Zahájení činnosti zaměstnavatele
a OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2023

Jak dlouhé je ve zdravotním pojištění rozhodné období pro placení pojistného u zaměstnance (zaměstnavatele) a u OSVČ? Kdy se stává zaměstnavatelem Společenství vlastníků? Který den se posuzuje jako zahájení samostatné výdělečné činnosti? Přihlíží se ve zdravotním pojištění k maximálnímu vyměřovacímu základu?

Povinnosti zaměstnavatele a OSVČ v souvislosti se zahájením jejich činnosti vyplývají ze znění základních právních norem, platných ve zdravotním pojištění, kterými jsou:

-    z. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

-    z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

ZAMĚSTNAVATELÉ představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného. Mělo by být zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byly možnosti výskytu chyb a nedostatků minimalizovány. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění, a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále nebo uložení pokuty.

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a násl. z.č. 592/1992 Sb.. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (v roce 2023 se jedná o částku 17 300 Kč), musí zaměstnavatel odvést za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 2 336 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, od roku 2013 již bez omezení horní hranicí. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel za všech okolností pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku do zákonného minima, případně může být vyměřovací základ zaměstnance i nulový.

OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ - Pokud se pojištěnec (což může být mj. i osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt) rozhodne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro ni ve zdravotním pojištění mnohé povinnosti, které musí respektovat. V opačném případě se vystavuje nebezpečí, že zdravotní pojišťovna bude po nezodpovědném podnikateli uplatňovat dlužné pojistné (zálohy na pojistné) včetně penále, případně může provinilci uložit pokutu za porušení některých ustanovení zákona. Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že OSVČ – jako jediná ze skupin plátců – hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Pojištěnec může podnikat jako OSVČ buď celý kalendářní rok nebo pouze po část roku, kdy je v této souvislosti mj. důležité, zda je jeho samostatná výdělečná činnost jediným nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším zdrojem příjmů.

Ve zdravotním pojištění platí, že rozhodným obdobím je u podnikatelské sféry kalendářní rok, nejkratší poměrnou částí pak kalendářní měsíc. To znamená, že pokud OSVČ podniká v kalendářním roce třeba jen po část jednoho kalendářního měsíce, je z pohledu zdravotního pojištění v příslušném měsíci (a roce) OSVČ se všemi zákonnými povinnostmi. Jinak také řečeno, pokud je pojištěnec OSVČ pouze po část kalendářního měsíce (zahájil samostatnou výdělečnou činnost třeba 25. dne v měsíci), považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc, samozřejmě včetně měsíců následujících.

Jelikož je u OSVČ rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok, vypočítává se pojistné za celý příslušný rok, a to porovnáním výše uhrazených záloh (jsou-li podle zákona placeny) a celkové výše pojistného na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za příslušné kalendářní měsíce tohoto roku. K tomuto účelu podávají OSVČ Přehled o výši daňového základu. Zálohy na pojistné se platí při zahájení podnikání jako jediného (při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů a dále v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny ty OSVČ, které jsou souběžně se svojí samostatnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů. V prvním kalendářním roce podnikání nemusejí platit zálohy ty OSVČ, za které je plátcem pojistného současně stát.

ODVOD POJISTNÉHO JEDNOTLIVÝMI SKUPINAMI PLÁTCŮ - Pojistné placené zaměstnavatelem za jednotlivé kalendářní měsíce splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se platí v české měně:

a)  na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb,

b)  vyplacením v hotovosti zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny pověřenému přijímat pojistné

Za den platby pojistného se považuje:

a)  v případě placení na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny,

b)  v případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal

Osoby bez zdanitelných příjmů a osoby samostatně výdělečně činné (tedy ve zdravotním pojištění tzv. samoplátci) platí pojistné resp. zálohu na pojistné za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den stanovené lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

Na co si tedy musejí dát zaměstnavatelé i podnikatelé pozor, aby jim při zahájení jejich činnosti nevznikl ve zdravotním pojištění problém?

ZAHÁJENÍ ČINNOSTI ZAMĚSTANVATELE - Následující text je v mnohém i odpovědí na dotazy, jak má zaměstnavatel (a mzdová/mzdový účetní, ekonom či personalista) správně postupovat, aby v rámci řešených procesů nedošlo k případné kolizi se zákonem.

Formulář „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“

V souvislosti se zahájením činnosti zaměstnavatele je zapotřebí poukázat na jednu okolnost, a sice zda bude plátce pojistného vyvíjet činnost jako fyzická nebo právnická osoba. Bez ohledu na tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen sdělit v rámci plnění oznamovací povinnosti zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěnce zaměstnává, obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platby pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, doplňuje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Pro tento účel vyplňuje zaměstnavatel formulář „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“ a současně přikládá doklad o právní formě podnikání (výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list aj). Zaměstnavatelem se z pohledu zdravotního pojištění stává například i Společenství vlastníků (SV) za situace, kdy má placené členy výboru. Pokud by členové výboru za svoji práci žádnou odměnu nepobírali, pak SV problematiku zdravotního pojištění neřeší. Jestliže však bude SV alespoň jednomu členovi výboru odměnu (byť nepravidelně) vyplácet, musí se přihlásit do registru příslušné zdravotní pojišťovny jako zaměstnavatel s povinností placení pojistného podle zákona a rovněž přihlásit tyto placené členy jako zaměstnance.

Povinnost oznamovat změny

V praxi jsem zaznamenal spoustu případů, kdy zaměstnavatelé opomněli oznámit v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné, změnu údajů uvedených v předchozím bodě. Tyto informace jsou důležité zejména z důvodu bezproblémové komunikace mezi zaměstnavatelem a zdravotní pojišťovnou a rovněž neoznámení příslušné změny je pod sankcí. Nezbytností je taktéž vedení průkazné evidence o zúčtovaném hrubém příjmu – vyměřovacím základu – zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny (rekapitulace výplatních listin, mzdové listy) a o uskutečněných platbách pojistného. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel – hromadný plátce povinen výše uvedené skutečnosti doložit. V případě porušení stanovených povinností je zdravotní pojišťovna oprávněna uložit nesvědomitému plátci pojistného pokutu, a to až do výše 50 000 Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení některé z povinností.

Oznamování změn u zaměstnanců

Další povinnosti zaměstnavatele jsou spojeny s přihlašováním a odhlašováním jeho zaměstnanců. V tomto případě se vyplňuje formulář „Hromadné oznámení zaměstnavatele“, kdy za použití příslušných kódů podává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně měnové informace o jejích pojištěncích. Ve smyslu zákona je zaměstnavatel povinen sdělit nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, zejména následující:

a)  oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení. Podle ustanovení § 8 odst. 2 z.č. 48/1997 Sb. vzniká pro zaměstnavatele povinnost platit část pojistného za jeho zaměstnance dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká skončením zaměstnání. Obecně platí, že u pracovního poměru (včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do zaměstnání (zahájil práci) a za den skončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. V tomto zákonném ustanovení je podrobně rozvedeno, který den se u jednotlivých skupin zaměstnanců považuje za den nástupu do zaměstnání resp. za den ukončení zaměstnání. Například u dohody o pracovní činnosti a u dohody o provedení práce se zaměstnanec přihlašuje ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. Pokud nelze zaměstnance začlenit do žádné z taxativně vyjmenovaných skupin, pak platí, že dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, kdy zaměstnanec začal vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce.

b)  oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavatele o této skutečnosti informoval. Stává se, že zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli v zákonné osmidenní lhůtě změnu zdravotní pojišťovny a zaměstnavatel tudíž následně neohlásí tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně. V důsledku tohoto zaměstnancova pochybení vzniká zaměstnavateli, neodvádějícímu pojistné na zdravotní pojištění správné (tj. nové) zdravotní pojišťovně, nedoplatek na pojistném, zakládající dále nárok na penále. Vyměří-li zdravotní pojišťovna zaměstnavateli penále z dlužné částky pojistného v důsledku zaměstnancova neoznámení (opožděného oznámení) změny zdravotní pojišťovny, je zaměstnavatel podle zákona oprávněn požadovat úhradu tohoto penále po zaměstnanci, který svým jednáním porušil zákon – pokud zaměstnavatel o prominutí penále nepožádal. Podotýkám, že zdravotní pojišťovnu lze změnit standardní cestou jednou za dvanáct měsíců k 1. 1. nebo k 1. 7. kalendářního roku.

