Zákony, právní předpisy

 

 

Zákon č. 211/2000 Sb.,

o Státním fondu podpory investic

ve znění

zákona č. 391/­2002 Sb. (úplné znění č. 65/­2004 Sb.), zákona č. 482/­2004 Sb., zákona č. 61/­2005 Sb., zákona č. 179/­2005 Sb., zákona č. 71/­2010 Sb., zákona č. 239/­2012 Sb., zákona č. 276/­2012 Sb., zákona č. 111/­2018 Sb., zákona č. 307/­2018 Sb., zákona č. 113/­2020 Sb. a zákona č. 261/­2021 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

STÁTNÍ FOND PODPORY
INVESTIC

§ 1

Základní ustanovení

(1) Zřizuje se Státní fond podpory investic se sídlem v Praze (dále jen „Fond“). Účelem Fondu a jeho veřejným posláním je podporovat udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu v souladu s veřejným zájmem a koncepcemi, strategickými dokumenty, programy a jinými dokumenty schválenými vládou České republiky. Fond dále zajišťuje výběr peněžních příspěvků od cestovních kanceláří do garančního fondu cestovních kanceláří a vyplácení peněžních prostředků z tohoto fondu podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu.

(2) Fond je právnickou osobou v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“).

(3) Fond hospodaří s majetkem ve vlastnictví státu⁷⁾, s vlastním majetkem a s majetkem jiných osob.

(4) Vlastní majetek Fond nabývá

a)  přijetím určeného majetku od státu nebo jiných osob,

b)  z vlastní činnosti.

(5) Fond může být zřizovatelem či zakladatelem právnických osob a může v nich nabývat majetkovou účast.

(6) Prostředky Fondu určené na podporu udržitelného rozvoje obcí, měst a regionů může Fond převést do fondů rozvoje měst v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie⁸⁾.

(7) Fond může nabývat cenné papíry.

§ 2

Příjmy Fondu

(1) Příjmy Fondu tvoří

a)  dotace ze státního rozpočtu,

b)  příjem z vydaných dluhopisů,

c)  výnosy z dluhopisů nakoupených v souladu s tímto zákonem,

d)  splátky z poskytnutých úvěrů včetně příslušenství,

e)  úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Fondu,

f)  výnosy z veřejných sbírek organizovaných Fondem, dary a dědictví ve prospěch Fondu,

g)  prostředky z fondů Evropské unie,

h)  přijaté zápůjčky a úvěry,

i)  splátky zápůjček poskytnutých do fondů obcí na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu a do fondů rozvoje měst,

j)  další příjmy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

(2) Dluhopisy vydané k zajištění příjmů Fondu jsou vydávány podle zvláštního právního předpisu¹⁾.

§ 3

Použití prostředků Fondu

(1) Peněžní prostředky státu, se kterými Fond hospodaří, lze použít pouze na území České republiky

a)  ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami a modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou úvěru nebo dotace,

b)  ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů,

c)  k ručení za část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám

1. na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů,

2. na výstavbu infrastruktury obcemi pro bytovou výstavbu,

d)  ke krytí části nákladů spojených s nabytím pozemků nebo jejich odpovídajících částí, které jsou kupovány nebo nabývány společně s pořizovanými byty, bytovými nebo rodinnými domy formou úvěru nebo formou krytí části úroků z úvěru,

e)  ke krytí části úhrady formou úvěru za účelem nabytí družstevního podílu v družstvu, nebo za účelem nabytí podílu v právnické osobě, stane-li se žadatel nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se nabytí členských práv a povinností nebo nabytí podílu týká,

f)  ke krytí části úhrady formou dotace za účelem nabytí družstevního podílu v bytovém družstvu, stane-li se žadatel nájemcem bytu, kterého se nabytí družstevního podílu týká,

g)  ke krytí části nákladů spojených s pořízením zařízení bytu formou úvěru,

h)  ke krytí části nákladů spojených s řešením bezbariérovosti veřejných prostranství a budov ve vlastnictví obce nebo kraje formou dotace nebo úvěru,

