kč s příslušenstvím z titulu nárokování slevy z ceny díla a náhrady škody.

Žalovaný považuje podanou žalobu za neopodstatněnou. Nároky žalobkyně vznesené v žalobním návrhu žalovaný zcela neuznává.

Žalovaný skutečně prováděl pro žalobkyni stavební práce. Žalovaný odmítá, že by vznikly jakékoliv vady díla. Navíc má za to, že označované údajné vady nebyly uplatněny řádně a včas, tj. bez zbytečného odkladu poté, kdy je žalobkyně zjistila nebo při náležité pozornosti zjistit měla. Dílo také žalobkyně převzala bez jakýchkoliv připomínek, což je žalovaný připraven prokazovat svědeckými výpověďmi spolupracovníků žalovaného.

Žalovaný namítá jednak to, že dílo žádné vady v době předání žalobkyni nevykazovalo a že ani nedošlo k případnému řádnému a včasnému uplatnění vad díla. V době, kdy byl žalovaný na místě provádění stavebních prací naposledy, bylo vše v pořádku, přičemž by se muselo jednat o zjevné vady ihned zjistitelné žalobkyní i žalovaným. Žalovaný je připraven doložit fotodokumentaci.

II.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti žalovaný závěrem navrhuje, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta a žalobkyni uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Soud obvykle před nařízením samotného soudního jednání v rámci přípravy jednání vyzývá žalovanou stranu, aby se písemně vyjádřila k podané žalobě. Dle ust. § 114a občanského soudního řádu připraví předseda senátu jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání a za tím účelem předseda senátu kromě jiného žalovaného, popřípadě ostatní účastníky, kteří nepodali návrh na zahájení řízení, vyzve, aby se ve věci písemně vyjádřili a aby soudu předložili listinné důkazy, jichž se dovolávají, ledaže se takový postup jeví s ohledem na povahu věci neúčelným.

Existuje také tzv. kvalifikovaná výzva. Dle ust. § 114b občanského soudního řádu vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo shora uvedené výzvy podle ust. § 114a odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. V případě, že se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává.

Podstatné tedy je, že ust. § 114b odst. 5 občanského soudního řádu s kvalifikovaným nesplněním povinností uložených výzvou spojuje fikci uznání nároku. Základním předpokladem pro nastoupení fikce uznání nároku je skutečnost, že žalovaný se nevyjádřil včas. Následkem je vydání rozsudku pro uznání.

Ustanovení § 114b a § 153a občanského soudního řádu tak umožňují soudu zaslat žalovanému usnesení s výzvou k vyjádření (tzv. kvalifikovanou výzvu), jejíž nesplnění žalovaným má za následek fikci uznání nároku, jejímž následkem je vydání rozsudku pro uznání. Cílem je zejména urychlení soudního řízení v případech úplné procesní pasivity žalovaného.

Otázkou řešenou také v judikatuře je, jak detailní musí být vyjádření žalovaného, aby splnilo požadavek podle ust § 114b odst. 1 občanského soudního řádu „písemně se ve věci vyjádřit a v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označit důkazy k prokázání svých tvrzení.“

V rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1065/2019 Nejvyšší soud uvádí, že k odvrácení rozsudku pro uznání dle § ust. 153 odst. 3 občanského soudního řádu, nepostačí, aby žalovaný vyjádřil pouhý nesouhlas se žalobou. Pokud je však zřejmé, že žalovaný není nečinný a hodlá se žalobě před soudem aktivně bránit, nejsou naplněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Také dle nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2017, sp. zn. II. ÚS 1298/17 vydání rozsudku pro uznání musí být vázáno na řádné, nepochybné a prokazatelné naplnění zákonných podmínek dle ust. § 153a občanského soudního řádu, což znamená, že při posuzování vyjádření na kvalifikovanou výzvu dle ustanovení ust. § 114b odst. 1 občanského soudního řádu je možno dospět k závěru o její nekvalifikovanosti jen v případech vyjádření nevyvolávajících žádné pochybnosti o své nedostatečnosti, resp. o tom, že se žalovaný nehodlá řádně bránit nároku uplatněnému žalobou.

Soudy musejí k vydání rozsudku pro uznání na základě fikce uznání přistupovat uvážlivě a restriktivně. Fikci uznání zpravidla nebude možné použít, pokud žalovaný není k žalobě lhostejný, obstrukčně pasivní, nechce nijak taktizovat a jeho jednáním nedošlo k průtahům ve věci. K fikci uznání nároku je nutné přistupovat jako k nástroji výjimečnému, jehož použití je ospravedlněno jen v případech procesně přiléhavých, přičemž podmínky jeho použití musí být interpretovány nikoli extenzivně, ale restriktivně. V případě, kdy soud dospěje k závěru, že vyjádření žalované nebylo dostatečné, je povinen dle nálezu Ústavního soudu ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. I. ÚS 1024/15, žalovaného vyzvat k doplnění či opravě svého podání. Smyslem ust. § 114b odst. 5 občanského soudního řádu je sankcionovat především nečinnost žalovaného a jeho neochotu přispět k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, a nikoliv to, v jakém rozsahu a jak kvalitně se ve věci vyjádřil.

3.23 Zpětvzetí žaloby o zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím

(§ 96 odst. 1 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980

                 bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný: Antonín Král

                 IČ: 01011980

                 sídlem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Zpětvzetí žaloby
o zaplacení částky 15 000,– Kč s příslušenstvím

V Brně dne 1. 11. 2020

Žalobkyně sděluje soudu, že se podařilo ve shora označené věci dosáhnout mimosoudního vyřízení věci dle přiložené dohody o narovnání, která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Předmětem dohody je narovnání všech probíhajících soudních sporů mezi žalobkyní a žalovaným, včetně shora označeného soudního řízení.

S ohledem na výše uvedené bere tímto žalobkyně žalobu o zaplacení částky 15 000,– Kč s příslušenstvím vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 10 C 30/2020 zpět v plném rozsahu.

V souladu s dohodou uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným žalobkyně navrhuje, aby soud rozhodl o zastavení řízení a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Žalovaný tímto souhlasí se zastavením řízení z důvodu zpětvzetí žaloby a nepožaduje náhradu nákladů řízení.

………………………

Antonín Král

zastoupen na základě plné moci
JUDr. Daliborem Slabým, advokátem

Poznámka

Dle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Zpětvzetí žaloby je svou povahou procesní úkon, kterým žalobce sděluje příslušnému soudu, že na projednání svého návrhu nemá již zájem. Žalobce tedy žádá, aby se v dané věci již nejednalo a meritorně nerozhodovalo. Pohledávka či jiné právo, jehož přiznání se žalobce domáhal, ale zpětvzetím žaloby nezaniká a lze ho uplatnit znovu. Zpětvzetí lze učinit ústně na jednání soudu nebo písemným podáním. Právní úprava nemá zvláštní ustanovení o obsahových a formálních náležitostech zpětvzetí žaloby. Zpětvzetí musí mít obecné náležitosti podání uvedené v ust. § 42 odst. 4 občanského soudního řádu.

Žalobce nemusí vzít návrh zpět zcela, může tak učinit zčásti. Žaloba může být vzata zpět v části, ve které se navrhovatel domáhal přiznání jednoho z více nároků nebo části jednoho hlavního nároku nebo je žaloba podána proti více žalovaným a je vzata zpět proti některému z nich.

Soud na základě řádně podaného zpětvzetí řízení zastaví. O zastavení řízení rozhoduje soud usnesením. Dle ust. § 96 odst. 2 občanského soudního řádu, pokud je návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

Zpětvzetí nemusí být odsouhlaseno žalovanou stranou, ale občanský soudní řád stanoví, že pokud ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nesouhlas žalovaného musí být podložen vážnými důvody. Vážné důvodu mohou být v případě, že má žalovaný právní nebo jiný zájem na tom, aby o návrhu bylo meritorně rozhodnuto i přes nedostatek vůle žalobce.

3.24 Částečné zpětvzetí žaloby

(§ 96 odst. 1 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39

608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                  dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                  právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                  se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný: Antonín Král

                  dat. nar. 1. 12. 1979, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                  právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                  se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Částečné zpětvzetí žaloby

V Brně dne 1. 11. 2020

Žalobkyně podala k příslušenému soudu dne 25. 6. 2019 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o zaplacení částky 115 000,– Kč s příslušenstvím.

V návaznosti na argumentaci žalovaného žalobkyně bere předmětnou žalobu částečně zpět co do rozdílu mezi smluvním úrokem z prodlení vyčísleným v žalobním návrhu ve výši 5 300,– Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 300,– Kč, tedy co do částky ve výši 3 000,– Kč.

Žalobkyně dále bere žalobní návrh zpět co do kladného rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 15,00 % z částky 115 000,– Kč jdoucího od 23. 5. 2015 do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů v každém pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, z částky 115 000,– Kč jdoucího od 23. 5. 2015 do zaplacení.

Žalobkyně bere svůj návrh částečně zpět ohledně rozdílu mezi smluvním a zákonným úrokem z prodlení tak, jak výše uvedeno. S ohledem na výše uvedené žalobkyně navrhuje, aby soud vydal usnesení, kterým bude soudní řízení o zpět vzaté části úroku zastaveno dle ust. § 96 odst. 2 občanského soudního řádu.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Dle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení také jen zčásti. Žaloba může být vzata zpět v části, ve které se navrhovatel domáhal přiznání jednoho z více nároků nebo části jednoho hlavního nároku nebo je žaloba podána proti více žalovaným a je vzata zpět proti některému z nich. V případě částečného zpětvzetí soud řízení zastaví v rozsahu zpětvzetí žaloby.

3.25 Návrh na vydání předběžného opatření

(§ 400 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních)

Městský soud v Brně

Polní 39

608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Navrhovatelka:          Jana Králová

                      dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                      právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                      se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Odpůrce:       Antonín Král

                      dat. nar. 1. 12. 1979, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

Návrh na vydání předběžného opatření

V Brně dne 1. 11. 2020

Přílohy:            – plná moc

            – kopie úředního záznamu PČR ze dne 21. 10. 2020

I.

Odpůrce je bývalý přítel navrhovatelky. Odpůrce stále se snaží kontaktovat navrhovatelku, této často volá, posílá SMS zprávy. Četnost kontaktu se stupňuje. Navrhovatelka se snaží odpůrci vyhýbat. Změnila si z tohoto důvodu také telefonní číslo. Odpůrce vyhledává navrhovatelku v zaměstnání, tam se na ní vyptává a čeká na ni. Rovněž tak vyhledává navrhovatelku v místě bydliště, čeká na ni před domem. Situace vyvrcholila dne 20. 10. 2020, kdy odpůrce všude navrhovatelku hledal poté, kdy si změnila telefonní číslo a nemohl se jí dovolat, čekal před domem navrhovatelky, kam se snažil za navrhovatelkou násilím dostat (kopal do dveří, snažil se rozrazit dveře). Z těchto důvodů byla přivolána Policie ČR. Odpůrce čekal celou noc před domem navrhovatelky, takto čekal ještě 2 dny. Dne 21. 10. 2020 odpůrce odjel, ale vzkázal navrhovatelce, že si ji a její dceru najde. Z odpůrce má navrhovatelka obavy, navrhovatelka má obavy o sebe a dceru.

Navrhovatelka podala dne 21. 10. 2020 trestní oznámení – vedené u Policie ČR, Městské ředitelství policie Brno, 4. oddělení obecné kriminality, Cejl 4/6, 611 38 Brno pod č. j. KRPB-11111-1/2020-060274. Navrhovatelka předložila telefon k ověření počtu nepřijatých telefonních hovorů od odpůrce a SMS zpráv doručených od odpůrce.

V jednání odpůrce je možné shledávat trestný čin nebezpečného pronásledování podle ust. § 354 trestního zákoníku. Odpůrce nyní vyčkává před domem navrhovatelky a tato se obává jít kamkoliv ven. Když se obrátila na Policii ČR, bylo jí doporučeno jako jediné možné řešení, podat návrh na předběžné opatření. Jednání odpůrce vzbuzuje v navrhovatelce obavy o její život a zdraví a život a zdraví dcery. Z popsaného jednání navrhovatelky je zřejmé, že se jedná o tzv. ex-partner stalking a je možné postupovat dle ust. § 400 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

Důkaz: – spis vedený PČR pod č. j. KRPB-11111-1/2020-060274

II.

S ohledem na všechny skutečnosti výše uvedené je navrhovatelka nucena obrátit se na Městský soud v Brně s návrhem, aby vydal toto

předběžné opatření:

Odpůrci se ukládá okamžikem vykonatelnosti tohoto předběžného opatření:

•   nevstupovat do bezprostředního okolí bydliště navrhovatelky Jarní 11, 602 00 Brno a nezdržovat se tam,

•   zdržet se setkávání s navrhovatelkou,

•   zdržet se nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatelky jakýmkoliv způsobem.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

V případě ochrany proti stalkingu lze využít institutu předběžných opatření proti domácímu násilí. Právní úprava předběžných opatření je od 1. 1. 2014 zahrnuta do zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních – konkrétně do ustanovení § 400 až § 414 a nahradila tak ust. § 76b občanského soudního řádu. Zákon výslovně na případy nežádoucího sledování či obtěžování pamatuje a zahrnuje je pod ochranu proti domácímu násilí, ačkoli se z důvodu absence typizovaných znaků o domácí násilí nejedná.

K rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření je příslušný obecný soud navrhovatele. Obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje.

Předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí je možné vydat jen na návrh. Navrhovatel musí tvrdit, jakým konkrétním způsobem odpůrce navrhovatele sleduje nebo obtěžuje. To, co navrhovatel uvede v návrhu, je potřeba také osvědčit, tj. předložit dostatečné důkazy. Pokud návrh neobsahuje všechny náležitosti, a pro tyto vady není možné o návrhu rozhodnout, soud navrhovatele vhodným způsobem vyzve k doplnění návrhu a poučí ho o důsledcích nevyhovění této výzvě.

O návrhu rozhodne soud do 48 hodin bez jednání. V případě, že vyhoví soud návrhu, uloží odpůrci předběžným opatřením zejména, aby:

a) opustil společné obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nezdržoval se ve společném obydlí nebo do něj nevstupoval,

b) nevstupoval do bezprostředního okolí společného obydlí nebo navrhovatele a nezdržoval se tam,

c) se zdržel setkávání s navrhovatelem, nebo

d) se zdržel nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatele jakýmkoliv způsobem.

Předběžné opatření trvá 1 měsíc od jeho vykonatelnosti. Navrhovatel může před uplynutím doby podat návrh na prodloužení doby trvání předběžného opatření. Návrh na prodloužení doby trvání předběžného opatření je potřeba podat před uplynutím jednoho měsíce od vykonatelnosti rozhodnutí o předběžném opatření, tj. do jednoho měsíce od vydání rozhodnutí. Pokud bude návrh podán později, bude soudem zamítnut. V případě, že je podán návrh na prodloužení doby trvání předběžného opatření, prodlužuje se doba trvání předběžného opatření již samotným podáním návrhu. K prodloužení dochází do rozhodnutí soudu o návrhu na prodloužení.

3.26 Návrh na vydání předběžného opatření – zdržení se převodu majetku

(§ 74 a násl. OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný:       Antonín Král

                 dat. nar. 1. 12. 1979, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Návrh na vydání předběžného opatření

V Brně dne 1. 11. 2020

Přílohy: –       kopie smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 10. 2019

           –  kopie výpisu z účtu žalobkyně

           –  kopie listu vlastnictví č. 111 pro katastrální území Židenice, obec Brno

           –  informativní výpis k řízení vedenému u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město pod sp. zn. V-1111/2020

I.

Mezi žalobkyní jako zapůjčitelem-věřitelem na straně jedné a žalovaným jako vydlužitelem-dlužníkem na straně druhé byla dne 13. 10. 2019 uzavřena Smlouva o zápůjčce s dohodou o zajištění pohledávky biankosměnkou ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku. Na základě uvedené Smlouvy ze dne 13. 10. 2019 žalobkyně zapůjčila žalovanému finanční prostředky ve výši 500 000,– Kč, které se žalovaný zavázal vrátit zpět do dne 13. 10. 2020. Částka 500 000,– Kč byla uhrazena žalobkyní na účet žalovaného uvedený ve smlouvě.

Žalovaný nevrátil ze zapůjčených finančních prostředků ničeho a splnění svého závazku se vyhýbá. Žalovaný několikrát přislíbil úhradu dluhu, ale ke skutečné úhradě alespoň části dluhu dosud nedošlo. Žalobkyně měla zájem na mimosoudní vyřízení věci a snažila se s žalovaným dohodnout. Žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky. Žalovaný výzvu převzal, avšak na výzvu nereagoval a do dnešního dne nebyla dlužná částka uhrazena. Žalovaný se stal pro žalobkyni nekontaktní a splnění dluhu se zřejmě vyhýbá. Žalobkyně tak nemá jiné možnosti než se svých práv domáhat soudní cestou.

Důkaz: – smlouva o zápůjčce ze dne 13. 10. 2019

            – výpis z účtu žalobkyně

II.

Žalovaný dle svého tvrzení se dostal do finančních potíží a není schopen uhradit dluh vůči žalobkyni. Zároveň je žalobkyni známo, že jediný hodnotnější majetek žalovaného je jím vlastněná nemovitost – byt.

Žalovaný je výlučným vlastníkem níže uvedených nemovitých věcí, a to:

•   jednotky č. 1/111, způsob využití byt, vlastnictví jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., zapsané na listu vlastnictví č. 111, umístěné v budově v části obce Židenice, č. p. 111, způsob využití bytový dům, zapsané na listu vlastnictví č. 112, postavené na pozemku parc. č. 13/3,

•   spoluvlastnického podílu ve výši id. 8315/555555 na společných částech nemovitosti – budovy v části obce Židenice, č. p. 111, způsob využití bytový dům, zapsané na listu vlastnictví č. 112, postavené na pozemku parc. č. 13/3,

•   ze spoluvlastnického podílu podíl ve výši id. 8315/555555 na pozemku parc. č. 13/3, o výměře 1566 m², druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. 112,

vše výše uvedené je zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město, pro katastrální území Židenice, obec Brno, okres Brno-město.

Žalovaný přislíbil žalobkyni, že dluh bude vrácen z prodeje jím vlastněného bytu. Nyní však opět přestal s žalobkyní komunikovat. Žalobkyně zjistila, že žalovaný převádí byt v rámci své rodiny zřejmě bezúplatně. Toto právní jednání žalovaného je zcela zřejmě účelové s cílem poškodit žalobkyni jaké svého věřitele a zejména tím znemožnit vrácení půjčených finančních prostředků, ohrozit tím výkon soudního rozhodnutí.

Žalobkyně tak má důvodné podezření, že se žalovaný účelově zbavuje svého majetku, aby případné přiznané nároky žalobkyně následně nemohly být uspokojeny. Žalobkyně má obavu, že by výkon rozhodnutí mohl být ohrožen, pokud by již v té době žalovaný nebyl vlastníkem uvedených nemovitostí. Jediným výrazně hodnotným majetkem žalovaného, který by mohl zaručovat žalobkyni, že nedojde k ohrožení případného výkonu práva žalobkyně, je vlastnické právo žalovaného k výše uvedeným nemovitostem, přičemž žalovaný aktuálně tyto nemovitosti převádí na osobu blízkou.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je žalobkyně nucena na ochranu svých zájmů podat tento návrh na předběžné opatření. Tento návrh vychází ze snahy žalobkyně zabránit ohrožení případného výkonu rozhodnutí. Navrhovaným opatřením by se předešlo obavě z ohrožení výkonu rozhodnutí, zajistila by se ochrana majetku, který by jediný mohl být vhodný pro výkon rozhodnutí. Žalobkyně je přesvědčena, že jedině navrhované předběžné opatření může v daném případě plně zabránit ohrožení výkonu rozhodnutí ze strany žalovaného, které by v případě nevydání předběžného opatření jistě nastalo, jak vyplývá z výše uvedených souvislostí. Žalobkyně má za to, že existuje nebezpečí, že v budoucnu nebude možné vést výkon rozhodnutí na majetek žalovaného v případě, že žalobkyně bude se svojí žalobou úspěšná. Žalobkyně se domnívá, že uvedené předběžné opatření je přiměřeným zásahem do práv žalovaného, kterým nemůže být žalovanému způsobena neodstranitelná újma.

Žalobkyně rovněž přesvědčena o nutnosti chránění svých zájmů splnila zákonný požadavek a k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, složila ke dni podání tohoto návrhu jistotu ve výši 10 000 Kč.

Důkaz:    –       list vlastnictví č. 111 pro katastrální území Židenice, obec Brno

           –  informativní výpis k řízení vedenému u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město pod sp. zn. V-1111/2020

III.

S ohledem na všechny skutečnosti výše uvedené je žalobkyně nucena obrátit se na Městský soud v Brně s návrhem, aby vydal toto

předběžné opatření:

Žalovanému se zakazuje nakládat s nemovitostmi:

•   jednotkou č. 1/111, způsob využití byt, vlastnictví jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., zapsanou na listu vlastnictví č. 111, umístěnou v budově v části obce Židenice, č. p. 111, způsob využití bytový dům, zapsané na listu vlastnictví č. 112, postavené na pozemku parc. č. 13/3,

•   spoluvlastnickým podílem ve výši id. 8315/555555 na společných částech nemovitosti – budovy v části obce Židenice, č. p. 111, způsob využití bytový dům, zapsané na listu vlastnictví č. 112, postavené na pozemku parc. č. 13/3,

•   spoluvlastnickým podílem ve výši id. 8315/555555 na pozemku parc. č. 13/3, o výměře 1 566 m², druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. 112,

vše výše uvedené je zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město, pro katastrální území Židenice, obec Brno, okres Brno-město.

Žalovanému se zakazuje tyto nemovité věci prodat, darovat, směnit či jakkoli jinak zcizit, dále se zakazuje tyto nemovité věci zastavit, zatížit věcnými břemeny (služebnostmi) nebo právy odpovídajícími věcným břemenům či jakkoli jinak zatížit.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Předběžné opatření podle ust. § 74 a násl. občanského soudního řádu je výjimečnou možností, kterou zákon dává věřitelům, aby se bránili odlivu majetku dlužníka ke třetím osobám, a nedošlo tak k situaci, kdy věřitel sice bude mít v ruce vykonatelný exekuční titul, ovšem dlužník během nalézacího řízení stihl svá aktiva převést jinam. Podmínky pro nařízení předběžného opatření jsou tyto:

•   osvědčení skutečností, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením,

•   prokázání, že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen,

•   nařízení předběžného opatření musí být přiměřené okolnostem a zejména zásahu do práv a zájmů povinného a třetích osob.

Návrh na vydání předběžného opatření je možné podat jak v průběhu nalézacího řízení, tak i před jeho zahájením.

Předběžné opatření je institutem mimořádným a mělo by být využíváno pouze v případech, kdy se dlužník zbavuje svého jediného majetku, který by stačil k pokrytí pohledávky navrhovatele. V případě, že má dlužník nějaké nemovitosti, uplatní se postup dle ust. § 76 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu, podle něhož může být odpůrci uloženo, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy. V návrhu je vhodné uvést, že odpůrce je povinen zdržet se nakládání s konkrétními nemovitými věcmi, a současně doplnit, že není oprávněn je zcizit, zatížit zástavním právem, věcným břemenem, předkupním právem či jakýmkoli jiným právem ve prospěch třetí osoby.

Pokud již ohledně nemovitostí probíhá vkladové řízení, nemusí navrhovatel toto řízení v návrhu výslovně uvádět. Podle ust. § 76f odst. 2 občanského soudního řádu se automaticky nařízené předběžné opatření vztahuje na již probíhající vkladová řízení, a to i na ta, která byla zahájena ještě před podáním návrhu na předběžné opatření. Vkladové řízení je přerušeno do pravomocného skončení řízení o předběžném opatření. Pokud usnesení o nařízení předběžného opatření nenabude právní moci (například je na základě podaného odvolání odvolacím soudem zrušeno nebo je návrh na jeho vydání před právní mocí usnesení vzat zpět), pokračuje katastrální úřad ve vkladovém řízení. Pokud však bylo předběžné opatření důvodné, katastrální úřad vkladové řízení zamítne.

3.27 Žaloba o zaplacení částky 105 000 Kč s příslušenstvím

(§ 79 odst. 21 OSŘ)

Městský soud v Brně, Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2019

Žalobkyně:      Jana Králová

                dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný:       Královec spol. s r. o.

                IČ: 01011980

                sídlem: Jarní 11, 602 00 Brno

Žaloba o zaplacení částky 105 000,– Kč s příslušenstvím

Návrh na vydání platebního rozkazu

V Brně dne 1. 11. 2020

Přílohy:            – plná moc k právnímu zastoupení

            – výpis z živnostenského rejstříku žalovaného

            – kopie smlouvy o dílo ze dne 20. 12. 2019

            – potvrzení o provedení platby 150 000,– Kč

            – kopie výzvy k dokončení díla ze dne 19. 3. 2020 s dokladem o doručení

            – kopie znaleckého posudku č. 5/2020

            – kopie odstoupení od smlouvy ze dne 3. 5. 2020 s dokladem o doručení

I.

Mezi žalobkyní jako objednatelem na straně jedné a žalovaným jako zhotovitelem na straně druhé byla dne 20. 12. 2019 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem je závazek žalovaného dodat dílo – stavební práce v termínu do 30. 1. 2020. Cena díla byla sjednána ve výši 200 000,– Kč, přičemž za dílo byla žalobkyní uhrazena celkem záloha ve výši 150 000,– Kč.

Žalovaný dílo nedokončil a žalobkyni nepředal. Žalobkyně žalovaného několikrát vyzývala k dokončení díla. Žalovaný vždy tak přislíbil, ale k dokončení díla nepřistoupil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dokončení díla prostřednictvím právní zástupkyně přípisem ze dne 19. 3. 2020. Žalovaný bohužel na tuto výzvu nijak nereagoval a dílo nedokončil.

Žalobkyně s ohledem na zaplacenou zálohu ve výši 150 000,– Kč se rozhodla oslovit znalce za účelem zjištění ceny stavebních prací nedokončeného díla provedených žalovaným. Ze znaleckého posudku č. 5/2020 vypracovaného Ing. Janem Plachým vyplývá, že cena provedených stavebních prací činí 80 000,– Kč.

S ohledem na nečinnost žalovaného a podstatné porušení smlouvy o dílo nedodáním díla ve sjednaném termínu se žalobkyně rozhodla odstoupit od smlouvy o dílo. Odstoupení od Smlouvy o dílo bylo zasláno žalovanému dne 3. 5. 2020 a doručeno žalovanému dne 6. 5. 2020. Žalovaný byl zároveň vyzván k vrácení zálohy 70 000,– Kč jako částky převyšující cenu žalovaným provedených stavebních prací. Žalovaný na doručené odstoupení od smlouvy s výzvou opět nijak nereagoval.

