ZÁKON č. 94/2021 Sb.,

o mimořádných opatřeních
při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ PŘI EPIDEMII ONEMOCNĚNÍ COVID-19

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon upravuje opatření pro zvládání epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 (dále jen „epidemie COVID-19”) a jejích dopadů na území České republiky.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví”).

(3) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je vyhlášen stav pandemické pohotovosti. Stav pandemické pohotovosti lze ukončit či znovu obnovit usnesením Poslanecké sněmovny přijatým na návrh vlády nebo jedné pětiny všech poslanců. Usnesení o ukončení stavu pandemické pohotovosti a jeho obnovení se vyhlašuje ve Sbírce zákonů.

§ 2

Mimořádná opatření

(1) Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo”), krajská hygienická stanice nebo Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „krajská hygienická stanice”) může za účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku nařídit mimořádné opatření, kterým přikáže určitou činnost přispívající k naplnění uvedeného účelu, nebo zakáže nebo omezí určité činnosti nebo služby, jejichž výkonem by mohlo být šířeno onemocnění COVID-19, anebo stanoví podmínky provádění takových činností nebo poskytování takových služeb. Ministerstvo může nařídit mimořádné opatření podle věty první s celostátní působností nebo s působností na území několika krajů. Krajská hygienická stanice může mimořádné opatření nařídit na území svého správního obvodu.

(2) Mimořádným opatřením podle odstavce 1 je

a)  omezení veřejné dopravy nebo stanovení podmínek jejího provozování,

b)  omezení činnosti obchodní nebo výrobní provozovny nebo provozu obchodního centra nebo stanovení podmínek pro jejich provoz,

c)  omezení provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry nebo solária, poskytování kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb nebo provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, nebo stanovení podmínek jejich provozování nebo poskytování,

d)  omezení provozování přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny nebo stanovení podmínek pro jejich provoz,

e)  zákaz nebo omezení konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, nebo stanovení podmínek jejich konání snižujících riziko přenosu onemocnění COVID-19, včetně stanovení maximálního počtu fyzických osob, které se jich mohou účastnit; zákaz nebo omezení nelze vztáhnout na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných nebo soukromých osob, které se konají na základě zákona, a shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím,

f)  omezení výuky nebo jiného provozu vysoké školy nebo stanovení podmínek pro výuku nebo jiný provoz vysoké školy,

g)  příkaz poskytovatelům zdravotních služeb vyčlenit věcné, technické nebo personální kapacity ve zdravotnických zařízeních,

h)  zákaz nebo omezení nebo stanovení podmínek návštěv ve zdravotnických zařízeních, zařízeních sociálních služeb nebo ve věznicích,

i)  příkaz používat ochranné, mycí, čisticí nebo dezinfekční prostředky a další protiepidemická opatření,

j)  příkaz poskytovatelům zdravotních služeb nebo poskytovatelům sociálních služeb v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem poskytnout ministerstvu nebo krajské hygienické stanici informace z jejich činnosti za účelem nastavení protiepidemických opatření,

k)  omezení provozu dotčených prvků kritické infrastruktury a stanovení pravidel pro zajištění jejich provozu,

l)  přemístění osob ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučení volného pohybu těchto osob mimo věznici,

m) příkaz testovat zaměstnance a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění COVID-19.

(3) Osoby, na něž se mimořádné opatření vztahuje, jsou povinny se jím řídit.

(4) Mimořádné opatření

a)  podle § 2, nebo

b)  podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku a které má celostátní působnost,

může být nařízeno pouze v době stavu pandemické pohotovosti. Skončením stavu pandemické pohotovosti mimořádná opatření podle věty první pozbývají platnosti.

§ 3

Nařízení mimořádných opatření

(1) Mimořádné opatření podle § 2 ministerstvo nebo krajská hygienická stanice nařídí pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu.

(2) V odůvodnění mimořádného opatření podle § 2 se zohlední aktuální analýza epidemiologické situace onemocnění COVID-19 a konkrétní míra rizika spojeného s vymezenými činnostmi, oblastmi či jinými charakteristikami a přiměřenost zásahu do práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob.

