Základní vzdělávání – novela vyhlášky
Vyhláška č. 250/2022 Sb. mění vyhlášku č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři a vyhlášku č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Novelizace se týká nastavení systému jazykové podpory ve středních školách a úpravy systému jazykové podpory v základních školách. Jaký bude nový systém jazykové podpory?
V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace se skokově zvýšil a postupně se ještě zvýší počet cizinců v českých školách. Velká část cizinců z Ukrajiny nastoupila do škol v září 2022. Školám je potřeba co nejvíce usnadnit integraci těchto žáků do vzdělávání a předejít v případě středních škol předčasným odchodům ze vzdělávání, aby měli odpovídající kvalifikaci pro vstup na pracovní trh nebo mohli pokračovat v dalším studiu. Jedná se o významné preventivní opatření z hlediska sociálního vyloučení a kriminality.
Novela vyhlášky zavádí systém jazykové podpory českého jazyka ve středních školách. Síť určených škol bude vytvářet krajský úřad tak, aby byla zajištěna dostupnost jazykové přípravy cizinců. Výuka bude specificky zaměřena na potřeby studijních oborů žáků tak, aby se seznámili se základy odborné terminologie.
U základních škol byly provedeny úpravy jazykové přípravy, aby byla zajištěna mnohem větší dostupnost a zvýšila se efektivita jazykové přípravy.
Financování jazykové přípravy v základních i středních školách
bude zajištěno z krajské rezervy, která bude za tímto účelem navýšena. Zvýšené náklady na zajištění jazykové přípravy cizinců v roce 2022 byly na základě v té době dostupných dat vyčísleny v materiálu MŠMT týkajícího se požadavků na navýšení rozpočtu kapitoly MŠMT v souvislosti s ukrajinskou migrací, který byl schválený vládou.
Předmětem našeho zájmu je novela vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Právní úprava obsažená v této novele bezprostředně navazuje na novelu této vyhlášky, která nabyla účinnosti před rokem, 1. září 2021. Jednalo se o vyhlášku č. 271/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Proto si připomeneme tuto úpravu v jejím celku.
Platnost vyhlášky č. 250/2022 Sb. je stanovena na dobu 1. roku shodně jako novela zákona č. 67/2022 Sb. Jedná se o dočasné řešení přizpůsobené na míru aktuální migrační krizi. V průběhu školního roku 2022/2023 bude MŠMT průběžně vyhodnocovat situaci a případně podle okolností bude zvažovat vhodnou podobu trvalého řešení.
Vyhláška č. 48/2005 Sb. obecně
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo dne 18. ledna 2005 s platností ode dne 25. ledna 2005 vyhlášku č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky (dále jen „vyhláška“). Vyhláška provádí ustanovení § 19, § 20 odst. 7, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 6, § 31 odst. 1, § 38 odst. 7 a § 56 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“).
Vyhláška podrobněji rozpracovává otázky organizace vyučování v základních školách.
Vyhláška sama prošla za dobu své platnosti celkem osmi novelami, poslední dvě novely byly provedeny vyhláškou č. 271/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. září 2021 a vyhláškou č. 250/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. září 2022. Jejich společným posláním bylo provést a zlepšit právní úpravu vzdělávání cizinců.
Ministerstvo školství vyhláškou č. 271/2021 Sb. upravilo
pravidla pro organizaci jazykové přípravy cizinců v mateřských a základních školách tak, aby odpovídala novým požadavkům a bylo možné zajistit její efektivní financování.
Ustanovení týkající se vzdělávání cizinců ve školách, neboť ve vyhlášce č. 48/2005 Sb. byla obsažena právní úprava v nezměněné podobě od vzniku této vyhlášky. Počty žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka, kteří jsou vzděláváni v základních školách, jsou však v současné době několikanásobně vyšší než při vzniku této vyhlášky v roce 2004. Bylo proto třeba na tuto situaci reagovat a nastavit efektivní systémovou jazykovou podporu pro tyto žáky.
Česká republika se totiž nachází z hlediska počtu dětí a žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka ve zcela jiné situaci, než tomu bylo při vzniku školského zákona v roce 2004. Počty cizinců narůstají na všech úrovních vzdělávání a očekává se, že tento trend bude v následujících letech pokračovat. Z toho důvodu je potřeba zajistit rovné příležitosti ke vzdělávání všem žákům a eliminovat počty žáků, kteří vzdělávací systém opouštějí předčasně.
