Zákon o zaměstnanosti

Jak se výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2025 a zvýšení minimální mzdy projeví v aplikaci zákona č. 435/2014 Sb., o zaměstnanosti a v poskytování dávek, příspěvků, náhrad a odvodů od 1. ledna 2026?

Minimální mzda a průměrná mzda

jsou veličiny, od kterých se v zákonem stanovených případech odvíjí výše příspěvků poskytovaných Úřadem práce České republiky. Vláda České republiky schválila svým Sdělením č. 356/2025 Sb., ze dne 16. září 2025 novou výši minimální mzdy, která platí od 1. ledna 2026. Základní sazba této mzdy činí 22 400 Kč (dříve 20 800 Kč). Pro tento účel je každoročně Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhlašována průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku, která byla stanovena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 537 ze dne12. prosince 2025. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2025 se zvýšila oproti stejnému období předchozího roku z 45 107 Kč na 48 171 Kč, tj. o 3 064 Kč. 

Maximální výše podpory
v nezaměstnanosti

která může být poskytována Úřadem práce uchazeči o zaměstnání činí 0,8násobku průměrné mzdy (dříve 0,58 násobku) v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti a představuje částku 38 537 Kč a od 1. ledna 2026 se tak zvýšila z částky 26 162 Kč o 12 375 Kč.

Maximální výše podpory
při rekvalifikaci

která může být poskytována Úřadem práce, činí 0,8násobku průměrné mzdy (dříve 0,65násobku) dříve v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci a představuje částku 38 537 Kč a od 1. ledna 2026 se tak zvýšila z částky 29 320 Kč o 9 217 Kč.

Výše podpory v nezaměstnanosti
ve zvláštních případech

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,4násobku (dříve 0,15násobku), další 2 měsíce ve výši 0,2násobku (dříve 0,12násobku), uchazeči o zaměstnání nad 52 let věku za první 3 měsíce ve výši 0,4násobku, další 3 měsíce ve výši 0,2násobku a po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,15násobku (dříve 0,11násobku) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže

a)  splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (např. osobní péči o dítě ve věku do 4 let) a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,

b)  bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo

c)  nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.

Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání ve výše uvedených případech stanoví ve výši 0,4násobku (dříve 0,14) průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci a představuje částku 19 268 Kč a od 1. ledna 2026 se tak zvýšila z částky 6 315 Kč o 12 935 Kč.

Podpora v nezaměstnanosti ve výše uvedených případech za první 2 měsíce ve výši 0,4násobku průměrné mzdy představuje částku19 268 Kč a od 1. ledna 2026 se tak zvýšila z částky 6 364 Kč o 12 904 Kč. Podpora v nezaměstnanosti za další dva měsíce ve výši 0,2násobku průměrné mzdy představuje částku 9 643 Kč a od 1. ledna 2026 se tak zvýšila z částky 5 413 Kč o 4 230 Kč. Uchazeči o zaměstnání nad 52 let věku za první 3 měsíce se stanoví ve výši 0,4násobku průměrné mzdy a představuje částku19 268 Kč, další 3 měsíce ve výši 0,2násobku průměrné mzdy představuje částku 9 634 Kč a po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,15násobku průměrné mzdy představuje částku 7 226 Kč a od 1. ledna 2026 se tak zvýšila z částky 4 962 Kč o 2 264 Kč.

Zákon o zaměstnanosti mění od 1. ledna 2026 věkové odstupňování uchazečů o zaměstnání tak, že podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání

a)  do 52 let věku 5 měsíců

b)  nad 52 do 57 let věku 8 měsíců

c)  nad 57 let věku 11 měsíců.

Příspěvek na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa

Výše příspěvku je odvislá od průměrného podílu nezaměstnanosti v daném okrese, násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a počtu zřizovaných pracovních míst na základě jedné dohody.

Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrného podílu nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 182 684Kč a od 1. ledna 2026 se tak tato částka zvýšila z částky 180 428 Kč o 12 256Kč a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy tj. 289 026 Kč a od 1. ledna 2026 se tak tato částka zvýšila z částky 270 642 Kč o 18 384 Kč.

Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrného podílu nezaměstnanosti v České republice nebo je vyšší, může maximálně činit šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 289 026 Kč a od 1. ledna 2026 se tak tato částka zvýšila z částky 270 642 Kč o 18 384 Kč a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně osminásobek této průměrné mzdy tj. 385 368 Kč a od 1. ledna 2026 se tak tato částka zvýšila z částky 360 856 Kč o 24 512 Kč.

Ve stejné výši může být příspěvek poskytován uchazeči o zaměstnání, který zřídil společensky účelné pracovní místo po dohodě s Úřadem práce ČR, za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

Překlenovací příspěvek

Na podporu zahájení samostatné výdělečné činnosti osob, které jsou vedeny jako uchazeči o zaměstnání, slouží překlenovací příspěvek jako nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Překlenovací příspěvek je určen na úhradu provozních nákladů při zahájení této činnosti (SVČ).

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že překlenovací příspěvek může Úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut.

Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců. Měsíční výše příspěvku činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku a v roce 2026 představuje částku 12 043 Kč a od 1. ledna 2026 se tak tato částka zvýšila z částky 11 277 Kč o 766 Kč. Úřad práce tudíž může v roce 2026 za 5 měsíců poskytnout překlenovací příspěvek až do výše 60 215 Kč a od 1. ledna 2026 se tak tato částka zvýšila z částky 56 385 Kč o 3 830 Kč.

Příspěvek v době částečné práce

se poskytuje zaměstnavateli za účelem udržení úrovně zaměstnanosti při splnění stanovených podmínek po dobu stanovenou nařízením vlády. Doba poskytování příspěvku činí nejvýše 12 měsíců. Poskytování příspěvku v době částečné práce stanoví vlády po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody nařízením v případě, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika České republiky anebo její odvětví z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantnímí ekonomickými ukazateli a jejich minulým a očekávaným vývojem z důvodu vzniku živelní události spočívající v přírodní pohromě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je zásahem vyšší moci.

Příspěvek v době částečné práce se zaměstnavateli poskytne za celý kalendářní měsíc, ve kterém jeho zaměstnanci nemohou konat práci z důvodu některé z překážek v práci podle § 207 až 209 zákoníku práce, která u zaměstnavatele nastala v přímé souvislosti s některým z důvodů, pro který bylo vydáno nařízení vlády, pokud zaměstnavatel těmto zaměstnancům vyplatí náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % jejich průměrného výdělku. Příspěvek v době částečné práce se zaměstnavateli poskytne pouze za tu část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci, a to ve výši 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vypočteného z této části náhrady mzdy, které podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti má zaplatit zaměstnavatel jako poplatník tohoto pojistného a pojistného na veřejné zdravotní pojištění vypočteného z této části náhrady mzdy, které podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je zaměstnavatel povinen hradit za své zaměstnance.

Maximální výše příspěvku v době částečné práce činí měsíčně 1,5násobekprůměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo podáno oznámení krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a v roce 2026 představuje částku 72 256 Kč.

Nekolidující zaměstnání

Podle zákona o zaměstnanosti zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy tj. 11 200 Kč. Od 1. ledna 2026 se horní hranice měsíčního výdělku nebo odměny z tzv. „nekolidujícího zaměstnání“ zvýšila z částky 10 400 Kč o 800 Kč.

Příspěvek na zapracování

může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému krajská pobočka Úřadu práce věnuje zvýšenou péči. Zákon o zaměstnanosti ukládá Úřadu práce věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání těm uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Zvýšená péče se věnuje fyzickým osobám, které vzhledem ke svým specifickým potřebám a situaci, v níž se nacházejí, potřebují, a to s ohledem na stupeň profilace na trhu práce. Osobu se specifickými potřebami zařadí do stupně profilace krajská pobočka Úřadu práce.

Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců a měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy tj. částku 11 200 Kč a od 1. ledna 2026 se tak tato částka zvýšila z částky 10 400 Kč o800 Kč. Úřad práce může tudíž od 1. ledna 2026 poskytnout zaměstnavateli příspěvek na zapracování až ve výši 33 600 Kč a od 1. ledna 2026 se tak tato částka zvýšila z částky 31 200 Kč o 2 400 Kč.

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.

Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo poskytování služeb, při které dochází k zásadním technologickým změnám, nebo změna předmětu podnikání zapsaná v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytnout maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. částku 11 200 Kč a od 1. ledna 2026 se tak tato částka zvýšila z částky 10 400 Kč o 800 Kč. Úřad práce může tudíž od 1. ledna 2026 poskytnout zaměstnavateli příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program až ve výši 67 200 Kč a od 1. ledna 2026 se tak tato částka zvýšila z částky 62 400 Kč o 4 800 Kč na jednoho zaměstnance.

Příspěvek na zřízení
pracovního místa pro osobu
se zdravotním postižením

může činit maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 385 368 Kč a od 1. ledna 2026 se tak tato částka zvýšila z částky360 856 Kč o 24 512 Kč a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 578 052 Kč a od 1. ledna 2026 se tak tato částka zvýšila z částky 541 284 Kč o 36768 Kč. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, může příspěvek na zřízení jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek této průměrné mzdy tj. 481 710 Kč a od 1. ledna 2026 se tak tato částka zvýšila z částky 451 070 Kč o 30 640 Kč a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy tj. částku 674 394 Kč a od 1. 1edna 2026 se tak tato částka zvýšila z částky 631 498 Kč o 42 498 Kč. 

Ve stejné výši může být příspěvek poskytován osobě se zdravotním postižením, která se rozhodla vykonávat samostatnou výdělečnou činnost a zřídila pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením po dohodě s Úřadem práce ČR. Vrácení příspěvku na zřízení pracovního místa nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce

Chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Zaměstnavateli, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou částečné úhrady peněžních prostředků vynaložených na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Pro poskytování příspěvku je příslušná krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. Zaměstnavatel může v žádosti o poskytnutí příspěvku uplatnit nárok na zvýšení příspěvku na další náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Za další náklady, o které lze zvýšit příspěvek se považují náklady na zaměstnance za dobu jeho přímé pomoci zaměstnancům, na které zaměstnavatel za příslušný kalendářní měsíc žádá o příspěvek, kterými jsou mj. mzda nebo plat, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance maximálně však do výše 1,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícímu roku, za který je o příspěvek žádáno, navýšeno o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění a který v roce 2026 představuje částku72 256 Kč.

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.

Zákonem stanovenou povinnost zaměstnavatelé plní

a)  zaměstnáváním v pracovním poměru,

b)  odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

c)  odvodem do státního rozpočtu nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

Odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými ÚP ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele nebo zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebírání výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadávání zakázek těmto osobám je jedním ze způsobů náhradního plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a integrační sociální podniky mohou pro účely splnění této povinnosti poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. V roce 2026 bude 14násobek průměrné mzdy představovat částku 674 394Kč.