Zákon o zaměstnanosti v roku 2023

Jak se výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2022 a zvýšení minimální mzdy projeví v aplikaci zákona č. 435/2014 Sb., o zaměstnanosti a v poskytování dávek, příspěvků, náhrad a odvodů od 1. ledna 2023?

Průměrná a minimální mzda

jsou veličiny, od kterých se v zákonem stanovených případech odvíjí výše příspěvků poskytovaných Úřadem práce České republiky. Pro tento účel je každoročně Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhlašována průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Pro rok 2023 je to částka 39 306 Kč, která byla stanovena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 425 ze dne 12. prosince 2022. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2022 se zvýšila oproti stejnému období předchozího roku z 37 047 Kč na 39 306 Kč, tj. o 2 259 Kč. Vláda České republiky schválila svým nařízením č. 465 /2022 Sb., ze dne 21. prosince 2023 novou výši minimální mzdy, která platí od 1. ledna 2023, základní sazba této mzdy je 17 300 Kč (dříve 16 200 Kč).

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti,

která může být poskytována Úřadem práce uchazeči o zaměstnání činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti a představuje částku 22 797 Kč a od 1. ledna 2023 se tak zvýšila z částky 21 487 Kč o 1 310 Kč.

Maximální výše podpory při rekvalifikaci,

která může být poskytována Úřadem práce činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci a představuje částku 25 549 Kč a od 1. ledna 2023 se tak zvýšila z částky 24 081 Kč o 1 468 Kč.

Výše podpory v nezaměstnanosti ve zvláštních případech

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,11násobkuprůměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže

a)  splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (např. osobní péči o dítě ve věku do 4 let) a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,

b)  bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo           vyměřovacího základu, nebo

c)  nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.

Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání ve výše uvedených případech stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci a představuje částku 5 503 Kč a od 1. ledna 2023 se tak zvýšila z částky 5 187 Kč o 316 Kč.

Podpora v nezaměstnanosti ve výše uvedených případech za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy představuje částku 5 896 Kč a od 1. ledna 2023 se tak zvýšila z částky5 557 Kč o 339 Kč. 

Podpora v nezaměstnanosti za další dva měsíce ve výši 0,12násobku průměrné mzdy představuje částku 4 717 Kč a od 1. ledna 2023 se tak zvýšila z částky 4 446 Kč o 271 Kč. 

Podpora v nezaměstnanosti za zbývající měsíce ve výši 0,11násobku průměrné mzdy představuje částku 4 324 Kč a od 1. ledna 2023 se tak zvýšila z částky 4 075 Kč o 249 Kč. 

Výše kompenzace

Uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo vyplaceno po skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu anebo v den skončení pracovního nebo služebního poměru, poskytne krajská pobočka Úřadu práce kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného. Podpora v nezaměstnanosti se poskytne uchazeči o zaměstnání až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta kompenzace.

V případě, že uchazeč o zaměstnání nebude moci průměrný měsíční čistý výdělek doložit, kompenzace se poskytne ve výši násobku doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 0,15násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byl uchazeč o zaměstnání zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání a který představuje částku 5 896 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 5 557 Kč o 339 Kč.

Příspěvek na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa

Výše příspěvku je odvislá od průměrného podílu nezaměstnanosti v daném okrese, násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a počtu zřizovaných pracovních míst na základě jedné dohody.

Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa,

pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrného podílu nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 157 224Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 148 188 Kč o 9 036 Kč a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy tj. 235 836 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 222 282 Kč o 13 554 Kč.

Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrného podílu nezaměstnanosti v České republice nebo je vyšší, může maximálně činit šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 235 836 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 222 282 Kč o 13 554 Kč a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně osminásobek této průměrné mzdy tj. 314 448 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 296 376 Kč o 18 072 Kč.

Ve stejné výši může být příspěvek poskytován uchazeči o zaměstnání, který zřídil společensky účelné pracovní místo po dohodě s Úřadem práce ČR za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

Překlenovací příspěvek

Na podporu zahájení samostatné výdělečné činnosti osob, které jsou vedeny jako uchazeči o zaměstnání, slouží překlenovací příspěvek jako nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Překlenovací příspěvek je určen na úhradu provozních nákladů při zahájení této činnosti (SVČ).

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že překlenovací příspěvek může Úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut.

Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců. Měsíční výše příspěvku činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku a v roce 2023 představuje částku 9 827 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 9 262 Kč o 565 Kč. Úřad práce tudíž může v roce 2023 za 5 měsíců poskytnout překlenovací příspěvek až do výše 49 135 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 46 310 Kč o 2 825 Kč.

Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti

Výše příspěvku činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Příspěvek může být poskytován pouze v době trvání překážky v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo živelní události, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu.

V roce 2023může být příspěvek poskytnut za dobu 6 měsíců ve výši 29 478 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 27 786 Kč o 1 692 Kč a to dvakrát tzn. Za dobu 12 měsíců maximálně v částce 58 956 Kč (tj. částku 4 913 Kč měsíčně po dobu dvakrát 6 měsíců) na jednoho zaměstnance a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 55 572 Kč o 3 384 Kč.

Nekolidující zaměstnání

Podle zákona o zaměstnanosti zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy tj. 8 650 Kč. Od 1. ledna 2023 se horní hranice měsíčního výdělku nebo odměny z tzv. „nekolidujícího zaměstnání“ zvýšila z částky 8 100 Kč o 550 Kč.

Příspěvek na zapracování

může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému krajská pobočka Úřadu práce věnuje zvýšenou péči. Zákon o zaměstnanosti ukládá Úřadu práce věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání těm uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují.

Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců a měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která se zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy tj. částku 8 650 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 8 100 Kč o 550 Kč. Úřad práce může tudíž od 1. ledna 2023 poskytnout zaměstnavateli příspěvek na zapracování až ve výši 25 950 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 24 300 Kč o 1 650 Kč.

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.

Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo poskytování služeb, při které dochází k zásadním technologickým změnám, nebo změna předmětu podnikání zapsaná v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění.

Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytnout maximálně po dobu 6 měsíců.

Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. částku 8 650 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 8 100 Kč o 550 Kč. Úřad práce může tudíž od 1. ledna 2023 poskytnout zaměstnavateli příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program až ve výši 51 900 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 48 600 Kč o 3 300 Kč na jednoho zaměstnance.

Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

může činit maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 314 448 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky296 376 Kč o 18 072 Kč a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 471 672 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 444 564 Kč o 27 108 Kč. 

Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, může příspěvek na zřízení jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek této průměrné mzdy tj. 393 060 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 370 470 Kč o 22 590 Kč a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy tj. částku 550 284 Kč a od 1. 1edna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 518 658 Kč o 31 626 Kč. 

Ve stejné výši může být příspěvek poskytován osobě se zdravotním postižením, která se rozhodla vykonávat samostatnou výdělečnou činnost a zřídila pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením po dohodě s Úřadem práce ČR. Vrácení příspěvku na zřízení pracovního místa nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.

Zákonem stanovenou povinnost zaměstnavatelé plní

a)  zaměstnáváním v pracovním poměru,

b)  odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

c)  odvodem do státního rozpočtu nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

Odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými ÚP ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele nebo zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebírání výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadávání zakázek těmto osobám je jedním ze způsobů náhradního plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné mohou pro účely splnění této povinnosti poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. V roce 2023 bude 28násobek průměrné mzdy představovat částku 1 100 568 Kč, tj. o 63 252 Kč více proti roku 2022 kdy představoval částku 1 037 316 Kč. 

Jedním z dalších způsobů, kterým může zaměstnavatel tuto povinnost splnit, je stanovený odvod do státního rozpočtu. Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Tento odvod bude v roce 2023 představovat částku 98 265 Kč, tj. o 5 648 Kč vyšší proti roku 2022, kdy tento odvod představoval částku 92 617 Kč.

Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost pro právnickou nebo fyzickou osobu, která má tuto činnost v předmětu své činnosti (provozovatel činnosti), jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj.

Provozovatel činnosti je povinen pro případ náhrady škody, včetně náhrady škody na zdraví, ke které by mohlo dojít při výkonu činnosti, sjednat pojištění a toto sjednání pojištění musí být uvedeno v povolení výkonu činnosti dítěte.

Náhrada škody způsobené dítětem provozovateli činnosti nebo provozovatelem činnosti dítěti se řídí občanským zákoníkem. Výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout v jednotlivém případě 0,70násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikla škoda.

V roce 2023 nesmí výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem přesáhnout částku 27 514 Kč, tj. o 1 581 Kč více než v roce 2022, kdy výše náhrady škody nesměla přesáhnout částku 25 933 Kč.

Mgr. Olga Bičáková

ZÁKON č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti

Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci

§ 50

(1) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů; pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední ukončené zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů.

(2) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci u uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, se stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

(3) Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň 1 bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v neza¬městnanosti ve výši procentní sazby podpory v nezaměstnanosti podle věty první. Vykonával-li uchazeč o zaměstnání jako poslední před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání samostatnou výdělečnou činnost, ustanovení věty druhé se nepoužije. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

(4) Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samo¬statnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci ...