Kapitola II
ZÁKONÍK PRÁCE
JUDr. Ladislav Jouza
Předkládáme čtenářům nejčastější vzory smluv, dohod a písemností v pracovněprávní oblasti. Jedná se o vzory právního jednání a úkonů, které v každodenní personální praxi používají zaměstnavatelé podnikatelského i nepodnikatelského typu.
Vzory vycházejí z pracovněprávních předpisů platných a účinných k 31. srpnu 2022. Jde zejména o zákoník práce po jeho novele č. 285/2020 s účinností od 30. července 2020 a od 1. ledna 2021 (v textu zkratka „ZP“), nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., (v textu zkratka NOZ), zákon o zákazu diskriminace a dodržování rovnosti (č. 198/2009 Sb.), zákon na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb.), zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, nařízení vlády č. 590/2006 Sb., k úpravě důležitých osobních překážek v práci a některé další zákony. Uvádíme i nové vzory, které jsou potřebné pro personální praxi po koronavirové pandemií. Některé vzory, případně skupina vzorů, které si z praktického hlediska vyžadují bližší vysvětlení s ohledem na jejich právní úpravu, jsme opatřili stručnými poznámkami.
Obsah
|
II.1 |
VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU |
136 |
|
1. |
Příslib zaměstnání – dohoda o budoucí pracovní smlouvě (§ 1785 NOZ) |
137 |
|
2. |
Pověření pro zaměstnance zaměstnavatelem |
138 |
|
3. |
Pracovní smlouva pro podnikatelskou sféru (§ 33 ZP) |
139 |
|
4. |
Pracovní smlouva ve školství |
141 |
|
5. |
Pracovní smlouva v organizační |
144 |
|
6. |
Pracovní smlouva na dobu určitou (§ 39 ZP) |
145 |
|
7. |
Předpis, kterým se vymezují důvody pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou (§ 39 ZP) |
147 |
|
II.2 |
ZMĚNY PRACOVNÍ SMLOUVY |
148 |
|
8. |
Žádost o převedení na jinou práci (§ 41 ZP) |
148 |
|
9. |
Odpověď zaměstnavatele |
148 |
|
10. |
Převedení na jinou práci (§ 41 ZP) |
149 |
|
11. |
Dohoda o změně pracovní smlouvy (§ 40 ZP) |
149 |
|
II.3 |
AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ |
152 |
|
12. |
Pracovní smlouva (§ 307a ZP) |
152 |
|
13. |
Dohoda o dočasném přidělení zaměstnance (§ 308 ZP) |
153 |
|
14. |
Pokyn k dočasnému přidělení
zaměstnance agentury práce |
155 |
|
II.4 |
ZAMĚSTNÁVÁNÍ STUDENTŮ |
157 |
|
II.5 |
PRACOVNÍ SMLOUVA SE ZAMĚSTNANCEM, KTERÝ POBÍRÁ STAROBNÍ DŮCHOD |
157 |
|
II.6 |
PRACOVNÍ SMLOUVA O SJEDNÁNÍ DALŠÍHO PRACOVNÍHO POMĚRU |
158 |
|
II.7 |
PRACOVNÍ SMLOUVA ZAMĚSTNANCŮ, |
158 |
|
II.8 |
Pracovní smlouva s osobami se změněnou pracovní schopností |
161 |
|
II.9 |
VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU JMENOVÁNÍM |
162 |
|
15. |
Jmenování na pracovní místo (§ 33 ZP) |
162 |
|
16. |
Odvolání z vedoucího pracovního místa (§ 73 ZP) |
163 |
|
II.10 |
MANAŽERSKÁ SMLOUVA |
164 |
|
II.11 |
SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU |
168 |
|
17. |
Rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně [§ 52 písm. c) ZP] |
168 |
|
18. |
Delimitační dohoda – přechod práv a povinností (§ 338 ZP) |
169 |
|
19. |
Výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodu organizačních změn |
169 |
|
20. |
Výpověď z pracovního poměru zaměstnavatele
pro zdravotní nezpůsobilost zaměstnance |
171 |
|
21. |
Výpověď z pracovního poměru zaměstnavatele pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci [§ 52 písm. g)] |
172 |
|
22. |
Výpověď z pracovního poměru zaměstnavatele pro nesplňování předpokladů pro výkon práce zaměstnance [§ 52 písm. f) ZP] |
174 |
|
23. |
Výpověď z pracovního poměru zaměstnavatele pro zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnancem [§ 52 písm. h) ZP] |
175 |
|
24. |
Výpověď z pracovního poměru daná zaměstnancem (§ 50 odst. 3 ZP) |
176 |
|
25. |
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem (§ 56 ZP) |
177 |
|
26. |
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem (§ 55 ZP) |
178 |
|
27. |
Žádost o rozvázání pracovního |
179 |
|
28. |
Odmítnutí žádosti zaměstnance o rozvázání pracovního poměru dohodou (§ 49 ZP) |
180 |
|
29. |
Skončení pracovního poměru |
180 |
|
30. |
Skončení pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou (§ 65 ZP) |
183 |
|
31. |
Zrušení pracovního poměru |
184 |
|
32. |
Zrušení pracovního poměru |
184 |
|
II.12 |
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PŘI SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU |
186 |
|
33. |
Poskytnutí odstupného (§ 67 ZP) |
186 |
|
34. |
Pracovní posudek (§ 314 odst. 1 ZP) |
187 |
|
35. |
Potvrzení o zaměstnání (§ 313 ZP) |
188 |
|
II.13 |
DORUČOVÁNÍ PÍSEMNOSTÍ |
189 |
|
II.14 |
DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR |
190 |
|
36. |
Dohoda o pracovní činnosti (§ 76 ZP) |
190 |
|
37. |
Dohoda o provedení práce (§ 75 ZP) |
191 |
|
II.15 |
ROZHODNUTÍ ZAMĚSTNAVATELE
O POSKYTNUTÍ PRACOVNÍHO VOLNA K HLEDÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ |
193 |
|
II.16 |
ŽÁDOST
ZAMĚSTNAVATELE K ODBOROVÉMU ORGÁNU O UDĚLENÍ PŘEDCHOZÍHO SOUHLASU
K ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU |
194 |
|
II.17 |
SOUHLAS ODBOROVÉHO ORGÁNUK ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU SE ZAMĚSTNANCEM VÝPOVĚDÍ NEBO OKAMŽITÝM ZRUŠENÍM (§ 61 odst. 2 ZP) |
195 |
|
II.18 |
DOVOLENÁ |
196 |
|
38. |
Žádost o dovolenou a její vyřízení (§ 217 ZP) |
196 |
|
39. |
Odpověď zaměstnavatele |
196 |
|
40. |
Určení nástupu dovolené (§ 217 ZP) |
196 |
|
41. |
Žádost o změnu dne nástupu dovolené (§ 217 ZP) |
197 |
|
42. |
Krácení dovolené pro zameškané hodiny (§ 223 ZP) |
198 |
|
43. |
Krácení dovolené pro neomluvenou nepřítomnost v zaměstnání (§ 223 ZP) |
199 |
|
44. |
Převedení dovolené (§ 218 odst.2 ZP) |
200 |
|
II.19 |
MATEŘSKÁ A RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ (§ 195 a násl. ZP) |
201 |
|
45. |
Oznámení o nástupu na rodičovskou dovolenou |
201 |
|
46. |
Odpověď zaměstnavatele |
201 |
|
47. |
Žádost o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy |
201 |
|
48. |
Odpověď zaměstnavatele |
201 |
|
II/20 |
PRACOVNÍ DOBA |
204 |
|
49. |
Stanovení začátku a konce pracovní doby (§ 81 ZP) |
204 |
|
50. |
Dohoda o kratší pracovní době |
204 |
|
51. |
Žádost zaměstnance o kratší pracovní dobu (§ 80 ZP) |
205 |
|
52. |
Vyřízení žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu (§ 80 ZP) |
205 |
|
53. |
Vyřízení žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu – odmítavé (§ 80 ZP) |
205 |
|
54. |
Žádost zaměstnankyně o kratší pracovní dobu z důvodu péče o dítě (§ 241 ZP) |
206 |
|
55. |
Žádost zaměstnankyně o vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby (§ 241 ZP) |
206 |
|
56. |
Stanovení přestávky v práci (§ 88 ZP) |
207 |
|
57. |
Určení nástupu práce přesčas (§ 93 ZP) |
207 |
|
II.21 |
PRACOVNÍ VOLNO, PŘEKÁŽKY V PRÁCI, NÁHRADA MZDY ŽÁDOST O ZAPLACENÍ NÁHRADY MZDY PŘI PŘEKÁŽCE V PRÁCI (§ 199 ZP) |
208 |
|
II.22 |
MZDY A PLATY |
208 |
|
58. |
Informace zaměstnavatele o bližších mzdových a platových podmínkách (§ 37 ZP) |
208 |
|
59. |
Platový výměr (§ 122 ZP) |
209 |
|
60. |
Plná moc pro převzetí mzdy |
209 |
|
61. |
Vypovězení plné moci |
209 |
|
62. |
Zásady pro poskytování osobních příplatků (§ 131 ZP) |
210 |
|
63. |
Rozhodnutí o přiznání osobního příplatku (§ 131 ZP) |
210 |
|
64. |
Rozhodnutí o odnětí osobního příplatku (§ 131 ZP) |
211 |
|
65. |
Rozhodnutí o přiznání odměny |
212 |
|
66. |
Žádost o zaplacení (doplacení) mzdy |
212 |
|
67. |
Žádost zaměstnance o poskytnutí
zvýšení mzdy za práci přesčas |
213 |
|
68. |
Žádost o poskytnutí zvýšení (náhrady) mzdy za práci ve svátek (ve dnech pracovního klidu) (§ 115 ZP) |
213 |
|
69. |
Žádost o poskytnutí mzdového zvýhodnění za práci v noci (§ 116 ZP) |
213 |
|
70. |
Oznámení o výši |
214 |
|
71. |
Oznámení o výši |
214 |
|
72. |
Oznámení o zápočtu odměn |
214 |
|
73. |
Žádost k soudu o zasílání
srážek |
216 |
|
74. |
Oznámení plátce mzdy, že u něho
povinný přestal pracovat |
216 |
|
75. |
Oznámení plátce mzdy, že u něho povinný nastoupil do pracovního poměru (§ 294 OSŘ) |
216 |
|
II.23 |
NÁHRADA ŠKODY |
217 |
|
76. |
Dohoda o odpovědnosti |
217 |
|
77. |
Oznámení zaměstnance o tom, že nejsou vytvořeny řádné pracovní podmínky (§ 253 ZP) |
218 |
|
78. |
Oznámení zaměstnavatele zaměstnanci o způsobené škodě |
220 |
|
79. |
Potvrzení o převzetí svěřených předmětů (§ 255 ZP) |
220 |
|
80. |
Oznámení zaměstnance zaměstnavateli o krádeži vnesených věcí (§ 255 ZP, § 267 ZP, § 268 ZP) |
221 |
|
II.24 |
Sdílené pracovní místo |
222 |
|
II.25 |
DOHODA O ZVÝŠENÍ KVALIFIKACE (§ 234 ZP) |
223 |
|
II.26 |
Vnitřní předpis (§ 305 ZP) |
225 |
|
II.27 |
Právní ustanovení použitá u příslušných vzorů |
226 |
II.1 VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
1.
Příslib zaměstnání – dohoda o budoucí pracovní smlouvě
(§ 1785 NOZ)
Zaměstnavatel: ......................................
a
Zaměstnanec: ......................................
sjednali podle § 1785 občanského zákoníku dohodu o uzavření pracovní smlouvy. Bude podepsána dne ........................ .
Podrobný obsah budoucí pracovní smlouvy byl dán zaměstnanci k vyjádření. Případné připomínky budou vyřešeny jednáním před uzavřením pracovní smlouvy.
Dne ......................................
Zaměstnavatel Zaměstnanec
Poznámka
Vzniku pracovní smlouvy může předcházet shodný projev vůle účastníků pracovněprávního vztahu pracovní smlouvu uzavřít. Pracovní smlouva může být sjednána jedině na základě právního jednání, které bylo učiněno svobodně, srozumitelně, vážně a určitě. Je-li dohoda o přijetí do zaměstnání uzavřena, pak z ní pro zaměstnavatele plynou i dohodnuté závazky. Ve většině případů je to povinnost, že zaměstnavatel uzavře s občanem pracovní smlouvu, a tím mu poskytne zaměstnání.
NOZ smlouvu o smlouvě budoucí (v personálních vztazích „příslib zaměstnání“) výslovně upravuje v § 1785. Podle ní se jedna ze smluvních stran zavazuje, že po vyzvání v sjednané lhůtě (jinak do jednoho roku) uzavře budoucí smlouvu. Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud. Povinnost k uzavření smlouvy nevzniká, jestliže se změnily okolnosti, z nichž obě strany vycházely a na zavázané straně nelze rozumně požadovat splnění povinnosti k uzavření smlouvy.
Nepoctivé jednání
Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod (§ 1729 odstavec 12 NOZ). Např. zaměstnanec ukončí jednání o uzavření budoucí pracovní smlouvy proto, že dostal výhodnější finanční nabídku od jiného zaměstnavatele. Ovšem v tomto případě nelze jednoznačně říci, že zaměstnanec jednal nepoctivě. To bude záležet na hodnocení a posouzení soudem. Rozhodující bude i osoba zaměstnance, jeho sociální postavení, finanční poměry apod. Pokud by bylo zjištěno, že zaměstnanec jednal nepoctivě, pak může zaměstnavatel požadovat náhradu škody, která odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Jedná se např. o úhradu mzdových nákladů na přesčasy, jejichž výkon si musel zaměstnavatel zajistit.
Konkrétní posouzení, zda účastník vztahu jednal nepoctivě, je pak dáno na rozhodnutí soudu.
Předsmluvní povinnosti
Vyjednávání o pracovní smlouvě, a tedy i o obsahu případného pracovněprávního vztahu, může být vedeno smluvními stranami i tak, že nedojde k příslibu uzavření pracovní smlouvy, tím spíše ke sjednání pracovní smlouvy samotné. Půjde jen o vzájemnou informovanost a zjištění podmínek, za kterých by mohl být pracovní poměr uskutečňován. Uplatní se § 1728 odst. 2 NOZ. Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, a to tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.
V žádném případě se nemůže jednat o právní jednání, z něhož by bylo možné dovozovat případný vznik škody pro některou ze smluvních stran, dojde-li např. k mylné nebo nedostatečné informaci. V tisku jsou mnohdy uváděny nesprávné příklady odpovědnosti smluvní strany, např. příslib mzdy v určité výši, poskytnutí benefitů apod. a zaměstnavatel tyto „sliby“ později nesplní. Pokud tyto povinnosti ze strany zaměstnavatele nejsou sjednány ve smlouvě (dohodě), a nemusí se zrovna jednat jen o pracovní smlouvu, ale i o jinou dohodu, není možné takové povinnosti na zaměstnavateli úspěšně vymáhat.
O případné náhradě škody by se nemohlo uvažovat ani v případě, že by některá ze stran nesprávně (úmyslně) uváděla při vyjednávání skutečnosti, které jsou podstatné pro konečné rozhodnutí o tom, zda strana smlouvu uzavře či nikoliv. Takové jednání nemůže být posouzeno jako delikt s následkem povinnosti hradit škodu. Např. zaměstnanec nesprávně uvedl délku praxe, získanou kvalifikaci, jazykovou průpravu apod. a zaměstnavatel na základě těchto informací s ním uzavřel pracovní smlouvu. Mohlo by se však jednat o omyl podle § 583 NOZ. Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.
2.
Pověření pro zaměstnance zaměstnavatelem
(§ 166 a 430 NOZ, § 7 ZP)
(Název a sídlo zaměstnavatele) pověřuje svého zaměstnance (jeho jméno, příjmení, bydliště a funkce), aby jejím jménem jednal (uvést rozsah pověření, např. o náhradu škody při pracovním úrazu) s (uvést druhého účastníka jednání, tj. název a sídlo zaměstnavatele nebo jméno a příjmení zaměstnance či občana).
Toto pověření se uděluje podle (§ 430 NOZ).
V ........................... dne .................................
Razítko zaměstnavatele
a podpis oprávněného zaměstnance
Poznámka
NOZ řeší právní zastupování zaměstnavatele obdobně, jako tomu bylo v dřívějším občanském zákoníku. V ustanovení § 430 NOZ uvádí, že pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.
Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. Jestliže by např. zaměstnanec provozovny učinil právní jednání vůči třetí osobě (např. zákazníkovi), kterým by jeho zaměstnavateli vznikly povinnosti, bude to podnikatele zavazovat pouze tehdy, jestliže třetí osoba (zákazník) věděla, že zaměstnanec provozovny může za podnikatele jednat.
Překročí-li zástupce podnikatele (zaměstnavatele) zástupní oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje. To neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu. Takové jednání nebude zaměstnavatele zavazovat, neboť osoba nebyla v tzv. dobré víře.
V ustanovení § 166 NOZ jsou pravidla pro zastupování zaměstnavatele osobami, které jsou u něho v pracovněprávním vztahu obvykle v pracovním poměru. Tito zaměstnanci mohou zaměstnavatele zastupovat a jeho jménem právně jednat v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci. Přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. I zde platí zásada „dobré víry.“ Např. personalista má obvykle ve svém pracovním zařazení (pracovní náplni) přijímání zaměstnanců do pracovního poměru. Z toho důvodu je oprávněn zaměstnavatele zastupovat např. při sjednávání pracovní smlouvy nebo může dávat výpovědi z pracovního poměru. Pokud by tyto úkony činil jiný zaměstnanec, a není to jeho obvyklá činnost s ohledem na pracovní zařazení nebo funkci, nebylo by takové jednání právně platné.
3. Pracovní smlouva pro podnikatelskou sféru (§ 33 ZP)
Zaměstnavatel: ................................................................................................................................................
IČ: ................................................................................................................................................
DIČ: ................................................................................................................................................
se sídlem: ................................................................................................................................................
zastoupený: ................................................................................................................................................
zapsaný v Obchodním rejstříku vedeném soudem v ................., oddíl ........., vložka č. ...........
(dále jako „Zaměstnavatel“)
a
Zaměstnanec: ................................................................................................................................................
narozen ................................................................................................................................................
bytem: ................................................................................................................................................
rodné číslo: ................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnanec“)
uzavírají tuto
pracovní smlouvu:
I.
1. Dnem vzniku pracovního poměru je ..........................................
2. Zaměstnanec bude zaměstnán podle této pracovní smlouvy jako .............................. (druh práce, popř. funkční zařazení). Je možné a vhodné sjednat nebo stanovit pracovní náplň v rámci druhu práce.
3. Místem výkonu práce je .......................................................................
4. Zaměstnanec bude pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu, tj.. hodin týdně v jednosměnném – dvousměnném – nepřetržitém provozu s rovnoměrně – nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou.
II.
1. Tato smlouva byla uzavřena na dobu:
– neurčitou
– určitou do .........................................
2. Smluvní strany
– sjednaly zkušební dobu v délce 3 měsíců. (U vedoucích zaměstnanců maximálně na 6 měsíců)
3. Výpovědní důvody a doby se řídí zákoníkem práce v platném znění.
III.
1. Zaměstnavatel se zavazuje zaměstnanci za vykonanou práci vyplácet mzdu, a to bezhotovostně na účet zaměstnance. Výše mzdy je upravena mzdovým výměrem. Smluvní mzda se skládá z pevné mzdy (základní mzda) a pohyblivé mzdy.
2. Vyplacení pohyblivé části mzdy je závislé
– na hodnocení práce zaměstnance,
– na plnění jmenovitých úkolů, pokud byly zaměstnanci stanoveny příslušným nadřízeným.
Je možno ji krátit, a to až na nulovou výši, při neplnění nebo špatném plnění práce zaměstnance ve smyslu pracovní smlouvy. O krácení pohyblivé části mzdy rozhoduje příslušný nadřízený.
Výše mzdy je důvěrnou informací a smluvní strany se zavazují nesdělit její výši třetí osobě.
3. Mzda je splatná pozadu za měsíční období a výplatním termínem je .................................. den kalendářního měsíce.
IV.
1. Zaměstnanec souhlasí, aby ................................................. (zaměstnavatel) zpracovával jím poskytnutá data obsažená v osobním dotazníku pro účely personální činnosti a pro plnění úkolů uložených zákonem, a to po dobu nezbytnou k zajištění práv a povinností plynoucích z pracovního poměru a k jeho navázání.
2. Zaměstnanec je povinen dodržovat veškerá vnitřní nařízení zaměstnavatele a bezpečnostní předpisy, a to i ty, které budou zaměstnavatelem vydány během trvání pracovního poměru. Zaměstnanec podpisem této smlouvy potvrzuje, že mu byly příslušné předpisy platné ke dni podpisu této smlouvy předány a že se s nimi seznámil. V případě změny pracovních či bezpečnostních předpisů zaměstnavatele nebo v případě vydání nových pracovních nebo bezpečnostních předpisů je zaměstnavatel povinen takové předpisy dát zaměstnanci včas k dispozici, a seznámit s nimi zaměstnance.
3. Zaměstnanec je povinen dodržovat instrukce a pokyny dané mu v průběhu výkonu práce nadřízeným .......................
4. Zaměstnanec souhlasí s tím, že jej zaměstnavatel může vysílat na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby zaměstnavatele.
V.
1. Zaměstnanec je povinen podle pokynů .............................. konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat předpisy.
2. Práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance se řídí ustanoveními zákoníku práce a dalšími pracovněprávními předpisy.
3. Dovolená se řídí ustanovením § 211 a násl. zákoníku práce.
4. Mzda byla sjednána podle zákoníku práce. Její výše je uvedena ve vnitřním mzdovém předpise ze dne .............................. (event. uvést konkrétní výši mzdy). Mzda je stanovena jako měsíční a její splatnost je každý .............................. den po uplynutí měsíce, v němž byla práce vykonána. Mzda se vyplácí .............................. den následujícího měsíce po vykonání práce za měsíční období. (Případně uvést číslo účtu u peněžního ústavu, na který bude mzda poukazována).
VI.
Podle § 310 zákoníku práce se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednává konkurenční doložka. Zaměstnanec se zavazuje, že do 6 měsíců (nejdéle však do 1 roku) – uvést přesnou dobu– po skončení pracovního poměru nebude vykonávat činnost, která je předmětem činnosti zaměstnavatele, s nímž skončil pracovní poměr. V případě porušení tohoto závazku zaměstnanec uhradí zaměstnavateli smluvní pokutu v částce 200 tisíc korun (event. uvést jinou částku odpovídající délce závazku. Tato částka může být určena i násobkem mzdy nebo jiným způsobem.). Musí však být nejméně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku.
VII.
1. Zaměstnavatel se zavazuje
– přidělit zaměstnanci práci v souladu s pracovní smlouvou,
– platit mu mzdu za uskutečněné práce v částce smluvené a v souladu s právními předpisy,
– vytvořit zaměstnanci řádné podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů.
2. Obsah této pracovní smlouvy může být měněn pouze písemně, na základě dodatků odsouhlasených jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem.
3. Ostatní práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z této pracovní smlouvy jsou upraveny příslušnými ustanoveními zákoníku práce, ostatními pracovněprávními předpisy, pracovním řádem a vnitřními předpisy.
4. Tato pracovní smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž po jednom obdrží zaměstnanec a zaměstnavatel.
5. Zaměstnanec potvrzuje svým podpisem, že byl před uzavřením této smlouvy seznámen s právy a povinnostmi, které mu vyplývají z této pracovní smlouvy a mzdovými podmínkami. Současně potvrzuje, že byl seznámen s příslušnými předpisy k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
V .................. dne ............
Zaměstnavatel Zaměstnanec
4. Pracovní smlouva ve školství (§ 34 ZP)
Zaměstnavatel: Mateřská škola
zastoupená ................................................................................................................................................
a pověřený zaměstnanec ................................................................................................................................................
se sídlem ................................................................................................................................................
a
zaměstnanec ................................................................................................................................................
bytem ................................................................................................................................................
uzavírají tuto
pracovní smlouvu
I.
1. Dnem vzniku pracovního poměru je ..............................................
2. Zaměstnanec bude zaměstnán podle této pracovní smlouvy jako ....................................................................................................... (druh práce, popř. funkční zařazení)
3. Místem výkonu práce je ..............................................
4. Zaměstnanec bude pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu, tj. ................................. hodin týdně v jednosměnném – dvousměnném – nepřetržitém provozu s rovnoměrně – nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou.
II.
1. Tato smlouva byla uzavřena na dobu:
– neurčitou
– určitou do ..............................................
2. Smluvní strany
– sjednaly zkušební dobu v délce 3 měsíců.
3. Výpovědní důvody a doby se řídí zákoníkem práce v platném znění.
III.
1. Zaměstnavatel se zavazuje zaměstnanci za vykonanou práci vyplácet plat. Výše platu je upravena platovým výměrem ze dne .............................................., který byl zaměstnanci doručen.
Plat je splatný pozadu za měsíční období a výplatním termínem je den kalendářního měsíce. (Případně uvést číslo účtu u peněžního ústavu, na který bude plat poukazován).
IV.
1. Zaměstnanec souhlasí, aby .............................................. (zaměstnavatel) zpracovával jím poskytnutá data obsažená v osobním dotazníku pro účely personální činnosti a pro plnění úkolů uložených zákonem, a to po dobu nezbytnou k zajištění práv a povinností plynoucích z pracovního poměru a k jeho navázání.
2. Zaměstnanec je povinen dodržovat veškerá vnitřní nařízení zaměstnavatele a bezpečnostní předpisy, a to i ty, které budou zaměstnavatelem vydány během trvání pracovního poměru. Zaměstnanec podpisem této smlouvy potvrzuje, že mu byly příslušné předpisy platné ke dni podpisu této smlouvy předány a že se s nimi seznámil. V případě změny pracovních či bezpečnostních předpisů zaměstnavatele nebo v případě vydání nových pracovních nebo bezpečnostních předpisů je zaměstnavatel povinen takové předpisy dát zaměstnanci včas k dispozici, a seznámit s nimi zaměstnance.
3. Zaměstnanec je povinen dodržovat instrukce a pokyny dané mu v průběhu výkonu práce nadřízeným ........................
4. Zaměstnanec souhlasí s tím, že jej zaměstnavatel může vysílat na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby zaměstnavatele.
V.
1. Zaměstnanec je povinen podle pokynů konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat předpisy.
2. Práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance se řídí ustanoveními zákoníku práce a dalšími pracovněprávními předpisy.
3. Dovolená se řídí ustanovením § 211 a násl. zákoníku práce.
VI.
1. Zaměstnavatel se zavazuje
– přidělit zaměstnanci práci v souladu s pracovní smlouvou,
– platit mu plat za uskutečněné práce v částce stanovené zákoníkem práce a v souladu s dalšími právními předpisy,
– vytvořit zaměstnanci řádné podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů.
2. Obsah této pracovní smlouvy může být měněn pouze písemně, na základě dodatků odsouhlasených jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem.
3. Ostatní práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z této pracovní smlouvy jsou upraveny příslušnými ustanoveními zákoníku práce, ostatními pracovněprávními předpisy, pracovním řádem a vnitřními předpisy.
4. Tato pracovní smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž po jednom obdrží zaměstnanec a zaměstnavatel.
5. Zaměstnanec potvrzuje svým podpisem, že byl před uzavřením této smlouvy seznámen s právy a povinnostmi, které mu vyplývají z této pracovní smlouvy a mzdovými podmínkami.
V .................. dne ............
Zaměstnavatel Zaměstnanec
Poznámka
Vyjednávání o pracovní smlouvě, a tedy i o obsahu případného pracovněprávního vztahu, může být vedeno smluvními stranami i tak, že nedojde k příslibu uzavření pracovní smlouvy, tím spíše ke sjednání pracovní smlouvy samotné. Půjde jen o vzájemnou informovanost a zjištění podmínek, za kterých by mohl být pracovní poměr uskutečňován. Uplatní se § 1728 odst. 2 NOZ. Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, a to tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.
Informace podle ZP
Kromě informačních povinností podle NOZ, které se uplatňují před uzavřením smlouvy z jakéhokoliv právního odvětví a nejedná-li se o speciální úpravu v příslušných předpisech, existují zvláštní informační povinnosti zaměstnavatele podle § 30 a 31 ZP.
ZP v § 30 odstavec 2 uvádí, že zaměstnavatel smí v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru vyžadovat od fyzické osoby, která se u něho uchází o zaměstnání, nebo od jiných osob jen ty údaje, které bezprostředně souvisejí s přijetím do zaměstnání. Tím se ještě před vznikem pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele zamezuje nadbytečnému shromažďování údajů o budoucím zaměstnanci, a tím i jejich možnému zneužití.
Výběrové řízení, v němž se „hledá“ vhodný zaměstnanec, musí zaměstnavatel vést neutrálně a nesmí odrazovat fyzické osoby z hlediska pohlaví, rasy, víry, věku apod.
Výběr zaměstnanců se musí provádět tak, aby nedocházelo k diskriminaci zaměstnanců nebo k porušování zásady rovnosti, která se uplatňuje v pracovněprávních vztazích.
Je proto zakázán takový postup zaměstnavatelů při výběru zaměstnanců, v němž by zjišťovali další a jiné údaje, které nesouvisejí s pracovním uplatněním (např. informace o příbuzných, vyznamenáních, rodinný stav, počet dětí apod.).
Výjimka platí pouze pro případy, kdy vyžadování těchto údajů je odůvodněno podstatným a rozhodujícím požadavkem pro výkon zaměstnání, které má občan vykonávat a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný. Jestliže např. pro výkon zaměstnání, který je spojen s hmotnou zainteresovaností, a vyžadují se k němu určité bezúhonností předpoklady, je zřejmě správným požadavkem zaměstnavatele na výpis z rejstříku trestu zaměstnance.
U některých profesí, např. u pedagogických pracovníků, musí zaměstnavatel vyžadovat výpis z rejstříku trestů ve všech případech. Nelze však obecně tvrdit, že některé údaje musí zaměstnavatelé vyžadovat vždy. Záleží na charakteru a druhu práce.
Informace o právech a povinnostech
Před uzavřením pracovní smlouvy, nebo před jmenováním na pracovní místo, musí být fyzická osoba, která se uchází o konkrétní zaměstnání, zaměstnavatelem seznámena s právy a povinnostmi, které pro ni z tohoto právního úkonu vyplynou a s pracovními podmínkami, podmínkami odměňování a specifickými povinnostmi, které z uzavřeného právního vztahu vyplývají ze zvláštních právních předpisů ve vztahu k vykonávané práci. Je-li obsazováno pracovní místo vedoucího zaměstnance orgánu zaměstnavatele (§ 11 ZP), je zaměstnavatel povinen upozornit fyzickou osobu na možnost odvolání z tohoto místa.
Pokud by se v průběhu pracovněprávního vztahu prokázalo, že ke škodě zaměstnance došlo porušením právní povinnosti zaměstnavatelem uvedené v § 31, mohl by zaměstnanec uplatňovat nárok na náhradu škody.
Faktický pracovní poměr
V praxi jsou případy, kdy fyzická osoba započne pro zaměstnavatele vykonávat práci na základě právního jednání, ačkoliv na základě tohoto jednání nemohl pracovní poměr platně vzniknout. Úmyslem zaměstnavatele ani zaměstnance nebylo uzavřít pracovní poměr, ale jen částečnou pracovní výpomoc.
Jedná se o tzv. faktický pracovní poměr. Jestliže nelze, byť i jen na jedné straně dovodit ani existenci mlčky projevené, ale dané vůle uzavřít pracovní smlouvu (dohodu), nemůže na základě faktického dočasného přidělování práce vzniknout pracovní poměr, ale jen dílčí (právem neaprobovaný) faktický vztah.
V případě faktického pracovního poměru náleží zaměstnanci mzda, případně náhrada za vykonanou práci a lze ho ukončit bezformálně. Práva se posuzují podle občanského zákoníku (rozsudek Nejvyššího soudu sp. Zn. 21 Cdo 2029/2009). Např. může být ukončen bez dodržení výpovědní doby. Náhrada škody se však řídí ZP.
Konkludentní jednání
Je však nutno rozlišit tzv. faktický pracovní poměr od pracovního poměru, který byl uzavřen konkludentním jednáním. Pokud se prokáže, že alespoň jedna smluvní strana měla vůli uzavřít pracovní poměr, jedná se o pracovní poměr sjednaný konkludentním jednáním (zaměstnavatel začal práci přidělovat a zaměstnanec ji vykonával).
Z takto uzavřených právních vztahů vyplývají odlišné právní důsledky. V případě faktického pracovního poměru se odpracovaná doba např. nezapočítává do potřebných let pro přiznání důchodu ani pro účely nemocenského pojištění. Jednalo by se o práci „načerno“ zaměstnanec, pokud by pobíral podporu v nezaměstnanosti, by o tuto podporu přišel.
Naproti tomu u pracovní smlouvy, která byla sjednána konkludentně, vznikají zaměstnanci všechna práva a nároky, jak vyplývají z pracovněprávního vztahu, včetně účasti na důchodovém a nemocenském pojištění. Chyba je „pouze“ v tom, že zaměstnavatel neuzavřel pracovní smlouvu písemně a tím porušil zákonnou povinnost.
5. Pracovní smlouva v organizační složce státu (§ 34 ZP)
Zaměstnavatel: Česká republika
Organizační složka: Úřad práce (nebo jiný orgán státní správy)
zastoupená (uvede se vedoucí organizační složky státu) a pověřený zaměstnanec
(uvede se zaměstnanec organizační složky, který podle organizačního řádu nebo
podle
zmocnění vedoucího organizační složky je oprávněn činit právní úkony,
v tomto případě
uzavírat pracovní smlouvu)
se sídlem ......................................................................................................................................................
a
zaměstnanec ......................................................................................................................................................
bytem ......................................................................................................................................................
uzavírají tuto
pracovní smlouvu:
I.
Zaměstnanec nastoupí do práce dnem a bude vykonávat práci samostatného referenta. Pro zařazení do druhu práce u zaměstnanců ve veřejných službách a správě se použije nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě.
1. Místem výkonu práce je
2. Pracovní poměr se sjednává na dobu neurčitou.
3. Zkušební doba se sjednává v délce tří měsíců.
4. Za vykonanou práci přísluší plat ve výši 38 000 Kč měsíčně, který byl stanoven podle zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně.
II.
1. Před uzavřením pracovní smlouvy byl zaměstnanec seznámen s právy a povinnostmi a s pracovními a platovými podmínkami.
2. Ode dne, kdy pracovní poměr vznikl, je (organizační složka) povinen zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci plat, vytvářet podmínky pro plnění pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy nebo kolektivní nebo pracovní smlouvou.
3. Zaměstnanec je povinen podle pokynů konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň.
4. Práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance se řídí ustanoveními zákoníku práce a dalšími pracovněprávními předpisy.
III.
1. Dovolená se řídí ustanovením § 211 a násl. zákoníku práce.
2. Výpovědní doby rozhodné pro skončení pracovního poměru výpovědí se řídí § 51 zákoníku práce.
3. Plat byl stanoven podle § 122 zákoníku práce a nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Plat je stanoven jako měsíční a jeho splatnost je každý 20. den po uplynutí měsíce, v němž byla práce vykonána. Plat se vyplácí desátý den následujícího měsíce po vykonání práce za měsíční období. (Případně uvést číslo účtu u peněžního ústavu, na který bude plat poukazován).
4. Týdenní pracovní doba je 40hodinová a je rozložena rovnoměrně po 8 hodinách do 5 dnů v kalendářním týdnu.
IV.
Zaměstnanec souhlasí s tím, že bude v případě potřeby zaměstnavatele vysílán na pracovní cesty.
Tato smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a druhé zaměstnanec.
V .................. dne ............
Zaměstnavatel Zaměstnanec
Poznámka
Podle zákona č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích je nutné uzavírat pracovní smlouvy a jiné smlouvy nebo dohody v pracovněprávních vztazích v současných orgánech státní správy (správní úřady) jménem státu – České republiky. Tyto státní rozpočtové organizace se dnem 1. ledna 2001 staly organizačními složkami státu.
Konkurenční doložka je u zaměstnanců státní správy nevhodná a neúčelná, neboť jejich případná podnikatelská činnost je upravena zákoníkem práce.
6. Pracovní smlouva na dobu určitou (§ 39 ZP)
Zaměstnavatel: ................................................................................................................................................
IČ, DIČ: ................................................................................................................................................
se sídlem: ................................................................................................................................................
zastoupený: ................................................................................................................................................
zapsaný v Obchodním rejstříku vedeném soudem v ................., oddíl ........., vložka č. ...........
(dále jako „Zaměstnavatel“)
a
Zaměstnanec: ................................................................................................................................................
narozen ................................................................................................................................................
bytem: ................................................................................................................................................
rodné číslo: ................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnanec“)
uzavírají tuto
pracovní smlouvu:
I.
1. Dnem vzniku pracovního poměru je ..........................................
2. Zaměstnanec bude zaměstnán podle této pracovní smlouvy jako .......................... (druh práce, popř. funkční zařazení)
3. Místem výkonu práce je .............................................
4. Zaměstnanec bude pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu, tj. hodin týdně v jednosměnném – dvousměnném – nepřetržitém provozu s rovnoměrně – nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou.
II.
1. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou do ............................................. (Případně uvést druhy prací, jejichž provedením skončí pracovní poměr na dobu určitou).
2. Smluvní strany – sjednaly zkušební dobu v délce 3 měsíců.
3. Výpovědní důvody a doby se řídí zákoníkem práce v platném znění.
III.
1. Zaměstnavatel se zavazuje zaměstnanci za vykonanou práci vyplácet mzdu, a to bezhotovostně na účet zaměstnance. Výše mzdy je upravena mzdovým výměrem. Smluvní mzda se skládá z pevné mzdy (základní mzda) a pohyblivé mzdy (osobní příplatek).
2. Vyplacení pohyblivé části mzdy je závislé
– na hodnocení práce zaměstnance,
– na plnění jmenovitých úkolů, pokud byly zaměstnanci stanoveny příslušným nadřízeným.
Je možno ji krátit, a to až na nulovou výši při neplnění nebo špatném plnění práce zaměstnance ve smyslu pracovní smlouvy. O krácení pohyblivé části mzdy rozhoduje příslušný nadřízený.
Výše mzdy je důvěrnou informací a smluvní strany se zavazují nesdělit její výši třetí osobě.
3. Mzda je splatná pozadu za měsíční období a výplatním termínem je den kalendářního měsíce.
IV.
1. Zaměstnanec souhlasí, aby (zaměstnavatel) zpracovával jím poskytnutá data obsažená v osobním dotazníku pro účely personální činnosti a pro plnění úkolů uložených zákonem, a to po dobu nezbytnou k zajištění práv a povinností plynoucích z pracovního poměru a k jeho navázání.
2. Zaměstnanec je povinen dodržovat veškerá vnitřní nařízení zaměstnavatele a bezpečnostní předpisy, a to i ty, které budou zaměstnavatelem vydány během trvání pracovního poměru. Zaměstnanec podpisem této smlouvy potvrzuje, že mu byly příslušné předpisy platné ke dni podpisu této smlouvy předány a že se s nimi seznámil. V případě změny pracovních či bezpečnostních předpisů zaměstnavatele nebo v případě vydání nových pracovních nebo bezpečnostních předpisů je zaměstnavatel povinen takové předpisy dát zaměstnanci včas k dispozici, a seznámit s nimi zaměstnance.
3. Zaměstnanec je povinen dodržovat instrukce a pokyny dané mu v průběhu výkonu práce nadřízeným
4. Zaměstnanec souhlasí s tím, že jej zaměstnavatel může vysílat na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby zaměstnavatele.
V.
1. Zaměstnanec je povinen podle pokynů konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat předpisy.
2. Práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance se řídí ustanoveními zákoníku práce a dalšími pracovněprávními předpisy.
3. Dovolená se řídí ustanovením § 211 a násl. zákoníku práce.
4. Mzda byla sjednána podle zákoníku práce. Její výše je uvedena ve vnitřním mzdovém předpise ze dne (event. uvést konkrétní výši mzdy). Mzda je stanovena jako měsíční a její splatnost je každý den po uplynutí měsíce, v němž byla práce vykonána. Mzda se vyplácí den následujícího měsíce po vykonání práce za měsíční období. (Případně uvést číslo účtu u peněžního ústavu, na který bude mzda poukazována.)
VI.
Podle § 310 zákoníku práce se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednává konkurenční doložka. Zaměstnanec se zavazuje, že do 6 měsíců po skončení pracovního poměru nebude vykonávat činnost, která je předmětem činnosti zaměstnavatele, s nímž skončil pracovní poměr. V případě porušení tohoto závazku zaměstnanec uhradí zaměstnavateli smluvní pokutu v částce 200 tisíc Kč. (Event. uvést jinou částku odpovídající délce závazku. Tato částka může být určena i násobkem mzdy nebo jiným způsobem.) Musí však být nejméně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku.
VII.
1. Zaměstnavatel se zavazuje
– přidělit zaměstnanci práci v souladu s pracovní smlouvou,
– platit mu mzdu za uskutečněné práce v částce smluvené a v souladu s právními předpisy,
– vytvořit zaměstnanci řádné podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů.
2. Obsah této pracovní smlouvy může být měněn pouze písemně, na základě dodatků odsouhlasených jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem.
3. Ostatní práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z této pracovní smlouvy jsou upraveny příslušnými ustanoveními zákoníku práce, ostatními pracovněprávními předpisy, pracovním řádem a vnitřními předpisy.
4. Tato pracovní smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž po jednom obdrží zaměstnanec a zaměstnavatel.
5. Zaměstnanec potvrzuje svým podpisem, že byl před uzavřením této smlouvy seznámen s právy a povinnostmi, které mu vyplývají z této pracovní smlouvy a mzdovými podmínkami. Současně potvrzuje, že byl seznámen s příslušnými předpisy k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
V .................. dne ............
Zaměstnavatel Zaměstnanec
Poznámka
Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou může trvat nejdéle 3 roky s tím, že o stejně dlouhou dobu by mohlo být trvání tohoto pracovního poměru ještě dvakrát opakováno. Opakováním tohoto pracovního poměru se rozumí také jeho prodloužení. Smluvní strany by mohly uzavřít pracovní poměr na dobu určitou celkem třikrát na dobu maximálně 9 let (3 r + 3 r + 3 r).
Smluvní strany budou mít možnost dožadovat se v občanském soudním řízení toho, že byl porušen zákon, a že se nejednalo o pracovní poměr na dobu určitou, nýbrž o pracovní poměr na dobu neurčitou.
Právní úprava termínovaného pracovního poměru nic nemění na způsobu a důvodech uzavírání pracovního poměru na dobu určitou u úředníků územních samosprávných celků, kde se uplatňuje § 10 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících ÚSC. Ostatní zaměstnanci ÚSC, kteří nejsou úředníky, se řídí ustanovením § 39 ZP.
Změna na dobu neurčitou
Jestliže zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho po uplynutí původně sjednané doby dále zaměstnával, jeho pracovní poměr skončí uplynutím sjednané doby. Byla-li doba trvání tohoto pracovního poměru určena na dobu konání určitých prací (např. sezónních nebo po dobu mateřské dovolené), má zaměstnavatel upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň tři dny předem. Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, změní se tento pracovní poměr v pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou jinak (§ 65 ZP). Pro skončení tohoto pracovního poměru platí všechny způsoby ukončení pracovního poměru jako u pracovního poměru na dobu neurčitou, to je možnost zrušení ve zkušební době, výpovědí, dohodou, okamžitým zrušením.
Práva a povinnosti vyplývající z pracovních poměrů na dobu určitou nejsou rozdílné od „ obvyklých“ pracovních poměrů na dobu neurčitou. To znamená, že zaměstnanec má např. nárok na dovolenou, pracovní volno při překážkách v práci, poskytování ochranných pracovních prostředků, zajištění vhodného pracovního prostředí, přidělování práce ve stanovené pracovní době apod. Není vyloučeno ani sjednání zkušební doby, i když se to nejeví příliš praktické.
7.
Předpis, kterým se vymezují důvody pro sjednání
pracovního poměru
na dobu určitou (§ 39
ZP)
1. Tento předpis se vztahuje na zaměstnance, kteří jsou se zaměstnavatelem x. y. v pracovním poměru.
2. Pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou se za vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele považují:
– organizační a strukturální změny
– změny v předmětu činnosti zaměstnavatele
– opatření směřující ke zvýšení efektivnosti práce
– snížení výrobních výstupů o ......... %
– zkrácení výrobních zakázek o ........ % oproti stavu v roce
– zvýšení odbytu výrobků a zakázek
3. Za důvody spočívající ve zvláštní povaze práce se považují:
– práce sezonního a kampaňového charakteru
– okamžitá potřeba zvýšení počtu pracovních sil o ................... % oproti stavu v .............................................
– práce vyvolané přírodními a živelními událostmi
4. Pracovní poměr na dobu určitou může zaměstnavatel sjednat a opakovat bez časového omezení.
5. Tento předpis nabývá účinnosti dnem ..............................................
Poznámka
Předpis, který zaměstnavateli umožní uzavírat pracovní poměry na dobu určitou bez časového omezení, musí obsahovat náležitosti uvedené v § 39 odstavec 4 ZP. To platí jen v případě, že u zaměstnavatele neexistuje odborová organizace. Jinak by musel tyto zákonné podmínky sjednat v písemné dohodě s ní.
II.2 ZMĚNY PRACOVNÍ SMLOUVY
8. Žádost o převedení na jinou práci (§ 41 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
se sídlem ......................................................................................................................................................
Zaměstnanec ............................................. žádá zaměstnavatele ............................................. podle § 40 zákoníku práce o převedení na jinou práci z těchto důvodů: .................................................................................................................... (Uvést důvody převedení, např. zvýšení kvalifikace, zdravotní důvody apod.).
Dosud vykonávám práci ............................................. podle pracovní smlouvy. Sjednaný druh práce mi však z uvedených důvodů ............................................. nevyhovuje a žádám proto zaměstnavatele, aby mi vyhověl, neboť tomu nebrání provozní důvody.
Zaměstnanec
9.
Odpověď zaměstnavatele na žádost zaměstnance
k převedení
na jinou práci (§ 41
ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
zapsaný v Obchodním rejstříku vedeném soudem v ......................., oddíl ........., vložka č. ...........
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Věc: Vyhovění žádosti zaměstnance o převedení na jinou práci
Zaměstnavatel
.................................................................. vyhovuje
Vaší žádosti ze dne .................................................
o převedení na jinou práci. Podle § 40 zákoníku práce Vás zařazujeme na
práci .............................................................. (uvést
druh práce) a tím současně dochází i ke změně pracovní smlouvy, která
je ze dne ............................................
V .................. dne ............
Zaměstnavatel
10. Převedení na jinou práci (§ 41 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
zapsaný v Obchodním rejstříku vedeném soudem v ......................., oddíl ........., vložka č. ...........
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
narozen: ......................................................................................................................................................
bytem: ......................................................................................................................................................
rodné číslo: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnanec“)
Věc: Převedení na jinou práci
Na základě pracovní smlouvy ze dne ............................................ vykonáváte práci skladnice. Rozhodnutím státního zastupitelství v . bylo proti Vám zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti krádeže spáchané při plnění pracovních úkolů ke škodě na majetku podniku.
Této činnosti jste se měla dopustit v průběhu měsíce .............................................
Podle ustanovení § 41 odst. 2 písm. b) zákoníku práce Vás převádím na práci pomocné dělnice s účinností od do pravoplatného skončení trestního řízení.
V .................. dne ............
Zaměstnavatel
11. Dohoda o změně pracovní smlouvy (§ 40 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
zapsaný v Obchodním rejstříku vedeném soudem v ......................., oddíl ........., vložka č. ...........
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
narozen: ......................................................................................................................................................
bytem: ......................................................................................................................................................
rodné číslo: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnanec“)
uzavírají dnešního dne tuto
dohodu o změně pracovní smlouvy:
I.
Na základě písemné pracovní smlouvy uzavřené dne ............................................. vznikl panu (jméno a příjmení zaměstnance) pracovní poměr u zaměstnavatele s tím, že bude vykonávat (uvést dohodnutý druh práce nebo funkci). Místem výkonu práce bylo sjednáno (obec nebo závod nebo jinak určené místo výkonu práce dohodnuté v pracovní smlouvě).
II.
Sjednaný obsah pracovní smlouvy se mění ode dne takto:
Zaměstnanec (jméno a příjmení zaměstnance) bude nadále vykonávat (uvést funkci, na kterou je zaměstnanec převeden, nebo jiný druh práce),
nebo: zaměstnanec (jméno a příjmení zaměstnance) bude dočasně přeložen do jiného místa výkonu práce a bude vykonávat dosavadní funkci na jiném místě než na místě sjednaném v pracovní smlouvě. (uvést nové místo výkonu práce, kam je přeložen),
nebo: mzdové zařazení zaměstnance (jméno a příjmení zaměstnance) se mění tak, že je mu přiznána třída ............................................. s platem ............................................. Kč měsíčně.
Ke změně pracovní smlouvy dochází z těchto důvodů: ............................................. (uvést konkrétní důvod, který ke změně vede) a tato změna je provedena na dobu (určitou např. do ............................................., nebo neurčitou).
III.
Změna pracovní smlouvy byla projednána podle § 41 zákoníku práce s odborovou organizací, a to dne. (uvádí se pouze tehdy, kdy je projednání nutné k právní účinnosti převedení na jinou práci nebo k přeložení do jiného místa).
Tato dohoda tvoří nedílnou součást pracovní smlouvy ze dne.
V .................. dne ............
podpis zaměstnance razítko zaměstnavatele a podpis
Poznámka
Podle zákoníku práce by mělo platit, že to, co si sjednají zaměstnavatel a zaměstnanec v pracovní smlouvě, je stabilní. Někdy to však nebude dost dobře možné, když se vyskytnou subjektivní i objektivní okolnosti (např. zdravotní důvody, nedostatek pracovních příležitostí apod.).
Zaměstnanec může vykonávat práci v rámci své pracovní smlouvy, a přitom by nešlo o převedení na jinou práci a porušení této smlouvy. V těchto případech by nešlo o změnu pracovní smlouvy, ale o opatření v rámci disposičního oprávnění zaměstnavatele.
Souhlas se nevyžaduje v případech uvedených v § 41 zákoníku práce, např. ztráta předpokladů pro výkon práce (např. odejmutí řidičského průkazu), výpověď pro porušení pracovních povinností, zahájení trestního řízení pro trestný čin, který souvisí s plněním pracovních úkolů, např. opilost řidiče, ublížení na zdraví apod.
Podle tohoto ustanovení může být zaměstnanec dále převeden na jinou práci – a to i kdyby s tím nesouhlasil – např.: pokud pozbyl-li vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale způsobilost konat dále dosavadní práci (vyžaduje se vyjádření orgánů pracovnělékařské péče), jestliže by konala zakázané práce těhotná žena nebo matka dítěte mladšího než devět měsíců, je-li to třeba podle rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy apod.
Zdravotní důvody
Mezi nejčastější důvody pro převedení na jinou práci patří zdravotní nezpůsobilost zaměstnance podle lékařského posudku [§ 41 odst.1 písm.a) ZP].
Lékařský posudek vydaný podle § 43 odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb. je způsobilým předpokladem pro převedení na jinou práci, jen jestliže v něm bylo výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti vyjádřeno, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl způsobilost konat dále dosavadní práci dlouhodobě (NS 21 Cdo 2785/2010 (SJ 34/2012)).
Příklad 1
Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém režimu a předložil od lékaře posudek, že nesmí vykonávat noční směny. Lze posudek posuzovat jako dlouhodobou nezpůsobilost vykonávat dosavadní práci? Musí zaměstnavatel převést tohoto zaměstnance na jinou práci?
S ohledem na charakter nepřetržitého pracovního režimu, jehož součástí je i práce v noci, může být nezpůsobilost k noční práci (noční směny) ze zdravotních důvodů považována za nezpůsobilost k výkonu dosavadní práce. Zaměstnavatel by měl tohoto zaměstnance převést na jinou, pro něho vhodnou práci. Pokud tuto práci nemá, nastává překážka v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanec by měl dostávat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud zdravotní nezpůsobilost bude mít charakter dlouhodobosti, může to být důvodem ke skončení pracovního poměru podle § 52 e) zákoníku práce. Pojem „dlouhodobé“ zdravotní nezpůsobilosti nelze charakterizovat, neboť někdy i trvalá nezpůsobilost nemusí být ještě dlouhodobá. Pomocným hlediskem jsou příslušná ustanovení v zákoně o důchodovém pojištění, podle nichž při pracovní neschopnosti delší než jeden rok (někdy i dříve), je zahájeno řízení směřující k přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu.
Náhrada mzdy
Při převedení na jinou práci je upravena v § 139 ZP. Jestliže je zaměstnanec převeden na jinou práci z důvodů, které obsahuje toto ustanovení, náleží mu za dobu převedení doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením. Jedná se např. o převedení na jinou práci z důvodů ohrožení nemocí z povolání nebo v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčními onemocněními, k odvrácení živelní události pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.
Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci z důvodů, které nejsou uvedeny v § 139 ZP, náleží mu mzda nebo plat, kterého na novém pracovišti dosáhne. Výjimka je v případech jiné práce z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, kdy je zaměstnavatel povinen poskytovat v případě nižšího výdělku na novém druhu práce náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
Pokud byla pracovní smlouva uzavřena písemně a dochází-li přitom k její změně, je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a o době jeho trvání.
Zaměstnavatel je povinen při převedení na jinou práci přihlížet k tomu, aby práce byla pro něho vhodná se zřetelem k jeho zdravotnímu stavu, schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Převedení (dobu a důvod) je zaměstnavatel povinen projednat se zaměstnancem.
Odpadnou-li důvody, pro které byl zaměstnanec převeden na jinou práci, je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance zpět na jeho původní práci a pracoviště, pokud se s ním nedohodne jinak. Není-li takové zařazení možné z vážných provozních důvodů, musí být zaměstnanec převeden na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě, a to, pokud možno na témže pracovišti, kde pracoval dříve.
O převedení na jinou práci může požádat i sám zaměstnanec, má-li k tomu důvody, např. zdravotní, rodinná situace apod. Zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět, jakmile to dovolí jeho provozní možnosti. Zaměstnanec musí ovšem respektovat i provozní situaci u zaměstnavatele. Nejde-li o zdravotní důvody, které jsou důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nemůže se s úspěchem domáhat nového pracovního místa (viz vzor II/8.).
II.3 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ
12. Pracovní smlouva (§ 307a ZP)
Zaměstnavatel (dále jen „agentura práce“), která má oprávnění ke zprostředkování zaměstnání vydané generálním ředitelstvím Úřadu práce pod č. . ze dne a
zaměstnanec rod. číslo nebo datum a místo narození. bydliště.
(dále jen „zaměstnanec“)
sjednávají následující pracovní smlouvu za účelem dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce u zaměstnavatele (dále jen „uživatel“) ............................................. (uvést název, sídlo uživatele).
I.
1. Pracovní poměr mezi agenturou práce a zaměstnancem vzniká dnem (uvést den vzniku pracovního poměru, který se nemusí shodovat s počátečním dnem dočasného přidělení zaměstnance k uživateli).
2. Agentura práce se zavazuje, že zajistí zaměstnanci dočasný výkon práce u uživatele na dobu od do Od tohoto dne bude zaměstnanci přidělovat práci uživatel. (V případě, že se den vzniku pracovního poměru u agentury práce nekryje se dnem, kdy zaměstnanec začne vykonávat práci pro uživatele, je agentura práce povinna zajistit zaměstnanci výkon práce do tohoto dne.)
3. Druh práce, který bude zaměstnanec u uživatele vykonávat, je
II.
1. Zaměstnanec se zavazuje, že bude dočasně osobně vykonávat práce ve stanovené pracovní době podle podmínek sjednaných v bodě I.
2. Zaměstnanec se bude řídit pokyny uživatele a dodržovat pracovní kázeň a ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy nebo kolektivní nebo pracovní smlouvou.
III.
1. Před uzavřením pracovní smlouvy byl zaměstnanec seznámen s právy a povinnostmi a s pracovními a mzdovými podmínkami.
2. Práva a povinnosti zaměstnance se řídí zejména touto smlouvou, Dohodou o dočasném přidělení a Pokynem k dočasnému přidělení.
3. Možnost jednostranného ukončení dočasného přidělení před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, je uvedena v dohodě mezi agenturou práce a uživatelem ze dne a v Pokynu k dočasnému přidělení ze dne, který byl zaměstnanci předán dne
IV.
1. Dovolená se řídí ustanovením § 211 a násl. zákoníku práce. (Doplnit, že se nárok na dovolenou řídí „případně kolektivní smlouvou uživatele“, pokud je dovolená u uživatele ve vyšší výměře než u agentury práce. Např. u agentury práce bude dovolená v rozsahu 4 týdnů, kdežto u uživatele podle kolektivní smlouvy 5 týdnů.)
2. Možnost jednostranného ukončení – viz bod III/3 této smlouvy.
3. Mzda byla sjednána v částce Kč měsíčně a bude vyplácena agenturou práce jako zaměstnavatelem.
Její výše je na úrovni srovnatelných zaměstnanců u uživatele (viz Pokyn k dočasnému přidělení ze dne bod) Při sjednání mzdy (platu) bylo přihlédnuto ke kvalifikaci a délce odborné praxe.
4. Mzda je stanovena jako měsíční a její splatnost je každý 20. den po uplynutí měsíce, v němž byla práce vykonána. Mzda se vyplácí 20. den následujícího měsíce po vykonání práce za měsíční období. (Případně uvést číslo účtu u peněžního ústavu, na který bude mzda poukazována.)
5. Agentura práce se zavazuje zajistit stejné pracovní a mzdové podmínky, jako mají srovnatelní zaměstnanci. Pokud zjistí nebo jí bude sděleno, že tomu tak není, zajistí stejné podmínky i bez návrhu zaměstnance.
6. Týdenní pracovní doba u uživatele je 40hodinová a je rozložena rovnoměrně po 8 hodinách do 5 dnů v kalendářním týdnu.
Tato smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzala agentura práce a druhé zaměstnanec.
V .................. dne ............
za agenturu práce zaměstnanec
13. Dohoda o dočasném přidělení zaměstnance (§ 308 ZP)
Zaměstnavatel (dále jen „agentura práce“) ........................................, která má oprávnění ke zprostředkování zaměstnání vydané generálním ředitelstvím Úřadu práce pod č. ........................... ze dne .............................................
a zaměstnavatel (dále jen „uživatel“) .............................................
uzavírají podle § 308 zákoníku práce následující
dohodu o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli:
I.
Zaměstnanec ............................................. rod. číslo nebo datum a místo narození ............................................. bydliště ............................................. (dále jen „zaměstnanec“) bude na základě pracovní smlouvy (případně dohody o pracovní činnosti) ze dne ............................................. dočasně přidělen agenturou práce k výkonu práce k uživateli.
II.
1. Zaměstnanec bude u uživatele vykonávat práci ...................................................................... (uvést druh práce, případně činnosti) od .................................. do .......................................... (případně do doby).
Poznámka: Doba výkonu prací může být určena nejen přesným termínem, ale i splněním pracovního úkolu, výkonem určitých, konkrétních prací apod.
2. Místem výkonu práce je ............................................. (uvést přesné místo výkonu prací).
III.
1. Zaměstnanec bude vykonávat práci s měsíční mzdou (platem) v částce Jde o mzdu (plat), který je poskytován u uživatele srovnatelným zaměstnancům, to je zaměstnancům, kteří vykonávají stejnou práci, jako dočasně přidělený zaměstnanec. Při sjednání mzdy (platu) bylo přihlédnuto ke kvalifikaci a délce odborné praxe.
2. Agentura práce a uživatel se zavazují zajistit stejné pracovní a mzdové podmínky, jako mají srovnatelní zaměstnanci. Pokud agentura zjistí nebo jí bude sděleno, že tomu tak není, zajistí tyto podmínky i bez návrhu zaměstnance.
IV.
Dočasné přidělení může být ukončeno před uplynutím doby, na kterou bylo dočasné přidělení sjednáno, a to jednostranným prohlášením zaměstnance nebo uživatele s výpovědní lhůtou nebo bez této lhůty z následujících důvodů:
A)
1. Důvody na straně zaměstnance: např. důvody zdravotní, organizační změny na straně uživatele, porušování povinností ze strany uživatele apod. (Tyto podmínky k předčasnému ukončení lze specifikovat podle okolností a zvláštností smluvního vztahu. Podmínky by měly být závažné, a to zejména takového charakteru, které jsou výpovědními důvody ke skončení pracovního poměru podle zákoníku práce.)
2. Důvody na straně uživatele: např. důvody organizační, racionalizační, porušení pracovní kázně zaměstnancem, zdravotní důvody na straně zaměstnance apod.
Z důvodů uvedených v části IV/A, v bodech 1. a 2. této dohody může zaměstnanec nebo uživatel ukončit dočasné přidělení písemnou výpovědí ve lhůtě (např. patnáctidenní, třicetidenní apod.). Tato lhůta začíná běžet první den následující po doručení písemné výpovědi.
B)
Důvody pro předčasné ukončení dohody bez výpovědní lhůty:
1. Důvody na straně zaměstnance: zdravotní důvody prokázané lékařským posudkem, nesplňování podmínek ze strany uživatele sjednané v dohodě apod.
2. Důvody na straně uživatele: porušení pracovní kázně zaměstnancem, zdravotní důvody na straně zaměstnance, trestní řízení v souvislosti s výkonem práce apod.
Bez výpovědní doby může uživatel i zaměstnanec ukončit dočasné přidělení z důvodů uvedených v části IV/B, v bodech 1 a 2 následující den po písemném doručení tohoto prohlášení protistraně s uvedením důvodu pro jednostranné ukončení.
V.
1. Agentura práce se zavazuje, že dočasně přidělenému zaměstnanci poskytne veškeré pracovněprávní nároky, jak vyplývají ze zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů. Ve výplatních termínech mu bude poskytovat mzdu, v případě splnění podmínek poskytne dovolenou po dohodě s uživatelem v rozsahu, náhradu škody, která mu případně vznikne při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
2. Uživatel se zavazuje, že zaměstnanci bude poskytovat pracovní volno v případě překážek v práci na straně uživatele i na straně zaměstnance za podmínek stanovených v zákoníku práce a v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Případnou náhradu mzdy uhradí uživateli agentura práce.
VI.
Uživatel se zavazuje, že agentuře práce uhradí:
1. Za realizaci dočasného přidělení ve smyslu
výše uvedené dohody jednorázově částku Kč.
(Uvést částku, která je pro agenturu práce ziskem za zprostředkování dočasně
přiděleného zaměstnance.)
2. Další náklady spojené s dočasným zprostředkováním.
(Např. náklady na administrativní záležitosti, technické vybavení apod.).
3. Náhradu škody, která zaměstnanci vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
3. Částku, kterou agentura práce odvedla za zaměstnance na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na zdravotní pojištění.
4. Mzdu, kterou agentura poskytovala zaměstnanci.
5. Úhrady budou provedeny bezhotovostně na čísla účtů u bankovních ústavů
V .................. dne ............
za agenturu práce zaměstnanec
Poznámka
Vedle pracovní smlouvy mezi AP a zaměstnancem je důležitou formou právního jednání dohoda agentury práce s uživatelem. Náležitosti a její obsah stanoví § 308 ZP.
I když je tato dohoda zařazena do zákoníku práce, její právní povaha spadá do zákona o obchodních korporacích a částečně i do občanského zákoníku. Pokud je uživatelem subjekt, na něhož se vztahují ustanovení zákona o obchodních korporacích, byla by dohoda uzavírána podle tohoto zákoníku, v jiných případech podle občanského zákoníku.
14. Pokyn k dočasnému přidělení
zaměstnance agentury práce
k jinému
zaměstnavateli (§ 309
ZP)
I.
Zaměstnavatel (dále jen „agentura práce“) ............................................., která má oprávnění ke zprostředkování zaměstnání vydané generálním ředitelstvím Ú5adu práce pod č. ....................... ze dne .............................................
vydává pokyn k dočasnému přidělení
zaměstnance ..................................................... rodné číslo ............................................. bydliště ............................................. k výkonu práce k zaměstnavateli (dále jen „uživatel“) ............................................. na základě pracovní smlouvy sjednané dne ............................................., ve smyslu dohody mezi agenturou práce a uživatelem ze dne ............................................. a podle § 308 zákoníku práce.
II.
Místo výkonu práce u uživatele je ............................................. Doba trvání dočasného přidělení je od .............................. do ................................ Podrobnosti jsou sjednány v pracovní smlouvě mezi agenturou práce a zaměstnancem.
III.
Vedoucí zaměstnanec, který bude kontrolovat Vaši práci jako dočasně přiděleného zaměstnance je u uživatele. (uvést konkrétního zaměstnance uživatele). Tento vedoucí zaměstnanec Vám bude ukládat pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat Vaši práci. Jménem uživatele Vám vytvoří příznivé pracovní podmínky a zajistí bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
IV.
Práci budete vykonávat s měsíční mzdou (platem) v částce Jde o mzdu (plat), která je srovnatelná se zaměstnanci, kteří vykonávají stejnou práci. Při sjednání mzdy (platu) bylo přihlédnuto ke kvalifikaci a délce odborné praxe.
V.
Dočasné přidělení může být ukončeno před uplynutím doby, na kterou bylo dočasné přidělení sjednáno, a to jednostranným prohlášením z Vaší strany jako dočasně přiděleného zaměstnance nebo uživatele, a to z následujících důvodů:
A)
1. Důvody na Vaší straně jako dočasně přiděleného zaměstnance: např. důvody zdravotní, organizační změny na straně uživatele apod. (Tyto podmínky k předčasnému ukončení lze specifikovat podle okolností a zvláštností smluvního vztahu.)
2. Důvody na straně uživatele: např. důvody organizační, racionalizační, porušení pracovní kázně zaměstnancem, nesplňování požadavků kladených na výkon práce, zdravotní důvody na straně zaměstnance apod.
Z důvodů uvedených v části V/A, v bodech 1. a 2. této dohody můžete ukončit dočasné přidělení písemnou výpovědí ve lhůtě (např. patnáctidenní, třicetidenní apod.). Tato lhůta začíná běžet první den následující po doručení písemné výpovědi.
B)
Důvody pro předčasné ukončení dohody bez výpovědní doby:
1. Důvody na Vaší straně, jako dočasně přiděleného zaměstnance: zdravotní důvody prokázané lékařským posudkem, nesplňování podmínek ze strany uživatele, sjednané v dohodě apod.
2. Důvody na straně uživatele: porušení pracovní kázně zaměstnancem, zdravotní důvody na straně zaměstnance, trestní řízení v souvislosti s výkonem práce apod.
Bez výpovědní lhůty můžete ukončit dočasné přidělení z důvodů uvedených v části V/B, v bodech 1 a 2 následující den po doručení tohoto úkonu s uvedením důvodu. Stejné právo má uživatel.
VI.
Informace o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance u uživatele:
Srovnatelným zaměstnancem u uživatele je (uvést druh práce, případně funkci, pozici nebo profesi srovnatelného zaměstnance, to je zaměstnance, který vykonává stejnou práci, jako dočasně přidělený zaměstnanec). Práci vykonává v pracovní době od do Jeho nárok na dovolenou na zotavenou je (Uvést případné další pracovní, event. mzdové podmínky.)
Podrobnosti jsou uvedeny v dohodě mezi agenturou práce a uživatelem, s jejíž obsahem jste byl seznámen.
V .................. dne ............
za agenturu práce
Poznámka
Zákon o zaměstnanosti vymezuje zprostředkování zaměstnání jako činnost zaměřenou na vyhledávání vhodného zaměstnání pro občana, který se o práci uchází, a na vyhledávání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly. Součástí zprostředkování zaměstnání je též činnost informační a poradenská. Agentura práce může „najít “ zaměstnání nejen občanovi – uchazeči o práci, ale i zaměstnavateli, který potřebuje doplnit pracovní síly. Tuto činnost může provádět za účelem získání zisku. Není k ní třeba povolení živnostenského úřadu.
Podle zákoníku práce § 308 a násl. agentura sjedná pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti se zaměstnancem a poté ho může dočasně přidělit k jinému zaměstnavateli k dočasnému výkonu práce. Po dobu dočasného přidělení bude uživatel ukládat zaměstnanci agentury pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci, dávat mu k tomu účelu pokyny, vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Agentura práce musí uzavřít dohodu se zaměstnavatelem (uživatelem), k němuž bude zaměstnanec dočasně „přidělen“. V této dohodě musí být uveden např. druh práce, který bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat, určení doby výkonu práce, informace o mzdových podmínkách apod.
Agentura a uživatel budou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Pokud budou po dobu výkonu práce pro uživatele pracovní nebo mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance horší, je agentura práce povinna na žádost přiděleného zaměstnance, případně, pokud tuto skutečnost zjistí jinak, i bez žádosti, zajistit rovné zacházení. Dočasně přidělený zaměstnanec má právo se domáhat u agentury práce uspokojení nároků, které mu z toho vznikly. Např. u agentury práce projeví zájem zaměstnavatel (uživatel), aby mu zajistila na dočasnou výpomoc účetní. Agentura vybere z řady uchazečů nejvhodnější, s níž sjedná pracovní poměr. Pokynem pak tuto účetní dočasně přidělí uživateli a musí spolu s uživatelem zajistit stejné pracovní podmínky, včetně mzdových, jako mají srovnatelní zaměstnanci (ostatní účetní) u uživatele.
Agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele na základě písemného pokynu podle § 309 ZP. Tento pokyn je jednostranným právním úkonem a není součástí pracovní smlouvy mezi AP a zaměstnancem. AP tímto úkonem realizuje pracovní smlouvu, ale nemůže se pohybovat mimo její rámec.
Aplikujeme-li § 41 zákoníku práce o převedení na jinou práci na agenturní zaměstnávání pak:
– v případě, že dočasně přidělený zaměstnanec nemůže u uživatele vykonávat dohodnutou práci, např. ze zdravotních důvodů a neexistuje-li v tomto směru dohoda mezi agenturou práce a uživatelem a nebude-li zaměstnanec souhlasit se změnou druhu práce, nastává na straně agentury práce překážka v práci a musí poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku,
– uživatel může se zaměstnancem po předchozí dohodě s agenturou práce sjednat, že mu přidělí jinou práci (nejde ale o zákonnou povinnost uživatele),
– v dohodě mezi agenturou práce a uživatelem by měly být sjednány podmínky, za nichž může být dočasné přidělení zaměstnancem nebo uživatelem ukončeno před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno; mezi tyto podmínky by se měly zařadit i důvody opravňující účastníky ke změně druhu práce,
– v případě, že by se jednalo o dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti zaměstnance, nastává pro agenturu práce možnost skončit s ním pracovní poměr výpovědí ze zdravotních důvodů podle § 52 písm. d) zákoníku práce i před uplynutím doby, na niž bylo dočasné přidělení sjednáno.
II.4 ZAMĚSTNÁVÁNÍ STUDENTŮ
Způsobilost fyzické osoby, a tedy žáků a studentů, mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti, většinou vzniká dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku a ukončí povinnou školní docházku. Jako den nástupu nelze však sjednat den, který by předcházel dni skončení povinné školní docházky.
Obsah a forma pracovní smlouvy s absolventy škol se neliší od jiných (obvyklých) pracovních smluv.
II.5 PRACOVNÍ SMLOUVA SE
ZAMĚSTNANCEM,
KTERÝ POBÍRÁ
STAROBNÍ DŮCHOD
Stejná pracovní smlouva jako u předchozích vzorů.
Doplní se jen případné údaje o délce trvání pracovního poměru, pokud byl sjednán na dobu určitou. Pro pobírání starobního důchodu a současného výdělku není nutné, aby pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou.
Poznámka
Pracující důchodci se pro nároky vyplývající z jejich pracovního poměru posuzují stejně jako ostatní zaměstnanci. To platí nejen o dovolené, ale např. i o náhradě mzdy při překážkách v práci (návštěva lékaře, doprovod rodinného příslušníka k vyšetření nebo ošetření do zdravotnického zařízení apod.), náhradě mzdy za svátky, odškodňování pracovních úrazů apod. Z toho vyplývá, že starobní důchodce, který vstoupí do pracovního poměru, má nárok na dovolenou, jako ostatní zaměstnanci.
Starobní důchodce, který pobírá předčasný starobní důchod, a ještě nedosáhl důchodového věku, si může přivydělávat k důchodu pouze činností, která nezakládá účast na důchodovém pojištění. To je taková činnost, z níž neplatí pojistné na sociální zabezpečení. Nejčastěji se jedná o dohodu o provedení práce.
Dohodu uzavírá zaměstnavatel a zaměstnanec. Vzniká souhlasným a vzájemným projevem vůle účastníků - zaměstnavatele a občana. V obsahu dohody se musí konkrétně a přesně dohodnout především rozsah práce. Je nutné, aby z vymezeného druhu práce vyplývalo, že k jeho splnění má dojít mimo pracovní poměr.
Pracovní úkol sjednaný v dohodě o provedení práce má mít charakter ojedinělého úkolu. Nevymezuje se druhově, ale individuálně, např. vypracování odborného posudku, přeložení textu, přednes přednášky, prodej novin, výkon kampaňové nebo sezónní práce. Zaměstnavatel ji může uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 300 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnance pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.
Zaměstnanec může v kalendářním roce se zaměstnavatelem sjednat pouze jednu dohodu o provedení práce s rozsahem 300 hodin. Není však vyloučeno, aby bylo sjednáno mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem několik dohod o provedení práce v jednom kalendářním roce i opakovaně. Rozsah práce však nesmí dohromady přesáhnout 150 hodin.
Další možností zaměstnance, který pobírá předčasný starobní důchod a nechce, aby mu byl „odebrán“, je výkon zaměstnání v pracovním poměru nebo dohodě o pracovní činnosti. Zde se však musí jednat o zaměstnání malého rozsahu, kdy sjednaný příjem (odměna) nedosáhne v kalendářním měsíci 3 500 Kč. V tomto případě není zaměstnanec účasten důchodového pojištění a odvody se neprovádějí. To platí i pro situace, kdy je např. sjednán pracovní poměr, ale výdělek v něm není vyšší než 3 500 Kč. Mnozí zaměstnanci se totiž domnívají, že účast na důchodovém pojištění, a tedy i na krácení předčasného starobního důchodu je u pracovního poměru ve všech případech bez ohledu na výši výdělku. Vycházejí z nesprávné formální úvahy, že stačí, když je sjednán pracovní poměr.
II.6
PRACOVNÍ SMLOUVA O SJEDNÁNÍ
DALŠÍHO
PRACOVNÍHO POMĚRU
Tato pracovní smlouva se v ničem neliší od obvyklých pracovních smluv. Zaměstnanec ji může sjednat se svým nebo jiným zaměstnavatelem. U svého zaměstnavatele ji nesmí sjednat na práce, které jsou stejně druhově vymezeny (§ 34b odst. 2 ZP).
II.7 PRACOVNÍ SMLOUVA
ZAMĚSTNANCŮ,
KTEŘÍ
PRACUJÍ DOMA (Home office) (§ 317 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
zapsaný v Obchodním rejstříku vedeném soudem v ......................., oddíl ........., vložka č. ...........
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
narozen: ......................................................................................................................................................
bytem: ......................................................................................................................................................
rodné číslo: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnanec“)
uzavírají tuto
pracovní smlouvu:
I.
1. Dnem vzniku pracovního poměru je ..........................................
2. Zaměstnanec bude zaměstnán podle této pracovní smlouvy jako .............................. (druh práce, popř. funkční zařazení). Je možné a vhodné sjednat nebo stanovit pracovní náplň v rámci druhu práce.
3. Místem výkonu práce je ........................................... – uvést bydliště zaměstnance, kde bude vykonáván home-office ..................................................................
4. Zaměstnanec bude pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu, kterou si sám rozvrhne ............................
II.
1. Tato smlouva byla uzavřena na dobu:
– neurčitou
– určitou do .........................................
2. Smluvní strany
– sjednaly zkušební dobu v délce 3 měsíců. (U vedoucích zaměstnanců maximálně na 6 měsíců)
3. Výpovědní důvody a doby se řídí zákoníkem práce v platném znění.
III.
1. Zaměstnavatel se zavazuje zaměstnanci za vykonanou práci vyplácet mzdu, a to bezhotovostně na účet zaměstnance. Výše mzdy je upravena mzdovým výměrem. Smluvní mzda se skládá z pevné mzdy (základní mzda) a pohyblivé mzdy.
2. Vyplacení pohyblivé části mzdy je závislé
– na hodnocení práce zaměstnance,
– na plnění jmenovitých úkolů, pokud byly zaměstnanci stanoveny příslušným nadřízeným.
Je možno ji krátit, a to až na nulovou výši, při neplnění nebo špatném plnění práce zaměstnance ve smyslu pracovní smlouvy. O krácení pohyblivé části mzdy rozhoduje příslušný nadřízený.
Výše mzdy je důvěrnou informací a smluvní strany se zavazují nesdělit její výši třetí osobě.
3. Mzda je splatná pozadu za měsíční období a výplatním termínem je .................................. den kalendářního měsíce.
IV.
1. Zaměstnanec souhlasí, aby ................................................. (zaměstnavatel) zpracovával jím poskytnutá data obsažená v osobním dotazníku pro účely personální činnosti a pro plnění úkolů uložených zákonem, a to po dobu nezbytnou k zajištění práv a povinností plynoucích z pracovního poměru a k jeho navázání.
2. Zaměstnanec je povinen dodržovat veškerá vnitřní nařízení zaměstnavatele a bezpečnostní předpisy, a to i ty, které budou zaměstnavatelem vydány během trvání pracovního poměru. Zaměstnanec podpisem této smlouvy potvrzuje, že mu byly příslušné předpisy platné ke dni podpisu této smlouvy předány a že se s nimi seznámil. V případě změny pracovních či bezpečnostních předpisů zaměstnavatele nebo v případě vydání nových pracovních nebo bezpečnostních předpisů je zaměstnavatel povinen takové předpisy dát zaměstnanci včas k dispozici, a seznámit s nimi zaměstnance.
3. Zaměstnanec je povinen dodržovat instrukce a pokyny dané mu v průběhu výkonu práce nadřízeným ........................
4. Zaměstnanec souhlasí s tím, že jej zaměstnavatel může vysílat na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby zaměstnavatele.
V.
1. Zaměstnanec je povinen podle pokynů .............................. konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené pracovní době a dodržovat předpisy.
2. Práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance se řídí ustanoveními zákoníku práce a dalšími pracovněprávními předpisy.
3. Dovolená se řídí ustanovením § 211 a násl. zákoníku práce.
4. Mzda byla sjednána podle zákoníku práce. Její výše je uvedena ve vnitřním mzdovém předpise ze dne ....................... (event. uvést konkrétní výši mzdy). Mzda je stanovena jako měsíční a její splatnost je každý .............................. den po uplynutí měsíce, v němž byla práce vykonána. Mzda se vyplácí .............................. den následujícího měsíce po vykonání práce za měsíční období. (Případně uvést číslo účtu u peněžního ústavu, na který bude mzda poukazována).
VI.
Podle § 310 zákoníku práce se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednává konkurenční doložka. Zaměstnanec se zavazuje, že do 6 měsíců (nejdéle však do 1 roku) – uvést přesnou dobu– po skončení pracovního poměru nebude vykonávat činnost, která je předmětem činnosti zaměstnavatele, s nímž skončil pracovní poměr. V případě porušení tohoto závazku zaměstnanec uhradí zaměstnavateli smluvní pokutu v částce 200 tisíc korun (event. uvést jinou částku odpovídající délce závazku. Tato částka může být určena i násobkem mzdy nebo jiným způsobem.). Musí však být nejméně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku.
VII.
1. Zaměstnavatel se zavazuje
– přidělit zaměstnanci práci v souladu s pracovní smlouvou,
– platit mu mzdu za uskutečněné práce v částce smluvené a v souladu s právními předpisy,
– vytvořit zaměstnanci řádné podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů,
– hradit zaměstnanci náklady spojené s opotřebováním nářadí, pracovních nástrojů a spotřebovanou energií v souvislosti s výkonem práce v částce .............................,
– zaměstnavatel umožní zaměstnanci účast na pracovních poradách,
– výsledky práce bude zaměstnanec předávat a poskytovat zaměstnavateli ....................................................... (uvést způsob předávání výsledků práce – např. elektronicky, předáním výrobků nebo zboží atd).
2. Obsah této pracovní smlouvy může být měněn pouze písemně, na základě dodatků odsouhlasených jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem.
3. Ostatní práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z této pracovní smlouvy jsou upraveny příslušnými ustanoveními zákoníku práce, ostatními pracovněprávními předpisy, pracovním řádem a vnitřními předpisy.
4. Tato pracovní smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž po jednom obdrží zaměstnanec a zaměstnavatel.
5. Zaměstnanec potvrzuje svým podpisem, že byl před uzavřením této smlouvy seznámen s právy a povinnostmi, které mu vyplývají z této pracovní smlouvy a mzdovými podmínkami. Současně potvrzuje, že byl seznámen s příslušnými předpisy k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
V .................. dne ............
Zaměstnavatel Zaměstnanec
Poznámka
Stejná pracovní smlouva s tím, že se uvedou některé zvláštnosti pracovního poměru zaměstnanců, kteří pracují doma (home office), jak vyplývá z níže uvedeného textu.
1. Místo pracoviště – byt nebo domácnost zaměstnance.
2. Uvede se, že na zaměstnance v home office se nevztahují ustanovení zákoníku práce o překážkách v práci.
3. Uvede se údaj o tom, jakým způsobem bude předávána práce, kterou zaměstnanec vytvořil pro zaměstnavatele.
4. Zaměstnanec si sám rozvrhne pracovní dobu a tyto údaje oznámí zaměstnavateli.
5. Uvede se, jakým způsobem a v jaké částce (případně paušální částce) bude zaměstnavatel hradit zaměstnanci náklady v souvislosti
a) s opotřebením vlastního nářadí a pracovních nástrojů
b) se spotřebovanou energií (např. elektřina, vytápění apod.)
6. Zaměstnavatel by se měl zavázat, že zaměstnanci zajistí komunikaci se zaměstnavatelem, např. osobním kontaktem s příslušným vedoucím zaměstnancem, účastí zaměstnance na pracovních poradách apod..
Home office (práce z domova) je v současném období velmi preferovaná. ZP upravuje zvláštním způsobem práva a nároky zaměstnanců, kteří pracují doma v § 317.
Zaměstnanec může se zaměstnavatelem dohodnout, že bude pracovat doma, např. podle pokynů zaměstnavatele, případně agentur zprostředkovávajících práci nebo podle telefonické výzvy zaměstnavatele apod. Přesné podmínky práce doma si zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou v pracovní smlouvě. Zaměstnanec si určuje rozvrh pracovní doby, takže svůj pracovní režim a výkon (intenzitu) práce z domova si ovlivňuje sám.
Při tomto způsobu práce je nutno počítat s některými odlišnostmi oproti zaměstnancům pracujícím přímo na pracovišti zaměstnavatele. Vyplývají ze skutečnosti, že zaměstnavatel nemůže ve většině případů s ohledem na místo výkonu práce kontrolovat průběh pracovního výkonu (často velká vzdálenost mezi sídlem zaměstnavatele a místem výkonu práce zaměstnance pracujícího ve svém bydlišti).
Charakter této práce může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem zdůraznit časovým omezením trvání tohoto druhu pracovního poměru. ZP sice v ustanovení § 39 omezuje možnosti ke sjednávání tohoto druhu pracovního poměru, ale zaměstnavatel i zaměstnanec by mohli využít odstavec 4 tohoto ustanovení. Sjednáním pracovního poměru na dobu určitou může zaměstnavatel řešit např. vážné provozní důvody na své straně nebo zvláštní povahu práce. Tyto důvody by pak zaměstnavatel měl vymezit v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem. Pokud na pracovišti není ustavena odborová organizace, určuje si tyto důvody zaměstnavatel sám. Mezi tyto důvody můžeme zařadit i současné období po koronavirové pandemii.
Tito zaměstnanci mohou k provádění sjednaných prací a úkolů používat své vlastní nářadí, stroje nebo jiné předměty. Tuto závažnou okolnost je třeba dohodnout v pracovní smlouvě. Měla by obsahovat konkrétní údaje, zda zaměstnanci budou používat své vlastní nářadí a pracovní předměty nebo zda zaměstnavatel poskytne potřebné předměty sám. V případě, že dojde mezi ním a zaměstnancem k dohodě o používání vlastních předmětů zaměstnanců, nemělo by se v pracovní smlouvě zapomenout na určení výše náhrad, které zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za použití jeho nářadí, zařízení, a předmětů potřebných pro výkon práce. Jde o paušální částky zahrnující náhradu za opotřebení těchto předmětů i za případnou spotřebu energie k jejich pohonu a na osvětlení pracoviště (viz § 190 ZP).
V praxi se vyskytují problémy, jak řešit a zda je možné poskytnout náhradu, pokud nebyla sjednána ve smlouvě. Praxe se přiklání k názoru, že je to možné, a dokonce i nutné. Podle § 545 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. právní jednání vyvolává právní následky, které –mimo jiné –plynou ze zvyklostí. Rozumí se tím následky, které vzniknou při práci z domova, tedy určité náklady a ze strany zaměstnavatele náhrady. Je nepochybné, že za zvyklost můžeme považovat úhradu nákladů, které zaměstnanci při práci ve prospěch zaměstnavatele vznikly. Pokud by je zaměstnavatel neuhradil, jednalo by se o jeho bezdůvodné obohacení.
K úhradě nesjednaných nákladů může vést jejich paušalizace. Jsou spojeny s připojením internetu, za elektřinu, topení apod. Jde o prostředky, které je nutné používat k výkonu práce a bez jejich existence by nemohl zaměstnanec pracovat. Dále je nutno respektovat zásadu, že si zaměstnanec se zaměstnavatelem může sjednávat práva a nároky, které nejsou v rozporu se zákoníkem práce a nejsou tímto předpisem zakázány.
Zaměstnavatel může tyto „vedlejší“ náhrady (elektřina, internet atd) poskytovat na základě vnitřního předpisu, který vydá nebo kolektivní smlouvy. Individuálně to může sjednat se zaměstnancem podle § 1724 a násl. občanského zákoníku. Ten umožňuje sjednávat i jiné smlouvy neupravené tímto zákonem. Základním kritériem je, aby takto sjednaná paušalizace nebyla v rozporu s dobrými mravy, např. „přehnané“ nároky zaměstnance.
Při sjednávání paušálních náhrad existuje smluvní volnost. Zaměstnanec by měl navrhnout příslušnou částku a odůvodnit ji. Zaměstnavatel ji bude či nebude akceptovat. V každém případě by se mělo postupovat matematickým výpočtem či odpočtem z celkových náhrad vynaložených na místo, kde zaměstnanec pracuje. Tuto situaci již nelze řešit legislativně, ale vzájemnou dohodou.
II.8
Pracovní smlouva s osobami se změněnou
pracovní
schopností
Stejný vzor jako předchozí typy pracovních smluv s doplňky podle dohody zaměstnavatele a zaměstnance.
Poznámka
Osoby se změněnou pracovní schopností mají v pracovním procesu stejná práva a povinnosti jako ostatní pracovníci. Zákoník práce v několika ustanoveních je naopak vzhledem k jejich zdravotní a sociální situaci zvýhodňuje.
ZOZ umožňuje hmotně stimulovat zaměstnavatele vytvářejícího nová pracovní místa pro osoby se změněnou pracovní schopností. Ustanovení § 75 tohoto zákona obsahuje podmínky pro uzavření dohody o vytvoření chráněného pracovního místa a maximální výši příspěvku na jeho vytvoření. Konkrétní výše příspěvku je uvedena v dohodě.
Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa je možno na základě dohody poskytnout i osobě se změněnou pracovní schopností, která začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Tím se umožní její uplatnění na trhu práce.
Jestliže to bude vyžadovat situace, může úřad práce poskytnout i finanční příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů, aby provozování takového místa nebylo pro zaměstnavatele nebo pro osobu samostatně výdělečně činnou ztrátové.
II.9 VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU JMENOVÁNÍM
15. Jmenování na pracovní místo (§ 33 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
narozen: ......................................................................................................................................................
bytem: ......................................................................................................................................................
rodné číslo: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnanec“)
Podle § 33 zákoníku práce Vás s účinností od ............................................. jmenuji na pracovní místo ředitelky mateřské školy v .............................................
Tímto dnem také vzniká Váš pracovní poměr k zaměstnavateli ................................................... a od tohoto dne Vám bude vyplácen plat, který byl sjednán v platovém výměru ze dne ....................
Od tohoto dne jste povinna plnit všechny povinnosti, jak vyplývají pro Vás z pracovního poměru a ze zákoníku práce. Rovněž Vám, náležejí všechny nároky, jako ostatním zaměstnancům.
statutární orgán zaměstnavatele
Poznámka
Pracovní poměr vzniká jmenováním v případech uvedených v § 33 odst. 3 a 4. ZP. Jedná se např. o vedoucí organizačních složek státu, vedoucí organizačních útvarů organizačních složek státu, organizačního útvaru státního podniku, organizačních útvarů státních fondů, vedoucích příspěvkových organizací, organizačního útvaru příspěvkové organizace apod. Jmenování provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu.
Jmenování na vedoucí pracovní místo, ke kterému došlo až po vzniku pracovního poměru, tzv. povýšení zaměstnance „vnitřním“ jmenováním, k němuž může dojít jen se souhlasem zaměstnance, se v praxi zpravidla považuje za trvalou změnu pracovního poměru. Po případném odvolání z vedoucího pracovního místa takto jmenovaného zaměstnance, jehož pracovní poměr vznikl na základě pracovní smlouvy, se neobnovuje druh práce, který byl sjednán v pracovní smlouvě.
V první skupině jsou to zaměstnanci právnických osob, kteří pracují na vedoucích místech a jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu. Zejména se jedná o vedoucí místa v tzv. podnikatelských subjektech, jako jsou např. obchodní korporace. U zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, jsou to pracovní místa v přímé řídící působnosti tohoto zaměstnavatele, tedy fyzické osoby.
Např. u zaměstnavatele, s.r.o., je statutárním orgánem jednatel. Proto u pracovních míst, která jsou v přímé řídící působnosti jednatele, může být sjednána odvolatelnost těchto zaměstnanců, aniž by byli do funkcí jmenováni. Jde např. o ředitele, odborné ředitele, manažery, vedoucí odborů apod.
V druhé skupině může být sjednána odvolatelnost u zaměstnanců, kteří jsou v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance (např. odborného ředitele), který je přímo podřízen statutárnímu orgánu, např. jednateli, nebo představenstvu akciové společnosti. Jde o všechny vedoucí místa, která v systému řízení podléhají tomuto vedoucímu zaměstnanci. Podmínkou je, že těmto vedoucím zaměstnancům je podřízen další vedoucí zaměstnanec. Jde o vedoucí, kteří jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, kontrolovat a řídit jejich práci a dávat jim k tomu závazné pokyny (viz § 11 ZP).
Nemůže se jednat o zaměstnance, který pouze metodicky řídí jiné zaměstnance a není oprávněn jim dávat závazné pokyny, i kdyby v názvu jeho funkce bylo slovo „vedoucí“ (např. vedoucí odborný referent, vedoucí autoprovozu) nebo byl přímo podřízen vedoucímu zaměstnavatele (např. poradce apod). Jestliže by např. vedoucí mzdové účtárny funkčně podléhala řediteli s.r.o. nebo ekonomickému náměstkovi, mohla by být sjednána odvolatelnost jen za předpokladu, že jí jsou podřízeni další vedoucí zaměstnanci. Pokud by např. ve mzdové účtárně nebyly další vedoucí funkce, ale vedoucí účtárny by řídila její „řádové“ zaměstnance, nešlo by o vedoucí místo a odvolatelnost by nemohla být sjednána pro rozpor se zákonem.
Pro upevnění právní jistoty by zaměstnavatel měl přesně vymezit okruh svých vedoucích míst (např. v kolektivní smlouvě, pracovním řádu, organizačním řádu apod.), u nichž je možné sjednávat odvolatelnost.
16. Odvolání z vedoucího pracovního místa (§ 73 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
narozen: ......................................................................................................................................................
bytem: ......................................................................................................................................................
rodné číslo: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnanec“)
Dnem .................... Vás odvolávám podle § 73 zákoníku práce z vedoucího pracovního místa .........................., které vykonáváte podle jmenování ze dne ......................................
Máte možnost přejít na jinou vhodnou práci, která odpovídá Vašemu zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jedná se o druh práce (pracovní místo)…. Pokud nabízené pracovní místo odmítnete, můžete dostat výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c.) zákoníku práce.
Dne .................................
Zaměstnavatel Zaměstnanec
Poznámka
Zaměstnance, který byl do pracovního místa jmenován, lze odvolat. Odvolání může provést jen statutární orgán. Musí být provedeno písemně a doručeno zaměstnanci, který je odvoláván. Jinak by odvolání bylo neplatné. Výkon práce končí podle novely ZP č. 285/2020 Sb., s účinností od 30. července 2020 dnem doručení odvolání. (dříve– před 30. 7. 2020– to bylo následujícím dnem po doručení odvolání). Dohoda může však být na pozdější termín ukončení práce. Stejná práva má i vedoucí zaměstnanec. Kdykoliv se může pracovního místa, do něhož byl jmenován, vzdát, aniž by si vyžadoval souhlas např. statutárního nebo nadřízeného orgánu.
Odvoláním pracovní poměr nekončí. To však neplatí, byl-li pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou. Tuto možnost ZP připouští. Zde končí pracovní poměr uplynutím této doby. Zaměstnavatel nemá vůči tomuto zaměstnanci žádné povinnosti, jako má u ostatních odvolaných zaměstnanců.
Zaměstnavatel je povinen podat odvolanému zaměstnanci návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci.
Náhrada mzdy pro odvolaného
Odmítne-li zaměstnanec nabízenou práci, která splňuje všechny zákonné podmínky (§ 73a odst. 2 ZP), nebo jestliže zaměstnavatel jinou vhodnou práci nemá, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. V tomto případě má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku a zaměstnavatel má důvod pro skončení pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost zaměstnance podle § 52 písm. c) ZP. Tuto náhradu mzdy by dostával po celou dobu výpovědní doby, která je dvouměsíční.
Odstupné by odvolanému zaměstnanci náleželo jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti s jeho zrušením v důsledku organizační změny. Jednalo by se např. o případ, kdy by byl z funkce náměstka ředitele s. r. o., u níž byla sjednána odvolatelnost, odvolán zaměstnanec a tato funkce byla zrušena.
II.10 MANAŽERSKÁ SMLOUVA (§ 1746 OZ)
Spol. s r. o. ................................., zastoupená ................................. stat. orgánem .......................
a ředitel ...................................... (případně jiný zaměstnanec managementu) ..............................
pan .............................................
uzavřeli dnešního dne tuto smlouvu o individuálních pracovních a mzdových podmínkách.
Čl. I
Povinnosti ředitele
1. Ředitel a.s. ............................................. bude zabezpečovat úkoly vyplývající z činnosti s. r. o. v rozsahu předmětu podnikání, ze zákoníku práce, občanského zákoníku a dalších obecně závazných předpisů.
Čl. II
Základní mzda
1. Základní mzda byla sjednána s účinností od ve výši……. Kč měsíčně. Řediteli se zaručuje výplata základní mzdy za odpracovanou dobu, na kterou mu vznikl nárok.
Při stanovení základní mzdy bylo přihlédnuto k předpokládanému růstu životních nákladů v roce ............................
V případě, že index růstu životních nákladů zaměstnanců přesáhne v průběhu roku ve srovnání s prosincem hranici 120 %, bude výše stanovené základní mzdy přehodnocena a formou doplatku k této smlouvě může být upravena.
Základní mzda se hradí z nákladových mezd.
2. Dojde-li k odvolání ředitele z funkce nebo vzdá-li se ředitel funkce a bude přeřazen do nižší funkce, přísluší mu základní mzda podle odst. 1 ještě po dobu jednoho kalendářního měsíce následujícího po dni účinnosti tohoto opatření. (Je-li tímto dnem první den kalendářního měsíce, po dobu tohoto měsíce.)
Toto ustanovení neplatí, dojde-li k odvolání ředitele z funkce z důvodů, pro něž lze dát zaměstnanci výpověď [podle § 52 písm. f), g), h) zákoníku práce] nebo z důvodů, pro které lze okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 55 zákoníku práce), anebo v případech uvedených v článku VI odst. 2 této smlouvy.
3. Při změně předmětu podnikání v se základní mzda přiměřeně upraví, a to od prvního dne následujícího měsíce po realizaci této změny.
4. Za dobu dovolené a překážek v práci přísluší řediteli náhrada mzdy nebo dávky sociálního zabezpečení nebo mu může být poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy podle obecně závazných právních předpisů nebo kolektivní smlouvy, pokud jsou jí tyto nároky upraveny ve smyslu zákoníku práce.
Čl. III
Účast na zisku
1. Za celkové hospodářské výsledky s. r. o. dosažené za rok přísluší řediteli účast na zisku (dále jen „účast“).
Výše účasti se stanoví sazbou v procentech z použitelného zisku vytvořeného podnikem za rok – nejvýše však může činit 200 % souhrnu základních platů vyplacených za rok, resp. za dobu výkonu funkce. Sazba účasti bude stanovena písemným dodatkem k této smlouvě do
2. Výsledná částka účasti se vypočte stanovenou procentní sazbou z vytvořeného použitelného zisku na rok po ověření a schválení roční účetní uzávěrky a po schválení rozdělení ročního zisku s. r. o.
3. Účast se přiznává za podmínky, že bude proveden příděl ze zisku do rezervního fondu nejméně ve výši vyplývající z platných pravidel a do FKSP podle kolektivní smlouvy.
4. Účast se hradí z rozdělení zisku z vytvořených zdrojů v roce, případně z volných zdrojů předchozích let.
5. Po zhodnocení výsledků s. r. o. podniku za tři čtvrtletí roku může být řediteli poskytnuta na účast na zisku návratná záloha, a to maximálně do výše trojnásobku jeho základního platu.
6. Záloha na účast může být poskytnuta za podmínky, že s. r. o. vytvoří za tři čtvrtletí roku použitelný zisk nejméně ve stejném objemu jako ve stejném období předchozího roku.
7. O vyplacenou zálohu se sníží výsledná částka účasti za rok vypočtená podle předchozích ustanovení.
8. V případě, že výsledná částka účasti za rok bude nižší než minimální zůstatek osobního účtu podle čl. IV odst. 2 této smlouvy, vrátí ředitel vyplacenou zálohu, popř. její část, až do výše tohoto minimálního zůstatku a tato se mu převede na osobní účet.
Čl. IV
Osobní účet
1. Částka účasti vypočtená podle Čl. III se převede řediteli na jeho osobní účet, který s. r. o. zřídí jako analytický účet k příslušnému účtu třídy 4.
2. Prostředky z účasti převedené na osobní účet je možno čerpat maximálně do výše zůstatku odpovídajícího šestinásobku základní mzdy stanovené v Čl. II odst. 1 Další čerpání prostředků ze zůstatku účasti je možné pouze se souhlasem např. zakladatel, zřizovatel apod. a to přednostně na nákup cenných papírů emitovaných s. r. o.
3. Prostředky čerpané z osobního účtu se zdaní při jejich výplatě spolu se mzdou za zúčtovací období, ve kterém je výplata prováděna, podle vyhlášky MF ČR o výpočtu záloh na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků pro měsíční období.
4. Zůstatek účasti vázaný na osobním účtu slouží jako jistina pro případ úhrady škod nebo ztrát vzniklých podniku osobním zaviněním ředitele. Výši úhrady určí (zakladatel, zřizovatel, majitel apod.), a to až do úrovně celého zůstatku na osobním účtu. Částky, o které se sníží zůstatek na osobním účtu, se převedou do použitelného zisku.
5. Prostředky uložené na osobním účtu se zvýší vždy po skončení pololetí o částku vypočtenou z diskontní sazby stanovené ČNB platné ke 30. 6. a 31. 12. a z průměrného zůstatku těchto prostředků za příslušné pololetí. Toto zvýšení se hradí z rozdělení zisku.
6. Při odvolání z funkce, vzdání se funkce nebo skončení pracovního poměru se vyplatí zůstatek vázaný na osobním účtu, snížený podle odst. 4, ve lhůtě do tří kalendářních měsíců po odvolání z funkce, vzdání se funkce nebo po skončení pracovního poměru.
7. Při změně předmětu podnikání je možno vyplatit zůstatek účasti vázaný na osobním účtu, snížený podle odst. 4. Podmínkou je auditorem ověřená účetní závěrka za období k datu změny dle předchozí věty.
8. Dojde-li však k odvolání ředitele z funkce z důvodů, pro něž lze dát zaměstnanci výpověď nebo z důvodů, pro které lze okamžitě zrušit pracovní poměr, zůstatek účasti na osobním účtu se nevyplatí a převede se do použitelného zisku. Postup podle předchozí věty se uplatní také v případě prohlášení úpadku s. r. o.
9. Bude-li ředitel po odvolání nebo vzdání se funkce zařazen v rámci s. r. o. do jiné funkce, s jejímž výkonem je spojené zřízení osobního účtu, bude konečný zůstatek dosavadního osobního účtu převeden jako počáteční zůstatek na nový osobní účet.
10. V případě úmrtí se vyplatí celý zůstatek osobního účtu po zdanění oprávněným osobám.
Čl. V
Odměny
1. K zabezpečení mimořádných, jednorázových úkolů nebo úkolů zvláště významných pro další rozvoj s. r. o. je možno v době platnosti této smlouvy vypsat mimořádné odměny. Mimořádné odměny se vypíší zpravidla předem, formou dodatku k této smlouvě, v němž se stanoví výše odměny a zdroj úhrady.
2. Mimořádné odměny podle odst. 1 mohou být vyplaceny po splnění úkolu i v průběhu roku. O jejich výplatě rozhodne po zhodnocení splnění úkolu .............................................
3. Řediteli mohou být poskytovány odměny při významných životních a pracovních výročích v rozsahu a ve výši stanovené kolektivní smlouvou.
Čl. VI
1. Ředitel se zavazuje:
a) zachovat mlčenlivost o výrobních, technických, organizačních a jiných skutečnostech, o kterých se v souvislosti s výkonem funkce dozví a které mají zůstat utajeny jako hospodářské či služební tajemství,
b) zachovávat mlčenlivost o obchodech a bilanční situaci s. r. o. Dbát, aby se tato tajemství nedostala do rukou nepovolaných osob, mlčenlivost o těchto skutečnostech zachovávat i po skončení pracovního poměru po dobu tří let,
c) upozornit zakladatele na skutečnosti ohrožující dobrou pověst a prosperitu s. r. o.
2. Ředitel se dále zavazuje, že nebude:
a) vlastním jménem nebo na vlastní účet, případně jako zaměstnanec u jiného zaměstnavatele provádět podnikatelskou činnost, jež souvisí s podnikatelskou činností s. r. o., a to ještě do doby 6 měsíců po skončení pracovního poměru u s. r. o. Jinak by byl povinen zaplatit s. r. o. pokutu v částce tisíc korun.
b) zprostředkovávat pro jiné osoby obchody s. r. o.
c) vykonávat činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby s podobným nebo stejným předmětem podnikání – výjimka je možná jen v případě, kdy půjde o právnickou osobu, na jejímž podnikání má majetkovou účast s. r. o., jejíž je ředitelem,
d) provozovat živnost ve stejném nebo podobném oboru, ve kterém podniká s. r. o.,
e) využívat pověsti s. r. o., výrobků nebo služeb s cílem zajistit pro sebe nebo cizí podnikání prospěch, kterého by jinak nebylo dosaženo,
f) postupovat při své činnosti tak, aby získal na úkor s. r. o. pro sebe nebo cizí podnikání přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu a nebude za stejným účelem přijímat jakýkoliv prospěch,
g) účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením.
3. Ředitel bere na vědomí, že při porušení ujednání obsaženého v Čl. VI mu může být předepsána k náhradě škoda, která tímto jeho jednáním s. r. o. vznikne, může po něm být požadováno vydání prospěchu z obchodu, při němž porušil ujednání podle Čl. VI nebo může být odvolán z funkce, popř. může být toto porušení důvodem k okamžitému rozvázání pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 53 zákoníku práce.
Čl. VII
Závěrečná ustanovení
1. Řediteli je možno poskytovat pouze složky mzdy dohodnuté v této smlouvě. Poskytování dalších složek mzdy jako např. podílů na hospodářských výsledcích, příplatku k vyrovnání růstu životních nákladů, ostatních příplatků, prémií nebo odměn dohodnutých v kolektivní smlouvě (s výjimkou uvedenou v Čl. V odst. 3) nebo jiném vnitropodnikovém předpise, není možné.
2. Pro výpočet průměrného výdělku pro účely pracovně právní platí ustanovení zákoníku práce. Složky mzdy za předchozí rok zúčtované k výplatě v běžném roce se zahrnou do průměrného výdělku tak, že se určí poměrná část připadající na jednotlivá kalendářní čtvrtletí.
3. Veškeré změny a doplňky podmínek sjednaných v této smlouvě jsou možné pouze po vzájemné dohodě obou smluvních stran a musí být sjednány písemně.
4. Smlouva je vypověditelná i v průběhu období, pro které je uzavřena, a to na návrh jedné ze smluvních stran a za podmínky, že se o výpovědi smlouvy obě smluvní strany dohodnou.
5. Smluvní strany výslovně prohlašují, že obsah smlouvy je svobodným projevem vlastní vůle. Smlouva byla sepsána ve dvojím vyhotovení a každá smluvní strana obdržela po jenom vyhotovení.
Čl. VIII
Doba platnosti
1. Tato smlouva se uzavírá na dobu od do doby ukončení činnosti s. r. o. (tj. zrušení, likvidace nebo převedení na jinou právní subjektivitu), nejdéle však do a nabývá platnosti jejím podepsáním oběma smluvními stranami.
V ..................... dne ................
ředitel s. r. o. statutární zástupce
Dodatek č. 1
Statutární orgán zastoupený vrchním ředitelem
panem ......................................................................................................................................................
a ředitel s. r. o. ......................................................................................................................................................
pan ......................................................................................................................................................
uzavřeli dnešního dne tento dodatek č. 1 k manažerské smlouvě ze dne ........................................
Stanovení sazby účasti na zisku
Sazba účasti na zisku ve smyslu ustanovení článku III citované manažerské smlouvy se stanoví pro rok ............................. ve výši .............. %.
V ..................... dne ................
zaměstnanec zástupce
Poznámka
Zákoník práce manažerskou smlouvu zvlášť neupravuje. Při jejím sjednávání je však možné postupovat jen podle obecného ustanovení občanského zákoníku – § 1746.
Pracovní smlouva může nahradit manažerskou smlouvu, ale tato smlouva nemůže suplovat pracovní smlouvu. Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem však může být sjednána jak pracovní, tak i manažerská smlouva.
I když smlouva obsahuje, kromě podstatných náležitostí pracovní smlouvy (druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce), též úpravu některých mzdových práv, jedná se o pracovní smlouvu uzavřenou podle zákoníku práce, nikoliv o smlouvu manažerskou. Pokud by smlouva, kterou účastníci pracovněprávního vztahu označili jako „pracovní“, neobsahovala podstatné náležitosti, ale jen mzdová ujednání, jednalo by se o písemné potvrzení sjednaných pracovních podmínek.
Pokud by účastníci uzavřeli písemně pouze smlouvu, kterou by označili jako manažerskou, a tato smlouva by upravovala jen mzdová práva (nikoliv podstatné náležitosti pracovní smlouvy), jednalo by se o porušení § 34 odst. 2 ZP, podle něhož je zaměstnavatel povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně.
Manažerská smlouva je určena vedoucím zaměstnancům u zaměstnavatelů, kteří odměňují vykonanou práci mzdou (dříve tzv. podnikatelské subjekty), neuplatní se u zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance platem (dříve tzv. nepodnikatelské subjekty).
Okruh zaměstnanců, s nimiž může zaměstnavatel sjednat manažerskou smlouvu, nicméně zákoník práce nevymezuje. Jako „pomocné“ hledisko přichází v úvahu § 11 zákoníku práce, který charakterizuje vedoucí zaměstnance jako zaměstnance, „kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny“. Manažerskou smlouvu lze proto sjednat např. nejen s ředitelem obchodní korporace nebo jeho náměstkem, ale i s dalším zaměstnancem, který splňuje zákonné předpoklady pro vedoucího zaměstnance (např. s mistrem). V právních předpisech přitom není stanovena podmínka, že by tuto smlouvu mohl mít jen vedoucí zaměstnanec.
Zákoník práce v § 73 odst. 2 umožňuje, aby byla v pracovní smlouvě sjednána tzv. odvolatelnost vedoucích zaměstnanců z vedoucího místa (je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může vedoucího místa vzdát). Sjednání odvolatelnosti přichází v úvahu jen u zaměstnavatelů, kteří nejsou uvedeni v § 33 zákoníku práce. Odvolatelnost z vedoucího místa může být sjednána rovněž v manažerské smlouvě.
Manažerská smlouva je uzavírána zejména za účelem sjednání mzdy a podmínek pro poskytování dalších mzdových plnění, jako jsou odměny, podíl na zisku, odchodné apod. Mzdu s manažerem sjednává ten, kdo ho na pracovní místo ustanovil (např. jednatel).
Mzdu sjednanou v manažerské smlouvě nemůže zaměstnavatel bez předchozího písemného souhlasu zaměstnance jednostranně snižovat, ledaže by pro to byly v této smlouvě stanoveny podmínky nebo pravidla. Pro porušení pracovních povinností ovšem nelze mzdu bez souhlasu zaměstnance snižovat ani v případě, že by tak bylo ujednáno v manažerské smlouvě.
Jinak je nutné posuzovat možnost snížení mzdy pro neuspokojivé nebo nedostatečné pracovní výsledky zaměstnance (např. má nízkou produktivitu práce, nedosahuje požadovaného obchodního zisku apod.). Jedná se o případy, kdy zaměstnavatel pro výplatu mzdy nebo její části stanoví v manažerské smlouvě určité podmínky. Aby v těchto případech mohl zaměstnanci krátit mzdu, musí vypracovat mzdový předpis nebo sjednat v dohodě (manažerské smlouvě) se zaměstnancem určité konkrétní důvody nebo podmínky, při jejichž nesplnění může mzdu krátit, a stanovit pravidla, podle nichž lze upravovat výši sjednané mzdy podle výsledků práce zaměstnance.
II.11 SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
17. Rozhodnutí zaměstnavatele
o organizační změně
[§ 52 písm. c) ZP]
Rozhodnutí zaměstnavatel vydá v pracovním řádu, organizačním řádu, ve vnitřním předpise (nikoliv ve vnitřním předpise vydaným podle § 305 ZP) nebo sdělí zaměstnancům.
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Rozhodnutím ze dne snižují za účelem zvýšení efektivnosti práce v montážní dílně počet zaměstnanců ze šesti na pět. Toto rozhodnutí je současně jinou organizační změnou, v důsledku, níž se mohou zaměstnanci podle § 52. písm. c) ZP stát nadbytečnými. Zvýšení efektivnosti práce lze spatřovat v ušetřených mzdových prostředcích.
Statutární zástupce (ředitel)
18. Delimitační dohoda – přechod práv a povinností (§ 338 ZP)
Dne ............................................. uzavřely a. s. ............................................. vzájemnou dohodu o přechodu práv a povinností (delimitační dohoda) z pracovněprávních vztahů.
Rušící se část a. s. ........................................... skladové hospodářství přechází se všemi právy a nároky zaměstnanců do a. s. ............................................. práva a nároky z pracovněprávních vztahů u dále vyjmenovaných zaměstnanců.
Jde o následující zaměstnance:
..............................................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................................
U těchto zaměstnanců vstupuje nová a. s. ............................................. do všech práv a povinností u všech vyjmenovaných zaměstnanců.
19. Výpověď ze
strany zaměstnavatele
z důvodu
organizačních změn
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
narozen: ......................................................................................................................................................
bytem: ......................................................................................................................................................
rodné číslo: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnanec“)
Dne ............................................. rozhodl statutární orgán i ....................................................., že od ............................................ nastanou organizační změny na montážním úseku. Bude snížen počet zaměstnanců v montážní dílně ze šesti na pět, neboť zavedená technická opatření nebudou vyžadovat dřívější počet zaměstnanců. V důsledku této jiné organizační změny, jejíž účelem je zvýšení efektivnosti práce, jste se stal nadbytečným dávám Vám proto výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce.
Váš pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, to je dnem ………Do té doby jste povinen vykonávat dosavadní práci.
Zaměstnavatel Vám proplatí odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku v posledním výplatním termínu.
zaměstnavatel
Poznámka
K výpovědi z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce – ruší-li se nebo přemísťuje-li se zaměstnavatel, jiné organizační změny, snižování počtu zaměstnanců, nadbytečnost zaměstnance apod.
Jde o důvody, spočívající v zásadních okolnostech týkajících se zaměstnavatele (např. zaměstnavatel ruší živnost, mění své sídlo, jeho část – dílna nebo provoz přechází k jinému zaměstnavateli, jehož předmět činnosti neumožňuje zaměstnance dále zaměstnávat podle pracovní smlouvy apod.),
Zákoník práce důvody pro výpověď pro organizační změny uvádí v § 52. V současné době jsou v praxi nejčastější výpovědi z důvodu organizačních změn.
Výpověď z důvodu organizačních změn může dát zaměstnavatel:
• ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část [písm. a)],
• přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část [písm. b)],
• stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele
nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách [písm. c)].
Ze soudní judikatury:
• I když skutečnost, že zaměstnavatel přijal na místo zaměstnance, kterému dal výpověď, jiného zaměstnance, je důkazem o neopodstatněnosti tohoto důvodu, není použití tohoto důvodu vázáno na absolutní snížení počtu zaměstnanců; zaměstnavateli záleží nejen na počtu, ale i na složení z hlediska profesí a kvalifikace (Nejvyšší soud 22. 2. 1968).
• O výběru zaměstnance, který je nadbytečný, rozhoduje zaměstnavatel sám, soud jeho rozhodnutí nepřezkoumává (Rozsudek Krajského soudu v Brně- R 90/67).
• Příčinná souvislost mezi nadbytečností a rozhodnutím o organizační změně: Rozhodne –li zaměstnavatel o tom, že činnost vykonávanou zaměstnancem bude zajišťovat jinak, než v pracovněprávním vztahu (např. sleduje –li získání finanční úspory – převod této činnosti jinému subjektu) je dán výpovědní důvod pro nadbytečnost zaměstnance; to neplatí v případě, že jde o úkoly, které patří do předmětu činnosti zaměstnavatele. Pokud by zaměstnavatel vyčlenil z důvodů finančních úspor určitou část ze svého předmětu činnosti a v důsledku toho by dal výpověď pro nadbytečnost, neměla by být tato výpověď platná (Nejvyšší soud 20.11. 2003).
• Výpověď je neplatná, jestliže rozhodnutí zaměstnavatele nebylo přijato k dosažení změny úkolů, technického vybavení, ke snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo se netýkalo jiných organizačních změn (Nejvyšší soud 27. 4. 2004).
20. Výpověď z pracovního poměru
zaměstnavatele pro zdravotní
nezpůsobilost
zaměstnance [§ 52
písm. d) a e) ZP]
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Paní ......................................................................................................................................................
Věc: Výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce
I.
Pracujete u naší s. r. o. jako ............................................. na základě pracovní smlouvy ze dne ..........................
Na základě lékařského posudku ze dne .................... jste dlouhodobě zdravotně nezpůsobilý k výkonu dosavadní práce. Z toho důvodu Vám podle § 52 písm. e) zákoníku práce dáváme výpověď z pracovního poměru ............................
II.
Váš pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby v trvání dvou měsíců, a to je dnem ...................................
V .............................................
Poznámka
Jde o zdravotní důvody na straně zaměstnance. K tomu, aby bylo možno dát zaměstnanci z uvedených důvodů výpověď, je potřebný lékařský posudek anebo rozhodnutí příslušného správního úřadu.
Dlouhodobá pracovní neschopnost nemusí ještě znamenat dlouhodobou nezpůsobilost k práci a naopak: krátkodobá pracovní neschopnost může již znamenat dlouhodobou nezpůsobilost k práci.
§ Z judikatury
Předpokladem platné výpovědi z pracovního poměru ze zdravotních důvodů je jen takový lékařský posudek, který nepřipouští jiný odborný závěr než ten, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl způsobilost vykonávat dosavadní práci. Nestačí tedy pouhé doporučení lékaře ke změně druhu vykonávané práce odůvodněné nevhodností dosavadní práce z hlediska zdravotního stavu zaměstnance, stejně jako nemůže být podkladem pro výpověď z pracovního poměru posudek, z něhož jednoznačně nevyplývá, že pracovní nezpůsobilost zaměstnance je dlouhodobé povahy (není jen dočasná). (Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 1996 – PR 6/1996).
Rovněž zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 a) ZP, jestliže podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce. Potom má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá výpovědní době.
21. Výpověď z pracovního poměru
zaměstnavatele
pro porušení
povinnosti vyplývající z právních předpisů
vztahujících se
k zaměstnancem vykonávané práci
[§ 52 písm. g)]
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
narozen: ......................................................................................................................................................
bytem: ......................................................................................................................................................
rodné číslo: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnanec“)
Věc: Rozvázání pracovního poměru výpovědí
I.
Pracujete u zaměstnavatele ............................................................... na základě pracovní smlouvy ze dne ........................jako údržbář.
Dne Vás přistihl nadřízený zaměstnanec při pokusu odcizit 3 kusy dodaných vodoměrů v celkové hodnotě 18 tisíc korun. (Na tomto místě je vždy možno objektivně vylíčit skutkový stav a důvod pro výpověď.)
Tímto jednáním jste se dopustil závažného porušení pracovních povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k Vámi vykonávané práci. Tyto pracovní povinnosti jsou uvedené v pracovním řádu zaměstnavatele a v § 301 písm. d) zákoníku práce. Podle těchto ustanovení jste povinen řádně hospodařit s prostředky svěřenými Vám zaměstnavatelem.
II.
Dáváme Vám proto výpověď podle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce pro závažné porušení pracovních povinností z výše uvedených důvodů.
III.
S příslušným odborovým orgánem jsme výpověď projednali dne ….
IV.
Výpovědní doba činí dva měsíce. Pracovní poměr tedy skončí dnem ….
V.
Potvrzení o zaměstnání Vám bude vydáno ihned po skončení pracovního poměru. Tímto dnem budou rovněž vypořádány veškeré vzájemné nároky, včetně mzdových a zbývající poměrné části dovolené za rok, kterou jste dosud nevyčerpal. Rovněž jste povinen v tento den odevzdat všechny přidělené ochranné pracovní prostředky a pracovní nástroje.
V ............................................. zaměstnavatel
Poznámka
ZP zavedl namísto pojmu „pracovní kázeň“ pojem „porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“. Rozlišuje však důvod výpovědi, pro který by s ním mohl zaměstnavatel zrušit pracovní poměr okamžitě, dále je to závažné porušení povinností a méně závažné porušování povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.
Porušení právní povinnosti musí být zaviněné. Je to tehdy, jestliže zaměstnanec nesplnil své povinnosti (opomenul je splnit), s nimiž byl seznámen nebo jejichž znalost se předpokládá a jedná se o povinnosti z daného pracovního poměru.
Při zkoumání intenzity porušení povinnosti může soud přihlédnout k osobě zaměstnance, k práci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení povinnosti, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu apod.
Co je porušení povinností
Půjde nejen o zaviněné porušení povinností při výkonu práce, která patří k úkolům zaměstnance (práce, kterou se zavázal vykonávat podle pracovní smlouvy nebo která mu byla uložena), ale i zaviněné porušení povinností při výkonu jiné činnosti pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy. Zejména se jedná o zaviněné porušení povinností, které spočívá v tom, že koná pro zaměstnavatele jinou práci v rozporu s právními předpisy, pracovním řádem a jinými vnitřními předpisy zaměstnavatele nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance (např. vykonává konkurenční výdělečnou činnost shodující se s předmětem činnosti svého zaměstnavatele bez souhlasu svého zaměstnavatele).
Při zkoumání intenzity porušení povinnosti může soud přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení povinnosti, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu apod.
Podmínky pro podání výpovědi z pracovního poměru zaměstnavatelem z důvodu porušení právní povinnosti uvádí ZP v ustanovení § 52 písm. g).
Toto ustanovení zahrnuje celkem tři situace, a to:
• případy, kdy lze okamžitě zrušit pracovní poměr, tj. jestliže byl zaměstnanec odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo na dobu 6 měsíců, jednalo-li se o trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem práce nebo porušil-li zaměstnanec právní povinnost zvlášť hrubým způsobem,
• závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem (např. svévolné opuštění pracoviště, požívání alkoholu na pracovišti, několikadenní nepřítomnost na pracovišti, neomluvená absence, fyzické napadení zástupce zaměstnavatele nebo spoluzaměstnance apod.),
• soustavné méně závažné porušování povinností. Tento důvod však lze použít pouze tehdy, jestliže v posledních 6 měsících byl v souvislosti s porušením povinnosti zaměstnanec upozorněn na možnost výpovědi. Upozornění by mělo být vyhotoveno písemně pro případ budoucího dokazování v možném soudním sporu. O soustavné porušování povinnosti se podle praxe soudů jedná tehdy, jestliže k tomu dojde alespoň třikrát, přičemž mezi jednotlivými případy je přiměřená časová souvislost a je rovněž zřejmé, že zaměstnanec nehodlá ani do budoucna pracovní povinnosti plnit. Jedná se např. o soustavné pozdní příchody na pracoviště.
Při hodnocení stupně intenzity porušení právních povinností není soud vázán tím, jak zaměstnavatel ve svém pracovním řádu (nebo jiném interním předpise) hodnotí určité jednání zaměstnance.
Co je porušení povinností
Půjde nejen o zaviněné porušení povinností při výkonu práce, která patří k úkolům zaměstnance (práce, které se zavázal vykonávat podle pracovní smlouvy nebo která mu byla uložena), ale i zaviněné porušení povinností při výkonu jiné činnosti pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy. Zejména se jedná o zaviněné porušení povinností, které spočívá v tom, že koná pro zaměstnavatele jinou práci v rozporu s právními předpisy, pracovním řádem a jinými vnitřními předpisy zaměstnavatele nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance (např. vykonává konkurenční výdělečnou činnost shodující se s předmětem činnosti svého zaměstnavatele).
22. Výpověď z pracovního poměru
zaměstnavatele pro nesplňování
předpokladů pro
výkon práce zaměstnance [§
52 písm. f) ZP]
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Paní ......................................................................................................................................................
Věc: Výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. f) zákoníku práce
I.
Pracujete u naší s. r. o. jako ............................................. na základě pracovní smlouvy ze dne.
Několikráte Vás nadřízený upozorňoval na neuspokojivé pracovní výsledky, které se projevovaly ..................................... Poslední upozornění na nedostatky v práci Vám bylo zaměstnavatelem doručeno dne ..................................................... Současně Vám byly tyto neuspokojivé pracovní výsledky v uvedený den i vytknuty a stanovena lhůta (uvést stanovenou lhůtu) k jejich odstranění.
II.
Vzhledem k tomu, že jste ani ve stanovené lhůtě nedostatky v práci v podobě neuspokojivých pracovních výsledků neodstranila, dáváme Vám výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. f) zákoníku práce pro nesplňování požadavků kladených na práci projevující se v neuspokojivých pracovních výsledcích.
Váš pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby v trvání dvou měsíců, a to je dnem .............
V ............................................. zaměstnavatel
Poznámka
Předpoklady, o nichž se hovoří u tohoto výpovědního důvodu, jsou stanoveny právními předpisy. Jde např. o vysokoškolské vzdělání, jazykovou průpravu. Jestliže zaměstnanec tyto předpoklady ztratil nebo je vůbec nesplňoval (např. nesložil potřebnou zkoušku), může zaměstnavatel použít tento výpovědní důvod.
Pod pojmem „požadavky” v tomto ustanovení jsou míněny požadavky kladené na konkrétní práci. Tyto požadavky nejsou stanoveny právními předpisy, obvykle je určuje zaměstnavatel. Jsou to např. organizační zdatnost u sekretářky ředitele, nebo dobré vyjadřovací schopnosti u lektora, jazyková zkouška apod.
Jestliže bez zavinění zaměstnavatele zaměstnanec tyto požadavky neplní a toto neplnění má za následek neuspokojivé pracovní výsledky, lze neplnění požadavků použít jako důvod výpovědi. Je však nezbytně třeba, aby zaměstnavatel na neuspokojivé pracovní výsledky písemně (a konkrétně) zaměstnance upozornil a současně mu písemně poskytl přiměřenou lhůtu k odstranění těchto nedostatků. Až tehdy, jestliže zaměstnanec v určené lhůtě nedostatky neodstraní, lze mu dát z tohoto důvodu výpověď, a to v průběhu 12 měsíců od zmíněného upozornění.
Jestliže např. zaměstnavatel dává výpověď z tohoto důvodu k 1. 12. 2020 musí prokázat že v době od 1. 12. 2019 do 30. 11. 2020 písemně zaměstnance na neuspokojivé pracovní výsledky upozornil a že zaměstnanec je ve stanovené lhůtě neodstranil. Nestanovení přesné lhůty v písemném upozornění má za následek neplatnost výpovědi. Písemná forma upozornění je hmotněprávní podmínkou platnosti výpovědi.
Požadavky mimo práci mohou přicházet v úvahu jen u některých kategorií zaměstnanců, pokud jsou uvedeny ve zvláštním zákoně. Je to např. v zákoně č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Tento zákon v § 16 odst. 1 písm. g) uvádí, že úředník se musí zdržet jednání, jež by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost územního samosprávného celku. V odst. 2 tohoto ustanovení se stanoví, že nesmí jednat v rozporu s oprávněnými zájmy samosprávného celku.
Požadavky musí být z hlediska výkonu práce oprávněné a povahou pracovních činností (objektivně vzato) ospravedlnitelné. Právní význam mají současně jen tehdy, jestliže zaměstnavatel je nezavinil. Za podmínky, že to je oprávněné a povahou pracovních činností ospravedlnitelné, smí zaměstnavatel (územní samosprávný celek,– např. obecní nebo městský úřad)– podle povahy vykonávané práce po zaměstnanci např. požadovat, aby se zdržel určitých činností a jednání v době odpočinku, aby měl vhodné společenské vystupování, aby při výkonu práce používal předepsaný oděv, aby měl příjemný vzhled, aby byl schopen udržet si potřebnou autoritu, aby měl organizační schopnosti atd. Mezi povinnosti úředníků např. patří povinnost hájit veřejný zájem, což je souhrn práv a oprávněných zájmů České republiky, samosprávného celku a fyzických a právnických osob.
23. Výpověď z pracovního poměru
zaměstnavatele pro zvlášť
hrubé porušení
povinností zaměstnancem [§
52 písm. h) ZP]
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Pán ......................................................................................................................................................
Věc: Výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. h) zákoníku práce
I.
Pracujete u naší s. r. o. jako ............................................. na základě pracovní smlouvy ze dne .........................
Dne ..................... Vám byla vystavena dočasná pracovní neschopnost. V době této pracovní neschopnosti bylo kontrolou na místě zjištěno, že jste v restauraci ....................................... požíval alkoholické nápoje. Rovněž jste se nezdržoval v místě bydliště, ačkoliv nemáte lékařem povolené vycházky. Tímto jednáním jste hrubě porušil povinností v době 14 dnů pracovní neschopnosti a tím ustanovení § 301a) zákoníku práce.
II.
Z toho důvodu Vám podle § 52 písm. h) zákoníku práce dáváme výpověď z pracovního poměru. Váš pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby v trvání dvou měsíců, a to je dnem .............
V .............................................
zaměstnavatel
Poznámka:
Zaměstnavatel může podle § 52 písm. h) ZP dát výpověď z pracovního poměru při zvlášť hrubém porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (zaměstnance). Přihlíží přitom k § 301a ZP. V tomto ustanovení se uvádí, že zaměstnanci jsou povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v této době v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění.
24. Výpověď z pracovního poměru daná zaměstnancem
(§ 50 odst. 3 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................
se sídlem: ...................................................................... ......................................................................
Věc: Výpověď z pracovního poměru
Podle § 50 zákoníku práce dávám výpověď z pracovního poměru, který jsem s Vámi uzavřel pracovní smlouvou ze dne ......................................
Můj pracovní poměr
skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby
.........................................., to je dnem
...............................................
(Možno uvésti i důvod skončení pracovního poměru, ale výpověď může být dána i bez uvedení důvodu.)
Podpis
Poznámka
Výpovědní doba počíná běžet od prvního dne měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla výpověď doručena (např. výpovědní doba výpovědi, doručené 28. 7., začíná plynout dne 1. 8., výpovědní doba výpovědi, doručené 1. 9., začíná plynout dnem 1. 10.).
Výpovědní doba je stejná pro výpověď danou zaměstnancem i zaměstnavatelem a činí nejméně dva měsíce (§ 51 ZP). Délku výpovědní doby ponechává ZP smluvní volnosti účastníků. Může být dohodnuta výpovědní doba delší než 2 měsíce, nikoliv kratší. U zaměstnavatele mohou tedy existovat různé délky výpovědní doby, při jejich sjednávání (např. v kolektivní smlouvě) nebo stanovení (např. ve vnitřním předpise) musí být zachována rovnost mezi účastníky. Výpovědní doba může být diferencována např. s ohledem na věk zaměstnance, dobu trvání pracovního poměru, povahu práce, odbornost apod. Její délka nemůže však být různá u zaměstnavatele a jiná u zaměstnance. Není možné sjednat nebo stanovit, že zaměstnanec – odborník, který je přijímán do pracovního poměru, bude mít sjednánu nebo stanovenu výpovědní dobu např. pětiměsíční a zaměstnavatel jen dvouměsíční. V praxi někdy zaměstnavatelé odůvodňují tento postup obtížností při shánění náhrady za zaměstnance – odborníka, který dal výpověď. Dvouměsíční doba je pro ně nedostatečná.
25. Okamžité zrušení pracovního
poměru
zaměstnancem
(§ 56 ZP)
Vzor a) – ze zdravotních důvodů
Zaměstnavatel: ...................................................................... ......................................................................
Věc:
Okamžité zrušení pracovního poměru
ze zdravotních důvodů
Pracuji u s. r. o. na základě pracovní smlouvy .......................................
Dne ............................................. jsem Vám předal lékařský posudek ze dne ............................................., podle něhož nemohu bez vážného ohrožení mého zdraví vykonávat sjednanou práci.
Poněvadž jste do dnešního dne na mou žádost nereagovali a do patnácti dnů od předložení posudku jste mne nepřevedli na jinou vhodnou práci, zrušuji okamžitě pracovní poměr podle ustanovení § 56 zákoníku práce.
V ............................ dne ......................... zaměstnanec
Vzor
b) – z důvodu neposkytnutí
mzdy zaměstnavatelem
Zaměstnavatel: ...................................................................... ......................................................................
Věc:
Okamžité zrušení pracovního poměru
pro neposkytnutí mzdy
Pracuji u . ............................................. na základě pracovní smlouvy jako dělník – manipulant.
Dne ............................................. byl výplatní termín (splatnost mzdy) a nebyla mi zaměstnavatelem poskytnuta měsíční mzda. Tuto mzdu mi zaměstnavatel nevyplatil ani v dodatečném termínu, do konce následujícího kalendářního měsíce po výplatním termínu, to je do .............................................
Využívám svého práva podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a zrušuji okamžitě pracovní poměr podle ustanovení § 56 zákoníku práce.
V ............................ dne ......................... zaměstnanec
26. Okamžité zrušení pracovního poměru
zaměstnavatelem
(§ 55 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
a Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
Věc: Okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 zákoníku práce
I.
V důsledku porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem, ruším s Vámi pracovní poměr okamžitě podle § 55 odst. 1. písm. b) zákoníku práce.
II.
Porušení pracovních povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k Vámi vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem jste se dopustil tím, že jste se dne ........................................ nevybíravým způsobem zachoval k vedoucímu ............................................., který Vám přiděloval k plnění pracovní úkol a Vy jste ho uvedeným způsobem odmítl převzít a plnit. Přitom jste vedoucího fyzicky napadl. Tímto jednáním jste zvlášť hrubým způsobem porušil povinnosti, které jsou Vám stanoveny v § 301 zákoníku práce.
III.
S příslušným odborovým orgánem jsme okamžité zrušení pracovního poměru projednali dne ..................................
IV.
Pracovní poměr končí doručením tohoto okamžitého zrušení, to je dnem ....................................
Tímto dnem budou rovněž vypořádány veškeré vzájemné nároky, včetně mzdových. Rovněž jste povinen v tento den odevzdat všechny přidělené ochranné pracovní prostředky a pracovní nástroje.
V ........... dne ...........
zaměstnavatel
Poznámka
Tento způsob skončení pracovního poměru označuje zákoník práce jako výjimečný (§ 55 ZP).
Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr tehdy, jestliže jeho zaměstnanec byl pravomocně (tj. rozsudek je konečný) odsouzen pro úmyslný trestný čin a byl mu vyměřen nepodmíněný trest odnětí svobody delší než jeden rok. Tento trestný čin nemusí být v souvislosti s výkonem práce.
Jestliže zaměstnanec byl takto odsouzen pro úmyslný trestný čin, spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, pak k okamžitému zrušení postačuje, byl-li uložen nepodmíněný trest odnětí svobody minimálně 6 měsíců.
Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr také tehdy, jestliže zaměstnanec porušil zvlášť hrubým způsobem právní povinnosti.
Za určitých okolností může být důvodem pro okamžité zrušení i porušení obchodního tajemství zaměstnancem. Míru intenzity v tomto případě nesnižuje okolnost, že informace, které bylo možno zjistit z příslušných podkladů, jsou obecného charakteru a nejsou vázány na konkrétní osoby.
Naproti tomu nelze považovat za porušení právních povinností to, že zaměstnankyně (případně zaměstnanec), která pečuje o dítě mladší než tři roky, nenastoupila po skončení rodičovské dovolené do práce z toho důvodu, že neměla možnost zajistit péči o toto dítě ani v jeslích ani pomocí jiné osoby a zaměstnavatele o tom vyrozuměla.
Jakmile se zaměstnavatel dozvěděl o zvlášť hrubém porušení právních povinností, měl by reagovat co nejrychleji. Pracovní poměr může zrušit pouze ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy se o tomto porušení dozvěděl. Nejpozději může z uvedeného důvodu okamžitě zrušit pracovní poměr do roka ode dne, kdy důvod vznikl. Spočívá-li důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru v dlouhodobém neomluveném zameškávání práce zaměstnance, neskončí jednoměsíční lhůta k tomuto způsobu rozvázání pracovního poměru dříve než po uplynutí jednoho měsíce ode dne následujícího po posledním zameškání práce.
Rovněž zaměstnanci umožňuje zákoník práce okamžitě zrušit pracovní poměr jen v určitých případech. Jde o situaci, kdy zaměstnanec předložil lékařský posudek, že nemůže bez vážného ohrožení zdraví konat dosavadní práci a zaměstnavatel jej do 15 dnů od přeložení tohoto posudku nepřevedl na jinou vhodnou práci. Lékařský posudek v tomto případě musí být formulován jako zákaz konkrétní práce, pouhé lékařské doporučení pro okamžité zrušení pracovního poměru nepostačuje.
Rovněž v případě, že zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo náhradu mzdy, a to do 15 ti dnů ode dne, kdy je mzda splatná, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr.
Stejně jako zaměstnavatel, i zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr jen do 1 měsíce ode dne, kdy mu důvod ke zrušení byl znám, nejdéle do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. Zaměstnanec má však nárok na to, aby jestliže okamžitě zrušil pracovní poměr, obdržel od zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu. Zaměstnavatel je povinen mu tuto náhradu poskytnout.
27. Žádost
o rozvázání pracovního poměru dohodou
(§ 49 ZP)
..............................................................................................................................................................................................
(Název a sídlo zaměstnavatele)
Věc: Žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou
Od ........................... pracuji u Vás v pracovním poměru jako (uvést druh vykonávané práce nebo funkci), a to v (uvést místo výkonu práce).
Obracím se na vás se žádostí o rozvázání pracovního poměru dohodou ke dni ............................................. (uvést přesně datum, ke kterému dni má pracovní poměr skončit).
Svoji žádost odůvodňuji tímto: (uvést důvod rozvázání pracovního poměru, např.: vzhledem k tomu, že jsem se dne ...........oženil a moje manželka bydlí v ............................................., chci se za manželkou odstěhovat, nebo např. z důvodu lepšího využití odborné kvalifikace, lepšího pracovního uplatnění, možnosti nedojíždět do zaměstnání, výhodnějších platových podmínek, ze zdravotního důvodů apod.).
V .................................. dne .............................
(Jméno a příjmení zaměstnance, podpis)
28. Odmítnutí žádosti zaměstnance
o rozvázání
pracovního poměru dohodou (§
49 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ, DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
Zaměstnanec: .................................................................................... (Jméno, příjmení a bydliště zaměstnance)
Věc: Odmítnutí žádosti o rozvázání pracovního poměru
Dopisem ze dne ............................................. jste nás požádal o rozvázání pracovního poměru dohodou ke dni .............., a to z toho důvodu, že (uvést důvod, který zaměstnanec v žádosti uvedl, např.: nevhodná pracovní doba). I když chápeme Váš důvod, který jste ve své žádosti uvedl, nemůžeme z vážných provozních důvodů souhlasit s datem skončení pracovního poměru. Důvodem k odmítnutí Vaší žádosti je, že (uvést důvod, který zaměstnavatel má – např. v současné době zabezpečuje odeslání důležité zakázky, ukončení termínovaného úkolu apod.). Po určité době lze znovu uvážit možnost případného skončení pracovního poměru.
V ................................. dne .................................
(Razítko zaměstnavatele a podpis)
29. Skončení pracovního poměru dohodou (§ 49 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ, DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
narozen: ......................................................................................................................................................
bytem: ......................................................................................................................................................
rodné číslo: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnanec“)
uzavírají dle ZP tuto
dohodu o rozvázání pracovního poměru:
1. Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli o skončení pracovního poměru založeného smlouvou ze dne ...................... a to dohodou ke dni .............................................
2. Ke dni skončení pracovního poměru obě strany vypořádají všechny oboustranné závazky a urovnají všechny vztahy, které vyplývají z pracovního poměru.
3. Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a jedno zaměstnanec. Obě smluvní strany s obsahem této dohody souhlasí.
4. Zaměstnanci nenáleží odstupné.
5. O rozvázání pracovního poměru požádala zaměstnankyně z důvodu péče o děti.
Dne ................................. Zaměstnavatel Zaměstnanec
Poznámka
K ukončení pracovního poměru dohodou je třeba, aby oba jeho účastníci, tzn. zaměstnanec i zaměstnavatel, se písemnou formou shodli na tom, že jejich pracovněprávní vztah bude ukončen (navrhnout ukončení může jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel) a k jakému datu se tak stane. Je třeba, aby uzavřeli dohodu o skončení pracovního poměru. Dohoda má mít písemnou formu. I ústní dohoda může být platná, pokud žádný z účastníků pracovněprávního vztahu nenamítne u soudu její neplatnost.
Dohodu o skončení pracovního poměru lze uzavřít kdykoliv během pracovního poměru, tj. i v případě, že je zaměstnanec nemocen, nebo žena trvale pečuje o dítě mladší než tři roky, nebo zaměstnanec je zdravotně postižený. Zákoník práce zde vychází z toho, že dohoda je projevem svobodné vůle obou účastníků, kteří jsou si plně vědomi všech právních důsledků. Není třeba, aby byla zaměstnancům poskytována zvláštní ochrana jako v případech, kdy pracovní poměr skončí z vůle jen jednoho z účastníků – zaměstnavatele proti vůli zaměstnance.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru je projevem souhlasné vůle zaměstnance a zaměstnavatele o všech podstatných náležitostech této dohody. Právě proto, že při dohodě musí s rozvázáním pracovního poměru souhlasit oba, jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec, je třeba předpokládat, že takto dohodnuté skončení pracovního poměru odpovídá zájmům obou účastníků pracovního poměru. Podstatnou náležitostí dohody je určení dne, kdy pracovní poměr končí. Nejčastější jsou případy, kdy je doba skončení pracovního poměru určena kalendářním dnem. To je také nejjednodušší a nejpřesnější stanovení rozhodného dne. Použije-li se však jiného způsobu určení (např. je-li tento den vázán určitou událostí či rozvazovací podmínkou) musí se tak stát způsobem nevzbuzující pochybnosti. V dohodě zaměstnavatel nemusí uvádět důvody pro její skončení, stejnopis musí být doručen zaměstnanci. Zaměstnavatel nemusí vyhovět žádosti zaměstnance, aby v dohodě byly uvedeny důvody skončení pracovního poměru.
Pro personální praxi
Má-li zaměstnavatel i zaměstnanec úmysl skončit pracovní poměr dohodou, měli by brát v úvahu významná soudní rozhodnutí, která jsou určitým „návodem“ pro správný postup.
Doba, v níž má skončit pracovní poměr dohodou, nemusí být sjednaná jen kalendářním dnem. Může být dohodnutá např. dobou skončení prací, skončením pracovní neschopnosti zaměstnance apod. Doba skončení musí však být určena tak, aby nevznikla pochybnost o sjednaném dni, v němž má pracovní poměr skončit. [Rozsudek Nejvyššího soudu SR ze dne 27. 2. 1973, sp. zn. 3 Cz 25/72 (R 5/1974)].
Těhotenství zaměstnankyně v době uzavření dohody o skončení pracovního poměru není důvodem neplatnosti této dohody, a to ani v případě osamělé zaměstnankyně, která o svém těhotenství nevěděla [Rozsudek bývalého Nejvyššího soudu SSR ze dne 30. 10. 1984, sp. zn. 7 Cz 28/1984-(R 4/1986)].
Navrhne-li pracovník zaměstnavateli skončení pracovního poměru dohodou s výslovně požadovaným uvedením že tento pracovní poměr končí v důsledku organizačních změn, potom dojde ke skončení pracovního poměru přijetím tohoto návrhu. To i tehdy, když v písemném přijetí návrhu nebyl tento údaj výslovně uveden. [Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 5. 1991, sp. zn. 11 Co 225/1991)].
I kdyby v dohodě vylíčené důvody neodpovídaly tomu, proč účastníci tuto dohodu uzavřeli, nezakládá to neplatnost dohody. Je však třeba vycházet pouze z důvodů, které byly skutečnou příčinou skončení pracovního poměru, a nelze přihlížet k tomu, co o důvodech rozvázání pracovního poměru bylo uvedeno v dohodě (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1779/2010).
Dochází-li k dohodě o rozvázání pracovního poměru mezi účastníky z důvodů organizačních změn na straně zaměstnavatele, nečiní ta skutečnost, že důvod skončení pracovního poměru není uveden přímo v písemné dohodě, tuto dohodu neplatnou. Není ani vyloučen nárok zaměstnance na odstupné. V takovém případě je ovšem na zaměstnanci, aby prokázal, že organizační změny u zaměstnavatele byly skutečně důvodem rozvázání pracovního poměru dohodou, a že tedy mezi těmito organizačními změnami a rozvázáním pracovního poměru dohodou existuje příčinná souvislost (Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 4. 1995 (PR 9/1995).
V personální praxi se často objevují problémy s formulací žádosti o skončení pracovního poměru dohodou ze strany zaměstnanců. V žádosti např. zaměstnanec uvede „dávám výpověď dohodou,“ apod. Z takto nejasně formulovaného projevu vůle zaměstnavatel nemůže zjistit, jaký způsob skončení pracovního poměru zaměstnanec zamýšlí. Proto je vždy vhodné, aby zaměstnavatel (zpravidla zaměstnanec personálního úseku nebo statutární zástupce) kontaktoval zaměstnance a v ústním jednání si vysvětlili, zda se jedná o žádost ke sjednání dohody o skončení pracovního poměru nebo o podání výpovědi.
Několik praktických poznámek pro usnadnění činnosti personalistů:
• Žádost o dohodu může zaměstnanec podat i ústně.
• V dohodě se uvádějí důvody skončení pracovního poměru, jestliže se na tom shodne zaměstnavatel se zaměstnancem anebo jestliže jejich uvedení požaduje zaměstnanec. Jde o zychycení pohnutek a motivace, které vedly k dohodě. Konkretizace důvodů může mít pozdější význam při dokazování v případném soudním sporu, jako např. při poskytování odstupného. Nárok na odstupné vzniká i tehdy, jestliže důvody skončení pracovního poměru nejsou v dohodě uvedeny, ale přitom zakládají právo na jeho poskytnutí.
• Jedno vyhotovení dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci, pokud je dohoda na jedné listině. Je –li na dvou písemnostech, mohou, ale nemusí být zaměstnavatelem vydány obě listiny.
Z judikatury
• Shoda projevu vůle:
Účastník jako subjekt právního vztahu potvrzuje vlastnoručním podpisem, který je umístěn na konci textu listiny, že se ztotožňuje s písemným projevem vůle obsaženým v jejím textu. Pokud však zaměstnanec nad svůj podpis nadepíše slova „Přebral výpověď”, projeví tím vůli převzít výpověď z pracovního poměru. Okolnost, že listina obsahuje slova „uzavírají tuto dohodu o rozvázání pracovního poměru” nebo „z důvodu po vzájemné dohodě”, nevypovídá nic o tom, že by zaměstnanec v tomto směru vůli projevil. Dokazování umožňuje závěr, že zaměstnanec projevil vůli převzít výpověď z pracovního poměru (která však ze strany zaměstnavatele nebyla učiněna). Pokud neexistuje shoda vůle ve vztahu k rozvázání pracovního poměru, nemůže k takovému způsobu rozvázání pracovního poměru dojít (z rozhodnutí NS ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo1306/2010).
• Námitka psychického nátlaku:
Zaměstnanec zdůvodňoval svoji žalobu, kterou se domáhal určení neplatnosti dohody o rozvázání pracovního poměru, námitkou psychického nátlaku. Zaměstnanec byl zaměstnavatelem donucen podepsat dohodu pod pohrůžkou okamžitého zrušení pracovního poměru, ke kterému by zaměstnavatel přistoupil v případě neuzavření dohody. Tato pohrůžka dovedla zaměstnance do psychické tísně a zaměstnanec z obavy, jaké jej čekají následky, dohodu podepsal. NS dovolání žalobce nevyhověl. NS je toho názoru, že sdělením takové pohnutky hrozí zaměstnavatel tím, čím je podle zákoníku práce oprávněn činit. V tomto případě nejde ani o bezprávnou vyhrůžku ani o zneužití výkonu práva. Žalobci bylo nabídnuto skončení pracovního poměru dohodou nebo jednostranné ukončení pracovního poměru okamžitým zrušením. Žalobce si vybral pro sebe výhodnější způsob „skončení pracovního poměru dohodou”. Z tohoto nelze dovozovat, že v důsledku tísně jednal ve svůj neprospěch (z rozhodnutí NS ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1332/2001).
• Žaloba o neplatnosti rozvázání pracovního poměru dohodou:
Pokud žaloba nebyla k soudu podána ve lhůtě stanovené v § 72 zák. práce (ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit), skončil pracovní poměr dohodou účastníků o rozvázání pracovního poměru. Platnost rozvázání pracovního poměru nelze později soudem posuzovat [NS ČSR Cpj 291/86 (RC 20/1987/III)].
• Určení doby skončení pracovního poměru:
Čas
skončení pracovního poměru dohodou nemusí být uveden jen kalendářním dnem. Může
být uvedený např. časem skončení odvedené práce. Je důležité, aby byl čas
uvedený tak, aby nevznikala pochybnost o dni, kterým má pracovní poměr
skončit
[NS SSR 3 Cz 25/72 (Rc 5/1974)].
• Skončení pracovního poměru dohodou během těhotenství:
Těhotenství
zaměstnankyně v čase uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru
nemá vliv na neplatnost této dohody.
(NS SSR 7 Cz 28/84 (Rc 4/1986)).
• Možnost sjednání si skončení pracovního poměru zpětně:
Sjednaný den skončení pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 49 odst. 1 zák. práce může být den podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru nebo některý z následujících dnů po účinnosti dohody, ne však den, který předchází podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru [NS 21 Cdo 2039/2012 (SJ 34/2014)].
• Projev vůle:
Okolnost, že listina obsahuje slova „uzavírají tuto dohodu o rozvázání pracovního poměru” nebo „z důvodu po vzájemné dohodě”, nevypovídá nic o tom, že by zaměstnanec v tomto směru vůli projevil. Dokazování umožňuje závěr, že zaměstnanec projevil vůli převzít výpověď z pracovního poměru (která však ze strany zaměstnavatele nebyla učiněna). Pokud neexistuje shoda vůle ve vztahu k rozvázání pracovního poměru, nemůže k takovému způsobu rozvázání pracovního poměru dojít (z rozhodnutí NS ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo1306/2010).
30. Skončení pracovního poměru
uzavřeného na dobu určitou
(§ 65 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnavatel“)
..............................................................................................................................................................................................
(Jméno, příjmení a bydliště zaměstnance)
Věc: Upozornění na skončení pracovního poměru
Vážený pane,
dne
............................................. byla mezi námi uzavřena pracovní smlouva,
podle níž byl pracovní poměr sjednán na
............................................. (dobu určitou, a to do
............................................., nebo: dobu konání těchto prací
............................................. uvést jejich druh).
Vzhledem k tomu, že dne ........................................................................... má tento pracovní poměr skončit (uplynutím sjednané doby nebo vykonáním dohodnutých prací), upozorňujeme Vás na tuto skutečnost, abyste si, popřípadě mohl včas zajistit jiné vhodné zaměstnání. Další trvání pracovního poměru na dobu určitou nebo i na dobu neurčitou u nás nepřichází v úvahu.
V ............................. dne .................
razítko zaměstnavatele zaměstnanec
Poznámka
Už ze samotného pojmu „pracovní poměr sjednaný na určitou dobu” vyplývá, že tento pracovní poměr má být zásadně krátkodobý, sjednaný především na dobu časově dohlednou.
Byl-li pracovní poměr sjednán na konkrétní určitou dobu, uplynutím této doby pracovní poměr bez dalšího právního jednání skončí (§ 65). Neexistují zde žádné ochranné doby jako u výpovědi. Jestliže však po uplynutí sjednané doby zaměstnanec v práci pokračuje a zaměstnavatel o tomto pokračování ví, platí, že pracovní poměr se změnil v pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou. Jde o pokračování pracovního poměru s vědomím zaměstnavatele.
Sjednání pracovního poměru na dobu určitou musí být konkrétní a přesné, aby nebyly pochybnosti o tom, na jakou dobu se pracovněprávní vztah uzavírá. Tato doba může být určena konkrétně do určitého dne, může být vymezena určitou skutečností či událostí (např. ukončením určitých sezonních prací) a může být sjednána také stanovením počtu dnů, po které bude zaměstnanec pracovat.
Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 2.6. – Pracovní smlouva na dobu určitou.
31. Zrušení pracovního poměru ve
zkušební době zaměstnavatelem
(§ 66 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Pan .......................................................................................................................................................................................
(jméno apříjmení zaměstnance)
Věc: Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Dne………..jsme s Vámi uzavřeli písemnou pracovní smlouvu, podle které Vám vznikl u našeho zaměstnavatele pracovní poměr dne …….V pracovní smlouvě byla písemně sjednána zkušební doba tří měsíců podle § 35 zákoníku práce.
Oznamujeme Vám, že
Váš pracovní poměr ve smyslu § 66 zákoníku práce zrušujeme ve zkušební době ke
dni ...................
Tímto dnem Váš pracovní poměr končí.
V ............................. dne .................
razítko zaměstnavatele podpis zaměstnance
oprávněného jednat za zaměstnavatele
32. Zrušení pracovního poměru ve
zkušební době zaměstnancem
(§ 66 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
(název zaměstnavatele a jeho sídlo)
Podle pracovní smlouvy ze dne ............................................. (uvede se den, kdy byla pracovní smlouva oběma stranami podepsána) byl se mnou sjednán ode dne ............................................. (uvede se den, kdy vznikl pracovní poměr) pracovní poměr se zkušební dobou jednoho měsíce.
Oznamuji Vám podle § 66 zákoníku práce, že tento pracovní poměr ruším ve zkušební době ke dni ..................................... Tímto dnem můj pracovní poměr končí.
V .................................. dne ....................... zaměstnanec
Poznámka
Institut zkušební doby by měl v celém rozsahu sloužit k vzájemnému ověření vhodnosti nově uzavřeného pracovního vztahu, pracovních schopností zaměstnance i existujících pracovních podmínek u zaměstnavatele. Do zkušební doby zaměstnavatel nesmí zahrnovat žádné překážky v práci, pro které zaměstnanec nemůže konat práci, protože v této době nedochází k výkonu práce. O dobu strávenou celodenními překážkami v práci nebo dovolenou by se proto měla zkušební doba vždy prodloužit. V zájmu právní jistoty zaměstnavatele i zaměstnance zákon stanoví, že zkušební dobu je nezbytné sjednat písemně, a to nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance a takto sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována.
Zkušební doba musí být uzavřena písemně. Jestliže si účastníci předem písemně sjednali zkušební dobu delší než tři měsíce, je právně účinná jen zkušební doba tříměsíční. V témže pracovním poměru lze ji sjednat pouze jednou.
Doba překážek v práci se do zkušební doby nezapočítává. Bude-li např. zaměstnanec dva měsíce v pracovní neschopnosti, o tuto dobu se zkušební doba prodlužuje.
Pracovní poměr může ve zkušební době zrušit jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec. Není třeba uvádět důvody a požaduje se písemná forma. Při ústním zrušení se k takovému jednání nepřihlíží.
Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.
V praxi se setkáváme se situacemi, kdy je zaměstnanci doručeno zrušení pracovního poměru ve zkušební době a tentýž den zaměstnanec vyhledá lékařské vyšetření, jehož výsledkem je dočasná pracovní neschopnost od tohoto dne. Takové zrušení je neplatné, i když zaměstnavatel ho zaměstnanci doručil před tím, než bylo zaměstnanci vyhotoveno lékařské potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti.
Pokud by však zaměstnanec vyhledal lékařské vyšetření s následným potvrzením o dočasné pracovní neschopnosti následující den nebo dny po doručení zrušovacího projevu, bylo by toto zrušení platné. A to i v případě, kdy by lékař vyhotovil potvrzení o pracovní neschopnosti zpětně (až tři dny nazpět), a tato doba by zasáhla do dne, kdy byla zaměstnanci doručena zrušovací písemnost. Podle judikatury platí, že dodatečné vyhotovení pracovní neschopnosti, která zahrnuje i dřívější období, kdy bylo zaměstnanci doručeno zrušení pracovního poměru, je pro toto zrušení bez významu. Vychází se ze zákona o nemocenském pojištění, podle něhož by měl lékař vyhotovit pracovní neschopnost v den, kdy ji zjistil.
Příklad 2
Zaměstnanci bylo doručeno zrušení pracovního poměru ve zkušební době 1. dubna v ranních hodinách.
Pokud zaměstnanec vyhledal tentýž den lékařské vyšetření a jeho výsledkem byla pracovní neschopnost, je toto zrušení neplatné. Bylo provedeno v první den pracovní neschopnosti. Pokud by však absolvoval lékařské vyšetření až následující den (např. 2. dubna) a lékař by vyhotovil pracovní neschopnost zpětně, tedy od 1. dubna, bylo by toto zrušení platné.
Na zrušení pracovního poměru se nevztahují zákazy, jako je tomu u pracovního poměru. Je-li např. s těhotnou ženou zrušen pracovní poměr ve zkušební době, je toto skončení platné. Stejně je platné i zrušení v době pracovní neschopnosti zaměstnance, kromě prvních 14 dnů pracovní neschopnosti.
II.12
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE
PŘI SKONČENÍ
PRACOVNÍHO POMĚRU
33. Poskytnutí odstupného (§ 67 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ, DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
Vzhledem k tomu, že Vám byla dána výpověď z pracovního poměru z důvodu organizačních změn § 52. písm. c) zákoníku práce, náleží Vám odstupné podle § 67 zákoníku práce. Odstupné Vám náleží ve výši trojnásobku průměrného výdělku a bude Vám vyplaceno při posledním výplatním termínu.
zaměstnavatel
Poznámka
Při skončení pracovního poměru má zaměstnanec v určitých případech nárok na odstupné.
Odstupné představuje jednorázový příspěvek uvolňovanému zaměstnanci, kterým se neřeší jeho zabezpečení v době po uvolnění, ale jde o určitou formu odškodnění za ztrátu zaměstnání bez vlastního zavinění. Není vůbec rozhodné, zda uvolňovaný zaměstnanec nastoupí po skončení pracovního poměru do nového zaměstnání, zda začne soukromě podnikat nebo zda odejde do starobního důchodu.
Na odstupné mají podle § 67 ZP nárok všichni zaměstnanci, u nichž dochází při organizačních změnách k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů.
V případě skončení pracovního poměru výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. d) (zdravotní důvody v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí), přísluší odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.
V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu je možné zvýšit odstupné o další násobky průměrného výdělku. Je rovněž možné stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci přísluší zvýšené odstupné. Touto formou může zaměstnavatel zohlednit skončení pracovního poměru z důvodu snižování počtu zaměstnanců v důsledku hospodářských problémů. Může např. zvýhodnit starší zaměstnance, jejichž uplatnění na trhu práce je obtížnější. Nesprávná praxe by byla, kdyby zvýšení odstupného odůvodnil sociálními hledisky, např. počtem vyživovaných osob, zdravotním handicapem apod.
Odstupné přísluší zaměstnanci při délce zaměstnání u zaměstnavatele následovně:
• méně než 1 rok = 1 průměrný měsíční výdělek,
• alespoň 1 rok a méně než 2 roky = 2 průměrné měsíční výdělky,
• alespoň 2 roky = 3 průměrné měsíční výdělky.
Uvedené hranice nároku na odstupné jsou stanoveny jako minimální, zaměstnavatel může samozřejmě poskytnout více.
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
Příklad 3
Zaměstnanec skončí pracovní poměr 31. ledna a k témuž zaměstnavateli nastoupí opětovně do pracovního poměru do 31. 7.
Doba předchozího pracovního poměru u tohoto zaměstnavatele se mu bude pro účely odstupného započítávat.
Zaměstnavatel může sjednávat se zaměstnanci všechna práva, včetně peněžitých nároků, které nejsou zakázány. Znamená to, že může i pro případy propouštění z důvodů hospodářských problémů sjednávat další peněžitou výhodu – odchodné. Zákoník práce tento peněžitý nárok nevylučuje, jeho výše není omezena. Podmínky pro její poskytnutí může zaměstnavatel uvést ve svém opatření – vnitřním předpisem nebo je sjednat v kolektivní smlouvě, případně v dodatku k pracovní smlouvě.
34. Pracovní posudek (§ 314 odst. 1 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ, DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
Podle ustanovení § 314 odst. 1 zákoníku práce vydává zaměstnavatel (název a sídlo) pracovní posudek na zaměstnance (jméno a příjmení): X. y. byl zaměstnán u zdejšího zaměstnavatele od .................. do ........................... Pracovní úkoly plnil řádně, neporušoval pracovní kázeň. Při práci dosahoval pracovní výsledky .............................................
(Následuje popis pracovní činnosti a uvedení údajů, které souvisejí s výkonem práce.)
zaměstnavatel
Poznámka
Při skončení pracovního poměru má zaměstnavatel k zaměstnancům další povinnosti. Např. na žádost zaměstnance by mu měl vydat posudek o pracovní činnosti.
Důvodem právní úpravy je nejen ochrana zaměstnance, ale i zaměstnavatele. Nový zaměstnavatel, který chce přijmout zaměstnance do pracovního poměru, musí mít představu o pracovních a odborných schopnostech nového uchazeče o zaměstnání.
Posudek by měl obsahovat jen takové údaje, které se týkají pracovní činnosti nebo s ní přímo souvisejí. Tak například chování zaměstnance v místě bydliště a jeho rodinný život jsou věcí jeho samého a údaje z této oblasti nemají v pracovním posudku místo, pokud by neexistovala přímá souvislost mezi takovým údajem a výkonem pracovních povinností.
Z ustanovení § 314 ZP vyplývá, že pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce. Kromě toho se zaměstnancům poskytuje další záruka: podává-li zaměstnavatel o zaměstnanci informace, je povinen to učinit jen s jeho souhlasem. Pracovní posudek vydává zaměstnavatel jen na žádost zaměstnance.
Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem pracovního posudku, může se domáhat u soudu, aby zaměstnavateli uložil přiměřeně jej upravit a požadovat náhradu škody. Pokud zaměstnanec nebyl v důsledku nepravdivého posudku o pracovní činnosti přijat do jiného zaměstnání, odpovídá mu podle § 265 zákoníku práce za škodu tím způsobenou zaměstnavatel, který takový posudek vydal. Škoda, kterou je zaměstnavatel povinen v tomto případě zaměstnanci nahradit, může spočívat v ušlém výdělku zaměstnance u jiného zaměstnavatele, který s ním v důsledku nepravdivého pracovního posudku odmítl uzavřít pracovní smlouvu.
Nejvyšší soud k pracovním posudkům
Nejvyšší soud o nepravdivých pracovních posudcích rozhodoval na návrh zaměstnanců již několikráte. V jednom z rozsudků (sp. zn. 21 Cdo 2152/2004) např. uvedl:
„Posudek o pracovní činnosti není co do šíře svého obsahu nijak limitován. Kromě práce zaměstnance, jeho kvalifikace a schopností mohou být hodnoceny jakékoliv další skutečnosti, jestliže mají vztah k výkonu práce. Pracovní posudek tedy může obsahovat i hodnocení celkového stavu zaměstnance ke spolupracovníkům a k práci, jakož i hodnocení těch jeho osobních vlastností, které mají bezprostřední vztah k výkonu jeho práce, jako je svědomitost, iniciativnost, dodržování pracovní kázně, schopnost k řízení a organizování pracovního procesu, schopnost zapojit se do týmové práce s ostatními zaměstnanci apod. Pracovní posudek se současně musí omezit na konkrétní hodnocení činnosti zaměstnance u bývalého zaměstnavatele a nemůže vyjadřovat v obecné rovině jeho subjektivní hodnotící názor (doporučení) na vhodnost budoucího působení zaměstnance v určitém okruhu pracovních činností.
Hodnocení zaměstnance není ponecháno libovůli zaměstnavatele, ten má povinnost uvést v pracovním posudku hodnotící údaje a o zaměstnanci odpovídající skutečnosti, neboť jen tak lze dosáhnout smyslu a účelu pracovního posudku, jímž je podat dalšímu zaměstnavateli pravdivé informace o zaměstnanci.“
Za nepravdivý se považuje i pracovní posudek, který je neobjektivní. Je to tehdy, převažují –li např. záporné údaje o pracovní činnosti zaměstnance nad údaji kladnými nebo naopak.
Vedle náhrady škody podle pracovněprávních předpisů může poškozený zaměstnanec uplatňovat náhradu škody podle občanského zákoníku, pokud byla nepravdivým posudkem ohrožena jeho občanská čest, lidská důstojnost, soukromí, jméno a projevy osobní povahy. V závažných případech může poškozený zaměstnanec uplatňovat právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
35. Potvrzení o zaměstnání
(§ 313 ZP)
Vzor
(Ke splnění této personální povinnosti je vydán jednotný formulář)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Potvrzení o zaměstnání
Zaměstnanci trval pracovní poměr u tohoto zaměstnavatele od – do ..................................................................................
Druh konané práce: ......................................................................................................................................................
Dosažená kvalifikace: ......................................................................................................................................................
Ze mzdy zaměstnance jsou (nejsou) prováděny srážky ze mzdy.
Dosažený průměrný výdělek: ...........................................................
(Údaje o výši průměrného výdělku a další údaje rozhodné pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti zaměstnavatel uvede v odděleném potvrzení. Jde o opatření v zájmu ochrany údajů zaměstnance.)
Poznámka
Byla-li dána zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Povinností zaměstnavatele je vydat potvrzení o zaměstnání ihned po skončení pracovního poměru (uplynutí výpovědní doby) a nečekat až na skončení případného soudního sporu.
V potvrzení podle § 313 ZP musí zaměstnavatel uvést:
• údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti nebo o dohodu o provedení práce a o době jejich trvání,
• druh konaných prací,
• dosaženou kvalifikaci,
• odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
• zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
• údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání, může se domáhat ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dověděl, u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně ho upravit. Obdobně může zaměstnanec postupovat i v případě, kdy nesouhlasí s obsahem pracovního posudku. Soud sám však nemůže zápočtový list nebo pracovní posudek doplňovat nebo upravovat. Kdyby se prokázalo, že zaměstnanci vznikla v důsledku nesplnění povinnosti ze strany zaměstnavatele škoda, mohl by na něm vymáhat i tuto škodu.
II.13 DORUČOVÁNÍ PÍSEMNOSTÍ
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 334 ZP)
(Záznam zaměstnavatele)
Dne ............................. předával vedoucí personálního oddělení (nebo jiný vedoucí zaměstnanec oprávněný činit úkony v pracovněprávních vztazích) výpověď z pracovního poměru zaměstnanci .............................................
Jednalo se o výpověď ...................................... (uvést § ZP) a důvod .............................................Zaměstnanec ............................................. odmítl tuto písemnost převzít. Tuto skutečnost potvrzuje i přítomný .................................................. (uvést svědka, který tuto skutečnost písemně potvrzuje).
Podpisy: ..........................................................................................................................................................................
Datum předání výpovědi: .............................................
Poznámka
Písemnosti se zaměstnanci doručují do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Stává se často, že zaměstnanec písemnost, např. výpověď z pracovního poměru, odmítne na pracovišti převzít. Potom zaměstnavateli stačí, když odmítnutí prokáže (např. svědecky) a písemnost se považuje za doručitelnou. Postup zaměstnance je k jeho tíži, neboť v důsledku toho nebude mít informace o důvodech výpovědi a její případnou neplatnost bude z tohoto důvodu v případném soudním řízení uplatňovat obtížněji.
Zákoník práce sice dává přednost osobnímu doručení, ale někdy to není možné. Potom může být doručováno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (nejčastěji poštou). S tím jsou ovšem spojena určitá rizika, která musí zaměstnavatel brát v úvahu. Jinak by důsledky špatného doručení nesl sám. Jde-li o písemnost zasílanou poštou, a která se citelně dotýká zaměstnance, je pochopitelné, že se doručení často vyhýbá nebo převzetí odmítne. Právo ovšem není na jeho straně. Jestliže zaměstnanec svým jednáním nebo opomenutím doručení písemnosti zmařil, považuje se zásilka za doručenou dnem, kdy se vrátila zaměstnavateli poštou jako nedoručitelná.
Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné provozovně pošty nebo u obecního úřadu. Zaměstnance o tom písemně uvědomí a vyzve ho, aby si písemnost do 10 dnů vyzvedl. Současně ho poučí o následcích odmítnutí převzetí písemnosti.
Písemnost se uloží u jednoho z uvedených míst po dobu 10 dnů a počátek této doby musí být na písemnosti vyznačen. Jestliže si zaměstnanec písemnost v této lhůtě nevyzvedne, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty. Nedoručená písemnost se pak zaměstnavateli vrátí.
Odmítne-li zaměstnanec písemnost převzít nebo neposkytne-li součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo. V případě, že zaměstnanec si písemnost vůbec nevyzdvihl na poště, považuje se zásilka za doručenou patnáctý pracovní den doby, kdy byla uložena např. na poště. Není to den, kdy písemnost byla zaměstnavateli vrácena např. poštou jako nedoručitelná.
Doručování elektronicky
ZP uvádí elektronický způsob (§ 335) doručování zaměstnavatelem zaměstnanci prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (tzv. elektronickou poštou).
K tomuto způsobu musí ovšem zaměstnavatel mít písemný souhlas zaměstnance, který zaměstnavateli k tomu účelu poskytl elektronickou adresu pro doručování. Rozhodne –li se zaměstnavatel doručovat písemnost elektronicky, musí písemnost podepsat předepsaným způsobem, jak to vyžaduje zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Zaměstnavatel může písemnost považovat za doručenou pouze tehdy, jestliže zaměstnanec potvrdí převzetí datovou zprávou podepsanou svým elektronickým podpisem. Pokud by se písemnost vrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná nebo jestliže by zaměstnanec do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnavateli její přijetí datovou zprávou, nebylo by doručení písemnosti elektronickým způsobem zaměstnavatelem provedeno.
II.14 DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR
36. Dohoda o pracovní činnosti (§ 76 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ, DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
narozen, rodné číslo: ......................................................................................................................................................
bytem: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnanec“)
uzavírají tuto dohodu o pracovní činnosti:
I.
Zaměstnanec nastupuje do práce dnem .............. a bude vykonávat práci ................................. v rozsahu tří hodin denně, a to v pracovních dnech v době od 16 do 19 hodin.
II.
Místem výkonu práce je ........................................
III.
Práce se sjednává na dobu od ............... do ...............
Zaměstnanec bude konat práce osobně a dodržovat bezpečnostní a ostatní předpisy, které se vztahují na výkon práce.
IV.
Za vykonanou práci mu bude poskytována odměna v částce 16 200 Kč měsíčně. (Při sjednávání odměny existuje smluvní volnost obou účastníků a nejsou limitováni předpisy. Odměna nesmí být však nižší, než je minimální mzda, resp. zaručený mzdový tarif.)
V.
Na základě této dohody zaměstnavatel seznámil zaměstnance s právními a jinými předpisy vztahujícími se k vykonávané práci a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
VI.
Zaměstnavatel je povinen vytvářet pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce, zejména poskytovat potřebné základní prostředky, materiál, nářadí a osobní ochranné pracovní prostředky, dále poskytovat sjednanou odměnu a dodržovat ostatní sjednané pracovní podmínky podle dohody.
VII.
Zaměstnanec je povinen zejména konat práci svědomitě, řádně podle svých sil, znalostí a schopností a dodržovat podmínky sjednané v dohodě v souladu s předpisy vztahujícími se na její výkon, zejména s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
VIII.
Jako další náležitosti se sjednává dovolená, která se řídí § 211 zákoníku práce.
IX.
Práva a povinnosti se řídí ustanoveními zákoníku práce. Tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a druhé zaměstnanec.
Dne ................................. Zaměstnavatel Zaměstnanec
37. Dohoda o provedení práce (§ 75 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ, DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
narozen, rodné číslo: ......................................................................................................................................................
bytem: ......................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnanec“)
uzavírají tuto dohodu o provedení práce
I.
Zaměstnanec se zavazuje, že za dobu od provede jednorázový úklid po vymalování učeben v ......... rozsahu 200 hodin ....... (případně jiný rozsah pracovních hodin)...............................................
II.
Práci provede osobně, vykonanou práci převezme .............................................
III.
Za řádně provedenou práci
odpovídající sjednaným podmínkám vyplatí zaměstnavatel
.............................................
zaměstnanci odměnu v částce 96,40 Kč za hodinu.
IV.
Na základě této dohody seznámil zaměstnavatel zaměstnance s právními předpisy vztahujícími se k vykonávané práci a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen vytvořit pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce, zejména poskytovat potřebné základní prostředky, materiál, nářadí a osobní ochranné pomůcky, dále poskytnout sjednanou odměnu a dodržovat ostatní sjednané podmínky.
V.
Zaměstnanec je povinen vykonat sjednanou práci svědomitě, řádně podle svých sil a schopností a dodržovat podmínky sjednané touto dohodou v souladu s předpisy vztahujícími se na jeho výkon, zejména s předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
VI.
Práva a povinnosti se řídí ustanoveními zákoníku práce.
Tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a druhé zaměstnanec.
Dne ................................. Zaměstnavatel Zaměstnanec
Poznámka
Ke vzniku dohody o pracovní činnosti je třeba jasného, jednoznačného projevu vůle zaměstnavatele a zaměstnance. Proto zákoník práce také požaduje, aby tyto dohody byly sjednávány písemně. Podle této dohody může zaměstnanec vykonávat práce jen do poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Jestliže je týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, může rozsah dohody být do 20 hodin týdně. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
Dohoda o pracovní činnosti se sjednává podle § 77 odst. 1 zákoníku práce písemně.
Příklad 4
Zaměstnanec má sjednánu dohodu o pracovní činnosti na 26 týdnů. Může pracovat nepravidelně, podle stanovené pracovní doby například tak, že jeden týden odpracuje 30 hodin, druhý týden 10 hodin, další týden nemusí pracovat vůbec apod. Za období, na které byla dohoda sjednána, musí však být v průměru za týden odpracovaná doba maximálně polovina stanovené týdenní pracovní doby, ve většině případů 20 hodin.
I když to zákoník práce výslovně neuvádí, je podle povahy sjednané činnosti zpravidla třeba v dohodě uvést místo výkonu práce, které může být určeno podobným způsobem jako v pracovní smlouvě. Toto ujednání se nemůže měnit jednostranným opatřením, nýbrž vždy vzájemnou dohodou.
Dohody o pracovní činnosti lze uzavírat buď na dobu určitou, nebo neurčitou. Při dohodách uzavíraných na dobu určitou lze dobu jejich trvání vymezit obdobným způsobem jako v pracovních smlouvách. Pokud nebyla doba trvání této dohody výslovně omezena na určitou dobu, případně pokud omezení nevyplývá přímo z povahy prací, jde o dohodu uzavřenou na dobu neurčitou. Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené dohody, lze ji zrušit vzájemnou dohodou a jednostranně vypovědět z jakéhokoliv důvodu s 15denní výpovědní dobou.
V dohodě o pracovní činnosti musí být stanovena pracovní doba. Nemusí se však uvádět rozvrh pracovní doby.
Dohoda o provedení práce se uzavírá písemně, např. tehdy, jestliže pracovní úkol není možné zajistit zaměstnanci v rámci plnění jejich povinností z pracovního poměru buď proto, že tento úkol nevyplývá z běžné činnosti zaměstnavatele, nebo proto, že to výlučně vyžaduje povaha takového úkolu.
Praktické to bude zejména v případech, kdy mezi zaměstnanci zaměstnavatele není takový, který by vzhledem ke své kvalifikaci mohl požadovaný úkol splnit a speciální charakter tohoto úkolu, který se vyskytl ojediněle a nárazově, vylučuje uzavření pracovního poměru. Může se vyskytnout i situace, že by zaměstnavatel mohl vzhledem k rozsahu prací přijmout zaměstnance do pracovního poměru k výkonu těchto prací, ale ten z různých důvodů chce uzavřít jen ojedinělý pracovní úvazek.
Zákoník práce připouští uzavření dohody o provedení práce i tehdy, vyžaduje-li to zvláštní povaha předmětu činnosti zaměstnavatele. V takových případech má zaměstnavatel třeba k disposici zaměstnance, kteří by mohli pracovní úkol splnit, ale z různých důvodů není vhodné, aby to byli právě jeho zaměstnanci.
Předmětem ujednání bude dále i dohoda o čase a místě plnění pracovního úkolu (kdy má zaměstnanec úkol splnit nebo odevzdat výsledek provedení práce) a ujednání o odměně za splnění pracovního úkolu (účastníci si mohou např. smluvit, že část odměny bude splatná po provedení určité části práce).
Pracovní úkol sjednaný v dohodě o provedení práce má mít charakter ojedinělého úkolu. Nevymezuje se druhově, ale individuálně, např. vypracování odborného posudku, přeložení textu, přednes přednášky, prodej novin, výkon kampaňové nebo sezónní práce apod. Zaměstnavatel ji může uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 300 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.
Odměna za práci podle dohod
Jde-li o dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti je výše odměny neomezená a vychází z dohody zaměstnavatele a zaměstnance.
Odměna za práce podle dohod není limitována, uplatňuje se smluvní volnost a přihlíží se k charakteru práce. Zaměstnavatel by však při jejím sjednávání měl dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích. Sjednaná odměna by měla odpovídat charakteru práce, pracoviště nebo vykonané práci a měla by být přiměřená.
V uvedených vztazích nejde o mzdu, ale odměnu. Ochrana prostřednictvím minimální mzdy je pro všechny zaměstnance a typy odměn za práci podle ZP. Vztahuje se i na odměny za práci konanou podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Pokud by odměna z dohody připadající na jednu hodinu nebyla ve výši minimální hodinové mzdy 87,30 Kč na hodinu, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek.
Příklad 5
Zaměstnanec, který bude pracovat v dohodě o provedení práce, musí dostat odměnu za 300 hodin minimálně 28 920 Kč a v dohodě o pracovní činnosti 1 928 Kč za 20 hodin za týden.
U dohody o pracovní činnosti je účast zaměstnance na nemocenském a sociálním pojištění tehdy, jestliže měsíční odměna převýší částku 3 500 Kč a pojištění u dohody o provedení práce částku 10 000 Kč měsíčně.
II.15
ROZHODNUTÍ ZAMĚSTNAVATELE O POSKYTNUTÍ
PRACOVNÍHO
VOLNA K HLEDÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ
(příloha k nař. vlády č. 590/2006 Sb.)
Zaměstnanec: ........................................................................................
Vzhledem k tomu, že končíte s naším zaměstnavatelem pracovní poměr z důvodu organizačních změn, poskytujeme Vám pracovní volno k hledání nového zaměstnání v rozsahu jednoho půldne po dobu výpovědní doby, tedy po dobu dvou měsíců. Toto volno je Vám poskytováno podle přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. a náleží Vám s náhradou mzdy. Jste však povinen takto zameškanou pracovní dobu prokázat.
V ............ dne ............
razítko a podpis zaměstnavatele
Poznámka
Pracovní volno je zaměstnavatel povinen poskytnout po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době. Volno může zaměstnanec vyčerpat kdykoli během výpovědní doby (zpravidla osm půldnů), neboť výpovědní doba je nejméně dvouměsíční. I kdyby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli na delší výpovědní době, pracovní volno při hledání zaměstnání by bylo stále v rozsahu půl dne v týdnu za dvouměsíční výpovědní dobu. Volno v uvedeném rozsahu je možné ve výjimečných případech sloučit. Zejména tehdy, jestliže by jinak poskytnutí pracovního volno nesplnilo svůj účel (např. pro větší vzdálenost místa nového zaměstnání, změna bydliště apod.).
Nelze však přehlížet některé zákonné zásady, které platí pro všechny případy čerpání pracovního volna k hledání zaměstnání. Volno je účelové s určením na hledání zaměstnání. Zajistí-li si zaměstnanec nový pracovní poměr nebo sjedná novou pracovní smlouvu, nárok na volno nemá nebo (pokud je již čerpal) zbytek si již nemůže vyčerpat. Nárok na pracovní volno nevznikne tehdy, jestliže zaměstnanec má již nové zaměstnání zajištěné. Ale i v těchto případech nárok může výjimečně vzniknout, je-li nutné, aby např. se u nového zaměstnavatele zúčastnil výběrového řízení na určité pracovní místo nebo sjednal podrobnější podmínky např. v příslibu zaměstnání.
Půl den v týdnu je maximální hranice pracovního volna. V NV se setkáváme s „nezbytně nutnou dobou“. Rozsah volna určuje zaměstnavatel a přihlíží přitom k podmínkám nejen na jeho straně (zejména provozní a výrobní důvody), ale i zaměstnance. Bude-li zaměstnavatel požadovat, aby zaměstnanec tuto překážku v práci prokázal, je povinen vyhovět. Musí si pak od zaměstnavatele, kde si hledal zaměstnání, opatřit potvrzení o účasti na jednání, ověřování dokladů, sepisování pracovní smlouvy apod. Tato povinnost vyplývá pro zaměstnavatele.
II.16
ŽÁDOST ZAMĚSTNAVATELE K ODBOROVÉMU ORGÁNU
O UDĚLENÍ PŘEDCHOZÍHO SOUHLASU K ROZVÁZÁNÍ
PRACOVNÍHO
POMĚRU
(§ 61 odst. 2 ZP)
.............................................................................................................
(Název
a sídlo příslušného
odborového orgánu u zaměstnavatele)
Věc:
Žádost o udělení předchozího souhlasu k rozvázání
pracovního
poměru (výpovědí nebo okamžitým
zrušením) se (jméno a příjmení
zaměstnance).
Dne ............................ vznikl na základě (ústní nebo písemné) pracovní smlouvy pracovní poměr (jméno a příjmení zaměstnance, druh a místo výkonu práce).
Chceme
s tímto zaměstnancem rozvázat pracovní poměr (výpovědí nebo okamžitým
zrušením), a to z toho důvodu, že (uvést podrobně důvod nebo důvody,
které má zaměstnavatel k výpovědi nebo okamžitému zrušení – např.
z lékařského posudku zdravotnického zařízení
v ............................................ ze dne
.............................................)
vyplývá, že nemůže nadále vykonávat dosavadní práci (uvést druh práce, který
zaměstnanec vykonává), a tak je trvale nezpůsobilý plnit povinnosti, které
vyplývají z dosavadní práce).
Protože nemáme (v továrně, na závodě, firmě) žádné jiné místo, na které by bylo možné (jméno a příjmení zaměstnance) převést, nezbývá než skončit s tímto zaměstnancem pracovní poměr (výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru).
Žádáme Vás proto o udělení předchozího souhlasu k rozvázání tohoto pracovního poměru, neboť se jedná o odborového funkcionáře, člena ZV odborové organizace a k rozvázání tohoto funkcionáře je nutné podle § 61 odst. 2 zákoníku práce předchozí souhlas odborové organizace. O svém stanovisku nás laskavě písemně informujte.
V ........................... dne ...........................
razítko a podpis zaměstnavatele
II.17 SOUHLAS ODBOROVÉHO
ORGÁNUK ROZVÁZÁNÍ
PRACOVNÍHO
POMĚRU SE ZAMĚSTNANCEM VÝPOVĚDÍ
NEBO
OKAMŽITÝM ZRUŠENÍM
(§ 61 odst. 2 ZP)
..............................................................................................................................................................................................
(Název a sídlo zaměstnavatele)
Věc:
Udělení souhlasu k rozvázání pracovního poměru (výpovědí nebo okamžitým
zrušením)
s panem
(jméno a příjmení zaměstnance), který je odborovým funkcionářem.
Odborový orgán na své schůzi konané dne projednal Vaši žádost o udělení souhlasu k rozvázání pracovního poměru (výpovědí nebo okamžitým zrušením) s panem (jméno a příjmení zaměstnance a jeho pracovní zařazení). Se zaměstnancem chcete rozvázat pracovní poměr z těchto důvodů: (uvést důvody, pro které ke skončení pracovního poměru má dojít).
Odborový orgán s tímto skončením pracovního poměru souhlasí. (V případě nesouhlasu je třeba uvést důvody, které odborový orgán vedly k tomu, že souhlas nedal – např. proto, že důvod uvedený zaměstnavatelem neexistuje, nebo že existuje zákaz výpovědi, případně se ukázalo nesplnění povinností zaměstnavatele vyplývajících ze zákoníku práce apod.)
V .................... dne .............
Razítko odborového orgánu podpis předsedy nebo jeho zástupce
Poznámka
Členové odborového orgánu, který působí u zaměstnavatele, jsou v době svého funkčního období a v době jednoho roku po skončení tohoto funkčního období chráněni tím, že odborový orgán dává k právnímu úkonu směřujícímu ke skončení pracovního poměru souhlas.
Za předchozí souhlas se považuje i nečinnost odborového orgánu čili jestliže příslušný odborový orgán výslovně písemně neodmítne udělit zaměstnavateli souhlas v době 15 dnů ode dne, kdy byl o něj zaměstnavatelem požádán. Protože souhlas předchází vlastnímu dání výpovědi, může uděleného souhlasu zaměstnavatel použít jen ve lhůtě dvou měsíců po jeho udělení.
Pokud odborový orgán odmítne souhlas udělit, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné. Tuto neplatnost však v případném sporu musí vyslovit soud. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zruší pracovní poměr, aniž k tomuto úkonu má předchozí souhlas odborového orgánu, má zaměstnanec možnost domáhat se u soudu žalobou neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Soud pak posoudí všechny ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru. Pokud jsou všechny zákonné podmínky pro skončení pracovního poměru splněny a soud dospěje k závěru, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení platné.
II.18 DOVOLENÁ
38. Žádost o dovolenou a její vyřízení (§ 217 ZP)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
Žádám o poskytnutí řádné dovolené (poměrné části dovolené) za rok .................. od .................do ........................ včetně, tj. kalendářních týdnů (......................... pracovních dnů). Místo pobytu o dovolené .............................................
V ............... dne ..........
podpis
39. Odpověď zaměstnavatele na žádost o dovolenou
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ, DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
(jméno a příjmení)
Zaměstnavatel vyhovuje žádosti zaměstnance .................... o poskytnutí dovolené a určuje jako den nástupu .................................... Zaměstnance bude zastupovat po dobu jeho dovolené: ....................................................................................
V ...................... dne ..............
zaměstnanec zaměstnavatel
40. Určení nástupu dovolené (§ 217 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ, DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
(jméno a příjmení)
Zaměstnavatel Vám určuje nástup dovolené v trvání ............ kalendářních týdnů (pracovních dnů) na den ...........................
Po dobu Vaší nepřítomnosti Vás bude zastupovat (jméno a příjmení zastupujícího zaměstnance).
Po ukončení dovolené nastoupíte do práce dne .........................................
V ...................... dne .............. zaměstnavatel
Poznámka
Nástup dovolené určuje vedení pracoviště. Zaměstnanec nemůže pouze oznámit, že si „zítra bere dovolenou.” Při určování nástupu zaměstnavatel především přihlíží ke svým potřebám, ale i k oprávněným zájmům zaměstnance, jako je např. rodinná rekreace, péče o děti apod. Zákoník práce nepředpisuje formu pro toto určení.
Při rozhodování zaměstnavatel vychází z plánu dovolených. Plán dovolených sestavuje zaměstnavatel, a pokud u něj působí odborová organizace, musí to být s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu.
V rozporu s tím však není praxe, kdy zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené a jeho nadřízený, do jehož pravomoci takový úkon spadá, mu dá souhlas k čerpání dovolené. Tento souhlas lze kvalifikovat jako určení nástupu dovolené. Pokud však zaměstnanec pouze oznámí, že nastupuje na dovolenou, a jeho nadřízený mu potřebný souhlas neudělí, případně udělení výslovně neodmítne, nemůže být nepřítomnost zaměstnance v práci považována za dovolenou a nepřísluší mu po dobu této nepřítomnosti v práci náhrada mzdy.
Dovolenou má zaměstnavatel poskytovat především vcelku, aby splnila zotavovací účel. Zákoník práce stanoví, že alespoň dva týdny dovolené musí zaměstnanec vyčerpat vcelku. To znamená, že zaměstnavatel je povinen čerpání v tomto rozsahu umožnit. Určenou dobu čerpání musí zaměstnanci oznámit alespoň 14 dnů předem.
Výjimkou ze zásady, že nástup dovolené určuje zaměstnavatel, je, když požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené žena tak, aby navazovala bezprostředně na skončení její řádné mateřské dovolené (většinou 28týdenní). V tomto případě je povinen zaměstnavatel vyhovět její žádosti. Stejnou povinnost má zaměstnavatel vůči zaměstnanci, který pečuje o dítě a požádá o dovolenou po skončení své rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (rovněž zpravidla po 28 týdnech).
Uplatňuje se pravidlo, podle něhož si může zaměstnanec určit sám nástup dovolené. Pokud zaměstnavatel neurčí zaměstnanci dobu čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku (po roce, kdy zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo), má zaměstnanec právo si dobu čerpání dovolené určit sám. Po 30. červnu následujícího kalendářního roku tak mají právo určit dobu čerpání dovolené, na níž vzniklo zaměstnanci právo v předchozím roce, jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec, s tím, že zaměstnanec je povinen zaměstnavateli oznámit nástup čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem, nedohodne-li se s ním na jiné době.
Dovolená pedagogických pracovníků činí podle § 213 ZP 8 týdnů v kalendářním roce.
41. Žádost o změnu dne nástupu dovolené (§ 217 ZP)
..............................................................................................................................................................................................
(Název a sídlo zaměstnavatele)
..............................................................................................................................................................................................
Zaměstnanec (jméno a příjmení)
Útvar (oddělení) ............................................................... evid. číslo .............................................
Podle plánu dovolených na kalendářní rok mi byl určen nástup dovolené na ................................
Dne jsem utrpěl pracovní úraz a mé léčení nebude ukončeno před určeným nástupem dovolené. Proto žádám o odložení dne nástupu dovolené na dobu po skončené léčbě.
V ...................... dne ..............
zaměstnanec
42. Krácení dovolené pro zameškané hodiny (§ 223 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
zapsaný v Obchodním rejstříku vedeném soudem v ................., oddíl ..............., vložka č. ...........
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
(jméno a příjmení)
Útvar (oddělení) ............................................................................................................................, evid. číslo........
Protože jste v běžném kalendářním roce ............................................. měl v celkovém počtu zameškaných hodin, které představují počet směn, krátí se Vám dovolená za kalendářní rok o .................. (uvést počet hodin) dvanáctin.
V ...................... dne .............. zaměstnavatel
Poznámka
V případech překážek v práci stanovených zákoníkem práce v § 219 dochází automaticky k přerušení dovolené bez ohledu na to, zda zaměstnanec s tím souhlasí či nikoliv. K přerušení dovolené však nedojde při ošetřování nemocného člena rodiny, pokud zaměstnavatel určil dovolenou na tuto dobu na žádost zaměstnance. Zde je prioritou rozhodnutí zaměstnance, který se např. rozhodne, že bude o nemocného člena rodiny pečovat v době své dovolené.
Svátek se nezapočítává do dovolené a zaměstnavatel by neměl na tyto dny určovat dovolenou.
Náhrada mzdy za dovolenou je sice splatná v obvyklých výplatních termínech, ale na žádost zaměstnance mu musí být mzda a náhrada mzdy, pokud je splatná během dovolené, vyplacena již před jejím nástupem. V nejbližším výplatním termínu po návratu z dovolené bude mít zaměstnanec mzdu nebo plat vyšší, neboť náhrada se poskytuje ve výši průměrného výdělku a do něj se započítávají i odměny, prémie či další částí hrubého výdělku, které měl vyplaceny v předchozím kalendářním čtvrtletí.
Změny v dovolené od 1. ledna 2021
Podle nové úpravy § 213 ZP zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Konal-li zaměstnanec práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době. Zohlední se, kolik hodin zaměstnanec odpracoval a adekvátně k tomu bude mít dovolenou.
Jedná se o novou koncepční změnu dovolené, Je založena na týdenní pracovní době zaměstnance (stanovené podle § 79 nebo sjednané kratší podle § 80), z níž se odvozuje jeho právo na dovolenou a k níž se poměřuje i čerpání této dovolené. Přitom je respektována výměra dovolené stanovená v týdnech dovolené za kalendářní rok podle § 213 odst. 1 až 3.
Poměrná část dovolené
Jestliže zaměstnanci nevznikne právo na dovolenou za kalendářní rok, protože za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli nekonal u něho během kalendářního roku práci po dobu 52 týdnů (buď z toho důvodu, že pracovní poměr vznikl nebo skončil v průběhu kalendářního roku a netrval po dobu alespoň 52 týdnů, nebo proto, že během 52 týdnů zaměstnanec neodpracoval v průměru připadajícím na týden stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu, například z důvodu překážek v práci, které se nepovažují za výkon práce), přísluší mu poměrná část dovolené. Předpokladem je, že u zaměstnavatele konal za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci alespoň po dobu 4 týdnů po stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu. Délka této poměrné části dovolené za kalendářní rok činí jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou odpracovanou stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu.
Změna pracovního úvazku
Poměrná část dovolené se podle § 213 novely ZP bude zjišťovat i při případné změně délky týdenní pracovní doby. Jedná se o případ, kdy v průběhu téhož kalendářního roku přejde zaměstnanec ze stanovené týdenní pracovní doby na sjednanou kratší týdenní pracovní dobu nebo naopak. To se odrazí v průměrné délce týdenní pracovní doby a tím i v délce dovolené (počtu hodin dovolené) v příslušném kalendářním roce.
Příklad 6
Zaměstnanec v roce 2022 pracoval do 30. 6. po stanovenou týdenní pracovní dobu 450 hodin a od 21. 7. sjedná kratší pracovní dobu 30 hodin týdně. Za rok 2021 odpracuje celkem 52násobků týdenní pracovní doby, z toho 26 týdnů po 40 hodinách a 26 týdnů po 30 hodinách. Dovolená u zaměstnavatele je v délce 5 týdnů.
Výpočet se provede následovně:
•
za první pololetí – 40 (hodin týdně): 52 = 0,769 (jedna
dvaapadesátina) × 26 týdnů = 19,99 × 5
(týdnů dovolené u zaměstnavatele) = 99,95 (dovolená za 1. pololetí)
• za druhé pololetí – 30 : 52 = 0,576 × 26 = 14,99 × 5 = 74,95
Za rok 2022 je tedy dovolená, v počtu 175 hodin, asi 22 dnů dovolené (99,95 + 74,956 = 174,90 – zaokrouhleno 175 hodin).
43. Krácení dovolené pro neomluvenou
nepřítomnost v zaměstnání
(§ 223 ZP)
Zaměstnavatel: ......................................................................................................................................................
IČ: ......................................................................................................................................................
DIČ: ......................................................................................................................................................
se sídlem: ......................................................................................................................................................
zastoupený: ......................................................................................................................................................
zapsaný v Obchodním rejstříku vedeném soudem v ................., oddíl ..............., vložka č. ...........
(dále jako „Zaměstnavatel“)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
(jméno a příjmení)
Útvar (oddělení) ............................................................................................................................, evid. číslo........
Protože jste v běžném kalendářním roce ..... zameškal v důsledku neomluvené nepřítomnosti v zaměstnání (absenci) 8 hodin, krátíme vám o tento počet hodin dovolenou za rok 2021.
Váš celkový rozsah dovolené je po tomto krácení 192 hodin (200 hodin za 5 týdnů - 8 hodin).
V .................. dne .........
Razítko zaměstnavatele Podpis zaměstnance
Poznámky
Novela ZP č. 285/2020 Sb., zrušila oprávnění zaměstnavatele krátit dovolenou pro překážky v práci. Podle této novely může zaměstnavatel krátit dovolenou jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet zameškaných hodin. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.
Při krácení dovolené musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů. Pod tuto výměru nelze dovolenou krátit.
Příklad 7
Zaměstnanec zameškal (neomluvená absence) v počtu 8 hodin a týdenní pracovní dobu má 40 hodin. U zaměstnavatele má nárok na 5 týdnů dovolené, tedy celkem na 200 hodin dovolené. Od tohoto počtu se odečtou zameškané hodiny (200 – 8= 192 hodin). Zaměstnanec bude mít po odpočtu nárok na 192 hodin dovolené.
Dovolená a svátek
Podle § 219 odst. 2 ZP připadne – li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se do dovolené.
Podle novely ZP se dovolená poskytnutá na svátek započítává do celkové výměry dovolené v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku pracovat a požádal o dovolenou na tento den.
Náhrada mzdy
za dovolenou je sice splatná v obvyklých výplatních termínech, ale na žádost zaměstnance mu musí být mzda a náhrada mzdy, pokud je splatná během dovolené, vyplacena již před jejím nástupem. V nejbližším výplatním termínu po návratu z dovolené bude mít zaměstnanec mzdu nebo plat vyšší, neboť náhrada se poskytuje ve výši průměrného výdělku a do něj se započítávají i odměny, prémie či další částí hrubého výdělku, které měl vyplaceny v předchozím kalendářním čtvrtletí.
44. Převedení dovolené (§ 218 odst. 2 ZP)
Zaměstnavatel ......................................................................................................................................................
Zaměstnanec ......................................................................................................................................................
Věc: Žádost o převedení dovolené
Vzhledem k tomu, že jste si nemohl z vážných osobních důvodů vyčerpat část dovolené za rok 2022 v letošním roce, vyhovujeme vaší písemné žádosti a souhlasíme s převodem části dovolené v rozsahu .............. dnů do roku 2023.
Zaměstnavatel
Poznámka
Podle dřívějšího právního stavu čerpání dovolené stanovil § 218 ZP. Zaměstnavatel byl povinen určit její nástup do konce kalendářního roku, v němž právo na ni vzniklo. Tato úprava byla přísná a mnohdy nevyhovovala běžné praxi. Často bylo v zájmu samotného zaměstnance převést část jeho nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku. Jednalo se zejména o situace, kdy v následujícím kalendářním roce potřeboval čerpat dovolenou již v době, kdy mu na ni ještě nevzniklo právo.
Novela ZP č. 285/2020 Sb., připouští možnost převedení nevyčerpané části dovolené, která přesahuje minimální výměru 4 týdnů a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů v kalendářním roce, do následujícího kalendářního roku. Podle nového § 218 odst. 2 zaměstnavatel při převedení dovolené přihlédne k oprávněným zájmům zaměstnance, které uvede v písemné žádosti.
Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než je délka směny. Podmínkou je souhlas zaměstnance. Musí to však být nejméně její jedna polovina, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.
II.19 MATEŘSKÁ A RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ (§ 195 a násl. ZP)
45. Oznámení o nástupu na rodičovskou dovolenou
Zaměstnavatel ......................................................................................................................................................
Žádám ve smyslu § 196 ZP o poskytnutí rodičovské dovolené do 3 let věku mého dítěte ............................................., to je do .............................................
podpis
46. Odpověď zaměstnavatele
Zaměstnavatel: ................................................................................................................................................
IČ: ................................................................................................................................................
DIČ: ................................................................................................................................................
se sídlem: ................................................................................................................................................
zastoupený: ................................................................................................................................................
Zaměstnankyně: ................................................................................................................................................
Vyhovuji Vaši žádosti a poskytuji Vám rodičovskou dovolenou do Po uplynutí této doby jste povinna vrátit se zpět na pracoviště a vykonávat dosavadní práci, která s Vámi byla sjednána v pracovní smlouvě ze dne ......................
podpis
47. Žádost o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy
Zaměstnavatel ......................................................................................................................................................
Dne mi skončí rodičovská dovolená, neboť mému dítěti budou tři roky. Vzhledem k tomu, že ho zatím nemohu umístit do dětského výchovného zařízení (nemám žádnou osobu na jeho opatrování) žádám zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy do 4 let věku mého dítěte, to je do ...................................................
podpis
48. Odpověď zaměstnavatele
Zaměstnavatel: ................................................................................................................................................
IČ: ................................................................................................................................................
DIČ: ................................................................................................................................................
se sídlem: ................................................................................................................................................
zastoupený: ................................................................................................................................................
Zaměstnankyně: ................................................................................................................................................
Vaši žádosti o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy na dobu od, do, kdy Vašemu dítěti ......................................... budou 4 roky, vyhovuji. Po této době jste povinna nastoupit zpět na pracoviště podle sjednané pracovní smlouvy.
podpis
Poznámka
V souvislosti s péčí o narozené dítě náleží ženě mateřská dovolená v rozsahu 28 týdnů, která se poskytuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Žena může nastoupit mateřskou dovolenou dříve než šest týdnů před porodem, nejdříve však od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu. Vyčerpá-li však z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, náleží mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí 28 týdnů, případně 37 týdnů. Vyčerpá-li však z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, případně 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň dvě nebo více dětí.
Mateřská dovolená nemůže být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě končit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. Jestliže se narodilo dítě mrtvé, náleží zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.
Rodičovská dovolená obecně
Podle směrnice č. 96/34/EC, o rodičovském volnu, je právo na rodičovské volno individuálním a nepřenosným právem každého z rodičů, které umožňuje, aby o dítě pečovala buď matka, nebo otec, nebo oba současně. Stejné právo směrnice přiznává i osobám, které dítě převzaly do své péče. Zaměstnavatel je proto povinen poskytnout matce dítěte v rozsahu, o jaký požádá, rodičovskou dovolenou po skončení mateřské dovolené.
Nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou ve stanoveném rozsahu má též fyzická osoba, která převzala dítě do své trvalé péče. Hmotné zabezpečení po dobu mateřské a rodičovské dovolené (včetně vyloučení souběhu poskytování peněžité pomoci a rodičovského příspěvku) upravují předpisy o nemocenském pojištění a státní sociální podpoře.
Mateřská dovolená je pouze u matky dítěte, a to v délce 28, případně 37 týdnů. Po uplynutí této doby může čerpat rodičovskou dovolenou, stejně jako otec dítěte. Ten však může – na rozdíl od matky dítěte, která čerpá mateřskou dovolenou v zákonem stanovené době – čerpat rodičovskou dovolenou již od narození dítěte. Další mateřská dovolená jako pojem neexistuje.
Rodičovská dovolená ženy
Po vyčerpání mateřské dovolené (tzv. placené) má žena nárok na to, aby jí byla poskytnuta rodičovská dovolená až do 3 let věku dítěte. Tato rodičovská dovolená se ženě poskytne v rozsahu, o jaký požádá, vždy nejméně na dobu jednoho měsíce. Znamená to, že žena nemusí žádat o poskytnutí celé rodičovské dovolené až do 3 let věku dítěte. Záleží na jejích potřebách, pro jak dlouhou dobu se rozhodne.
Rodičovská dovolená muže
Rodičovskou dovolenou může čerpat i muž a může ji nastoupit ihned po narození dítěte a čerpat ji až do tří let věku dítěte. Jeho pracovněprávní nároky v souvislosti s rodičovskou dovolenou se posuzují obdobně, jako nároky ženy. Podle toho, zda muž je uplatňuje po rodičovské dovolené, která svým rozsahem odpovídá délce mateřské dovolené (tedy zpravidla 28 týdnů) nebo po skončení rodičovské dovolené (tedy po 3 letech věku dítěte).
Je možné, aby muž pečoval o dítě již od jeho narození a měl rodičovskou dovolenou. Po dobu, kdy rodičovská dovolená odpovídá svou délkou mateřské dovolené (zpravidla 28 týdnů) může zaměstnanec dostat peněžitou pomoc v mateřství ve výši 69 % průměrného výdělku jen v některých případech (viz výše).
Rodičovskou dovolenou může zaměstnankyně se zaměstnancem čerpat současně a pečovat v jejím průběhu o dítě. Rodičovský příspěvek však náleží jen jednomu z nich.
Rodičovský příspěvek – (zák. č. 117/1995 Sb.)
Po skončení rodičovské dovolené, tedy po 3 letech věku dítěte, může dostat žena nebo muž tzv. rodičovský příspěvek. Nárok na něj vzniká jednomu z nich, jestliže rodič celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o jedno dítě do čtyř let věku nebo do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a má trvalý pobyt na území ČR.
Pracovní volno bez náhrady mzdy
Právní úprava rodičovského příspěvku neprodloužila mateřskou dovolenou. Ta zůstala stejně dlouhá, maximálně tři roky. Jestliže žena chce využít významné výhody a pobírat rodičovský příspěvek až do čtyř let věku dítěte, musí se zaměstnavatelem po uplynutí tří let věku dítěte dohodnout. Buď dostane neplacené pracovní volno a zůstane doma pečovat o dítě nebo ji zaměstnavatel zaměstná s tím, že žena dodrží výše uvedenou podmínku spočívající v celodenní řádné péče o dítě. Zaměstnání může přijmout nejen u svého zaměstnavatele, ale může nastoupit zaměstnání i jinde.
Rodičovskou dovolenou poskytne zaměstnavatel ženě nebo muži na jejich žádost, a to v rozsahu o jaký požádají. Tato dovolená nemůže být delší než doba, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Znamená to, že např. žena nemusí žádat o poskytnutí celé rodičovské dovolené až do 3 let věku dítěte. Záleží na jejích potřebách, pro jak dlouhou dobu se rozhodne. Pokud zaměstnankyně neuvede dobu, po kterou chce být na rodičovské dovolené, ačkoliv to byla její zákonná povinnost, je třeba vycházet z toho, že žádá o její poskytnutí až do dosažení tří let věku dítěte.
Předčasný návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené
Jestliže se bude vracet předčasně do práce žena nebo muž z rodičovské dovolené – tedy až do tří let věku dítěte – je zaměstnavatel rovněž povinen jim tento návrat umožnit. Protože má v tomto případě povinnost zařadit je na práci odpovídající jejich pracovní smlouvě, neznamená tento návrat pro zaměstnavatele zpravidla nic jiného, než že bude muset zvážit, zda a na jaké pracovní místo a práci předisponuje tuto zaměstnankyni nebo zaměstnance v rámci jejich pracovní smlouvy. Podmínkou je, že tento předčasný návrat byl předem dohodnut.
Výdělek vedle rodičovského příspěvku
Ke změně pracovní smlouvy, především druhu práce, může však dojít jen po dohodě zaměstnavatele se zaměstnankyní (zaměstnancem). Bez souhlasu je možné převést na jinou práci jen za podmínek uvedených v § 42 ZP.
Žena může dostat rodičovský příspěvek po skončení mateřské dovolené nebo muž již od narození dítěte. Nárok na něj vzniká jednomu z nich, jestliže rodič celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Příspěvek se poskytne nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte.
Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže
• dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci,
• dítě pravidelně navštěvuje léčebné rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně zdravotně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,
• dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně,
• dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách,
• rodič zajistí péči o dítě jinou osobou, nejde-li o předchozí případy, v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání.
Z toho vyplývá odpověď i na častou v personální praxi se vyskytující otázku: může rodič pracovat vedle pobírání rodičovského příspěvku? Vzhledem k tomu, že s e podle zákona č. 117/1995 Sb. (§ 31) docházka do uvedených zařízení nesleduje u dětí starších 2 let, může si rodič dítěte staršího než 2 roky vydělávat neomezeně zajistí-li péči o dítě jinou zletilou osobou. Rodič dítěte mladšího než 2 roky si může „přivydělat“ za podmínky, že dítě navštěvuje jesle, školku nebo podobné zařízení maximálně 46 hodin měsíčně.
II/20 PRACOVNÍ DOBA
49. Stanovení začátku a konce pracovní doby (§ 81 ZP)
Začátek a konec pracovní doby stanoví zaměstnavatel.
Může tak učinit: v pracovní smlouvě, v pracovním řádu, v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu.
O tento bod se tak rozšíří přímo uvedené vzory, jako je pracovní smlouva nebo kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis.
Text:
Začátek pracovní doby je stanoven na 6.00 hodin a konec na 14.30 hodin. Zaměstnanec je povinen být ve stanovený začátek již na svém pracovišti.
Tento text může zaměstnavatel sdělovat i do dopisu, kterým přislíbil přijetí do pracovního poměru nebo ho sdělí přímo zaměstnanci, pokud není uveden v jiných právních písemnostech.
Poznámka
Začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. Pracovní dobu téže směny může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozdělit na dvě části; v zemědělství, v dopravě, ve spojích, v kulturních zařízeních a v obchodě může být pracovní doba téže směny takto rozdělena i na více částí. Zaměstnavatel přitom přihlíží k možnostem zabezpečení plynulé dopravy pracujících do zaměstnání, zásobování elektřinou, plynem, topnou párou a k tomu, aby tato rozdělení pracovní doby nebyla v rozporu se zájmy obyvatelstva.
Zaměstnanec je povinen být na začátku pracovní doby již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení pracovní doby. V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit, jakou dobu z doby potřebné k osobní očistě po skončení práce lze započítat do pracovní doby. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, tedy pro rozpočtové i příspěvkové organizace.
Evidence pracovní doby
Povinnost zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby je povinností zakotvenou v § 96 zákoníku práce. Toto ustanovení záměrně neuvádí způsob evidence. Zaměstnavatel by měl prokázat jakýmkoli věrohodným způsobem dobu pobytu zaměstnance na pracovišti (pracovní dobu, práci přesčas, noční práci, pracovní pohotovost na pracovišti), ale i případnou pracovní pohotovost na jiném dohodnutém místě. Evidenci lze vést jakýmkoli prokazatelným způsobem (elektronicky, píchacími kartami, výkazy odpracované doby, knihou docházky, sešitem přímo na pracovišti u vedoucího apod.). Evidence pak může sloužit zaměstnavateli i pro mzdové účely. Zaměstnavatel by měl vést i evidenci přestávek v práci, přestože § 94 evidenci přestávek výslovně neukládá, neboť při rozvržení pracovní doby musí zaměstnavatel zohlednit i přestávky v práci. Přestávka bude poskytována v rámci rozvržené pracovní doby, a přestože se do pracovní doby započítávat nebude, nelze ji zcela v některých případech od pracovní doby v jednotlivých dnech oddělit.
50. Dohoda o kratší pracovní době (§ 79 ZP)
Dne byla mezi (název a sídlo zaměstnavatele), zast. (jméno a příjmení oprávněného zástupce) a (jméno a příjmení, funkce a bydliště zaměstnance), sjednána tato
dohoda o kratší pracovní době:
Pracovní doba zaměstnance bude činit od (uvést dohodnuté datum) pouze hodin týdně.
(Uvést odůvodnění, proč se pracovní doba upravuje, popř. další podrobnosti, např. zda zkrácená pracovní doba bude rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu, či jen na některé a jaká v souvislosti s tím bude odměna za vykonanou práci.)
V .................. dne ............ podpis zaměstnance razítko zaměstnavatele a podpis oprávněného zástupce
51. Žádost zaměstnance o kratší pracovní dobu (§ 80 ZP)
..............................................................................................................................................................................................
(Název a sídlo zaměstnavatele)
Věc: Žádost o kratší pracovní dobu
(Uvést konkrétní důvod, např.: Mám vážně nemocné rodiče, kteří potřebují zvýšenou péči – viz připojené lékařské potvrzení.) Žádám Vás proto o povolení kratší pracovní doby, a to v rozsahu hodin týdně (hodin denně, popř. i o jinou úpravu začátku a konce této kratší pracovní doby – uvést podle potřeby).
Děkuji předem za pochopení mé situace a za kladné vyřízení mé žádosti.
V ...................................... dne ......................... podpis zaměstnance
Příloha: lékařské potvrzení
52. Vyřízení žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu (§ 80 ZP)
..............................................................................................................................................................................................
(Jméno, příjmení a bydliště zaměstnance)
Věc: Povolení kratší pracovní doby
Vážený pane,
k Vaší žádosti ze dne, v níž jste nás žádal o povolení kratší pracovní doby proto, že (uvést důvod), sdělujeme, že s Vaší žádostí souhlasíme. Podrobnosti o tom, kdy tuto pracovní dobu v rozsahu hod. týdně odpracujete, tj. v které hodiny, popřípadě v které dny budete pracovat, se dohodnete s vedoucím svého pracoviště.
V ...................................... dne ......................... podpis zaměstnavatele
53. Vyřízení
žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu – odmítavé
(§ 80 ZP)
..............................................................................................................................................................................................
(Jméno, příjmení a bydliště zaměstnance)
Věc: Vyřízení žádosti o povolení kratší pracovní doby
Vážený pane,
k Vaší žádosti ve shora uvedené věci ze dne sdělujeme, že ji nemůžeme vyhovět, a to z těchto důvodů:
(Uvést konkrétní důvod odmítnutí, např.: Na práci, kterou vykonáváte, navazuje činnost řady dalších zaměstnanců, takže zkrácení pracovní doby by působilo velké provozní potíže, popřípadě uvést návrh na jiné řešení situace – např.: Jsme však ochotni projednat s Vámi převedení na jinou práci, kde by požadovaná úprava pracovní doby byla možná.)
V ...................................... dne ......................... podpis zaměstnance
54. Žádost zaměstnankyně o kratší
pracovní dobu
z důvodu péče
o dítě (§ 241
ZP)
..............................................................................................................................................................................................
(Název a sídlo zaměstnavatele)
Věc: Žádost o kratší pracovní dobu z důvodu péče o dítě
(Uvést důvody např.: Vzhledem k tomu, že mateřská škola, ve které mám umístěného svého. letého syna, je otevřena od 7.00 hod. a moje pracovní doba začíná již od 6.30 hod. a v rodině není nikdo jiný, kdo by mohl zajistit jeho doprovod do školky), žádám Vás o zkrácení pracovní doby tak, aby (uvést konkrétní návrh, např.: začátek mé pracovní doby byl ze 6.30 posunut až na 7.30 hod. Konec pracovní doby by zůstal jako dosud, takže by došlo ke zkrácení pracovní doby na hod. týdně. Jsem si vědoma i toho, že s tím bude souviset úprava mého platu).
Doufám, že pochopíte mé důvody a moji žádost vyřídíte kladně.
V ...................................... dne ......................... podpis zaměstnankyně a její bydliště
55. Žádost zaměstnankyně o vhodnou
úpravu
stanovené týdenní
pracovní doby (§ 241
ZP)
..............................................................................................................................................................................................
(Název a sídlo zaměstnavatele)
Věc: Žádost o vhodnou úpravu pracovní doby z důvodu péče o dítě
Vážený pane řediteli,
(Uvést důvody, např.: Vzhledem k tomu, že mateřská školka, do které odvádím svého. letého syna, je otevřena až do 6.30 a moje pracovní doba začíná již od 6 hodin a v rodině není nikdo, kdo by mohl zajistit jeho doprovod do školky), žádám o úpravu pracovní doby tak, že (uvést konkrétní návrh, např. bych pracovala od 7 hodin do 15.30 místo od 6 hodin do 14.30 hodin. Popřípadě uvést další důvody pro podporu žádosti, např.: Moje práce je samostatná a nenavazuje na práci spolupracovníků).
V ...................................... dne .........................
podpis zaměstnavatele
Poznámka
Zaměstnavatel může se zaměstnancem z provozních důvodů sjednat v pracovní smlouvě kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu. Může ji také se zaměstnancem sjednat, popřípadě mu ji povolit, ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů na straně zaměstnance, jestliže to dovoluje provoz zaměstnavatele.
Dovoluje-li to provoz zaměstnavatele, může povolit zaměstnanci na jeho žádost ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů na jeho straně jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní nebo kratší pracovní doby, popřípadě ji s ním za týchž podmínek na jeho žádost sjednat v pracovní smlouvě.
Od kratší pracovní doby, kdy zaměstnanec dostává mzdu odpovídající této pracovní době, je nutno rozlišovat zkrácenou pracovní dobu podle § 79 odst. 3 ZP.
56. Stanovení přestávky v práci (§ 88 ZP)
Přestávku v práci stanoví zaměstnavatel stejným způsobem, jako začátek a konec pracovní doby – viz vzor 2.49.
Poznámka
Zápočet přestávky podle zákoníku práce
Nejedná se sice o „klasickou“ přestávku na jídlo a oddech, ale o zajištění přiměřené doby na oddech a jídlo (viz § 88 odst. 1 ZP). Jsou to případy, kdy nebude prokazatelně možné přerušit práci nebo provoz a zaměstnavatelem bude z tohoto důvodu zajištěna i bez přerušení práce zaměstnanci jen přiměřená doba pro oddech a jídlo, bude tato doba započítávána do pracovní doby. Prakticky se jedná o situace, kdy zaměstnanec při práci po přiměřenou dobu bude jíst nebo odpočívat. Zaměstnavatel je povinen tyto situace „tolerovat“, neboť se fakticky jedná o výkon práce. Nejedná se však o přestávku v práci. ZP klade důraz na oddech v práci, stravování (např. příležitostné jídlo z domova) přímo na pracovišti, tím není vyloučeno.
Nejedná se o soustavnou práci např. po dobu několika týdnů, ale může to být pracovní činnost v konkrétním dnu, kdy zaměstnanec (např. úředník ÚSC na klientském pracovišti), nemůže čerpat „normální“ přestávku na oddech a jídlo.
V případech, kdy nebude prokazatelně možné přerušit práci nebo provoz a zaměstnavatelem bude z tohoto důvodu zajištěna i bez přerušení práce zaměstnanci jen přiměřená doba pro oddech a jídlo, bude tato doba započítávána do pracovní doby. Podle § 88 odst. 1 ZP musí být zaměstnanci i bez přerušení práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo, jestliže vykonává práce, které nemohou být přerušeny. Prakticky se jedná o situace, kdy zaměstnanec při práci po přiměřenou dobu bude jíst nebo odpočívat.
Zaměstnavatel je povinen tyto situace „tolerovat“, neboť se fakticky jedná o výkon práce. Nejedná se však o přestávku v práci.
57. Určení nástupu práce přesčas (§ 93 ZP)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
Vzhledem k tomu, že jsou splněny podmínky ustanovení § 93 zákoníku práce, nařizuji Vám podle tohoto ustanovení práci přesčas, kterou vykonáte dne na pracovišti ............................................. Práce přesčas spočívá ve výkonu prací ............................................. a bude trvat ............................................. (uvést časový rozvrh nebo druh práce, který má být vykonán).
zaměstnavatel
Poznámka
Není stanoven, jak vyplývá z již uvedeného textu, časový termín, v němž má zaměstnavatel přesčasovou práci nařídit. Musí však přihlédnout i k oprávněným zájmům zaměstnance.
Není také stanoveno, že toto sdělení musí být písemné. I ústní příkaz k přesčasové práci je platný při splnění požadovaných podmínek v § 94 zákoníku práce.
Zákoník práce v § 93 stanoví rozsah práce přesčas tak, aby v průměru činila nejvýše 8 hodin týdně (což činí za 52 týdnů v roce nepřekročitelný limit 416 hodin pro jednoho zaměstnance).
Pro každého zaměstnance je stanoven maximální a nepřekročitelný limit 8 hodin práce přesčas za týden (případně v průměru). V kalendářním roce tak může maximální doba výkonu práce přesčas činit 416 hodin. Po odečtení nařízené práce přesčas v rozsahu 150 hodin, zbývá maximálně 266 hodin práce přesčas, jejíž výkon musí být se zaměstnancem dohodnut. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v roce se nezahrnují práce přesčas, za které bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
II.21 PRACOVNÍ VOLNO, PŘEKÁŽKY
V PRÁCI, NÁHRADA MZDY
ŽÁDOST
O ZAPLACENÍ
NÁHRADY MZDY
PŘI PŘEKÁŽCE
V PRÁCI (§ 199 ZP)
Zaměstnavatel:. .................................................................................... a. s. se sídlem ..........................................................
Věc: Žádost o zaplacení náhrady mzdy při překážce v práci
U Vaší společnosti pracuji jako dělník-sklář od roku Dne zemřela moje družka Jiřina Nová, se kterou jsem sdílel společnou domácnost po dobu deseti roků před její smrtí. Požádal jsem v této souvislosti o dva dny pracovního volna, s čímž můj nadřízený Jiří Novák souhlasil. Včera mně však bylo zmíněným zaměstnancem sděleno, že za dny, po které jsem dne nepracoval, nemám nárok na náhradu mzdy.
Úmrtí rodinného příslušníka, mezi něž je počítána i družka, je důvodem k poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy za dva dny, neboť jde o důležitou osobní překážku v práci, která je uvedena v příloze k nařízení vlády. Požaduji proto náhradu mzdy za dva dny v celkové částce 1 800 Kč. Pokud nebude mé žádosti vyhověno do, budu muset svůj nárok uplatnit soudní cestou.
V ................................. dne ....................
zaměstnanec
II.22 MZDY A PLATY
58. Informace
zaměstnavatele o bližších mzdových
a platových
podmínkách (§ 37
ZP)
Pan ........................................................................................................................................................................................
Věc: Informace podle § 37 zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že pracovní smlouva ze dne., která byla s Vámi uzavřena, neobsahuje některé údaje o Vašich právech a povinnostech, sdělujeme je Vám touto formou:
1. Dovolená se řídí ustanovením § 211 a násl. zákoníku práce.
2. Výpovědní doby rozhodné pro skončení pracovního poměru výpovědí se řídí § 50 zákoníku práce.
3. Mzda byla sjednána podle zákoníku práce. Její výše je uvedena ve vnitřním mzdovém předpise ze dne ..................... (event. uvést konkrétní výši mzdy). Mzda je stanovena jako měsíční a její splatnost je každý 20. den po uplynutí měsíce, v němž byla práce vykonána. Mzda se vyplácí 20. den následujícího měsíce po vykonání práce za měsíční období. (Případně uvést číslo účtu u peněžního ústavu, na který bude mzda poukazována.)
4. Týdenní pracovní doba je 40hodinová a je rozložena rovnoměrně po 8 hodinách do 5 dnů v kalendářním týdnu.
59. Platový výměr (§ 122 ZP)
Zaměstnanec: ......................................................................................................................................................
útvar .................................................................................................................. (organizační jednotka)
pracoviště ......................................................................................................................................................
funkce ....................................................................................................................... (pracovní zařazení)
platová třída ......................................................................................................................................................
platový stupeň ......................................................................................................................................................
v souladu s § 122 ZP náleží Vám měsíčně s účinností od platový tarif příplatek za vedení osobní příplatek .................... zvláštní příplatek .............. celkem měsíčně ..................... Výplata dosavadního platu se zastavuje dnem .................................
V ................................. dne .................... zaměstnavatel
Poznámka
V případě změny některých z platových náležitostí postačí samostatný výměr, týkající se pouze této složky platu, aniž je třeba opakovat obsah celého výměru
60. Plná moc pro převzetí mzdy
Na základě dohody ze dne. zmocňuji tímto pana ............................................. nar. .......................... rodné číslo .................číslo OP .................................................... bytem ................................................................ k provedení těchto úkonů:
• např. k převzetí mzdy nebo platu manžela.
Tato plná moc nabývá účinnosti dnem ............... S udělením plné moci bezvýhradně souhlasím.
V ................................. dne ......................... podpis zmocněnce
61. Vypovězení plné moci
Dne jsem udělil panu .................................................................... nar. ..................................... rodné číslo .......................číslo OP ......................................................... bytem .............................................................................................
plnou moc k provedení .............................................
Vzhledem k tomu, že hodlám nadále výše uvedené úkony provádět osobně, vypovídám tímto udělenou plnou moc ke dni ............................................. Tímto dnem pozbývá výše jmenovaný oprávnění jednat za moji osobu v jakémkoliv směru.
V ................................. dne ......................... podpis zmocněnce
62. Zásady pro poskytování osobních
příplatků
(§ 131 ZP)
Po projednání se ZV odborové organizace ............................................. se stanoví následující zásady pro poskytování osobních příplatků zaměstnancům ...............................................................
1. Při nástupu nového zaměstnance do pracovního poměru není možno přiznat osobní příplatek, pokud nejde o vynikajícího, všeobecně uznávaného odborníka zařazeného do deváté až dvanácté platové třídy. V tomto případě musí návrh na přiznání osobního příplatku obsahovat podrobné zdůvodnění, v jakém oboru je dotyčný zaměstnanec uznávaným odborníkem, jeho publikační, vědeckou a další odbornou činnost a reference, ze kterých vyplývá, že je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem. Tuto výjimku musí odsouhlasit statutární zástupce nebo jím pověřený zaměstnanec .............................................
2. Osobní příplatek je možno u nových zaměstnanců přiznat nejdříve po ukončení zkušební doby (tři měsíce), pokud dosahují velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, a to maximálně do výše 10 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Návrh přiznání osobního příplatku je nutno podrobně zdůvodnit.
3. Změny ve výši již přiznaných osobních příplatků je možno provádět pouze po zhodnocení kvality a rozsahu pracovních výsledků takto:
a) v případě neplnění podmínek uvedených v § 131 ZP je možno snížit přiznaný osobní příplatek zaměstnance,
b) částku, o kterou byl snížen osobní příplatek dle bodu a) může příslušný vedoucí zaměstnanec poskytnout v případě splnění podmínek podle § 131 odst. 2 ZP, jinému zaměstnanci.
Návrhy na přiznání a změny osobních příplatků se předkládají na formuláři ............................... a musí být zdůvodněny.
V případě, že
po zhodnocení přiděleného rozpočtu prostředků na platy a po analýze jeho
čerpání bude možné s ohledem na příští roky poskytnout částku na zvýšení
osobních příplatků, projedná vedení pracoviště .............................................
se ZV odborové organizace kritéria pro její rozdělení na jednotlivé úseky. Poté
vedení pracoviště ..........................................
předloží navržená kritéria včetně výše částek na jednotlivé úseky vedoucímu
zaměstnanci ............................................. k odsouhlasení.
Na základě rozhodnutí vedoucího. bude možné určenou částku použít v na
zvýšení osobních příplatků.
Tyto zásady jsou účinné od .........................
vedoucí
63. Rozhodnutí o přiznání osobního
příplatku
(§ 131 ZP)
Na základě zhodnocení Vaší dosavadní práce na úseku .................................................................. konstatuji, že dlouhodobě a soustavně plníte pracovní úkoly v rozsahu a kvalitě překračující standardní míru. Proto Vám s účinností od přiznávám osobní příplatek ve výši ................. Kč měsíčně.
V ................................. dne .........................
podpis zaměstnavatele
64. Rozhodnutí o odnětí osobního příplatku (§ 131 ZP)
S účinností
od Vám odnímám osobní příplatek, který Vám byl přiznán rozhodnutím ze dne
.............................................,
čj. ............................................. s účinností od, protože
pominuly důvody, pro které Vám byl přiznán.
Důvodem pro toto rozhodnutí je .............................................
V ................................. dne .........................
podpis zaměstnavatele
Poznámka
Osobním příplatkem se umožňuje zaměstnavateli ocenit zaměstnance, který v porovnání s ostatními zaměstnanci dosahuje lepších pracovních výsledků. Patří mezi nejvýznamnější příplatky ve veřejné správě. Zaměstnavatel může přiznáním, změnou výše nebo odejmutím osobního příplatku pružněji, než je tomu u ostatních složek platu, reagovat na změny ve výkonnosti zaměstnanců.
Dlouhodobě vyšší, než standardní výkonnost zaměstnance může zaměstnavatel ocenit poskytováním osobního příplatku, a to až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Tímto způsobem zaměstnavatel může v individuálních případech lépe ocenit práci výkonnějšího zaměstnance s kratší dobou praxe než zaměstnance, který má delší dobu praxe, avšak dosahuje horších pracovních výsledků.
K ocenění práce vynikajícího odborníka, popřípadě k jeho získání, může zaměstnavatel poskytovat takovému zaměstnanci osobní příplatek až do výše platového tarifu stanoveného pro nejvyšší platový stupeň platové třídy, do které je zařazen. Jedná se však o výjimečné případy.
Poskytnutí příplatku je podmíněno tím, že zaměstnanec dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů. Každá z těchto podmínek předpokládá srovnávání pracovních výsledků zaměstnance nebo rozsahu jeho pracovních úkolů s pracovními výsledky nebo rozsahem pracovních úkolů ostatních zaměstnanců. U zaměstnance, který poprvé uzavřel pracovní poměr s příslušným zaměstnavatelem, není v době nástupu takového srovnání možné, a to ani, když uvedený zaměstnanec u předchozího zaměstnavatele podmínky stanovené pro přiznání osobního příplatku plnil.
Jako podmínka pro přiznání osobního příplatku vynikajícímu odborníku stanoví vysoká odbornost a profesionalita zaměstnance, která není závislá na délce trvání pracovního poměru u příslušného zaměstnavatele.
Protože osobní příplatek je nenárokovou složkou platu, ZP nestanoví jeho spodní hranici.
Osobní příplatek se přiznává na základě stanovených podmínek. Jeho odejmutí nebo snížení je možno provést pouze při změně podmínek, za nichž byl přiznán.
Osobní příplatek v platovém výměru
ZP v § 136 taxativně vymezuje složky platu zaměstnanců ve veřejných službách a správě a současně stanoví postup při jejich určování. Faktickou výši platu jednotlivých zaměstnanců však ovlivňuje i rozhodnutí zaměstnavatele. Protože konkrétní výši platu jednotlivých zaměstnanců nelze odvodit přímo z předpisu, měl by být zaměstnanec při vzniku pracovního poměru informován o výši platu a jeho pravidelně poskytovaných složek, o jejichž přiznání nebo výši rozhoduje zaměstnavatel.
Z důvodu právní jistoty je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci písemný platový výměr, který musí obsahovat i odůvodnění jednotlivých složek platu. Stejně bude postupovat při aktualizaci platu včetně jeho jednotlivých složek.
Toto ustanovení prakticky zaručuje projednání všech platových otázek se zaměstnancem. To znamená např., že i snížení nebo odejmutí osobního příplatku musí zaměstnavatel se zaměstnancem projednat a svůj postup řádně odůvodnit. Snížení příplatku může odůvodnit i nevhodným jednáním úředníka s občany.
Protože výši platu nelze odvodit přímo z předpisu, měl by být zaměstnanec při vzniku pracovního poměru informován o výši platu a jeho pravidelně poskytovaných složek, o jejichž přiznání nebo výši rozhoduje zaměstnavatel. ZP ukládá zaměstnavateli tuto informaci zaměstnanci poskytnout nejpozději v den nástupu do práce, a to písemnou formou (platovým výměrem) a stejnou formou ji aktualizovat při změně výše platu nebo jeho jednotlivých složek. Změna platového výměru by měla obsahovat i odůvodnění změn jednotlivých složek platu, včetně osobního příplatku.
65. Rozhodnutí o přiznání odměny
(§ 134 ZP)
V důsledku rychlého a kvalitního splnění zadaného mimořádného úkolu spočívajícího v ...................................................................................................................................... Vám uděluji odměnu ve výši Kč .........................
V ................................. dne .........................
podpis zaměstnavatele
Poznámka
Na rozdíl od všech ostatních složek platu se vymezují pouze kritéria, při jejichž plnění lze odměny poskytnout, aniž by byla limitována jejich výše. Ustanovení § 224 odst. 2 ZP umožňuje zaměstnavateli poskytnout odměnu zejména při dovršení 50 let věku a při prvním skončení pracovního poměru, po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod.
Odměnu může zaměstnavatel rovněž poskytnout za pomoc při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek. Kromě toho může být odměna poskytnuta i za splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu. Podmínky si může zaměstnavatel upravit v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu.
Dřívější právní úprava odměn neměla ustanovení pro odměňování v tzv. podnikatelské sféře. ZP to umožňuje v § 134. Zaměstnavatel může poskytnout odměnu za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu.
U zaměstnavatelů, kde se vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, mohou se poskytovat peněžité i nepeněžité dary i při pracovních výročích 20 let a každých dalších 5 let práce u zaměstnavatele. Rovněž i zde podrobnější podmínky jsou součástí kolektivní smlouvy.
U zaměstnavatelů, na něž se nevztahuje vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb (např. akciové společnosti), se mohou odměny poskytovat ze sociálního fondu, pokud tento fond zaměstnavatelé vytvářejí.
Ustanovení § 134a ZP umožňuje zaměstnavatelům poskytovat cílové odměny. Je to v případech splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná, pak může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout cílovou odměnu. Výši odměny oznámí zaměstnavatel společně s hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli před započetím plnění úkolu. Cílová odměna přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu.
66. Žádost o zaplacení (doplacení) mzdy
Deso s. r. o. (název a sídlo zaměstnavatele)
Věc: Žádost o provedení doplatku mzdy
Při vyúčtování mzdy za měsíc mně byla nesprávně provedena srážka ze mzdy v částce 800 Kč. Požaduji proto o její dodatečný doplatek, neboť k provedení srážky ze mzdy nebyl dán žádný z důvodů, které upravují ustanovení zákoníku práce a občanského zákoníku (dohoda o srážkách ze mzdy). Pokud bych neobdržel uvedenou částku do, byl bych nucen domáhat se svého nároku soudní cestou.
V ................................. dne .........................
zaměstnanec
67. Žádost zaměstnance o poskytnutí
zvýšení mzdy
za práci přesčas (§ 114 ZP)
Deso s. r. o. (název a sídlo zaměstnavatele)
Věc: Žádost o zaplacení mzdy za práci přesčas
Na základě dohody s vedoucím zaměstnancem firmy jsem pracoval v období od května do června celkem 50 hodin přesčas. Za takto odpracované hodiny jsem sice obdržel mzdu, nikoliv však její zvýšení o 25 %.
Poněvadž jsme se s vedoucím neshodli na poskytnutí náhradního volna místo zvýšení mzdy za práci přesčas, požaduji zvýšení v celkové částce 1 500 Kč.
O poskytnutí náhrady žádám touto cestou, abych nebyl nucen volit jiné, krajní prostředky.
S pozdravem
zaměstnanec
68. Žádost o poskytnutí zvýšení
(náhrady) mzdy za práci ve svátek
(ve dnech
pracovního klidu) (§ 115
ZP)
Deso s. r. o. (název a sídlo zaměstnavatele)
Věc: Žádost o zaplacení mzdy za svátky
Na základě dohody s vedoucím zaměstnancem firmy jsem pracoval ve svátečních dnech 1. a 8. května Mzdu za tuto práci jsem obdržel, ale nebylo mi zaplaceno zvýšení mzdy o 100 %. Toto zvýšení činí za jeden den 180 Kč, celkem tedy za dva dny pracovního klidu 360 Kč. O poskytnutí doplatku žádám touto cestou, abych nebyl nucen volit jiné, krajní prostředky.
S pozdravem
zaměstnanec
69. Žádost o poskytnutí mzdového
zvýhodnění za práci v noci
(§ 116 ZP)
Deso s. r. o. (název a sídlo zaměstnavatele)
Věc: Žádost o zaplacení mzdy za práci v noci
Na základě dohody s vedoucím zaměstnancem firmy ............................................. jsem odpracoval v období června celkem 10 nočních směn při plnění mimořádných úkolů pro zakázky v cizině.
Za jednu směnu
v délce osmi hodin mně přísluší mzdové zvýhodnění za hodinu práce nejméně
Kč, celkem tedy Kč, za deset směn Kč. Zaplacení této dlužné částky jsem
požadoval již dne. ústně u mistra výroby a zakázek
........................................
(uvést jméno).
O poskytnutí doplatku žádám touto cestou, abych nebyl nucen volit jiné, krajní prostředky.
S pozdravem
zaměstnanec
70. Oznámení o výši průměrného
výdělku
(§ 352 ZP)
Věc: Oznámení o výši průměrného výdělku Zaměstnanec .........................................
Podle § 352 ZP Vám sdělujeme, že Váš průměrný výdělek, zjištěný z hrubého výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, je Kč denně. Z tohoto výdělku budeme vycházet při výpočtu náhrady mezd při překážkách v práci, jako je např. dovolená, pracovní volno, náhrada škody apod.
zaměstnavatel
71. Oznámení o výši pravděpodobného výdělku
Věc: Oznámení o výši pravděpodobného výdělku Zaměstnanec ..........................................
Vzhledem k tomu, že jste u našeho zaměstnavatele dosud neodpracoval 21 dnů, nemůžeme při poskytování náhrady mzdy za dovolenou, která Vám byla určena, vycházet z průměrného výdělku, ale použijeme Vašeho pravděpodobného výdělku podle § 355 zákoníku práce. Tento pravděpodobný výdělek jsme upravili podle výdělků ostatních spoluzaměstnanců vykonávajících obdobnou práci.
Pravděpodobný výdělek budeme používat do doby, než u našeho zaměstnavatele odpracujete 21 dnů. Potom se bude vycházet již z průměrného výdělku.
zaměstnavatel
72. Oznámení o zápočtu odměn do hrubého výdělku
Věc: Oznámení o zápočtu odměn do hrubého výdělku Zaměstnanec ..........................................
Za první pololetí roku Vám byla vyplacena mimořádná odměna v částce Kč za dobré pracovní výsledky ve funkci jednatele naší společnosti. (Uvést jiné nebo podobné pracovní výsledky.)
Tato odměna se Vám započítává do hrubého výdělku, který ovlivňuje průměrný výdělek, v částce Kč za každé čtvrtletí, počínaje třetím čtvrtletím a konče čtvrtým čtvrtletím, -. O tuto částku se Vám zvyšuje průměrný výdělek v rozhodném období podle § 358 zákoníku práce.
zaměstnavatel
Poznámka
Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.
Příklad 8
Zaměstnanec má v předchozím příkladu průměrný hodinový výdělek 112,50 Kč.
Tento výdělek se vynásobí týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348, což je průměrný počet týdnů na 1 měsíc v průměrném roce: 112,50 Kč × 40 = 4 500 Kč × 4,348 = 19 566, což je průměrný hrubý měsíční výdělek.
Rozhoduje hrubá mzda
Pro výpočet průměrného výdělku je rozhodující hrubá mzda, která byla zaměstnanci zúčtována v předchozím kalendářním čtvrtletí. Při rozhodování, které částky patří do základu pro výpočet průměrného výdělku, je nutné si uvědomit, co se rozumí mzdou. Do základu pro výpočet se započítávají jen částky, které jsou poskytovány za vykonanou práci. Za odpracovanou dobu, kterou se dělí příslušná hrubá mzda, se považuje doba skutečného výkonu práce, za níž přísluší mzda (plat). Jde např. o práci přesčas, doba účasti na školení či studiu k prohloubení kvalifikace apod.
Do odpracované doby se nezapočítávají zejména překážky v práci, ať již jde o pracovní volno s náhradou mzdy nebo neplacené volno, dovolená, neomluvená nepřítomnost v práci, náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek, přestávky v práci na jídlo a oddech, studijní volno apod.
Do hrubého výdělku se zahrnuje mzda, zúčtovaná k výplatě v rozhodném období, bez ohledu na to, zda byla vyplacena až po jeho skončení. Do hrubé mzdy se však nezahrnuje plnění, která nemají povahu mzdy nebo platu, protože nejsou poskytovaná za práci. Většinou jde o plnění v souvislosti se zaměstnáním, jako např. náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí.
Pravděpodobný výdělek
Jestliže zaměstnanec v příslušném kalendářním čtvrtletí neodpracoval alespoň 21 dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Ten se zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, případně z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl.
Příklad 9
Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru v průběhu kalendářního čtvrtletí a do nástupu na dovolenou neodpracoval 21 dnů.
Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které dosáhl od počátku čtvrtletí třeba u jiného zaměstnavatele a pokud nebyl zaměstnán, tak se vyjde z předpokladu, jakého výdělku by dosáhl, kdyby pracoval. Přitom se přihlédne k jeho kvalifikaci, schopnostem a může se vyjít i z výdělku, kterého dosáhl na novém pracovišti.
Pravděpodobný výdělek lze stanovit několika různými způsoby. Jednak kalkulací ze základního mzdového tarifu zaměstnance a pravděpodobných odměn či prémií, jednak použitím průměrného výdělku jiných zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou nebo obdobnou práci. Může se zjišťovat i z hrubé mzdy nebo platu, kterého by zřejmě dosáhl, kdyby pracoval. Základním požadavkem při určování pravděpodobného výdělku je soulad s dobrými mravy. Zaměstnanec by neměl být poškozen na výši svého průměrného výdělku jen z toho důvodu, že v rozhodném období neodpracoval 21 dnů.
Pokud by průměrný nebo pravděpodobný výdělek byl nižší v příslušném měsíci než minimální mzda, zvýší se průměrný nebo pravděpodobný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě. Zjištěný průměrný výdělek v rozhodném období nelze v průběhu čtvrtletí, pro který je platný, měnit. A to ani při trvalé změně základní mzdy nebo změně odměňování z hodinové na mzdu měsíční nebo naopak, neboť to zákon nepřipouští.
Změna mzdy
Změna mzdy nemá pro výpočet průměrného výdělku právní důsledky. Jestliže v průběhu kalendářního čtvrtletí dojde u zaměstnance ke zvýšení mzdy, průměrný výdělek se zjišťuje nejen z hrubé mzdy ode dne jejího zvýšení, ale i ze mzdy dosažené předtím, pokud byla zúčtována k výplatě u stejného zaměstnavatele a patřila do příslušného kalendářního čtvrtletí.
Příklad 10
Zaměstnanci byla v průběhu 1. čtvrtletí zvýšena mzda a bylo potřeba zjistit průměrný výdělek. Rozhodující bude hrubý výdělek od počátku čtvrtletí, včetně zvýšené částky na mzdě.
Zaměstnanci byla v průběhu druhého čtvrtletí zvýšena mzda. Ve třetím čtvrtletí nastoupil dovolenou na zotavenou. Průměrný výdělek se bude vypočítávat z hrubého výdělku dosaženého za celé druhé čtvrtletí, nikoliv od změny výše mzdy.
73. Žádost k soudu o zasílání srážek ze mzdy (§ 294 OSŘ)
Okresní soud
adresa
V .................................. dne ........................
Věc: K čj. ............................................. a čj. .............................................
Žádost o nařízení plátci mzdy, aby zasílal srážky mzdy soudu
Dle usnesení okresního soudu čj. ................................. ze dne byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinné Jany Horké, nar. ............................................. bytem ............................................., kterou pobírá u plátce mzdy (uvést zaměstnavatele, který vyplácí mzdu povinné) k uspokojení naší pohledávky 10 000 Kč a nákladů řízení 800 Kč. Plátce mzdy nám sice srážky ze mzdy poukazuje, máme však pochybnosti o jejich správnosti, protože kromě nás jsou srážky ze mzdy povinné prováděny též ve prospěch oprávněného Josefa Nováka, nar. ............................................. bytem ............................................. dle usnesení okresního soudu v ............................................. čj. ............................. ze dne .............................................
Z výše uvedených důvodů žádáme, aby soud nařídil plátci mzdy, že je povinen sraženou částku zasílat soudu, který nechť srážky mzdy rozvrhne a sám provede výplatu.
zaměstnavatel
74. Oznámení
plátce mzdy, že u něho povinný přestal pracovat
(§ 295 OSŘ)
Okresní soud
adresa
V .................................. dne ........................
Věc: Oznámení plátce mzdy soudu k čj. .............................................
Dle § 295 občanského soudního řádu
oznamujeme soudu ve stanovené lhůtě, že u nás přestal pracovat povinný
nar. ............................................ bytem, z jehož mzdy jsme
jako plátce mzdy prováděli srážky dle usnesení okresního soudu
čj. ............................................. ze dne k uspokojení
pohledávky ve výši. oprávněného Proti povinnému byl srážkami ze mzdy prováděn
jen tento výkon rozhodnutí. Zároveň přikládáme vyúčtování srážek ze mzdy
povinného, které jsme provedli.
zaměstnavatel
75. Oznámení
plátce mzdy, že u něho povinný nastoupil
do pracovního
poměru (§ 294 OSŘ)
Okresní soud
adresa
V .................................. dne ........................
Věc: Oznámení plátce mzdy k čj. .............................................
Dle § 294 odst. 2 občanského soudního řádu oznamujeme soudu, že k nám nastoupil dne. do pracovního poměru U povinného okresního soudu čj. ............................................. ze dne k uspokojení pohledávky ve výši oprávněného
zaměstnavatel
Poznámka
Nároky zaměstnavatele vůči zaměstnanci mohou být uspokojeny a zajištěny dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy. Jedná se např. o náhradu škody, kterou způsobil zaměstnanec a je povinen ji zaměstnavateli uhradit. Srážky ze mzdy tak mohou být právní formou, jak si zaměstnavatel zajistí náhradu škody.
Občanský zákoník upravuje dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů v § 2045 a násl.
Jedná se o podstatnou změnu úpravy platné do 31. 12. 2013.
Dohoda o srážkách ze mzdy se řídí § 2045 občanského zákoníku. Dluh zaměstnance je možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy. Nepůjde-li o dohodu o srážkách směřující k uspokojení práva zaměstnavatele (např. náhrada škody způsobená zaměstnancem), bude třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Např. dohodu o srážkách ze mzdy k zajištění výživného nebude muset zaměstnavatel respektovat.
Náklady spojené s placením srážek bude mít zaměstnavatel jako plátce mzdy nebo platu. Bude-li se jednat u jednoho zaměstnance o více dohod srážek ze mzdy, náklady s placením srážek podle druhé a další dohody bude mít dlužník (zaměstnanec).
Srážky ze mzdy jako exekuce
Je však nutné rozeznávat dohodu o srážkách ze mzdy podle občanského zákoníku. Srážky ze mzdy jako výkon rozhodnutí (exekuce) podle § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád) a ZP. Povinnému zaměstnanci nesmí být výkonem rozhodnutí sraženy dvě třetiny z celkové částky, která je tvořena součtem částky životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. Srážky ze mzdy podle ZP se řídí § 145. Mohou být provedeny nejen ze mzdy nebo z platu, ale i z odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z náhrady mzdy nebo platu, z odměny za pracovní pohotovost, z odstupného, odměn a z peněžitého plnění věrnostní nebo stabilizační povahy, případně k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace.
II.23 NÁHRADA ŠKODY
76. Dohoda o odpovědnosti (§ 252 ZP)
Zaměstnavatel se sídlem ..................................................................................................................................
Zaměstnanec ..................................................................................................................................
uzavřeli s účinností od tuto
dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty:
I.
Podle pracovní smlouvy uzavřené dne vykonává zaměstnanec ............................................. práci skladnice ve skladu nacházejícím se v . .............................................
Protože s výkonem této práce je spojena hmotná odpovědnost za svěřené hodnoty, přejímá. touto dohodou hmotnou odpovědnost za svěřené hodnoty, to je za hotovosti, zboží, ceniny a zásoby materiálu, které budou ve skladě sepsány podle přejímajícího inventarizačního zápisu, jakož i za hodnoty, které během svého hospodaření v provozovně kdykoli později převezme.
II.
Zaměstnanec se zavazuje veškeré hodnoty řádně a běžně vyúčtovat, odvádět přesně a pravidelně denní tržby a činit veškerá opatření k tomu, aby nedocházelo ke škodě na svěřených hodnotách.
III.
Zaměstnanec přejímá odpovědnost za schodek, který bude zjištěn inventarizací a porovnáním s účetní zásobou v provozovně, pokud neprokáže, že tento schodek nezavinila.
IV.
Zaměstnavatel. ............................................. se zavazuje vytvořit zaměstnanci podmínky, které mu umožní řádný výkon jeho povinností. Zaměstnankyně je povinna upozornit neprodleně na závadu, která ohrožuje řádné hospodaření na pracovišti nebo plnění úkolů, a to formou doporučeného dopisu.
Zaměstnavatel se zavazuje odstranit závady, na které ho zaměstnanec upozornil.
V.
Další podmínky odpovědnosti za případný schodek na svěřeném materiálu vyplývají z ustanovení zákoníku práce.
Tato smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzala zaměstnankyně, druhé zaměstnavatel.
V ............................... dne ......................
zaměstnavatel zaměstnankyně
77. Oznámení
zaměstnance o tom, že nejsou vytvořeny
řádné pracovní
podmínky (§ 253 ZP)
..............................................................................................................................................................................................
(Název a sídlo zaměstnavatele)
Dohodou o odpovědnosti, kterou jsem uzavřel s (název a sídlo zaměstnavatele) dne a na jejímž podkladě jsem převzal funkci (bližší označení funkce a provozovny, např. vedoucí supermarketu NOVA v ............................................. adresa), jste se mimo jiné zavázali vytvořit mně v uvedeném supermarketu takové pracovní podmínky, abych svoji funkci mohl řádně vykonávat.
Dne jsem zjistil: (bližší popis zjištěných nedostatků, výsledky prošetření – např. okna a dveře ve skladu obchodního domu jsou nedostatečně zajištěny a je možno je velmi jednoduchým způsobem otevřít zvenčí. Vlastními prostředky a silami jsem nemohl nedostatky odstranit).
Proto Vás upozorňuji na tyto skutečnosti s tím, že nemám vytvořeny řádné pracovní podmínky k tomu, abych mohl splnit závazek z uzavřené dohody o hmotné odpovědnosti.
Žádám Vás, abyste (bližší rozpis návrhů na odstranění závad a provedení potřebných opatření – např. instalovali na okna ve skladu mříže, dveře u skladu oplechovali a vyměnili v nich zámky).
Zároveň žádám o provedení inventarizace v obchodním domě ke dni
V ........................................ dne .............................
podpis zaměstnance
Poznámka
Škoda způsobená zaměstnancem
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tímto plněním. (§ 248 a násl. zákoníku práce). Škodou se rozumí zmenšení majetku. Vzhledem k tomu, že zákoník práce stanoví jako základní způsob náhrady škody náhradu v penězích, musí jít o majetkovou újmu vyjádřenou v penězích.
Dalším předpokladem vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu je, že ji způsobil porušením povinností z pracovního poměru. Odpovědnost zaměstnance za škodu vzniká jen tehdy, jestliže se dopustil nějakého protiprávního jednání nebo opomenutí, tj. jestliže protiprávně jednal nebo jestliže nejednal, ačkoliv z jeho povinností vyplývá, že jednat určitým způsobem měl.
Zaměstnanec odpovídá za škodu, jestliže ji způsobil zaviněným porušením povinností. Zaviněným jednáním není jen určitý psychický vztah, nýbrž i protiprávnost výsledku. Jestliže zaměstnanec chce určitý výsledek, který není protiprávní (například způsobí zaměstnavateli škodu, aby zachránil životy spoluzaměstnanců), nejde o zavinění.
Škodu působí úmyslně ten, kdo chce škodlivé následky způsobit (úmysl přímý), jakož i ten, kdo ví, že je může způsobit, a pro případ, že je způsobí, je s nimi srozuměn (úmysl eventuální). Takto je úmyslné jednání charakterizováno v trestním zákoně.
Nedbale jedná zaměstnanec, který sice ví, že může škodu způsobit, ale bez přiměřených důvodů se spoléhá, že ji nezpůsobí (nedbalost vědomá). Nedbale jedná také ten, kdo sice neví, že může škodu způsobit, ale se zřetelem k okolnostem a svým osobním poměrům to vědět má a vědět může (nedbalost nevědomá). Stupně nedbalosti (hrubá a lehká) se v pracovněprávních předpisech nerozlišují. Na rozdíl od úmyslného jednání zaměstnanec při nedbalém jednání tedy nechce škodu způsobit a ani s ní nesouhlasí.
Dalším předpokladem odpovědnosti je příčinná souvislost mezi jednáním nebo opomenutím zaměstnance a vznikem škody (škoda musí být výsledkem protiprávní činnosti).
Ke zjištění příčinné souvislosti je třeba zjistit skutečnosti, které vedly ke škodě. Zjišťuje se, zda existuje jednání (opomenutí) zaměstnance, které škodu způsobilo, popřípadě zda není ještě jednání jiných zaměstnanců se stejnými důsledky.
Odpovědnost za schodek (manko)
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec odpovědnost za svěřené hotovosti, ceniny, zboží, zásobu materiálu nebo jiné hodnoty, které je povinen vyúčtovat, odpovídá za vzniklý schodek (§ 252 ZP). Schodkem se rozumí rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a mezi údaji účetní evidence, o který je skutečný stav nižší než stav evidenční. Schodkem není škoda, která vznikla v důsledku jednání zaměstnance, jestliže zboží, byť poškozené nebo úplně znehodnocené zaměstnavateli zůstalo. O schodek se jedná, jestliže hodnoty podnikateli chybějí.
Předmětem zvýšené odpovědnosti nemohou být hodnoty, které nejsou předmětem obratu nebo oběhu. Nemůže jím být například inventář prodejny, kanceláře, dílny apod. (kontrolní váhy, počítací nebo psací stroje, registratury, nábytek, obrazy apod.), i kdyby byla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti za tyto předměty. Nešlo by o škodu, za kterou by zaměstnanec odpovídal plně, ale jen do výše čtyřapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku, pokud by se prokázalo, že porušil právní předpis. To platí i o motorových vozidlech. I kdyby zaměstnavatel s řidičem uzavřel dohodu o odpovědnosti nebo kdyby mu vozidlo svěřil na písemné potvrzení, odpovídal by podle § 250 ZP – porušení právní povinnosti. Jeho škoda by byla omezena opět čtyřapůlnásobkem průměrného měsíčního výdělku. Zvýšená odpovědnost zaměstnance by ovšem přicházela v úvahu při ztrátě poukázek na pohonné hmoty apod.
Dohoda o odpovědnosti
Předpokladem odpovědnosti za schodek je, že zaměstnanec uzavřel dohodu o odpovědnosti (§ 252 ZP). Uplatňuje-li zaměstnavatel vůči zaměstnanci odpovědnost za schodek, je povinen v případném sporu dohodu o odpovědnosti předložit. Podmínkou její platnosti je platný pracovněprávní vztah. Je třeba, aby byla uzavřena řádná pracovní smlouva. Lze ji však sjednat i se zaměstnancem činným na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Podmínkou platnosti není však provedení inventarizace. Její neprovedení nemá za následek neplatnost nebo zánik dohody. Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně.
Odstoupení od dohody o odpovědnosti
Zaměstnanec, který uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti, může od ní odstoupit, je-li převáděn na jinou práci nebo zařazován na jiné pracoviště anebo pokud zaměstnavatel v době do jednoho měsíce od obdržení písemného upozornění zaměstnance neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami.
Odpovědnosti za schodek se zaměstnanec zprostí, jestliže prokáže, že jej nezavinil. Zaměstnavatel nemusí zaměstnanci prokazovat, že schodek zavinil úmyslně nebo z nedbalosti. Je povinen prokázat jen to, že vznikla škoda (schodek), a že zaměstnanec uzavřel dohodu o odpovědnosti.
78. Oznámení zaměstnavatele zaměstnanci o způsobené škodě
Zaměstnavateli jste svým jednáním a porušením povinností, které máte podle pracovní náplně, způsobil škodu v částce Kč.
Vzhledem k tomu, že tato škoda nepřevyšuje čtyřapůlnásobek Vašeho průměrného výdělku, uplatňujeme ji ve smyslu § 250 zákoníku práce a žádáme Vás o její úhradu do 15 dnů.
zaměstnavatel
79. Potvrzení o převzetí svěřených předmětů (§ 255 ZP)
Zaměstnankyně. potvrzuje, že dnešního dne převzala od (název a sídlo firmy) dále uvedené nástroje, pracovní prostředky a jiné obdobné předměty: (specifikace jednotlivých předmětů s uvedením hodnoty, např. 1 elektrická pila v hodnotě Kč, 1 montážní brašna s nářadím v hodnotě Kč apod.)
Zaměstnankyně. potvrzuje, že tyto předměty a pracovní prostředky jí byly svěřeny k užívání a úschově. Prohlašuje proto, že přejímá za tyto předměty a pracovní prostředky odpovědnost, a v případě jejich ztráty se zavazuje nahradit podnikateli jejich hodnotu, pokud neprokáže, že jejich ztrátu nezavinila.
V případě poškození nebo závady týkající se funkce těchto předmětů se zavazuje oznámit zaměstnavateli neprodleně potřebu opravy nebo úpravy.
Zaměstnavatel se zavazuje vytvořit zaměstnankyni podmínky umožňující jí řádné opatrování a užívání svěřených předmětů a pracovních prostředků a vykazuje k jejich uložení uzamykatelnou skříň (bližší označení místa, např.: ve skladu materiálu v přízemí provozu budovy zaměstnavatele).
V ............................... dne ......................
zaměstnavatel zaměstnankyně
Poznámka
Odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených věcí je upravena v § 255 na stejných principech, jako odpovědnost zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování.
Zaměstnanec má odpovědnost za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věci, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Jde např. o pracovní pomůcky, nástroje, nářadí apod. Musí tyto věci nejen chránit před poškozením, nýbrž je ve stanovené době zaměstnavateli vrátit. Je povinen předmět vrátit na požádání, případně i před splněním úkolu, pro který mu byl svěřen. Za ztrátu těchto předmětů odpovídá zaměstnanec jen tehdy, jestliže je převzal na písemné potvrzení. Potvrzení nemá jen evidenční povahu a ani nejde jen o administrativní doklad o tom, že zaměstnanec předměty převzal, nýbrž je to jedna z podmínek vzniku odpovědnosti za ztrátu těchto věcí. Musí obsahovat údaje o tom, který předmět byl zaměstnanci svěřen.
Předměty, jejichž cena převyšuje 50 tisíc korun, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Tuto částku může vláda zvýšit nařízením podle zmocnění v odstavci 6.
Odpovědnosti se zaměstnanec zprostí, prokáže-li, že ztrátu nezavinil. Skutečnosti, pro které se může zaměstnanec zprostit odpovědnosti, jsou tytéž, jako u odpovědnosti za schodek: náhoda, úmyslné jednání jiného, nedbalé jednání, aniž se nedbalosti dopustil zaměstnanec (např. zaměstnanec půjčí nástroj na jiné pracoviště zaměstnanci, který jej pro práci potřebuje, sám pracuje, a proto se nemůže o nástroj v jiné dílně starat).
Někdy bývají zaměstnancům svěřovány předměty na písemné potvrzení nesprávně. Musí jít o nástroje, ochranné pracovní prostředky nebo o předměty podobné nástrojům nebo ochranným pracovním prostředkům, tedy o předměty drobnější.
Nemá význam požadovat na zaměstnanci, aby potvrdil např. převzetí osobního vozu, neboť tato odpovědnost se týká jen ztráty. Není účelné požadovat písemné potvrzení na zařízení a inventář, pracoviště, pracovny, kanceláře, na nábytek, stroje, jiné druhy kancelářské techniky, k nimž mají přístup i jiné osoby.
Zaměstnanec, který odpovídá za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit ztrátu v plné výši.
80. Oznámení zaměstnance zaměstnavateli
o krádeži
vnesených věcí
(§ 255 ZP, § 267 ZP, § 268 ZP)
Dne jsem si před výkonem práce odložil v kanceláři do skříně kabát, který mi v průběhu pracovního dne někdo odcizil. Učinil jsem veškerá opatření proti krádeži, včetně uzamčení skříně.
Tuto skutečnost jsem oznámil spolupracovníkovi, který může odcizení potvrdit.
Žádám zaměstnavatele, aby mi škodu v ceně kabátu – 1 800 Kč – uhradil ve smyslu § 255 zákoníku práce.
zaměstnanec
Poznámka
ZP ukládá v § 226 zaměstnavatelům povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do práce, jakož i obvyklých dopravních prostředků, pokud je používají k cestě do práce a zpět. Aby zaměstnavatelé skutečně zajišťovali bezpečnou úschovu, upravuje § 267 a 268 ZP konkrétní podmínky odpovědnosti za případnou škodu na takto odložených věcech.
Důležitou podmínkou této odpovědnosti je, že zaměstnavatel odpovídá pouze za škodu na věcech, které zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s ním.
Neodpovídá však za škodu, odkládají-li se tyto věci zcela libovolně. Věci musí zaměstnanec odložit na místě k tomu určeném (např. šatna, uzamykatelná skříň či zásuvka psacího stolu), nebo na místě, kam se obvykle odkládají (věšák v zasedací místnosti). Z toho vyplývá, že nelze například požadovat náhradu za hodinky zapomenuté na umývárně nebo za sako, které si zaměstnanec odložil přes židli, a nikoliv do skříně. Naproti tomu zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti, vyvěsí-li vedle věšáku oznámení, že „za odložené věci se neručí“. Takové jednostranné prohlášení např. v restauracích, obchodech, samoobsluhách, čekárnách ve zdravotnických zařízeních apod. nemá právní důsledky a nezbavuje zaměstnavatele odpovědnosti za případnou škodu, když by se odložená věc ztratila.
Jde-li o škodu na věcech, které zaměstnanec obvykle nosí do práce (obvyklost je třeba vykládat s ohledem na pravidla slušnosti a občanského soužití), nebo které zaměstnavatel nepřevezme do zvláštní úschovy, není náhrada škody omezena. Stejně tak hradí zaměstnavatel škodu u všech věcí, způsobí-li ji jiný zaměstnanec zaměstnavatele. U věcí, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí (např. větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti) a které nebyly převzaty do zvláštní úschovy zaměstnavatele a škodu nezpůsobil jiný zaměstnanec zaměstnavatele, je odpovědnost omezena částkou 10 000 Kč. Proto se doporučuje, aby zaměstnanci v obdobných případech požádali zaměstnavatele o převzetí větších peněžních částek či jiných cenností do zvláštní úschovy po dobu výkonu práce.
Větší částky peněz, které přesahují 10 000 Kč, jsou obvyklé pouze v den výplaty. V jiné dny než výplatní, by zaměstnavatel odpovídal za náhradu peněžní škody jen do částky 10 000 Kč. Jde i o případy, kdy si zaměstnanec s sebou vezme do zaměstnání větší částku peněžní hotovosti, aby po skončení práce zakoupil předmět větší hodnoty. I zde by zaměstnavatel odpovídal za případnou škodu (odcizení), jen do částky 10 000 Kč. Přitom spoluzavinění zaměstnance nepřichází v úvahu, i když třeba zapomněl klíč ve dveřích kanceláře apod. V těchto případech jde o tzv. objektivní odpovědnost zaměstnavatele za škodu, tedy o odpovědnost za výsledek (škoda), který nastal, bez ohledu na to, zda ke škodě došlo zaviněným porušením předpisu ze strany zaměstnavatele. Stačí, když zaměstnanec prokáže, že šlo o věc obvyklou a že byla odložena na místě určeném nebo obvyklém.
Nárok na náhradu škody na odložených věcech ze zákona zanikne a zaměstnavatel ho nepřizná, jestliže zaměstnanec o škodě neuvědomí zaměstnavatele bez zbytečného odkladu nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.
II.24 Sdílené pracovní místo (§ 317a ZP)
Dohoda o sdíleném pracovním místě
Zaměstnavatel ................................................................................................................................................... a
zaměstnanec ................................................................................................................................................... a
zaměstnanec ......................................................................................................................................................
se podle § 317a zákoníku práce dohodli, že budou vykonávat druh práce. (uvést druh práce, který musí být shodný pro oba zaměstnance) v následujícím rozvrhu pracovní doby:
Zaměstnanec bude
vykonávat uvedený druh práce od pondělí do pátku od 7 do 11 hodin
a zaměstnanec ..........................
od 11 do 15 hodin.
(Může být dohodnut jiný rozvrh pracovní doby, např. jeden zaměstnanec bude pracovat od pondělí do středy, druhý zaměstnanec od čtvrtka do pátku nebo, že budou pracovat obden pod. Musí však být rozvržena a dohodnuta pracovní doba tak, aby každý z nich splnil průměrnou týdenní (nikoliv stanovenou) pracovní dobu, kterou má sjednánu se zaměstnavatelem v pracovní smlouvě).
Podpisy:
Zaměstnanci Zaměstnavatel
Poznámky
Sdílené pracovní místo spočívá v tom, že na jednom pracovním místě pracují dva či více zaměstnanců na částečný úvazek na pracovní pozici, kterou obvykle vykonává jeden pracovník na plný úvazek. Odměna se mezi ně rozpočítává. Zaměstnanci se sami dohodnou na střídání tak, aby pokryli celou stanovenou pracovní dobu.
Rozhoduje dohoda
Nová právní úprava s účinností od 1. ledna 2021 uvádí, že zaměstnavatel se může se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou se stejným druhem práce dohodnout, že si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby.
Dohoda musí být uzavřena se zaměstnancem písemně a musí obsahovat bližší pravidla pro rozvržení pracovní doby. Dohodu lze sjednat na dobu určitou nebo neurčitou.
Dohodu lze uzavřít (oproti původnímu návrhu novely) i u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3. Jedná se o zaměstnance státu, územních samosprávných celků (např. obce, města apod.), státních fondů, některých příspěvkových organizací, jejichž náklady jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz z rozpočtu zřizovatele, školské právnické osoby zřízené MŠMT nebo územními samosprávnými celky podle školského zákona nebo regionální rady region u soudržnosti.
Zaměstnanci jsou povinni předložit zaměstnavateli společný písemný rozvrh pracovní doby na sdíleném pracovním místě, a to nejméně týden před počátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Případné změny tohoto rozvrhu jsou povinni zaměstnavateli písemně oznámit 2 dny předem, nedohodnou-li se zaměstnavatelem na jiné době seznámení. Nepředloží-li zaměstnanci společný rozvrh pracovní doby, určí bez zbytečného odkladu rozvržení pracovní doby do směn zaměstnavatel.
S případnými změnami rozvrhu jsou zaměstnanci povinni zaměstnavatele písemně seznámit nejméně dva dny předem, nedohodnou –li se se zaměstnavatelem na jiné době seznámení. Zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě nebo pro konkrétní případ souhlas.
Příklady vyplývají z praxe mnohých zaměstnavatelů a kombinace různých forem organizace práce mohou být různé. Např. jedna zaměstnankyně bude pracovat na stejném místě s totožnou pracovní náplní od 7 hodin do 11 hodin, druhá zaměstnankyně od 11 hodin do 15 hodin. Může nastat situace kdy jeden den bude pracovat zaměstnanec na plnou pracovní dobu, druhý den další zaměstnanec rovněž na stanovenou pracovní dobu. Nebo jeden zaměstnanec bude pracovat od pondělí do středy, druhý od středy do pátku.
Ukončení dohody
Výhodou je, že zaměstnanec může zastupovat druhého zaměstnance, který se nedostaví na směnu.
Ovšem jenom tehdy, dal-li i zaměstnavateli pro konkrétní případ výslovný souhlas.
Dohodu o sdíleném pracovním místě lze rozvázat písemnou dohodou smluvních stran ke sjednanému dni. Zaměstnavatel nebo zaměstnanec mohou rovněž dohodu písemně vypovědět, a to z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.
Zanikne –li závazek z dohody alespoň jednoho zaměstnance, pracovní režim sdíleného pracovního místa se u ostatních zaměstnanců na témže sdíleném pracovním místě uplatní do konce probíhajícího vyrovnávacího období.
II.25 DOHODA O ZVÝŠENÍ KVALIFIKACE (§ 234 ZP)
Zaměstnavatel: ................................................................................................................................................
IČ: ................................................................................................................................................
DIČ: ................................................................................................................................................
se sídlem: ................................................................................................................................................
zastoupený: ................................................................................................................................................
zapsaný v Obchodním rejstříku vedeném soudem v ................., oddíl ........., vložka č. ...........
(dále jako „Zaměstnavatel“)
a
Zaměstnanec: ................................................................................................................................................
narozen ................................................................................................................................................
bytem: ................................................................................................................................................
rodné číslo: ................................................................................................................................................
(dále jako „Zaměstnanec“)
uzavírají tuto
dohodu o zvýšení kvalifikace:
Zaměstnavatel umožní zaměstnanci, dělníkovi, bytem, čtyřleté studium na průmyslové škole stavební v dálkovém studiu. Pokud bude zaměstnanec na uvedenou školu přijat, začne jeho studium v roce
I.
Akciová společnost bude svému zaměstnanci poskytovat pracovní úlevy a hmotné zabezpečení podle příslušných právních předpisů. Zaměstnanec setrvá u zaměstnavatele v pracovním poměru nejméně po dobu čtyř let poté, co úspěšně ukončí studium na střední průmyslové škole stavební. V případě, že zaměstnanec tento závazek nesplní, je povinen nahradit mu náklady spojené se zvýšením kvalifikace. Jde o náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dny účasti zaměstnance na studiu, k přípravě a vykonání zkoušek, náhradu studijního příspěvku a náhradu cestovních náhrad. Celková částka nepřesáhne 7 000 Kč na jeden rok, celkem tedy 28 000 Kč.
II.
Do doby setrvání v pracovním poměru se nezapočítává doba, po kterou zaměstnavatel omluvil nepřítomnost muže v práci, protože mu příslušel rodičovský příspěvek. Nezapočítává se též nepřítomnost v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby, jestliže došlo k pravomocnému odsouzení. Pokud zaměstnanec nesplní svůj závazek pouze zčásti, povinnost nahradit náklady se poměrně sníží.
III.
Povinnost zaměstnance k úhradě nákladů nevzniká, jestliže zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace zastavil poskytování hmotného zabezpečení, protože se stal zaměstnanec bez svého zavinění dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, jestliže skončil pracovní poměr výpovědí danou zaměstnavatelem, pokud nejde o výpověď z důvodů, pro které lze zrušit okamžitě pracovní poměr, nebo z důvodů závažného porušení pracovních povinností podle § 52 písm. g) zákoníku práce, případně dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce, dále jestliže nemůže zaměstnanec vykonávat podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení práci, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, případně pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci z důvodů uvedených v § 52 písm. d) a e) zákoníku práce, a konečně jestliže zaměstnavatel nevyužíval v posledních dvanácti měsících po dobu nejméně šesti měsíců kvalifikaci, kterou si zaměstnanec zvýšil.
V .................................. dne ............................
razítko a podpis zaměstnavatele
Poznámky
Dohody o zvýšení kvalifikace
Zvýšením kvalifikace se rozumí dosažení takového stupně nové kvalifikace, pokud zaměstnanec např. studiem získá předpoklady pro výkon kvalifikovanější práce (pro vyšší funkci), pro kterou dosud kvalifikaci nesplňoval.
Zaměstnavatel může se zaměstnancem, který si chce zvýšit kvalifikaci, uzavřít dohodu. V ní se zaváže umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace poskytováním pracovních úlev a hmotného zabezpečení a zaměstnanec se zaváže setrvat po určitou dobu v pracovním poměru. Pokud tuto povinnost nesplní, musí zaměstnavateli uhradit vynaložené náklady. Dohodu lze sjednat i pro případ, že ke skončení pracovního poměru dojde před zvýšením kvalifikace.
Dohoda jen písemná
Dohoda musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny zákonem požadované náležitosti.
Jedná se o:
• druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení [jde např. o označení školy, kterou bude zaměstnanec navštěvovat (gymnázium, vysoká škola apod.), a délku i způsob studia (např. při zaměstnání)];
• dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru (maximální doba setrvání v pracovním poměru u zaměstnavatele je 5 let. Nejedná se o pracovní poměr na dobu určitou, ale o závazek setrvat v pracovním poměru po dohodnutou dobu. Skončení pracovního poměru před uplynutím sjednané doby má za následek povinnost k úhradě vynaložených nákladů, nejde-li o případ, kdy zaměstnanec povinnost k náhradě nemá);
• druhy nákladů, které zaměstnanec bude povinen uhradit zaměstnavateli, jestliže nesplní svůj závazek setrvat u něho v pracovním poměru (ZP ponechává při určování nákladů volnost účastníkům dohody. Náklady je však nutné v dohodě specifikovat. Jde např. o mzdy nebo přesčasové příplatky zaměstnanců, kteří v době nepřítomnosti zaměstnance pracují přesčas, dále jsou to pracovní úlevy ve formě náhrady mzdy nebo pracovní úlevy podle § 232 odst. 1 ZP, hodnoty různých studijních pomůcek, náklady na studijní cesty apod.);
• nejvyšší celkovou částku, již bude zaměstnanec povinen uhradit.
Dohodu uzavírají zaměstnanec a zaměstnavatel ještě před tím, než zaměstnanec začne získávat kvalifikaci.
Dodatečné sjednání dohody v době, kdy zaměstnanec např. začal studovat, a pokud by na uzavření dohody dobrovolně přistoupil, by se mohlo týkat jen nákladů, které vzniknou v budoucnosti. Většinou v době uzavření dohody není možné přesně vyčíslit náklady, které zaměstnavateli vzniknou v souvislosti se získáváním kvalifikace zaměstnance. Proto zákon vyžaduje, aby se vyčíslila nejvyšší částka, jejíž překročení není s časovým odstupem možné.
II.26 Vnitřní předpis (§ 305 ZP)
Zaměstnavatel a. s. (dále jen „zaměstnavatel“), se sídlem zastoupený generálním ředitelem vydává podle § 305 zákoníku práce následující vnitřní předpis, (dále jen „vnitřní předpis“), kterým se upravují pracovněprávní nároky zaměstnanců zaměstnavatele.
Působnost
vnitřního předpisu
§ 1
Vnitřní předpis se vztahuje na všechny zaměstnance, pokud jsou se zaměstnavatelem v pracovním poměru. Nevztahuje se na zaměstnance, kteří se zaměstnavatelem uzavřeli dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Dovolená
§ 2
Zaměstnanci, jehož pracovní poměr k tomuto zaměstnavateli trvá více než 10 let, náleží dovolená v délce šest týdnů.
Další
přestávka v práci
§ 3
Při směně (denní pracovní doba) přesahující devět hodin se poskytuje další přestávka v práci, která se nezapočítává do pracovní doby.
Náhrada
výdajů
§ 4
(1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce za podmínky, že k takovému použití byl zaměstnanci udělen souhlas příslušným vedoucím. Bližší podmínky budou dohodnuty při povolení použití vlastního nářadí.
(2) Náhrada za použití nářadí zaměstnance podle předchozího odstavce nemůže být nižší než Kč za den, (. Kč za hodinu), kdy bylo nářadí používáno.
Úhrada
nákladů na zvýšení a prohloubení kvalifikace
§ 5
Povinnost zaměstnance k úhradě nákladů, které zaměstnavatel vynaložil na zvýšení nebo prohloubení jeho kvalifikace nevzniká, jestliže
a) zaměstnanec ukončil pracovní poměr výpovědí z vážných důvodů na jeho straně, zejména z důvodů bytových, sociálních a finančních,
b) došlo k organizačním změnám na straně zaměstnavatele, pro něž nemůže zaměstnanec nadále plnit povinnosti vyplývající z pracovní smlouvy.
Příplatky
a odměny
§ 6
a) Za práci přesčas náleží příplatek za 1 hodinu
b) Za práci v sobotu a v neděli náleží příplatek za 1 hodinu
c) Odměna ve výši náleží při splnění následujících kritérií:
(Možno uvést další příplatky nebo odměny v závislosti na rozhodnutí vedení.)
Účinnost
Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem.
Poznámky
Za vnitřní předpis podle § 305 ZP se považuje pouze předpis, kterým zaměstnavatel stanoví mzdová a ostatní práva zaměstnanců. Vnitřní předpis, který práva (nároky) zaměstnanců neuvádí, a ani stanovit nemůže, není vnitřním předpisem pro pracovněprávní účely. Zejména mezi ně nepatří písemná opatření zaměstnavatele, vnitrofiremní úkony, řídící akty a metodické postupy, organizační řády a další předpisy, které nestanoví práva, z nichž je oprávněn zaměstnanec. Základním znakem vnitřního předpisu podle § 305 zákoníku práce je, že zaměstnanci mohou nároky v nich uvedené uplatňovat v krajním případě (nevyhoví-li zaměstnavatel) u soudu, jako ostatní nároky vyplývající ze zákoníku práce. To u ostatních vnitřních předpisů zaměstnavatele, které nejsou vydávány podle § 305 zákoníku práce, nepřichází v úvahu. Délka dovolené u zaměstnanců je v rozsahu 5 kalendářních týdnů za rok. Delší rozsah dovolené se týká zaměstnanců u podnikatelských subjektů.
II.27 Právní ustanovení použitá u příslušných vzorů
§ 1785 občanského
zákoníku
Smlouva o smlouvě budoucí (příslib zaměstnání)
Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.
§ 1728 občanského zákoníku
Jednání o smlouvě (obecně)
(1) Každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít.
(2) Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.
§ 1729 občanského zákoníku
Nepoctivé jednání při uzavírání smlouvy
(1) Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod.
(2) Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy.
§ 583 občanského zákoníku
Jednání v omylu
Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.
K agenturnímu zaměstnávání
§ 309 zákoníku práce
Obsah písemného pokynu
(1) Po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci uživatel. Uživatel však nesmí vůči zaměstnanci agentury práce právně jednat jménem agentury práce.
(2) Agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele na základě písemného pokynu, který obsahuje zejména
a) název a sídlo uživatele,
b) místo výkonu práce u uživatele,
c) dobu trvání dočasného přidělení,
d) určení vedoucího zaměstnance uživatele oprávněného přidělovat zaměstnanci práci a kontrolovat ji,
e) podmínky jednostranného prohlášení o ukončení výkonu práce před uplynutím doby dočasného přidělení, byly-li sjednány v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce [§ 308 odst. 1 písm. g)],
f) informaci o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele.
(3) Dočasné přidělení končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno; před uplynutím této doby končí dohodou mezi agenturou práce a dočasně přiděleným zaměstnancem, popřípadě jednostranným prohlášením uživatele nebo dočasně přiděleného zaměstnance podle podmínek sjednaných v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce.
K povinnostem zaměstnanců
§ 301 zákoníku práce
Zaměstnanci jsou povinni
a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci,
b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly,
c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni,
d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
K výpovědním důvodům
§
52 zákoníku práce
Vymezení výpovědních důvodů
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí
K průměrnému výdělku
§
352 zákoníku práce
Pojem průměrného výdělku
Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.
§ 355 zákoníku práce
Pojem pravděpodobného výdělku
(1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.
(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
§ 358 zákoníku práce
Mzda za delší období
Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjištění průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí; zbývající část (části) této mzdy nebo platu se zahrne do hrubé mzdy nebo platu při zjištění průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje. Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy nebo platu podle věty první odpovídající odpracované době.
§ 11
zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce
Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.
§ 30 zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce
citace na straně 142
(1) Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností je v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu12) jiný postup; předpoklady kladené zvláštními právními předpisy na fyzickou osobu jako zaměstnance tím nejsou dotčeny.
(2) Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy.
§ 31 zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce
Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru.
§ 211 zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce
citace na straně 142
Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v této části právo na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou.
Výpověď daná zaměstnavatelem
§ 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost,
f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,
g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců ...
Výpověď
§ 50
zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce
citace na str. 176
(1) Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží.
(2) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52.
(3) Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu.
(4) Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.
(5) Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné.
§ 56
zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem
(1) Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže,
a) podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1).
(2) Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3.
§ 65 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
citace strana 184
Skončení pracovního poměru na dobu určitou
(1) Pracovní poměr na dobu určitou může skončit také ostatními způsoby uvedenými v § 48 odst. 1, 3 a 4. Byla-li doba trvání tohoto pracovního poměru omezena na dobu konání určitých prací, je zaměstnavatel povinen upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň 3 dny předem.
(2) Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby (§ 48 odst. 2) s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.
§ 66 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
citace strana 184
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
(1) Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.
(2) Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.
§ 67 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
citace strana 186
Odstupné
(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního ...
§ 61
odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoníku práce
(1) Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací.
(2) Jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána.
(3) Zaměstnavatel může použít souhlasu podle odstavce 2 jen ve lhůtě 2 měsíců od jeho udělení.
(4) Jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas podle odstavce 2, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné; pokud jsou však ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud ve sporu podle § 72 shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné.
(5) S jinými případy rozvázání pracovního poměru je zaměstnavatel povinen seznámit odborovou organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých.
§ 217
odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoníku práce
citace na straně 196
Čerpání dovolené
(1) Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo ...
(2)
§ 31 zákona č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře
(3) (1) Rodinou se pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle § 7 odst. 1 až 4 a odst. 6 až 11. Pro nárok na rodičovský příspěvek musí podmínka trvalého pobytu a bydliště na území České republiky být splněna jen u oprávněné osoby a u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek.
(4) (2) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, s výjimkou svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu37), dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera31a). Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek nezletilá osoba, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud nerozhodl o pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého rodiče. Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek osoba, u které soud rozhodl o omezení její svéprávnosti v oblasti výkonu rodičovské odpovědnosti, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud u tohoto rodiče rozhodl o zachování výkonu povinnosti a práva péče o dítě.
(5) (3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže
(6) a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 92 hodin v kalendářním měsíci,
(7) b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,
(8) c) dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně,
(9) d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV ...





