Zákon , o správních poplatcích
ZÁKON č. 368/1992 Sb.,
o správních poplatcích
ve znění
zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb.,
zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,
zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb.,
zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,
zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb.,
zákona č. 301/1995 Sb., (úplné znění č. 20/1996 Sb.),
zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb.,
zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb.,
zákona 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb.,
zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb.,
zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb.,
zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb.,
zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb.,
zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb.,
zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb.,
zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb.,
zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb.,
zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb.,
zákona č. 148/2003 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 219/2003 Sb.,
zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 276/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb.,
zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 39/2004 Sb.,
zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb.,
zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb.
a zákona č. 436/2004 Sb.
zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb.,
zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb.,
zákona 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb.,
zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb.,
zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb.,
zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb.,
zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb.,
zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb.,
zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb.,
zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb.,
zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb.,
zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb.,
zákona č. 148/2003 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 219/2003 Sb.,
zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 276/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb.,
zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 39/2004 Sb.,
zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb.,
zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb.
a zákona č. 436/2004 Sb.
(novely jsou v textu vyznačeny tučným písmem)
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví správní poplatky (dále jen „poplatky“), které vyměřují a vybírají orgány státní správy České republiky a územní samosprávné celky, které jsou zvláštními právními předpisy pověřeny výkonem státní správy (dále jen „správní orgán“). Správní orgán je správcem poplatku podle zákona o správě daní a poplatků.1)
§ 2
Předmět poplatků
Předmět poplatků
Předmětem poplatků jsou úkony spojené s činností správních orgánů (dále jen „úkon“), které jsou vymezeny v sazebníku správních poplatků (dále jen „sazebník“). Sazebník je uveden v příloze k tomuto zákonu.
§ 3
Poplatník
Poplatník
(1) Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která dala podnět k úkonu správnímu orgánu, nebo osoba, v jejímž zájmu nebo věci byl úkon proveden.
(2) Vznikneli více poplatníkům za týž úkon povinnost zaplatit poplatek, zaplatí jej společně a nerozdílně.
(2) Vznikneli více poplatníkům za týž úkon povinnost zaplatit poplatek, zaplatí jej společně a nerozdílně.
§ 4
Sazby poplatků
Sazby poplatků
Sazby poplatků jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem ze základu poplatku (dále jen „procentní poplatek“). Jednotlivé sazby poplatků jsou uvedeny v sazebníku.
§ 5
Základ procentního poplatku
Základ procentního poplatku
(1) Základem procentního poplatku je cena předmětu úkonu podle cenových předpisů.2)
(2) Jdeli o procentní poplatek, je poplatník povinen uvést cenu předmětu úkonu. Neučiníli tak nebo uvedeli cenu zřejmě nízkou, zjistí cenu předmětu úkonu správní orgán na náklady poplatníka.
(3) Základ procentního poplatku se zaokrouhluje na celé desítky Kč nahoru. Procentní poplatek se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.
(2) Jdeli o procentní poplatek, je poplatník povinen uvést cenu předmětu úkonu. Neučiníli tak nebo uvedeli cenu zřejmě nízkou, zjistí cenu předmětu úkonu správní orgán na náklady poplatníka.
(3) Základ procentního poplatku se zaokrouhluje na celé desítky Kč nahoru. Procentní poplatek se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.
§ 6
Vyměření, splatnost poplatku a následky jeho nezaplacení
Vyměření, splatnost poplatku a následky jeho nezaplacení
(1) Poplatky stanovené v sazebníku pevnou částkou se platí bez vyměření a jsou splatné před provedením úkonu uvedeného v jednotlivých položkách sazebníku, neníli stanoveno jinak v poznámkách k jednotlivým položkám sazebníku. Nezaplatíli poplatník poplatek v této době, vyzve ho správní orgán, aby tak učinil do 15 dnů ode dne, který následuje po doručení výzvy. Současně ho poučí, že nebudeli výzvě vyhověno, zahájené řízení se zastaví. Proti výzvě k zaplacení poplatku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne, který následuje po doručení výzvy.
(2) Procentní poplatky se vyměřují a jsou splatné do 15 dnů od doručení výměru.
