Žádosti o vrácení DPH

O vrácení DPH může požádat každý plátce daně z přidané hodnoty v ČR, který nemá ve státě vrácení sídlo ani provozovnu pro účely DPH. V praxi se často jedná o faktury za ubytování v hotelích, vstupenky na výstavy a veletrhy nebo spotřebované pohonné hmoty a další běžné výdaje na pracovních cestách zaměstnanců atd. Podmínky pro nárokování vrácení DPH jsou podobné jako při uplatňování nároku na vrácení DPH v tuzemském přiznání k DPH. Jak podat žádost o vracení DPH?

V ustanovení § 82 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. (dále jen „ZDPH“), jsou rámcově upraveny podmínky pro vracení daně tuzemským plátcům z jiných členských států. Je pochopitelné, že ZDPH nemůže definovat podmínky, za kterých bude plátci daň v jiném členském státě vrácena. ZDPH nemůže rovněž uvádět soupis všech takovýchto podmínek platných pro jednotlivé země EU. Proto výše uvedené ustanovení ZDPH uvádí pouze základní podmínky a termíny pro podání žádosti, a to, že:

•    Plátce se sídlem (provozovnou) v ČR má nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v jiném státě EU, ve kterém neměl sídlo ani provozovnu, a to podle pravidel stanovených tímto jiným státem EU.

•    Žádost o vrácení daně v jiném státě EU podá prostřednictvím elektronického portálu spravovaného GFŘ.

•    Žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září následujícího kalendářního roku. Přijetí žádosti o vrácení daně bude žadateli neprodleně potvrzeno prostřednictvím elektronického portálu.

Podrobnější pravidla a praktické záležitosti podávání žádostí upravuje národní legislativa jednotlivých členských států vrácení daně a v rámci celé EU je to Směrnice Rady 2008/9/ES, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě, ve znění směrnice Rady 2010/66/EU. Směrnice Rady 2008/9/ES se začala aplikovat na všechny žádosti podané od 1. 1. 2010 a postup v této směrnici uvedený znamenal velkou změnu pro uplatňování nároku na vrácení daně. Před rokem 2010 byly žádosti podávány v listinné podobě a na cílové finanční úřady.

Příklad 1

Právnická osoba, která je plátce v ČR, v rámci svých obchodních vztahů prostřednictvím svého zaměstnance poskytla reprezentativní dar zástupci italské společnosti. Dar zakoupil zaměstnanec na pracovní cestě v Itálii. Má nárok na vrácení DPH ze zakoupeného daru? Splňuje to podmínky dle unijních směrnic, zejména pak 2006/112/ES?

Podmínky, za kterých je možné vrácení DPH, není nutné studovat v příslušném zákoně o DPH dotyčného členského státu (Itálie). Pravidla pro vrácení DPH, o kterou český plátce za plnění uskutečněná v Itálii požádá, jsou dány společnou evropskou legislativou. Tato pravidla v rámci celé EU podléhají harmonizované právní úpravě směrnice Rady 2008/9/ES, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě, ve znění směrnice Rady 2010/66/EU. Z toho je patrné, že základní pravidla vyplývají z hlavní unijní směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému DPH, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Směrnice Rady), a to zejména z článků 170, 171 a násl.

Podle článku 170 směrnice Rady, má každá osoba povinná k dani neusazená v členském státě, ve kterém uskutečňuje nákup zboží a služeb, jež jsou předmětem DPH, nárok na vrácení této daně, pokud jsou dané zboží nebo dané služby použity pro ekonomickou činnost. Dle článku 176 Směrnice Rady v žádném případě nelze daň odpočíst z výdajů, které nejsou přísně provozními výdaji, jako například výdaje na luxusní zboží, na zábavu a reprezentaci. Z nákladů na reprezentaci Směrnice Rady nedovoluje uplatnit nárok na odpočet daně. 