c)  oznámení o skutečnostech rozhodných pro vznik (zánik) povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, jestliže povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. Neoznámením zařazení zaměstnance do skupiny osob, za které platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, ženy na mateřské dovolené, studenti), přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou platbu pojistného za tyto „státní pojištěnce“.

Vybrané kódy změn používaných při vyplňování Hromadného oznámení zaměstnavatele

Z hlediska používání některých kódů bych chtěl zaměstnavatele upozornit na správný postup například v těchto situacích:

-    pokud je zaměstnanci přiznán důchod a rozváže současně pracovní poměr, použije zaměstnavatel k oznámení ukončení zaměstnání kód „O“ a na dalším řádku oznámí kódem „D“ začátek povinnosti státu platit pojistné;

-    je-li zaměstnanci přiznán důchod a osoba dál pokračuje v zaměstnání bez ukončení pracovního poměru, oznámí zaměstnavatel kódem „D“ pouze počátek povinnosti státu platit pojistné;

-    za situace, kdy žena nastupuje na mateřskou dovolenou a pracovní poměr neukončí, oznámí zaměstnavatel pouze nástup na mateřskou dovolenou kódem „M“;

-    v případě, že žena ukončí mateřskou nebo rodičovskou dovolenou (případně pobírání rodičovského příspěvku) a zůstane nadále zaměstnancem, oznámí zaměstnavatel pouze kódem „U“ ukončení povinnosti státu platit pojistné;

-    jestliže na mateřskou dovolenou bezprostředně (tj. bez přerušení) navazuje výplata rodičovského příspěvku, nemusí zaměstnavatel v této souvislosti oznámení provádět. Oznámí kódem „U“ až ukončení pobírání rodičovského příspěvku – pokud třeba netrvá rodičovská dovolená.

-    jestliže nastoupí student do zaměstnání o prázdninách mezi jednotlivými ročníky studia (např. na brigádu), oznámí to zaměstnavatel na jednom řádku kódem „P“ a na druhém řádku kódem „G“ za něj současně sděluje, že je nezaopatřeným dítětem, za které platí pojistné stát;

Bližší informace o používání ostatních (v této pasáži nevyjmenovaných) kódů lze nalézt na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven v Poučení k formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele. O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Za nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může výše postihu činit až dvojnásobek uložené pokuty.

Základní povinnost zaměstnavatele

Z hlediska placení pojistného je základní povinností zaměstnavatele odvádění pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které jsou jeho zaměstnanci pojištěni. Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance dle § 3 z. č. 592/1992 Sb., vždy zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru. Neplacení pojistného, jeho odvádění opožděně či v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, zapříčiňuje vznik dlužného pojistného a současně i penále. Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. Sazba penále se nemění ani v případě sjednání splátkového kalendáře na úhradu dlužného pojistného.

Minimální vyměřovací základ

Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), mimo výjimek daných právní úpravou zdravotního pojištění. Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:

·    přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a

·    odvádí pojistné podle zákona, tedy:

-    alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je v roce 2023 hodnota minimální mzdy 17 300 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně alespoň z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., například pokud je zaměstnanec nemocen nebo

-    z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Zaměstnancem českého zaměstnavatele (a zároveň účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, například s právem volby zdravotní pojišťovny) se při splnění zákonných podmínek stává i osoba ze zahraničí.