Z těch všech důvodů provedla vyhláška č. 271/2021 Sb. změny, jak ve vyhlášce č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, tak ve vyhlášce č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.
Jazyková podpora pro cizince v povinném předškolním vzdělávání má velký význam pro budoucí začlenění do povinné školní docházky a je mnohem efektivnější a méně finančně náročná než v případě, že bude zahájena až při nástupu do základní školy. Jedná se o významné preventivní opatření proti budoucí školní neúspěšnosti.
V základním vzdělávání je žádoucí, aby se cizinci po příchodu do českého vzdělávacího systému nejprve intenzivně věnovali výuce českého jazyka, a až poté mohli být plnohodnotně integrováni do běžné třídy. Jazykovou přípravu pro žáky-cizince je nutné organizovat v dopoledních hodinách a uvolnit je pro tuto výuku část.
VZDĚLÁVÁNÍ VE SKUPINÁCH PRO JAZYKOVOU PŘÍPRAVU – Až do 31. srpna 2021 ustanovení § 10 vyhlášky stanovilo, že krajský úřad stanoví školy, které mají zajišťovat bezplatnou jazykovou přípravu žáků přizpůsobenou potřebám dětí, které jsou cizinci a plní povinnou školní docházku na území ČR. Do konce roku 2011 platilo toto právo výslovně jen pro děti osob se státní příslušností jiného členského státu EU. V důsledku novely školského zákona však bylo toto právo rozšířeno na všechny děti cizinců pobývajících na území ČR. Do tříd pro jazykovou přípravu se žáci zařazovali průběžně v závislosti na začátku jejich pobytu v ČR. Vyhláška stanovila povinnost ředitelům škol informovat zákonné zástupce dětí cizinců o těchto třídách a možnostech docházky do nich. Na zákonných zástupcích pak bylo ponecháno rozhodnutí, zda využijí možnosti jazykové přípravy. Zařazení žáka do třídy pro jazykovou přípravu nebylo rozhodnutím podle správního řádu, ale lhůta pro rozhodnutí o zařazení byla stanovena stejná, jakou používá správní řád (30 dnů od podání žádosti).
Ustanovení § 10 nyní nese název „Určená škola“ a je oproti původnímu obsáhlejší, obsahuje celkem sedm odstavců. Určenou školou je ve smyslu tohoto ustanovení škola, která je na seznamu škol určených k poskytování jazykové přípravy a poskytuje bezplatnou přípravu k začlenění do základního vzdělávání zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobená potřebám žáků cizinců, kteří plní povinnou školní docházku, tedy tzv. jazykovou přípravu.
Školy, ve kterých se poskytuje jazyková příprava, určuje krajský úřad. Vyhláška stanovuje, že určenou školou se stane škola, ve které alespoň 5 % žáků z celkového počtu žáků jsou cizinci. Krajskému úřadu se dává možnost určit namísto této školy jinou školu pouze tehdy, pokud tato jiná škola má vytvořeny vhodnější podmínky pro jazykovou přípravu nebo má dlouhodobé zkušenosti s jazykovou přípravou (ale v konkrétním školním roce např. nemá dostatečný počet cizinců). V takovém případě se tedy ve prospěch žáků cizinců určí i ta škola, která nesplňuje podmínku alespoň 5 % žáků cizinců. Dále může krajský úřad určit i školu, která nesplňuje podmínku alespoň 5 % žáků cizinců, pokud na území obce s rozšířenou působností není určena k jazykové přípravě žádná škola. Krajský úřad k takovému určení však potřebuje souhlas zřizovatele této školy.
Krajský úřad zveřejňuje seznam určených škol. Jakmile se škola stane určenou školou např. v průběhu školního roku, krajský úřad ji na seznam doplní. Pro lepší orientaci krajský úřad v seznamu uvede i doplňující informace – o tom, že škola se specializuje např. na žáky prvního stupně (např. z toho důvodu, že letos jsou všichni cizinci ve škole zejména na 1. stupni) nebo na žáky slovanských jazyků. Tyto informace se mohou v průběhu času měnit a je tedy třeba, aby seznam byl aktuální. Důležité to bude zejména pro žáky cizince z neurčených škol, kteří si budou moci případně vybrat, v jaké škole budou chtít jazykovou přípravu absolvovat.
