Zákon o účetnictví – přestupky (1.)

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví) řeší problematiku přestupků v ustanoveních § 37 až § 37ab. Poslední změny, které v této části zákona nastaly, byly provedeny zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen konsolidační balíček 2024). O jaké změny se jedná?

Jednotlivá zmíněná ustanovení zákona o účetnictví se týkají:

•    § 37 – přestupků, kterých se dopustí účetní jednotka, která není podnikatelem (dále jen nepodnikatel),

•    § 37 a – přestupků, kterých se dopustí:

-   účetní jednotka neuvedená v § 37 nebo osoba odpovědná za vedení účetnictví (dále jen podnikatel),

-   konsolidující účetní jednotka (dále jen konsolidující účetnictví, popř. konsolidující účetní jednotka),

-   účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví (dále jen jednoduché účetnictví),

-   dále se zde uvádí výše pokut na jednotlivé přestupky.

•    37aa – bližší podrobnosti ke stanovení pokut,

•    37ab – kdo projednává přestupky dle zákona o účetnictví.

V případě, kdy zákon o účetnictví odvozuje výši pokuty od hodnoty aktiv celkem, tato hodnota se zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky účetní jednotky sestavené za účetní období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo. Pokud by hodnota aktiv celkem neodpovídala aktivům celkem zjištěným v řízení o přestupku, použije se výše aktiv zjištěná v řízení o přestupku (obdobně se postupuje, pokud účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka nebyla za dané účetní období sestavena).

V praxi se vyskytují případy, kdy nelze skutečnou výši aktiv zjistit uvedeným postupem. V takovém případě stanoví hodnotu aktiv celkem orgán, který porušení právních povinností projednává, a to kvalifikovaným odhadem. Pokud by nestanovil zvláštní právní předpis jinak, přestupky podle zákona o účetnictví projednává finanční úřad.

Zákon o účetnictví ještě uvádí situaci, kdy lze kvalifikovaný odhad zjistit poměrně elegantním způsobem. Jedná se o případ, kdy rozsah a obsah účetních případů v účetním období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo, je srovnatelný s rozsahem a obsahem účetních případů bezprostředně předcházejícího účetního období. Zákon o účetnictví pak kvalifikovaným odhadem rozumí hodnotu aktiv celkem zjištěnou z účetní závěrky sestavené za toto předcházející účetní období.

Výši dané pokuty v tabulce závěrečného shrnutí u jednotlivých přestupků uvádíme pouze v případě, kdy se přestupek dané účetní jednotky týká.

Přestupek nevedení
účetnictví

(resp. povinnost vedení účetnictví od – do), se odkazuje na ustanovení § 4. Uvedená ustanovení lze shrnout do následujících tabulek, platných pro:

     nepodnikatele

     podnikatele a jednoduché účetnictví

Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku

podle § 18 zákona o účetnictví jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní, a kromě toho v případech stanovených podle § 22 až 223 zákona o účetnictví sestavují i konsolidovanou účetní závěrku.

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku
k rozvahovému dni,

kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.

Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit účetním jednotkám, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky, že budou konsolidovány. Současně jim sdělí informaci o vymezení konsolidačního celku a určí, které účetní záznamy a ostatní dokumenty jsou povinny tyto účetní jednotky poskytnout konsolidující účetní jednotce pro sestavení konsolidované účetní závěrky.

Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Přehled sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období.

Nevyhotovení výroční zprávy

Auditované účetní jednotky, uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až d) zákona o účetnictví, jsou povinny vyhotovit výroční zprávu. Účelem zpracování této výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Výjimky, kdy se výroční zpráva nevyhotovuje, se vztahuje na případy uvedené v § 20 odst. 2 zákona o účetnictví.

Jedná se o případy účetních závěrek:

•    sestavených v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

•    sestavených ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

•    pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,

•    pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

Součástí výroční zprávy je účetní závěrka a zpráva auditora, případně další dokumenty a údaje podle zvláštního právního předpisu.

Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace:

a)  o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy,

b)  o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,

c)  o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,

d)  o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,

e)  o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí,

f)  požadované podle zvláštních právních předpisů.

