ZÁKON č. 549/1991 Sb.,

o soudních poplatcích a poplatku
za výpis z rejstříku trestů

ve znění

zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb. (úplné znění č. 78/1995 Sb.),

zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb.,
zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb.,

zákona č. 255/2000 Sb. (úplné znění č. 46/2001 Sb.), zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb.,
zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb.,
zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb. zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb.,
zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007Sb.,
zákona č. 123/2008Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb.
a zákona č. 281/2009 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Soudní poplatky (dále jen „poplatky“) se vybírají za

a) řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za řízení“),
b) jednotlivé úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů, uvedené v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za úkony“).

Sazebník poplatků (dále jen „sazebník“) je uveden v příloze k tomuto zákonu.

(1) Poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou

a) navrhovatel (navrhovatelé), neníli dále stanoveno jinak,
b) účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení,
c) žalovaný (žalovaní) uplatňující svá práva vzájemným návrhem,
d) fyzická nebo právnická osoba, jíž se týká provedení zápisu v obchodním rejstříku, o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu,
e) právnická osoba v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby.

(2) Ve věcech správního soudnictví je poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal

a) žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení,
b) kasační stížnost.

(3) Jeli navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemáli proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo neníli též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. Tuto povinnost nemá žalovaný též v řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci registrovaného partnerství²⁾ (dále jen „partnerství“).
(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně pro navrhovatele, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Poplatková povinnost navrhovatele v takovém případě zaniká uložením povinnosti zaplatit poplatek žalovanému.
(5) Poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a za řízení před dovolacím soudem dovolatel. Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně.
(6) Poplatníkem poplatku za úkon je navrhovatel úkonu.
(7) Poplatníkem poplatku za vyhotovení stejnopisů podání a příloh je i ten, kdo nepředložil návrh (podání) s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami, ač byl k jejich předložení soudem vyzván.
(8) Vznikneli více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně.
(9) Jestliže řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo řízení o jmenování likvidátora právnické osoby bylo zahájeno bez návrhu proto, že statutární orgán poplatníka, případně osoba, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu, bez zbytečného odkladu nepodal návrh na zahájení řízení, ručí za zaplacení poplatku tento statutární orgán nebo tato osoba. Jeli statutárních orgánů více nebo tvoříli statutární orgán více osob, ručí za zaplacení poplatku společně a nerozdílně. To platí obdobně pro osobu, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu.

(1) Ve věcech poplatků za řízení rozhoduje soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni. Ve věcech správního soudnictví rozhoduje ve věcech poplatků za řízení soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci.
(2) Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem a dovolacím soudem rozhoduje soud, který rozhodl o věci v prvním stupni, neníli dále stanoveno jinak.
(3) Vznikneli poplatníku povinnost zaplatit poplatek v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím o věci samé nebo v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím, jímž se řízení končí, rozhoduje ve věcech soudních poplatků soud prvního stupně, nerozhodlli o nich odvolací nebo dovolací soud.
(4) Ve věcech poplatků za řízení o kasační stížnosti rozhoduje krajský soud.
(5) Ve věcech poplatků za úkony rozhoduje soud nebo správa soudu, které mají úkon provést.

(1) Jdeli o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost

a) podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen „návrh na zahájení řízení“),
b) podáním odvolání,
c) podáním dovolání,
d) podáním kasační stížnosti,
e) ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím, jímž soud prohlásí vyrovnání za skončené,
f) schválením smíru ve smírčím řízení,

g) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření,
h) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

(2) Jdeli o poplatek za úkon, poplatková povinnost vzniká

a) sepsáním podání do protokolu u soudu,
b) v ostatních případech podáním návrhu na provedení úkonu.

Sazby poplatků za řízení jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem ze základu poplatku (dále jen „procentní poplatek“). Sazby poplatků za úkony jsou stanoveny pevnou částkou. Sazby poplatků jsou uvedeny v sazebníku.