Ustanovení § 11 původně stanovilo, že nejvyšší počet žáků ve třídě pro jazykovou přípravu je 10 a že ustanovení vyhlášky o nejnižším počtu žáků ve třídě se na třídu pro jazykovou přípravu nevztahují a počty tříd pro jazykovou přípravu a počty v nich vzdělávaných žáků se do počtu tříd a žáků stanovených vyhláškou nezapočítávají a že celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 70 vyučovacích hodin po dobu nejvýše 6 měsíců školního vyučování po sobě jdoucích.
Počty žáků a délka jazykové přípravy byly stanoveny na základě zkušeností se vzděláváním azylantů v ČR. Na tyto počty se nevztahuje ustanovení § 4 vyhlášky o minimálních a maximálních počtech žáků a právě tak na ně nelze vztáhnout ustanovení § 23 odst. 4 a 5 ŠZ o výjimkách z počtu žáků.
Nyní nese ustanovení § 11 vyhlášky název „Zařazení žáka do skupiny po jazykovou přípravu“. Podle nové právní úpravy platí, že ředitel určené školy zařadí do skupiny pro jazykovou přípravu žáka cizince, který plní povinnou školní docházku ve škole na území České republiky nejvýše 12 měsíců před podáním žádosti a že žák se zařazuje do skupiny pro jazykovou přípravu na základě žádosti zákonného zástupce. Součástí žádosti zákonného zástupce žáka je sdělení, zda se žák bude účastnit jazykové přípravy osobně, nebo distančním způsobem.
Ředitel určené školy má také povinnost zařadit žáka do skupiny pro jazykovou přípravu, a to nejpozději do 30 dnů od podání žádosti. Dále také platí, že žák určené školy se účastní jazykové přípravy přednostně osobně v této určené škole. Pokud není možný vznik skupiny pro jazykovou přípravu s osobní účastí nebo je to pro žáka vhodnější, žák se může účastnit jazykové přípravy distančně v této škole nebo osobně nebo distančně v jiné určené škole, kterou zvolí jeho zákonný zástupce, pokud je tato škola ve stejném kraji jako škola, ve které žák plní povinnou školní docházku. Pouze žák školy, která není určenou školou, se může účastnit jazykové přípravy osobně nebo distančně v určené škole, kterou zvolí jeho zákonný zástupce. Zvolit lze pouze určenou školu, která je ve stejném kraji jako žákova škola.
Z uvedeného tedy vyplývá, že nárok na poskytování jazykové přípravy, a tedy na zařazení do skupiny pro jazykovou přípravu, mají pouze žáci cizinci, kteří na území České republiky plní povinnou školní docházku max. 12 měsíců před podáním žádosti. U nich se automaticky předpokládá, že jejich znalost češtiny je nedostatečná a potřebují jazykovou přípravu.
Nové ustanovení § 11a vyhlášky nese název „Skupina pro jazykovou přípravu“ a bezprostředně navazuje na ustanovení § 11 vyhlášky. Podle tohoto ustanovení platí, že ředitel určené školy zřizuje skupinu nebo skupiny pro jazykovou přípravu a že ředitel školy, ve které žák plní povinnou školní docházku, vyrozumí zákonného zástupce žáka do 1 týdne po přijetí žáka do školy o možnosti jazykové přípravy a o organizaci tohoto vzdělávání.
Skupiny pro jazykovou přípravu ředitel určené školy zřizuje zvlášť pro žáky, kteří se jazykové přípravy účastní osobně, a zvlášť pro žáky, kteří se jazykové přípravy účastní distančním způsobem. Skupina pro jazykovou přípravu má nejméně 1 a nejvýše 10 žáků, s výjimkou první skupiny pro jazykovou přípravu s daným způsobem vzdělávání, která má nejméně 2 a nejvýše 10 žáků. Další skupinu pro jazykovou přípravu s daným způsobem vzdělávání podle odstavce 3 lze zřídit, pokud je do každé dosavadní skupiny zařazeno 10 žáků.
Nakonec může ředitel určené školy zařadit na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory žáka zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu i jiné žáky, než žáky určené školy, a to i do vyššího počtu než 10 žáků, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy žáků.
Ustanovení stanoví počty žáků ve skupině pro jazykovou přípravu, rozsah, obsah a organizace jazykové přípravy ve školách. Ve skupině pro jazykovou přípravu je 2 až 10 žáků a platí, že další skupinu je možné zřídit pouze tehdy, pokud jsou dosavadní skupiny naplněny na maximum. Tedy jakmile bude v základní škole např. 12 žáků, kterým má být poskytována jazyková příprava, ředitel vytvoří dvě skupiny. Počet žáků v každé skupině je pak na rozhodnutí ředitele, třetí skupinu však bude moci vytvořit pouze tehdy, pokud obě stávající skupiny budou naplněny na 10 žáků. Skupiny jsou zvlášť pro žáky vzdělávající se osobně a zvlášť pro žáky vzdělávající se distančním způsobem.
Pro praxi je důležité, že do skupiny mohou být zařazeni na základě posouzení potřebnosti také jiní žáci (zejména cizinci, kteří v ČR plní povinnou školní docházku již delší dobu a také žáci s českým občanstvím, kteří mají s ohledem na dlouhodobý pobyt v zahraničí prokazatelně obdobné integrační potřeby jako žáci-cizinci). Tyto žáky lze do skupiny zařadit i do vyššího počtu než 10 žáků, pokud to není na újmu kvality poskytované jazykové přípravy.
Poslední nově vložené ustanovení § 11b vyhlášky nese název „Organizace jazykové přípravy“. Podle tohoto ustanovení platí, že celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 100 hodin a nejvíce 200 hodin po dobu nejvýše 10 měsíců výuky. Délku jazykové přípravy určí ředitel školy, ve které se žák bude účastnit jazykové přípravy, podle znalostí žáka ověřených před zahájením jazykové přípravy.
Délku jazykové přípravy lze v odůvodněných případech opakovaně prodloužit až do nejvyšší celkové délky jazykové přípravy 200 hodin. Jazyková příprava probíhá v době vyučování. Žák je z vyučování, které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn. Je-li to pro dané žáky z hlediska jejich vzdělávání vhodnější, může se souhlasem zákonných zástupců všech žáků ve skupině pro jazykovou přípravu jazyková příprava probíhat mimo vyučování. Škola také zajistí žákovi ve škole přístup k informačním technologiím pro účast na jazykové přípravě konané distančním způsobem. Nakonec se absolvování jazykové přípravy zaznamenává do dokumentace školy, v níž žák plní povinnou školní docházku.
Rozsah jazykové přípravy je 100 až 200 hodin, přičemž u každého žáka cizince určí rozsah ředitel školy, ve které se žák bude účastnit jazykové přípravy podle vstupního testu. MŠMT k obsahu jazykové přípravy vydá metodický materiál. Žáci se jazykové přípravy účastní v době vyučování a automaticky jsou z té výuky, kterou zameškají z důvodu účasti na jazykové přípravě, uvolněni.
Z toho pak plyne, že žáka nelze hodnotit za výuku, kterou takto zameškal. S tím souvisí i povinnost školy zajistit žákovi, který se jazykové přípravy účastní distančním způsobem, příslušné technické vybavení a samozřejmě i dohled. Žák tedy nemůže být bez dohledu v době, kdy se účastní jazykové přípravy. Je-li to pro dané žáky z hlediska jejich vzdělávání vhodnější a vytvoří-li společně skupinu pro jazykovou přípravu, může jazyková příprava probíhat se souhlasem zákonných zástupců žáků po vyučování.
Škola, ve které žák plní povinnou školní docházku, a určená škola vzájemně spolupracují a poskytují si informace o průběhu a výsledcích jazykové přípravy žáka. Na tom, že určená škola vydá žákovi osvědčení o absolvování jazykové přípravy a že její absolvování se zaznamenává do dokumentace školy, se nic nemění.
K novele č. 250/2022 Sb.
Z výše uvedeného vyplývá, že jazyková příprava je v základním vzdělávání poskytována v krajem určených školách. Jedná se o školy zřízené územně samosprávným celkem a jsou určeny pro jazykovou přípravu zpravidla tehdy, pokud mají minimálně 5 % cizinců ve škole nebo jsou určeny jako jediné v rámci území obce s rozšířenou působností. Ve školním roce 2021/2022 je přechodným ustanovením stanoveno, že se ještě tato stanovená kritéria nemusí uplatnit (s ohledem na náběh systému a postupné budování sítě určených škol). Alespoň jedna škola v rámci kraje musí nabízet jazykovou přípravu také distanční formou. Velikost skupiny pro jazykovou přípravu je 2–10 žáků a nová skupina vznikne až při 11 žácích. Nárok na jazykovou přípravu mají cizinci, kteří plní povinnou školní docházku v ČR maximálně 12 měsíců (ve školním roce 2021/2022 je to 24 měsíců). Jazykové přípravy se účastní společně žáci 1. a 2. stupně ZŠ, pokud je v dané škole pouze jedna skupina.
Čím méně je jazyková příprava dostupná z hlediska vzdálenosti ke kmenové škole, tím více žáků z této podpory s ohledem na dobrovolnost zcela vypadává a zátěž zůstává na kmenové škole žáka, případně je někdy jazyková příprava řešena v rámci podpůrných opatření dle § 16 školského zákona, což není žádoucí ze systémového hlediska. Distanční výuka není využívána v takové míře, jak se původně předpokládalo. Od počátku bylo distanční vzdělávání pokládáno za krajní možnost a preferovala se prezenční forma výuky. Ideální je vždy situace, kdy je jazyková podpora poskytována přímo v kmenové škole žáka, toto však s ohledem na nedostatek kvalifikovaných vyučujících a finanční náročnost není reálné plošně zajistit. Navržená úprava je určitým kompromisem mezi dostupností a finanční náročností.
Předmětem úprav provedených vyhláškou č. 250/2022 Sb. je snaha zajistit přiměřenou dostupnost jazykové přípravy – nově je stanoveno, že škola se může stát školou určenou, pokud má alespoň 5 cizinců s nárokem na podporu dle § 10 odst. 1 vyhlášky (cizinec plnící povinnou školní docházku na území ČR maximálně 12 měsíců) a pokud o to tato škola požádá. Navazuje se tak na již započatou praxi, kdy s ohledem na integraci velkého počtu žáků cizinců byl stejný parametr pro možné určení školy stanoven již ve 2. pololetí školního roku 2021/2022. Dle stávajících pravidel stanovených vyhláškou by určování škol nad rámec stanovených kritérií bylo možné od září 2022 pouze na základě ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky, kdy na žádost školy může ve výjimečných případech krajský úřad ve spolupráci se zřizovatelem a se souhlasem ministerstva zařadit na seznam určených škol i školu, která nesplňuje podmínky stanovené vyhláškou.
Dále se úprava týká skutečnosti, že škola se může ve výjimečných případech stát určenou školou, pokud nesplňuje podmínky stanovené vyhláškou. Doposud byl podmínkou souhlas ministerstva, od tohoto požadavku se upouští z důvodu snížení administrativní zátěže. V praxi se prozatím ve školním roce 2021/2022 toto ustanovení nevyužilo, protože přechodným ustanovením je stanoveno, že pevná kritéria platí až ve školním roce 2022/2023.
Na rozsahu podpory (minimálně 100, maximálně 200 hodin) se novelizací nic nemění.
Samotná úprava právního předpisu, která umožňuje krajskému úřadu nad rámec dosud platných pravidel určit také školu, která má minimálně 5 cizinců s nárokem na podporu a požádá o určení, nemá zásadní vliv na finanční náročnost systému. Téměř ke stejnému nárůstu by v případě základních škol došlo i bez této změny, pouze pro žáky, jejich rodiče a školy by byla příprava komplikovanější (méně dostupná). Jazyková příprava je pro nově příchozí cizince nároková.
V souvislosti s novou právní úpravou nedojde téměř k žádné změně v počtu skupin pro jazykovou přípravu, ale pouze se rozdělí mezi více určených škol. Namísto toho, aby v jedné škole fungovalo více skupin a žáci do ní museli dojíždět, bude možné jazykovou podporu poskytnout přímo ve škole, kde se žák vzdělává. Dojíždění představuje totiž často zásadní bariéru. Pokud žák nedosáhne na jazykovou podporu, bude to negativně ovlivňovat kvalitu výuky všech žáků. Finanční dopady navržené změny jsou nepatrné, ale dopad větší dostupnosti na efektivitu jazykové podpory je značný.
JUDr. Eva Dandová
