Zákon o DPH (5.)
– novela od 1. července
Registrace zprostředkovatele
Přihláška k registraci (§ 110u)
V odstavci 1 jsou upraveny podmínky pro podání přihlášky k registraci zprostředkovatele ve zvláštním režimu jednoho správního místa v tuzemsku. Pokud osoba povinná k dani hodlá plnit jako zprostředkovatel jménem a na účet osoby uskutečňující vybraná plnění povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu, je povinna podat přihlášku k registraci.
Podmínky, za kterých může být v tuzemsku osoba povinná k dani registrována jako zprostředkovatel, jsou uvedeny v § 110m odst. 2.
V odstavci 2 je řešena přihláška k registraci pro zprostředkovatele. Přihláška k registraci se podává do 10 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo ke splnění podmínek, za kterých může být osoba povinná k dani v tuzemsku zprostředkovatelem, pokud přestane jako zprostředkovatel používat dovozní režim v jiném členském státě, protože přemístí sídlo nebo přestane mít v jiném členském státě provozovnu.
Oznamovací povinnost (§ 110v)
V § 110 v je řešena oznamovací povinnost zprostředkovatele.
Podle odstavce 1 je zprostředkovatel povinen oznámit správci daně ve státě identifikace veškeré změny oproti údajům, které se vyplňují v přihlášce k registraci. Změnu je povinen nahlásit do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém nastala.
V odstavci 2 je zprostředkovateli v dovozním režimu uložena povinnost oznámit správci daně skutečnost, že pověřující osoba, která je uvedena v jeho registru, přestala uskutečňovat vybraná plnění v dovozním režimu. Tuto skutečnost je zprostředkovatel povinen oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém tato osoba přestala vybraná plnění uskutečňovat.
Rozhodnutí o registraci (§ 110w)
Z odstavce 1 vyplývá, že správce daně zaregistruje osobu povinnou k dani, která splňuje podmínky k registraci zprostředkovatele a která podala přihlášku k registraci zprostředkovatele ve zvláštním režimu. Tím je vyloučena možnost správce daně zaregistrovat subjekt z moci úřední. Důvodem je skutečnost, že použití zvláštního režimu jednoho správního místa je dobrovolné.
V odstavci 2 je stanoven okamžik, od kdy je zprostředkovatel registrován jako zprostředkovatel v dovozním režimu v tuzemsku. Toto ustanovení přímo navazuje na § 110u upravující podmínky pro přihlášku k registraci zprostředkovatele.
Podle odstavce 3přidělí správce daně v rozhodnutí o registraci zprostředkovatele v tuzemsku namísto daňového identifikačního čísla, daňové evidenční číslo zprostředkovatele pro účely dovozního režimu.
Z odstavce 4 vyplývá, že se na daňové evidenční číslo přiměřeně použijí ustanovení o daňovém identifikačním čísle.
Změna registrace na žádost (§ 110x)
Odstavec 1 umožňuje doplnění osoby uskutečňující vybraná plnění do registrace zprostředkovatele nebo vynětí pověřující osoby z této registrace. Pokud zprostředkovatel hodlá přestat za danou osobu uskutečňující vybraná plnění plnit povinnosti vyplývající z dovozního režimu, musí žádost o změnu registrace podat nejpozději do 15 dnů před koncem daného zdaňovacího období, protože správce daně změní rozhodnutím registraci zprostředkovatele na základě oznámení o změně registračních údajů k poslednímu dni zdaňovacího období, který následuje nejdříve 15 dnů po podání tohoto oznámení.
Z odstavce 2 vyplývá, že v případě osob doplněných do registrace zprostředkovatele, přidělí správce daně v rozhodnutí o změně registrace zprostředkovatele každé osobě daňové evidenční číslo pro účely dovozního režimu.
Změna registrace z moci úřední (§ 110y)
V odstavci 1 je řešena problematika změny registrace zprostředkovatele. Správce daně rozhodne z moci úřední o změně registrace zprostředkovatele spočívající ve vynětí pověřující osoby z registrace zprostředkovatele, pouze pokud zprostředkovatel oznámí, že pověřující osoba přestala uskutečňovat vybraná plnění v dovozním režimu, pověřující osoba po dobu 2 let neuskuteční vybrané plnění v dovozním režimu, pověřující osoba nesplňuje některou z podmínek použití dovozního režimu v tuzemsku, na jejichž základě byla uvedena v registraci zprostředkovatele, pověřující osoba soustavně porušuje povinnosti vztahující se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa, nebo zprostředkovatel oznámí, že již není pověřující osobou pověřen, aby plnil povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu jejím jménem a na její účet.
