Zákon o důchodovém pojištění
– velká novela

Dne 1. ledna 2025 vstoupily v účinnost tři novely zákona o důchodovém pojištění. Nová právní úprava provedená zákonem č. 417/­2024 Sb. přináší soubor dvanácti optimalizačních opatření. Účinnost nové právní úpravy je dělená. Kritériem pro její stanovení je především proveditelnost nových změn v podmínkách plátců důchodů.

Koncem roku 2024 byla v médiích často komentována novela zákona o důchodovém pojištění, nicméně zákon č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“) nebude na Nový rok 2025 novelizován pouze zákonem č. 417/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony a který nabyl platnosti 18. prosince 2024.

Dne 1. ledna 2025 vstoupily v účinnost tři novely ZDP, a to:

•    zákon č. 29/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 169/­1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 293/­1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/­2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

•    zákon č. 395/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

•    zákon č. 417/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zákonem č. 29/­2024 Sb. dochází

pouze k jedné změně v ZDP, a to vložení nového § 64a ZDP. Tím dochází k sjednocení postižení odměny odsouzených za práci a jiných příjmů odsouzených, které odměnu za práci nahrazují, či jiných příjmů odsouzených, tedy zejména důchodů. Vyplácení důchodů se řídí § 64 ZDP. Aby poté, co se orgány sociálního zabezpečení dozví ze strany Vězeňské služby ČR o tom, že oprávněný je důchodce ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence (z právní úpravy neplyne, že by orgány sociálního zabezpečení měly tyto informace samy proaktivně zjišťovat), byly důchody zasílány do věznice nebo ústavu zabezpečovací detence, je třeba takovouto povinnost stanovit a vyloučit tak jeho poukazování jinam, jak umožňuje uvedený § 64 ZDP. Stanoví se proto povinnost orgánu sociálního pojištění vyplácet důchod na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde oprávněný z důchodu trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává (to samozřejmě nic nemění na tom, že oprávněný zůstává stále příjemcem důchodu).

Zákonem č. 395/­2024 Sb. dochází

také pouze ke třem změnám ZDP.

V ustanovení § 6 ZDP se zavádí nový kvalifikovaný důvod pro dobrovolnou účast na důchodovém pojištění. Jeho smyslem je umožnit OSVČ, aby kdykoli v budoucnu mohla zpětně získat účast na důchodovém pojištění za dobu této samostatné výdělečné činnosti, pokud jí za tuto dobu vznikl dluh na pojistném, který již nelze vymáhat, neboť byl prekludován z důvodu uplynutí lhůty pro placení pojistného podle nové právní úpravy zákona o pojistném, kdy nově nebude proto možné, aby si OSVČ po uplynutí lhůty pro placení pojistného dluh na pojistném za dobu, po kterou vykonávala činnost, mohla doplatit. Řešením pro takovou OSVČ může být zpětné přihlášení u příslušné územní správy sociálního zabezpečení k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění právě z tohoto nového kvalifikovaného důvodu.

V § 11 odst. 2 ZDP se odstraňuje tvrdost vůči OSVČ, kterým z důvodu nesplnění povinnosti podat přehled o příjmech a výdajích OSVČ činné za kalendářní rok, byla stanovena pravděpodobná výše pojistného a zároveň tato doba nebyla zohledněna pro důchodové nároky. V případě, že OSVČ tuto pravděpodobnou výši pojistného uhradí, není důvodné ji tuto dobu nezohlednit pro účely důchodového pojištění. Ustanovení § 20 odst. 3 písm. i) ZDP je legislativně technické, dává ZDP do souladu se zákonem č. 359/­1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

V následujícím se zaměříme podrobněji na novelu ZDP provedenou zákonem č. 417/­2024 Sb.

Úvodem k zákonu č. 417/­2024 Sb.

Podle vládního návrhu toto zákona má nová právní úprava přinést do oblasti základního důchodového pojištění zásadní parametrické úpravy a další reformní kroky, jejichž účelem je posílení jeho finanční a sociální udržitelnosti. Prvním zásadním krokem v tomto reformním úsilí vlády bylo přijetí zákona č. 270/­2023 Sb., který s účinností od 1. října 2023 přinesl úsporná opatření v oblasti valorizace důchodů a výrazné snížení motivace k odchodu do předčasného starobního důchodu.

