Základ daně z příjmů FO

daně a účetnictví

Zjištěný základ daně z příjmů fyzických osob se před snížením o nezdanitelné částky a odčitatelné položky musí ještě upravit, tj. snížit či zvýšit o příslušné částky dané zákonem o daních z příjmů.

Základem daně z příjmů fyzických osob je v souladu s § 5 odst. 1 ZDP částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak. Uvedená definice základu daně se vztahuje na příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP a na příjmy z nájmu podle § 9 ZDP. Stanoveno jinak je u příjmů ze závislé činnosti podle § 6, u příjmů z kapitálového majetku podle § 8 a u ostatních z příjmů podle § 10 ZDP. U příjmů ze závislé činnosti nelze uplatnit žádné daňové výdaje, u příjmů z kapitálového majetku lze uplatnit pouze zákonem stanovené výdaje a u ostatních z příjmů lze uplatnit pouze výdaje na jejich dosažení, nikoli na zajištění a udržení.

U příjmů ze samostatné činnosti a u příjmů z nájmu je třeba v situacích stanovených zákonem ještě základ daně za zdaňovací období upravit. Za zdaňovací období se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje v souladu s § 16b ZDP kalendářní rok. To platí i v případě, že poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti vedoucí účetnictví účtují v hospodářském roce.

Pro zjištění základu daně se na straně poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti vedoucích daňovou evidenci,vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Zákon o daních z příjmů v § 7b ukládá poplatníkům s příjmy podle § 7 ZDP povinnost vést údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně a o majetku a dluzích. Poplatník vedoucí daňovou evidenci, který má příjmy a výdaje v cizí měně postupuje při přepočtu cizí měny na českou podle § 38 ZDP. Přepočet cizí měny na českou provede:

•    kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo

•    jednotným kurzem.

Kursem pro přepočet daně je v souladu s § 38 odst. 5 ZDP kurs devizového trhu vyhlášený ČNB.

Jednotným kursem se v souladu s § 38 odst. 7 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí kurz určený průměrem kurzů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou pro poslední den každého započatého kalendářního měsíce zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. V rámci zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nelze použít kurz pro přepočet daně a jednotný kurz současně. Jednotný kurs za příslušné zdaňovací období zveřejňuje Generální finanční ředitelství vždy po uplynutí příslušného roku v pokynu řady D.

Pro zjištění základu daně na straně poplatníků vedoucích účetnictví se v souladu s § 23 odst. 2 písm. a) ZDP vychází z výsledku hospodaření, který se upraví jak stanoví zákon o daních z příjmů. Jedná-li se o úpravy základu daně, poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti a z nájmu musí postupovat zejména podle § 5 a § 23 ZDP.

2.1     Základ daně z příjmů FO

2.1 Přiznání dotace

V roku 2024 požádal zemědělský podnikatel vedoucí účetnictví Státní zemědělský intervenční fond o přiznání dotace, jedná se o nenárokovou dotaci na provoz, podnikatel nevěděl, jakou částku dostane a zdali mu vůbec bude přiznána. O poskytnutí této dotace bylo rozhodnuto až ve 2. čtvrtletí r. 2025, kdy ji poplatník i obdržel. Správce daně požaduje, aby poplatník dotaci zdanil již v r. 2024.

Je postup správce daně správný?

Podá-li žádost o dotaci poplatník vedoucí účetnictví, a je-li na základě podání této žádosti zcela jisté, že dotaci obdrží (např. má právní nárok na poskytnutí dotace nebo smlouvu ze které je zřejmé, že dotaci obdrží), pouze není známa její přesná výše, pak o takové pohledávce účtuje v souladu s § 10 odst. 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Citovaný § 10 odst. 7 vyhlášky stanoví, že položka – Dohadné účty aktivní, obsahuje částky pohledávek stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše. To znamená, že taková pohledávka ovlivní výsledek hospodaření a tím i základ daně z příjmů [nejedná-li se o dotaci od daňové povinnosti osvobozenou v souladu s § 4 odst. 1 písm. r) ZDP].

V případě, že se však jedná o nenárokovou dotaci a poplatníkovi nebylo do konce zdaňovacího období 2024 známo, zda dotaci obdrží a pokud ji obdrží, tak v jaké výši, pak postupuje podle § 3 odst. 1 zákona o účetnictví. Ten stanoví mimo jiné, že účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí; není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. Zákon o účetnictví nestanoví, že bez ohledu na jiné skutečnosti se musí vždy účtovat do stejného účetního období náklady a s nimi související výnosy. Nelze-li zásadu účtovat o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, se kterým časově a věcně souvisí, z objektivních důvodů dodržet, lze účtovat i v účetních obdobích, v nichž byly uvedené skutečnosti zjištěny.

Pokud poplatník v roce podání žádosti nevěděl, zda dotaci vůbec obdrží, nemohl o ni účtovat ve výsledku hospodaření. O takové „podmíněné pohledávce“ mohl účtovat pouze na podrozvahovém účtu nebo ji mohl uvést v příloze k účetní závěrce. Taková pohledávka ve zdaňovacím období, kdy poplatník podal žádost, neovlivní výsledek hospodaření, tedy ani základ daně z příjmů. O poskytnuté dotaci poplatník poté účtuje až v období, kdy bylo rozhodnuto, že ji obdrží, resp. kdy ji již obdržel, čímž ovlivní i základ daně.