(1) Základem procentního poplatku je cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, neníli dále stanoveno jinak. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, jeli příslušenství samostatným předmětem řízení.
(2) Jeli v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých plnění, je základem procentního poplatku jejich součet. Peněžitá plnění, pro která je stanovena rozdílná sazba poplatku, jsou však samostatným základem poplatku.
(3) Jdeli o opětující se peněžité plnění, je základem procentního poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jdeli o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je základem poplatku pětinásobek ceny ročního plnění.
(4) Nelzeli stanovit základ poplatku podle odstavce 3, je základem poplatku částka ve výši 15 000 Kč.
(5) Pro nepeněžitá plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu poplatku stanoví sazebník, platí obdobně odstavce 2 a 3.
(6) Jeli základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud vydá rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Pro přepočet měn, jejichž kurs Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurs USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna; platnost tohoto použitého kursu měn je poplatník povinen prokázat soudu dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.
(7) Základ poplatku se zaokrouhluje na celá sta korun dolů a vypočtený procentní poplatek ze základu se zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru.
(8) Pro řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem platí obdobně odstavce 1 až 7; při výpočtu základu poplatku se však vychází z peněžitých plnění a nepeněžitých plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu procentního poplatku stanoví sazebník, jsouli tato plnění předmětem odvolání nebo dovolání.

(1) Za návrh na zahájení řízení s alternativním nebo eventuálním návrhem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první.
(2) Jsouli pro řízení podle jeho předmětu stanoveny v sazebníku rozdílné sazby poplatku, poplatky podle těchto sazeb se sčítají.
(3) Rozšíříli se po podání návrhu na zahájení řízení předmět řízení, je poplatník povinen doplatit poplatek. Obdobně to platí, rozšíříli poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíříli po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem. Byloli zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží soud zaplacený poplatek o odpovídající část (přeplatek).
[→ Dnem 1. ledna 2011 se v § 6a odst. 3 větě poslední slova „soud zaplacený poplatek o odpovídající část (přeplatek)“ nahrazují slovy „současně soud poplatek o odpovídající část“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud byl poplatek již zaplacen, vrátí soud vzniklý přeplatek poplatníkovi ve lhůtě do 15 dnů.“.]

(1) Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vznikáli poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) až h), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit stanovena nebo jímž byl schválen smír, nestanovíli rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší.
[→ Dnem 1. ledna 2011 se v § 7 odst. 1 větě druhé slovo „stanovena“ nahrazuje slovem „uložena“.]
(2) Rozšíříli poplatník návrh na provedení úkonu nebo rozšíříli se předmět řízení po podání návrhu na zahájení řízení, doplatí poplatník poplatek ve lhůtě a za podmínek stanovených v odstavci 1. Obdobně to platí, rozšíříli poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíříli po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem.

(1) Poplatky vybírají, vyměřují, doměřují a vymáhají soudy. Poplatky se platí v české měně. Poplatky, které nejsou vyšší než 5 000 Kč, lze platit kolkovými známkami vydanými Ministerstvem financí. Ostatní poplatky se platí na účet státního rozpočtu zřízený u České národní banky pro jednotlivé soudy (dále jen „účet soudu“).
(2) Poplatky se platí na účet soudu, který je k rozhodování o nich příslušný podle § 3.

(1) Správu placení poplatků vykonává příslušný soud nebo správa soudu podle § 3.
(2) Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.
(3) Poplatky se platí na účet zřízený u České národní banky pro soud příslušný podle § 3 (dále jen „účet soudu“).
(4) Poplatky, které nejsou vyšší než 5 000 Kč, lze platit kolkovými známkami.]

(1) Nebylli poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
(2) Zjistíli odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka, aby ve lhůtě, kterou mu určí, zaplatil poplatek soudu, který rozhodl o věci v prvním stupni. Po doručení výzvy vrátí věc tomuto soudu s pokynem, aby ji znovu předložil po zaplacení poplatku. Soud, jemuž byla věc vrácena, je výzvou odvolacího soudu vázán a po marném uplynutí v ní určené lhůty řízení zastaví. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.
(3) Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.
(4) Pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví,

a) začalli již jednat o věci samé,
b) vzniklali povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,
c) jeli nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit,
d) došloli k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířilli poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.

(5) O tom, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4 písm. c), rozhodne soud usnesením, které není třeba doručovat.
(6) V případech uvedených v odstavci 4 rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí. Obdobně postupuje soud i v případě ručitele za zaplacení poplatku za řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo za řízení o jmenování likvidátora právnické osoby zahájená bez návrhu (§ 2 odst. 9).
(7) Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, jeli poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabudeli usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.
(8) Nebudeli ani ve lhůtě stanovené ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu zaplacen poplatek, který je splatný podáním návrhu na provedení úkonu, úkon se neprovede a návrh se stane neúčinným, i když poplatník později poplatek zaplatí. O tom musí být poplatník poučen ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu. Povinnost zaplatit poplatek zaniká dnem, kdy se návrh na provedení úkonu stal neúčinným.
(9) Zvýšení, penále, úrok z prodlení ani úrok za dobu posečkání s placením poplatku, stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím správu daní a poplatků, se neuplatňují.
[→ Dnem 1. ledna 2011 se v § 9 odst. 9 slova „Zvýšení, penále“ nahrazují slovem „Penále“.]

(1) Soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Byloli na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Z účtu soudu vrátí soud obdobně i poplatek, popřípadě přeplatek na poplatku zaplaceném kolkovou známkou. Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšujeli částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.
(2) Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. O vrácení poplatku rozhoduje, a to i bez podání návrhu, soud, který vydal nesprávnou výzvu nebo rozhodnutí. Nesprávné rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek soud současně zruší.
[→ Dnem 1. ledna 2011 se v § 10 odst. 2 věty druhá a třetí zrušují.]
(3) Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, byloli řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, byloli řízení zastaveno jen zčásti.
(4) Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek i v případě, byloli řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu pro zpětvzetí návrhu, k němuž došlo nejpozději v poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek proti platebnímu rozkazu. Po podání odporu nebo námitek se poplatek vrátí, byloli řízení zastaveno před prvním jednáním. Byloli řízení zastaveno jen zčásti, vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku).
(5) V řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.
(6) Byloli řízení o rozvod manželství zastaveno nebo bylli vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Bylli návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku. Byloli řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství zastaveno nebo bylli vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Bylli návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku.
(7) Bylali věc po zaplacení poplatku nebo po vydání usnesení, kterým byla stanovena povinnost zaplatit poplatek, postoupena jinému příslušnému soudu, vrací přeplatek (poplatek nebo jeho odpovídající část) z účtu soudu tento soud.
[→ Dnem 1. ledna 2011 se v § 10 odst. 7 slovo „usnesení“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“ a slovo „stanovena“ se nahrazuje slovem „uložena“.]
(8) Poplatek ani přeplatek na poplatku nelze vrátit po uplynutí 10 let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen.

(1) Od poplatku se osvobozují řízení ve věcech

a) opatrovnických, péče soudu o nezletilé, osvojení a povolení uzavřít manželství,
b) důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek,
c) vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí,
d) vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,
e) voleb rad zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě rad státních zaměstnanců a zástupců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu státní služby, (→ Vložený text nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.)
f) dědických v prvním stupni řízení,
g) náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem,
h) způsobilosti k právním úkonům, poručenských a určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení
ch) výkonu rozhodnutí k vymožení pohledávek ze soudních poplatků, z peněžitých trestů, pokut a nákladů řízení vymáhaných státem,
i) obchodního rejstříku, týkáli se zápis fyzické nebo právnické osoby, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku,
j) v nichž se řeší dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek (insolvenční řízení), s výjimkou incidenčních sporů,
k) sporů o plnění závazků z kolektivních smluv, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům.
l) volebních,
m) rozpuštění politické strany nebo politického hnutí nebo pozastavení jejich činnosti,
n) kompetenčních žalob,
o) nařízení exekuce soudem,^2a)
p) návrhů na určení lhůty k provedení procesního úkonu,^2b)
r) výmazu podnikatele – fyzické osoby z obchodního rejstříku,
s) informování zaměstnanců a projednání s nimi.

(2) Od poplatku se osvobozují

a) Česká republika a státní fondy,
b) územní samosprávné celky v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen,
c) navrhovatel v řízení o určení výživného včetně jeho zvýšení, nejdeli o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí,
d) navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví,
e) navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu a nemoci z povolání,
f) neprovdaná matka v řízení o příspěvek na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím,
g) navrhovatel v řízení o určení rodičovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o popření rodičovství,
h) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsouli státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva³⁾ výsady a imunity, jeli zaručena vzájemnost a nejdeli o poplatné úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,
ch) cizinec v řízení o přiznání statutu uprchlíka,
i) navrhovatel v řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku podle zvláštních předpisů,⁴⁾ jeli v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození,
j) navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích,^4a)
k) navrhovatel v řízení o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti,
l) nadace nebo nadační fond ve věcech nadačního rejstříku,
m) obecně prospěšné společnosti ve věcech rejstříku obecně prospěšných společností,
n) společenství vlastníků jednotek^3a) ve věcech rejstříku společenství vlastníků jednotek,
o) navrhovatel v řízení o poddlužnické žalobě,
p) cizí státy včetně jejich orgánů, jeli zaručena vzájemnost,
r) insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.