(3) Správní orgán vydá výsledek provedeného úkonu až poté, co poplatník prokáže, že poplatek zaplatil, neníli v poznámkách k jednotlivým položkám sazebníku stanoveno jinak. Nezaplatíli poplatník poplatek ve lhůtě uvedené v odstavcích 1 a 2, správní orgán úkon neprovede nebo zastaví zahájené řízení, pokud to nevylučují zvláštní předpisy, podle nichž správní orgán provádí úkon podléhající poplatku. Zaplatíli poplatník poplatek po lhůtě uvedené v odstavcích 1 a 2, správní orgán uzná zaplacení poplatku a postupuje v řízení tak, jako by byl poplatek zaplacen včas, pokud v mezidobí nebylo pravomocně rozhodnuto o zastavení řízení.
(4) Lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními předpisy neběží v období od zaslání výzvy nebo platebního výměru k zaplacení poplatku až do prokázání jeho zaplacení.
(5) Jeli předmětem úkonu u českého zastupitelského úřadu peněžní částka, kterou má tento úřad u sebe, může vybrat správní poplatek srážkou z této částky.
(2) Procentní poplatky se vyměřují a jsou splatné do 15 dnů od doručení výměru.
(3) Správní orgán vydá výsledek provedeného úkonu až poté, co poplatník prokáže, že poplatek zaplatil, neníli v poznámkách k jednotlivým položkám sazebníku stanoveno jinak. Nezaplatíli poplatník poplatek ve lhůtě uvedené v odstavcích 1 a 2, správní orgán úkon neprovede nebo zastaví zahájené řízení, pokud to nevylučují zvláštní předpisy, podle nichž správní orgán provádí úkon podléhající poplatku. Zaplatíli poplatník poplatek po lhůtě uvedené v odstavcích 1 a 2, správní orgán uzná zaplacení poplatku a postupuje v řízení tak, jako by byl poplatek zaplacen včas, pokud v mezidobí nebylo pravomocně rozhodnuto o zastavení řízení.
(4) Lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními předpisy neběží v období od zaslání výzvy nebo platebního výměru k zaplacení poplatku až do prokázání jeho zaplacení.
(5) Jeli předmětem úkonu u českého zastupitelského úřadu peněžní částka, kterou má tento úřad u sebe, může vybrat správní poplatek srážkou z této částky.
§ 7
Placení poplatku
Placení poplatku
(1) Správní orgány vyměřují a vybírají poplatky v české měně a poplatníci platí poplatky v této měně s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 4.
(2) České zastupitelské úřady vyměřují a vybírají poplatky, které jsou stanoveny procentem, v té cizí měně, ve které je vyjádřen základ poplatku. Poplatky stanovené pevnou částkou vybírají v měně státu, v němž mají své sídlo, a to po provedeném přepočtu české měny na cizí měnu podle odstavce 3. Český zastupitelský úřad může přijmout placení poplatku i v měně jiného státu, jeli Českou národní bankou vyhlašován její směnný kurs devizového trhu. Český zastupitelský úřad přijme vždy placení poplatku v české měně.
(3) Přepočet české měny na cizí měnu a naopak provádí český zastupitelský úřad podle směnného kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek vyměřován nebo oznamován. Pro přepočet měn, jejichž směnný kurs devizového trhu Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurs USD k místní měně vyhlášený zahraniční bankou státu, v němž má zastupitelský úřad sídlo, k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek vyměřován nebo oznamován.
(4) Správní orgány na českém hraničním přechodu vyměřují a vybírají poplatky v české měně. Poplatek může být zaplacen i v cizí měně, kterou tuzemské banky vykupují.
(5) Přepočet cizí měny na českou měnu se provádí na českém hraničním přechodu podle směnného kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v pátek předchozího týdne, po celý následující kalendářní týden. Rozdíl mezi částkou placenou v cizí měně a sazbou poplatku může být vrácen v české měně.
(6) Poplatky přepočítané na cizí měnu se zaokrouhlují na celé měnové jednotky dolů při částkách do 0,50 Kč a nahoru při částkách od 0,50 Kč včetně.