Přijaté dotace na straně poplatníků daně z příjmů, kteří nevedou účetnictví, jsou zdanitelným příjmem [nejsou-li od daňové povinnosti osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. r) ZDP], v tom zdaňovacím období, kdy je poplatník obdrží.

2.2 Náhrada ušlého zisku

Podnikatel se soudí s dodavatelem o náhradu ušlého zisku. Otázkou je, kdy má podnikatel vedoucí účetnictví o náhradě účtovat, tj. již v okamžiku podání žaloby nebo až na základě rozhodnutí soudu a jak bude upravovat výsledek hospodaření z hlediska daně z příjmů.

Jak bude podnikatel v dané situaci postipovat?

Podle pokynu Generálního finančního ředitelství D – 59 k § 23 odst. 2 ZDP se pro zjištění základu daně uplatní částky ovlivňující základ daně k rozhodnému datu, kterým je například v návaznosti na vydané rozhodnutí soudu, datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

V případě vymáhání nároku na náhradu ušlého zisku soudní cestou, bude okamžik zaúčtování příslušné pohledávky na účet účtové třídy 3 – Zúčtovací vztahy, doručení rozhodnutí soudu o platnosti tohoto nároku. Uvedená pohledávky se současně zaúčtuje ve prospěch účtové třídy 6 – Výnosy a tím ovlivní i základ daně z příjmů podnikatele. Výsledek hospodaření není třeba v daném případě upravovat.

2.3 Výdaje spojené s opravou nehnutelnosti

Vlastník domu zahájil v roku 2025 jeho pronajímání. Z toho důvodu nechal dům, který koupil již před 3 lety, v r. 2024 opravit. Oprava stála 100 000 Kč. Otázkou je, zda výdaje spojené s opravou zaplacené v roku 2024 může pronajímatel uplatnit do daňových výdajů riku 2025.

Jako má podnikatel správně postupovat?

Výdaje spojené s opravou domu pronajímaného počínaje r. 2025, zaplacené v r. 2024 pronajímatel do daňových výdajů r. 2025 uplatnit nemůže. Předmětné výdaje uplatní pronajímatel do výdajů daňových prostřednictvím odpisů. Zákon o daních z příjmů v § 29 odst. 1 písm. a) ZDPstanoví mimo jiné, že vstupní cenou hmotného majetku se rozumí pořizovací cena, je-li pořízen úplatně. Pro poplatníky fyzické osoby, kteří vkládají do obchodního majetku vlastní koupený hmotný majetek nebo tento koupený majetek začnou pronajímat, zákon dále stanoví, že u nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2, tj. fyzická osoba, pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, je vstupní cenou cena podle písmene d).

U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení. Z výše uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že pronajímatel sečte pořizovací cenu koupené budovy s cenou opravy a zahájí odpisování.

2.4 Uhrazené úroky z prodlení

V roce 2023 podnikatel fyzická osoba přijal zálohu 150 000 Kč. Tento příjem zdanil v daňovém přiznání s tím, že uplatnil paušální výdaje. V roce 2025 na základě soudního rozhodnutí musel podnikatel zálohu vrátit i s úroky z prodlení, protože nesplnil smluvní podmínky. Otázkou je, zda si podnikatel ve smyslu § 5 odst. 6 ZDP může snížit příjmy (základ daně) za rok 2025 o vrácenou částku tj. 150 000 Kč a také o uhrazené úroky z prodlení, když stále uplatňuje paušální výdaje i v roce 2025.

Jak správně postupovat v daném případě?

Podle věty první § 5 odst. 6 ZDPse o příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, sníží příjmy (výnosy) a nebo se zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9 ZDP. V daném případě se jedná o vrácený příjem, jehož vrácení není zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci a pro vrácení existuje právní důvod (o povinnosti vrátit příjem rozhodl soud). Podle tohoto ustanovení se sníží příjem z podnikání v roce 2025, protože v tomto roce byla záloha vrácena. Jedná se o zálohu, která byla v roce 2023 zahrnuta do zdanitelných příjmů z podnikání.

Při zahrnutí zálohy do zdanitelných příjmů v roce 2023 byly uplatněny paušální výdaje z příjmů, v nichž byla zahrnuta i přijatá záloha. Z toho důvodu je třeba dále postupovat podle druhé věty § 5 odst. 6 zákona, která stanoví, že obdobným způsobem (tj. obdobný tomu, jak se upravují příjmy dle věty první § 5 odst. 6) se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Z tohoto ustanovení lze usuzovat, že je třeba zabývat se i otázkou výdajů uplatněných v roce 2023. Je nepochybné, že k příjmům v roce 2023 (tj. k příjmům včetně přijaté zálohy) byly uplatňovány výdaje procentem z příjmů, a tudíž lze přiřadit poměrnou část výdajů i k přijaté záloze. Z uvedeného tedy plyne že v roce 2025 bude nutné snížit výdaje vypočtené z příjmů snížených o vrácenou zálohu, ještě o poměrnou část výdajů připadajících na tuto zálohu.

Uvedené plyne i ze skutečnosti, že by daný postup byl nepochybně stejný v případě, kdyby došlo k vrácení zálohy již v roce 2023. Taková záloha by nebyla v příjmech poplatníka a z tohoto důvodu by se i výdajové paušály vypočítaly z nižších příjmů.

2.5 Shoření zásob

V roku 2024 podnikateli vedoucímu daňovou evidenci shořel sklad zásob. Vyšetřování trvá, zatím nebyla určena příčina, nejde o živelnou pohromu, ani nebyl objeven viník, který by porušil předpisy. Také dosud nebyla vyčíslena konečná škoda na zničených zásobách. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 musí podat do 1. dubna 2025 s tím, že není jasné zda bude šetření ukončeno. Otázkou je, jak má podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů, když výdaje spojené s nákupem shořelých zásob uplatnil do výdajů daňových hned při jejich zaplacení.

Jaký je správný postup v daném případě?

Daňovým výdajem podle § 25 odst. 1 písm. n) ZDP nejsou manka a škody přesahující náhrady s výjimkou škod uvedených v § 24 ZDP. Škodou se podle § 25 odst. 2 ZDP rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen.

Pokud do konce r. 2024, kdy ke škodě došlo podnikateli nebude známo, že nejde o škodu, která by byla způsobena podle potvrzení policie neznámým pachatelem, jsou výdaje spojené s pořízením zničených zásob výdajem daňovým. Pokud by podnikatel v r. 2025 obdržel od policie potvrzení, ze kterého by bylo zřejmé, že se nejedná o škodu způsobenou neznámým pachatelem, zvýší v souladu s § 5 odst. 6 ZDP o hodnotu zničených zásob základ daně v r. 2025.

2.6 Část nevyčerpané ztráty

Ke dni 31. 12. 2023 podnikatelka ukončila živnost s tím, že za r. 2021 má část nevyčerpané ztráty 10 000 Kč. V měsících leden až březen 2024 měla příjmy z nájmu domu podle § 9 ZDP. V květnu dům prodala a protože nesplnila podmínky pro osvobození příjmů z prodeje domu, má ještě v r. 2024 příjmy podle § 10 ZDP. Otázkou je, zda bude moci uplatnit ztrátu z r. 2021, kterou vykázala u příjmů ze živnosti, když živnost již v r. 2024 nevykonávala.

Jaké je řešení dané situace?

Jedná-li se o uplatnění daňové ztráty na straně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, zákon o daních z příjmů v § 5 odst. 3 stanoví mimo jiné, že o daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10, a to po dobu následujících 5 let.

Ztrátu vykázanou u příjmů ze živnosti podle § 7 ZDP za r. 2021 lze odečíst
v r. 2024 od příjmů z nájmu podle § 9 ZDP a od příjmu z prodeje domu, který je příjmem dílčího základu daně podle § 10 ZDP, tj. ostatním příjmem.

2.7 Pohledávky z daňové evidence

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci eviduje jak nedobytné pohledávky za dlužníky uvedenými v § 24 odst. 2 písm. y) zákona, tak i pohledávky, které tyto podmínky nesplňují. Některé pohledávky byly vymáhány soudně, některé nikoliv.

Jakým způsobem lze pohledávky z daňové evidence odepsat?

Jde-li o pohledávky za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y) zákona, pak tyto pohledávky základ daně poplatníka neovlivní. Eviduje-li např. podnikatel vedoucí daňovou evidenci pohledávku z titulu prodeje zboží či služby, tuto pohledávku řádně přihlásil do konkurzního řízení s tím, že obdržel na základě výsledku konkursního řízení např. jen 15 % hodnoty přihlášené pohledávky, zbývajících 85 % hodnoty pohledávky může podnikatel z daňové evidence vyřadit. Tato částka již základ daně podnikatele nezvýší.

Nejedná-li se o pohledávky za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP, do daňových výdajů je odepsat nelze. Vzhledem ke skutečnosti, že vznik pohledávky na straně poplatníka, který vede daňovou evidenci, neovlivnil základ daně z příjmů, není možno evidované pohledávky ani daňově odpisovat. Poplatník, který vede daňovou evidenci, však může z obchodního majetku ve smyslu § 4 odst. 4 ZDPmajetek vyřadit, a tedy vyřadit i pohledávku. V daném případě je však nutno pamatovat, že výdaje spojené s touto pohledávkou po jejím vyřazení z obchodního majetku poplatníka, již nebudou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 odst. 1 zákona. Je tedy třeba základ daně o příslušné výdaje spojené s pohledávkou v souladu s § 5 odst. 6 zákona, v roce vyřazení pohledávky z obchodního majetku, zvýšit.

Další z možností jak odepsat pohledávku, je prominout dlužníkovi jeho dluh. Na straně věřitele, který dluh prominul, a tedy jeho pohledávka zanikla, je třeba pamatovat, že jako daňový výdaj nelze uplatnit výdaje spojené se vznikem předmětné pohledávky. Nejedná se o výdaje na dosažením, zajištění a udržení příjmů podle § 24 odst. 1 zákona. Věřitel musí v daném případě zvýšit základ daně o příslušné výdaje spojené se vznikem pohledávky, a to v souladu s § 5 odst. 6 zákona, v roce kdy dluh dlužníkovi prominul. Dlužníkovi z titulu prominutí dluhu vznikne majetkový prospěch, o který musí zvýšit základ daně podle § 5 odst. 10 písm. a) ZDP.

2.8 Výdaje spojené s nákupem počítače

Začínající lékař vedoucí daňovou evidenci, který otevírá novou ordinaci v lednu 2025, vynaložil zřizovací výdaje, tj. výdaje na nákup počítače v ceně 60 000 Kč, softwaru, aj. ještě před zahájením podnikání, tedy v roce 2024. Otázkou je, zda tyto výdaje bude moci uplatnit do daňových výdajů v roce 2025.

Jak danou situaci řešit?

Začínající lékař doložené výdaje spojené s nákupem počítače v ceně 60 000 Kč, softwaru apod. v r. 2024, zaeviduje v daňové evidenci jako daňový výdaj r. 2025.

2.9 Daňová ztráta

Za zdaňovací období 2024 vykázal podnikatel vyměřenou daňovou ztrátu 40 000 000 Kč.

Jak podikatel daňovou ztrátu odečte od základu daně?

Daňovou ztrátu z r. 2024 může podnikatel odečíst od základu daně za r. 2023 a 2022, do celkové výše 30 000 000 Kč, a to dodatečným daňovým přiznáním. Měl-li poplatník za zdaňovací období 2023 a 2022 kladnou daň, kterou již zaplatil, vznikne mu přeplatek. O vrácení vratitelného přeplatku si může poplatník standardně požádat.

Zbývající část daňové ztráty ve výši 10 000 000 Kč poté odečte od základu daně v následujících 5 letech, to je nejpozději v r. 2029.

2.10 Dílčí základ daně z podnikání

Za rok 2023 podnikatel vykázal ztrátu z podnikání 70 000 Kč. V tomto roce měl příjem ze závislé činnosti 200 000 Kč. V r. 2024 měl dílčí základ daně z podnikání 50 000 Kč, ze závislé činnosti 160 000 Kč, dílčí základ daně z nájmu garáže 10 000 Kč.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Ztrátu 70 000 Kč z r. 2023 nemohl poplatník odečíst od příjmů ze závislé činnosti již v r. 2023 a celou ji musel převést do roků následujících, pokud nevyužil možnosti odečíst ji formou dodatečného daňového přiznání v r. 2022 a 2021. Pokud tak neučinil, může v r. 2024 odečíst ztrátu ve výši 60 000 Kč (tj. pouze od dílčích základů daně z podnikání a z nájmu).

2.11 Úprava výsledku hospodaření

Výsledek hospodaření poplatníka skončil podle účetnictví ztrátou ve výši 80 000 Kč. V nákladech je zaúčtována částka 10 000 Kč na reprezentaci.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podle § 23 ZDP se pro zjištění základu daně u poplatníků, kteří vedou podvojné účetnictví, vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), upraveného jak stanoví zákon o daních z příjmů. Ztráta poplatníka činila podle účetnictví 80 000 Kč, zákon o daních z příjmů v § 25 stanoví, že jako daňový výdaj nelze uznat výdaje na reprezentaci. Z tohoto ustanovení je zřejmé, že z hlediska daně z příjmů musí poplatník provést úpravu výsledku hospodaření, tedy výše ztráty: 80 000 – 10 000 = 70 000 Kč.

Jako odčitatelnou položku podle § 34 ZDP může poplatník uplatnit ztrátu pouze ve výši 70 000 Kč a nikoli ztrátu účetní. Úpravu výsledku hospodaření poplatník provede na tiskopise daňového přiznání, o této úpravě se neúčtuje.

2.12 Záloha na nákup zásob materiálu

Syn podnikatel s příjmy podle § 7 ZDP vedoucí daňovou evidenci, zaplatil koncem roku zálohu na nákup zásob materiálu otci podnikateli, který vede účetnictví. K vyúčtování obchodu došlo až v následujícím roce, kdy podnikatel doplatil otci zbývající část celkové ceny.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

V roce kdy podnikatel zaplatil otci zálohu musel základ daně o zaplacenou zálohu zvýšit. Tento výdaj tedy základ daně ve zdaňovacím období kdy byla záloha zaplacena, neovlivnil (nesnížil).

Na ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) navazuje § 5 odst. 11, který stanoví, že rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je osobou spojenou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu úplaty u finančního leasingu, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10, ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový dluh.

O daňový výdaj se ve výše uvedeném případě bude jednat v následujícím roce, to je v roce kdy došlo k vyúčtování zálohy. Tato částka sníží základ daně následujícího zdaňovacího období, kdy došlo k vyúčtování zálohy.

2.13 Uplatnění úplaty z finančního leasingu do daňových výdajů

V r. 2021 až 2024 vedl podnikatel daňovou evidenci, v r. 2025 bude výdaje uplatňovat paušálem z dosažených příjmů. V r. 2025 podnikatel ukončí finanční leasing automobilu.

Splní podnikatel podmínky pro uplatnění úplaty z finančního leasingu do daňových výdajů?

Podnikatel nesplní podmínku § 24 odst. 4 ZDP, odkoupený automobil po ukončení finančního leasingu nezahrne do obchodního majetku v souladu s § 4 odst. 4 zákona, protože pokud uplatňuje výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, obchodní majetek nemá. Z toho důvodu úplata uplatněná v minulých letech do daňových výdajů v souladu s § 24 odst. 2 písm. h) zákona, nebude výdajem daňovým. Podnikatel musí v r. 2025 základ daně zvýšit o úplatu uplatněnou v minulých letech do daňových výdajů v souladu s § 5 odst. 6 zákona.

Dále bude podnikatel postupovat podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona, tj. veškerou zaplacenou úplatu sečtete s kupní cenou a po zahrnutí automobilu do obchodního majetku (např. v příštím roce pokud přejde na uplatňování skutečných výdajů podle § 24 zákona) zahájí odpisování koupeného automobilu podle § 31 nebo § 32 zákona.

2.14 Předčasně ukončení finančního leasingu

V březnu 2024 podnikatel vedoucí daňovou evidenci, předčasně ukončil finanční leasing osobního automobilu, který si odkoupil. Podmínky dané § 21d a § 24 odst. 5 ZDPnesplnil. Otázkou je, jak má upravit základ daně, tj. zda se do pořizovací ceny zahrne úplata zaplacená do ukončení finančního leasingu.

Jaké je řešení dané situace?

V r. 2024 kdy byl finanční leasing předčasně ukončen, nemůže podnikatel uplatnit žádnou poměrnou část úplaty do daňových výdajů, naopak musí základ daně zvýšit o veškerou úplatu uplatněnou v minulých letech do daňových výdajů v souladu s § 5 odst. 6 zákona, resp. § 23 odst. 3 písm. a) bod 3 zákona.

Dále bude podnikatel postupovat podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona, tj. veškerou zaplacenou úplatu sečtete s kupní cenou a v r. 2024 zahájí daňové odpisování koupeného automobilu, tj. zahájí rovnoměrné nebo zrychlené odpisování podle § 31 nebo 32 zákona.

2.15 Dohoda o narovnání

Mezi fyzickými osobami byla v roce 2022 byla sepsána pachtovní smlouva na pacht pozemku. Pachtýř (nájemce) vede účetnictví. Pachtovné bylo stanoveno pevnou částkou a procentuelní částkou ve vztahu na obrat (5 % z obratu). Propachtovatel a pachtýř se nedohodli na výši procentuální částky a proto v r. 2025 sepsali dohodu o narovnání, že procentuální částka je stanovena následujícím způsobem: za rok 2022 15 000 Kč, za rok 2023 16 000 Kč, za rok 2024 17 000 Kč. Dohadné položky pachtýř na procentuální část pachtovného netvořil.

Je výsledek dané dohody o narovnání (pachtovné) nákladem roku 2025?

Dodatečné daňové přiznání poplatník podávat nebude. Podle stanoviska k § 23 odst. 2 bod 4 písm. g) v pokynu GFŘ D-59, se jedná o náklad r. 2025, kdy byla dohoda o narovnání uzavřena.

2.16 Roční zúčtování

Za prosinec 2024 byla zaměstnanci vyplacena mzda až v únoru 2025.

Může zaměstnavatel provést zaměstnanci za r. 2025 roční zúčtování?

Zaměstnavatel nemůže provést zaměstnanci roční zúčtování za r. 2025, zaměstnanec musí v souladu s § 38g odst. 2 v návaznosti na § 5 odst. 4 ZDP podat daňové přiznání, kam příjmy ze závislé činnosti uvede.

Citovaný § 38g odst. 2 ZDP stanoví mimo jiné, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.

2.17 Zboží pro další prodej

V roku 2024 podnikatel nakoupil zboží pro další prodej. V roku 2025 se rozhodl, že část zboží využije pro osobní spotřebu, a to v pořizovací ceně 300 Kč s tím, že zboží bylo dodavateli uhrazeno již při nákupu.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmu fyzických osob?

Rozhodne-li se podnikatel, že nakoupené zboží využije pro osobní potřebu v roce následujícím po roce, kdy výdaje spojené s pořízením předmětného zboží uplatnil do výdajů daňových, musí v tomto následujícím roce zvýšit příjmy o hodnotu daného zboží v souladu s § 5 odst. 6 ZDP. To v daném případě znamená, že z hlediska daně příjmů zvýší v roku 2025 příjmy o částku 300 Kč.

2.18 Zásoby pro podnikání

Podnikatel v roku 2025 zahájil činnost. Již koncem roku 2024 výhodně koupil zásoby pro podnikání v hodnotě 15 000 Kč a dále v r. 2024 zaplatil různé poplatky vztahující se k zahájení podnikání, včetně výdajů za úspěšně vykonané zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Co podnikatel uplatní do daňových výdajů?

Podnikatel uplatní do daňových výdajů v r. 2025 veškeré doložené výdaje vynaložené již v r. 2024, které se vztahují k jeho podnikatelské činnosti. Jde jak o výdaje spojené s pořízením zásob, tak i o výdaje na různé poplatky vztahující se k zahájení podnikání, včetně výdajů za úspěšně vykonané zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

2.19 Nahrazení dluhu

Podnikatelé provedli narovnání podle občanského zákoníku tak, že původní fakturovaná částka 25 000 Kč, činila po narovnání 20 000 Kč. Otázkou je, jak se toto projeví daňově u dlužníka i u věřitele.

Může podnikatel použít dané ustanovení bez nutnosti zdanění?

Občanský zákoník v § 1903 stanoví mimo jiné, že dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné.

Je-li dosavadní dluh ve výši 25 000 Kč v daném případě nahrazen dluhem novým ve výši 20 000 Kč, znamená to, že věřitel má pohledávku ve výši 20 000 Kč (namísto původní pohledávky ve výši 25 000 Kč) a dlužník dluh ve výši 20 000 Kč (namísto původního dluhu ve výši 25 000 Kč). Rozdíl ve výši 5 000 Kč mezi původním a novým dluhem, na straně věřitele ani dlužníka v daném případě základ daně neovlivní.

2.20 Záloha na nákup zboží

Podnikatel s příjmy podle § 7 zákona, který vede daňovou evidenci, zaplatil v r. 2024 zálohu na nákup zboží společnosti s ručením omezeným, kde je jediným společníkem. K vyúčtování obchodu dojde až v r. 2025, kdy podnikatel doplatí zbývající část celkové ceny.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

V roce 2024, kdy podnikatel zaplatil společnosti s ručením omezeným zálohu, musí základ daně o zaplacenou zálohu zvýšit. Tento výdaj tedy základ daně r. 2024 kdy byla záloha zaplacena, neovlivní.

O předmětnou zálohu bude v souladu s § 5 odst. 11 ZDPsnížen základ daně až v následujícím roce, to je v roce kdy dojde k vyúčtování zálohy.

2.21 Záloha na nájemné za dílnu

Podnikatel fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, je současně jediným společníkem společnosti s ručením omezeným. Podnikatel zaplatil v letošním roce společnosti s ručením omezeným zálohu na nájemné za dílnu na příští rok dopředu na základě nájemní smlouvy. K vyúčtování zálohy dojde v příštím roce.

Bude daná platba daňovým výdajem podnikatele v roce kdy nájemné zaplatil?

Záloha na nájemné hrazená v souladu s nájemní smlouvou, která bude vyúčtována v příštím roce, základ daně letošního roku zvýší. Tento výdaj tedy základ daně v letošním roce, kdy byla záloha zaplacena, nesníží.

V souladu s § 5 odst. 11 se sníží základ daně následujícího zdaňovacího období.

2.22 Nájemné hrazené dopředu

Podnikatel fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, je současně jediným společníkem společnosti s ručením omezeným. Podnikatel zaplatil v r. 2024 společnosti nájemné 180 000 Kč za dílnu na dva roky dopředu na základě nájemní smlouvy (platba nájemného je sjednána v nájemní smlouvě předem).

Bude daná platba daňovým výdajem podnikatele v roce kdy nájemné zaplatil?

Problematiku nájmu řeší ustanovení § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nájemné hrazené v souladu s nájemní smlouvou dopředu, pokud se nejedná o zálohu na nájemné, je daňovým výdajem podnikatele vedoucího daňovou evidenci, v tom zdaňovacím období, kdy ho uhradí, tj. v r. 2024.

Vzhledem ke skutečnosti, že jde o osoby spojené je třeba při stanovení výše nájemného pamatovat na cenu obvyklou v souladu s § 23 odst. 7 zákona.

Ustanovení § 5 odst. 10 písm. b) ZDPse na daný případ nevztahuje, nejde o zálohu placenou spojené osobě.

2.2     Úpravy při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví

Přechází-li poplatník fyzická osoba s příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu z vedení daňové evidence, resp. evidence příjmů a výdajů, na vedení účetnictví musí upravit základ daně ve zdaňovacím obdobím, ve které zahájí vedení účetnictví. Z hlediska daně z příjmů musí poplatník postupovat podle přílohy č. 3 k zákonu o daních z příjmů. Z hlediska účetních předpisů se postupuje podle § 61b vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 3 k zákonu stanoví mimo jiné, že při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví, je v návaznosti na účetní předpisy postup pro účely zákona tento:

1. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.

2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

3. Obdobně se postupuje při přechodu z evidence příjmů a výdajů na vedení účetnictví na straně poplatníků s příjmy podle § 9 zákona.

Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou dluhu hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.

Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, nezvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, jedná-li se o pohledávky, které v době vedení daňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y).

Pohledávky uvedené v § 24 odst. 2 písm. y) ZDPjsou pohledávky za dlužníkem:

•    u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,

•    který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení,

•    který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,

•    který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),

•    na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby,

•    jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce,

•    který je v preventivní restrukturalizaci, pokud je pohledávka přímo dotčena restrukturalizačním plánem a zanikla prominutím dluhu podle účinného restrukturalizačního plánu.

Při stanovení základu daně za zdaňovací období, ve kterém poplatník vede daňovou evidenci a za zdaňovací období, ve kterém zahájí vedení účetnictví, se postupuje podle následujících zásad:

–   úprava základu daně z příjmů podle přílohy č. 3 se vždy provádí ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník zahájí vedení účetnictví,

–   ve zdaňovacím období, kdy poplatník vede daňovou evidenci se vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji jak stanoví § 5 a § 23, ZDP, resp. úprava základu daně podle přílohy č. 3 se v tomto zdaňovacím období neprovádí,

–   základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem,

–   základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

2.23 Pohledávka a základ daně

Dne 1. ledna 2025 podnikatel vedoucí daňovou evidenci přešel na vedení účetnictví. V daňové evidenci má vlastní fakturu, tj. pohledávku z titulu poskytnuté služby, kterou odběratel – dlužník, nezaplatil s tím, že na dlužníka byla uplatněna veřejná dražba, na základě které však podnikatel nic neobdržel.

Musí podnikatel o hodnotu této pohledávky při přechodu na vedení účetnictví základ daně zvýšit?

Podnikatel základ daně o hodnotu uvedené pohledávky zvyšovat nebude. Příloha č. 3 k zákonu o daních z příjmů stanoví mimo jiné, že základ daně se nezvýší o hodnotu pohledávek, jedná-li se o pohledávky, které v době vedení daňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y). V daném případě jde o pohledávku uvedenou v § 24 odst. 2 písm. y) bod 5 ZDP.

2.24 Záloha na služby

Koncem loňského roku podnikatel vedoucí daňovou evidenci přijal zálohu na služby ve výši 3 000 Kč. V letošním roce, kdy přešel na vedení účetnictví, vystavil fakturu za služby na celkovou částku 5 000 Kč s tím, že odběratel doplatí zbývající část ve výši 2 000 Kč.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podnikatel zaevidoval v daňové evidenci přijatou zálohu na služby 3 000 Kč do zdanitelných příjmů. V roce, kdy přešel na vedení účetnictví, sníží základ daně o částku 3 000 Kč.

Do výnosů zaúčtuje vystavenou fakturu za služby v celkové výši 5 000 Kč s tím, že rozdíl ve výši 2 000 Kč mu odběratel uhradí.

2.25 Předem zaplacené nájemné

V roce 2024 si podnikatel, kdy vede daňovou evidenci, najal k podnikání nemovitou věc a při podpisu nájemní smlouvy uhradil dopředu nájemné na 3 roky. Nejedná se o zálohu na nájemné, ale o předem zaplacené nájemné za sjednanou dobu nájmu. Otázkou je, zda může uplatnit celou částku dopředu zaplaceného nájemného jako daňový výdaj v roce zaplacení a zda má dopředu zaplacené nájemné nějaký dopad do úprav základu daně, když od rolu 2025 přejde na vedení účetnictví.

Jak postupovat v dané situaci?

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci, může do daňových výdajů uplatnit pouze zaplacené nájemné, a to i v případě, že bude zaplaceno dopředu.

Vzhledem ke skutečnosti, že podnikatel uplatnil veškeré zaplacené nájemné do výdajů daňových v r. 2024, v r. 2025 kdy zahájí vedení účetnictví, již základ daně upravovat nebude, ani o předplaceném nájemném nemusí účtovat (účetní předpisy mu tuto povinnost nestanoví).

2.26 Daňová evidence a vedení účetnictví

Koncem r. 2024 podnikatel vedoucí daňovou evidenci přijal za nájem dílny společnosti s ručením omezeným, kde je jediným společníkem 90 000 Kč na 3 roky dopředu.

Jak bude podnikatel postupovat, když od r. 2025 přechází na vedení účetnictví?

Nájemné přijaté ve zdaňovacím obdobím, kdy podnikatel vedl daňovou evidenci bylo zdanitelným příjmem tohoto zdaňovacího období. V daném případě je třeba pouze pamatovat na cenu obvyklou v souladu s § 23 odst. 7 zákona.

V následujícím roce, kdy podnikatel přejde na vedení účetnictví, o přijatém nájemném nemusí účtovat.

Pokud by se rozhodl a o přijatém nájemném dopředu účtoval, po 3 následující roky by uplatňoval do výnosů ročně částku 30 000 Kč, jako časově rozlišené přijaté nájemné, jednalo by se o výnos nedaňový podle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP (příjmy se nezdaňují dvakrát) a podnikatel by musel po dobu 3 let snižovat výsledek hospodaření o částku 30 000 Kč.

2.3     Úpravy při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci

Přechází-li poplatník fyzická osoba s příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu z vedení účetnictví na vedení daňové evidence, resp. evidenci příjmů a výdajů má-li příjmy z nájmu, musí upravit základ daně ve zdaňovacím obdobím, ve které zahájí vedenídaňové evidence, resp. evidence příjmů a výdajů. V tomto případě bude poplatník z hlediska daně z příjmů postupovat podle přílohy č. 2 ZDP. Účetní předpisy žádný zvláštní postup pro tento přechod nestanoví. Uvedená příloha 2 ZDP stanoví, že:

1. Pohledávky a dluhy za kalendářní (hospodářský) rok, v němž poplatník vedl účetnictví, se vyloučí ze základu daně kalendářního roku, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence a to:

–   dluhy zvýší základ daně (tytéž výdaje nelze uplatnit dvakrát),

–   pohledávky sníží základ daně (tytéž příjmy se nezdaňují dvakrát).

     Tento postup se nevztahuje na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo se nezahrnují do základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

2. Stav zásob a cenin za kalendářní (hospodářský) rok, ve kterém poplatník vedl účetnictví, sníží základ daně z příjmů v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence.

3. Zůstatky účtů časového rozlišení v aktivech rozvahy a poskytnuté zálohy, s výjimkou úplaty u finančního leasingu a s výjimkou záloh na pořízení hmotného majetku vymezeného v § 26, základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží.

     Zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech rozvahy a přijaté zálohy základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší.

     Zůstatky účtů opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona o rezervách základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší.

     Zůstatky dohadných účtů pasivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší.

     Zůstatky dohadných účtů aktivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží.

4. Obdobně se postupuje při přechodu z vedení účetnictví na evidenci příjmů a výdajů na straně poplatníků s příjmy z nájmu podle § 9 zákona.

Podle výše uvedeného bodu 3 se základ daně v období, kdy poplatník zahájí vedení daňové evidence

a)  sníží o:

–   příjmy příštích období (např. u pronajímatele nájemné přijaté v následujících období),

–   náklady příštích období (např. u nájemce nájemné zaplacené v předcházejícím období)

–   dohadné účty aktivní (např. přeplatek na energii, plyn, vytápění) a 

–   poskytnuté zálohy,

b)  zvýší o:

–   výnosy příštích období (např. u pronajímatele nájemné přijaté v předcházejícím období),

–   výdaje příštích období (např. u nájemce nájemné zaplacené v následujícím období),

–   dohadné účty pasivní (např. nedoplatek za energii, plyn, vytápění) a 

–   opravné položky k pohledávkám, vytvořené podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,

–   přijaté zálohy.

Výše uvedená úprava základu daně z příjmů se vždy provádí ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, případně evidence příjmů a výdajů jde-li o příjmy z nájmu.

2.27 Záloha na nákup zásob

Podnikatel vedoucí účetnictví v loňském roce poskytl zálohu na nákup zásob ve výši 22 000 Kč. K vyúčtování došlo v letošním roce, kdy podnikatel dodavateli doplatil 5 000 Kč. V letošním roce podnikatel přešel z vedení účetnictví na vedení daňové evidence.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podnikatel v loňském roce neměl zaplacenou zálohu v nákladech, protože do konce loňského roku nedošlo k jejímu vyúčtování. V letošním roce, kdy již povede daňovou evidenci, sníží základ daně o zálohu poskytnutou v minulém roce, tj. sníží základ daně o 22 000 Kč.

Dále zaeviduje do výdajů zaplacený doplatek ve výši 5 000 Kč, a to v okamžiku jeho zaplacení. Celkově uplatní podnikatel do výdajů 27 000 Kč.

2.28 Přechod na daňovou evidenci

Podnikatel vedoucí účetnictví, hodlá přejít v letošním roce na daňovou evidenci. Základ daně bude cca 400 000 Kč. Hodnota pohledávek a zásob činí 800 000 Kč, dluhy jsou 80 000 Kč. Podnikateli tak vznikne daňová ztráta, kterou bude uplatňovat 5 let.

Je postup podnikatele správný?

Z hlediska daně z příjmů je uvedený postup podnikatele v rozporu s přílohou č. 2 k zákonu o daních z příjmů. Citovaná příloha stanoví mimo jiné, že při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci, je v návaznosti na účetní předpisy postup pro účely zákona tento:

–   dluhy zvýší základ daně,

–   pohledávky sníží základ daně,

–   zásoby sníží základ daně,

a to v kalendářním roce, ve kterém poplatník vede daňovou evidenci.

Příloha č. 2 stanoví, že jde o úpravu základu daně, nikoli tedy o příjmy a výdaje. Pokud bude základ daně podnikatele 400 000 Kč, nemůže ho snížit o 800 000 Kč (tj. o hodnotu pohledávek a zásob), ale pouze o částku 400 000 Kč. V daném případě lze podnikateli doporučit aby z vedení účetnictví na vedení daňové evidence nepřecházel.

2.29 Dluh za materiál

V roku 2024 vedl podnikatel účetnictví a od roku 2025 zahájí vedení daňové evidence. Na účtu 321 měl dluh za materiál ve výši 6 000 Kč, který zaplatí v roku 2025, na účtu 311 pohledávky ve výši 8 000 Kč, které mu budou proplaceny v rolu 2025, na účtu 112 zásoby materiálu ve výši 40 000 Kč a na účtu 324 přijatou zálohu na dohodnuté práce ve výši 19 000 Kč.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Ve zdaňovacím období r. 2024, ve kterém podnikatel vedl účetnictví, se základ daně podle přílohy č. 2 upravovat nebude. Příloha č. 2 stanoví, že se upraví až základ daně kalendářního roku, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence.

V r. 2025, kdy podnikatel zahájí vedení daňové evidence:

–   dluh ve výši 6 000 Kč zvýší základ daně (při zaplacení bude částka 6 000 Kč v daňové evidenci evidována jako daňový výdaj),

–   pohledávky ve výši 8 000 Kč základ daně sníží (při úhradě dlužníkem bude částka 8 000 Kč v daňové evidenci evidována jako zdanitelný příjem),

–   zásoby materiálu ve výši 40 000 Kč základ daně sníží (tímto způsobem podnikatel uplatní do daňových výdajů výdaje spojené s pořízením zásob, které zaplatil a které do konce loňského roku, kdy vedl účetnictví, nemohl v souladu s platnými předpisy pro účetnictví, do nákladů uplatnit),

–   přijatá záloha na budoucí práce ve výši 19 000 Kč, která je dluhem poplatníka, základ daně zvýší.

Základem daně r. 2024, kdy podnikatel vedl účetnictví, bude výsledek hospodaření zjištěný na základě vedení účetnictví, upravený případně podle § 23 ZDP. Při přechodu na daňovou evidenci se z hlediska daně z příjmů upravuje až základ daně následujícího zdaňovacího období, tj. v daném případě období r. 2025, kdy podnikatel zahájí vedení daňové evidence.

2.30 Záloha na prodej zboží

Podnikatel vedoucí účetnictví v loňském roce přijal zálohu na prodej zboží ve výši 11 000 Kč. K vyúčtování došlo v letošním roce, kdy podnikatel od odběratele dostal doplatek 4 000 Kč. V letošním roce podnikatel přešel z vedení účetnictví na vedení daňové evidence.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podnikatel v loňském roce neměl přijatou zálohu ve výnosech, protože do konce loňského roku nedošlo k jejímu vyúčtování. V letošním roce kdy již povede daňovou evidenci, zvýší základ daně o zálohu přijatou v loňském roce, tj. zvýší základ daně o 11 000 Kč.

Dále zaeviduje do příjmů přijatý doplatek ve výši 4 000 Kč, a to v okamžiku jeho přijetí. Celkově podnikatel uplatní do zdanitelných příjmů částku 15 000 Kč.

Řešení č. 2.1 až 2.30 zpracovala Ing. Eva Sedláková (X/2024)