Zahraniční zaměstnanci

český zaměstnavatel

Jaké podmínky platí ve zdravotním pojištění po Brexitu? Má zahraniční zaměstnanec právo na výběr české zdravotní pojišťovny? Kdy může být zaměstnanci ze „třetí země“ vystaven zdravotní pojišťovnu modrý průkaz pojištěnce?

Zaměstnávání zahraničních zaměstnanců českými zaměstnavateli není v posledních letech jevem nijak mimořádným. Z hlediska postupu zaměstnavatele však musíme z pohledu zdravotního pojištění důsledně rozlišovat, zda jsou zaměstnanci:

a)  osoby ze států Evropské unie, případně Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ze Švýcarska a ze Spojeného království nebo

b)  osoby z ostatních, tzv. třetích zemí.

Tato skutečnost má pro českého zaměstnavatele přímé dopady při plnění zákonných povinností ve zdravotním pojištění. U osob ze států uvedených pod písmenem a), na které se vztahuje působnost dále uvedených koordinačních nařízení Evropské unie, budeme v dalším textu uvádět zkratku „stát EU“.

Účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění je rovněž výdělečně činná osoba (tj. zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná) ze země, se kterou má ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení, jejíž součástí je i úprava poskytování věcných dávek. Při provádění těchto smluv se vychází z jejich základního principu, kterým je princip jediného pojištění, a to v zásadě v místě, ve kterém osoby kryté mezinárodními smlouvami vykonávají výdělečnou činnost. Tento princip je určující z hlediska posuzování účasti zmíněných osob ve struktuře pojištění podle českých právních předpisů. V evropských právních předpisech, které ČR po vstupu do EU provádí, je zakotven princip pojištění v zemi, ve které je vykonávána výdělečná činnost. Jestliže tedy taková osoba prokazatelně vykonává na území ČR výdělečnou činnost, má nárok na zařazení mezi české pojištěnce se všemi právy a povinnostmi v oblasti zdravotního pojištění. Takové smlouvy má ČR uzavřené například se Srbskem, Severní Makedonií, Albánií, USA, Tureckem, Tuniskem nebo Sýrií (blíže k těmto smlouvám viz například na www.kancelarzp.cz).

Koordinační nařízení Evropské unie

V souvislosti s pohybem osob v rámci EU a dalších států registrujeme tzv. mezinárodní prvek, což může být například výkon zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti v jiném státě.

V takových případech se pak ve zdravotním pojištění postupuje podle:

•    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a

•    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004

obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012.

Tato nadnárodní právní úprava má přednost před právními předpisy jednotlivých států.

Jak je to s podmínkami platnými po Brexitu?

Protože bylo koncem roku 2020 dosaženo dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií o obchodu a spolupráci, nedošlo od roku 2021 ve zdravotním pojištění z pohledu pojištěnce k zásadním změnám. Dohoda obsahuje i protokol o sociálním zabezpečení, který zahrnuje i pravidla pro zdravotní pojištění a poskytování zdravotních služeb, která prakticky nemění nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, aplikovaná ještě po přechodné období roku 2020. Lze tak konstatovat, že veškeré běžné situace jsou i nadále upraveny stejným způsobem, jakoby Spojené království z EU nevystoupilo.

Pojištění pracovníka ze státu EU v ČR po skončení pracovního poměru nadále také trvá, pokud:

•    je evidován na úřadě práce s nárokem na českou podporu v nezaměstnanosti,

•    čerpá peněžitou pomoc v mateřství,

•    je po skončení výdělečné činnosti nezaopatřeným rodinným příslušníkem českého pojištěnce.

Tato „zvýhodnění“ nemají zaměstnanci nepodléhající režimu koordinačních nařízení Evropské unie (tedy osoby ze „třetích zemí“), jak je dále uvedeno.

Čestné prohlášení

Českému zaměstnavateli doporučuji, aby si nechal od osoby ze státu EU, kterou hodlá zaměstnávat, vystavit dále uvedené čestné prohlášení, ve kterém tato osoba potvrdí, že současně není zaměstnána v jiném státě EU. Pokud by byla osoba současně zaměstnána v některém ze států EU (a nebyla by tak pojištěna v České republice), podléhala by z hlediska příslušnosti k pojištění všem systémům sociálního zabezpečení tohoto státu, což by českému zaměstnavateli prokázala prostřednictvím formuláře A1.

Osoba je povinna informovat příslušnou instituci ve státě výkonu výdělečné činnosti i v místě bydliště o jakékoli změně situace, významné z hlediska příslušnosti, resp. nároku podle nařízení. Za nesplnění této povinnosti může být udělena sankce podle národních právních předpisů.

