Zákon o zaměstnanosti – změny

Jak se výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2024 a zvýšení minimální mzdy projeví v aplikaci zákona č. 435/2014 Sb., o zaměstnanosti a v poskytování dávek, příspěvků, náhrad a odvodů od 1. ledna 2025?

Průměrná a minimální mzda

jsou veličiny, od kterých se v zákonem stanovených případech odvíjí výše příspěvků poskytovaných Úřadem práce České republiky. Pro tento účel je každoročně Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhlašována průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro rok 2025 minimální mzda představuje částku 20 800 Kč (dříve 18 900 Kč) a byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 286 ze dne 23. září 2024. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2024 pro účely zákona o zaměstnanosti se zvýšila oproti stejnému období předchozího roku z 42 427 Kč na 45 107 Kč, tj. o 2 680 Kč a byla vyhlášena Sdělením MPSV č. 410 ze dne 7. prosince 2024.

Maximální výše podpory
v nezaměstnanosti

která může být poskytována Úřadem práce uchazeči o zaměstnání činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti a představuje částku 26 162 Kč a od 1. ledna 2025 se tak zvýšila z částky 24 608 Kč o 1 554 Kč.

Maximální výše podpory
při rekvalifikaci

která může být poskytována Úřadem práce činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci a představuje částku 29 320 Kč a od 1. ledna 2025 se tak zvýšila z částky 27 578 Kč o 1 742 Kč.

Výše podpory v nezaměstnanosti
ve zvláštních případech

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,11násobkuprůměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže

a)  splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (např. osobní péči o dítě ve věku do 4 let) a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,

b)  bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo           vyměřovacího základu, nebo

c)  nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.

Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání ve výše uvedených případech stanoví ve výši0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci a představuje částku 6 315 Kč a od 1. ledna 2025 se tak zvýšila z částky 5 940 Kč o 374 Kč.

Podpora v nezaměstnanosti ve výše uvedených případech za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy představuje částku 6 766 Kč a od 1. ledna 2025 se tak zvýšila z částky 6 364 Kč o 402 Kč. 

Podpora v nezaměstnanosti za další dva měsíce ve výši 0,12násobku průměrné mzdy představuje částku 5 413 Kč a od 1. ledna 2025 se tak zvýšila z částky 5 091 Kč o 322 Kč. Podpora v nezaměstnanosti za zbývající měsíce ve výši 0,11násobku průměrné mzdy představuje částku 4 962 Kč a od 1. ledna 2025 se tak zvýšila z částky 4 667 Kč o 295 Kč. 

Příspěvek na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa

Výše příspěvku je odvislá od průměrného podílu nezaměstnanosti v daném okrese, násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a počtu zřizovaných pracovních míst na základě jedné dohody.

Výše příspěvku na zřízení 1 SÚPM

pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrného podílu nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 180 428Kč a od 1. ledna 2025 se tak tato částka zvýšila z částky 169 708 Kč o 10 720 Kč a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy tj. 270 642 Kč a od 1. ledna 2025 se tak tato částka zvýšila z částky 254562 Kč o 16 080 Kč.

Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrného podílu nezaměstnanosti v České republice nebo je vyšší, může maximálně činit šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 270 642 Kč a od 1. ledna 2025 se tak tato částka zvýšila z částky 254 562 Kč o 16 080 Kč a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně osminásobek této průměrné mzdy tj. 360 856 Kč a od 1. ledna 2025 se tak tato částka zvýšila z částky 339 416 Kč o 21 440 Kč.

Ve stejné výši může být příspěvek poskytován uchazeči o zaměstnání, který zřídil společensky účelné pracovní místo po dohodě s Úřadem práce ČR za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

Překlenovací příspěvek

Na podporu zahájení samostatné výdělečné činnosti osob, které jsou vedeny jako uchazeči o zaměstnání, slouží překlenovací příspěvek jako nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Překlenovací příspěvek je určen na úhradu provozních nákladů při zahájení této činnosti (SVČ).

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že překlenovací příspěvek může Úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut.

Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců.

Měsíční výše příspěvku činívej výše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku a v roce 2025 představuje částku 11 277 Kč a od 1. ledna 2025 se tak tato částka zvýšila z částky 10 607 Kč o 670 Kč. Úřad práce tudíž může v roce 2025 za 5 měsíců poskytnout překlenovací příspěvek až do výše 56 385 Kč a od 1. ledna 2025 se tak tato částka zvýšila z částky 53 035 Kč o 3 350 Kč.

Příspěvek v době částečné práce

se poskytuje zaměstnavateli za účelem udržení úrovně zaměstnanosti při splnění stanovených podmínek po dobu stanovenou nařízením vlády. Doba poskytování příspěvku činí nejvýše 12 měsíců. Poskytování příspěvku v době částečné práce stanoví vlády po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody nařízením v případě, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika ČR anebo její odvětví z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantnímí ekonomickými ukazateli a jejich minulým a očekávaným vývojem z důvodu vzniku živelní události spočívající v přírodní pohromě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je zásahem vyšší moci.

Příspěvek v době částečné práce se zaměstnavateli poskytne za celý kalendářní měsíc, ve kterém jeho zaměstnanci nemohou konat práci z důvodu některé z překážek v práci podle § 207 až 209 zákoníku práce, která u zaměstnavatele nastala v přímé souvislosti s některým z důvodů, pro který bylo vydáno nařízení vlády, pokud zaměstnavatel těmto zaměstnancům vyplatí náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % jejich průměrného výdělku. Příspěvek v době částečné práce se zaměstnavateli poskytne pouze za tu část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci, a to ve výši 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vypočteného z této části náhrady mzdy, které podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti má zaplatit zaměstnavatel jako poplatník tohoto pojistného a pojistného na veřejné zdravotní pojištění vypočteného z této části náhrady mzdy, které podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je zaměstnavatel povinen hradit za své zaměstnance. Maximální výše příspěvku v době částečné práce činí měsíčně 1,5násobekprůměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo podáno oznámení krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a v roce 2025 představuje částku 67 660 Kč.

Nekolidující zaměstnání

Podle zákona o zaměstnanosti zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy tj. 10 400 Kč. Od 1. 1. 2025 se horní hranice měsíčního výdělku nebo odměny z „nekolidujícího zaměstnání“ zvýšila o 950 Kč.

Příspěvek na zapracování

může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému krajská pobočka Úřadu práce věnuje zvýšenou péči. Zákon o zaměstnanosti ukládá Úřadu práce věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání těm uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Zvýšená péče se věnuje fyzickým osobám, které vzhledem ke svým specifickým potřebám a situaci, v níž se nacházejí, potřebují, a to s ohledem na stupeň profilace na trhu práce. Osobu se specifickými potřebami zařadí do stupně profilace krajská pobočka Úřadu práce.

Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců a měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která zapracovává může činit maximálně polovinu minimální mzdy tj. částku 10 400 Kč a od 1.ledna 2025 se tak tato částka zvýšila z částky 9 450 Kč o 950 Kč. Úřad práce může tudíž od 1. ledna 2025 poskytnout zaměstnavateli příspěvek na zapracování až ve výši 31 200 Kč a od 1. ledna 2025 se tak tato částka zvýšila z částky 28 350 Kč o 2 850 Kč.

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.

Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo poskytování služeb, při které dochází k zásadním technologickým změnám, nebo změna předmětu podnikání zapsaná v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění.

Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytnout maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. částku 10 400 Kč a od 1. ledna 2025 se tak tato částka zvýšila z částky 9 450 Kč o 950 Kč. 

Úřad práce může tudíž od 1. ledna 2025 poskytnout zaměstnavateli příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program až ve výši 62 400 Kč a od 1. ledna 2025 se tak tato částka zvýšila z částky 56 700 Kč o 5 700 Kč na jednoho zaměstnance.

Příspěvek na zřízení
pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

může činit maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 360 856Kč a od 1. ledna 2025 se tak tato částka zvýšila z částky 339 416 Kč o 21 440 Kč a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 541 284 Kč a od 1. ledna 2025 se tak tato částka zvýšila z částky 509 124 Kč o 32 160 Kč. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, může příspěvek na zřízení jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek této průměrné mzdy tj. 451 070 Kč a od 1. ledna 2025 se tak tato částka zvýšila z částky 424 270 Kč o 26 800 Kč a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy tj. částku 631 498 Kč a od 1. 1edna 2025 se tak tato částka zvýšila z částky 593 978 Kč o 37 520 Kč. 

Ve stejné výši může být příspěvek poskytován osobě se zdravotním postižením, která se rozhodla vykonávat samostatnou výdělečnou činnost a zřídila pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením po dohodě s Úřadem práce České republiky. Vrácení příspěvku na zřízení pracovního místa nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.

Zákonem stanovenou povinnost zaměstnavatelé plní

a)  zaměstnáváním v pracovním poměru,

b)  odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

c)  odvodem do státního rozpočtu nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

Odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými ÚP ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele nebo zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebírání výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadávání zakázek těmto osobám je jedním ze způsobů náhradního plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a integrační sociální podniky mohou pro účely splnění této povinnosti poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. V roce 2025 bude 14násobek průměrné mzdy představovat částku 631 498 Kč. 

Jedním z dalších způsobů, kterým může zaměstnavatel tuto povinnost splnit, je stanovený odvod do státního rozpočtu. Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, rovna částce odpovídající průměrné měsíční mzdě v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla, vynásobené

a)  koeficientem 1, pokud zaměstnavatel zaměstnává v pracovním poměru alespoň 3 % osob se zdravotním postižením,

b)  koeficientem 2, pokud zaměstnavatel zaměstnává v pracovním poměru alespoň 1 % osob se zdravotním postižením, nebo

c)  koeficientem 3,5, pokud zaměstnavatel zaměstnává v pracovním poměru méně než 1 % osob se zdravotním postižením

a tudíž v roce 2025 představuje částky 45 107 Kč, 90 214 Kč a 157 874 Kč.

Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost pro právnickou nebo fyzickou osobu, která má tuto činnost v předmětu své činnosti (provozovatel činnosti), jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj.

Provozovatel činnosti je povinen pro případ náhrady škody, včetně náhrady škody na zdraví, ke které by mohlo dojít při výkonu činnosti, sjednat pojištění a toto sjednání pojištění musí být uvedeno v povolení výkonu činnosti dítěte.

Náhrada škody způsobené dítětem provozovateli činnosti nebo provozovatelem činnosti dítěti se řídí občanským zákoníkem. Výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout v jednotlivém případě 0,70násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikla škoda. V roce 2025 nesmí výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem přesáhnout částku 31 575 Kč, tj. o 1 876 Kč více než v roce 2024, kdy výše náhrady škody nesměla přesáhnout částku 29 699 Kč.

Právní předpisy

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, Sdělení MPSV č. 410 ze dne 7. prosince 2024 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2024 pro účely zákona o zaměstnanosti, Nařízení vlády č. 285/2024 Sb., ze dne 18. září 2024 Sb., o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026 a Sdělení MPSV č. 286/2024 Sb., ze dne 23. září 2024 o vyhlášení minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručeného platu a rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostřední pro rok 2025

Mgr. Olga Bičáková