Zákon o zaměstnanosti

Jak se výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2023 a zvýšení minimální mzdy projeví v aplikaci zákona č. 435/2014 Sb., o zaměstnanosti a v poskytování dávek, příspěvků, náhrad a odvodů od 1. ledna 2024?

Průměrná a minimální mzda

jsou veličiny, od kterých se v zákonem stanovených případech odvíjí výše příspěvků poskytovaných Úřadem práce České republiky. Pro tento účel je každoročně Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhlašována průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Pro rok 2024 je to částka 42 427 Kč, která byla stanovena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 366 ze dne 7. prosince 2023. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2023se zvýšila oproti stejnému období předchozího roku z 39 306 Kč na 42 427 Kč, tj. o 3 121 Kč. Vláda České republiky schválila svým nařízením č. 396 /2023 Sb., ze dne 13. prosince 2023 novou výši minimální mzdy, která platí od 1. ledna 2024, základní sazba této mzdy je 18 900 Kč (dříve 17 300 Kč).

Maximální výše podpory
v nezaměstnanosti,

která může být poskytována Úřadem práce uchazeči o zaměstnání, činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti a představuje částku 24 608 Kč a od 1. ledna 2024 se tak zvýšila z částky 22 797 Kč o 1 811 Kč.

Maximální výše podpory
při rekvalifikaci,

která může být poskytována Úřadem práce, činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci a představuje částku 27 578 Kč a od 1. ledna 2024 se tak zvýšila z částky 25 549 Kč o 2 029 Kč.

Výše podpory v nezaměstnanosti
ve zvláštních případech

se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,11násobkuprůměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže

a)  splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (např. osobní péči o dítě ve věku do 4 let) a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,

b)  bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo           vyměřovacího základu, nebo

c)  nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.

Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání ve výše uvedených případech stanoví ve výši0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci a představuje částku 5 940 Kč a od 1. ledna 2024 se tak zvýšila z částky 5 503 Kč o 437 Kč.

Podpora v nezaměstnanosti ve výše uvedených případech za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy představuje částku 6 364 Kč a od 1. ledna 2024 se tak zvýšila z částky 5 896 Kč o 468 Kč. Podpora v nezaměstnanosti za další dva měsíce ve výši 0,12násobku průměrné mzdy představuje 5 091 částku Kč a od 1. ledna 2024 se tak zvýšila z částky 4 717 Kč o 374 Kč. Podpora v nezaměstnanosti za zbývající měsíce ve výši 0,11násobku průměrné mzdy představuje částku 4 667 Kč a od 1. ledna 2024 se tak zvýšila z částky 4 324 Kč o 343 Kč. 

Příspěvek na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa

Výše příspěvku je odvislá od průměrného podílu nezaměstnanosti v daném okrese, násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a počtu zřizovaných pracovních míst na základě jedné dohody.

Výše příspěvku na zřízení 1 SÚPM

pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrného podílu nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 169 708 Kč a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 157 224 Kč o 12 484 Kč a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy tj. 254 562 Kč a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 235 836 Kč o 18 726 Kč.

Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrného podílu nezaměstnanosti v České republice nebo je vyšší, může maximálně činit šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 254 562Kč a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 235 836 Kč o 18 726 Kč a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně osminásobek této průměrné mzdy tj. 339 416 Kč a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 314 448 Kč o 24 968 Kč.

Ve stejné výši může být příspěvek poskytován uchazeči o zaměstnání, který zřídil společensky účelné pracovní místo po dohodě s Úřadem práce ČR za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud OSVČ přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

Překlenovací příspěvek

Na podporu zahájení samostatné výdělečné činnosti osob, které jsou vedeny jako uchazeči o zaměstnání, slouží překlenovací příspěvek jako nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Překlenovací příspěvek je určen na úhradu provozních nákladů při zahájení této činnosti (SVČ).

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že překlenovací příspěvek může Úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut.

Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců. Měsíční výše příspěvku činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku a v roce 2024 představuje částku 10 607 Kč a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 9 827 Kč o 780 Kč. Úřad práce tudíž může v roce 2024 za 5 měsíců poskytnout překlenovací příspěvek až do výše 53 035 Kč a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 49 135 Kč o 3 900 Kč.

Příspěvek v době částečné
nezaměstnanosti

Výše příspěvku činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však 0,125násobekprůměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Příspěvek může být poskytován pouze v době trvání překážky v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo živelní události, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu. V roce 2024může být příspěvek poskytnut za dobu 6 měsíců ve výši 31 818 Kč a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 29 478 Kč o 2 340 Kč a to dvakrát tzn. Za dobu 12 měsíců maximálně v částce 63 636 Kč (tj. částku 5 303Kč měsíčně po dobu dvakrát 6 měsíců) na jednoho zaměstnance a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 58 956 Kč o 4 680 Kč.

Nekolidující zaměstnání

Podle zákona o zaměstnanosti zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy tj. 9 450 Kč. Od 1. ledna 2024 se horní hranice měsíčního výdělku nebo odměny z tzv. „nekolidujícího zaměstnání“ zvýšila z částky 8 650 Kč o 800 Kč.

Příspěvek na zapracování

může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému krajská pobočka Úřadu práce věnuje zvýšenou péči. Zákon o zaměstnanosti ukládá Úřadu práce věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání těm uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují.

Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců a měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která se zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy tj. částku 9 450 Kč a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 8 650 Kč o 800 Kč. Úřad práce může tudíž od 1. ledna 2024 poskytnout zaměstnavateli příspěvek na zapracování až ve výši 28 350 Kč a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 25 950 Kč o 2 400 Kč.

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo poskytování služeb, při které dochází k zásadním technologickým změnám, nebo změna předmětu podnikání zapsaná v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění.

Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytnout maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. částku 9 450 Kč a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 8 650 Kč o 800 Kč. Úřad práce může tudíž od 1. ledna 2024 poskytnout zaměstnavateli příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program až ve výši 56 700 Kč a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 51 900 Kč o 4 800 Kč na jednoho zaměstnance.

Příspěvek na zřízení
pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

může činit maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 339 416Kč a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky314 448 Kč o 24 968 Kč a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 509 124 Kč a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 471 672 Kč o 37 452 Kč. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, může příspěvek na zřízení jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek této průměrné mzdy tj. 424 270 Kč a od 1. ledna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 393 060 Kč o 31 210 Kč a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy tj. částku 593 978 Kč a od 1. 1edna 2024 se tak tato částka zvýšila z částky 550 284 Kč o 43 694 Kč. 

Ve stejné výši může být příspěvek poskytován osobě se zdravotním postižením, která se rozhodla vykonávat samostatnou výdělečnou činnost a zřídila pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením po dohodě s Úřadem práce ČR. Vrácení příspěvku na zřízení pracovního místa nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

Plnění povinného podílu
zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.

Zákonem stanovenou povinnost zaměstnavatelé plní

a)  zaměstnáváním v pracovním poměru,

b)  odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

c)  odvodem do státního rozpočtu nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

Odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými ÚP ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele nebo zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebírání výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadávání zakázek těmto osobám je jedním ze způsobů náhradního plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Zaměstnavatelé a OSVČ mohou pro účely splnění této povinnosti poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. V roce 2024 bude 28násobek průměrné mzdy představovat částku 1 187 956 Kč, tj. o 87 388 Kč více proti roku 2023 kdy představoval částku 1 100 568 Kč. 

Jedním z dalších způsobů, kterým může zaměstnavatel tuto povinnost splnit, je stanovený odvod do státního rozpočtu. Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Tento odvod bude v roce 2024 představovat částku 106 067 Kč, tj. o 7 802 Kč vyšší proti roku 2023, kdy tento odvod představoval částku 98 265 Kč.

Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost pro právnickou nebo fyzickou osobu, která má tuto činnost v předmětu své činnosti (provozovatel činnosti), jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj.

Provozovatel činnosti je povinen pro případ náhrady škody, včetně náhrady škody na zdraví, ke které by mohlo dojít při výkonu činnosti, sjednat pojištění a toto sjednání pojištění musí být uvedeno v povolení výkonu činnosti dítěte.

Náhrada škody způsobené dítětem provozovateli činnosti nebo provozovatelem činnosti dítěti se řídí občanským zákoníkem. Výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout v jednotlivém případě 0,70násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikla škoda.

V roce 2024 nesmí výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem přesáhnout částku 29 699 Kč, tj. o 2 185 Kč více než v roce 2023, kdy výše náhrady škody nesměla přesáhnout částku 27 514 Kč.

Mgr. Olga Bičáková

ZÁKON č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti

§ 67

(1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.

(2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány

a)  invalidními ve třetím stupni (dále jen „osoba s těžším zdravotním postižením”),

b)  invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo

c)  zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoba zdravotně znevýhodněná”).

(3) Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a) nebo b).

(4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.

(5) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba

a)  posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo b),

b)  potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení v případě uvedeném v odstavci 2 písm. c).

(6) Za osoby se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. b) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

§ 68

(1) Krajská pobočka Úřadu práce vede evidenci osob se zdravotním postižením, kterým poskytuje služby podle tohoto zákona. Evidence obsahuje identifikační údaje o osobě se zdravotním postižením, údaje o omezeních v možnostech jejího pracovního uplatnění ze zdravotních důvodů, údaje o právním důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením, a údaje o poskytování pracovní rehabilitace.

(2) Údaje z evidence osob se zdravotním postižením jsou určeny výhradně pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a pro statistické účely.

(3) Krajská pobočka Úřadu práce je povinna po ukončení poskytování služeb podle tohoto zákona nebo poté, co fyzická osoba přestane být osobou se zdravotním postižením, údaje týkající se této fyzické osoby učinit nepřístupnými do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.

§ 69

(1) Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje krajská pobočka Úřadu práce místně příslušná podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu.

(2) Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce a hradí náklady s ní spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje její identifikační údaje; součástí žádosti je doklad osvědčující, že je osobou se zdravotním postižením.

(3) Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.

(4) Krajská pobočka Úřadu práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce; přitom vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny (§ 7 odst. 3).

(5) Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem poskytovatele zdravotních služeb zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, a na základě doporučení vydaného v rámci kontrolní lékařské prohlídky též fyzické osoby, které přestaly být invalidními...