Podle odstavce 2 přestane být pověřující osoba uvedena v registraci zprostředkovatelek poslednímu dni zdaňovacího období, v němž bylo rozhodnutí o změně registrace vydáno, nebo ke dni, ve kterém je vydáno rozhodnutí o změně registrace z důvodu soustavného porušování povinností vztahujících se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa.
Zrušení registrace na žádost (§ 110z)
V tomto ustanovení je zakotvena možnost zprostředkovatele zrušit registraci na žádost. Zprostředkovatel požádá o zrušení registrace na základě oznámení o změně registračních údajů. Pokud hodlá přestat používat dovozní režim v daném zdaňovacím období, musí žádost o zrušení podat nejpozději do 15 dnů před koncem tohoto zdaňovacího období, aby mohly nastat účinky zrušení registrace. Po dobrovolném zrušení registrace může v budoucnu zprostředkovatel opět podat přihlášku k registraci a být registrován v dovozním režimu.
Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy dojde ke zrušení registrace z důvodu přemístění sídla nebo změny provozovny, takže již nejsou splněny podmínky pro registraci v dovozním režimu v tuzemsku.
Zrušení registrace z moci úřední (§ 110za)
V odstavci 1 jsou uvedeny důvody, které vedou správce daně ke zrušení registraci zprostředkovatele z moci úřední.
Jedná se o případy, pouze pokud zprostředkovatel po dobu 2 po sobě jdoucích kalendářních čtvrtletí neměl ve své registraci uvedenou žádnou pověřující osobu, nesplňuje některou z podmínek, na jejichž základě byl jako zprostředkovatel registrován, nebo soustavně porušuje povinnosti zprostředkovatele vztahující se ke správě daně v dovozním režimu v tuzemsku.
V odstavci 2 je uveden den, ke kterému je registrace zprostředkovatele zrušena.
Daňové přiznání a placení daně
Zdaňovací období (§ 110zb)
V § 110zb je stanoveno zdaňovací období pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa.
V případě režimu mimo Evropskou unii a režimu Evropské unie je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. V případě dovozního režimu je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.
Daňové přiznání (§ 110zc)
Podle odstavce 1 je uživatel povinen podat daňové přiznání do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období. Uživatel je povinen podat daňové přiznání i v případě, že za příslušné zdaňovací období neuskutečnil vybrané plnění (negativní daňové přiznání).
Z odstavce 2 vyplývá, že pokud připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den.
Dodatečné daňové přiznání (§ 110zd)
Z odstavce 1 a 2 vyplývá, že pokud uživatel zjistí, že daň má být vyšší nebo nižší než poslední známá daň, a je povinen provést opravu daně, nebo využije svého oprávnění provést opravu daně, uvede ji nejpozději v dodatečném daňovém přiznání, které je součástí daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uživatel dozvěděl o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu. Důvody pro uvedení opravy daně a den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani se neuvádí.
Samostatné dodatečné daňové přiznání se nepodává. Dodatečné daňové přiznání bude součástí řádného daňového přiznání za některé z následujících zdaňovacích období.
V režimu jednoho správního místa bude nově docházet pouze k opravě základu daně a opravě výše daně podle zákona o DPH a dále k opravě daně vyplývající z daňového řádu.
V daňovém přiznání se samostatně tvrdí výše daně vůči každému členskému státu, ve kterém je místo plnění uskutečňovaného vybraného plnění. Z tohoto důvodu je nutné podat dodatečné daňové přiznání vždy, pokud se poslední známá daň u některého z těchto členských států změní, a to i v případě, pokud by celková daň, kterou na základě daňového přiznání uhradil uživatel státu spotřeby, zůstala nezměněna.
V rámci dodatečného daňového přiznání se bude uvádět příslušný členský stát, jehož se změna týká, zdaňovací období a výše daně, u nichž je potřeba provést jakékoli změny.