(7) Poplatky vyměřované a vybírané správními orgány, s výjimkou územních samosprávných celků, obcí, českých zastupitelských úřadů a na českých hraničních přechodech, lze platit kolkovými známkami, jestliže poplatek nepřevyšuje 5 000 Kč. U českých zastupitelských úřadů se poplatky platí na účty těchto úřadů v zahraničí. O způsobu placení poplatků u územních samosprávných celků rozhodují tyto orgány. V ostatních případech se poplatky platí na zvláštní účet. Zvláštní účet státního rozpočtu zřizuje u České národní banky pro příslušný správní orgán Ministerstvo financí.
(2) České zastupitelské úřady vyměřují a vybírají poplatky, které jsou stanoveny procentem, v té cizí měně, ve které je vyjádřen základ poplatku. Poplatky stanovené pevnou částkou vybírají v měně státu, v němž mají své sídlo, a to po provedeném přepočtu české měny na cizí měnu podle odstavce 3. Český zastupitelský úřad může přijmout placení poplatku i v měně jiného státu, jeli Českou národní bankou vyhlašován její směnný kurs devizového trhu. Český zastupitelský úřad přijme vždy placení poplatku v české měně.
(3) Přepočet české měny na cizí měnu a naopak provádí český zastupitelský úřad podle směnného kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek vyměřován nebo oznamován. Pro přepočet měn, jejichž směnný kurs devizového trhu Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurs USD k místní měně vyhlášený zahraniční bankou státu, v němž má zastupitelský úřad sídlo, k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek vyměřován nebo oznamován.
(4) Správní orgány na českém hraničním přechodu vyměřují a vybírají poplatky v české měně. Poplatek může být zaplacen i v cizí měně, kterou tuzemské banky vykupují.
(5) Přepočet cizí měny na českou měnu se provádí na českém hraničním přechodu podle směnného kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v pátek předchozího týdne, po celý následující kalendářní týden. Rozdíl mezi částkou placenou v cizí měně a sazbou poplatku může být vrácen v české měně.
(6) Poplatky přepočítané na cizí měnu se zaokrouhlují na celé měnové jednotky dolů při částkách do 0,50 Kč a nahoru při částkách od 0,50 Kč včetně.
(7) Poplatky vyměřované a vybírané správními orgány, s výjimkou územních samosprávných celků, obcí, českých zastupitelských úřadů a na českých hraničních přechodech, lze platit kolkovými známkami, jestliže poplatek nepřevyšuje 5 000 Kč. U českých zastupitelských úřadů se poplatky platí na účty těchto úřadů v zahraničí. O způsobu placení poplatků u územních samosprávných celků rozhodují tyto orgány. V ostatních případech se poplatky platí na zvláštní účet. Zvláštní účet státního rozpočtu zřizuje u České národní banky pro příslušný správní orgán Ministerstvo financí.
§ 8
Vrácení poplatku
Vrácení poplatku
(1) Správní orgán, který poplatek vybral, jej vrátí:
a) v plné výši, nedošloli vůbec k provedení úkonu bez viny poplatníka anebo poplatek byl zaplacen, aniž byl k tomu poplatník povinen, anebo bylli poplatek na žádost prominut;
b) v částce, o kterou poplatník zaplatil na poplatek více, než byl povinen nebo o kterou byl poplatek na žádost snížen nebo prominut.
b) v částce, o kterou poplatník zaplatil na poplatek více, než byl povinen nebo o kterou byl poplatek na žádost snížen nebo prominut.
(2) Neprovedeli správní orgán úkon vinou poplatníka nebo správní orgán zastaví řízení anebo neuzná zaplacení poplatku po lhůtě uvedené v § 6, rozhodne k žádosti poplatníka o částečném vrácení poplatku. Vrátit lze nejvýše 50 % ze zaplaceného poplatku.
(3) Rozhodnutí o vrácení poplatku vykonává správní orgán, který poplatek vyměřil a vybral. Poplatek vrací správní orgán z účtu, na který byl poplatek zaplacen. Ze zvláštního účtu podle § 7 odst. 7 vrací správní orgán i poplatky, které byly zaplaceny kolkovou známkou. Neníli zvláštní účet zřízen, vykonává rozhodnutí správního orgánu o vrácení poplatku zaplaceného kolkovou známkou finanční úřad příslušný podle sídla správního orgánu.