Žádost o vrácení DPH

     Podmínky pro podání žádosti

Plátce může žádat o vrácení DPH za zboží nebo služby pořízené v jiném členském státě při splnění zákonných podmínek. Plátce, který má sídlo nebo provozovnu v jednom členském státě, může žádat o vrácení daně z plnění s místem plnění v jiném členském státě, ve kterém v období pro vrácení daně neměl:

•    sídlo ani provozovnu,

•    nebyl plátcem a

•    neuskutečnil dodání zboží nebo poskytnutí služeb s výjimkou osvobozených plnění nebo plnění, kdy je příjemce povinen přiznat daň.

Podmínkou pro vrácení daně v jiném členském státě je podání žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu spravovaného členským státem usazení. Pro podání žádosti o vrácení daně musí být splněny podmínky dle Směrnice 2008/9/ES, respektive dle § 82 nebo § 82a,b ZDPH. To zn., že nárok na vrácení daně může být uplatněn tuzemským plátcem za obdobných podmínek, za nichž je nárok na odpočet daně v členském státě vracení daně. Pokud plátce použije přijaté plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně dle národní legislativy, tak pro jiné účely (např. soukromá spotřeba), může žádat o vrácení daně pouze v částečné výši. Prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně se podává buď v rámci žádosti o vrácení daně, nebo jako Samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně.

Příklad 2

Český podnikatel – tuzemský plátce DPH si pořídil v Rakousku ojetý automobil. Auto si sám přepravil do tuzemska. Rakouskému dodavateli (plátci DPH registrovaném v Rakousku) zaplatil cenu vč. rakouské DPH 20 %. Je to tak v pořádku? A pokud ano, za jakých podmínek? Je možné podat žádost o vrácení DPH na daňovém portálu Finanční správy ČR?

Bylo by to tak v pořádku, pokud by si český podnikatel pořídil ojetý osobní automobil, který bude v tuzemsku používat výhradně pro svoji osobní spotřebu. Potom český podnikatel nejedná při pořízení automobilu jako osoba povinná k dani a nesdělí rakouskému dodavateli svoje DIČ. Pořízení zboží z jiného členského státu v tomto případě není předmětem daně z přidané hodnoty v tuzemsku, ale DPH bude uplatněna rakouským dodavatelem v Rakousku.

Pokud by si ale český podnikatel pořídil ojetý osobní automobil, který bude v tuzemsku používat pro svou ekonomickou činnost, měl dodavatel využít režimu reverse charge. Nákup vozidla je pořízením zboží z jiného členského státu EU ve smyslu ustanovení § 16 ZDPH. Český plátce je v takovém případě povinen provést samovyměření a přiznat DPH v České republice dle § 108 odst. 2 ZDPH. V takovém případě se nedoporučuje podat žádost o vrácení daně v Rakousku zaplacené DPH, protože jí nebude vyhověno. V ustanovení § 82 odst. 1 ZDPH je uvedeno, že plátce, který má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku, má nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v jiném členském státě (v Rakousku). Uvedená transakce týkající se pořízení auta z Rakouska má ale v našem případě místo plnění v ČR.

     Předmět žádosti

Za zboží a služby pořízené v jiném členském státě za účelem uskutečňování ekonomické činnosti je možné žádat o vrácení daně za obdobných podmínek, za nichž má plátce nárok na odpočet daně v tomto členském státě. Nelze žádat o vrácení daně za zboží a služby pořízené pro vlastní spotřebu. V žádosti o vrácení daně musí být druh pořízeného zboží nebo přijaté služby popsán podle kódů uvedených v čl. 9 Směrnice 2008/9/ES, respektive v § 82a odst. 6) ZDPH. Konkrétní žádost o vrácení daně a plnění uvedená v žádosti posuzuje příslušný správce daně státu vrácení.

§ 82a odst. 6 ZDPH

V žádosti o vrácení daně musí být druh zboží nebo služby popsán podle těchto kódů:

1. uhlovodíková paliva,

2. nájem dopravního prostředku,

3. výdaje související s dopravním prostředkem (jiné než zboží a služby uvedené pod kódy 1 a 2),

4. mýtné a silniční poplatky,

5. cestovní výlohy, jako například jízdné v taxi, jízdné ve veřejné dopravě,

6. ubytování,

7. potraviny, nápoje a restaurační služby,

8. vstupné na veletrhy a výstavy,

9. výdaje na luxusní zboží, zábavu a reprezentaci,

10. jiné

Příklad 3

Společnost s ručením omezeným, plátce v ČR, má zaměstnance, kteří uskutečňují pracovní zahraniční cesty a v rámci jejich vyúčtování předkládají doklady z EU za drobné nákupy (kancelářské potřeby) a pohonné hmoty v zahraničí. Záleží na tom, kde byly nákupy spotřebovány? Má zaměstnavatel nárok na vrácení DPH i z nákupů (např. kancelářské potřeby), které byly spotřebovány během pracovní zahraniční cesty v členském státě EU, nebo je musí zaměstnanec dovézt zpět do tuzemska?

Překážkou k vrácení DPH z jiného členské země EU by např. bylo, pokud by tam společnost s ručením omezeným, plátce v České republice, měla sídlo nebo provozovnu, anebo tam uskutečňovala (až na výjimky) zdanitelná plnění. Spotřebou (využitím) mimo tuzemsko nedochází k žádnému uskutečnění plnění, tzn. k dodání zboží ani k poskytnutí služby. Není podstatné, kde zaměstnanec společnosti s ručením omezeným spotřeboval v rámci pracovní cesty do členských zemích EU dané přijaté zdanitelné plnění s tamním místem plnění (jako například pohonné hmoty nebo kancelářské potřeby).

     Obsah žádosti

Žádost o vrácení DPH z jiného členského státu musí obsahovat:

•    daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty žadatele,

•    obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu žadatele,

•    obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu zástupce, pokud je ustanoven,

•    elektronickou adresu,

•    popis ekonomické činnosti žadatele, pro niž je zboží pořízeno nebo služba přijata, pomocí harmonizovaných kódů,

•    období pro vrácení daně, na které se žádost o vrácení daně vztahuje,

•    prohlášení žadatele o tom, že během uvedeného období pro vrácení daně nedodal zboží ani neposkytl služby, které se považují za dodané nebo poskytnuté v členském státě vrácení daně (až na výjimky – jako je poskytnutí přepravní služby nebo související vedlejší služby osvobozené od daně nebo dodání zboží nebo poskytnutí služby osobě, která je osobou povinnou odvést daň),

•    údaje o účtu, včetně kódů IBAN, BIC, název vlastníka účtu a měny účtu.

Vedle údajů uvedených výše se v žádosti o vrácení daně uvedou pro každý členský stát vrácení daně a pro každou fakturu nebo dovozní doklad tyto údaje:

-   plné jméno a úplnou adresu dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb,

-   vyjma při dovozu, identifikační číslo pro DPH nebo daňové registrační číslo dodavatele zboží nebo poskytovatele služby přidělené členským státem vrácení daně v souladu s články 239 a 240 směrnice 2006/112/ES,

-   vyjma při dovozu, předponu používanou členským státem vrácení daně v souladu s článkem 215 směrnice 2006/112/ES (např. pro Slovensko – SK),

-   datum a číslo faktury nebo dovozního dokladu,

-   základ daně a výši DPH vyjádřené v měně členského státu vrácení daně,

-   výši odpočitatelné DPH vypočtené v souladu s článkem 5 a čl. 6 druhým pododstavcem Směrnice 2008/9/ES vyjádřené v měně členského státu vrácení daně (celkovou výši nároku na vrácení daně),

-   případně odpočitatelný podíl vypočtený podle článku 6 Směrnice 2008/9/ES vyjádřený jako procentní podíl (koeficient pro výpočet nároku na odpočet daně v částečné výši),

-   druh pořízeného zboží nebo přijaté služby v členění podle kódů uvedených výše.