Měsíční podávání „Přehledu“

Ve stejné lhůtě jako při platbě pojistného – tedy nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce – je zaměstnavatel povinen předložit všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnává, formulář „Přehled o platbě pojistné zaměstnavatele“. Tento formulář obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. To znamená, že do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují všechny osoby, splňující v příslušném měsíci kritéria pro posouzení této osoby jako zaměstnance ve zdravotním pojištění. Pokud zaměstnavatel tuto svoji zákonnou povinnost (i přes výzvu zdravotní pojišťovny) nesplní, může mu příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného. V této souvislosti si musí zaměst­navatel uvědomit, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena ­jednak jeho povinnost předložit Přehled, jednak možnost zdravotní pojišťovny uložit plátci – zaměstnavateli – pokutu. Na základě stanovené pravděpodobné výše pojistného je zaměstnavatel taktéž povinen platit penále.

K podávání Přehledů o platbě pojistného zaměstnavatele doplňuji, že pokud připadne 20. den na sobotu, neděli nebo svátek, lze tuto zákonnou povinnost splnit ještě nejbližší příští pracovní den.

Oznamování pracovních úrazů

Podle § 45 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč. Uvedený výčet představuje pouze základní povinnosti zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v aktuálně platných právních podmínkách. Další související povinnosti vyplývají ze znění zákonů, zmíněných v úvodu tohoto pojednání.

ZAHÁJENÍ PODNIKÁNÍ - Občan, který má v úmyslu začít podnikat jako OSVČ, musí splnit spoustu administrativních i jiných podmínek, oblast zdravotního pojištění nevyjímaje. V prvé řadě je zapotřebí si uvědomit, že nedodržení některé z povinností je ve zdravotním pojištění důvodem k uplatnění sankčního postihu, i když je nutno objektivně říci, že ne každé provinění zdravotní pojišťovny trestají. Nicméně je obecně platnou poučkou, že nikdy není vhodné zavdávat (nejenom) zdravotní pojišťovně důvod k použití sankce. Na co tedy nesmí začínající podnikatel ve zdravotním pojištění zapomenout?

Kdo se považuje ve zdravotním pojištění za OSVČ?

Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy podle § 7 ZDP, považuje se z tohoto titulu ve zdravotním pojištění za OSVČ. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u OSVČ sazba 50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku, přičemž v ustanovení § 3a odst. 3 z. č. 592/1992 Sb. jsou vyjmenovány osoby, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.

Přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ

Nejpozději do 8 dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je pojištěnec povinen oznámit své zdravotní pojišťovně její zahájení (případně ukončení). Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (uzavření kupní nebo nájemní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.). Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se tedy nepovažuje pouhé získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Placení pojistného, resp. záloh na pojistné osobami samostatně výdělečně činnými

je jednou ze základních povinností těchto subjektů ve zdravotním pojištění. Výše měsíčně placené zálohy je v zásadní míře ovlivněna skutečností, zda je samostatná výdělečná činnost pojištěnce v rozhodném období kalendářního roku buď jeho jediným, nebo při souběhu zaměstnání s podnikáním hlavním resp. vedlejším zdrojem příjmů.

Pro účel placení pojistného nelze v takových případech sčítat příjmy či pojistné placené z titulu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, neboli buď musí být:

-    v zaměstnání odváděno zaměstnavatelem pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance (tedy případně i formou dopočtu a doplatku pojistného do stanoveného minima) nebo

-    v rámci samostatné výdělečné činnosti musí být placeny alespoň minimální zálohy, tj. v roce 2023 nejméně v částce 2 722 Kč

v situaci, kdy pro pojištěnce platí povinnost dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum.

Pokud při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností nedosahují příjmy v zaměstnání minimální mzdy, musí zaměstnanec vystavit zaměstnavateli čestné prohlášení, že ve své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ – v tomto případě pak odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu. Jestliže tato podmínka splněna není, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Při zahájení podnikatelské činnosti v průběhu roku 2023 platí pro OSVČ v souvislosti s placením/neplacením záloh následující podmínky:

a)  0 Kč

     OSVČ zahajující v roce 2023 podnikatelskou činnost není povinna platit zálohy na pojistné v případech, kdy:

·    je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů

·    se v prvním kalendářním roce podnikání jedná o osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát

Zálohy na pojistné se také neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit. Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění spočívá ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství po celý kalendářní měsíc, nemusí být při ročním zúčtování dodržen za tento měsíc minimální vyměřovací základ.

b)  2 722 Kč

     Jedná se o výši minimální zálohy OSVČ pro rok 2023. Tuto zálohu platí OSVČ, která v roce 2023 zahajuje svoji samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, pokud si nezvolí možnost platit zálohy vyšší než minimální.