Střední účetní jednotky, malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky uvádějí ve výroční zprávě nefinanční informace požadované podle zvláštních právních předpisů.

Výroční zpráva obsahuje také informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky a které jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, a to včetně vysvětlení, jak jsou tyto nehmotné zdroje pro její obchodní model zásadní a jakým způsobem jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, jedná-li se o účetní jednotku, která:

a)  je obchodní společnost,

b)  je subjektem veřejného zájmu,

c)  by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a

d)  k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.

Účetní jednotka, která v souladu se zákonem o účetnictví vyhotovila zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, není povinna uvádět ve výroční zprávě informace o nehmotných zdrojích.

Pokud to má význam pro posouzení majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, musí účetní jednotka, která používá investiční instrumenty, případně další obdobná aktiva a pasiva, uvést ve výroční zprávě také informace:

a)  o cílech a metodách řízení rizik dané společnosti, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, a

b)  o cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena.

Konsolidující účetní jednotka je povinna vyhotovit konsolidovanou výroční zprávu a zajistit její ověření auditorem.

Účetnictví vedeno v rozporu s věrným a poctivým
obrazem předmětu účetnictví

Zákon o účetnictví požaduje v § 7 odst. 1 a 2, aby účetní jednotky vedly účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá, činit ekonomická rozhodnutí.

Připomeňme, jak zákon o účetnictví definuje věrnost a poctivost obrazu předmětu účetnictví. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona o účetnictví je zobrazení věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě zákona o účetnictví. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá.

Účetnictví není vedeno správně

Zákon o účetnictví v § 8 odst. 2 požaduje, aby účetní jednotky vedly účetnictví správně, tzn., takovým způsobem, že to neodporuje zákonu o účetnictví a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel. Jako příklady ostatních právních předpisů uveďme zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty, zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů atd.

Povinné součásti účetní závěrky

jsou uvedené v § 18 odst. 1 a 2 zákona o účetnictví. Dle těchto ustanovení je účetní závěrka nedílný celek a tvoří ji:

a)  rozvaha (bilance),

b)  výkaz zisku a ztráty,

c)  příloha (příloha mimo jiné vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty).

Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) zákona o účetnictví přehled o peněžních tocích nesestavují. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Stejně jako individuální účetní závěrka, musí sestavená konsolidovaná účetní závěrka obsahovat všechny povinné součásti dle zákona o účetnictví, konkrétně dle § 18 odst. 1 nebo 2. Konsolidovaná účetní závěrka musí být sestavena tak, aby podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku, účetních jednotek pod společným vlivem a účetních jednotek přidružených.

Konsolidující účetní jednotka je povinna vyhotovit konsolidovanou výroční zprávu a zajistit její ověření auditorem. Konsolidovanou výroční zprávou se rozumí výroční zpráva, která obsahuje informace o konsolidačním celku, účetních jednotkách pod společným vlivem a účetních jednotkách přidružených. Jsou-li obsahem konsolidované výroční zprávy i všechny informace o konsolidující účetní jednotce, které musí obsahovat výroční zpráva, nemusí tato konsolidující účetní jednotka vyhotovovat výroční zprávu. Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se výroční zprávy se použijí i pro konsolidovanou výroční zprávu.

Účetní závěrka není ověřena auditorem

Pro zjištění, zda je třeba si nechat ověřit výroční zprávu auditorem, vycházíme z ustanovení § 20 odst. 1 zákona o účetnictví. Pokud ten nestanoví jinak, řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále:

a)  velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,

b)  střední účetní jednotky,

c)  malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot

1. aktiva celkem 40 000 000 Kč,

2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,

3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,

d)  ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené v písmeni c) bodech 1 až 3.

Výjimky, kdy se odpadá povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem, se vztahuje na případy uvedené v § 20 odst. 2 zákona o účetnictví. Jedná se o případy účetních závěrek:

a)  sestavených v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

b)  sestavených ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

c)  pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.

Z ustanovení § 22 odst. 1 zákona o účetnictví vyplývá, že konsolidovaná účetní závěrka je ověřována auditorem

Výroční zpráva není ověřena auditorem

Bližší specifikace – viz předchozí přestupek

Ing. Vladimír Hruška