(3) Mimořádná opatření podle § 2 nařídí ministerstvo nebo krajská hygienická stanice po předchozím souhlasu vlády.

(4) V případě nebezpečí z prodlení může ministerstvo nebo krajská hygienická stanice nařídit mimořádná opatření podle § 2 i bez předchozího souhlasu vlády. Pokud vláda s mimořádným opatřením nařízeným podle věty první nevysloví do 48 hodin od jeho vyhlášení souhlas, opatření pozbývá platnosti uplynutím této lhůty.

(5) Usnesení, kterým vláda vyslovila souhlas s mimořádným opatřením podle § 2, vláda neprodleně zveřejní na svých internetových stránkách a v hromadném informačním prostředku. Stejným způsobem vláda neprodleně zveřejní i informaci o tom, že nevyslovila souhlas s mimořádným opatřením nařízeným podle odstavce 4.

(6) Mimořádné opatření podle § 2 vydá ministerstvo nebo krajská hygienická stanice jako opatření obecné povahy, a to bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Toto opatření nabývá účinnosti čtvrtým dnem ode dne vyvěšení na úřední desce ministerstva nebo krajské hygienické stanice, nestanoví-li ministerstvo nebo krajská hygienická stanice pozdější den nabytí jeho účinnosti. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může ministerstvo nebo krajská hygienická stanice stanovit dřívější den nabytí účinnosti mimořádného opatření než uvedený ve větě druhé. Mimořádné opatření se vyvěšuje na dobu nejméně 15 dnů. Ministerstvo zašle opatření též krajským hygienickým stanicím, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. Krajská hygienická stanice zašle jí vydané mimořádné opatření bezodkladně ministerstvu; ministerstvo toto opatření zveřejní na své úřední desce.

(7) Ministerstvo a krajská hygienická stanice mimořádná opatření vydaná podle § 2 nejméně jednou za 2 týdny od jeho vydání přezkoumá. Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání mimořádného opatření podle § 2, ministerstvo nebo krajská hygienická stanice jej bezodkladně zruší nebo změní; v případě změny mimořádného opatření podle § 2 se odstavce 1 až 6 použijí obdobně, v případě zrušení mimořádného opatření podle § 2 se použije odstavec 6 obdobně.

§ 4

Mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví

Zmocnění ministerstva a krajské hygienické stanice k vydávání mimořádných opatření podle § 69, § 80 odst. 1 písm. g) a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví není tímto zákonem dotčeno. Při vydávání mimořádných opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku a které mají celostátní působnost, se použije § 3 odst. 1 až 5 a § 9 obdobně.

§ 5

Poskytování informací

(1) Ministerstvo zveřejňuje na svých internetových stránkách

a)  aktuální analýzu epidemiologické situace onemocnění COVID-19, epidemiologický model, na základě kterého jsou vydávána opatření, a odhad jejího vývoje,

b)  informativní přehled o míře ohrožení obyvatelstva a o opatřeních, která jsou spojena s různou mírou ohrožení,

c)  statistická data o zvládání epidemie COVID-19 a o očkování obyvatelstva v otevřeném a strojově čitelném formátu a

d)  informace o platných a účinných mimořádných opatřeních vydaných podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně veřejného zdraví, je-li jejich účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku.

(2) Vláda předloží Poslanecké sněmovně zprávu o opatřeních učiněných ve stavu pandemické pohotovosti včetně informací o přezkoumání opatření podle § 3 odst. 7, a to nejméně jednou za 2 týdny.

(3) Pro postup vyřízení žádostí poslanců a senátorů ohledně informací týkajících se mimořádných opatření podle tohoto zákona se lhůta pro poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a § 12 odst. 2 zákona o jednacím řádu Senátu nepoužije. Informace podle věty první budou poslanci nebo senátorovi na jeho žádost poskytnuty nejpozději do 15 dnů ode dne podání jeho žádosti.

§ 6

Realizace mimořádných opatření

(1) Pokud je to nezbytné k realizaci mimořádného opatření podle § 2 nebo mimořádného opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, je-li jeho účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku, požádá ministerstvo o součinnost některou ze základních složek integrovaného záchranného systému.