Nová právní úprava na tyto kroky navazuje a přináší soubor následujících dvanácti optimalizačních opatření:

•    zavedení mechanismu navazujícího hranici pro odchod do starobního důchodu na naději dožití,

•    snížení hranice pro odchod do starobního důchodu u osob dlouhodobě vykonávajících riziková zaměstnání (náročné profese),

•    postupné parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů,

•    zvýšení minimální procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na 10 % průměrné mzdy a tomu odpovídající adekvátní navýšení minimální procentní výměry u ostatních druhů důchodu,

•    zrušení zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši a nahrazení tohoto benefitu slevou na pojistném na důchodové pojištění, – mírnější krácení tzv. předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění,

•    hodnocení úspěšně dokončeného doktorského studia jako náhradní doby pojištění,

•    snížení věku potřebného pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod,

•    prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/­vdovecký důchod z 2 let na 5 let,

•    nahrazení tzv. výchovného za první a druhé dítě novým typem ocenění za péči ve formě tzv. fiktivních vyměřovacích základů,

•    zavedení tzv. fiktivních vyměřovacích základů jako ocenění za péči o závislou osobu,

•    zavedení dobrovolného sdíleného vyměřovacího základu manželů a registrovaných partnerů (rodinný vyměřovací základ).

Nová právní úprava si vyžádala i značné změny v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Kromě těchto dvou zákonů však zákon č. 417/­2024 Sb. novelizoval dalších sedm zákonů, včetně zákoníku práce. V zákoníku práce však dochází pouze k drobným úpravám § 271b a § 271h ZP souvisejícím se změnou maximálního důchodového věku.

Účinnost nové právní úpravy je dělená. Kritériem pro její stanovení je především proveditelnost nových změn v podmínkách plátců důchodů.

Účinnost od 1. ledna 2025 je stanovena u těchto opatření:

•    zavedení mechanismu navazujícího hranici pro odchod do starobního důchodu na naději dožití,

•    snížení hranice pro odchod do starobního důchodu u osob dlouhodobě vykonávajících riziková zaměstnání (náročné profese),

•    postupné parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů,

•    zrušení zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši a nahrazení tohoto benefitu slevou na pojistném,

•    snížení věku potřebného pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod,

•    prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/­vdovecký důchod z 2 let na 5 let,

•    upuštění od valorizování částky tzv. výchovného, která náleží u nově přiznávaných důchodů (ustanovení, které ruší tuto valorizaci, přitom musí nabýt účinnosti nejpozději v srpnu 2024),

•    zpoplatnění tzv. valorizačních oznámení zasílaných v listinné podobě.

Účinnost od 1. ledna 2026 je stanovena u těchto opatření:

•    zvýšení minimální procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na 10 % průměrné mzdy a tomu odpovídající adekvátní navýšení minimální procentní výměry u ostatních druhů důchodu,

•    mírnější krácení tzv. předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění,

•    hodnocení úspěšně dokončeného doktorského studia jako náhradní doby pojištění,

•    omezení zasílání informativních osobních listů důchodového pojištění v listinné podobě,

•    zjednodušení postupů při prokazování žití u výplat důchodů do zahraničí.

Účinnost od 1. ledna 2027 je stanovena u těchto opatření:

•    postupné omezení tzv. výchovného s projekcí jeho přiznávání pouze za třetí a další vychované dítě v cílovém období od roku 2030,

•    ocenění za péči formou fiktivních vyměřovacích základů,

•    dobrovolný sdílený vyměřovací základ manželů (rodinný vyměřovací základ).