S ohledem na výše uvedené nezbývá žalobkyni ničeho jiného než se obrátit se svými nároky na příslušný soud.

Žalobkyně požaduje, aby jí žalovaný vrátil zálohu ve výši 70 000,– Kč jako částku převyšující cenu žalovaným provedených stavebních prací (dle znaleckého posudku cena provedených stavebních prací činí 80 000,– Kč, žalobkyně zaplatila zálohu ve výši 150 000,– Kč). Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty z důvodu prodlení s dodáním díla ve výši 0,5 % z ceny díla za každý den prodlení celkem ve výši 35 000,– Kč.

Důkaz: – výpis z živnostenského rejstříku žalovaného

            – smlouva o dílo ze dne 20. 12. 2019

            – potvrzení o provedení platby 150 000,– Kč

            – výzva k dokončení díla ze dne 19. 3. 2019 s dokladem o doručení

            – znalecký posudek č. 5/2020

            – odstoupení od smlouvy ze dne 3. 5. 2020 s dokladem o doručení

II.

Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo. Žalovaný podstatně porušil smlouvu o dílo nedodáním díla ve sjednaném termínu. Žalobkyně pro podstatné porušení smlouvy žalovaným odstoupila od smlouvy o dílo ve smyslu ust. § 2002 odst. 1 občanského zákoníku. S ohledem na odstoupení od smlouvy je žalovaný povinen vrátit zaplacenou zálohu, avšak zároveň žalovaný již provedl v části dílo – některé stavební práce – dle znaleckého posudku v ceně 80 000,– Kč. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni zpět uhrazenou zálohu ve výši 70 000,– Kč.

Ve smlouvě o dílo byla v čl. 6 sjednána smluvní pokuta pro případ nedodání díla ve sjednaném termínu – 0,5 % z ceny díla za každý den prodlení. Žalobkyně se domáhá zaplacení smluvní pokuty za období prodlení žalovaného s dodáním díla do dne odstoupení od smlouvy žalobkyní.

III.

Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný dosud žalobkyni nevrátil zaplacenou zálohu, kterou je povinen žalobkyni vrátit v návaznosti na odstoupení od předmětné smlouvy o dílo, nezaplatil další nároky žalobkyně a není možné ani smírné vyřešení sporu, je žalobkyně nucena obrátit se na Městský soud v Brně s návrhem, aby vydal tento

platební rozkaz:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 105 000,– Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 70 000,– Kč ode dne 14. 5. 2020 do zaplacení,

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení za soudní poplatek a k rukám právní zástupkyně žalobkyně uhradit náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis výzvy, sepis žaloby),

a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Nevydá-li soud platební rozkaz nebo bude-li vydaný platební rozkaz zrušen, žalobkyně navrhuje, aby soud vydal tento

rozsudek:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 105 000,– Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 70 000,– Kč ode dne 14. 5. 2020 do zaplacení,

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení za soudní poplatek a k rukám právní zástupkyně žalobkyně uhradit náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis výzvy, sepis žaloby),

a to vše do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Žaloba na zaplacení částky je nejčastěji užívanou žalobou. Tuto žalobu řadíme mezi tzv. žaloby na plnění (tj. takové, které se domáhají uložení povinnosti žalovanému něco plnit ve prospěch žalobce).

K řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného). Obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje.

Zákon v ust. § 42 odst. 4 a v § 79 odst. 1 občanského soudního řádu upravuje tyto náležitosti žaloby:

a) označení soudu,

b) označení procesních stran,

c) označení zástupců stran,

d) vylíčení rozhodujících skutečností,

e) označení důkazů,

f)  žalobní návrh (petit),

g) podpis a datum.

Žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě.

Žalobou je možné navrhnout vydání platebního rozkazu. Platební rozkaz je rozhodnutí ve zkráceném soudním řízení a vydává se pouze v případě, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. Platební rozkaz je rozhodnutím soudu, které je vydáváno v tzv. rozkazním řízení. Platební rozkaz představuje možnost soudu rozhodnout o podané žalobě na peněžité plnění bez toho, aby zjišťoval námitky žalovaného. V tomto případě soud rozhoduje pouze na základě tvrzení jedné ze stran – žalobce, ten má tvrzení podložené díky listinným důkazům. Platebním rozkazem může soud rozhodnout jednak na návrh žalobce, který o něj požádá, nebo také z vlastní vůle, pokud má z podané žaloby za to, že je skutkový stav dostatečně známý a nárok žalobce z doložených důkazů dostatečně jasně vyplývá.

Dle ust. § 172 odst. 1 občanského soudního řádu soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. Z uvedeného vyplývá, že soud může vydat platební rozkaz, jestliže:

a) je žalobou uplatněn nárok na zaplacení peněžité částky,

b) uplatněný nárok vyplývá ze skutečností tvrzených žalobcem.

Naopak výslovně není možné platební rozkaz vydat v případě,

a) není-li znám pobyt žalovaného,

b) má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny.

Nerozhodne-li soud platebním rozkazem, nařídí k projednání věci samé jednání. V tomto případě soud postupuje způsobem nijak se neodlišujícím od prostého nalézacího řízení. Soud tak učiní bez dalšího, nevydá-li tedy platební rozkaz, nekonstatuje tento svůj procesní postup žádným rozhodnutím.

V platebním rozkazu soud žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal tzv. odpor. Pokud není podán žalovanou stranou odpor, stává se platební rozkaz pravomocným a vykonatelným a pokud žalovaný nezaplatí dobrovolně, pak je pravomocný platební rozkaz vymahatelným exekučním rozhodnutím, se kterým je možné proti dlužníkovi podat návrh na zahájení jeho nuceného výkonu.

Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Nelze-li platební rozkaz doručit i jen jednomu ze žalovaných, soud jej usnesením zruší v plném rozsahu.

Variantou platebního rozkazu je elektronický platební rozkaz. Jedná se o rozhodnutí soudu, jež je taktéž vydáváno v rozkazním řízení. Od prostého platebního rozkazu se elektronický platební rozkaz liší třemi specifiky:

a) elektronickou formou podání,

b) požadavkem na výslovný návrh, aby soud rozhodl právě tímto rozhodnutím, a

c) limitem maximálního možného plnění, jež lze tímto rozhodnutím přiznat.

Dle ust. § 174a občanského soudního řádu je-li návrh podán na elektronickém formuláři podepsaném žalobcem a nepřevyšuje-li peněžité plnění požadované žalobcem částku 1 000 000 Kč, soud může vydat na návrh žalobce elektronický platební rozkaz.

Žalobce je v případě rozhodování elektronickým platebním rozkazem ekonomicky zvýhodněn, neboť zahájení řízení návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu je zpoplatněno nižším soudním poplatkem.

3.28 Žaloba o zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím
Návrh na zrušení rozhodčího nálezu

(§ 14 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení)

Mgr. Jan Jirásek

IČ: 11111111

Soudní 20, 628 00 Brno

Žalobkyně:      Jana Králová, dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

Žalovaný:       Antonín Král, IČ: 01121979, sídlem: Letní 11, 602 00 Brno

Žaloba o zaplacení částky 200 000,– Kč s příslušenstvím

Návrh na vydání rozhodčího nálezu

V Brně dne 1. 11. 2020

Přílohy:            – plná moc k právnímu zastoupení

            – kopie smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 9. 2019

            – kopie výpisu z účtu žalobkyně

            – kopie výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 13. 10. 2020 s doklady o doručení

I.

Pravomoc k rozhodování sporu v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem Mgr. Janem Jiráskem je dána vůlí smluvních stran, které v článku VI. odst. 5 mezi nimi dne 13. 9. 2019 uzavřené smlouvy o zápůjčce sjednaly, že veškeré spory z této smlouvy nebo s ní související budou řešeny v rozhodčím řízení ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů před jediným rozhodcem Mgr. Janem Jiráskem.

II.

Mezi žalobkyní jako zapůjčitelem-věřitelem na straně jedné a žalovaným jako vydlužitelem-dlužníkem na straně druhé byla dne 13. 9. 2019 uzavřena Smlouva o zápůjčce s dohodou o zajištění pohledávky biankosměnkou ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně zapůjčila žalovanému finanční prostředky ve výši 500 000,– Kč, které se žalovaný zavázal vrátit zpět do dne 13. 9. 2020. V rámci smlouvy byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

K dnešnímu dni žalovaný vrátil ze zapůjčených finančních prostředků pouze částku 300 000,– Kč. Žalovaný několikrát přislíbil úhradu zbývajícího dluhu, ale ke skutečné úhradě dosud nedošlo.

Důkaz: – smlouva o zápůjčce ze dne 13. 9. 2019

            – výpis z účtu žalobkyně

            – výzva k úhradě dlužné částky ze dne 13. 10. 2020 s doklady o doručení

III.

S ohledem na shora uvedené a vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný svůj dluh žalobkyni dosud neuhradil a není možné ani smírné vyřešení sporu, je žalobkyně nucena obrátit se na rozhodce s návrhem, aby vydal tento

rozhodčí nález:

I.  Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku v celkové výši 200 000,– Kč spolu s úrokem z prodlení

•   ve výši 0,05% za každý den prodlení s úhradou částky ve výši 200 000,– Kč ode dne 14. 10. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení za poplatek a k rukám právní zástupkyně žalobkyně uhradit náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis výzvy, sepis žaloby),

a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

………………………

Jana Králová

Poznámka

V případě, že byla platně sjednána rozhodčí doložka mezi smluvními stranami, mohou se ohledně sporů vyplývajících ze smlouvy obracet na rozhodce. Rozhodčí řízení je zahájeno dnem, kdy rozhodci nebo rozhodčímu soudu byla doručena žaloba. Náležitosti žalobního návrhu vychází z občanského soudního řádu. Podání rozhodčí žaloby má stejné právní účinky jako podání žaloby k obecnému soudu.

Průběh rozhodčího řízení lze rozdělit na čtyři části a to:

•   zahájení rozhodčího řízení,

•   příprava projednání sporu,

•   samotné jednání o věci,

•   až po ukončení řízení vydáním rozhodčího nálezu, případně usnesení, v případech, kdy se nevydává rozhodčí nález.

Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být doručeno stranám a po doručení opatřeno doložkou o právní moci. Ustanovení § 28 zákona o rozhodčím řízení přiznává rozhodčímu nálezu v zásadě stejné právní účinky jako rozsudku obecného soudu. Rozhodčí nález, u něhož nepřichází v úvahu přezkoumání, nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. Rozhodčí nález tedy může být také exekučním titulem a na základě návrhu oprávněné strany je možné soudem nařídit exekuci dle pravomocného a vykonatelného rozhodčího nálezu.

V současné době je základní vnitrostátní úprava rozhodčího řízení obsažena v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodčí smlouva je nutným předpokladem pro možnost řešení sporu v rámci rozhodčího řízení. Rozhodčí smlouva je ujednání mezi stranami smlouvy hlavní, na základě, kterého dochází k přenesení pravomoci rozhodovat spory (již existující či v budoucnu vzniklé, všechny nebo jen některé) z obecného soudu na rozhodce ad hoc, případně na stálý rozhodčí soud. Rozhodčí smlouva by měla být shodným projevem vůle obou stran řešit případné spory nikoliv obecnými soudy, ale rozhodci. V případě, že by i přes platně uzavřenou rozhodčí smlouvu jedna ze stran podala žalobu u obecného soudu, má druhá strana právo vznést námitku nedostatku pravomoci soudu k rozhodování sporu, přičemž soud by byl dle ust. § 106 odst. 1 občanského soudního řádu nucen v takovém případě řízení zastavit. Námitku je třeba uplatnit nejpozději při prvém úkonu ve věci samé.

Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Rozhodčí smlouva může být jak samostatným smluvním dokumentem, tak doložkou ve smlouvě hlavní. Z časového hlediska pak může být uzavírána před vznikem smlouvy hlavní, současně s ní či až po jejím uzavření. Podle toho, zda je rozhodčí smlouva sjednávána pro spory již existující či pro spory, které mohou teprve vzniknout v budoucnu, rozlišujeme dva její typy.

Smlouva o rozhodci

Smlouva o rozhodci přichází v úvahu, u již vzniklého sporu z právního vztahu, kdy obě strany uzavřením smlouvy o rozhodci projeví shodnou vůli spor přenést do rozhodovací pravomoci rozhodce, vícero rozhodcům či stálému rozhodčímu soudu.

Rozhodčí doložka

Tato forma rozhodčí smlouvy, která bývá nejčastější, se týká všech sporů, které by eventuálně v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů. Nutným předpokladem rozhodčí doložky je tedy tento okruh případných sporů dostatečně charakterizovat. Oproti výše uvedené smlouvě o rozhodci zde při jejím uzavírání spor neexistuje a není jisté, zda kdy v budoucnu vůbec existovat bude.

Rozhodčí řízení je ovládáno určitými zásadami, mezi které patří kromě jiného následující zásady:

•   zásada neveřejnosti zakotvená v ust. § 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení. Rozhodčí řízení je vždy neveřejné. Projevem této zásady je také neveřejný charakter rozhodčího nálezu. Tato zásada rozhodčí řízení významně odlišuje od soudního řízení, které je zpravidla veřejnosti přístupné.

•   zásady neformálnosti, která má vést především k zjednodušení a zrychlení řízení a projevuje se v celém průběhu řízení. Rozhodce může postupovat způsobem, který považuje za vhodný. Dle ust. § 19 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení rozhodci vedou rozhodčí řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu.

•   zásada rychlosti a hospodárnosti řízení. Rychlost rozhodčího řízení patří k prioritám této formy rozhodování sporů.

•   Jednoinstančnost řízení. Charakteristickou vlastností rozhodčího řízení, která významně napomáhá zkrácení jeho délky, je jednoinstančnost řízení zakotvená v ust. § 27 zákona o rozhodčím řízení. Tato zásada znamená, že neúspěšná strana již nemá možnost obrátit se na jiný orgán s žádostí o přezkum rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález nabývá právní moci doručením a je tak rozhodnutím konečným. Tato zásada je částečně prolomena možností soudů rozhodovat o zrušení rozhodčího nálezu pro rozpor s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele, respektive pro zjevný rozpor s dobrými mravy či veřejným pořádkem. Nejedná se sice o druhou instanci, ale i tak může být rozhodčí nález z uvedených důvodů zrušen.

3.29 Návrh na zrušení rozhodčího nálezu

(§ 31 zákona o rozhodčím řízení)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980

                 bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

Žalovaný:       Antonín Král

                 IČ: 01121979

                 sídlem: Letní 11, 602 00 Brno

Návrh na zrušení rozhodčího nálezu

V Brně dne 1. 11. 2020

Přílohy:            – kopie rozhodčího nálezu ze dne 19. 6. 2020, č. j. 58/2020-59

            – kopie vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 2. 10. 2020

I.

Dne 19. 6. 2020 vydal rozhodce Mgr. Jiří Jirásek, č. osvědčení 111, se sídlem Brno, Nádražní 50 (dále jen „rozhodce“), rozhodčí nález č. j. 58/2020-59 (dále jen „rozhodčí nález“), a to na základě rozhodčí žaloby žalovaného proti žalobkyni (žalobkyně byla v rozhodčím řízení v postavení žalovaného).

Rozhodce rozhodčím nálezem uložil žalobkyni zaplatit žalovanému částku 500 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 500 000 Kč ode dne 16. 8. 2016 do zaplacení, to vše do 3 dnů ode dne právní moci rozhodčího nálezu. Dále byla žalobkyni uložena povinnost uhradit náhradu nákladů rozhodčího řízení do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu.

O vydání rozhodčího nálezu se žalobkyně dozvěděla dne 12. 10. 2020 od soudního exekutora JUDr. Ivana Nováka, Exekutorský úřad Břeclav, který byl pověřen provedením exekuce podle výše uvedeného rozhodčího nálezu. Exekuční řízení je u exekutora vedeno pod sp. zn. 111 Ex 255/20. Do doby doručení vyrozumění o zahájení exekuce nevěděla žalobkyně o řízení před rozhodcem.

Žalobkyně se touto žalobou domáhá zrušení rozhodčího nálezu soudem podle ust. § 31 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, a to z následujících důvodů:

Důkaz: – rozhodčí nález ze dne 19. 6. 2020, č. j. 58/2020-59

            – vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 2. 10. 2020

II.

Žalobkyně má za to, že jsou zde důvody k zrušení napadeného rozhodčího nálezu dle ust. § 31 písm. b) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů v platném znění, tj. že „rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje“.

Rozhodčí nález byl vydán rozhodcem, který byl jmenován na základě rozhodnutí Společnosti pro rozhodčí řízení, a. s. V daném případě si smluvní strany dohodly, že veškeré spory z uzavřené smlouvy budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to jediným rozhodcem určeným jednatelem společnosti Rozhodci s. r. o., IČ 11111111111, sídlem Brno, Křenová 50. Rozhodce tedy nebyl výslovně uveden v rozhodčí doložce a společnost Rozhodci s. r. o. ani není stálým rozhodčím soudem zřízeným zákonem. Rozhodčí doložka požadavky na výběr rozhodce nesplňuje. Konkrétní rozhodce (ad hoc) určen nebyl, jak stanoví požadavek ust. § 2 zákona č. 216/1994 Sb. Rozhodčí doložka je absolutně neplatná a nezpůsobilá založit pravomoc podle zákona o rozhodčím řízení. Rozhodce tak vydal rozhodčí nález na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky.

Žalobkyně má dále za to, že jsou zde důvody k zrušení napadeného rozhodčího nálezu dle ust. § 31 písm. e) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů v platném znění, tj. že „straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat“.

V rozhodčím řízení je nutné, aby každá ze stran dostala stejnou možnost na uplatnění svých argumentů, navržení důkazů, a to rovněž s ohledem na skutečnost, že není následně možné uplatnění těchto argumentů v rámci přezkumného řízení. Žalobkyni nebyla doručena rozhodčí žaloba ani jakákoliv výzva k vyjádření k podané žalobě. Žalobkyně se domnívá, že poskytnutí možnosti věc před rozhodci projednat úzce souvisí se zásadou rovnosti stran v řízení, která nebyla v předmětném rozhodčím řízení dodržena.

Důkaz: – smlouva o zápůjčce ze dne 16. 8. 2015

III.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti žalobkyně navrhuje, aby soud vydal tento

rozsudek:

I.  Rozhodčí nález vydaný dne 19. 6. 2020 rozhodcem Mgr. Jiřím Jiráskem pod č. j. 58/2020-59 se zrušuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení za soudní poplatek a k rukám právní zástupkyně žalobkyně uhradit náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

………………………

Jana Králová

Poznámka

Rozhodčí řízení nejčastěji probíhá jako jednoinstanční, tedy bez možnosti přezkumu v rámci odvolacího řízení. To je současně důvodem, proč je neúspěšnou stranou sporu velmi často využívána možnost podat žalobu na zrušení rozhodčího nálezu. Právní úprava této žaloby je obsažena v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů,

Dle ust. § 31 zákona o rozhodčím řízení může kterákoliv ze stran rozhodčího řízení (žalobce, žalovaný) podat k obecnému soudu návrh na zrušení rozhodčího nálezu. Zákon taxativně vymezuje situace, za kterých přichází v úvahu zrušení rozhodčích nálezů.

Jedná se o tyto důvody k zrušení rozhodčího nálezu:

a) rozhodčí nález byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu,

b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje,

c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem,

d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců,

e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat,

f)  rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému,

g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.

Návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá. Pamatovat je nutné na to, že podání návrhu (na rozdíl třeba od odvolání v soudním řízení) nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného ale může soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma nebo jestliže je z návrhu na zrušení rozhodčího nálezu možné usuzovat, že je důvodný.

Soud po provedeném řízení rozhodne tak, že buď rozhodčí nález zruší, splňuje-li alespoň jeden z taxativně uvedených důvodů nebo zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu. Dojde-li ke zrušení rozhodčího nálezu soudem, přichází poté v úvahu dva následující postupy:

1. po právní moci rozsudku, jímž byl zrušen rozhodčí nález, bude dále věc rozhodovat soud, což bude přicházet v úvahu za situace, kdy byly dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu dle ust. § 31 písm. a), b) zákona o rozhodčím řízení. V takovém případě k návrhu některé ze stran soud pokračuje v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne. Věc již nelze projednat v rozhodčím řízení.

2. v případě jiných důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu se bude rozhodovat opět v rámci rozhodčího řízení. Zruší-li soud rozhodčí nález z jiného důvodu, než je uveden v ust. § 31 písm. a) a b) zákona o rozhodčím řízení, zůstává rozhodčí smlouva v platnosti. Nedohodnou-li se strany jinak, rozhodci zúčastnění na rozhodčím nálezu, který byl zrušen z důvodů uvedených v ust. § 31 písm. c) zákona o rozhodčím řízení, jsou však z nového projednání a rozhodování vyloučeni. Nedohodnou-li se strany jinak, budou noví rozhodci jmenováni způsobem původně určeným v rozhodčí smlouvě nebo podpůrně podle ustanovení zákona o rozhodčím řízení.

Přestože strana nepodala návrh na zrušení rozhodčího nálezu ve stanovené lhůtě, je možné ještě dalším postupem dle ust. § 35 zákona o rozhodčím řízení odvrátit důsledky nepříznivého rozhodčího nálezu. Dle tohoto ustanovení je možné, aby strana, proti níž byl soudem nařízen výkon rozhodčího nálezu, podala návrh na zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí i tehdy, jestliže:

a) rozhodčí nález je stižen některou vadou uvedenou v ust. § 31 písm. a), d) nebo f) zákona o rozhodčím řízení,

b) strana, která musí mít zákonného zástupce, nebyla v řízení takovým zástupcem zastoupena a její jednání nebylo ani dodatečně schváleno,

c) ten, kdo vystupoval v rozhodčím řízení jménem strany nebo jejího zákonného zástupce, nebyl k tomu zmocněn a jeho jednání nebylo ani dodatečně schváleno.

V případě, že je podán návrh na zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí dle výše uvedených důvodů soud provádějící výkon rozhodčího nálezu řízení o výkon rozhodnutí přeruší a uloží povinnému, aby do 30 dnů podal u příslušného soudu návrh na zrušení rozhodčího nálezu. Není-li v této lhůtě návrh podán, pokračuje soud v řízení o výkon rozhodčího nálezu.

3.30 Žaloba o zaplacení částky 38 262 Kč s příslušenstvím

(§ 2958 OZ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný: Antonín Král

                 IČ: 01121979

                 sídlem: Letní 11, 602 00 Brno

Žaloba o zaplacení částky 38 262,– Kč s příslušenstvím

V Brně dne 1. 11. 2020

Přílohy:            – plná moc k právnímu zastoupení

            – kopie úředního záznamu ze dne 31. 7. 2019, fotografická dokumentace

            – kopie lékařských zpráv

            – kopie posudku o bolestném ze dne 1. 10. 2019

            – kopie výzvy k plnění ze dne 15. 10. 2019 s dokladem o doručení

I.

Žalobkyně byla dne 31. 7. 2019 ve večerních hodinách na procházce v Brně na ulici Jarní. V 20.05hod. došlo k napadení žalobkyně psem žalovaného. Pes žalovaného nebyl na vodítku. Žalobkyně ihned oznámila napadení psem žalovaného Policii ČR. Policisté přijeli na místo, učinili úřední záznam, pořídili fotodokumentaci zranění žalobkyně v důsledku napadení psem žalovaného a dohodli se na sepsání výpovědi žalobkyně následující den. Žalobkyně se také dostavila ke svému ošetřujícímu lékaři. Zdravotní stav žalobkyně se postupně zhoršoval. Žalobkyně absolvovala několik lékařských ošetření, musela docházet na rehabilitační cvičení.

Dne 1. 10. 2019 byl vypracován MUDr. Vojtěchem Slaným lékařský posudek o bolestném a v rámci klasifikace poškození zdraví bylo bolestné vyčísleno na 120 bodů v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Pro rok 2019 činí hodnota jednoho bodu částku ve výši 318,85 Kč, přičemž hodnota bodu je odvozena od jednoho procenta minimální nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž nárok, resp. škoda vznikla. Bolestné tedy žalobce vyčísluje v částce ve výši 38 262 Kč.

Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala přípisem ze dne 15. 10. 2019 žalovaného k náhradě nemajetkové újmy – bolestného v částce ve výši 38 262 Kč. Žalovaný ovšem nárok žalobkyně odmítá. Žalobkyni tak nezbývá než se se svým nárokem obrátit na příslušný soud.

Důkaz: – úřední záznam ze dne 31. 7. 2019, fotografická dokumentace

            – lékařské zprávy

            – posudek o bolestném ze dne 1. 10. 2019

            – výzva k plnění ze dne 15. 10. 2019 s dokladem o doručení

II.

Dle ust. § 2933 občanského zákoníku způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo.

Dle ust. § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy.

Žalobkyni vznikl nárok na odškodnění bolesti jako nemajetkové újmy způsobené napadením psem, jehož vlastníkem je žalovaný. V soulad s metodikou Nejvyššího soudu České republiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví byl zpracován posudek o bolestném a ohodnoceno bolestné, jehož se žalobkyně touto žalobou domáhá po žalovaném.

III.

Vzhledem ke skutečnosti, že i přes snahu žalobkyně není možné smírné vyřešení sporu, je žalobkyně nucena obrátit se na Městský soud v Brně s návrhem, aby vydal tento

rozsudek:

I.  Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 38 262 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 262 Kč ode dne 25. 10. 2019 do zaplacení,

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení za soudní poplatek a k rukám právní zástupkyně žalobkyně uhradit náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis výzvy, sepis žaloby),

a to vše do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Dle ust. § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách.

Ohledně výše bolestného je důležité, že občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu přijalo doporučení, aby při aplikaci ust. § 2958 byla používána Metodika Nejvyššího soudu. Metodika je zveřejněna na internetových stránkách Nejvyššího soudu a pod Rc 63/14 byla Metodika vydána též ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Výše bolestného určována dle Metodiky Nejvyššího soudu v ČR. Metodika obsahuje katalog jednotlivých diagnóz, k nimž je přiřazena určitá bodová hodnota. Podle této metodiky lékař učiní bodové ohodnocení, určí počet bodů, přičemž hodnota jednoho bodu bolestného je pohyblivá a odvozuje se od jednoho procenta průměrné hrubé mzdy za kalendářní rok předcházející vzniku bolesti.

Výsledná určená částka bolestného je nárokem poškozené osoby, kterého se může domáhat vůči škůdci. Pokud škodu způsobí zvíře, nese odpovědnost vlastník zvířete.

3.31 Žaloba o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu

(§ 2290 OZ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

Žalobce: Jana Králová, dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

Žalovaný:       Václav Filip, dat. nar. 10. 1. 1969, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

Žaloba o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu

V Brně dne 10. 8. 2020

Přílohy:           – informativní výpis z katastru nemovitostí

            – kopie nájemní smlouvy ze dne 15. 10. 2015

            – kopie výpovědi z nájmu ze dne 15. 6. 2020

            – kopie výpovědi z pracovního poměru ze dne 25. 4. 2020

            – kopie přípisu žalobkyně – námitky ze dne 16. 6. 2020

I.