(3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje, s výjimkou dědického řízení, i na řízení

a) o návrhu na nařízení předběžného opatření,
b) před odvolacím soudem,
c) o povolení obnovy,
d) o žalobě pro zmatečnost,
e) před dovolacím soudem,
f) o kasační stížnosti,
g) o výkon rozhodnutí,
h) exekuční.

(4) Od poplatku se osvobozují také řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem, jdeli o řízení o výkon rozhodnutí a o exekuční řízení^2a).
(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. i) a osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatky za úkony. Od poplatku se dále osvobozuje sepsání návrhu ve věci péče soudu o nezletilé, návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti a pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jdeli o vymáhání výživného pro nezletilé děti.

(1) Poplatek (doplatek poplatku) nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž se stal splatným.
(2) Od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník písemně uvědoměn o úkonu soudu provedeném k vyměření nebo vymáhání poplatku (doplatku poplatku), běží nová tříletá lhůta. Od konce kalendářního roku, v němž uplynula poplatníkovi lhůta povolená^4b) pro posečkání poplatku nebo lhůta pro placení poplatku ve splátkách, běží nová tříletá lhůta. Pro účely vymáhání poplatku se v případech uvedených v § 9 odst. 4 pokládá poplatek za splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost zaplatit poplatek stanovena (§ 9 odst. 6). Rozhodnutí o povolení posečkání poplatku nebo splátek na poplatek může být vázáno na podmínky.^4b)
(3) Úkonem k vymáhání poplatku (doplatku poplatku) je též písemná upomínka na zaplacení poplatku (doplatku poplatku) doručená poplatníkovi.
(4) Poplatek (doplatek poplatku) nelze vyměřit ani vymáhat, jakmile od konce kalendářního roku, v němž byl poplatný úkon dokončen, uplynulo deset let.

——————

Soudy vedou evidenci^4c) poplatkových povinností, jejich úhrad nebo zániků a z toho vyplývajících přeplatků či nedoplatků. V řízení ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud podle občanského soudního řádu, jestliže tento zákon, popřípadě zvláštní předpis^4d) nestanoví jinak.
[→ Dnem 1. ledna 2011 se § 13a včetně poznámek pod čarou č. 4c a 4d zrušuje.]

Proti usnesením ve věcech poplatků vydaným soudy ve správním soudnictví není odvolání přípustné.

Z navržených poplatných úkonů a z řízení zahájených před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Při odvolání nebo dovolání podaném po účinnosti tohoto zákona se však postupuje podle sazebníku, který je přílohou tohoto zákona. Zaplacený arbitrážní poplatek se započte do poplatku, jestliže byl zaplacen před nabytím účinnosti tohoto zákona na účet orgánu hospodářské arbitráže.

(1) Ministerstvo financí České republiky může právním předpisem vydaným v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti České republiky osvobodit jednotlivé druhy poplatných úkonů a skupiny osob od poplatků.
(2) Předseda soudu rozhoduje podle zvláštního právního předpisu⁵⁾ o prominutí nedoplatku na poplatku.
[→ Dnem 1. ledna 2011 se v § 16 odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.]
(3) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu⁶⁾

a) provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,
b) osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu.

(4) Vláda může nařízením stanovit osvobození od některých poplatků pro skupinu cizinců, kterým je na území České republiky poskytnuta dočasná ochrana.

Ministerstvo financí České republiky, územní finanční orgány a Ministerstvo spravedlnosti České republiky kontrolují u soudů, zda se poplatky vybírají ve správné výši, řádně a včas. Územní finanční orgány kontrolují též poplatky vrácené z účtu soudu.