(2) Pokud realizace mimořádného opatření podle § 2 nebo mimořádného opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví vyžaduje provedení záchranných prací a síly a prostředky základních složek integrovaného záchranného systému nejsou k provedení záchranných prací dostatečné, může vláda na návrh ministra obrany na základě žádosti ministra zdravotnictví rozhodnout o použití Armády České republiky k záchranným pracím podle zvláštního právního předpisu¹⁾.

(3) Základní složka integrovaného záchranného systému nebo Armáda České republiky součinnost neposkytne, pokud není k poskytnutí způsobilá nebo by poskytnutím ohrozila svou činnost.

(4) Pokud je to nezbytné k realizaci mimořádného opatření nařízeného poskytovateli zdravotních služeb podle § 2 nebo mimořádného opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, vyžádá si tento poskytovatel součinnost Policie České republiky.

(5) Pro účely plnění konkrétního úkolu v rámci vyžádané součinnosti podle odstavce 1, 2 nebo 4 může vláda na návrh ministra zdravotnictví, ministra vnitra nebo ministra obrany vyčlenit prostředky ze státního rozpočtu.

§ 7

Koordinace plnění mimořádných opatření

(1) Ministerstvo může za účelem naplňování mimořádných opatření podle § 2 nebo mimořádných opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku, usměrňovat, koordinovat a kontrolovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb nebo poskytovatelů sociálních služeb v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem.

(2) Ministerstvo může za účelem koordinace mimořádných opatření podle § 2 nebo mimořádných opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku, požádat vládu o svolání Ústředního krizového štábu²⁾.

§ 8

Součinnost s orgány krizového řízení
v území při realizaci mimořádných opatření a koordinaci jejich plnění

(1) Ministerstvo informuje hejtmana kraje o mimořádných opatřeních dle § 2, která se dotýkají území kraje, a to před jejich vydáním.

(2) Hejtman kraje koordinuje provedení stanovených mimořádných opatření v podmínkách kraje. Správní úřady se sídlem na území kraje a právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená mimořádná opatření splnit.

(3) Pro plnění úkolů spojených se zvládáním epidemie COVID-19 může hejtman kraje využít krizový štáb zřízený dle zvláštního právního předpisu.³⁾

(4) Orgány obce s rozšířenou působností, orgány obce s pověřeným obecním úřadem a orgány obce plní potřebné úkoly nezbytné pro zvládání epidemie COVID-19 dle pokynů ministerstva nebo hejtmana kraje.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí na hlavní město Prahu a primátora hlavního města Prahy obdobně.

§ 9

Náhrada škody

(1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám (dále jen „poškozený”) během stavu pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s

a)  mimořádnými opatřeními podle § 2, nebo

b)  mimořádnými opatřeními podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je zvládání epidemie COVID-19.

(2) Podle odstavce 1 se hradí skutečná škoda. Za škodu se nepovažují náklady vzniklé v souvislosti s pořízením nebo používáním ochranných, mycích, čisticích nebo dezinfekčních prostředků. Škodu stát nehradí, prokáže-li, že si ji poškozený způsobil sám.

(3) Nárok na náhradu škody podle odstavce 1 může poškozený uplatnit u Ministerstva financí, a to ve lhůtě do 12 měsíců od okamžiku, kdy se o škodě dozvěděl, nejdéle do 3 let od vzniku škody, jinak právo na náhradu škody zaniká. V žádosti se uvede totožnost poškozeného, důvody vzniku nároku a jeho výše a důkazy, které prokazují vznik nároku, příčinnou souvislost, výši nároku, včetně skutečností podle odstavce 4, a počátek plynutí doby, ve které právo zaniká.

(4) Škoda se hradí v rozsahu, v němž poškozený prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné předejít nebo zabránit. Výše náhrady škody se dále snižuje o výši dotací, návratných finančních výpomocí a jiných podpor, poskytnutých ke zmírnění dopadů epidemie COVID-19, nebo dopadů mimořádných opatření uvedených v odstavci 1.

(5) Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

(6) Je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup jiný orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci Ministerstvu financí, popřípadě soudu nezbytnou součinnost.

Přestupky

§ 10

(1) Přestupku se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, pokud nedodrží mimořádné opatření podle § 2.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do

a)  3 000 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. a), b), e), i), pokud k nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) došlo při poskytování zdravotních nebo sociálních služeb, nebo k),

b)  1 000 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. d),

c)  500 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. c), f), g) nebo m),

d)  100 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) v jiných případech než uvedených v písmenu a), nebo

e)  50 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. h) nebo j).

(3) Je-li přestupek podle odstavce 2 písm. a) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 4 000 000 Kč.

(4) Je-li přestupek podle odstavce 2 spáchán jednáním zaměstnance právnické nebo podnikající fyzické osoby na základě pokynu této právnické nebo podnikající fyzické osoby i přesto, že zaměstnanec nejdříve odmítl podle pokynu této právnické nebo podnikající fyzické osoby jednat, lze maximální možnou výši pokuty podle odstavce 2 zvýšit o čtvrtinu.

§ 11

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nedodrží mimořádné opatření podle § 2.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do

a)  1 000 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. a), b), e), i), pokud k nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) došlo při poskytování zdravotních nebo sociálních služeb, nebo k),

b)  500 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. d),

c)  100 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. c), f) nebo g),

d)  50 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. h), j), l) nebo m), nebo

e)  30 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) v jiných případech než uvedených v písmenu a).

(3) Je-li přestupek podle odstavce 2 písm. a) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 2 000 000 Kč.

(4) Fyzická osoba se zprostí odpovědnosti ze spáchání přestupku, pokud jej spáchala na základě pokynu svého zaměstnavatele.

§ 12

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupek podle tohoto zákona projednává krajská hygienická stanice.

(2) Pokuty vybírá orgán, který je uložil.

(3) Příkazem na místě může přestupek podle tohoto zákona projednávat též orgán Policie České republiky nebo strážník obecní policie.

(4) Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle § 10 odst. 2 písm. a) a § 11 odst. 2 písm. a) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.

(5) Přestupek podle § 10 odst. 2 písm. a) a § 11 odst. 2 písm. a) je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.

§ 13

Soudní přezkum mimořádných opatření

(1) K projednání návrhu podle soudního řádu správního na zrušení mimořádného opatření podle tohoto zákona nebo mimořádných opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví ve stavu pandemické pohotovosti, jejichž účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku a které mají celostátní působnost, je příslušný Nejvyšší správní soud, pokud mimořádné opatření vydalo ministerstvo. V ostatních případech je k projednání návrhu příslušný krajský soud.

(2) Návrh lze podat do 1 měsíce ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti.

(3) Je-li návrh zjevně neopodstatněný, soud jej mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne. Pokud soud nepostupuje podle věty první, návrh se projednává přednostně.

(4) Pozbylo-li mimořádné opatření platnosti v průběhu řízení o jeho zrušení, nebrání to dalšímu postupu v řízení. Dojde-li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části byly v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, v rozsudku vysloví tento závěr.

(5) Rozhoduje-li soud ve věci, jejíž rozhodnutí závisí na posouzení zákonnosti mimořádného opatření, a probíhá-li řízení o návrhu na zrušení mimořádného opatření, soud vyčká rozhodnutí o návrhu na zrušení mimořádného opatření a původní řízení do té doby přeruší.

(6) Kasační stížnost proti rozhodnutí ve věci podle odstavce 1 věty první není přípustná.

§ 14

Použití trestních předpisů během stavu pandemické pohotovosti

Je-li spáchán trestný čin v době stavu pandemické pohotovosti, která je stavem, v jehož rámci dochází k ohrožení života nebo zdraví lidí, a předpisy trestního práva s touto okolností spojují použití vyšší trestní sazby nebo ji považují za přitěžující okolnost, soud k této okolnosti při posuzování trestného činu přihlédne pouze tehdy, pokud je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie COVID-19.

ÚČINNOST

§ 22

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 27. února 2021.

(2) Ustanovení § 1 až 8 pozbývají platnosti uplynutím dne 28. února 2022.

Odkazy k textu:

    1) § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

    2) § 24a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

    3) § 24b zákona č. 240/2000 Sb.