Žalovaný je vlastníkem nemovitosti – budovy v části obce Židenice č. p. 10, nacházející se na adrese Brno, Jarní 11. V této budově v 2. nadzemním podlaží domu se nachází rovněž byt č. 8, o velikosti 2+1 (dále také jen „předmětný byt“).

Dne 15. 10. 2015 byla uzavřena mezi žalovaným jako pronajímatelem na straně jedné a žalobkyní jako nájemcem na straně druhé nájemní smlouva, jejímž předmětem je přenechání předmětného bytu k užívání žalobkyni za sjednané nájemné ve výši 10 000,– Kč. Žalobkyně užívá předmětný byt společně s nezletilými dětmi.

Důkaz: – informativní výpis z katastru nemovitostí

            – nájemní smlouva ze dne 15. 10. 2015

II.

Dne 16. 6. 2020 byl žalobkyni doručen přípis od žalovaného označený jako „Výpověď nájemní smlouvy“. Výpověď žalovaný odůvodňuje tím, že žalobkyně v měsíci květen 2020 nezaplatila nájemné, a tedy tím zvlášť závažným způsobem porušila své povinnosti vyplývající z nájmu. Z tohoto důvodu byla ze strany žalovaného podána výpověď bez výpovědní doby.

Proti výpovědi žalobkyně okamžitě přípisem ze dne 16. 6. 2020 uplatnila námitky, na které však žalovaný do dnešního dne nijak nereagoval.

Výpověď z nájmu učiněnou žalovaným přípisem ze dne 15. 6. 2020 doručenou dne 16. 6. 2020 považuje žalobkyně za neplatnou z následujících důvodů.

Dle ust. § 2291 odst. 1 občanského zákoníku může pronajímatel vypovědět nájem bez výpovědní doby pouze v případě, že nájemce poruší svá práva zvlášť závažným způsobem. V ust. § 2291 odst. 2 občanského zákoníku jsou uvedeny případy zvlášť závažného porušení povinností ze strany nájemce. Dle tohoto ustanovení nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců.

V případě žalobkyně došlo k neuhrazení nájemného pouze za měsíc květen 2020, kdy tato předem žalovaného jako pronajímatele telefonicky informovala, že přišla o práci v důsledku opatření v souvislosti s pandemií koronaviru vzhledem k tomu, že pracovala ve stravovacím zařízení, na které opatření dolehla a zaměstnavatel tak propustil několik zaměstnanců.

V případě žalobkyně, kdy nebylo uhrazeno nájemné pouze za jeden měsíc, pronajímatel nemůže ukončit nájemní vztah výpovědí bez výpovědní doby dle ust. § 2291 odst. 1 občanského zákoníku.

Žalovaný jako pronajímatel ani žalobkyni jako nájemce před doručením výpovědi nevyzval, aby dlužnou částku za nájem uhradila, tak jak mu to ukládá ust. § 2291 odst. 3 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení nezbytným předpokladem okamžité výpovědi ze strany pronajímatele je neúspěšná výzva nájemci, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popř. odstranil protiprávní stav.

Žalovaný navíc ani nesplnil povinnost dle ust. § 2286 odst. 2 občanského zákoníku a nepoučil žalobkyni o jejím právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Dle tohoto ustanovení vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

Důkaz: – výpověď z nájmu ze dne 15. 6. 2020

            – výpověď z pracovního poměru ze dne 25. 4. 2020

            – přípis žalobkyně – námitky ze dne 16. 6. 2020

III.

Ze všech výše uvedených důvodů má žalobkyně za to, že je předmětná výpověď neplatná a navrhuje, aby nadepsaný soud vydal tento:

rozsudek:

I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu č. 8 umístěného v budově Židenice č. p. 10 nacházející se na adrese Brno, Jarní 11 ze dne 15. 6. 2020 je neplatná.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení za soudní poplatek a k rukám právní zástupkyně žalobce uhradit náklady právního zastoupení ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

………………………

Jana Králová

Poznámka

Dle ust. § 2290 občanského zákoníku nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď z nájmu oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Uvedené ustanovení opravňuje nájemce obrátit se do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla, na soud a požádat ho, aby přezkoumal oprávněnost výpovědi. Soud na základě žaloby posoudí, zda je dán výpovědní důvod. Nájemce je limitován k podání žaloby lhůtou dvou měsíců počítanou ode dne, kdy mu výpověď došla. Pokud došla výpověď např. 16. 6. 2020, je posledním dnem lhůty k podání žaloby 16. 8. 2020. V žalobě musí nájemce vylíčit rozhodující skutečnosti (tj. v čem konkrétně spatřuje neoprávněnost výpovědi – neexistenci výpovědního důvodu) a nabídnout o svých tvrzeních důkazy.

Soud o žalobě rozhoduje tak, že žalobě vyhoví a výpověď prohlásí za neplatnou, nebo žalobu zamítne. Soud neprohlašuje výpověď za platnou. V případě, že žalobu zamítne, nemá soud zároveň pravomoc rozhodnout o povinnosti byt vyklidit. Pokud nájemce byt nevyklidí dobrovolně, může pronajímatel podat žalobu na vyklizení.

Ustanovení § 2286 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že nájemce musí být poučen o svém právu podat proti výpovědi námitky. Námitky mají směřovat vůči pronajímateli. Podání námitek ovšem není podmínkou toho, aby nájemce mohl podat žalobu na určení neplatnosti výpovědi z nájmu.

3.32 Žaloba o vyklizení nemovitosti

(§ 1040 OZ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

Žalobce: Antonín Král

               IČ: 01121979

               sídlem: Letní 11, 602 00 Brn

Žalovaná:       Jana Králová

               dat. nar. 1. 1. 1980

               bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

Žaloba o vyklizení nemovitosti

V Brně dne 1. 11. 2020

Přílohy:            – plná moc k právnímu zastoupení

            – informativní výpis z katastru nemovitostí

            – kopie nabývacího titulu k budově – darovací smlouva ze dne 9. 9. 1990

            – kopie oddacího listu

            – kopie rozsudku o rozvodu manželství

            – kopie výzvy ze dne 18. 10. 2019 s dokladem o doručení

I.

Žalobce je na základě darovací smlouvy ze dne 9. 9. 1990 vlastníkem nemovité věci – budovy Židenice č. p. 10, způsob využití objekt k bydlení, která je součástí pozemku parc. č. st. 13/1, zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město na listu vlastnictví č. 10 pro katastrální území Židenice, obec Brno (dále jako „předmětná budova“).

Žalobce a žalovaná byli manželé. Manželství žalobce a žalované bylo uzavřeno dne 15. 10. 1990 Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2019, č. j. 10 C 30/2020-20 bylo manželství žalobce a žalované rozvedeno.

Žalovaná nemá žádný právní titul k užívání předmětné budovy Židenice č. p. 10, jejíž vlastníkem je žalobce. Žalovaná nikdy neměla jakékoliv vlastnické právo k předmětné budově. Žalovaná předmětnou budovu v minulosti užívala pouze z titulu uzavřeného manželství s žalobcem, který je vlastníkem předmětné budovy.

Žalovaná byla několikrát upozorněna na to, že předmětnou budovu užívá neoprávněně. Výzvou ze dne 18. 10. 2019 byla žalovaná prostřednictvím právní zástupkyně žalobce vyzvána kromě jiného k vyklizení předmětné budovy. Žalovaná však na tuto výzvu nikterak nereagovala. Přes několik výzev žalovaná se odmítá z předmětné budovy vystěhovat.

Důkaz: – informativní výpis z katastru nemovitostí

            – nabývací titul k budově – darovací smlouva ze dne 9. 9. 1990

            – oddací list

            – rozsudek o rozvodu manželství

            – výzva ze dne 18. 10. 2019 S dokladem o doručení

            – výslech účastníků

II.

Vzhledem ke skutečnosti, že není možné smírné vyřešení sporu, je žalobce nucen obrátit se na příslušný soud s návrhem, aby vydal tento

rozsudek:

I. Žalovaná je povinna vyklidit nemovitost – budovu Židenice č. p. 10, způsob využití objekt k bydlení, která je součástí pozemku parc. č. st. 13/1, zapsanou u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město na listu vlastnictví č. 10 pro katastrální území Židenice, obec Brno, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení za soudní poplatek a k rukám právní zástupkyně žalobce uhradit náklady právního zastoupení ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

………………………

Antonín Král

Poznámka

K faktickému vystěhování osoby, která neoprávněně užívá nemovitost a odmítá se vystěhovat, je nutný exekuční titul v podobě soudního rozhodnutí o žalobě na vyklizení. Neoprávněnému užívání nemovitosti je možné se bránit podáním žaloby na vyklizení předmětné nemovitosti. Žalobce musí prokázat, že mu svědčí vlastnické právo a že žalovanému nesvědčí žádný právní důvod k užívání předmětné nemovitosti. Před samotným podáním žaloby by měl být žalovaný žalobcem vyzván k vystěhování v určitém termínu s tím, že pokud se v daném termínu z nemovitosti nevystěhuje, bude vlastník nemovitosti nucen řešit danou situaci soudně.

 

3.33 Žaloba o vydání věci – motorového vozidla

(§ 1040 OZ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

Žalobce:  Antonín Král, IČ: 01121979, sídlem: Letní 11, 602 00 Brno

Žalovaná:       Jan Královec, dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

Žaloba o vydání věci – motorového vozidla

V Brně dne 1. 11. 2020

Přílohy:            – plná moc

            – kopie kupní smlouvy ze dne 10. 9. 2019

            – kopie technického průkazu

            – kopie výzvy ze dne 31. 8. 2020

I.

Žalobce dne 10. 9. 2019 na základě kupní smlouvy zakoupil osobní automobil Toyota Corolla, SPZ: 7B29329, VIN: NMTEM28E400070067. Dne 1. 8. 2020 se žalobce ústně dohodl s žalovaným, že mu přenechá předmětný osobní automobil k užívání na dobu 14 dnů na dobu dovolené žalovaného. Této dohody byla přítomna manželka žalobce Jana Králová. Žalobce předal téhož dne 1. 8. 2020 osobní automobil do užívání žalovaného.

Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek nesplnil a ve stanoveném termínu žalobci osobní automobil nevrátil, obrátil se žalobce na žalovaného výzvou ze dne 31. 8. 2020. Na tuto písemnou výzvu žalovaný k dnešnímu dni nijak nereagoval a žalobci předmětný osobní automobil dosud nevydal.

Důkaz: – kupní smlouva ze dne 10. 9. 2019

            – technický průkaz

            – výzva ze dne 31. 8. 2020

            – výslech účastníků řízení

            – výslech svědkyně Jany Králové, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

            – s výhradou dalších důkazů

II.

S ohledem na výše uvedené žalobce navrhuje, aby Městský soud v Brně vydal tento

rozsudek:

I. Žalovaný je povinen vydat žalobci osobní automobil Toyota Corolla, SPZ: 7B29329, VIN: NMTEM28E400070067 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení za soudní poplatek a k rukám právní zástupkyně žalobkyně uhradit náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

………………………

Antonín Král

Poznámka

Žaloba na vydání věci (žaloba reivindikační) je žaloba, kterou se vlastník na žalovaném domáhá vydání neoprávněně zadržované věci. Touto žalobou je chráněno vlastnické právo (konkrétně oprávnění věc držet, nepřímo i oprávnění užívat ji, požívat její plody a užitky a nakládat s ní). Žalobou na vydání věci se žalobce – vlastník domáhá toho, aby mu věc dříve odňatá a žalovaným neprávem zadržovaná byla vydána.

Dle ust. § 1040 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl.

Předmětem žaloby je vydání věci, k níž svědčí žalobci vlastnické právo. Věc může být hmotná či nehmotná, nemovitá či movitá, vždy však věc individuálně určená. Dle ust. § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. Touto problematikou se zabýval Nejvyšší soud ČR a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 428/2006 ze dne 18. května 2006 vyplývá, že po žalobci nelze vždy žádat, aby věc, jejíhož vydání se domáhá, popsal způsobem, který by ji odlišil od všech existujících věcí stejného druhu. Postačí, popíše-li ji obecněji. Pokud by žalovaný tvrdil, že má v držbě (detenci) více věcí, které by odpovídaly takto specifikované věci, bylo by na něm ohledně tohoto tvrzení důkazní břemeno; v případě, že by v řízení vyšlo najevo, že tomu tak skutečně je, musel by žalobce popis věcí upřesnit (srov. 22 Cdo 1474/2002). Žalobce má zajisté povinnost co nejblíže konkretizovat movité věci, jejichž vydání se domáhá, případně i doplnit jejich označení. To však nezbavuje soud povinnosti pokračovat ve zjišťování existence věcí, jež jsou mezi stranami sporné, a to provedením navržených důkazů, nevyjímaje ani ohledání na místě samém – k tomu srov. 28 Cdo 2925/2004. Takový postup jednak umožní žalobci podrobněji popsat věci, jejichž vydání se domáhá, jednak je v zájmu meritorního rozhodnutí o žalobě. Na žalobci proto bude, aby navrhl důkazy k prokázání svých tvrzení.

3.34 Žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

(§ 1143 OZ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

Žalobce: Antonín Král

               IČ: 01121979

               sídlem: Letní 11, 602 00 Brn

Žalovaná:       Jana Králová

               dat. nar. 1. 1. 1980

               bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

Žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

V Brně dne 1. 11. 2020

Přílohy:            – plná moc

            – výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví č. 10 k. ú. Židenice, obec Brno

            – kopie katastrální mapy

            – půdorys budovy Židenice č. p. 10

            – kopie korespondence mezi žalobcem a žalovanou

            – fotografie

            – kopie znaleckého posudku č. 1/2020 zpracovaný Ing. Aloisem Morávkem

I.

Žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky níže uvedených nemovitostí se spoluvlastnickým podílem žalobce ve výši id. ½ vzhledem k celku nemovitostí a se spoluvlastnickým podílem žalované ve výši id. ½ vzhledem k celku nemovitostí – pozemku parc. č. st. 13/1, jehož součástí je budova Židenice č. p. 10, způsob využití objekt k bydlení, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město na listu vlastnictví č. 10 pro katastrální území Židenice, obec Brno (dále jen „předmětné nemovitosti“).

Žalobce vždy bydlel v předmětné budově Židenice č. p. 10. Předmětné nemovitosti užíval žalobce nejprve se svými rodiči. Následně získal na základě dědictví a následného darování do svého vlastnictví spoluvlastnický podíl ve výši id. ½ na předmětných nemovitostech a z tohoto titulu dále předmětné nemovitosti užíval a užívá. Žalobce také z tohoto důvodu prováděl na své náklady údržbu a opravy předmětných nemovitostí.

Žalovaná sestra žalobce se se svým manželem nastěhovala do předmětných nemovitostí v r. 2018. Údržbu, opravy provádí na své náklady ovšem pouze žalobce.

Z výše uvedených skutečností zřejmě také pramení neshody mezi podílovými spoluvlastníky.

V současné době je respektováno, že část nemovitosti v uliční čáře (v půdorysném plánu označeno písm. A) užívá žalovaná a část nemovitosti zasahující dále do dvora za původní dům v uliční čáře užívá žalobce (v půdorysném plánu označeno písm. B). Za společné je možné považovat průjezd do domu, který je jediným přístupem i k části nemovitostí užívaných žalobcem, dále sklep, část půdních prostor, dvůr a zahrada. O užívání těchto částí panují mezi spoluvlastníky spory. Vyvrcholením se stalo úmyslné zabrání průjezdu žalovanou. V průjezdu je zaparkováno auto žalované, takže průchod je omezen na několik centimetrů.

Ze shora uvedených důvodů dospěl žalobce k tomu, že společné vlastnění předmětných nemovitostí žalobcem a žalovanou není možné. Žalobce měl snahu vyřešit sporné věci uzavřením dohody mezi podílovými spoluvlastníky o užívání předmětných nemovitostí s tím, že předpokládal, že snad tato dohoda uklidní vztahy mezi podílovými spoluvlastníky. K dohodě však není možné dospět vzhledem k tomu, že žalovaná si pro sebe vyhrazuje přístup a příjezd k nemovitosti, sklep, půdní prostory nad bytovou jednotkou žalobce a veškeré jiné varianty řešení odmítá.

Důkaz: – výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví č. 10 k. ú. Židenice, obec Brno

            – kopie katastrální mapy

            – půdorys budovy Židenice č. p. 10

            – korespondence mezi žalobcem a žalovanou

            – fotografie

            – výslech účastníků řízení

            – s výhradou dalších důkazů – zejména návrhu výslechu svědků

II.

S ohledem na výše uvedené má žalobce za to, že jediným možným řešením pro další užívání vlastnického práva k předmětným nemovitostem je zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Dle sdělení stavebního úřadu reálné rozdělení věci není možné vzhledem k tomu, že není oddělitelný přístup do částí nemovitostí a vzhledem k tomu, že je společná nosná zeď mezi jednotlivými částmi nemovitosti.

Vzhledem k tomu, že žalobce vždy předmětné nemovitosti užíval, tyto na své náklady udržoval a opravoval a nemá jiné možnosti bydlení, navrhuje, aby předmětné nemovitosti byly přiřknuty do jeho výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu vyplacenou žalované.

Za účelem zjištění obvyklé ceny nemovitostí byl zadán znalecký posudek č. 1/2020 zpracovaný Ing. Aloisem Morávkem, dle kterého obvyklá cena nemovitosti činí 5 000 000,– Kč. Žalobce je připraven polovinu z této částky jako náhradu vyplatit žalované. Tuto částku má žalobce k dispozici k vyplacení bez nutnosti čerpání úvěru.

Důkaz: – znalecký posudek č. 1/2020 zpracovaný Ing. Aloisem Morávkem

III.

S ohledem na výše uvedené žalobce neshledává jiného východiska než zrušení podílového spoluvlastnictví. Vzhledem k tomu, že reálné rozdělení předmětných nemovitostí není možné, navrhuje žalobce vypořádání tak, že předmětné nemovitosti připadnou do výlučného vlastnictví žalobce a žalobce bude povinen žalované vyplatit její spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech ve výši ceny zjištěné znaleckým posudkem.

Žalobce navrhuje, aby Městský soud v Brně vydal tento

rozsudek:

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. st. 13/1, jehož součástí je budova Židenice č. p. 10, způsob využití objekt k bydlení, zapsanému u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město na listu vlastnictví č. 10 pro katastrální území Židenice, obec Brno se zrušuje.

II.   Nemovitosti se přikazují za náhradu do výlučného vlastnictví žalobce. Žalobce je povinen zaplatit žalované částku ve výši 2 500 000,– Kč do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení.

………………………

Antonín Král

Poznámka

Spoluvlastnické právo může zaniknout a) dohodou o zrušení vypořádání spoluvlastnictví nebo b) rozhodnutím soudu na návrh některého ze spoluvlastníků.

Spoluvlastníci se mohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádání. V případě, že se vypořádává spoluvlastnické právo k nemovité věci, vyžaduje dohoda písemnou formu. Pokud se spoluvlastníci na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nedohodnou, je oprávněn se kterýkoliv ze spoluvlastníků domáhat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudně. Věcně příslušným soudem ve věci je soud okresní, místně příslušným soudem je soud, v jehož obvodu se nachází nemovitá věc, která je předmětem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V případě věci movité, je místně příslušným soudem soud, v jehož obvodu má žalovaný své bydliště. Soudní řízení může být zahájeno pouze na návrh, osobou oprávněnou k jeho podání je výlučně spoluvlastník, a to bez ohledu na velikost jeho spoluvlastnického podílu.

Zákon pro případ zrušení spoluvlastnictví soudním rozhodnutím taxativně vymezuje možné způsoby jeho vypořádání a stanoví i jejich závazné pořadí. Způsoby možného vypořádání spoluvlastnictví jsou v zákoně dány taxativním výčtem:

–  rozdělení věci,

–  přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu,

–  prodej věci ve veřejné dražbě.

Nejsou-li splněny podmínky pro rozdělení věci mezi spoluvlastníky, přikáže ji soud některému ze spoluvlastníků za náhradu, případně nařídí prodej věci ve veřejné dražbě.

Jednotlivými způsoby rozdělení se soud bude zabývat postupně, a to v pořadí, jak jsou uvedeny. Přednostně tedy soud musí rozhodnout o reálném rozdělení věci, pokud je rozdělení možné a účelné a za předpokladu, že o věc projevili zájem alespoň dva spoluvlastníci. Reálné rozdělení nemovité věci je primární způsob vypořádání spoluvlastnictví, kdy soud musí nejdříve zkoumat, zda je tento způsob vypořádání tzv. „dobře možný“, nesníží-li se hodnota rozdělované věci a bude-li věc možné nadále užívat ke stejnému účelu. Pokud o věc projevil zájem pouze jeden spoluvlastník anebo více spoluvlastníků jednajících ve shodě, tak ji soud přikáže za náhradu tomuto spoluvlastníku/kům. Soud může přikázat věc do vlastnictví spoluvlastníka bez ohledu na to, zda v řízení vystupuje jako žalobce či žalovaný, nemůže ji však přikázat do vlastnictví osobě, která není spoluvlastníkem. Ohledně osoby spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána, musí být naplněné také kritérium solventnosti neboli schopnosti spoluvlastníka zaplatit ostatním náhradu.

Soud není návrhem spoluvlastníků uvedených v rámci podané žaloby na způsob vypořádání spoluvlastnictví vázán. Soud může v rámci soudního řízení dospět také k závěru, že jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze rozdělení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uskutečnit.

Opravné prostředky

3.35 Odvolání žalovaného proti rozsudku
Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–68

(§ 201 a násl. OSŘ)

Krajský soud v Brně

prostřednictvím

Městského soudu v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný:       Antonín Král

                 IČ: 01121979, sídlem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Odvolání žalovaného proti rozsudku
Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–68

V Brně dne 1. 11. 2020

Dne 25. 10. 2020 bylo právní zástupkyni žalovaného doručeno písemné vyhotovení rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–68.

Soud v závěru svého rozhodnutí strany poučil o tom, že je možné proti rozsudku podat odvolání, a to do 15-ti dnů ode dne doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Žalovaný tímto využívá svého práva a v zákonné lhůtě podává proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–68 odvolání, a to do výroku I., výroku II., výroku IV. a výroku V.

Podání odvolání žalovaný odůvodňuje následovně:

I.

Napadeným rozsudkem soudu prvního stupně bylo částečně vyhověno podané žalobě a žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 150 000,– Kč s úrokem z prodlení a nahradit žalobkyni náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Žalovaný nesouhlasí s výroky citovaného rozsudku a podává odvolání v souladu s ust. § 205 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád v platném znění z důvodu:

•   uvedeného v ust. § 205 odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu, tj. z důvodu, že soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům,

•   uvedeného v ust. § 205 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu, tj. z důvodu, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním,

•   uvedeného v ust. § 205 odst. 2 písm. g) občanského soudního řádu, tj. z důvodu, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

II.
Vady díla – nesprávná skutková zjištění, nepřihlédnutí
k žalovaným tvrzeným skutečnostem

Žalovaný nadále odmítá, že by dílo provedl vadně. V době předání díla dílo žádné vady nevykazovalo. V době, kdy byl žalovaný na místě provádění stavebních prací naposledy, bylo vše v pořádku, přičemž by se muselo jednat o zjevné vady ihned zjistitelné žalobkyní i žalovaným.

Žalobkyně průběžně provádění díla kontrolovala. Žalobkyně také dílo po částech přebírala a dle toho také zadávala další práce žalovanému.

Žalovaný žalobkyní předložený znalecký posudek č. 111/2019 zpracovaný Ing. Janem Stavitelem považuje za nedostatečný.

Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že dílo bylo provedeno vadně.

III.
Reklamace vad díla – nesprávná skutková zjištění,
nesprávné právní posouzení věci

Žalovaný nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně, že žalobkyně uplatnila řádně a včas vady díla u žalovaného. Soud prvního stupně uvádí, že k tomuto závěru dospěl na základě výpovědi žalobkyně a svědka – manžela žalobkyně. Ze samotné výpovědi žalobkyně ovšem nevyplývají žádné detaily k provedené reklamaci. Naopak žalobkyně se ani v rámci svého výslechu nedokázala vůbec vyjádřit k tomu, kdy reklamace byla učiněna a za jakých okolností. Žalobkyně je povinna prokázat řádnost a včasnost reklamace, což se dle žalovaného žalobkyni nepodařilo.

Žalovaný má za to, že označované údajné vady nebyly uplatněny řádně a včas, tj. bez zbytečného odkladu poté, kdy je žalobkyně zjistila nebo při náležité pozornosti zjistit měla.

IV.

Náklady řízení – nesprávné právní posouzení věci

Žalovaný zásadně nesouhlasí s rozhodnutím soudu o náhradě nákladů řízení. Žalobkyně nebyla plně úspěšná s podanou žalobou. Aplikace ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu není na místě. Dle ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu „I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.“ Základní zásadou uplatňovanou v rozhodování o náhradě nákladů řízení, je zásada úspěchu ve věci. Jakékoliv jiné rozhodnutí o náhradě nákladů řízení by mělo být výjimečné a takto by k němu měl soud přistupovat. Takové rozhodnutí musí být také ze strany soudu náležitě odůvodněno.

V.

S ohledem na všechny skutečnosti výše uvedené se žalovaný obrací na Krajský soud v Brně, aby jako soud odvolací zrušil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–68 a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí nebo, aby ve věci sám jednal a rozhodl tak, že zamítne žalobu v plném rozsahu.

………………………

Antonín Král

zastoupen na základě plné moci JUDr. Daliborem Slabým, advokátem

Poznámka

Odvolání je řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí vydané soudem prvního stupně. Dle ust. § 201 občanského soudního řádu účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Podáním odvolání nastává tzv. odkladný účinek odvolání, což znamená, že dochází k odkladu právní moci napadeného rozhodnutí do doby, než o odvolání rozhodne odvolací soud.

V ust. § 202 občanského soudního řádu jsou vyjmenována rozhodnutí, kterých se týká výjimka ze zásady, že odvolání je přípustné proti každému rozhodnutí vydanému soudem prvního stupně. Dle tohoto ustanovení odvolání není přípustné proti vyjmenovaným usnesením (např. usnesení, kterým se upravuje vedení řízení nebo kterým byl účastník vyzván k doplnění žaloby nebo kterým byla připuštěna změna žaloby), která mají charakter dílčích procesních rozhodnutí.

Jedinou výjimkou z obecné přípustnosti odvolání proti rozsudkům vydaným v prvním stupni jsou rozsudky v tzv. bagatelních věcech. Odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Rozhodující je požadovaná výše plnění v době vyhlášení rozsudku. Pokud tedy žalobce původně žaloval o zaplacení částky převyšující 10 000 Kč, ale v průběhu řízení vzal žalobu částečně zpět v takovém rozsahu, že nově požadované plnění je nižší než 10 000 Kč, není odvolání přípustné.