Podle odstavce 3 nelze opravu daně podle odstavce 1 uvést v dodatečném daňovém přiznání po uplynutí lhůty pro opravu daně ve státě identifikace, která činí 3 roky. Lhůta pro opravu daně počne běžet dnem, ve kterém uplynula lhůta pro podání původního daňového přiznání.
Z odstavce 4 vyplývá, že pokud připadne poslední den lhůty pro opravu daně ve státě identifikace na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den.
Z odstavce 5 vyplývá, že daň dodatečně tvrzená uživatelem je splatná v náhradní lhůtě splatnosti, která je shodná s lhůtou pro podání daňového přiznání, ve kterém uživatel uvedl příslušnou opravu daně.
Vyčíslení daně (§ 110ze)
Podle odstavce 1 se daň vyčíslí v eurech s přesností na 2 desetinná místa bez zaokrouhlování.
V odstavci 2 je řešeno stanovení kurzu. Pro účely vyčíslení daně v eurech se pro přepočet použije směnný kurz Evropské centrální banky zveřejněný pro poslední den zdaňovacího období, nebo nejbližší následující den, pokud pro poslední den zdaňovacího období není kurz zveřejněn. V případě vyčíslení daně při podání dodatečného daňového přiznání se požije kurz použitý u původního plnění.
Předepsání a stanovení daně (§ 110zf)
Beze změny zůstává, že správce daně na základě podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání předepíše do evidence daní výši tvrzené daně nebo rozdílu a daň nestanoví.
Postoupení daňového přiznání a platby (§ 110zg)
Beze změny zůstává, že správce daně postoupí správci daně státu spotřeby v odpovídajícím rozsahu údaje z podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání a poukázanou platbu nejvýše do výše tvrzené daně.
Platba bez dostatečného označení (§ 110zh)
Pokud uživatel neuvede, na kterou daň je platba určena, nebo neoznačí platbu referenčním číslem příslušného daňového přiznání, použijí se obdobně ustanovení daňového řádu o platbách vykonaných bez dostatečného označení daně. Neodpoví-li uživatel ve lhůtě stanovené správcem daně, vrátí mu správce daně tuto platbu.
Zvláštní ustanovení o správě daně ve zvláštním režimu
jednoho správního místa v tuzemsku jako státě spotřeby
Základní ustanovení (§ 110zi)
Podle odstavce 1 plní povinnosti vztahující se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa prostřednictvím správce daně státu identifikace osoba uskutečňující vybraná plnění, která je registrována ve zvláštním režimu jednoho správního místa a uskutečňuje vybraná plnění s místem plnění v tuzemsku. Stejné pravidlo platí pro zprostředkovatele, který plní povinnosti za pověřující osoby v dovozním režimu.
Z odstavců 2 a 3 vyplývá, že osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel podle odstavce1 jsou povinni plnit povinnosti podle odstavce 1, s výjimkou podání činěných prostřednictvím elektronického portálu, vůči správci daně v tuzemsku jako státu spotřeby od okamžiku, kdy vůči nim tento správce daně učiní úkon za účelem stanovení, vybírání, zajištění nebo vymáhání daně, při němž těmto osobám oznámí vznik této povinnosti. Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel podle odstavce 1 jsou daňovými subjekty.
Postup k odstranění pochybností (§ 110zj)
Podle odstavce 1 nezahajuje výzva k odstranění pochybností u daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání doměřovací řízení z moci úřední. Nevyhoví-li osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel této výzvě nebo nepodají-li ve lhůtě uvedené ve výzvě dodatečné daňové přiznání, je doměřovací řízení zahájeno uplynutím této lhůty.
V odstavci 2 je stanoveno, že tato lhůta nesmí být, a to ani v důsledku jejího prodloužení, delší než lhůta, ve které jsou osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel povinni uvést opravu daně v dodatečném daňovém přiznání.
Z odstavce 3 vyplývá, že pokud nedošlo odstranění pochybností u daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, k němuž byla vydána výzva k odstranění pochybností podle odstavce 1, a dosud nedošlo k zahájení doměřovacího řízení, je doměřovací řízení zahájeno sdělením výsledku postupu k odstranění pochybností. Správce daně o této skutečnosti osobu uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatele vyrozumí v rámci tohoto sdělení.
V odstavci 4 je řešena situace, kdy došlo k odstranění pochybností u daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, k němuž byla vydána výzva k odstranění pochybností podle odstavce 1, aniž by bylo podáno dodatečné daňové přiznání. V takovém případě sdělí správce daně tento výsledek osobě uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovateli.
Předepsání daně (§ 110zk)
Podle tohoto ustanovení správce daně předepíše poslední známou daň do evidence daní.
Samovyměření a samodoměření daně (§ 110zl)
Podle odstavce 1 daň tvrzená osobou uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatelem, kteří jsou registrováni ve zvláštním režimu jednoho správního místa, v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené.
Z odstavce 2 vyplývá, že v případě, že osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel, kteří jsou registrováni ve zvláštním režimu jednoho správního místa, nepodají daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 EUR.
Z odstavce 3 vyplývá, že daň tvrzená osobou uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatelem, kteří jsou registrováni ve zvláštním režimu jednoho správního místa, v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani.
Vychází se z toho, že dodatečné daňové přiznání je součástí daňového přiznání za některé z následujících zdaňovacích období. V části daňového přiznání, která je dodatečným daňovým přiznáním, případně u dodatečného daňového přiznání, které je v některých výjimečných případech samostatným podáním, dojde k jeho samodoměření, a to ke dni podání tohoto daňového přiznání a ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani.
Toto ustanovení vylučuje samodoměření v případě, že by tímto doměřením daň za dané zdaňovací období byla nižší než nula. Ve zvláštním režimu jednoho správního místa nemůže vzniknout záporná daňová povinnost.
Odstavec 4 vylučuje samovyměření v případě, kdy by na základě něho daň za dané zdaňovací období byla nižší než nula. V takovém případě se považuje daň za tvrzenou ve výši 0 EUR, Důvodem pro zamezení takového samovyměření je nutnost předejít situaci, kdy daňový subjekt podá řádné daňové přiznání, na jehož základě by se za dané zdaňovací období samovyměřila daň ve výši nižší než nula (obdobně jako bylo uvedeno níže).
Oprava základu daně a výše daně (§ 110zm)
V § 110zm je stanoveno, že při opravě základu daně postupují osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel obdobně podle § 42 odst. 1, 2, 4, 5 a 7 až 9.
Jedná se o zvláštní úpravu k § 42 a 43 zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení se postupuje, pokud jsou ve zdaňovacím období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém se oprava uvede, osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel registrováni v režimu jednoho správního místa.
V případě, že je osobě uskutečňující zdanitelná plnění nebo zprostředkovateli zrušena registrace, postupuje podle tohoto ustanovení do uplynutí lhůty pro podání posledního daňového přiznání v režimu jednoho správního místa.
V případě, že ve státě identifikace není umožněno podání opravných daňových přiznání, postupuje se podle tohoto ustanovení do podání posledního řádného daňového přiznání v režimu jednoho správního místa. Následně postupuje podle § 110zw zákona o dani z přidané hodnoty.
Pokud osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel využijí svého oprávnění provést opravu výše daně, postupují obdobně podle § 43 odst. 1 až 4 zákona o DPH.
Zvláštní ustanovení o doměření daně z moci úřední (§ 110zn)
Podle ustanovení § 110zn může k doměření daně z moci úřední dojít také, pokud správce daně zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známá daň není ve správné výši.
Výzva k podání dodatečného
daňového přiznání (§ 110zo)
Z § 110zo vyplývá, že osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel jsou povinni na základě výzvy k podání dodatečného daňového přiznání podat toto dodatečné daňové přiznání nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém je jim tato výzva oznámena. Tuto lhůtu nelze prodloužit.
Podání dodatečného daňového přiznání správci daně státu spotřeby (§ 110zp)
V § 110zd je stanovena lhůta pro uvedení opravy daně prostřednictvím státu identifikace. Následné změny je možné činit pouze přímo u státu spotřeby.
Z odstavců 1 až 3 vyplývá, že pokud dojde k uplynutí lhůty podle § 110zd a již není možné uvádět opravy v daňovém přiznání v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, pak se v případě tuzemska jako státu spotřeby uvádějí opravy v samostatném dodatečném daňovém přiznání.
Toto samostatné dodatečné daňové přiznání se podává Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj. V tomto dodatečném daňovém přiznání se uvádí i důvody pro uvedení opravy daně a den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani. Dodatečné daňové přiznání není formulářovým podáním.
Při opravě základu daně a výše daně se postupuje pouze podle vybraných ustanovení § 42 a 43 zákona o DPH.
Podle odstavce 4 není dodatečné daňové přiznání přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení daně.
Pořadí úhrady daně (§ 110zq)
Z § 110zq vyplývá, že se platba použije přednostně na úhradu daně tvrzené v daňovém přiznání, jehož referenčním číslem je tato platba označena.
Jedná se o speciální úpravu pořadí úhrady daně. Pokud správci daně ve státu spotřeby bude postoupeno daňové přiznání a platba s identickými referenčními údaji, správce daně přednostně použije tuto platbu na úhradu daně z tohoto daňového přiznání s tím, že pořadí úhrady v rámci tohoto přiznání se určí postupem podle daňového řádu. To například znamená, že pokud bude součástí řádného daňového přiznání také dodatečné daňové přiznání za předchozí zdaňovací období, potom se platba přednostně použije na dodatečné daňové přiznání.
V případě, že bude správci daně postoupena částka vyšší, než která je daňovým subjektem tvrzena v příslušném daňovém přiznání, bude správce daně postupovat tím způsobem, že z částky převyšující tvrzenou daň se uhradí nejstarší nedoplatky daňového subjektu na daném osobním daňovému účtu a potom případné další nedoplatky na jiných osobních daňových účtech.
Placení daně státu spotřeby (§ 110zr)
Z § 110zr vyplývá, že daň lze uhradit i přeplatkem na jiné dani.
Příslušenství daně (§ 110zs)
V § 110zs je řešeno příslušenství daně.
Úroky a penále vznikají v eurech s přesností na 2 desetinná místa bez zaokrouhlování. Za nepodání daňového přiznání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.
Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 40 EUR, úrok z posečkané částky se nepředepíše, nepřesahuje-li 40 EUR.
V případě režimu mimo Evropskou unii a režimu Evropské unie nevzniká úrok z prodlení po dobu zdaňovacího období, za které se podává daňové přiznání, od něhož je odvozena náhradní lhůta splatnosti daně.
Správce daně může na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední prominout až 100 % penále. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu.
Vymáhání daně (§ 110zt)
Z odstavce 1 vyplývá, že při přepočtu nedoplatku na českou měnu nebo na eura se pro účely vymáhání daně použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou platný pro den stanovení daně. Výsledná částka se zaokrouhlí na jednotky nahoru.
To znamená, že v tuzemsku se budou nedoplatky vymáhat vždy v korunách, a tedy exekuční náklady se budou řídit § 183 daňového řádu.
Podle odstavců 2 a 3 neuhrazená část nedoplatku zaniká, pokud není nedoplatek plně uhrazen pouze v důsledku kurzového rozdílu a nepřesahuje 20 EUR.
Přeplatek vzniklý pouze v důsledku kurzového rozdílu, který nepřesahuje 20 EUR, zaniká. Jedná se o případný přeplatek nebo nedoplatek, které vznikly pouze z důvodu kurzových rozdílů.
Insolvenční řízení (§ 110zu)
Z § 110zu vyplývá, že na zdaňovací období a lhůtu pro podání daňového přiznání se nepoužijí zvláštní ustanovení o insolvenčním řízení.
Nepoužije se tedy § 99b zákona o DPH a § 244 daňového řádu ve vztahu ke zdaňovacímu období a lhůtě pro podání daňového přiznání. Zdaňovací období se i v insolvenci stanoví podle § 110zb a tím zůstává zachována lhůta pro podání daňového přiznání podle pravidel režimu jednoho správního místa.
Zvláštní ustanovení o správě daně po zrušení registrace
ve zvláštním režimu jednoho správního místa
Postup po zrušení registrace v dovozním režimu nebo vynětí pověřující osoby z registrace zprostředkovatele (§ 110zv)
Z § 110zv vyplývá, že přidělené daňové evidenční číslo pro účely dovozního režimu lze po dobu 2 měsíců ode dne zrušení registrace osoby uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatele anebo ode dne změny registrace zprostředkovatele spočívající ve vynětí pověřující osoby z registrace zprostředkovatele používat pro dovoz zboží, které bylo dodáno přede dnem zrušení nebo změny registrace, pokud je tento dovoz zboží vybraným plněním; to neplatí, pokud zrušení nebo změna registrace byly provedeny z důvodu soustavného porušování povinností vztahujících se ke správě daně v dovozním režimu.
Oprava daně po zrušení registrace ve zvláštním režimu jednoho správního místa (§ 110zw)
V § 110zw je řešena problematika opravy daně, která nebyla uvedena nejpozději v dodatečném daňovém přiznání, které je součástí daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace ve zvláštním režimu jednoho správního místa. V takovém případě se použije § 110zp obdobně.
Jedná se o to, že podle nových pravidel režimu jednoho správního místa je osobě uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovateli po zrušení registrace umožněno prostřednictvím elektronického systému státu identifikace pouze podání daňového přiznání (jehož součástí mohou být také dodatečná daňová přiznání týkající se předchozích období) za poslední zdaňovací období, ve kterém byl registrován. Následné změny je možné činit pouze přímo u státu spotřeby.
V případě, že dojde ke zrušení registrace osoby uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatele v jejich státu identifikace (tuzemsku i jiném členském státu) a již není možné uvádět opravy v daňovém přiznání v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, potom se v případě tuzemska jako státu spotřeby uvádějí tyto opravy v dodatečném daňovém přiznání, které je samostatným podáním.
I po zrušení registrace ve zvláštním režimu jednoho správního místa platí, že se při opravě základu daně a výše daně postupuje pouze podle vybraných ustanovení § 42 a 43 zákona o DPH. Také platí, že opravy daně je možné provádět pouze v případech podle § 110zd. I v tomto případě dochází k samodoměření.
Placení daně nezaplacené zprostředkovatelem (§ 110zx)
Z § 110zx vyplývá, že osoba uskutečňující vybraná plnění, která byla uvedena v registraci zprostředkovatele, je povinna zaplatit daň z vybraného plnění, které uskutečnila a na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa, pokud byla registrace zprostředkovatele zrušena atato daň nebyla zprostředkovatelem ani při vymáhání zaplacena, nebo je zřejmé, že by její vymáhání bylo prokazatelně bezvýsledné.
Jedná se o to, že zprostředkovatel je ten, který plní povinnosti pověřující osoby vyplývající z použití dovozního režimu, a to ať už v případě, že pověřující osoba měla povinnost si zprostředkovatele zvolit, nebo v situaci, kdy si jej dobrovolně zvolila. To, že povinnosti pověřující osoby jsou plněny prostřednictvím zprostředkovatele, nic nemění na skutečnosti, že primární povinnost náleží pověřující osobě.
Povinnost zaplatit daň vychází z § 108 odst. 5 zákona o DPH, a to postupem, kdy správce daně z moci úřední stanoví platebním výměrem daň, která má být uhrazena. Povinnost zaplatit daň se na osobu uskutečňující vybraná plnění přenáší až v okamžiku, kdy je zprostředkovatel definitivně vyňat ze zvláštního režimu jednoho správního místa a kdy je zřejmé, že daň nelze na zprostředkovateli vymoci.
Zvláštní ustanovení o daňových povinnostech zprostředkovatele (§ 110zy)
Z § 110zy vyplývá, že daňové povinnosti zprostředkovatele týkající se vybraných plnění, uskutečněných pověřující osobou, nezanikají smrtí nebo zánikem zprostředkovatele. Tyto daňové povinnosti vzniklé ode dne skončení řízení o pozůstalosti zprostředkovatele, nebo ode dne zániku zprostředkovatele plní osoba, která uskutečnila tato vybraná plnění.
Z toho vyplývá, že práva a povinnosti, které souvisí s původními daňovými povinnosti, ale vznikly ode dne tzv. „daňové smrti“ budou nově vznikat přímo osobě, která vybrané plnění uskutečnila. Nejčastěji se může jednat například o povinnost podat dodatečné daňové přiznání a případně povinnost uhradit z toho vzniklou daň.
To se netýká daňových povinností zprostředkovatele, který je právnickou osobou s právním nástupcem. V takovém případě tyto povinnosti plní právní nástupce.
Toto ustanovení dopadá jak na situace, kdy dojde k úmrtí nebo zániku zprostředkovatele až po zrušení registrace, tak i na situace, kdy dojde ke zrušení registrace zprostředkovatele na základě jeho úmrtí nebo zániku.
Ing. Zdeněk Kuneš
