Zákon o daních z příjmů
– novela
Zákon o daních z příjmů v § 2 rozděluje poplatníky daně z příjmů fyzických osob na dvě skupiny:
1. Daňoví rezidenti ČR jsou poplatníci, kteří mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Jedná se o neomezenou daňovou povinnost – § 2 odst. 2 zákona.
Poplatníkem může být i osoba nezletilá nebo osoba, které soud omezil svéprávnost. Za tyto osoby pak v otázkách daňových jedná jejich zákonný zástupce.
Bydlištěm na území ČR se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či najatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (samostatnou činnost, zaměstnání apod.).
Stálý byt tedy nemusí být vždy pouze trvalé bydliště poplatníka. Pro účely daně z příjmů není rozhodující, zda je poplatník v bytě přihlášen k pobytu či nikoli, ale zda skutečně v bytě bydlí. Při uplatňování daňových zákonů v daňovém řízení se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho.
Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo 3) v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v ČR (§ 2 odst. 2) v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období.
Poplatníci, kteří se na území ČR obvykle zdržují, jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce (zdaňovacím období), a to buď souvisle, nebo v několika obdobích. Do doby 183 dnů se započítává každý i započatý den pobytu, včetně dne příjezdu a odjezdu, sobot, nedělí, svátků, prázdnin a dovolených strávených na území ČR.
Od pojmu „bydliště“ je třeba odlišit pojem „trvalý pobyt“. Místem trvalého pobytu se podle § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů, rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v registru obyvatel ve formě referenční vazby na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“).
Výklad pojmu bydliště byl rozebrán v příspěvku KV KDP č. 517/21.03.18. Generální finanční ředitelství odsouhlasilo závěr, že pokud poplatník prokáže, že se trvale zdržoval ve dvou stálých bytech, a pro účely daně z příjmů tedy měl dvě bydliště, bude příjem z prodeje kteréhokoliv z těchto stálých bytů při splnění ostatních podmínek ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona osvobozen od daně z příjmů. Doplnilo, že bydliště je právní pojem označující adresu místa, kde se fyzická osoba hodlá trvale zdržovat.
Jestliže se někde pouze zdržuje bez úmyslu zdržovat se zde trvale, pak o skutečné bydliště nejde. Pojem bydliště je vymezen v § 2 odst. 4 zákona o daních z příjmů jako místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Dále pak pokyn GFŘ D-59 ve vysvětlivce k § 2 zákona o daních z příjmů upřesňuje, co se rozumí stálým bytem.
2. Daňoví nerezidenti jsou poplatníci, kteří nemají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle nezdržují nebo pokud tak stanoví mezinárodní smlouvy. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky a nikoli na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. U těchto poplatníků se jedná o omezenou daňovou povinnost – § 2 odst. 3 zákona.
Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství v pokynu D-59:
– dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo odst. 3 zákona) v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v České republice (§ 2 odst. 2 zákona) v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období,
– zákon obsahuje dvě kritéria pro určení daňového rezidentství, kdy naplnění jen jednoho z nich stačí ke vzniku rezidenství, žádné nemá přednost a testovat je vždy potřeba obě kritéria. Podle toho, o jaké kritérium se jedná, je následně posuzováno samotné období, kdy je poplatník rezidentem. Jakmile je tedy např. naplněno kritérium obvyklého zdržování se, osoba je podle zákona rezidentem České republiky po celý kalendářní rok, a to bez ohledu na to, zda v České republice má či nemá bydliště,
– u států, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, se v případě, kdy fyzická osoba naplní kritéria daňového rezidentství dle vnitrostátních právních předpisů obou smluvních států, použijí pro určení daňového rezidentství kritéria uvedená v příslušné smlouvě.
Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který
• k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období
1. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění,
2. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
3. není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
4. není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a
5. není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
• ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu,
• k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a
• podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu, a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učinil oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení a oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění; tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno podání obsahující údaje požadované v příslušném oznámení správci daně společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo živnostenskému úřadu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.
Ing. Eva Sedláková
2.1 Směna pozemků
Podnikatelé si směnili pozemky zaúčtované na účtu 031. Jeden byl zaúčtován v ceně 80 000 Kč, druhý v ceně 70 000 Kč. Dohodli se, vzhledem k poloze pozemků, že si nic doplácet nebudou.
Jak se bude postupovat účetně a jak daňově?
Podnikatelé vedoucí účetnictví mohou pozemek vyřazený v důsledku směny zaúčtovat na účet MD 541/D 031 a pozemek směnou získaný na účet MD 031/D 641. Podnikatel, který směnou získá pozemek nižší ceny, vykáže účetní ztrátu ve výši 10 000 Kč, bude se ovšem jednat o ztrátu nedaňovou vzhledem k ustanovení § 24 odst. 2 písm. t) bod 5 zákona o daních z příjmů.