Poznámka:

Zálohu vyšší než 2 722 Kč platí OSVČ od kalendářního měsíce roku 2023, ve kterém podá, resp. měla podat Přehled o výši daňového základu za rok 2022 v situaci, kdy jí podle výsledků (daňového základu)za rok 2022 vyjde záloha vyšší než 2 722 Kč.

Podání Přehledu a úhrada doplatku pojistného

Bez ohledu na to, jestli OSVČ platí nebo neplatí v roce 2023 zálohy na pojistné, musí u této skupiny plátců proběhnout i roční zúčtování, a to tím způsobem, že po skončení kalendářního roku 2023 se podává v roce 2024 Přehled o výši daňového základu. Do osmi dnů po dni, ve kterém OSVČ podala, resp. měla podat Přehled, doplatí pojistné, pokud tato povinnost vznikne. Změní-li OSVČ v průběhu roku zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2023), podá v roce 2024 Přehled oběma zdravotním pojišťovnám.

Maximum platilo ve zdravotním pojištění naposledy

za rozhodné období kalendářního roku 2012. Přijetím novely zákona o daních z příjmů a dalších zákonů č. 267/2014 Sb. byla v části jedenácté, novelizující zákon č. 592/1992 Sb., kompletně vypuštěna ustanovení o maximálním vyměřovacím základu při placení pojistného na zdravotní pojištění, takže s účinností od 1. 1. 2015 – fakticky však od roku 2013 – není maximální vyměřovací základ stanoven ani u zaměstnavatelů (zaměstnanců), ani u OSVČ. Tato skutečnost mimo jiné znamená, že OSVČ mohou, resp. musejí, podle výsledků podnikatelské činnosti dosažených v předcházejícím roce platit v následujícím roce (od kalendářního měsíce, ve kterém je, resp. měl být, podán Přehled) jakkoli vysoké zálohy a ani celková roční výše pojistného není omezena horní hranicí.

PAUŠÁLNÍ DAŇ - Od roku 2021 může OSVČ vyvíjet svoji činnost v režimu paušální daně. Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění; povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky.

OSVČ činná v paušálním režimu platí zálohy na pojistné (pojistné) podle zákona o daních z příjmů. Totiž, nepodává-li tato OSVČ daňové přiznání tehdy, když se daň rovná paušální dani, a ani Přehled zdravotní pojišťovně, pak v takovém případě nejsou předmětné platby zálohami na pojistné, ale považují se v roce 2023 v rámci tří stanovených pásem za pojistné.

Oznámení některých skutečností

V souvislosti se svojí podnikatelskou činností OSVČ oznamuje zdravotní pojišťovně kromě dalšího:

a)  do 8 dnů: skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, například přiznání důchodu, pobírání peněžité pomoci v mateřství, zahájení nebo ukončení studia aj. (blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb.),

b)  do 30 dnů: změnu příjmení nebo trvalého bydliště.

Zejména na oznámení skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem by neměl podnikatel (i ve vlastním zájmu) zapomenout, neboť takovým opomenutím přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného od státu, což je od ledna 2023 částka 1 900 Kč za každou takovou osobu. Za nesplnění této povinnosti v zákonné osmidenní lhůtě může zdravotní pojišťovna uložit provinilci pokutu až do výše 10 000 Kč.

Ing. Antonín Daněk

§ 7 zákona č. 48/1997 Sb.

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

a) nezaopatřené děti, s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;

b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;

c) příjemce rodičovského příspěvku;

d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění;

e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;

f)  osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě,...