Z identifikačních údajů daňového subjektu, který podává žádost o vrácení daně, je velmi významný e-mail žadatele, protože na tento e-mail pošle správce daně ze členského státu požadavky na doplnění nebo vysvětlení žádosti, pokud je bude mít. Žadatel může užít služeb třetí osoby. V případě, kdy je ČR státem usazení a žadatelem je plátce registrovaný v tuzemsku, který se nechává zastupovat třetí osobou, je třeba doručit místně příslušnému správci daně originál plné moci. V žádosti může být uveden účet zastupující třetí osoby. Účet musí být veden na území EU.

     Hodnoty pro vrácení DPH a kurzový přepočet

Žádost o vrácení daně musí žadatel doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 EUR u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 EUR u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb. Požadovaná částka u vrácení DPH nesmí být nižší než 400 EUR (nebo ekvivalent v národní měně) za období žádosti kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než tři měsíce; a 50 EUR (nebo ekvivalent v národní měně) za období jednoho kalendářního roku nebo období zbytku kalendářního roku. V případě, že by český plátce podával žádost do státu, který používá jinou měnu než eura, musel by tento eurový limit přepočítat podle pravidel daného státu. Období pro vrácení daně činí nejvýše jeden kalendářní rok a nejméně tři kalendářní měsíce. Počet žádostí, které lze ročně podat, může být omezen národní legislativou jednotlivých členských států.

Členský stát vrácení může dle své národní legislativy požadovat, aby žadatel spolu s žádostí poskytl elektronické kopie daňových dokladů dle čl. 10 Směrnice 2008/9/ES.

     Lhůty pro podání a vyřízení žádosti

Žádost o vrácení daně se podává nejdříve po konci období pro vrácení daně a nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně. Pokud žadatel podá žádost po 30. září, tak nárok na vrácení DPH zaniká.

Správce daně do 4 měsíců ode dne obdržení žádosti vystaví rozhodnutí o vrácení daně. V případě pochybností nebo potřeby dalších informací vyzve ve výše uvedené čtyřměsíční lhůtě žadatele k doplnění údajů v žádosti.

Žadatel musí na výzvu odpovědět do 1 měsíce. Správce daně vystaví rozhodnutí do 2 měsíců ode dne obdržení doplňujících údajů, nebo do 2 měsíců ode dne, kdy měly být doplňující údaje obdrženy. Lhůta pro rozhodnutí o žádosti v případě vyžádání si doplňujících údajů neuplyne dříve než za 6 měsíců, maximálně však činí 8 měsíců. V případě, kdy správce daně vyplatí částku po lhůtě, má žadatel nárok na úrok z prodlení dle národní legislativy.

ZÁKON č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty

§ 16

Pořízení zboží z jiného
členského státu

(1) Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě nebo od osoby, které vznikla nejpozději dnem dodání tohoto zboží registrační povinnost v jiném členském státě, pokud tyto osoby nejsou v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží osvobozenou osobou a pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do členského státu od něj odlišného

a)  osobou, která uskutečňuje dodání zboží nebo jí zmocněnou třetí osobou, nebo,

b)  pořizovatelem, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu, nebo jím zmocněnou třetí osobou.

(2) Pokud je zboží pořízeno právnickou osobou nepovinnou k dani, pro kterou je pořízení zboží předmětem daně, odesláno nebo přepraveno ze třetí země a dovoz zboží je uskutečněn touto osobou do členského státu odlišného od členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží, považuje se pro účely tohoto zákona zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu, do kterého je dovoz zboží uskutečněn. Pokud je dovoz zboží uskutečněn právnickou osobou nepovinnou k dani, pro kterou je pořízení zboží předmětem daně, do tuzemska, má tato osoba nárok na vrácení zaplacené daně při dovozu zboží, pokud prokáže, že pořízení tohoto zboží bylo předmětem daně v členském státě, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava tohoto zboží. Při vracení daně se postupuje přiměřeně podle § 82 až 82b.

(3) Za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu se pro účely tohoto zákona považuje

a)  přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska plátcem nebo identifikovanou osobou,

b)  přemístění zboží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo v tuzemsku, nebo zahraniční osobou z jiného členského státu do tuzemska,

c)  přidělení zboží z jiného členského státu do tuzemska ozbrojeným silám České republiky, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky nebo které se podílejí na společném ...