Odvoláním je možno napadnout pouze výrok rozhodnutí. Možnost požadovat prostřednictvím odvolání změnu nebo opravu důvodů rozhodnutí občanský soudní řád výslovně vylučuje.

Lhůta pro podání odvolání činí 15 dnů. Dle ust. § 204 občanského soudního řádu odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení. Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení. O prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud prvního stupně.

Odvolání se podává zásadně u toho soudu prvního stupně, který vydal napadené rozhodnutí. Lze je však podat i u odvolacího soudu, který je k jeho projednání věcně a místně příslušný, a rovněž do protokolu u nepříslušného soudu prvního stupně.

V odvolání musí být vedle obecných náležitostí uvedených v ust. § 42 odst. 4 občanského soudního řádu uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Výčet důvodů, jimiž lze napadnout rozhodnutí ve věci samé, je uvedený v ust. § 205 odst. 2 občanského soudního řádu. Dle tohoto ustanovení odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že:

a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,

b) soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem,

c) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,

d) soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností,

e) soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním,

f)  dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a),

g) rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

3.36 Vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného proti rozsudku
Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                dat. nar. 1. 1. 1980

                bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný:       Antonín Král

                IČ: 01121979

                sídlem: Letní 11, 602 00 Brno

                právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného proti rozsudku
Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96

V Brně dne 1. 11. 2020

Právní zástupkyni žalobkyně byla doručena výzva soudu k vyjádření se k odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96.

Žalobkyně tímto vyhovuje výzvě soudu a k odvolání žalovaného činí prostřednictvím právní zástupkyně níže své vyjádření.

I.

Rozsudkem ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96 rozhodl Městský soud v Brně tak, že podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 115 000,– Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 31. 8. 2019 do zaplacení a dále uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení.

Proti výše citovanému rozsudku podal žalovaný odvolání, které odůvodňuje tak, že soud neúplně zjistil skutkový stav věci a na základě provedených důkazů došel k nesprávným skutkovým zjištěním.

Žalobkyně považuje rozhodnutí soudu I. stupně za věcně správné, spočívající na správném závěru, ke kterému soud I. stupně dospěl na základě provedeného dokazování, a na správném právním posouzení věci. Soud řádně odůvodnil své rozhodnutí a dle žalobkyně postupoval správně. Z těchto důvodů pak považuje žalobkyně odvolání žalovaného za nedůvodné.

II.

Žalovaný v rámci svého odvolání nejprve tvrdí, že soud nepřihlédl k jeho tvrzením a tyto skutečnosti nevzal v úvahu. Žalovaný ovšem ke svým tvrzením nedokládá žádné důkazy, a navíc jsou tato tvrzení zcela nepodstatná ve věci a žádným způsobem nemohou mít vliv na rozhodování soudu v tomto soudním řízení.

III.

S ohledem na výše uvedené žalobkyně považuje odvolání žalovaného za nedůvodné a navrhuje, aby Krajský soud v Brně z tohoto důvodu potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96 a zároveň aby byla žalovanému uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci
JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Dle ust. § 210 odst. 1 občanského soudního řádu nejedná-li se o opožděné odvolání, které předseda senátu soudu prvního stupně odmítne podle ust. § 208 občanského soudního řádu, a není-li třeba odstraňovat vady objektivně i subjektivně přípustného odvolání podle ust. § 209 občanského soudního řádu, musí soud prvního stupně odvolání směřující proti meritorním rozhodnutím vždy doručit ostatním účastníkům řízení. Odvolání směřující proti usnesením, která nejsou rozhodnutími ve věci samé, se doručují jen těm účastníkům řízení, jichž se týkají, a jen tehdy, shledá-li to soud prvního stupně vhodným či účelným. Účastník řízení má vždy právo seznámit se podaným odvoláním a předložit soudu vlastní argumentaci.

 

3.37 Vzdání se odvolání žalovaného proti rozsudku
Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96

(§ 207 odst. 1 OSŘ)

Krajský soud v Brně

Rooseveltova 16, 601 95 Brno

K sp. zn. 15 Co 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                  dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                  právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                  se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný: Antonín Král

                  IČ: 01121979, sídlem: Letní 11, 602 00 Brno

                  právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                  se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Vzdání se odvolání žalovaného proti rozsudku
Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96

V Brně dne 1. 11. 2020

Dne 25. 10. 2020 bylo právní zástupkyni žalovaného doručeno písemné vyhotovení rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–68.

Žalovaný se tímto výslovně v souladu s ust. § 207 odst. 1 občanského soudního řádu vzdává práva na podání odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–68.

………………………

Antonín Král

zastoupen na základě plné moci JUDr. Daliborem Slabým, advokátem

Poznámka

Dle ust. § 207 odst. 1 občanského soudního řádu vzdát se odvolání je možno jedině vůči soudu, a to až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí. Osoba oprávněná podat odvolání se jej může vzdát až od okamžiku vyhlášení (vydání) rozhodnutí. Ten, kdo se účinně vzdá odvolání, ztrácí možnost je podat. Podá-li přesto odvolání, odvolací soud je odmítne jako podané neoprávněnou osobou.

Vzdání se odvolání má vliv i na to, kdy nabývá rozhodnutí soudu prvního stupně právní moci. Pokud se vzdají odvolání všechny k němu legitimované osoby dříve, než je rozhodnutí soudu prvního stupně doručováno, nastává právní moc tohoto rozhodnutí dnem doručení jeho písemného vyhotovení poslední z nich. Pokud se vzdají oprávněné osoby odvolání až poté, co jim bylo rozhodnutí soudu prvního stupně doručeno, nabývá rozhodnutí právní moci dnem, kdy vzdání se odvolání dojde soudu.

Pokud se po vyhlášení rozsudku vzdali všichni účastníci odvolání proti němu, postačuje dle ust. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu zkrácené odůvodnění rozsudku. Soud prvního stupně uvede v písemném vyhotovení rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

3.38 Zpětvzetí odvolání žalovaného proti rozsudku
Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96

(§ 207 odst. 2 OSŘ)

Krajský soud v Brně

Rooseveltova 16, 601 95 Brno

K sp. zn. 15 Co 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                dat. nar. 1. 1. 1980

                bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný:       Antonín Král

                IČ: 01121979

                sídlem: Letní 11, 602 00 Brno

                právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Zpětvzetí odvolání žalovaného proti rozsudku
Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96

V Brně dne 1. 11. 2020

Dne 20. 9. 2020 podal žalovaný odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–68.

Shora specifikované odvolání bere tímto žalovaný v souladu s ust. § 207 odst. 2 občanského soudního řádu zpět v plném rozsahu z důvodu částečného uspokojení pohledávky třetí stranou.

Žalovaný navrhuje, aby soud rozhodl o zastavení odvolacího řízení a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

………………………

Antonín Král

zastoupen na základě plné moci JUDr. Daliborem Slabým, advokátem

Poznámka

Dle ust. § 207 odst. 2 občanského soudního řádu, dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět. V takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo podané odvolání zpět, ztrácí tím možnost podat je znovu, a to i tehdy, jestliže mu dosud neuplynula odvolací lhůta. Odvolání podané znovu takovouto osobou odvolací soud odmítne. Důsledek zpětvzetí odvolání je rovněž toho, že v případě zpětvzetí odvolání nastane právní moc napadeného rozhodnutí, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.

3.39 Odpor žalovaného proti platebnímu rozkazu
Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–6

(§ 174 odst. 2 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                 IČ: 1111111111

                 sídlem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný: Antonín Král

                 IČ: 22222222222

                 sídlem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Odpor žalovaného proti platebnímu rozkazu
Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–6

V Brně dne 1. 11. 2020

Přílohy:            – plná moc k právnímu zastoupení žalované

Žalovanému byl dne 30. 10. 2020 doručen platební rozkaz Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–6.

Platebním rozkazem Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–6 bylo vyhověno žalobkyní podané žalobě a žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni do 15-ti dnů ode dne doručení platebního rozkazu částku ve výši 115 000,– Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 115 000,– Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení a dále náhradu nákladů soudního řízení.

Žalovaný tímto prostřednictvím svého právního zástupce v zákonné lhůtě podává odpor proti platebnímu rozkazu Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–6 s následujícím odůvodněním odporu a tím vyjádření ve věci samé k žalobě.

I.

Žalovaný nesouhlasí s podanou žalobou a s nároky žalobkyní v této žalobě uplatněnými, a to z následujících důvodů.

Žalovaný skutečně u žalobkyně objednal přepravu zboží za podmínek uvedených v objednávce ze dne 8. 3. 2019, č. 2019/005. Přeprava byla určena pro zákazníka žalovaného, o čemž byla žalobkyně informována. Z důvodu, že zákazník žalovaného přepravu zboží žalovanému neuhradil, domluvil se žalovaný s žalobkyní na posečkání s platbou. Zároveň je také v rámci podmínek objednávky uvedena splatnost faktury nejméně 45 dnů.

Žalobkyně v rámci žaloby odkazuje na fakturu ze dne 1. 5. 2019. Tuto fakturu ovšem žalobkyně žalovanému žádným způsobem nedoručila. Také až dne 24. 5. 2019 prostřednictvím e-mailu byl žalovaný vyzván k plnění na základě faktury, která byla zcela neoprávněně zpětně datována datem vystavení 1. 5. 2019. Teprve 24. 5. 2019 se žalovaná dozvěděla o existenci nějaké faktury, kterou však považovala za chybně vystavenou s chybně uvedeným datem vystavení a datem splatnosti. Fakturu není možné považovat za řádně vystavenou a doručenou.

Žalovaný je si vědom své povinnosti uhradit přepravu zboží a tuto uhradí v nejbližších dnech. Zároveň má ovšem za to, že žaloba byla podána žalobkyní předčasně s ohledem na to, že nebyla žalovanému doručena faktura a nenastala splatnost pohledávky žalobkyně do dne podání žaloby.

II.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti žalovaný závěrem navrhuje, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta pro předčasnost podané žaloby a žalobkyni uložena povinnost nahradit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb.

………………………

Antonín Král

zastoupen na základě plné moci
JUDr. Daliborem Slabým, advokátem

Poznámka

Platební rozkaz a elektronický platební rozkaz jsou druhy soudních rozhodnutí, která se vydávají bez jednání na základě skutečností uvedených žalobcem v žalobě. Proti platebnímu rozkazu je možné se bránit odporem. Odpor je nutné podat do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu. Odpor se podává k soudu, který platební rozkaz vydal. Pokud je odpor podán včas, platební rozkaz se bez dalšího zruší v plném rozsahu a soud nařídí jednání, ve kterém bude rozhodovat znovu s tím, že žalovaný bude mít možnost se k věci vyjádřit. Odpor nemusí být odůvodněný, jedná se o tzv. blanketní odpor. Pozdě podaný odpor soud usnesením odmítne. Občanský soudní řád výslovně uvádí, že pro nedostatek odůvodnění nelze odpor odmítnout. Podaný odpor soud odmítne též tehdy, podal-li jej ten, kdo k podání odporu není oprávněn.

Marné uplynutí lhůty (tedy, pokud není podán odpor) má za následek, že platební rozkaz má účinky pravomocného rozsudku. Po nabytí tzv. vykonatelnosti (tj. dlužník nezaplatí v rozkazem určené lhůtě) může vést k exekučnímu řízení nebo soudnímu výkonu rozhodnutí, pokud o to věřitel požádá.

V odporu se uvádí označení soudu, který platební rozkaz vydal, označení žalobce a žalovaného, označení platebního rozkazu, to že je proti rozkazu dáván odpor a podpis žalovaného. Odpor nemusí byt v zásadě odůvodněn, soud však může žalovaného vyzvat ve stanovené lhůtě (tato nesmí být kratší než třicet dnů), aby se písemně vyjádřil a doložil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a připojil k vyjádření listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Pro urychlení řízení lze pouze doporučit uvedení odůvodnění už v odporu, popř. jeho brzké doplnění v době po podání odporu.

 

3.40 Vyjádření k odporu žalovaného proti platebnímu rozkazu
Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–6

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2020

Žalobkyně:      Jana Králová

                  dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                  právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                  se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný: Antonín Král

                  IČ: 01121979, sídlem: Letní 11, 602 00 Brno

                  právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                  se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Vyjádření k odporu žalovaného proti platebnímu rozkazu
Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–6

V Brně dne 1. 11. 2020

Žalobkyni byl doručen odpor žalovaného ze dne 20. 9. 2020 proti platebnímu rozkazu Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–6.

Žalobkyně tímto prostřednictvím své právní zástupkyně níže činí vyjádření k zaslanému odporu žalovaného.

I.

Z podaného odporu žalovaného vyplývá, že tento uznává nárok žalobkyně na zaplacení částky 70 000,– Kč a rozporuje nárok žalobkyně na zaplacení v žalobě vyčíslené smluvní pokuty.

Ačkoliv žalovaný opětovně přímo uvádí, že uhradí žalobkyni částku 70 000,– Kč v nejbližších dnech, do dnešního dne se tak nestalo.

K odůvodnění žalovaného, proč tento nárok na smluvní pokutu shledává nedůvodný, uvádí žalobkyně níže vyjádření:

1. Dle žalobkyně byla mezi žalobkyní jako objednatelem na straně jedné a žalovaným jako zhotovitelem na straně druhé dne 20. 12. 2019 platně uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem je závazek žalovaného dodat dílo – stavební práce v termínu do 30. 1. 2020. Předmět díla byl mezi stranami platně sjednán a nebyl mezi stranami nikdy sporný. Nynější tvrzení žalovaného, že nebyla platně uzavřena smlouva o dílo, je zcela účelové.