Podnikatel, který směnou získá pozemek vyšší ceny, vykáže účetní zisk ve výši 10 000 Kč, který bude i ziskem z hlediska daně z příjmů.
2.2 Prospěch z pohledávky
Poplatník koupil, resp. nabyl postoupením, pohledávku vzniklou z titulu zápůjčky ve jmenovité hodnotě 30 000 Kč, kterou pořídil za částku 20 000 Kč. Celá pohledávka mu poté byla dlužníkem uhrazena.
Jak bude poplatník postupovat z hlediska daně z příjmů?
Zdanitelným příjmem poplatníka podle § 10 zákona je částka 30 000 – 20 000 = 10 000 Kč.
Poplatník, který má prospěch z pohledávky postoupené za nižší cenu, než je její hodnota, tedy nový věřitel, zdaňuje rozdíl mezi vrácenou zápůjčkou a cenou, za kterou pohledávku nabyl.
2.3 Bezúplatný příjem
Manželé se rozvedli, ve společném jmění manželů měli dům, který v rámci vypořádání společného jmění manželů připadl manželce. Jako kompenzaci v rámci vypořádání společného jmění manželů dohodou manželka převedla na manžela vlastní pozemek, který nebyl ve společném jmění manželů.
Nejde na straně manžela o bezúplatný příjem, který podléhá dani z příjmů?
Jedná-li se o jednu dohodu o vypořádání společného jmění manželů, na straně manžela i manželky jde z hlediska daně z příjmů o příjem, který není předmětem daně v souladu s § 3 odst. 4 písm. c) zákona.
To platí i v případě, že manželka v rámci vypořádání společného jmění manželů, převedla na manžela pozemky ve svém výlučném vlastnictví. Na straně manžela se z hlediska daně z příjmů nejedná o bezúplatný příjem, nýbrž o příjem z vypořádání společného jmění manželů, které není předmětem daně z příjmů.
2.4 Vypořádání společného jmění manželů
Po rozvodu si bývalí manželé vypořádali společné jmění manželů tak, že manžel se stal výlučným vlastníkem budovy s tím, že bývalé manželce uhradí 1,5mil. Kč. Vypořádání společného jmění manželů bude formou využití nebytových prostor v budově – ordinace, po dobu 20 let. V písemné dohodě je uvedeno, že mezi stranami panuje konsensus na dalším dlouhodobém užívání nebytových prostor (ordinace) i na tom, že kompenzace se má bývalé manželce dostat naturálním plněním. Užíváním nebytových prostor po sjednanou dobu 20 let, bude konzumována kompenzace za vypořádání společného jmění manželů odpovídající finanční částce 1,5mil. Kč, kterou se zavazuje poskytovatel (bývalý manžel, tj. výlučný vlastník budovy) bývalé manželce poskytnout. Dále dohoda řeší to, že bývalým manželem bude vyplacen případný doplatek nezkonzumované alikvotní části kompenzace v případě předčasného ukončení užívání nebytových prostor.
Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?
V dohodě o vypořádání společného jmění manželů je zásadní ta skutečnost, že vypořádání se provede formou využívání nebytových prostor bývalého manžela po dobu 20 let bývalou manželkou. Nejde tedy o případ zápočtu pohledávek (manželka má pohledávku z titulu vypořádání společného jmění manželů, manžel by měl pohledávku z titulu nájemného za nebytový prostor), ale pouze o vypořádání společného jmění manželů.
Tomu nasvědčuje i to, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů řeší postup v případě, že manželka nebytové prostory manžela opustí dříve než za sjednaných 20 let. Uvedené vypořádání společného jmění manželů v nepeněžním plnění nebude mít na bývalé manžele žádný daňový dopad, jde o příjem, který není předmětem daně.
2.5 Darování majetku
Soukromý zemědělec, vedoucí daňovou evidenci, ukončil činnost a daroval synovi pozemky a traktor. Syn rovněž vede daňovou evidenci.
Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?
V případě darování majetku z důvodu ukončení zemědělské činnosti se postupuje podle § 3 odst. 4 písm. f) zákona. Syn musí v daném případě pamatovat na § 25 odst. 1 písm. i) zákona. Ten stanoví mimo jiné, že za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně. Traktor získaný darem od otce nemůže syn podnikatel odpisovat, hodnotu pozemků nelze uplatnit do daňových výdajů.
Na straně otce nelze výdaje spojené s pořízením pozemku ani zůstatkovou cenu traktoru, tj. hmotného majetku, uplatnit do výdajů daňových. Nejedná se o výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
2.6 Prodej farmy
Soukromý zemědělec, vedoucí daňovou evidenci, ukončil činnost a prodal synovi svoji farmu. Syn rovněž vede daňovou evidenci. Otázkou je, zda je prodej farmy u otce osvobozen od daně z příjmů a zda si může syn uplatnit jednotlivé položky do daňových výdajů.
Jaké je správné řešení?
V případě prodeje majetku z důvodu ukončení zemědělské činnosti se postupuje podle § 3 odst. 4 písm. f) zákona. Na straně otce jde o příjem, který není předmětem daně. Otec musí v daném případě pamatovat na § 25 odst. 1 písm. i) zákona. Ten stanoví mimo jiné, že za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně. Pokud by např. otec prodal synovi zásoby, výdaje spojené s jejich pořízením by otec nemohl uplatnit do výdajů daňových, pokud by prodal pozemky, výdaje spojené s jejich pořízením by nebyly výdaji daňovými. Pokud by již otec výdaje spojené s pořízením předmětných zásob do daňových výdajů v minulých letech uplatnil, musel by v roce, kdy synovi zásoby prodal základ daně o příslušné výdaje zvýšit. Do daňových výdajů by otec nemohl uplatnit ani zůstatkovou cenu prodaného hmotného majetku.
Syn, který si majetek koupil, může příslušné výdaje uplatnit jako výdaje daňové. Koupil-li syn také hmotný majetek, může výdaje spojené s jeho nákupem uplatnit do výdajů daňových pouze prostřednictvím odpisů podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů.
2.7 Příjem z prodeje bytu
Bratr od matky v r. 2020 dostal darem byt, který v r. 2022 daroval sestře. Otázkou je, zda by v případě, že by sestra byt prodala, byl příjem z prodeje od daně osvobozen.
Jaké je řešení dané situace?
Rozhodující zda příjem z prodeje bytu, resp. bytové jednotky, bude od daně z příjmů osvobozen, je skutečnost, zda sestra v daném bytě bydlela a kdy dojde k prodeji.
Pokud prodávající v bytě bydlela, pak podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů je od daně osvobozen příjem z prodeje bytové jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Příjem z prodeje této jednotky, pokud v ní prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let je v souladu s § 4b zákona od daně osvobozen, použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby.
Pokud prodávající v bytové jednotce nebydlela, je příjem z prodeje od daně osvobozen, pokud poplatník předmětnou nemovitost vlastnil po dobu 10 let v souladu s § 4 odst. 1 písm. b) zákona.
2.8 Bezúplatný příjem
Dva spoluvlastníci pozemku S1 a S2 se dohodli na zrušení spoluvlastnictví s tím, že pozemek, který vlastní 2 roky, byl převeden spoluvlastníkovi S1 bezúplatně.
Jak budou postupovat z hlediska daně z příjmů?
Na straně spoluvlastníka S1 jde o bezúplatný příjem ve výši poloviny hodnoty pozemku podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona, který je při splnění podmínek daných § 10 odst. 3 písm. c) zákona od daně osvobozen.
Bezúplatný nepeněžní příjem se v souladu s § 3 odst. 3 písm. a) zákona ocení podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška, ve znění pozdějších předpisů.
2.9 Spoluvlastnický podíl
Dvě spoluvlastnicí S1 a S2 mají spoluvlastnický podíl na dvou pronajímaných bytových domech B1 a B2, které koupili v loňském roce s tím, že v letošním roce provedou vypořádání spoluvlastnictví. Každá fyzická osoba – spoluvlastník, vlastní ideální polovinu každé nemovité věci. Cena ke dni vypořádání spoluvlastnictví podle oceňovacího předpisu nemovité věci B1 činí 8 mil. Kč, cena nemovité věci B2 činí 6 mil. Kč. Na základě dohody dojde k vypořádání spoluvlastnictví, spoluvlastník S1 bude vlastnit celou nemovitou věc B1, spoluvlastník S2 bude vlastnit celou nemovitou věc B2. Zároveň spoluvlastník S1 vyplatí spoluvlastníkovi S2 finanční kompenzaci 1 mil. Kč tak, aby celková hodnota v rámci vypořádání činila u obou osob stejnou částku jako před vypořádáním, tedy 7 mil. Kč.
Jak budou spoluvlastnicí postupovat z hlediska daně z příjmů?
Ustanovení § 3 odst. 4 písm. g) bod 1. zákona použít nelze, nemovité věci nejsou rozděleny podle velikosti spoluvlastnických podílů.
O směnu se v daném případě nejedná, jde o dohodu o vypořádání spoluvlastnictví.
Příjmem spoluvlastníka S1 je polovina hodnoty nemovité věci B1, tj. 4 mil. Kč (polovinu nemovité věci B1 již vlastní).
Výdajem spoluvlastníka S1 je doložená cena spoluvlastnického podílu na nemovité věci B2, kterou vypořádáváním spoluvlastnictví ztrácí.
Současně je výdajem spoluvlastníka S1 částka 1 mil. Kč uhrazená spoluvlastníkovi S2 z titulu vypořádání spoluvlastnictví.
Příjmem spoluvlastníka S2 je polovina hodnoty nemovité věci B2, tj. 3 mil. Kč (polovinu nemovité věci B2 již vlastní).
Současně je příjmem spoluvlastníka S2 částka 1 mil. Kč od spoluvlastníka S1 z titulu vypořádání spoluvlastnictví.
Výdajem spoluvlastníka S2 je doložená cena spoluvlastnického podílu na nemovité věci B1, kterou vypořádáváním spoluvlastnictví ztrácí.
2.10 Spoluvlastnictví a převod na děti
Bratr se sestrou dostali darem v r. 2024 od rodičů každý ideální ½ domu, kde nebydlí. Dům hodlají rozdělit na bytové jednotky, vypořádat si spoluvlastnictví k nim a následně jednotky darovat svým dětem.
Bude vypořádání spoluvlastnictví a převod na děti od daně z příjmů osvobozen?
Vytvoření bytových jednotek nemá na spoluvlastníky žádný dopad. Vypořádání spoluvlastnictví k bytovým jednotkám provedené do 10 let od jejich vytvoření, není od daně osvobozené, jde o příjem podle § 10 zákona.
Na straně dětí bude dar od rodičů od daně osvobozen v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona.
2.11 Příjem z prodeje bytové jednotky
Poplatník vlastnil 12 let bytovou jednotku o 6 pokojích, ve které bydlel. Vzhledem k velikosti jednotky tuto jednotku v loňském roce rozdělit na dvě jednotky o 3 pokojích. V letošním roce hodlá jednu bytovou jednotku prodat.
Bude příjem z prodeje od daně z příjmů osvobozen?
Příjem z prodeje osvobozen nebude, § 4 odst. 2 zákona se na daný případ rozdělení jednotky nevztahuje.
2.12 Příjem z prodeje rodinného domu
Počátkem r. 2022 koupil poplatník rodinný dům za 800 000 Kč, který následně prodal za 1 mil. Kč, přičemž bydliště zde měl po dobu kratší než 2 roky. Z utrženého příjmu z prodeje použije 500 000 Kč na obstarání bytové potřeby, tedy pouze polovinu příjmu.
Jak bude poplatník postupovat z hlediska daně z příjmů?
Částka 500 000 Kč bude od daně z příjmů osvobozena, podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona. Zdanitelným příjmem podle § 10 bude 1 000 000 – 500 000 = 500 000 Kč. Vzhledem k tomu, že podle § 25 odst. 1 písm. i) zákona nelze k osvobozeným příjmům uplatnit daňové výdaje, bude daňovým výdajem cena, za kterou poplatník dům koupil, snížená o polovinu, tedy částka 400 000 Kč.
V daném případě je nutno pamatovat, že podle § 4b odst. 3 zákona osvobození příjmu z prodeje použitého obstarání vlastní bytové potřeby, je třeba oznámit příslušnému správci daně, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo. Případné nesplnění oznamovací povinnosti může finanční úřad sankcionovat pokutou za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a daňového řádu.
2.13 Rozdělení pozemku
Dva spoluvlastníci pozemku, který získali v rámci restituce, se dohodli a pozemek si rozdělili podle spoluvlastnických práv, tj. každý si nechal zapsat do katastru nemovitostí jednu polovinu. Poté jeden z nich svůj pozemek prodal dětem na stavbu domku.
Jak budou spoluvlastníci pozemku postupovat z hlediska daně z příjmů?
Samotné rozdělení pozemku nemá na poplatníky žádný daňový dopad, není předmětem daně v souladu s v § 3 odst. 4 písm. g) bod 1 zákona.
Pokud se jedná o příjem z prodeje pozemku získaného v rámci restituce po jeho rozdělení, bude tento příjem od daně osvobozen v souladu s § 4 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů. Rozdělení pozemku nemá na osvobození příjmů z jeho prodeje žádný daňový dopad.
2.14 Právo k použití doménového jména
Poplatník prodal, resp. úplatně postoupil domény (právo k použití doménového jména).
Jedná se o příjem od daně osvobozeným podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona?
Doménu lze v právním smyslu považovat za nehmotnou movitou věc (viz § § 496 a 498 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Příjem z prodeje domény není osvobozen o daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona. Osvobození se vztahuje na příjem z prodeje hmotné movité věci nikoliv věci nehmotné.
Příjem z prodeje domény osobou nepodnikající podléhá zdanění podle § 10 zákona jako ostatní příjem. Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jde-li o věc nabytou úplatně, je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, tj. výdaj za pořízení domény.
2.15 Vypořádání spoluvlastnictví domu s pozemkem
Dva spoluvlastníci uzavřeli v r. 2020 dohodu o vypořádání spoluvlastnictví domu s pozemkem, který vlastní 8 let, tak, že vytvořili 4 bytové jednotky, které si rozdělili bez doplatku.
Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?
Spoluvlastníci se v daném případě nerozdělili podle velikosti spoluvlastnických podílů a tedy § 3 odst. 4 písm. g) bod 1 zákona o daních z příjmů nelze použít.
Vzhledem ke skutečnosti, že spoluvlastníci předmětnou nemovitou věc nabyli do konce r. 2020 a vlastnili ji déle jak 5 let, je příjem z vypořádání spoluvlastnictví od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona, ve znění do konce r. 2020.
2.16 Příjem z prodeje sbírky obrazů
Fyzická osoba nepodnikatel, vlastní cca 10 let sbírku obrazů, kterou nabyl děděním v přímé linii. Nyní chce sbírku prodat.
Jedná se v daném případě o osvobozený příjem?
Příjem z prodeje sbírky obrazů, které nebyly v obchodním majetku poplatníka je od daně z příjmů osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona.
Bude-li hodnota příjmu vyšší než 5 000 000 Kč, bude muset prodávající podat finančnímu úřadu oznámení o osvobozeném příjmu podle § 38v zákona.
2.17 Příjem z prodeje rodinného domu včetně pozemku
Poplatník postavil v loňském roce rodinný domek na pozemku, který vlastnil 15 let. V letošním roce domek i s pozemkem prodal.
Jak bude poplatník postupovat z hlediska daně z příjmů?
Příjem z prodeje rodinného domu včetně pozemku bude od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona. V daném případě je třeba pamatovat, že občanský zákoník v § 506 stanoví, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Rodinný domek je součástí pozemku s tím, že poplatník pozemek vlastnil déle jak 5 let (pozemek nabyl do konce r. 2020).
Podle pokynu D-59 pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona, pokud příjem již není osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona, je v případě pozemkuse stavbou, jež je podle občanského zákoníku jeho součástí, rozhodující den nabytí pozemku,nikoliv stavby na pozemku.
2.18 Vypořádání společného jmění manželů
Manžel podnikatel měl v obchodním majetku více jak dva roky osobní automobil. Ten po rozvodu, jako vypořádání společného jmění manželů, dostala manželka, která ho obratem prodala. Časový test pěti let od vyřazení z obchodního majetku nebyl splněn. Otázkou je, jak bude manželka postupovat z hlediska zdanitelných příjmů a daňových výdajů, když nezná zůstatkovou cenu automobilu.
Jaké je řešení dané situace?
V daném případě se již nejedná o příjem plynoucí do společného jmění manželů (to rozvodem manželů zaniklo). Manželka vlastnila předmětný automobil více jak jeden rok, a pokud ona sama neměla automobil zahrnutý v obchodním majetku, splnila podmínky pro osvobození příjmů z jeho prodeje od daňové povinnosti, tj. podmínky dané § 4 odst. 1 písm. c) zákona. Na straně manželky se jedná o příjem od daně osvobozený.
2.19 Náhrada nemajetkové újmy
Zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu zemřel. Manželce zemřelého zaměstnance byla zaměstnavatelem zemřelého manžela vyplacena jednorázová náhrada nemajetkové újmy jako pozůstalé podle § 271i zákoníku práce, dále pak náhrada přiměřených nákladů spojená s pohřbem podle § 271g zákoníku práce a dále také příspěvek na vyřízení pozůstalosti a příspěvek na pohřební hostinu.
Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?
Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je od daně osvobozena mimo jiné i náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy. V daném případě je celková částka vyplacená zaměstnavatelem v rámci odškodnění smrtelného úrazu svým charakterem náhradou nemajetkové újmy, tj. příjmem od daně osvobozeným. Smyslem náhrady nemajetkové újmy není kompenzovat vzniklé majetkové ztráty, ale zmírnit strádání prostřednictvím poskytnutí peněžních prostředků (zadostiučinění), které může pozůstalý podle svého uvážení vynaložit.
Do konce r. 2023 byla podle § 4 písm. k) bod 4 zákona od daně osvobozena sociálních výpomoc zaměstnavatele nejbližším pozůstalým. Toto osvobození je počínaje r. 2024 zrušeno. Tento příjem bude nadále od daně z příjmů osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bodu 5 zákona, pokud v úhrnu od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřesáhne částku 50 000 Kč.
2.20 Kompenzace za poškození zdraví
Na základě dohody vyplácí nemocnice rentu zdravotně těžce poškozené osobě (resp. jejím zákonným zástupcům) jako náhradu těžké újmy na zdraví, ke které došlo při porodu a narození dítěte. Plnění je sjednáno ve formě měsíční renty pro zdravotně poškozenou osobu zákonným zástupcům a dále ve formě jednorázového plnění zákonným zástupcům poškozeného dítěte v případě úmrtí dítěte v souvislosti s jeho těžkou újmou na zdraví. Otázkou je, jak se příjmy posoudí z hlediska daně z příjmů, tj. zda se nejedná o náhradu za ztrátu na výdělku podle zákoníku práce.
Jak postupovat v dané situaci?
V případě příjmů plynoucích poplatníkovi na základě dohody z důvodu kompenzace za poškození zdraví, resp. z důvodu nezletilosti této osoby, osobám blízkým, od nemocnice jako povinné osoby, jde o účelové plnění, které se váže na poškozenou osobu. Jedná se o nároky osobní povahy, jejichž účelem je poskytnutí nemajetkové újmy za bolest a ztížení společenského uplatnění.
Z hlediska daně z příjmů se jedná o bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění, které je podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona od daně osvobozeno. Předmětné nároky vzniklé z důvodu zavinění nemocnice při porodu nelze směšovat s náhradou za ztrátu na výdělku podle zákoníku práce.
2.21 Příspěvek od úřadu práce
Podnikatel, který uplatňuje výdaje paušálem ve výši 80 % z dosažených příjmů, přijal do pracovního poměru zaměstnance se změněnou pracovní schopností, na kterého dostává příspěvek od úřadu práce.
Jak tento příspěvek zdanit v daňovém přiznání?
V daném případě se jedná o plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti, které je podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů od daně osvobozeno. Jedná se o příspěvky na zřízení účelných pracovních míst, vytváření veřejně prospěšné práce, zabezpečení odborné praxe pro absolventy středních a vysokých škol, osoby zdravotně postižené nebo o příspěvky na rekvalifikaci.
Uvedený osvobozený příjem se v souladu s § 5 odst. 5 zákona o daních z příjmů do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob neuvádí.
2.22 Příjem z prodeje nemovitostí
V usnesení o dědictví je uvedeno, že zůstavitelka přikázala synovci, aby nejpozději do 12 měsíců po skončení dědického řízení prodal její nemovitosti s tím, že si část příjmů z tohoto prodeje ponechá a zbytek příjmu z prodeje mu zůstavitelka přikázala do 3 měsíců od prodeje vyplatit několika dalším odkazovníkům v určité, jí stanovené výši. Otázkou je, jak se dívat na příjem z prodeje nemovitostí u synovce, který nikoliv ze své vůle, ale z vůle zůstavitelky, resp. na její příkaz, musel nemovitosti prodat a takto získaný příjem rozdělit mezi sebe a ostatní odkazovníky. Otázkou je, zda příjem z prodeje nemovitostí je příjem synovce, na který by nebylo možné vztáhnout osvobození, a z tohoto příjmu by měl zaplatit daň z příjmů nebo zda je to příjem z nabytí dědictví, který je od daně osvobozen.
Jaké je správné řešení?
V daném případě zůstavitelka zřídila odkazy, a to i ve vztahu ke svému synovci. V případě dalších odkazů, jejichž splnění bylo přikázáno synovci, jde o tzv. pododkazy (§ 1599 občanského zákoníku). Příkaz, že odkazy (respektive pododkazy) mají být financovány z prodeje nemovitosti, povahu odkazu nemění.
Synovec je odkazovníkem ve vztahu k určeným nemovitým věcem jako celku. To, že musel nemovitosti prodat a výtěžek rozdělit mezi sebe a další odkazovníky, nelze vnímat jako stanovení příkazu ve smyslu § 1569 odst. 1 občanského zákoníku.
V daném případě příjem z prodeje nemovitých věcí představuje bezúplatný příjem z nabytí odkazu ve smyslu § 4a písm. a) zákona o daních z příjmů, a to i ve vztahu k synovci. Rozdělený příjem z prodeje nemovitých věcí bude na straně synovce a ostatních odkazovníků příjmem od daně osvobozeným podle § 4a písm. a) zákona.
2.23 Náhrada škody
Při dopravní nehodě byla poplatníkovi způsobena škoda. Pojišťovna mu poskytla náhradu škody s tím, že jde o náhradu za ztrátu na výdělku za 1 měsíc.
O jaký příjem se na straně poplatníka jedná?
Z hlediska daně z příjmů je rozhodující zda jde o pracovní úraz, tj. v daném případě o dopravní nehodu při pracovní cestě zaměstnance. V tomto případě se jedná o příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona. Plátcem daně je poté pojišťovna s tím, že musí z daného příjmu srazit zálohu na daň podle § 38h zákona.
V případě, že pojišťovna příslušnou náhradu za ztrátu na výdělku přefakturuje zaměstnavateli, je plátcem daně zaměstnavatel.
Pokud nejde o pracovní úraz zaměstnance, jde o příjem podle § 7 na straně podnikatele nebo o příjem podle § 10 zákona, nejedná-li se o podnikatele.
2.24 Příspěvek na zástřelné
Člen mysliveckého sdružení obdržel příspěvek na zástřelné z titulu afrického moru divokých prasat.
Jak příspěvek na zástřelné zdanit?
Příjem obdržený fyzickou osobou v podobě příspěvku na zástřelné, je příspěvkem ze státního (veřejného) rozpočtu v souladu s § 44 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého stanovuje Ministerstvo zemědělství povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, které se provádějí v příslušném kalendářním roce, a určuje, které z nich a v jakém rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu. Toto zástřelné je od daně z příjmů osvobozeno podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona.
2.25 Příjem z prodeje pohledávky
Poplatník prodal pohledávku ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč, kterou v loňském roce koupil za 10 000 Kč, a to za 70 000 Kč. Tato pohledávka nebyla v obchodním majetku poplatníka.
Musí se příjem z prodeje pohledávky zdanit?
Hodnotou pohledávky poplatníka fyzické osoby je její pořizovací cena, tj. v daném případě 10 000 Kč. Při prodeji – úplatném postoupení pohledávky, se jedná o zdanitelný příjem poplatníka, a to dílčího základu daně podle § 10 zákona, protože pohledávka nebyla zahrnuta v obchodním majetku poplatníka.
Podle § 10 odst. 5 zákona si poplatník může jako daňový výdaj uplatnit výdaje spojené s pořízením pohledávky, tj. v daném případě částku 10 000 Kč. Dílčím základem daně poplatníka bude částka 70 000 – 10 000 = 60 000 Kč.
2.26 Stipendium ze zahraniční vysoké školy
Podle zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen příjem v podobě stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy.
Je osvobozeno i obdobné stipendium ze zahraniční vysoké školy?
Zákon o daních z příjmů se v § 4 odst. 1 písm. j) neomezuje na stipendia poskytovaná českými vysokými školami podle českých právních předpisů, podle tohoto ustanovení tedy lze postupovat i u stipendií, která poskytují zahraniční vysoké školy.
Přitom stipendiem je třeba rozumět jednorázový nebo pravidelný (zpravidla měsíční) příjem poskytovaný studentovi vysokou školou podle stipendijního řádu či jiných podmínek pro poskytování stipendií tak, aby pokrýval zcela nebo částečně studijní náklady, tj. stipendium může být poskytnuto jak na přímé studijní náklady (zejména školné, školní pomůcky), tak i na životní náklady během studia (zejména ubytování, stravování).
2.27 Prodej nemovité věci
Fyzická osoba vyčlení nemovitou věc do svěřenského fondu pořízením pro případ smrti. Otázkou je, jak se bude postupovat v případě splnění časového testu pro osvobození stanoveného v § 4 odst. 1 písm. b) zákona při následném prodeji této nemovité věci obmyšleným – fyzickou osobou, tj. bude-li se do časového testu započítávat i doba, kdy příslušná nemovitá věc byla vyčleněna do majetku svěřenského fondu.
Jaké je řešení dané situace?
Po dobu, po kterou byla nemovitá věc vyčleněna do svěřenského fondu nemá nikdo vlastnické právo k takové nemovité věci (ani zakladatel, ani obmyšlený, ani svěřenský správce).
Získá-li obmyšlený po splnění stanovených podmínek nemovitou věc ze svěřenského fondu, kterou následně prodá, časový test stanovený § 4 odst. 1 písm. b) zákona začne běžet od vydání majetku svěřenským fondem obmyšlenému, tj. od okamžiku kdy k věci nabude vlastnictví.
V daném případě nelze uplatnit zápočet z titulu dědictví od zůstavitele v řadě přímé obsažený v § 4 odst. 1 písm. b) zákona (tj. ustanovení, které stanoví, že časový test 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byla předmětná nemovitá věc ve vlastnictví zákonem stanoveného zůstavitele). Důvodem je skutečnost, že obmyšlený věc nezdědil (to plyne i ze samostatného osvobození podle § 4a písm. b) zákona).
2.28 Náhrada za služebnost
Poplatník uzavřel smlouvu o zřízení služebnosti inženýrské sítě v souladu s energetickým zákonem. Inženýrská síť je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Dle smlouvy je povinný povinen strpět výkon práva. Současně na základě Dohody o jednorázové náhradě za omezení užívání nemovitosti uzavřené podle § 24 odst. 9 energetického zákona, mu byla uhrazena jednorázová náhrada za omezení v užívání nemovitosti.
Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?
Podle § 4 odst. 1 písm. za) zákona o daních z příjmů je od daně osvobozen mimo jiné příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů. V daném případě nedošlo ke zřízení služebnosti ze zákona ani rozhodnutím státního orgánu, ale smlouvou, z toho důvodu je příslušný příjem zdanitelným příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů.
Pokud se týká jednorázové náhrady za omezení v užívání nemovitosti obdržené na základě Dohody o jednorázové náhradě za omezení užívání nemovitosti, podle § 24 odst. 9 energetického zákona vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu.
V případě vyplacení této náhrady lze postupovat podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, tj. jde o příjem od daně z příjmů fyzických osob osvobozený.
2.29 Paušální výdaj na dopravu
Podnikatel vedoucí daňovou evidenci používá na pracovní cesty automobil, který si vypůjčil od rodičů. Otázkou je, zda podnikatel může uplatnit paušální výdaj na dopravu a zda mu vzniká nepeněžní příjem v podobě majetkového prospěchu z výpůjčky auta od rodičů.
Jak postupovat v daném případě?
Jedná-li se o majetkový prospěch z titulu výpůjčky automobilu od rodičů, je tento bezúplatný příjem od daně z příjmů osvobozen podle § 4a písm. m) bod 1 zákona. Paušální výdaj na dopravu u vozidla vypůjčeného uplatnit nelze, nejedná se o vozidlo vlastní, ani o vozidlo najaté, tj. není splněna zákonem stanovená podmínka.
Při pracovní cestě vozidlem vypůjčeným musí poplatník postupovat v souladu s § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona. Daňovým výdajem je v daném případě náhrada za spotřebované pohonné hmoty.
2.30 Příjmem za prodej nebytových prostor
Vlastníci bytových jednotek, členové společenství vlastníků jednotek se rozhodli, že prodají půdní prostory, umožní tím zájemcům o bydlení výstavbu nových bytů a získané prostředky použijí na opravu střechy a výtahů.
Budou příjmy z prodeje od daně osvobozeny, když byty vlastní již více než 5, resp. 10 let?
V případě, že půdní prostory nejsou vymezeny jako nebytová jednotka, která je ve spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek, nelze ji převést na jiné osoby. V daném případě mohou současní vlastníci bytových jednotek uzavřít s novým stavebníkem smlouvu o výstavbě. Při uzavření této smlouvy je možno postupovat dvojím způsobem.
Stavebník se ve smlouvě o výstavbě zaváže uhradit stávajícím vlastníkům bytových jednotek za umožnění výstavby dohodnutou částku. Předmětná částka nebude příjmem za prodej nebytových prostor, ale finančním vypořádáním. Na straně jednotlivých vlastníků bytových jednotek se bude jednat o ostatní příjem podle § 10 zákona.
Další možností je, že ve smlouvě o výstavbě se stavebník zaváže na své náklady provést a zaplatit opravy střechy a výtahů. V tomto případě se bude na straně vlastníků jednotek jednat o nepeněžní příjem, který je podle § 4a písm. o) zákona od daně z příjmů osvobozen.
2.31 Příjmy z nájmu činžovního domu
Dne 20. května 2024 zemřel otec, který měl příjmy z nájmu činžovního domu získaného z restituce, pronajímaný dům zdědily děti.
Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů?
V souladu s § 239b daňového řádu podá osoba spravující pozůstalost do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za část zdaňovacího období, která uplynula ode dne 1. ledna 2024 do 19. května 2024. Do tohoto daňového přiznání uvede příslušné příjmy z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů a příslušné výdaje, nezdanitelné částky, odčitatelné položky a slevy na dani budou-li splněny zákonné podmínky pro jejich uplatnění.
Dále pak osoba spravující pozůstalost podá řádné daňové přiznání za období od 20. května 2024 do 31. prosince 2024 a to 1. dubna 2025. Obdobně bude postupovat v dalších následujících zdaňovacích obdobích až do skončení řízení o pozůstalosti.
Řešení č. 2.1 až 2.31 zpracovala Ing. Eva Sedláková (II/2025)