DŮCHODOVÝ VĚK každého ročníku narození bude navázán na naději dožití 50letých osob v roce, ve kterém příslušná generace dosáhne 50 let věku. Díky tomu bude informace o důchodovém věku známa, až na první ročníky, kterých se nová úprava dotkne, alespoň 15 let před dosažením důchodového věku. Naděje dožití v 50 letech bude, stejně jako je tomu nyní, zveřejňovat Český statistický úřad. Údaj je standardně počítán pro muže a ženy. Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě dostupných údajů stanoví naději dožití bazické generace, kterou je generace narozená v roce 1965, a každé následující generace, jak budou generace průběžně dosahovat věku 65 let. Důchodový věk každé další generace pak bude stanoven prováděcím předpisem, a to tak, aby jeho výše odpovídala 65 rokům a přírůstku naděje dožití v 50 letech mezi generací, která aktuálně dosáhla 50 let věku, a generací, která 50 let věku dosáhla v roce 2015.

Současná tabulka stanovující důchodový věk je nahrazena novou tabulkou upravující i generaci narozenou v roce 1972. Od ročníku narození 1973 bude důchodový věk stanovován prováděcím nařízením vlády, přičemž pro tento ročník dojde k plnému sjednocení důchodového věku s tím, že s ohledem na očekávaný okamžik schválení této úpravy bude důchodový věk pro ročník narození 1973 stanoven společně s ročníkem narození 1974 nařízením vlády vydaným do 30. 9. 2025.

Snížení hranice pro odchod do starobního důchodu u osob dlouhodobě vykonávajících riziková zaměstnání (náročné profese)

Vládní návrh zákona č. 417/­2024 Sb. si původně kladl za cíl zajistit, aby důchodový věk byl snížen pro dotčené pojištěnce v závislosti na délce odpracované doby v tzv. náročných profesích, které budou vymezeny v návaznosti na výkon prací zařazených na základě zákona č. 258/­2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu (jedná se zejm. o vyhlášku č. 432/­2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů) do třetí kategorie u vybraných faktorů pracovních podmínek a do čtvrté kategorie. Na základě poslaneckého návrhu byl okruh dotčených pojištěnců omezen pouze na kategorii čtvrtou.

Zaměstnanec, který vykonával práce ve stanovené náročné profesi, bude mít (samozřejmě při splnění podmínky potřebné doby důchodového pojištění) nárok na starobní důchod se sníženým důchodovým věkem za předpokladu, že odpracoval 2 200 až 4 399 směn při práci v konkrétním riziku (popř. v kombinaci rizik).

V takovém případě se od důchodového věku stanoveného podle § 32 ZDP odečte 15 kalendářních měsíců a v případě odpracování 4 400 směn v práci v konkrétním riziku se důchodový věk sníží o 30 kalendářních měsíců. Za každých dalších 74 takto odpracovaných směn v práci v konkrétním riziku se důchodový věk sníží o další 1 kalendářní měsíc, s tím, že snížení důchodového věku bude možné nejvýše o 60 měsíců. Pro vznik nároku na starobní důchod se sníženým důchodovým věkem se započítávají i směny odpracované v práci v konkrétním riziku v období počínajícím 10 let před účinností tohoto zákona.

Postupné zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů parametrickými úpravami

Nová právní úprava přináší postupné úpravy parametrů pro stanovení výše nově přiznávaných důchodů s cílem zpomalit jejich absolutní nárůst a tím snížit jejich relativní úroveň vůči předchozímu výdělku proti současnému stavu tak, aby se průměrná úroveň nově přiznávaných důchodů v relaci k průměrné mzdě i přes další nárůst dosahované doby pojištění v důsledku zvyšování důchodového věku nezvyšovala.

Cílem je snížení úrovně nově přiznávaných důchodů proti vývoji podle současného stavu o 8 %, což odpovídá přibližně snížení náhradového poměru o 3 procenta průměrné mzdy. Tato změna bude realizována postupně po dobu 10 let od roku 2026 do roku 2035, aby nedošlo k žádné skokové změně. K dosažení cíle relativního snížení úrovně nově přiznávaných důchodů o 8 % se snižuje úroveň zápočtu příjmů do první redukční hranice ze stávajících 100 % na 90 % a snižuje úroveň procenta za rok pojištění ze stávajících 1,5 % na 1,45 %, což má zajistit rovnoměrný dopad tohoto opatření mezi všechny skupiny budoucích důchodců.

Uvedená změna se však týká pouze hodnocení doby do vzniku nároku na starobní důchod. Doba výdělečné činnosti po vzniku nároku bez pobírání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se bude hodnotit stejně jako dosud, tedy 1,5 % výpočtového základu za 90 dnů.

Pobírání starobního důchodu souběžně s výkonem výdělečné činnosti

Nová právní úprava opouští konstrukci trvalého navyšování starobního důchodu za další výdělečnou činnost a nahrazuje jí pro pojištěnce, kteří jsou poživateli starobního důchodu, novou, jednorázovou a vyšší bonifikací spočívající v zavedení slevy na pojistném, která bude znamenat absenci povinnosti platit pojistné zaměstnancem. Za výdělečnou činnost vykonávanou ode dne účinnosti nové právní úpravy se již nebude zvyšovat starobní důchod, ale bude náležet sleva na pojistném ve výši 100 % pojistného placeného zaměstnancem na důchodové pojištění. Cílem tohoto opatření je podpora delšího setrvání poživatelů starobního důchodu na trhu práce.

V oblasti odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zavádí nové pravidlo, že pojištěnec, který má nárok na výplatu starobního důchodu přiznaného podle § 29 a § 61a ZDP nebo podle § 31 ZDP, pokud již dosáhl důchodového věku, a pokud je tato výplata prováděna v plné výši, nebude mít povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Sleva na pojistném se zavádí pro poživatele starobního důchodu; pro poživatele invalidního důchodu ani pro invaliditu třetího stupně není její zavedení navrhováno, neboť při přiznávání invalidních důchodů je již zohledňována tzv. dopočtená doba až do dosažení důchodového věku, za kterou se žádné pojistné neplatí.

Omezení tzv. výchovného a zavedení fiktivních vyměřovacích základů

Podle nové právní úpravy zůstane ochrana v podobě výchovného proto do budoucna osobám, které vychovaly více než dvě děti. Bude však třeba tohoto cíle dosáhnout pozvolna a postupně za využití přechodného období. Nároků na výchovné, které vznikly na základě dosavadní právní úpravy, se omezení nijak nedotkne. Dalším novým opatřením je upuštění od valorizace výchovného.

S cílem částečně zmírnit dopady omezení, resp. odbourání, tzv. výchovného za první a druhé vychované dítě a provést dodatečné zvýhodnění pro osoby pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby zavádí nová právní úprava tzv. fiktivní vyměřovací základy. Fiktivním vyměřovacím základem se rozumí částka, která sice není ani nebyla příjmem započitatelným do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na důchodové pojištění (příspěvky do důchodového systému z ní tedy nebyly odváděny), avšak při výpočtu procentní výměry důchodu se zohledňuje tak, jako by jím byla. Podstatou opatření je nahlížet na pečující osoby tak, jako by jim za výkon péče náležel započitatelný příjem v univerzální arbitrárně stanovené výši.

Cílem zavedení tzv. dobrovolného sdílení vyměřovacích základů mezi manžely a registrovanými partnery

je umožnit dobrovolné vyrovnání rozdílných důchodových nároků obou manželů nebo registrovaných partnerů, resp. partnerů podle § 655 OZ získaných za dobu trvání manželství nebo registrovaného partnerství, resp. partnerství, které plynou z odlišné výše dosahovaných příjmů z výdělečné činnosti. Sdílení vyměřovacích základů se uplatní pouze při stanovení výše starobního důchodu. Záměrem je orientovat sdílené vyměřovací základy především na situace, kdy soužití sdílejících osob bylo dlouhodobé, přičemž v rámci tohoto soužití se jedna z nich zaměřila na péči o potomky, zatímco druhá na budování kariéry.

V důsledku sdílení vyměřovacích základů dojde ke snížení rozdílu ve výši jejich pozdějšího důchodu. Další podmínkou pro uplatnění sdílení vyměřovacích základů je to, že starobní důchod byl oběma sdílejícím osobám přiznán od data spadajícího do období účinnosti nové úpravy. Sdílení vyměřovacích základů bude dobrovolné, musí tedy vzniknout na základě oboustranného souhlasného projevu vůle sdílejících osob.

Zvýšení minimální procentní výměry důchodu na 10 % průměrné mzdy

Podle platné právní úpravy je minimální výše procentní výměry starobního a invalidního důchodu determinována pevnou a v čase se neměnící částkou 770 Kč. Tato částka platí již od roku 1996, přičemž od té doby došlo k citelnému poklesu její reálné hodnoty. V roce 1996 činila průměrná mzda 8 216 Kč a částka 770 Kč tedy představovala cca 9,4 % průměrné mzdy. Pro rok 2024 činí průměrná mzda 43 967 Kč (a částka 770 Kč tedy představuje jen cca 1,75 % průměrné mzdy).

Nově se tedy navyšuje minimální výše procentní výměry na úroveň odpovídající současným průměrným mzdám. Nová minimální výše se stanoví tak, aby její poměr vůči průměrné mzdě byl přibližně stejný jako v době nabytí účinnosti zákona o důchodovém pojištění, tedy na cca 10 % průměrné mzdy. Tato hodnota bude platit pro starobní důchody (řádné, předčasné i odložené) a rovněž pro invalidní důchody pro invaliditu třetího stupně, jejichž výše se stanovuje v podstatě totožně jako u důchodů starobních. V případě invalidních důchodů pro invaliditu druhého stupně půjde o polovinu této částky a v případě invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně půjde o třetinu této částky.

Mírnější krácení tzv. předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění

V období do 30. 9. 2023 se starobní důchod krátil za předčasnost tak, že za každých i započatých 90 dnů z doby předčasnosti se procentní výměra snižovala v prvním pásmu (do 360. dne předčasnosti) o 0,9 % výpočtového základu, v druhém pásmu (do 720. dne předčasnosti) o 1,2 % výpočtového základu a v třetím pásmu (od 721. dne předčasnosti) o 1,5 % výpočtového základu. Zákon č. 270/­2023 Sb. zavedl s účinností od 1. 10. 2023 zpřísnění tohoto krácení za období prvních 720 dnů před dosažením důchodového věku. Koncept progresivního krácení podle délky doby předčasnosti byl opuštěn a nahrazen jednotnou sazbou krácení, která činí 1,5 % výpočtového základu již od prvního pásma. Důsledkem této změny je snížení úrovně hmotného zabezpečení ve stáří u dotčených osob. Cílem úpravy je zmírnění pravidel krácení tzv. předčasného starobního důchodu u pojištěnců, kteří přispívali do systému důchodového pojištění, případně vykonávali společensky přínosnou činnost hodnocenou pro důchodové účely v rozsahu 100 % jako náhradní dobu pojištění prakticky po celou dobu svého produktivního života.

Prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/­vdovecký důchod z 2 let na 5 let

Nová právní úprava se navrací k právní úpravě účinné před rokem 2012, tj. zmírnění podmínky pro obnovu nároku na vdovský důchod tím, že se lhůta pro obnovu prodlouží z dosavadních 2 roků na 5 roků od zániku předchozího nároku. Takto koncipovaná právní úprava reaguje na kritiku, která se týká nerovného přístupu k osobám ovdovělým před 1. 1. 2012 ve srovnání s osobami ovdovělými po tomto dni. Úprava dopadne v podstatě výlučně na osoby ovdovělé po 31. 12. 2011.

Omezení zasílání informativních osobních listů důchodového pojištění v listinné podobě

ČSSZ již v současnosti nabízí v rámci svého ePortálu např. online službu „Přehled dob důchodového pojištění“, která je klienty hojně využívána. Veškeré relevantní údaje, které se uvádějí na IOLDP, mají klienti k dispozici také prostřednictvím moderní on-line služby ePortálu ČSSZ. Kromě uvedené aplikace ČSSZ pojištěncům nabízí další on-line služby, kde lze ověřit, jaké doby důchodového pojištění plátce důchodu eviduje, jako např. Náhled na evidenční listy důchodového pojištění. Listinný stejnopis IOLDP se tak v tomto kontextu jeví jako zastaralý, jehož udržování a vývoj se do budoucna jeví neefektivní a zbytečný. Z toho důvodu se ruší povinnost orgánu sociálního zabezpečení vyhotovovat IOLDP.

Nově se zavádí, aby v případě, že poživatel důchodu má zřízenu datovou schránku, bylo valorizační oznámení vždy zasláno do datové schránky. Dalším způsobem seznamování důchodců s novou výší důchodů je zpřístupnění údajů o nové výši důchodů prostřednictvím elektronické aplikace orgánu sociálního zabezpečení, s tím, že tuto formu mohou využít ti důchodci, kteří disponují elektronickou identitou, neboť je třeba zaručit ochranu údajů. Tyto dvě formy (datové schránky a elektronická aplikace orgánu sociálního zabezpečení) budou pro poživatele důchodu zdarma. Pokud důchodce bude chtít, bude moci požádat plátce důchodu (ve lhůtě 3 měsíců před valorizací) o zasílání valorizačních oznámení nadále v listinné formě za poplatek a tato žádost bude přitom platit i pro všechny další valorizace, pokud důchodce svou žádost neodvolá.

Z důvodu zjednodušení postupů při prokazování žití u výplat důchodů do zahraničí se nově stanoví:

•    Potvrzení o žití se vůbec nebude vyžadovat u států, u kterých bude s příslušným orgánem sociálního zabezpečení (nositelem pojištění) sjednána dohoda o elektronické výměně dat o úmrtí (zatím se týká pouze Slovenska).

•    Kontrola žití se omezí tak, že Potvrzení o žití bude ČSSZ vyžadovat pouze jednou ročně (popř. nejvýše dvakrát ročně v odůvodněných případech) od klientů žijících v členských státech EU, EHP, Švýcarsku, Spojeném království a v ostatních smluvních státech (bilaterální smlouvy).

•    Výplata důchodu se bude provádět u členských států EU a u smluvních států v pravidelných měsíčních splátkách náležejících za běžný kalendářní měsíc, ve kterém je splátka vyplacena (plátce důchodu předá výplatu důchodu České národní bance v období do první poloviny kalendářního měsíce, negarantuje však možnost jejího faktického vyplacení klientovi v tomto období).

•    U nesmluvních států se ponechá stávající režim, tj. předkládání Potvrzení o žití ve lhůtách určených klientem a zpětná výplata důchodů až po doručení Potvrzení o žití.

JUDr. Eva Dandová

§ 64 zákona č. 155/1995 Sb.
Citace na straně 73

(1) Příjemcem důchodu je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce nebo opatrovník anebo zvláštní příjemce. Kdo je zvláštní příjemce, stanoví zvláštní zákon. Příjemcem důchodu je dále osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku.

(2) Důchody se vyplácejí v hotovosti. Na základě žádosti příjemce důchodu se důchod poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice (dále jen „banka“); je-li příjemcem důchodu oprávněný, poukazuje se důchod na účet jeho manžela (manželky) u banky, pokud o to oprávněný plátce důchodu požádá a má-li v době, kdy o tento způsob výplaty požádá, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu. Podmínkou výplaty důchodu oprávněnému na účet jeho manžela (manželky) je souhlas manžela (manželky) s tímto způsobem výplaty. Důchod se vyplácí podle věty druhé na účet příjemce důchodu, jen pokud podmínky pro vedení tohoto účtu jsou stanoveny tak, že z něj mohou být plátci důchodu vráceny ty částky důchodu, na které oprávněnému z důvodu jeho úmrtí zanikl nárok; pokud byl důchod poukázán na účet, který nesplňuje tyto podmínky, banka nesmí důchod připsat na účet příjemce důchodu a je povinna důchod neprodleně vrátit na účet, z něhož byla platba důchodu provedena.

(3) Má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo osoba uvedená v odstavci 1 větě třetí, poukazuje se důchod oprávněného na základě jejich žádosti na tento účet.

(4) Požádá-li příjemce důchodu o změnu způsobu výplaty důchodu nebo o změnu účtu, na který má být důchod poukazován, je plátce důchodu povinen provést takovou změnu nejpozději od splátky důchodu splatné ve třetím kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byla uplatněna žádost o takovou změnu; to platí obdobně i v případě žádosti o vyplácení důchodu jinému než dosavadnímu příjemci...