Zrušují se:
1. Zákon České národní rady č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích.
2. Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 151/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích.
3. S působností pro Českou republiku nařízení ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.
4. S působností pro Českou republiku pokyny pro placení arbitrážních poplatků upravené nařízením ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky (částka 24/1961 Ú. l.).
5. Opatření Ministerstva financí, cen a mezd České republiky ze dne 20. června 1990 o úlevách u soudních poplatků (částka 43/1990 Sb.).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.

* * *

Zákon č. 271/1992 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Zákon č. 273/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Zákon č. 36/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1995.
Zákon č. 118/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. října 1995.
Zákon č. 160/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.
Zákon č. 151/1997 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Zákon č. 209/1997 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Zákon č. 227/1997 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Zákon č. 103/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.
Zákon č. 155/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 241/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 255/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 451/2001 Sb. nabyl účinnosti dnem 31. prosince 2001.
Zákon č. 151/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zákon č. 309/2002 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Zákon č. 192/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2004.
Zákon č. 555/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení části páté bodu 3, které nabylo účinnosti dnem 9. listopadu 2004.
Zákon č. 626/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem 10. prosince 2004.
Zákon č. 628/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem 14. prosince 2004.
Zákon č. 357/2005 Sb. nabyl účinnosti dnem 19. září 2005.
Zákon č. 72/2006 Sb. nabyl účinnost dnem 1. dubna 2006.
Zákon č. 112/2006 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
Zákon č. 115/2006 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2006.
Zákon č. 159/2006 nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
Zákon č. 189/2006 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Zákon č. 296/2007 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.
Zákon č. 123/2008 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.
Zákon č. 123/2008 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2008.
Zákon č. 216/2008 Sb. nabyl účinnosti dnem 20. června 2008.
Zákon č. 7/2009 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2009.
Zákon č. 217/2009 Sb. nabyl účinnosti dnem 20. července 2009.
Zákon č. 281/2009 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

* * *

Článek III

zákona č. 36/1995 Sb. zní:
Přechodná a závěrečná ustanovení

Podle tohoto zákona se vybírají poplatky z poplatných úkonů navržených nebo zahájených za jeho účinnosti, a to včetně podaných odvolání nebo dovolání. Za poplatné úkony navržené nebo za řízení zahájená před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými za účinnosti tohoto zákona.

Čl. II
zákona č. 255/2000 Sb. zní:Přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení

1. Za řízení zahájená před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Poplatky za odvolání nebo dovolání podávaná po nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají podle tohoto zákona.
2. Poplatky zaplacené za řízení zahájená před účinností tohoto zákona včetně vzniklých přeplatků na poplatku se vracejí podle dosavadních předpisů. Byloli však řízení zastaveno nebo návrh na zahájení řízení, odvolání či dovolání vzaty zpět zčásti nebo zcela po účinnosti tohoto zákona, vrátí se poplatek podle tohoto zákona.
3. Za návrh na provedení úkonu podaný před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona.

Čl. XXVI
zákona č. 151/2002 Sb. zní:

Přechodná ustanovení k části desáté

1. Za řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se poplatky vybírají podle dosavadních právních předpisů, i když se stanou splatnými po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Byloli usnesení ve věci poplatku vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řízení v této poplatkové věci se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
3. Podle tohoto zákona se vyberou poplatky i v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; poplatky, jejichž splatnost nastala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však vyberou podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST PÁTÁ

zákona č. 555/2004 Sb. zní:

Přechodná ustanovení

1. Neníli dále stanoveno jinak, platí úprava doručování písemností provedená tímto zákonem i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2. Při doručování písemnosti, která byla doručována při jednání nebo jiném úkonu soudu nebo odevzdána k doručení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
3. U pohledávek vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona státu z titulu neuhrazených nákladů občanského soudního řízení a soudního řízení správního, které stát v rámci řízení platil, se úrok z prodlení nevymáhá.

Čl. XVII
zákona č. 296/2007 Sb. zní:

Přechodné ustanovení

Za řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních právních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Poplatky za odvolání nebo dovolání podávaná po nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají podle tohoto zákona.

²⁾ Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

^2a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
^2b) § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 192/2003 Sb.
³⁾ Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konsulárních stycích.
^3a) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
⁴⁾ Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
^4a) Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.
^4b) § 60 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
^4c) § 62 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^4d) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
⁵⁾ § 65 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
⁶⁾ § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).