08.08.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Zahraniční stravné – nově

Od 1. ledna 2022 dochází ke změnám v sazbách zahraničního stravného. Stravné se zvyšuje při cestách po EU pro Francii, Chorvatsko, Maďarsko a Rumunsko. A pro jaké další země v Evropě a ve zbytku světa se mění sazby stravného nebo měna, ve které je stanoveno? Jaká jsou pravidla pro krácení stravného, jestliže pracovní cesta v zahraničí netrvá celý den nebo pokud zaměstnanec dostal jídlo, na které finančně nepřispívá?

Nárok zaměstnanců na zahraniční stravné je zakotven v zákoníku práce

Cílem prováděcí vyhlášky stanovící základní sazby zahraničního stravného, kterou vydává každoročně v pravidelném termínu s účinností k 1. lednu kalendářního roku Ministerstvo financí na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí a podkladů od zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, je zajistit zaměstnancům dostatečnou finanční kompenzaci v případech, kdy je zaměstnavatel vyšle na zahraniční pracovní cestu a v této souvislosti jim vzniknou výdaje na stravování. Určení základních sazeb stravného pro rok 2022, pokud jde o jejich výši a předepsanou měnu, a to pro každou zemi zvlášť při zohlednění odlišné cenové hladiny v různých destinacích, je obsaženo aktuálně ve vyhlášce Ministerstva financí č. 462/2021 Sb.

Ve vyhlášce jsou uvedeny v souladu se zákoníkem práce pouze ty cizí měny (eura, americké dolary, britské libry a švýcarské franky), které lze běžně nakoupit v tuzemských bankách nebo v mimobankovních směnárnách, aby tak nevznikaly zaměstnavatelům potíže při vybavování pracovníků zálohami na zahraniční pracovní cesty. Takže třeba kanadský dolar, japonský jen, čínský juan nebo maďarský forint ve vyhlášce nenajdeme. Zaměstnavatel se ovšem se zaměstnancem může dohodnout na poskytnutí zálohy v české měně nebo v jiné cizí měně, než která je uvedena ve vyhlášce, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz.

Přehlednost právní úpravy zajišťuje každý rok nová vyhláška

Nespornou výhodou právní úpravy cestovních náhrad – základních sazeb zahraničního stravného – je přehlednost a snadná orientace v ní, vycházející z toho, že se pro každý kalendářní rok kompletně vyhlašuje přehled všech sazeb znovu, bez ohledu na to, zda zůstávají stejné, nebo se mění, a není tak nutno dohledávat novelizace a znění příslušného právního předpisu v různém období. Ačkoli zmocňovací ustanovení v zákoníku práce zcela nevylučuje ani možnost stanovit vyhláškou sazby pro delší období, vydávání vyhlášky pravidelně v jednoletých intervalech (a v krajním případě vydání vyhlášky v mimořádném termínu, jakmile by se příslušné parametry – ceny stravovacích služeb nebo kurs stanovené cizí měny – od poslední úpravy zvýšily nebo snížily alespoň o 20 %), umožňuje s kratší odezvou reagovat na případné silné výkyvy devizových kurzů nebo při radikální změně meziročních indexů spotřebitelských cen v zahraničí. V pravidelném termínu od 1. ledna Ministerstvo financí vyhláškou stanoví výši základních sazeb zahraničního stravného v celých měnových jednotkách příslušné cizí měny, a to na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí vypracovaného podle podkladů zastupitelských úřadů o cenách jídel a nealkoholických nápojů ve veřejných stravovacích zařízeních střední kvalitativní třídy a v zařízeních první kvalitativní třídy v rozvojových zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky, a s využitím statistických údajů mezinárodních institucí (§ 189 odst. 4 ZP). V mimořádném termínu Ministerstvo financí upraví vyhláškou výši základní sazby zahraničního stravného, jakmile se cena uvedená v § 189 odst. 4 zákoníku práce a kurz stanovené cizí měny od poslední úpravy zvýší nebo sníží alespoň o 20 % (§ 189 odst. 5 ZP). Nicméně i tak může být zajímavé upozornění na to, jaké sazby zahraničního stravného a pro jaké státy se aktuálně mění.

Změny pro rok 2022

Ke změnám základních sazeb stravného pro rok 2022 dochází u těchto států: Alžírsko, Etiopie, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Lichtenštejnsko, Maďarsko, Pákistán, Rumunsko.

Pro zajímavost můžeme dodat, že navýšení sazby bylo navrhováno ze strany Ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, které jsou na věci pochopitelně zainteresovány, i pro tyto země: Austrálie a Oceánie – ostrovní státy, Bangladéš, Bhútán, Finsko, Indie, Karibik – ostrovní státy, Korejská republika, Lucembursko, Maledivy, Mali, Maroko, Nepál, Nový Zéland, Srí Lanka. (Zdroj: Důvodová zpráva k návrhu vyhlášky o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2022.)

Ke změně sazeb zahraničního stravného včetně změny měny dochází u těchto států: Džibutsko (přechází se z euro na americký dolar), Konžská demokratická republika (rovněž jde o přechod z euro na USD), Seychely (a zde naopak dochází k přechodu z amerického dolaru na euro).

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2022 (viz. příloha k vyhlášce č. 462/2021 Sb.)

Záleží na počtu hodin strávených v zahraničí

Zaměstnanec má nárok na zahraniční stravné ve výši:

•    celé (plné) základní sazby, jestliže doba strávená mimo území ČR trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin,

•    2/3 základní sazby, pokud tato doba trvá déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,

•    1/3 základní sazby zahraničního stravného, jestliže doba strávená mimo území ČR je 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu. 

[Totéž (dle § 170 odst. 3 věty druhé zákoníku práce za slovem „nebo“) platí, trvá-li doba na pracovní cestě strávená mimo území ČR déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území ČR právo na (tuzemské) stravné (v české měně) podle § 163 nebo § 176 ZP.]

Příklad 1

Zahraniční pracovní cesta do Spolkové republiky Německo trvá 4 dny.

-   1. den stráví zaměstnanec na pracovní cestě 16 hodin, má tedy nárok na 2/3 základní sazby zahraničního stravného (45 euro) čili na 30 euro.

-   2. a 3. den tráví zaměstnanec v SRN, má tedy za oba dny nárok na plnou základní sazbu zahraničního stravného čili na 2 x 45 euro, tedy 90 euro.

-   4. den stráví zaměstnanec na pracovní cestě 11 hodin, má tedy nárok na 1/3 základní sazby zahraničního stravného (45 euro) čili na 15 euro.

Celkem má zaměstnanec nárok na stravné ve výši 135 euro.

Trvá-li doba strávená mimo území ČR méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje. V tomto případě, kdy pobyt v zahraničí trvá méně než 60 minut a zahraniční stravné se neposkytuje, se však doba zmíněného pobytu v zahraničí, počítaná v minutách, přičítá dle § 170 odst. 4 věty druhé zákoníku práce k době rozhodné pro výpočet stravného v české měně (tuzemského stravného). Doby strávené mimo území ČR, které trvají 1 hodinu a déle při více zahraničních pracovních cestách v jednom kalendářním dni, se však pro účely zahraničního stravného sčítají.

Pokud zaměstnanec projíždí v 1 den více státy, výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.

Krácení stravného za bezplatně
poskytnuté jídlo

Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo (na které zaměstnanec nepřispívá a toto jídlo má charakter snídaně, obědu večeře), snižuje se mu stravné za každé bezplatné jídlo až o hodnotu

•    70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby (tj. při zahraniční pracovní cestě trvající aspoň 1 hodinu až 12 hodin včetně za kalendářní den),

•    35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby (tj. při zahraniční pracovní cestě trvající více než 12 až 18 hodin včetně za kalendářní den),

•    25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši plné základní sazby (tj. při zahraniční pracovní cestě trvající více jak 18 hodin v kalendářním dni).

Příklad 2

Zaměstnanec má na pracovní cestě do Německa trvající 4 dny zajištěno ubytování se snídaní.

-   1. den pracovní cesty (v den příjezdu) zaměstnanec snídani v místě ubytování neměl, neboť vyjížděl z ČR. Ke krácení stravného ve výši 30 euro tedy nedochází.

-   2. a 3. den pracovní cesty zaměstnanec dostal snídani, a proto se mu krátí za každý den stravné v plné výši základní sazby (45 euro) o 25 %. Zaměstnanec tak má nárok na 2 x (45 – 11,25) euro čili na 2 x 33,75 euro, tj. celkem na 67,50 euro.

-   4. den pracovní den (v den odjezdu) zaměstnanec dostal snídani, a tak se mu krátí stravné ve výši 1/3 základní sazby (15 euro) o 70 %. Zaměstnanec má proto nárok na 15 – 10,5 euro čili na 4,5 euro.

Celkem má zaměstnanec nárok na 102 euro.

Stravné se podle uvedených pravidel krátí bez ohledu na to, zda jídlo zaměstnanci zajistil bezplatně přímo sám zaměstnavatel nebo někdo jiný (třetí osoba). Pro krácení stravného z důvodu zabezpečení (poskytnutí) určitého jídla (nebo všech tří denních jídel) zaměstnanci bezplatně není rozhodující, zda poskytnuté jídlo zaměstnanci hradil zaměstnavatel, nýbrž to, že na ně zaměstnanec nepřispíval ani sebemenší částkou.

Nižší nebo vyšší stravné, když o tom zaměstnavatel předem rozhodne

S přihlédnutím k podmínkám zahraniční pracovní cesty a způsobu stravování může zaměstnavatel poskytovat stravné snížené, a to ve výši 75 % vyhláškou předepsaných základních sazeb a členům posádek plavidel vnitrozemské plavby pak jen ve výši 50 % základní sazby. K tomuto opatření (snížení stravného o 25 % resp. 50 %) je nutno přistoupit předem, před započtením (nastoupením) pracovní cesty do zahraničí. To platí nejen v případě, určí-li zaměstnavatel základní sazbu zahraničního stravného individuálně pro jednotlivého zaměstnance, ale i v případě, je-li tato sazba určena obecně vnitřním předpisem. Zpětné krácení je nepřípustné.

Naopak zaměstnavatelé státní a veřejné správy mohou sazby stravného navýšit pro vedoucí organizačních složek státu a jejich zástupce a statutární orgány a jejich zástupce, a to až o 15 % základní sazby stravného stanoveného vyhláškou. Naproti tomu zahraniční stravné zaměstnanci zaměstnavatele státní a veřejné správy (jmenovaného v § 109 odst. 3 ZP) vůbec nepřísluší, pokud mu během zahraniční pracovní cesty, která trvá

a)  12 hodin a méně, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,

b)  déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu, a to až do předpokládané plné výše stravného. Podrobnosti ke stanovení a formě zálohy a zúčtování stravného upravuje § 183 a násl. ZP.

Richard W. Fetter