(4) Správní orgán nerozhodne o částečném vrácení poplatku podle odstavce 2, nepřevyšujeli sazba poplatku 50 Kč.
(5) Vracení poplatků podle odstavců 1 a 2 může být stanoveno odchylně v sazebníku poplatků.
(6) Nevyhovění žádosti, návrhu, přihlášce, podnětu, oznámení nebo jejich zpětvzetí není důvodem pro vrácení poplatku, jeli poplatek splatný již při podání (§ 6 odst. 1).
(3) Rozhodnutí o vrácení poplatku vykonává správní orgán, který poplatek vyměřil a vybral. Poplatek vrací správní orgán z účtu, na který byl poplatek zaplacen. Ze zvláštního účtu podle § 7 odst. 7 vrací správní orgán i poplatky, které byly zaplaceny kolkovou známkou. Neníli zvláštní účet zřízen, vykonává rozhodnutí správního orgánu o vrácení poplatku zaplaceného kolkovou známkou finanční úřad příslušný podle sídla správního orgánu.
(4) Správní orgán nerozhodne o částečném vrácení poplatku podle odstavce 2, nepřevyšujeli sazba poplatku 50 Kč.
(5) Vracení poplatků podle odstavců 1 a 2 může být stanoveno odchylně v sazebníku poplatků.
(6) Nevyhovění žádosti, návrhu, přihlášce, podnětu, oznámení nebo jejich zpětvzetí není důvodem pro vrácení poplatku, jeli poplatek splatný již při podání (§ 6 odst. 1).
§ 9
Osvobození od poplatku
Osvobození od poplatku
(1) Od poplatků jsou osvobozeny
a) státní orgány a státní fondy,
b) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsouli státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva3) výsady a imunity, jeli zaručena vzájemnost a nejdeli o úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,
c) územní samosprávné celky, jdeli o úkony, týkající se výkonu státní správy, kterým jsou pověřeny.
b) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsouli státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva3) výsady a imunity, jeli zaručena vzájemnost a nejdeli o úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,
c) územní samosprávné celky, jdeli o úkony, týkající se výkonu státní správy, kterým jsou pověřeny.
(2) Od poplatků jsou osvobozeny úkony
a) související s prováděním právních předpisů o sociálním zabezpečení, o důchodovém pojištění, o státní sociální podpoře, o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie a nájemného, o nemocenském pojištění, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a o veřejném zdravotním pojištění, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o sociálně-právní ochraně dětí a ve věcech sociální péče a ve věcech branné povinnosti občanů, s výjimkou poplatku za vydání nebo výměnu průkazu mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany,
b) prováděné v důsledku změny nebo opravy názvu obce (města), ulice, popřípadě rodného čísla a obdobných změn, které jsou důsledkem rozhodnutí z úřední moci,
c) pro účely dědického řízení prováděného notářem – soudním komisařem a pro účely exekuční činnosti prováděné soudním exekutorem,
d) o nichž tak stanoví mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána, nebo zvláštní předpisy.4)
b) prováděné v důsledku změny nebo opravy názvu obce (města), ulice, popřípadě rodného čísla a obdobných změn, které jsou důsledkem rozhodnutí z úřední moci,
c) pro účely dědického řízení prováděného notářem – soudním komisařem a pro účely exekuční činnosti prováděné soudním exekutorem,
d) o nichž tak stanoví mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána, nebo zvláštní předpisy.4)
(3) Na výsledku úkonu, který je osvobozen od správního poplatku podle odstavce 2, vyznačí správní orgán účel, k němuž byl úkon proveden.
(4) Od poplatků jsou osvobozeny i další fyzické nebo právnické osoby, popřípadě úkony, a to v rozsahu stanoveném v sazebníku.
(5) V rozsahu uvedeném v jednotlivých položkách sazebníku správní orgán sníží nebo zvýší poplatek nebo upustí od jeho vybrání.
(6) Na zdravotní pojišťovny se při prokazování nároku na osvobození podle odstavce 2 písm. a) nevztahují ustanovení o mlčenlivosti podle zvláštních předpisů.4a)
(4) Od poplatků jsou osvobozeny i další fyzické nebo právnické osoby, popřípadě úkony, a to v rozsahu stanoveném v sazebníku.
(5) V rozsahu uvedeném v jednotlivých položkách sazebníku správní orgán sníží nebo zvýší poplatek nebo upustí od jeho vybrání.
(6) Na zdravotní pojišťovny se při prokazování nároku na osvobození podle odstavce 2 písm. a) nevztahují ustanovení o mlčenlivosti podle zvláštních předpisů.4a)
§ 9a
(1) Z poplatku vybraného podle položky 20 písm. c) sazebníku je příslušný správní orgán (úřad obce) povinen převést do státního rozpočtu za každý výherní hrací přístroj povolený k provozování částku
– 5 000 Kč při povolení vydaném nejdéle na tři měsíce,
– 8 000 Kč při povolení vydaném nejdéle na šest měsíců,
– 15 000 Kč při povolení vydaném na kalendářní rok.
– 8 000 Kč při povolení vydaném nejdéle na šest měsíců,
– 15 000 Kč při povolení vydaném na kalendářní rok.
(2) Obecní úřad na částky podle odstavce 1 zakoupí kolkové známky a vylepí vrchní díly kolkových známek do své spisové evidence týkající se konkrétního povolení. Spodní díly kolkových známek vylepí na kopii povolení k provozování výherních hracích přístrojů a oba díly kolkové známky znehodnotí otiskem úředního razítka. Kopii povolení se spodními díly kolkových známek zašle do 30 dnů následujících po vydání povolení místně příslušnému finančnímu úřadu.
§ 10
Řízení
Řízení
Při řízení ve věcech poplatků se postupuje podle zvláštního předpisu,5) pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.
§ 10a
Součinnost územních finančních orgánů se správními orgány
Součinnost územních finančních orgánů se správními orgány
(1) Příslušné územní finanční orgány kontrolují5a) u správních orgánů, zda poplatky jsou vybírány, vyměřovány, placeny, popřípadě vraceny včas a ve výši odpovídající tomuto zákonu. Místní příslušnost územních finančních orgánů se řídí sídlem správního orgánu.
(2) Zjistíli územní finanční orgán nesprávný postup, upozorní písemně správní orgán na nedostatky, na povinnost vymáhat nedoplatky5b) a stanoví lhůtu ke zjednání nápravy.
(3) Byloli právo vymáhat nedoplatek promlčeno,5c) uloží územní finanční orgán správnímu orgánu rozhodnutím podle zvláštního předpisu5d) zaplatit nedoplatek místo poplatníka do státního rozpočtu ze svých rozpočtových prostředků.
(2) Zjistíli územní finanční orgán nesprávný postup, upozorní písemně správní orgán na nedostatky, na povinnost vymáhat nedoplatky5b) a stanoví lhůtu ke zjednání nápravy.
(3) Byloli právo vymáhat nedoplatek promlčeno,5c) uloží územní finanční orgán správnímu orgánu rozhodnutím podle zvláštního předpisu5d) zaplatit nedoplatek místo poplatníka do státního rozpočtu ze svých rozpočtových prostředků.
Přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení
§ 11
§ 11
Poplatky za úkony, kde řízení bylo zahájeno z podnětu poplatníka před účinností tohoto zákona, se vybírají podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 12
(1) Ministerstvo financí České republiky může obecně závazným právním předpisem přiznat úplné nebo částečné osvobození od poplatků skupinám osob nebo stanovit věcné osvobození pro určité úkony.
(2) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu6)
(2) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu6)
a) provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,
b) osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu.
b) osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu.
§ 13
Zrušují se:
1. S působností pro Českou republiku zákon č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 138/1960 Sb.
2. S působností pro Českou republiku vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské republiky č. 570/1990 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
3. Opatření Ministerstva financí České republiky ze dne 10. května 1991 o pověření Magistrátního úřadu hlavního města Prahy k poskytování úlev u správních poplatků (vyhlášeno v částce 47/1991 Sb.).
2. S působností pro Českou republiku vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské republiky č. 570/1990 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
3. Opatření Ministerstva financí České republiky ze dne 10. května 1991 o pověření Magistrátního úřadu hlavního města Prahy k poskytování úlev u správních poplatků (vyhlášeno v částce 47/1991 Sb.).
§ 14
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
* **
Zákon České národní rady č. 10/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Zákon č. 72/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. května 1994.
Zákon č. 85/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. června 1994.
Zákon č. 273/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Zákon č. 36/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1995.
Zákon č. 118/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. října 1995.
Zákon č. 160/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.
Zákon č. 301/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.
Zákon č. 151/1997 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Zákon č. 305/1997 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Zákon č. 149/1998 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. září 1998 s výjimkou § 4 odst.6 až 8, § 4b odst. 1 a § 17 odst. 8, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 1999.
Zákon č. 157/1998 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1999.
Zákon č. 167/1998 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1999.
Zákon č. 63/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 9. dubna 1999.
Zákon č. 167/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. října 1999.
Zákon č. 223/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. prosince 1999.
Zákon č. 326/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Zákon č. 352/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 30. prosince 1999.
Zákon č. 357/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 30. prosince 1999.
Zákon č. 360/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000, s výjimkou čl. X bodů 2 a 3, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.
Zákon č. 363/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000.
Zákon č. 46/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 14. března 2000.
Zákon č. 62/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.
Zákon č. 117/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 30. června 2000.
Zákon č. 133/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.
Zákon č. 151/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.
Zákon č. 153/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 154/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 156/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2000.
Zákon č. 158/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 6. července 2000.
Zákon č. 227/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. října 2000.
Zákon č. 241/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 242/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 307/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 7. září 2000.
Zákon č. 365/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 23. října 2000.
Zákon č. 140/2001 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2001.
Zákon č. 231/2001 Sb. nabyl účinnosti dnem 4. července 2001.
Zákon č. 76/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zákon č. 107/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 20. března 2002.
Zákon č. 120/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2002.
Zákon č. 146/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zákon č. 149/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. června 2002.
Zákon č. 173/2002 Sb. nabývá účinnosti dnem, v němž se stane ratifikovaná a vyhlášená Úmluva o udělování evropských patentů pro Českou republiku závazná.
Zákon č. 308/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 12. července 2002.
Zákon č. 320/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zákon č. 129/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 4. června 2003.
Zákon č. 131/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2003, s výjimkou ustanovení čl. III bodu 1, které nabyly účinnosti dnem dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Zákon č. 148/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 22. června 2003.
Zákon č. 149/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004.
Zákon č. 219/2003 Sb. nabyl účinnosti 30. srpna 2003.
Zákon č. 274/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. října 2003.
Zákon č. 276/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 28. srpna 2003.
Zákon č. 354/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 24. října 2003.
Zákon č. 356/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Zákon č. 360/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 29. října 2003.
Zákon č. 39/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2004.
Zákon č. 41/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. května 2004.
Zákon č. 96/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2004.
Zákon č. 121/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem 18. dubna 2004.
Zákon č. 316/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (27. května 2004).
Zákon č. 321/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (28. května 2004).
Zákon č. 340/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (2. června 2004).
Zákon č. 436/2004 Sb. nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. října 2004).
Zákon č. 72/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. května 1994.
Zákon č. 85/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. června 1994.
Zákon č. 273/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Zákon č. 36/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1995.
Zákon č. 118/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. října 1995.
Zákon č. 160/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.
Zákon č. 301/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.
Zákon č. 151/1997 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Zákon č. 305/1997 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Zákon č. 149/1998 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. září 1998 s výjimkou § 4 odst.6 až 8, § 4b odst. 1 a § 17 odst. 8, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 1999.
Zákon č. 157/1998 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1999.
Zákon č. 167/1998 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1999.
Zákon č. 63/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 9. dubna 1999.
Zákon č. 167/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. října 1999.
Zákon č. 223/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. prosince 1999.
Zákon č. 326/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Zákon č. 352/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 30. prosince 1999.
Zákon č. 357/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 30. prosince 1999.
Zákon č. 360/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000, s výjimkou čl. X bodů 2 a 3, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.
Zákon č. 363/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000.
Zákon č. 46/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 14. března 2000.
Zákon č. 62/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.
Zákon č. 117/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 30. června 2000.
Zákon č. 133/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.
Zákon č. 151/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.
Zákon č. 153/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 154/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 156/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2000.
Zákon č. 158/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 6. července 2000.
Zákon č. 227/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. října 2000.
Zákon č. 241/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 242/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 307/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 7. září 2000.
Zákon č. 365/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 23. října 2000.
Zákon č. 140/2001 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2001.
Zákon č. 231/2001 Sb. nabyl účinnosti dnem 4. července 2001.
Zákon č. 76/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zákon č. 107/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 20. března 2002.
Zákon č. 120/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2002.
Zákon č. 146/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zákon č. 149/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. června 2002.
Zákon č. 173/2002 Sb. nabývá účinnosti dnem, v němž se stane ratifikovaná a vyhlášená Úmluva o udělování evropských patentů pro Českou republiku závazná.
Zákon č. 308/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 12. července 2002.
Zákon č. 320/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zákon č. 129/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 4. června 2003.
Zákon č. 131/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2003, s výjimkou ustanovení čl. III bodu 1, které nabyly účinnosti dnem dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Zákon č. 148/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 22. června 2003.
Zákon č. 149/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004.
Zákon č. 219/2003 Sb. nabyl účinnosti 30. srpna 2003.
Zákon č. 274/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. října 2003.
Zákon č. 276/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 28. srpna 2003.
Zákon č. 354/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 24. října 2003.
Zákon č. 356/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Zákon č. 360/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 29. října 2003.
Zákon č. 39/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2004.
Zákon č. 41/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. května 2004.
Zákon č. 96/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2004.
Zákon č. 121/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem 18. dubna 2004.
Zákon č. 316/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (27. května 2004).
Zákon č. 321/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (28. května 2004).
Zákon č. 340/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (2. června 2004).
Zákon č. 436/2004 Sb. nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. října 2004).
* **
Čl. VII
zákona č. 85/1994 Sb., zní:
zákona č. 85/1994 Sb., zní:
Přechodná ustanovení
1. Poplatky splatné před účinností tohoto zákona se vybírají podle dosavadních předpisů, s výjimkou uvedenou v bodu 2.
2. Poplatek za prvních pět let udržování patentu se platí ve výši stanovené sazebníkem platným v době rozhodnutí o udělení patentu. Rozhodnutí o udělení patentu obsahuje i platební výměr na poplatek. Poplatky za udržování patentu pro další období se platí bez vyměření ve výši stanovené sazebníkem platným v době placení poplatku. Pokud poplatník zaplatil poplatek předem na dobu, kdy začátek lhůty k zaplacení poplatku začíná běžet až za platnosti nového sazebníku, musí poplatek platit ve výši stanovené tímto sazebníkem. Případný nedoplatek bude doměřen a přeplatek vrácen poplatníkovi. Platíli poplatník poplatek v další lhůtě šesti měsíců podle bodu 3 poznámky k položce 100 sazebníku, použije sazebníku platného v době splatnosti poplatku v předchozí (prošlé) lhůtě splatnosti.
2. Poplatek za prvních pět let udržování patentu se platí ve výši stanovené sazebníkem platným v době rozhodnutí o udělení patentu. Rozhodnutí o udělení patentu obsahuje i platební výměr na poplatek. Poplatky za udržování patentu pro další období se platí bez vyměření ve výši stanovené sazebníkem platným v době placení poplatku. Pokud poplatník zaplatil poplatek předem na dobu, kdy začátek lhůty k zaplacení poplatku začíná běžet až za platnosti nového sazebníku, musí poplatek platit ve výši stanovené tímto sazebníkem. Případný nedoplatek bude doměřen a přeplatek vrácen poplatníkovi. Platíli poplatník poplatek v další lhůtě šesti měsíců podle bodu 3 poznámky k položce 100 sazebníku, použije sazebníku platného v době splatnosti poplatku v předchozí (prošlé) lhůtě splatnosti.
Čl. II
zákona č. 273/1994 Sb. zní:
zákona č. 273/1994 Sb. zní:
Přechodná, zmocňovací a závěrečná
ustanovení
ustanovení
(1) Správní orgán postupuje podle položek 32 až 35 a 134 sazebníku zákona č. 85/1994 Sb. až do nabytí účinnosti zákona o střelných zbraních a střelivu a zákona o provozování soukromých bezpečnostních služeb a obdobných činností.
(2) Poplatky splatné před účinností tohoto zákona se vybírají podle dosavadních předpisů.
(2) Poplatky splatné před účinností tohoto zákona se vybírají podle dosavadních předpisů.
Čl. II
zákona č. 305/1997 Sb. zní:
zákona č. 305/1997 Sb. zní:
Přechodné ustanovení
Pro poplatky splatné před účinností tohoto zákona platí dosavadní předpisy. Pokud poplatník zaplatil před účinností tohoto zákona poplatek splatný až po nabytí účinnosti tohoto zákona, případný rozdíl mezi zaplacenou částkou a novou výší poplatku se vypořádá postupem podle § 6 zákona o správních poplatcích, jdeli o nedoplatek, anebo podle § 8 zákona o správních poplatcích, jdeli o přeplatek.
Čl. I bod 11
zákona č. 305/1997 Sb. zní:
zákona č. 305/1997 Sb. zní:
Sazebník správních poplatků uvedený v příloze k zákonu České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zní:
Čl. III
části třetí zákona č. 149/2002 Sb. zní:
části třetí zákona č. 149/2002 Sb. zní:
Přechodná ustanovení
1. Pokud byl správní poplatek za platnost šlechtitelského osvědčení splatný a zaplacený podle dosavadního právního předpisu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokládá se za řádně zaplacený podle tohoto zákona pro celé období, pro které byl zaplacen.
2. Pokud byl správní poplatek za platnost šlechtitelského osvědčení, který je splatný po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zaplacen předem, pokládá se tento správní poplatek za udržovací poplatek podle tohoto zákona, pokud splňuje podmínky tímto zákonem stanovené.
3. Pokud nebyl správní poplatek za platnost šlechtitelského osvědčení, který byl splatný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaplacen ve stanovené výši, je poplatník povinen doplatit správní poplatek podle dosavadního právního předpisu; při výzvě Ústavu k doplacení správního poplatku se postupuje podle tohoto zákona.
4. Pokud lhůta k zaplacení správního poplatku za platnost šlechtitelského osvědčení podle dosavadního právního předpisu marně uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a tento správní poplatek byl zaplacen podle dosavadního právního předpisu v další lhůtě 6 měsíců, považuje se tento správní poplatek za udržovací poplatek podle tohoto zákona.
2. Pokud byl správní poplatek za platnost šlechtitelského osvědčení, který je splatný po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zaplacen předem, pokládá se tento správní poplatek za udržovací poplatek podle tohoto zákona, pokud splňuje podmínky tímto zákonem stanovené.
3. Pokud nebyl správní poplatek za platnost šlechtitelského osvědčení, který byl splatný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaplacen ve stanovené výši, je poplatník povinen doplatit správní poplatek podle dosavadního právního předpisu; při výzvě Ústavu k doplacení správního poplatku se postupuje podle tohoto zákona.
4. Pokud lhůta k zaplacení správního poplatku za platnost šlechtitelského osvědčení podle dosavadního právního předpisu marně uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a tento správní poplatek byl zaplacen podle dosavadního právního předpisu v další lhůtě 6 měsíců, považuje se tento správní poplatek za udržovací poplatek podle tohoto zákona.
Čl. VI
zákona 39/2004 Sb. zní:
zákona 39/2004 Sb. zní:
Přechodné ustanovení
Poplatky splatné přede dnem nabytí účinnosti se vybírají podle dosavadních právních předpisů.
Odkazy k textu:
1) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
3) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.
4) Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb.
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.
4a) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
5a) § 20 odst. 2 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
5b) § 73 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
5c) § 70 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
5d) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
6) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
2) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
3) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.
4) Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb.
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.
4a) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
5a) § 20 odst. 2 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
5b) § 73 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
5c) § 70 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
5d) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
6) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb. Sazebník správních poplatků