Právo na výběr zdravotní pojišťovny

Zakládá-li pracovněprávní vztah osoby bez trvalého pobytu na území ČR účast na zdravotním pojištění, považuje se tato osoba za zaměstnance. Na jeho zaměstnavatele se tak vztahují stanovené zákonné povinnosti, zejména oznamování veškerých změn a povinnost odvádět za tohoto zaměstnance pojistné podle zákona.

Protože se takový zaměstnanec stává účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, má – stejně jako osoby s trvalým pobytem na území České republiky – například právo na výběr zdravotní pojišťovny. Jinými slovy platí, že zaměstnavatel nemůže nutit osoby ze zahraničí, aby byly všechny povinně pojištěny u jedné zdravotní pojišťovny.

Každý zahraniční zaměstnanec obdrží od zvolené zdravotní pojišťovny bezplatně průkaz pojištěnce (modrý pro osoby ze státu EU a zelený pro osoby ze „třetích zemí“), a to prostřednictvím zaměstnavatele, který odpovídá za správnost údajů na tomto průkazu.

Při stanovení vyměřovacího základu a výpočtu výše pojistného

se i u zahraničních zaměstnanců řídí čeští zaměstnavatelé legislativou platnou v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Pojistné se za takové zaměstnance poukazuje v Kč v rámci hromadné platby na příslušný účet zaměstnancem zvolené české zdravotní pojišťovny. Pojistné za příslušný kalendářní měsíc je splatné v období od 1. dne do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, kdy je rozhodující datum připsání platby na příslušný účet zdravotní pojišťovny. Pokud není pojistné odvedeno včas nebo ve správné výši, vzniká zaměstnavateli nedoplatek na pojistném včetně penále. V souvislosti s placením pojistného se na zaměstnavatele vztahuje povinnost odevzdávat pravidelně každý měsíc (rovněž v období od 1. dne do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, který obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Do celkového počtu zaměstnanců se tak započítávají i osoby ze států EU i ze „třetích“ zemí, jejichž zaměstnání zakládá účast na zdravotním pojištění – například se jedná o zaměstnání na základě pracovní smlouvy (bez ohledu na výši příjmu), o dohodu o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč nebo o příjmy ze členství ve statutárním orgánu českého zaměstnavatele.

Podmínky započitatelnosti jednotlivých příjmů do vyměřovacího základu se posuzují zejména ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.

Jsou-li zúčtovány příjmy v cizí měně, přepočítává se vyměřovací základ pro odvod pojistného z cizí měny na českou měnu podle podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů. I v případě pracovněprávního vztahu uzavřeného podle cizích právních předpisů musí být z hlediska dosaženého příjmu respektován u zaměstnance například minimální vyměřovací základ.

Nástup zaměstnance do zaměstnání

Při řešení otázky přihlašování zahraničních zaměstnanců doporučuji vycházet z poučení k formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ (k nahlédnutí i ke stažení například na internetové adrese www.vzp.cz), kde je konkrétně definováno použití příslušných kódů při plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem.

Zaměstnanci ze státu EU – kód „E“

Kód „E“ použije zaměstnavatel namísto kódu „P“ pro první přihlášení zaměstnance bez trvalého pobytu, občana státu EU. Do místa vyčleněného pro číslo pojištěnce se uvede pohlaví (M,Z) a datum narození. Má-li zaměstnanec nezaopatřené rodinné příslušníky (manželka, děti – viz dále), upozorní jej zaměstnavatel na povinnost jejich přihlášení ke zdravotnímu pojištění.

Další nástup do zaměstnání – kód „A“

Funkce kódu “A“ spočívá v jeho použití v případech, kdy se tímto kódem zaměstnavatel přihlašuje u zdravotní pojišťovny k platbě pojistného za své zaměstnance – občany státu EU. Kódu „A“ se používá při druhém a dalším nástupu do zaměstnání u zaměstnance ze státu EU. Pouze pro první přihlášení takového zaměstnance se použije kód „E“. Zdravotní pojišťovna pak vygeneruje číslo pojištěnce a při každém dalším přihlášení se pak používá kódu „A“ s již přiděleným číslem pojištěnce.

Zaměstnanci ze států nepodléhajících režimu koordinačních nařízení Evropské unie

Kódu „C“ se používá při prvním přihlášení tohoto zaměstnance. Do místa vyčleněného pro číslo pojištěnce se uvede pohlaví (M, Z) a datum narození.

Odhlášení zaměstnance

Pokud zaměstnanec přihlášený pod kódy „P“ „A“ „E“ nebo „C“ ukončí zaměstnání, použije zaměstnavatel pro tento účel standardně „univerzálního“ kódu „O“. Tímto kódem se oznamuje zdravotní pojišťovně ukončení zaměstnání, ukončení pojištění v České republice, případně přestup pojištěnce k jiné zdravotní pojišťovně.

Nezaopatření rodinní příslušníci

Se zaměstnanci jsou ve všech systémech sociálního zabezpečení státu EU, ve kterém je pojištěn živitel, pojištěni i jejich nezaopatření rodinní příslušníci. Osoby považované za rodinné příslušníky určují předpisy státu bydliště. Pokud tyto předpisy neobsahují definici rodinného příslušníka, vychází se z definice uvedené v článku 1 Nařízení č. 883/2004. V České republice se za rodinného příslušníka považují manžel(ka), nezletilé dítě, zletilé nezaopatřené dítě a registrovaný partner.

Základním předpokladem pro uplatnění odvozeného nároku je nezaopatřenost. Nezaopatřeným rodinným příslušníkem je osoba stanovená nebo uznaná za rodinného příslušníka nebo člena domácnosti právními předpisy členského státu bydliště. Osoba je považována za nezaopatřenou v případě, kdy:

•    sama nevykonává výdělečnou činnost,

•    nepobírá důchod,

•    nepobírá peněžité dávky vyplývající z předcházející činnosti (nemocenské, podpora v nezaměstnanosti).

Osoby z tzv. třetích zemí a právo Evropské unie

Jelikož nelze upírat práva státních příslušníků „třetích zemí“, kteří oprávněně pobývají na území státu EU, byl přijat soubor opatření, jehož záměrem bylo a je lépe začlenit do systémů sociálního zabezpečení státní příslušníky těchto „třetích zemí“, tedy osoby, které oprávněně pobývají na území státu EU, a to udělením souboru jednotných práv, jež by se co nejvíce podobala těm, která požívají občané EU.

Nadnárodní první normou, upravující působnost koordinačních nařízení EU i na osoby ze „třetích zemí“, je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky tzv. třetích zemí, na které se tato nařízení nevztahovala pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

Na osobu ze „třetí země“, zaměstnance českého zaměstnavatele, by se pohlíželo podle koordinačních nařízení Evropské unie například tehdy, kdyby byla osoba poprvé zaměstnána v některém státě EU, například na Slovensku, a poté pak návazně v České republice. V tomto případě by již situace dotyčné osoby nebyla omezena na území jednoho státu EU. Pak by se český zaměstnavatel mohl reálně setkat se situací, kdy je některému například ukrajinskému zaměstnanci „standardně“ vystaven zdravotní pojišťovnou zelený průkaz pojištěnce (viz výše) a jinému pak modrý průkaz. To znamená, že modrý průkaz, určený za této situace i pro zaměstnance ze „třetí země“, by byl ve stejném provedení jako pro občana České republiky s trvalým pobytem na území ČR anebo pro zaměstnance českého zaměstnavatele ze státu EU.

Osoby ze „třetích zemí“ a příslušnost k pojištění

Pokud onemocní v průběhu zaměstnání občan ze „třetí země“, tedy osoba, u které není uplatněn postup ve vazbě na nařízení EU, končí dnem skončení pracovního poměru i jeho účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění bez ohledu na dobu trvání nemoci.

Příklad

Ukrajinský zaměstnanec pracoval na základě pracovní smlouvy na dobu určitou, která skončila dnem 31. 10. 2021. Dne 25. 10. onemocněl a nemoc pokračovala i v měsíci listopadu.

Zaměstnavatel odhlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „O“ dnem skončení pracovního poměru, tedy k datu 31. 10. 2021, současně se vrací zelený průkaz pojištěnce. Počínaje dnem 1. 11. 2021 nemá tento bývalý ukrajinský zaměstnanec na základě již skončeného zaměstnání nárok na poskytování hrazených služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Postup podle koordinačních pravidel EU se nevztahuje ani na tzv. sezónní práce, tedy v situaci, kdy občané ze „třetích zemí“ každý rok přijíždějí do ČR pracovat například v zemědělství, stavebnictví, ve službách apod. Po dobu zaměstnání u českého zaměstnavatele jsou zdravotně pojištěni v ČR, i s tou nezanedbatelnou výhodou, že mohou po celou dobu trvání zaměstnání čerpat v českém zdravotnictví plnou péči.