    Znění smlouvy o dílo chystal žalovaný a tento do smlouvy také včlenil ujednání o smluvní pokutě. Žalobkyně v této souvislosti upozorňuje na to, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, kde žalobkyně vystupuje na straně spotřebitele a dále na to, že ujednání o smluvní pokutě nemusí být ani v písemné formě. Občanský zákoník nevyžaduje pro sjednání smluvní pokuty písemnou formu.

2. Žalobkyně naprosto odmítá, že by snad nesla zavinění na prodlení s dokončením díla žalovaným. Tvrzení žalovaného jsou smyšlená, ničím nedoložená.

II.

S ohledem na uvedené žalobkyně trvá na podané žalobě a navrhuje, aby soud vyhověl žalobnímu návrhu, tj. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 115 000,– Kč spolu s úrokem z prodlení a nahradit žalobkyni náklady řízení.

………………………

Jana Králová

zastoupena na základě plné moci JUDr. Evou Bílou, advokátkou

Poznámka

Odpor proti platebnímu rozkazu by měl být doručen ostatním účastníkům řízení (tj. žalující straně), aby se tito s argumentací žalované strany měli možnost seznámit a k této zaujmout svou argumentaci.

3.41 Návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání

(§ 153b odst. 4 OSŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2019

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980, bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

Žalovaný: Antonín Král

                 IČ: 01121979, sídlem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání
dle ust. § 153b odst. 4 občanského soudního řádu

V Brně dne 1. 10. 2020

Přílohy:            – kopie rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96

            – kopie záznamu o dopravní nehodě ze dne 19. 8. 2020

            – kopie propouštěcí lékařské zprávy ze dne 31. 8. 2020

I.

Dne 20. 8. 2020 pod č. j. 10 C 30/2020–96 vydal Městský soud v Brně rozsudek pro zmeškání, kterým podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 115 000,– Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 31. 8. 2019 do zaplacení a dále uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení.

Soud ve věci nařídil jednání na den 20. 8. 2020, ke kterému se žalovaný nedostavil a soud vydal rozsudek pro zmeškání. Soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání z důvodu, že se žalovaný bez důvodné a včasné omluvy nedostavil k nařízenému jednání, které se konalo dne 20. 8. 2020. Rozsudek pro zmeškání byl doručen žalovanému dne 25. 9. 2020. Rozsudek pro zmeškání doposud nenabyl právní moci.

V zákonem stanovené lhůtě podává tímto žalovaný ve smyslu ust. § 153b odst. 4 občanského soudního řádu návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání.

Důkaz: – rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96

II.

Žalovaný uvádí, že k soudnímu jednání, které se konalo dne 20. 8. 2020, se dostavit nemohl, neboť byl dne 19. 8. 2020 účastníkem dopravní nehody, při které byl zraněn a byl hospitalizován v nemocnici ode dne 19. 8. 2020 do 31. 8. 2020 s utrpěným otřesem mozku. Vzhledem k zdravotnímu stavu žalovaného dne 20. 8. 2020, kdy se konalo soudní jednání, tento nebyl schopen se k soudnímu jednání dostavit, ani se omluvit.

Z výše uvedených důvodů má žalovaný za to, jsou splněny podmínky uvedené v ust. § 153b odst. 4 občanského soudního řádu pro zrušení rozsudku pro zmeškání. Dle tohoto ustanovení zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.

Důkaz: – záznam o dopravní nehodě ze dne 19. 8. 2020

            – propouštěcí lékařská zpráva ze dne 31. 8. 2020

III.

S ohledem na shora uvedené žalovaný navrhuje, aby soud vydal toto

usnesení

Rozsudek pro zmeškání vydaný Městským soudem v Brně dne 20. 8. 2020 pod č. j. 10 C 30/2020–96 se zrušuje.

………………………

Antonín Král

zastoupen na základě plné moci JUDr. Daliborem Slabým, advokátem

Poznámka

Rozsudek pro zmeškání je jedním z rozhodnutí, které může soud vydat. Jedná se o zjednodušený procesní postup, který je upraven v ust. § 153b občanského soudního řádu. Tento rozsudek může soud vydat, pokud jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky:

•   jedná se o první jednání ve věci,

•   žalovaný byl řádně předvolán k jednání, a to nejméně 10 dnů předem,

•   žalovaný se k prvnímu jednání bez důvodné omluvy nedostavil,

•   na následky nedostavení se k jednání a možnost vydání rozsudku pro zmeškání musí být žalovaný v předvolání upozorněn,

•   žalobce se musí dostavit a navrhnout vydání rozsudku pro zmeškání.

V případě splnění těchto podmínek se pokládají tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

Proti takovému rozsudku jsou možným odvolacím důvodem jen vady uvedené v ust, § 205 odst. 2 písm. a) (nebyly splněny podmínky řízení, nepříslušnost soudu, vyloučení soudce, rozhodoval samosoudce namísto senátu) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání.

Kromě možnosti odvolání je možné ale podat návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání. Právní úprava umožňuje, aby žalovaný, který z omluvitelných důvodů zmeškal první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, navrhl jeho zrušení. Návrh na zrušení musí žalovaný podat nejpozději v den, kdy rozsudek pro zmeškání nabyl právní moci.

Návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání může žalovaný podat, pokud:

•   zmeškal první jednání ve věci z omluvitelných důvodů,

•   prokáže, resp. hodnověrně doloží soudu omluvitelné důvody

•   návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání podá nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.

Omluvitelný důvod bude obvykle představovat překážka, která žalovanému nebyla známa předem a kterou s ohledem na její povahu, nepředvídatelnost a závažnost lze pokládat za důvod ospravedlňující zmeškání jednání. Takovou překážku praxe spatřovala např. v náhlém zhoršení zdravotního stavu. Nepostačuje, aby žalovaný omluvitelný důvod zmeškání prvního jednání jen tvrdil, ale v řízení musí prokázat skutečnosti, které jsou způsobilé jeho neúčast při jednání soudu omluvit. Omluvitelným důvodem naopak není okolnost, která – třebaže žalovanému objektivně zabraňovala v účasti na jednání – mu byla předem známa, jestliže zároveň žádné objektivní překážky nebránily tomu, aby žalovaný včas svou neúčast na jednání omluvil.

Pokud soud posoudí důvody žalovaného jako omluvitelné, pak rozsudek pro zmeškání sám zruší a v řízení pokračuje, jako by k vydání rozsudku pro zmeškání nedošlo. Jestliže žalovaný současně s návrhem na zrušení rozsudku pro zmeškání podal i odvolání, nebude soud k odvolání přihlížet, pokud vyhoví návrhu na jeho zrušení. V opačném případě bude po právní moci usnesení o zamítnutí návrhu na zrušení rozsudku věc předložena s odvoláním odvolacímu soudu.

3.42 Žaloba pro zmatečnost

[§ 229 odst. 1 písm. h) OSŘ]

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 10 C 30/2019

Žalobkyně:      Jana Králová

                 dat. nar. 1. 1. 1980

                 bytem: Jarní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupena JUDr. Evou Bílou, advokátkou,
                 se sídlem Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Žalovaný:       Antonín Král

                 IČ: 01121979

                 sídlem: Letní 11, 602 00 Brno

                 právně zastoupen JUDr. Daliborem Slabým, advokátem,
                 se sídlem Brno, Antonínská 1, PSČ 602 00

Žaloba pro zmatečnost dle ust. § 229 odst. 1 písm. h)
občanského soudního řádu

V Brně dne 1. 11. 2020

Přílohy:            – kopie rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96

            – kopie usnesení Městského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2020, č. j. 10 C 30/2020–15

I.

Rozsudkem ze dne 20. 8. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96 rozhodl Městský soud v Brně tak, že podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 115 000,– Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 31. 8. 2019 do zaplacení a dále uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 11. 10. 2020.

V průběhu nalézacího řízení se žalovanému nepodařilo doručit předmětný rozsudek, a to na adresu trvalého pobytu žalovaného evidované v informačním systému evidence obyvatel. Na této adrese byl žalovaný dle provedeného zjištění soudu neznám, byl tedy žalovanému, a to na základě usnesení ze dne 3. 3. 2020, č. j. 10 C 30/2020–15 dle ust. § 29 odst. 3 občanského soudního řádu ustanoven opatrovník – Mgr. Petr Pavelka, kterému byl následně předmětný rozsudek soudem doručen.

Důkaz: – rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96

            – usnesení Městského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2020, č. j. 10 C 30/2020–15

II.

Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96 žalovaný tímto napadá v plném rozsahu z důvodů dle ust. § 229 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, neboť má zato, že nebyly splněny zákonné předpoklady, aby žalovanému jako účastníku řízení byl soudem ustanoven pro řízení opatrovník z důvodu neznámého pobytu.

Městský soud v Brně vydal dne 3. 3. 2020 usnesení č. j. 10 C 30/2020–15, kterým postupem dle ust. § 29 odst. 3 občanského soudního řádu žalovanému ustanovil opatrovníka vzhledem k tomu, že se mu nepodařilo doručit rozsudek na adresu trvalého pobytu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel dle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel.

Žalovaný se však na adrese svého trvalého pobytu, na kterou mu bylo soudem doručováno, prokazatelně zdržoval. K prokázání svých tvrzení navrhuje výslechy označených svědků.

Žalovaný má za to, že nebyly splněny předpoklady, proto aby byl žalovanému jako účastníku řízení ustanoven soudem ve smyslu ust. § 29 odstavce 3 občanského soudního řádu opatrovník, z důvodů, že žalovaný je neznámého pobytu. Soud nedostatečným způsobem provedl odpovídající šetření o pobytu žalovaného, tj. účastníka řízení, a spokojil se toliko se sdělením provozovatele poštovních služeb (tj. doručovatelky), že jehož pobyt na dané adrese není znám.

Vzhledem k tomu neměl tedy možnost se žalovaný žalobnímu návrhu a navazujícímu řízení, jakkoliv bránit, a to včetně podání opravného prostředku proti předmětnému rozsudku.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti jsou tu tedy dány důvody pro žalobu pro zmatečnost dle ust. § 229 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu.

Důkaz: – výslech Jana Omáčky, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

            – výslech Jany Omáčkové, bytem: Letní 11, 602 00 Brno

III.

S ohledem na shora uvedené a při zachování lhůty pro podání žaloby pro zmatečnost dle ust. § 234 odst. 5 občanského soudního řádu, neboť dne 25. 10. 2020 se žalovaný dozvěděl o existenci pravomocného rozhodnutí tím, že ji toto bylo doručeno tento den prostřednictvím pověřeného exekutora, tedy žalovaný navrhuje, aby soud vydal

usnesení

Soud podle ust. § 229 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu zrušuje rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 10 C 30/2020–96 a věc řádně znovu projedná.

………………………

Antonín Král

zastoupen na základě plné moci JUDr. Daliborem Slabým, advokátem

Poznámka

Žaloba pro zmatečnost patří mezi mimořádné opravné prostředky v občanském soudním řízení, kterou je možné zvrátit už pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo i odvolacího soudu. Je možné ji použít tehdy, pokud předcházející řízení bylo z nějakého důvodu zmatečné.

Žaloba pro zmatečnost je specifickým prostředkem nápravy vadného rozhodnutí, pokud řízení bylo stiženo procesními vadami tak zásadní povahy, že není možné jeho průběh a výsledek akceptovat. Nicméně je přípustná pouze proti rozhodnutí, kterým se řízení končí.

Dle ust. § 229 odst. 1 občanského soudního řádu žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže:

a) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,

b) ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení,

c) účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen,

d) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba,

e) rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící,

f)  soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,

g) bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího,

h) účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.

Odstavec 2 § 229 občanského soudního řádu vyjmenovává další soudní rozhodnutí, která je možné žalobou pro zmatečnost napadnout, a to z následujících důvodů:

a) v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení,

b) v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto,

c) odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat.

Z důvodu uvedeného v ust. § 229 odst. 3 občanského soudního řádu lze podat žalobu pro zmatečnost za situace, kdy účastníku byla odňata možnost jednat před soudem. Tuto žalobu může podat pouze ten účastník, kterému tato možnost byla odňata. Příkladem může být situace, kdy soud jedná v nepřítomnosti účastníka, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady.

Dle ust. § 229 odst. 4 občanského soudního řádu žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

V případě žaloby pro zmatečnost občanský soudní řád vedle obecných náležitostí podání uvedených v ust. § 42 vyžaduje i další náležitosti. Žaloba musí vedle obecných náležitostí obsahovat:

•   označení rozhodnutí, proti němuž směřuje a v jakém rozsahu je napadá,

•   důvod žaloby (důvod zmatečnosti),

•   vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas,

•   označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána,

•   to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá.

Dle ust. § 234 odst. 1 občanského soudního řádu není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí. Počátek běhu lhůty k podání žaloby pro zmatečnost je obecně vázán na doručení rozhodnutí konkrétnímu účastníkovi řízení. Zákon však z tohoto připouští výjimky, a to s ohledem na jednotlivé důvody zmatečnosti.

Žalobu pro zmatečnost může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně (odvolacího soudu) plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech, jestliže ji lze odstranit zrušením žalobou pro zmatečnost napadeného rozhodnutí. Rozhodujícím je výrok rozhodnutí soudu a případnou újmu na právech účastníka lze posuzovat jen z procesního hlediska, (z pohledu dopadu (výsledků a důsledků) rozhodnutí do práv účastníka řízení). Žalobu obvykle projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni.