Daně v praxi

4.1     Zákon o daních z příjmů

4.1 Motorové vozidlo i pro soukromé účely

Jednateli společnosti s.r.o. je zaměstnavatelem poskytnut bezplatně osobní automobil, který jednatel může používat jak pro účely pracovních cest, tak pro účely soukromé. Vstupní cena automobilu včetně DPH je ve výši 847 150 Kč.

Jak je to v případě poskytnutí motorového vozidla bezplatně i pro soukromé účely?

Na základě ustanovení § 6 odst. 6 ZDP lze určit, že příjem připadající na kalendářní měsíc je ve výši 8 471,50 Kč (1 % z částky 847 150 Kč). Lze si povšimnout, že dotyčná částka se nijak dále nezaokrouhluje, neboť ustanovení § 6 odst. 6 pravidlo pro zaokrouhlování nestanoví. Samozřejmě tím však nejsou dotčena pro zaokrouhlování základu pro výpočet zálohy na daň, uvedená v § 38h ZDP.

Při posuzování příjmu se jeví jako správné posoudit tento příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů jako příjem plynoucí v souvislosti s výkonem současné činnosti, ze které plynou příjmy podle § 6 písmeno a) až c).

4.2 Vstupenky na sportovní utkání a do divadla

Zaměstnanec poskytl vybraným zaměstnancům vstupenky na sportovní utkání a do divadla. Nákup těchto vstupenek byl zaúčtován na vrub daňových nákladů.

Jak postupovat v dané situaci?

V daném případě je splněno, že se jedná o nepeněžní plnění, i forma použití (kulturní pořad nebo sportovní akce v ČR nebo v zahraničí). Plnění (tj. přijatá faktura týkající se nákupu vstupenek a související dopravy) však bylo zaúčtováno na vrub daňových nákladů. Ovšem tento postup je daňovou chybou na straně zaměstnavatele, který tak porušil ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. Správně tedy mělo být toto plnění zaúčtováno na vrub nedaňových nákladů. Daňová chyba je však na straně zaměstnavatele, nikoliv na straně zaměstnance (zaměstnanec ani nemohl nijak toto ovlivnit).

Avšak dopad je bohužel stejný, neboť nejsou splněny podmínky pro osvobození od daně na straně zaměstnance. Je to však poněkud paradoxní, neboť dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP zaměstnavatel v principu ani nemohl uplatnit tyto výdaje jako daňové. Při pozornějším čtení si lze povšimnout určité nejednosti, v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) se hovoří o „příspěvku na kulturní akci“, v § 25 odst. 1 písm. h) je oproti tomu uvedeno, že jedná o „příspěvek na kulturní pořady“.

4.3 Osobní automobil pro soukromé cesty

Spolek (dříve „občanské sdružení“) poskytl svému předsedovi osobní automobil, který může bezplatně používat jak pro účely pracovních cest, tak pro soukromé cesty. Vstupní cena automobilu je ve výši 350 200 Kč. Od 1. června však byl předsedovi poskytnut jiný automobil, jehož cena je 90 000 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

Opět nevzniká větší problém v postupu bližšího určení výše dosaženého příjmu za příslušný kalendářní měsíc. Příjem je ve výši 1 % z 350 200 Kč = 3 502 Kč. Vzhledem k tomu, že automobily byly poskytnuty předsedovi postupně, a nikoliv ve stejném kalendářním měsíci, bude příjem v případě druhého automobilu ve výši 1 000 Kč, protože při výpočtu 1 % z částky 90 000 Kč vyšla částka nižší než 1 000 Kč.

Pokud by však předsedovi byl druhý automobil poskytnut až od 2. června, vznikla by situace, kdy mu byly poskytnuty v průběhu jednoho kalendářního měsíce postupně dva automobily. Pak se však považuje za příjem částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. To by znamenalo, že v červnu by mu vznikl příjem ve výši 3 502 Kč, a nikoliv ve výši 1 000 Kč.

Lze ještě pro přesnost určit, zda se jedná o funkční požitek. Funkčním požitkem je mimo jiné „odměna za výkon funkce ve spolcích“. V uvedeném případě se však jedná o plnění poskytnuté v souvislosti s výkonem funkce. V této souvislosti si lze povšimnout, že zahrnutím funkčních požitků pod příjmy ze závislé činnosti ztratilo svůj význam původní ustanovení § 6 odst. 12 ZDP: „Ustanovení § 6 odstavců 6, 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytované v souvislosti s výkonem funkce“. Dotyčné ustanovení § 6 odst. 12 tak bylo s účinností od 1. 1. 2014 zrušeno.

4.4 Cenově zvýhodněné služby a osvobození od daně

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům zlevněné jízdenky na hromadnou dopravu, jako zaměstnaneckou výhodu.

Jaké je správné řešení?

I v tomto případě se bude jednat o příjem zdaňovaný podle § 6 odst. 3 ZDP. Ovšem uplatní se současně i ustanovení § 6 odst. 9 písm. e) ZDP, které stanoví, že od daně z příjmů jsou osvobozena zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům, ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek.

Výsledek: Zaměstnanecká výhoda, i když představuje příjem ze závislé činnosti, bude osvobozena od daně z příjmů.

Obdobná situace může nastat v situaci, kdy se jedná o zaměstnavatele, který je zdravotnickým zařízením, neboť vybraná nepeněžní plnění od zdravotnických zařízení jsou na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů za podmínek uvedených v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

4.5 Dva automobily na bezplatné užívání

Členovi představenstva byly poskytnuty bezplatně k užívání současně dva automobily, jejichž pořizovací ceny včetně DPH byly ve výši 860 200 Kč a 1 580 000 Kč. Od 2. července bylo na druhém automobilu provedeno technické zhodnocení ve výši 100 000 Kč a jeho vstupní cena včetně DPH se tak zvýšila na 1 680 000 Kč.

Jak postupovat v daném případě?

Členovi představenstva vznikl příjem ve výši 1 % z částky (860 200 Kč + 1 580 000 Kč) = 24 402 Kč. Od července však bude tento příjem vyšší, protože se zvýšila vstupní cena automobilu o technické zhodnocení (§ 29 odst. 3 ZDP).

Příjem člena představenstva tudíž bude ve výši 25 402 Kč (1 % z částky 860 200 Kč + 1 580 000 Kč + 100 000 Kč).

4.6 Prodej movité věci zaměstnanci za nižší cenu

Zaměstnavatel prodal zaměstnanci osobní automobil za cenu 128 000 Kč. Zaměstnanec tuto částku zaměstnavateli uhradil. Obvyklá cena tohoto automobilu je ve výši 850 000 Kč.

Jak je to v případě poskytování výhody spočívající v nižší ceně?

Příjmem zaměstnance, zdaňovaným podle § 6 jako příjem ze závislé činnosti, je vzniklý rozdíl. To znamená v tomto případě částka ve výši 722 000 Kč = 850 000 Kč – 128 000 Kč = Cena určená podle zákona o oceňování majetku
– Úhrada zaměstnance.

Pokud zaměstnanec měl například za daný měsíc mzdu ve výši 50 000 Kč, bude jeho příjem za tento měsíc ve výši 772 000 Kč a přesáhne tak 3násobek průměrně mzdy.

4.7 Prodej nemovitosti zaměstnanci za nižší cenu

Předmětem podnikání společnosti s.r.o. je stavba rodinných domků na klíč. Společnost s.r.o. prodala jednateli této společnosti právě takový rodinný domek, a to za cenu ve výši 1 850 000 Kč. Prodejní cena podle nabídkového ceníku této společnosti za tento typ domku je ve výši 10 400 000 Kč. Jednatel společnosti uhradil první splátku kupní ceny ve výši 500 000 Kč, zbytek splácí v pravidelných splátkách.

Jaké je správné řešení?

Opět je příjmem zdaňovaným podle § 6 vzniklý rozdíl. To znamená částka ve výši 8 550 000 Kč = 10 400 000 Kč – 1 850 000 Kč = Cena účtovaná obvykle jiným osobám – Úhrada zaměstnance.

Pokud zaměstnanec měl například za daný měsíc mzdu ve výši 100 000 Kč, bude jeho příjem za tento měsíc ve výši 8 650 000 Kč a přesáhne tak 3násobek průměrně mzdy.

4.8 Prodej bytu zaměstnanci, který v bytě má trvalé bydliště

Akciová společnost prodává svým zaměstnancům byty. Jedná se o zaměstnance, kteří v těchto bytech bydlí a měli zde trvalé bydliště již více než před 2 lety. Obvyklá prodejní cena za byt je ve výši 6 950 000 Kč. Zaměstnanec koupil tento byt za cenu ve výši 480 000 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

Pokud by tento prodej nastal v roce 2023, pak by vzniklý rozdíl nebyl příjmem zdaňovaným podle § 6, protože se jednalo o výjimku uvedenou v § 6 odst. 3 ZDP: „Příjmem se rozumí … kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí“.

Tato výjimka ale by s účinnosti od 1. 1. 2024 zrušena zákonem č. 349/2023 Sb. a jedná se tak od roku 2024 o zdaňovaný příjem ze závislé činnosti.

4.9 Cenové zvýhodnění při prodeji zboží zaměstnancům

Společnost s.r.o. prodává se slevou zboží (například televizory), které již není za běžné prodejní ceny prodejné. Sleva je ve výši 50 %. Zboží s touto slevou si mohou koupit nejenom zákazníci, ale i zaměstnanci této společnosti.

Jak postupovat v daném případě?

Výsledek: Nevzniká příjem ve smyslu § 6 odst. 3 ZDP. Vzniklý rozdíl = 0 Kč
= Cena účtovaná obvykle jiným osobám – Úhrada zaměstnance.

4.10 Určení rezidentství

Fyzická osoba má bydliště na území Rakouska. Do ČR odjel tento cizinec 1. února dopoledne a od následujícího dne se zdržoval na území ČR nepřetržitě nebo postupně celkem 182 kalendářních dnů. V ČR si pronajal byt. Poslední den pobytu odjel dopoledne nazpět do Rakouska.

Jak je to z pohledu určení rezidentství?

V tomto případě je nutné vzít v úvahu následující skutečnosti. Do lhůty 183 dnů se započítává i každý započatý den pobytu. To znamená, že v daném případě se do lhůty 183 dnů započítává jak den příjezdu do ČR, tak den odjezdu z ČR, i když doba pobytu v ČR v těchto dnech netrvala 24 hodin. Z uvedeného vyplývá, že dotyčná osoba se v roce 2026 zdržovala obvykle na území ČR, neboť pobývala na území ČR aspoň 183 dnů.

Pro posouzení, zda je považována za daňového rezidenta v ČR, je nutné též zohlednit pravidla pro určení rezidentství, vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, uzavřené mezi ČR a Rakouskem. Text této mezinárodní smlouvy lze nalézt ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 31/2007.

4.11 Daňový rezident ČR

Fyzická osoba, která má na území Rakouska stálý byt, je svým zaměstnavatelem vyslána do České republiky, kam ho bude následovat manželka a děti. Děti budou v České republice chodit do školy, manželka bude v ČR v domácnosti. Fyzická osoba si pronajala v ČR rodinný domek, v roce 2026 pobývá na území ČR alespoň 183 dnů (včetně dnů, kdy pobyt na území ČR začal či skončil).

Jak postupovat v dané situaci?

V daném případě je možné usuzovat, že se jedná o daňového rezidenta ČR, z důvodu, že se obvykle zdržuje na území ČR a má zde i stálý byt („permanent home“ či jinak řečeno, „domicil“).

Pro konečné rozřešení otázky daňového rezidentství je nutné si vzít k ruce mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Rakouskem, neboť tato osoba má stálý byt jak v ČR, tak v Rakousku. Postup řešení bude pak vyplývat z článku 4 zmíněné mezinárodní smlouvy.

V případě, pokud má fyzická osoba stálý byt v obou státech, rozhoduje kritériem, ve kterém státě má středisko životních zájmů. Obdobně to bude platit i pro manželku a děti, při posuzování, zda jsou či nejsou daňovými rezidenty v ČR.

4.12 Cenově zvýhodněné služby pro zaměstnance

Společnost s.r.o. pronajímá byty, a to jak zaměstnancům, tak osobám, které nejsou zaměstnanci firmy. Zaměstnancům poskytuje slevu na nájemném ve výši 50 %.

Jaký je správný postup?

Výsledek: opět je nutné pamatovat na skutečnost, že rozdíl mezi cenou účtovanou jiným osobám a úhradou zaměstnance je i v případě služeb považována za příjem podle § 6 odst. 3 ZDP, a je nutné tento příjem zdanit jako příjem ze závislé činnosti.

4.13 Daňový rezident

Ukrajinka společně s dětmi pobývá v ČR od března 2022. Užívá zde byt (bezplatně nebo na základě nájemní smlouvy).

Jaký je správný postup?

Vzhledem k tomu, že bude zřejmě splněno hledisko, že obvykle pobývá na území ČR, bude dalším hlediskem, ve kterém státu má stálý byt. Ovšem ani toto hledisko nemusí přinést řešení, pokud výsledkem bude zjištění, že tato žena má stálý byt jak v ČR, tak na Ukrajině. Řešení však lze nalézt v článku 4 mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Ukrajinou (zveřejněna ve Sbírce zákonů pod číslem 103/1999 Sb.).

Ukrajinka je daňovým rezidentem toho státu, ve kterém má středisko životních zájmů (to znamená, ke kterému státu má užší osobní a hospodářské vztahy).

4.14 Statut daňového rezidenta ČR

Zaměstnanec ze státu, se kterým ČR nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, byl vyslán do ČR, kde pobýval v roce 2026 aspoň 183 dnů. Pobyt na území ČR začal dne 1. dubna 2026.

Jak postupovat v dané situaci?

Tento zaměstnanec se stal daňovým rezidentem ČR z důvodu toho, že se v ČR obvykle zdržoval. Statut daňového rezidenta ČR se však uplatní pro celý rok 2026.

Z pravidla, které stanoví, že daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která se obvykle zdržuje na území ČR, je stanovena důležitá výjimka. Daňovým rezidentem ČR se nestává občan, který se obvykle zdržuje na území ČR pouze z důvodu studia nebo léčení.

4.15 Daňový rezident ČR

Student ze státu, se kterým ČR nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se zdržuje obvykle na území ČR, například z důvodu studia na vysoké škole.

Jak vyřešit daný případ?

Tento občan, i když pobývá na území ČR aspoň 183 dnů v kalendářním roce 2026, se nestává daňovým rezidentem ČR, pokud splňuje podmínku, že se v ČR zdržuje pouze z důvodu studia nebo léčení.

Obráceně řečeno, pokud by se na území ČR zdržoval nejenom z důvodu studia nebo léčení, ale i z důvodu například podnikání nebo zaměstnání, pak by byl považován na daňového rezidenta ČR.

Tato situace může být k řešení například v případě nezletilých nebo zletilých osob, které se zdržují na území ČR na základě dočasné ochrany, udělované uprchlíkům z Ukrajiny a současně studují střední nebo vysokou školu v ČR.

4.16 Omezená daňová povinnost

Občan má bydliště v Polsku a na území ČR se obvykle nezdržuje. Z hlediska zákona o daních z příjmů je daňovým nerezidentem. Na území České republiky má omezenou daňovou povinnost.

Jak je to z pohledu daní z příjmů?

V daňovém přiznání podávaném v ČR bude zdaňovat příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky.

V případě, pokud bude chtít uplatnit například daňové zvýhodnění na děti nebo nezdanitelné části základu daně, může tak učinit jen v daňovém přiznání a musí splnit podmínky, které stanoví zákon o daních z příjmů pro poplatníky, kteří nejsou daňovými rezidenty ČR.

4.17 Zdravotnický prostředek

Zaměstnavatel uhradí dodavateli doklad z oční optiky, na němž je uvedeno, že se jedná o pořízení dioptrických brýlí pro jeho zaměstnance (anebo pro rodinného příslušníka zaměstnance). Dioptrické brýle jsou považovány za zdravotnický prostředek.

Je daný příjem osvobozený od daně z příjmů?

Na straně zaměstnance se jedná o nepeněžní příjem osvobozený od daně z příjmů podle novelizovaného znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, i když zdravotnický prostředek (dioptrické brýle) nebyl pořízen ve zdravotnickém zařízení (to není v případě pořízení zdravotnického prostředku podmínkou). Pokud by však zaměstnavatel uhradil příslušnou částku přímo zaměstnanci, a nikoliv oční optice, kde byly brýle pořízeny, pak by se jednalo o peněžní plnění, které by však nebylo osvobozeno od daně z příjmů a vstupovalo by do mzdy zaměstnance.

Obdobně by nastal problém, pokud by se jednalo o pořízení například dioptrických skel a brýlí, aniž by bylo doloženo, že se jednalo o pořízení na lékařský předpis. Znamená to, že osvobození v takovém případě by nešlo uplatnit podle § 6 odst. 9 písm. d), pokud by nebylo doloženo, že dotyčná oční optika (prodejce) je zdravotnickým zařízením (pořízení zboží zdravotního a léčebného charakteru od zdravotnického zařízení je osvobozeno i tehdy, pokud není pořízeno na lékařský předpis).

Zaměstnanec též může nárokovat i jiné položky zboží, které lze nakoupit v lékárně bez lékařského předpisu. Lékárna patří mezi zdravotnická zařízení, takže zboží pořízené pro zaměstnance bez lékařského předpisu v lékárně bude splňovat podmínky pro osvobození nepeněžitého plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

4.18 Poukaz na zahraniční rekreaci

Zaměstnavatel zaplatil v roce 2026 cestovní kanceláři poukaz na zahraniční rekreaci v hodnotě 50 000 Kč. Dále zaplatil cestovní kanceláři poukaz na rekreaci v ČR v hodnotě 25 000 Kč. Na zahraniční rekreaci pojede vybraný zaměstnanec. Obdobně v případě rekreace v ČR.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Jedná se o dva různé zaměstnance. U zaměstnance bude z hodnoty zahraničního zájezdu (nepeněžního plnění) osvobozena od daně z příjmů částka do 24 483,50 Kč. Nadlimitní zbývající částka bude podléhat dani z příjmů, nezávisle na tom, že se jedná o nepeněžní plnění.

V případě druhého zaměstnance, který pojede na rekreaci v ČR, bude osvobozena od daně z příjmů rovněž částka 24 483,50 Kč. Nadlimitní částka bude podléhat dani z příjmů. Z pohledu sociálního a zdravotního pojištění budou částky, které nejsou osvobozeny od daně z příjmů, zahrnovány do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění.

4.19 Dva zájezdy

Zaměstnavatel zaplatil v roce 2026 cestovní kanceláři dva zájezdy, oba v hodnotě 20 000 Kč. Na oba tyto zájezdy pojede stejný zaměstnanec, avšak nikoliv ve stejný rok, první zájezd bude uskutečněn v roce 2026, druhý zájezd začátkem roku 2027.

Jak postupovat v daném případě?

V tomto případě je podle názoru autora rovněž překročen limit 24 483,50 Kč, protože se posuzuje za zdaňovací období (kalendářní rok), ve kterém toto nepeněžní plnění zaměstnavatel poskytl zaměstnanci (nikoliv kdy je zájezd uskutečněn). Celková hodnota obou zájezdů poskytnutá zaměstnanci v roce 2026 je tudíž 40 000 Kč, což znamená, že nadlimitní částka již nebude u daného zaměstnance osvobozena od daně z příjmů.

Pokud by však uvedené dva zájezdy byly poskytnuty pro různé zaměstnance, pak by limit 24 483,50 Kč překročen nebyl. Pokud by však zaměstnavatel zaplatil zájezd zaměstnanci ve výši 20 000 Kč a jeho manželce (popřípadě jinému rodinnému příslušníkovi) rovněž ve výši 20 000 Kč, pak by hranice 24 483,50 Kč překročena byla, protože plnění poskytnuté rodinnému příslušníkovi se v daném případě posuzuje jako příjem zaměstnance.

Zde si lze povšimnout jisté případné nejasnosti v posuzování dle § 6 odst. 3, neboť může nastat i situace, kdy u stejného zaměstnavatele pracují příslušníci stejné rodiny, a tudíž nelze vyloučit situaci, kdy jak zaměstnanec, tak jeho manželka, přítelkyně či děti jsou zaměstnanci/zaměstnankyně u stejného zaměstnavatele a tudíž by se limit 24 483,50 Kč měl v takovém případě prioritně posuzovat z pohledu kdo je zaměstnanec, a nikoliv kdo jeho rodinný příslušník.

4.20 Osobní a hospodářské vztahy

Občan ČR dlouhodobě pobývá v Rakousku, kde má též stálý byt. V Rakousku dlouhodobě pracuje pro rakouského zaměstnavatele. V ČR zaměstnavatele nemá. Stálý byt má i na území ČR. Je ženatý, jeho rodina pobývá na území ČR.

Jak je to v předmětném případě z pohledu daní?

Tento občan je daňovým rezidentem ČR, protože k tomuto státu má užší osobní a hospodářské vztahy. V Rakousku tedy bude zdaňovat jen příjmy ze zdrojů na území Rakouska.

4.21 Nákupní poukázky

Zaměstnavatel poskytl zaměstnancům k Vánocům nákupní poukázky v hodnotě 2 000 Kč, které mohou použít při placení nákupu v určité lékárně, může se však jednat též o síť lékáren sdružených pod určitou značkou.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Z pohledu daně z příjmů se jedná o nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnanci formou pořízení (nákupu) zboží zdravotního, léčebného, hygienického nebo obdobného charakteru od zdravotnického zařízení.

Lze si povšimnout, že již není důležité, kdo skutečně předloží poukázku jako prostředek k platbě v dotyčné lékárně.

Zda to byl dotyčný zaměstnanec, jeho rodinný příslušník či dokonce někdo jiný (osoba, které zaměstnanec tento poukaz přenechal, například jako dárek k Vánocům nebo k narozeninám). Tato volnost samozřejmě není možná v případě, kdy takovou poukázku přijme lékárna jen na základě toho, že se dotyčná osoba identifikuje jako příslušný zaměstnanec.

Otázkou zůstává, zda poukázku zaměstnanec by mohl použít na nákup jakéhokoliv zboží v dotyčné lékárně (nemuselo by se nutně jednat o lék, ale například o doplněk stravy, zubní pastu nebo kartáček na zuby, ústní vodu, dezinfekční prostředek apod.). V uvedeném případě není podstatné, zda zaměstnanec předložil v lékárně lékařský předpis či nikoliv, neboť se nejednalo o nákup zdravotnického prostředku. Po praktické stránce tedy půjde tedy o nákup v lékárně u pokladny označené nápisem „bez receptu“.

4.22 Potvrzení o daňovém domicilu

Občan ČR dlouhodobě pobývá v Rakousku, kde má též stálý byt. Stálý byt má i na území ČR. Je ženatý, žije s rodinou v Rakousku, ostatní příbuzné (rodiče, prarodiče) má v ČR, kde i studoval střední, případně vysokou školu. V Rakousku pracuje pro rakouského zaměstnavatele. Má však i příjmy ze zdrojů v ČR (například z pronájmu nemovitosti umístěné v ČR).

Jak postupovat v dané situaci?

Tento občan je daňovým rezidentem toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy. V případě pochybností lze doložit potvrzení o daňovém domicilu, ve kterém státě je daňovým rezidentem a ve kterém má i neomezenou daňovou povinnost.

Řešení č. 4.1 až 4.22 zpracoval Ing. Luděk Pelcl (II/2026)

4.23 Porovnání výše odpisů

Podnikatel zakoupil v dubnu 2025 bezemisní osobní automobil (elektromobil) o vstupní ceně 1 050 000 Kč a uvedl jej do užívání rovněž v dubnu 2025. Automobil poplatník vložil do svého obchodního majetku a používá ho výhradně k podnikatelským účelům.

Jaké je porovnání výše odpisů při uplatnění rovnoměrných odpisů, zrychlených odpisů a mimořádných odpis?

Výše odpisů při rovnoměrném odpisování dle § 31 ZDP

Výše odpisů při zrychleném odpisování dle § 32 ZDP

Výše mimořádných odpisů § 30a ZDP

Za prvních 12 měsíců lze uplatnit 60 % vstupní ceny, tedy částku 630 000 Kč, tj. 52 500 Kč měsíčně. Za dalších 12 měsíců lze uplatnit 40 % vstupní ceny, tedy částku 420 000 Kč, tj. 35 000 Kč měsíčně.

Poplatník s příjmy dle § 7 ZDP se může v rámci přípravy daňového přiznání za rok 2025 s ohledem na dosažený základ daně z příjmů rozhodovat mezi částkou odpisů z nově pořízeného bezemisního vozidla ve výši 115 500 Kč (rovnoměrný způsob odpisování), 210 000 Kč (zrychlený způsob odpisování) až po 420 000 Kč (mimořádné odpisy) a to tak, aby jeho daňová povinnost za rok 2025 byla co nejnižší, ale aby poplatník současně mohl uplatnit veškeré v úvahu přicházející nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a slevy na dani dle § 35ba ZDP, které při jejich neuplatnění propadají.

4.24 Spolupráce osob

Poplatník uplatňuje paušální výdaje ve výši 80 %, a to v maximální limitní výši 2 mil. Kč x 80 % = 1 600 000 Kč. Jeho manželka je doma a nemá žádné zdanitelné příjmy. V domácnosti žijí dvě děti, starší 3 let. Podnikatel převedena spolupracující manželku ve smyslu § 15 odst. 3 ZDP maximální výši základu daně 540 000 Kč. Otázkou je, jak se soukromý zemědělec, který dosáhne z podnikání dle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP za rok 2025 zdanitelné příjmy ve výši 3 800 000 Kč, může vyhnout uplatnění progresivní sazby daně tím, že využije reálné spolupráce osob.

Jak postupovat v dané situaci?

Pokud by nedošlo k uplatnění spolupráce osob, činilo by zdanění poplatníka z dosaženého základu daně za rok 2025 ve výši 2 200 000 Kč:

(1 676 052 Kč x 0,15 + 523 948 Kč x 0,23) – 30 840 Kč = 341 076 Kč.

Protože v domácnosti žijí děti, starší 3 let věku, nemůže manžel v roce 2025 uplatnit slevu na dani na manželku dle § 35bb ZDP.

Zdanění obou osob v případě spolupráce manželky v roce 2025

Celkové zdanění obou manželů činí 268 320 Kč a je výrazně nižší než v případě nevyužití institutu spolupráce osob podnikajícím manželem.

4.25 Stravné na straně zaměstnavatele daňovým výdajem

Podnikatel vyslal na pracovní cestu zaměstnance. Pracovní cesta trvala 13 hodin a zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci stravné ve výši 290 Kč.

Jaká výše stravného bude na straně zaměstnavatele daňovým výdajem.

Na straně zaměstnavatele bude daňovým výdajem vyplacená částka ve výši 290 Kč podle § 24 odst. 2 písm. zh) zákona. Zákon o daních z příjmů horní limit pro výši stravného při pracovní cestě zaměstnance z podnikatelské sféry nestanoví.

Zaměstnavatel však musí v daném případě pamatovat na daňovou povinnost svého zaměstnance. V daném případě bude na straně zaměstnance zdanitelným příjmem podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů částka 290 – 284 = 6 Kč.

4.26 Uplatnění paušálních výdajů

Podnikatel dosáhne za rok 2025 zdanitelné příjmy ve výši 3 000 000 Kč a daňově uznatelné výdaje pouze ve výši 1 200 000 Kč. Jiné příjmy poplatník nemá. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka. Otázkou je, jak se podnikatel provozující řemeslnou živnost, který dosud vede daňovou evidenci, může vyhnout uplatnění progresivní sazby daně tím, že se rozhodne v rámci přípravy daňového přiznání za rok 2025 přejít na uplatnění paušálních výdajů.

Jak postupovat v případě uplatnění paušálních výdajů?

Porovnání zdanění v roce 2025

V daném případě je pro poplatníka výhodné v rámci zpracování daňového přiznání za rok 2025 přejít z daňové evidence na paušální výdaje. Poplatník však nesmí zapomenout na případnou úpravu základu daně z příjmů za rok 2024 dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP v podaném dodatečném daňovém přiznání za rok 2024 včetně podání opravného přehledu na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.

4.27 Základní sleva na dani na poplatníka

Fyzická osoba dosáhne za zdaňovací období 2025 následující příjmy členěné podle § 7 ZDP:

Poplatník uplatňuje paušální výdaje. V daňovém přiznání uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Jaké je řešení daného případu?

Pokud fyzická osoba vykonává více činností zahrnutých do základu daně z příjmů dle § 7 ZDP, je nutno uplatnit odlišná procenta paušálních výdajů podle druhu vykonávaných činností. V našem případě může poplatník uplatnit k příjmům z řemeslné živnosti výdaje ve výši 80 %příjmů, k příjmům ze zprostředkování výdaje ve výši 60 % příjmů a k příjmům z pronájmu ve výši 30 % příjmů.

Je nezbytně nutné, aby poplatník správně při vedení evidence příjmů přiřadil dosažené příjmy z jednotlivých činností, aby mohl z těchto příjmů správně použít procento příjmů pro uplatnění paušálních výdajů. Poplatník rovněž nesmí opomenout skutečnost, že musí u všech výše uvedených druhů příjmů zahrnutých v rámci jednoho dílčího základu daně (§ 7 ZDP) uplatnit buď skutečné výdaje nebo paušální výdaje. Nemůže pro jeden druh příjmu uplatnit například paušální výdaje (u tohoto druhu příjmu dosahuje velmi nízké skutečné výdaje) a u zbývajících druhů příjmů uplatnit skutečné výdaje (skutečné výdaje jsou vyšší než paušální výdaje), i když by tento postup byl pro poplatníka výhodnější.

4.28 Daňová ztráta

Poplatník s příjmy ze živnostenského podnikání vykázal za zdaňovací období 2023 základ daně dle § 7 ZDP ve výši 310 000 Kč a za zdaňovací období 2024 ve výši 420 000 Kč. Za obě zdaňovací období řádně zaplatil daň z příjmů fyzických osob. Ve zdaňovacím období 2025 z důvodu delší nemoci musel poplatník omezit množství zakázek, a proto za rok 2025 vyčíslí daňovou ztrátu z podnikání ve výši 450 000 Kč. Jiné příjmy poplatník nemá a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Jak postupovat v dané situaci?

Poplatník může podat dodatečná daňová přiznání za zdaňovací období 2023 a 2024, ve kterých si od základu daně odečte stanovenou daňovou ztrátu za zdaňovací období 2025. Měl by však postupovat tak, aby při uplatnění odpočtu této daňové ztráty mohl uplatnit za rok 2023 a 2024 plnou výši původně uplatněné základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč. Za zdaňovací období 2023 uplatní proto odpočet daňové ztráty z roku 2025 ve výši 104 400 Kč a za rok 2024 ve výši 214 400 Kč.

Přeplatek na dani za zdaňovací období 2023 činí 104 400 Kč x 0,15 = 15 660 Kč a za zdaňovací období 2024 činí 214 400 Kč x 0,15 = 32 160 Kč. Následně v daňovém přiznání za rok 2026 popřípadě v dalších bezprostředně následujících
4 zdaňovacích obdobích 2027 až 2030 může poplatník uplatnit nevyčerpaný zbytek daňové ztráty z roku 2025 ve výši 131 200 Kč.

4.29 Snížené stravné

Tuzemská pracovní cesta trvala 10 hodin. Podnikatel oznámil zaměstnanci jeho krácení z důvodu poskytnutí bezplatného oběda.

Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?

Zákoník práce v § 176 odst. 3 stanoví, že bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu

a)  70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

b)  35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však
18 hodin,

c)  25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně oběd, musí pro účely daně z příjmů stravné krátit o 70 %: 185 – 70 % ze 185 = 185 – 129,50 = 55,50 Kč.

Zaokrouhlení: podle § 183 odst. 5 zákoníku práce na celé Kč nahoru, tj. 56 Kč. Je-li stravné jedinou cestovní náhradou zaměstnance, k výplatě bude 56 Kč.

Na straně zaměstnance není stravné ve výši 56 Kč předmětem daně z příjmů.

Vyplatí-li zaměstnavatel – podnikatel, částku vyšší, bude se jednat o výdaj daňový s tím, že na straně zaměstnance bude nadlimitní částka zdanitelným příjmem.

Řešení č. 4.23 až 4.29 zpracovala Ing. Eva Sedláková (II/2026)