i)  ke krytí části nákladů spojených s pořízením technického vybavení obcí a dobrovolných svazků obcí určeného k údržbě veřejných prostranství formou dotace nebo úvěru,

j)  ke krytí části nákladů formou dotace nebo úvěru na pořízení vybavení do vybraných budov ve vlastnictví krajů a obcí,

k)  ke krytí části nákladů formou dotace nebo úvěru na vybudování nebo obnovu

1. veřejné dopravní infrastruktury a s ní souvisejících zařízení,

2. veřejné technické infrastruktury,

3. občanského vybavení, kterým jsou zejména stavby a zařízení sloužící pro vzdělávání, výchovu, sociální služby a péči o rodinu,

4. veřejných prostranství,

5. staveb sloužících pro poskytování služeb ve veřejném zájmu,

l)  ke krytí části nákladů formou dotace nebo úvěru zaměřených na revitalizaci území, včetně projektové přípravy, demolice nebo rekonstrukce budov,

m) ke krytí části nákladů projektů za účelem rozvoje regionů v oblasti cestovního ruchu formou dotace nebo úvěru,

n)  ke krytí části nákladů formou dotace na zpracování územně plánovacích dokumentací nebo územně plánovacích podkladů,

o)  ke krytí části nákladů formou dotace na zlepšování architektonické a urbanistické kvality staveb a prostředí vytvářeného výstavbou, včetně pořádání architektonických a urbanistických soutěží.

(2) Peněžní prostředky státu, se kterými Fond hospodaří, lze dále použít

a)  k nákupu krytých dluhopisů,

b)  k nákupu dluhopisů, jejichž emitentem je Česká národní banka,

c)  k nákupu státních dluhopisů,

d)  k úhradě závazků plynoucích z ručení podle odstavce 1 písm. c),

e)  k úhradě závazků z vydaných dluhopisů,

f)  k úhradě nákladů spojených se správou a činností Fondu,

g)  k úhradě nákladů spojených s poskytováním prostředků podle odstavce 1,

h)  k úhradě nákladů spojených s podporou informační a poradenské činnosti v oblasti bydlení, cestovního ruchu a udržitelného rozvoje obcí, měst a regionů,

i)  k nákupu dluhopisů vydaných členskými státy Evropské unie nebo jinými státy tvořícími Evropský hospodářský prostor, členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, cenných papírů a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států a dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou.

(3) Vlastní prostředky Fondu a prostředky jiných osob, se kterými Fond hospodaří, lze použít v souladu s jejich určením a účelem Fondu.

(4) Činnosti spojené s funkcí Fondu s výjimkou poskytování dotací podle odstavce 1 písm. a), f) a h) až o) může Fond svěřit jiné právnické osobě vybrané podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

(5) Fond uzavírá s příjemci peněžních prostředků Fondu smlouvu o poskytnutí prostředků podle odstavce 1.

(6) V souvislosti s poskytnutím prostředků Fondu podle odstavce 1 Fond si vyžádá od fyzické nebo právnické osoby žádající o poskytnutí prostředků z Fondu poskytnutí informací a podkladů nezbytných k posouzení jejich schopnosti hospodárně použít peněžní prostředky k účelu, ke kterému mají být poskytnuty.

(7) Při hospodaření Fondu se nesmí aktiva Fondu snížit pod 6 miliard Kč. Zůstatky prostředků Fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.

(8) Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok.

§ 3a

Tvorba a použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb

Fond může vytvářet fond kulturních a sociálních potřeb, na jehož tvorbu a hospodaření s prostředky se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu^2b) obdobně.

§ 4

(1) O použití prostředků Fondu v souladu se schváleným rozpočtem Fondu rozhodují orgány Fondu.

(2) Podrobnosti o činnosti Fondu, vztazích mezi jeho orgány a o jeho vnitřní organizaci stanoví statut Fondu, který na návrh ministra pro místní rozvoj (dále jen „ministr“) schvaluje vláda.

(3) Při posuzování místních a regionálních potřeb podpory investic spolupracují orgány Fondu se samosprávnými orgány obcí a krajů.

(4) Prostředky poskytnuté Fondem musí být vráceny zpět do Fondu, nebyly-li použity v souladu s účelem, pro který byly poskytnuty, nebo pominul-li důvod pro jejich poskytnutí.

(5) Za účelem ověření údajů, které byly Fondu poskytnuty žadatelem a příjemcem peněžních prostředků, se Fondu poskytují údaje katastru nemovitostí bezúplatně, a to prostřednictvím dálkového přístupu.

§ 4a

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(1) Fond využívá při výkonu své působnosti ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

a)  příjmení,

b)  jméno, popřípadě jména,

c)  adresa místa pobytu,

d)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e)  datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f)  státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Fond využívá při výkonu své působnosti z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu

a)  jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b)  datum narození,

c)  místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,

d)  rodné číslo,

e)  adresa místa trvalého pobytu,

f)  státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Fond využívá při výkonu své působnosti z informačního systému cizinců údaje v rozsahu

a)  jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b)  datum narození,

c)  místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,

d)  státní občanství, popřípadě státní příslušnost,

e)  druh a adresa místa pobytu,

f)  počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.

(4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 5

Rozpočet a účetnictví Fondu

(1) Fond sestavuje pro každý kalendářní rok návrh svého rozpočtu, který předkládá vládě ministr vždy do 31. srpna. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, spolu s návrhem státního rozpočtu na tentýž rok ke schválení Poslanecké sněmovně. Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.^2a)

(2) Není-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu schválen rozpočet Fondu na příslušný kalendářní rok před prvním dnem tohoto kalendářního roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době od prvního dne tohoto kalendářního roku do schválení rozpočtu na tento rok objemem a členěním příjmů a výdajů rozpočtu Fondu v předchozím roce. Výdaje v tomto období se uvolňují v jednotlivých položkách rozpočtu Fondu ve výši jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci tohoto období.

(3) Po skončení kalendářního roku sestavuje Fond k rozvahovému dni účetní závěrku, kterou spolu s výroční zprávou o činnosti Fondu předkládá ministr vládě a vláda je předkládá do 31. března běžného kalendářního roku ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu. Účetní závěrka Fondu sestavená k rozvahovému dni musí být před jejím předložením vládě ověřena auditorem.

(4) Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví.

(5) Fond ve svém účetnictví vede odděleně náklady spojené se správou Fondu a v tom samostatně odměny členů výboru a dozorčí rady Fondu. Takto jsou tyto výdaje jako samostatné položky uvedeny i v rámci rozpočtu Fondu na příslušný rok.

(6) Výbor Fondu může na návrh ředitele Fondu schválit v průběhu kalendářního roku nezbytné přesuny mezi jednotlivými položkami rozpočtu Fondu, nepřesáhnou-li tyto přesuny v souhrnu za daný kalendářní rok 5 % celkových výdajů stanovených schváleným rozpočtem Fondu na příslušný kalendářní rok. Další nebo vyšší přesuny schvaluje v případě naléhavé potřeby na návrh ministra výbor Poslanecké sněmovny, do jehož působnosti patří regionální rozvoj.

§ 6

Orgány Fondu

(1) Orgány Fondu jsou výbor Fondu (dále jen „výbor“), dozorčí rada Fondu (dále jen „dozorčí rada“) a ředitel Fondu (dále jen „ředitel“).

(2) Výbor má 7 členů a skládá se ze 4 zástupců ministerstva, zástupce Ministerstva financí, zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu a zástupce územně samosprávných celků. Předsedou výboru je ministr. Místopředsedu a dalších 5 členů výboru jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra. Jejich funkční období je čtyřleté. Člen výboru může být odvolán

a)  porušil-li závažným způsobem povinnosti vyplývající z jeho funkce,

b)  byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,

c)  nemůže-li z důvodů na své straně vykonávat svou funkci po dobu delší šesti měsíců,

d)  v dalších odůvodněných případech.

(3) Předseda výboru řídí činnost výboru. Jednání výboru se řídí jednacím řádem, který schvaluje výbor usnesením.

(4) Výbor jedná o věcech, které jsou předmětem činnosti Fondu, a předkládá ministrovi

a)  návrh rozpočtu Fondu,

b)  účetní závěrku Fondu sestavenou k rozvahovému dni a výroční zprávu o činnosti Fondu za příslušný kalendářní rok,

c)  návrh statutu Fondu a návrh změn tohoto statutu.

(5) Ředitel je statutárním orgánem Fondu a jeho zaměstnancem. Ředitel je jmenován ministrem. Ředitel zejména

a)  provádí rozhodnutí a další opatření schválená a projednaná výborem,

b)  řídí činnost Fondu a práci zaměstnanců Fondu.

(6) Dozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Dozorčí rada kontroluje činnost a hospodaření Fondu a jeho orgánů a schvaluje účetní závěrku Fondu. Dozorčí rada má 5 členů. Členy dozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Funkční období členů dozorčí rady je čtyřleté. Člen dozorčí rady může být odvolán

a)  porušil-li závažným způsobem povinnosti vyplývající z jeho funkce,

b)  byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,

c)  nemůže-li z důvodů na své straně vykonávat svou funkci po dobu delší šesti měsíců,

d)  v dalších odůvodněných případech.

(7) Dozorčí rada zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Dozorčí rada se usnáší hlasováním. Volba je provedena nebo usnesení je přijato, pokud pro ně hlasují nejméně 3 členové dozorčí rady. Jednání dozorčí rady se řídí jednacím řádem, který schvaluje dozorčí rada usnesením.

(8) O závažných nedostatcích zjištěných v činnosti a hospodaření Fondu dozorčí rada neprodleně informuje ministra.

§ 7

Střet zájmů

(1) Výkon funkce člena výboru nebo člena dozorčí rady je neslučitelný s funkcí ředitele, se základním pracovněprávním vztahem vůči Fondu a s funkcemi v řídících a dozorčích orgánech právnických osob, kterým byla poskytnuta podpora z Fondu nebo které žádají o poskytnutí podpory z Fondu.

(2) Člen orgánu Fondu a zaměstnanci Fondu se nesmějí účastnit na podnikání fyzických a právnických osob, kterým byla poskytnuta podpora z majetku Fondu nebo které žádají o poskytnutí podpory z majetku Fondu, ani nesmějí být výdělečně činní v základním pracovněprávním vztahu, služebním poměru nebo v jiném obdobném vztahu u těchto fyzických a právnických osob.

(3) Ministerstvo nebo Fond jsou oprávněny požadovat, aby osoba vydala prospěch, pokud jej získala v souvislosti s porušením povinností podle odstavce 1 nebo 2. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.

§ 8

(1) Výkon členství ve výboru nebo v dozorčí radě Fondu je překážkou v práci z důvodu výkonu veřejné funkce podle § 201 zákoníku práce. Členům výboru a členům dozorčí rady přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jejich funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům Fondu.

(2) Výši odměny spojené s výkonem funkce člena výboru a člena dozorčí rady Fondu stanoví vláda usnesením.

§ 9

(1) Vláda stanoví nařízením podmínky použití peněžních prostředků k účelům uvedeným v § 3 odst. 1 a § 3 odst. 2 písm. d) a f), přičemž podmínky poskytnutí prostředků mohou obsahovat zacílení podpor. V oblasti bydlení podpory cílí zejména na mladé lidi, domácnosti s nižšími příjmy, osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení, nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením.

(2) Podmínky použití peněžních prostředků ve formě úvěru obsahují alespoň

a)  účel úvěru,

b)  stanovení okruhu příjemců úvěru,

c)  výši úvěru nebo pravidla pro její stanovení,

d)  výši úrokové sazby nebo pravidla pro její stanovení,

e)  podmínky poskytnutí a použití úvěru,

f)  náležitosti žádosti o úvěr,

g)  způsob zajištění úvěru a

h)  dobu splatnosti úvěru.

(3) Podmínky použití peněžních prostředků ve formě dotace obsahují alespoň

a)  účel dotace, nebo účel úvěru, na jehož úroky je dotace poskytována,

b)  stanovení okruhu příjemců dotace,

c)  výši dotace nebo pravidla pro její stanovení,

d)  podmínky poskytnutí a použití dotace a

e)  náležitosti žádosti o dotaci.

(4) Podmínky ručení obsahují alespoň

a)  účel úvěru, který je ručením zajištěn,

b)  stanovení okruhu příjemců úvěru, jejichž úvěr může být zajištěn,

c)  rozsah ručení nebo pravidla pro jeho stanovení,

d)  způsob zajištění závazků příjemce podle písmene b) vůči Fondu a

e)  náležitosti žádosti o zajištění úvěru ručením.

§ 9a

Poskytování peněžních prostředků

(1) Fond oznámí lhůtu pro příjem žádostí nebo den zveřejnění výzvy k podání žádosti o poskytnutí dotace, úvěru nebo ručení na svých internetových stránkách. Oznámení lhůty pro příjem žádostí nebo výzva musí být přístupné po dobu nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty pro podání žádosti. Obsahem výzvy je její věcné zaměření, okruh oprávněných žadatelů, lhůta pro podání žádosti, popřípadě další požadavky, které žadatel musí splnit.

(2) Žádost o poskytnutí podpory obsahuje

a)  jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce fyzickou osobou, a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo,

b)  název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li žadatel právnickou osobou, a identifikaci osob

1. jednajících jeho jménem s uvedením, zda jednají jako statutární orgán, nebo jednají na základě plné moci,

2. s podílem v této právnické osobě,

3. v nichž má podíl, a výši tohoto podílu,

c)  požadovanou výši podpory,

d)  účel, na který chce žadatel požadované prostředky použít,

e)  lhůtu, v níž má být účelu podle písmene d) dosaženo,

f)  určení výzvy nebo nařízení vlády, na jejichž základě je žádost podávána,

g)  další údaje nutné pro posouzení žádosti Fondem.

(3) Pokud Fond na základě žádosti o dotaci, úvěr nebo ručení neuzavře s žadatelem smlouvu podle § 3 odst. 5, sdělí žadateli bez zbytečného odkladu písemně důvody, které k neuzavření smlouvy vedly.

(4) Smlouva o poskytnutí prostředků podle § 3 odst. 5 obsahuje alespoň v případě

a)  úvěru podmínky čerpání, použití a splatnosti úvěru a zajištění závazků příjemce úvěru vůči Fondu,

b)  dotace podmínky čerpání a použití dotace,

c)  ručení podmínky splatnosti pohledávky Fondu vzniklé na základě plnění z ručení a zajištění závazků příjemce ručení vůči Fondu.

§ 9b

Kontrola

Fond je oprávněn provádět kontrolu správnosti údajů uvedených v žádostech podávaných Fondu a dodržování podmínek poskytnutí a čerpání peněžních prostředků Fondu podle zákona o finanční kontrole.

§ 10

Vláda jmenuje členy výboru a Poslanecká sněmovna zvolí členy dozorčí rady tak, aby tyto orgány Fondu mohly být ustaveny nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 11

(1) Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona⁹⁾, a to v rozsahu

a)  jméno a příjmení či název příjemce,

b)  identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno,

c)  obec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu,

d)  výše poskytnutých prostředků nebo záruk a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena,

e)  účel, na který jsou prostředky určeny, včetně odkazu na úplnou dokumentaci programu, jsou-li prostředky poskytnuty v rámci programu,

f)  datum vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí prostředků,

g)  informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, nebo došlo k pozastavení, krácení nebo vrácení finančních prostředků, a to včetně částky, které se toto opatření týká.

(2) Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí prostředků, a v případě informace podle odstavce 1 písm. g) do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let.

(3) Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní.

ČÁST DRUHÁ

zrušena zákonem č. 179/­2005 Sb.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 12

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

* * *

Zákon č. 391/­2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 26. srpna 2002.

Zákon č. 482/­2004 Sb. nabyl účinnosti dnem 7. září 2004.

Zákon č. 61/­2005 Sb. nabyl účinnosti dnem 8. února 2005.

Zákon č. 179/­2005 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Zákon č. 71/­2010 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011.

Zákon č. 239/­2012 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. září 2012.

Zákon č. 276/­2012 Sb. nabyl účinnosti dnem 6. září 2012.

Zákon č. 111/­2018 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2018.

Zákon č. 307/­2018 Sb. nabyl účinnosti dnem 4. ledna 2019.

Zákon č. 113/­2020 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. června 2020.

Zákon č. 261/­2021 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. února 2022.

Čl. LXXI
zákona č. 261/­2021 Sb.

Přechodné ustanovení

Fond je povinen do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona zveřejnit způsobem uvedeným v § 11 informace o všech finančních prostředcích poskytnutých po 1. lednu 2018. Tyto informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let.

1)  Zákon č. 530/­1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

2a) § 8b odst. 3 zákona č. 218/­2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/­2004 Sb.

2b) Vyhláška č. 114/­2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/­2002 Sb.

7)  Zákon č. 219/­2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

8)  Nařízení Rady (ES) č. 1083/­2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/­1999.

      Nařízení Komise (ES) č. 1828/­2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/­2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/­2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj.

9)  Zákon č. 106/­1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

 

Zákon č. 67/2013 Sb.,

kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty

ve znění

zákona č. 104/­2015 Sb. a zákona č. 163/­2020 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby.

(2) Je-li v domě s byty nebytový prostor, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se bytů přiměřeně i na tento nebytový prostor.

(3) Tento zákon se nevztahuje na služby, které si příjemce služeb zajišťuje bez účasti poskytovatele služeb.

(4) Veškerá ujednání podle tohoto zákona musí mít písemnou formu.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)  poskytovatelem služeb

1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo

2. společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví,

b)  příjemcem služeb

1. nájemce bytu, nebo

2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví,

c)  zúčtovacím obdobím období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb,

d)  náklady na služby cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky,

e)  rozúčtováním vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby,

f)  vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období,

g)  osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb

1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období,

2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo

3. osoby, u nichž lze mít za to, že mohou užívat byt, je-li užíván k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, po dobu v souhrnu přesahující 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

§ 3

Vymezení a rozsah služeb

(1) Službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

(2) Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.

§ 4

Výše záloh za služby a způsob změny jejich výše

(1) Poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

(2) Nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.

(3) Nedojde-li k ujednání o zálohách na dodávku vody a odvádění odpadních vod, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, měsíční zálohy se pro každé zúčtovací období vypočítají z výše maximálně jedné dvanáctiny dodávek, a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody¹⁾ vynásobené cenami sjednanými s dodavatelem.

(4) Poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.

§ 5

Rozúčtování nákladů na služby

(1) Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.

(2) Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto

a)  dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody¹⁾,

b)  provoz a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komínů,

c)  umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek,

d)  provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.

§ 6

Rozúčtování nákladů na vytápění
a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům

(1) Náklady na vytápění v případě, že není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, a náklady na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu podle jiného právního předpisu se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Pokud k dohodě nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody podle jiného právního předpisu upravujícího podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě. Změna způsobu rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům je možná vždy až po skončení zúčtovacího období.

(2) Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

(3) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m² započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.

(4) Náklady na společnou přípravu teplé vody pro zúčtovací jednotku za zúčtovací období tvořené náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a náklady na spotřebovanou vodu se rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb. Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m² podlahové plochy zúčtovací jednotky.

§ 7

Vyúčtování a splatnost přeplatků
a nedoplatků

(1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

(2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

(3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

§ 8

Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek

(1) Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.

(2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

§ 9

Paušální platba

(1) Částku nájemného a částku za služby lze sloučit do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají.

(2) Písemná dohoda o paušální platbě nemusí být uzavřena se všemi nájemci.

(3) Na žádost příjemce služeb má poskytovatel služeb povinnost vystavit pro účely sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení podrobný rozpis paušální platby s vyčíslením jednotlivých položek za zúčtovatelné služby.

(4) U nájmů uzavřených na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou nelze do paušální platby zahrnout platbu za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody a dodávku vody a odvádění odpadních vod; platby za tyto služby se musí vždy vyúčtovat.

Zvláštní ustanovení

§ 10

Ustanovení tohoto zákona upravující postup pro společenství se použijí přiměřeně i tam, kde společenství nevzniklo a dům je rozdělen na jednotky.

§ 11

V domě s byty, kde užívací vztahy vznikly na základě jiných právních skutečností, než které jsou uvedeny v tomto zákoně, se řídí tyto vztahy přiměřeně ustanoveními tohoto zákona.

§ 12

Příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování.

§ 13

Pokuta za prodlení s nepeněžitým
plněním

(1) Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.

(2) Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

§ 14

Přechodná ustanovení

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se jeho ustanoveními i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(2) Rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby za zúčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních předpisů.

§ 14a

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou

a)  rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů,

b)  náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.

§ 15

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

* * *

Zákon č. 104/­2015 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2016.

Zákon č. 163/­2020 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2020.

1)  Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/­2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/­2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

 

Zákon č. 311/2013 Sb.,

o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev

a o změně některých zákonů

ve znění

zákona č. 177/­2018 Sb. a zákona č. 163/­2020 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

PŘEVODY VLASTNICKÉHO PRÁVA K JEDNOTKÁM A SKUPINOVÝM RODINNÝM DOMŮM NĚKTERÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV

HLAVA I

PŘEDMĚT ÚPRAVY

§ 1

Tento zákon upravuje některé podmínky

a)  bezúplatného převodu vlastnického práva k jednotkám nebo skupinovým rodinným domům ve vlastnictví bytových družstev, vzniklých přede dnem 1. ledna 1992 nebo bytových družstev, která jsou jejich právními nástupci (dále jen „převádějící družstvo“), do vlastnictví oprávněných členů podle tohoto zákona, pokud k tomuto převodu dochází na základě rozhodnutí převádějícího družstva učiněného po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a jde o jednotky vzniklé v domech vystavěných s pomocí státu, poskytnutou podle právních předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě vydaných v období od 26. května 1959 do 31. prosince 1992¹⁾ (dále jen „právní předpisy o družstevní bytové výstavbě“) nebo jde o skupinové rodinné domy pořízené podle těchto právních předpisů, a

b)  převodu vlastnického práva k jednotkám ve vlastnictví jiných osob (dále jen „převádějící vlastník“), do vlastnictví oprávněných členů podle tohoto zákona, pokud k tomuto převodu dochází na základě rozhodnutí převádějícího vlastníka učiněného po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o jednotky vzniklé z bytů, nebo zahrnující byty, které byly vystavěny bytovými družstvy uvedenými v písmenu a) s pomocí státu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě jako nástavby nebo vestavby do stávajících budov jiných vlastníků, aniž se budova stala předmětem podílového spoluvlastnictví tohoto bytového družstva a původního vlastníka budovy, přičemž ve prospěch tohoto bytového družstva vzniklo věcné břemeno váznoucí na budově ve vztahu k těmto bytům podle zákona č. 42/­1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/­1992 Sb. (dále jen „zákon o transformaci družstev“).

§ 2

Tento zákon dále upravuje

a)  práva a povinnosti související s úvěry poskytnutými podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě ve vztahu mezi převádějícím družstvem a státem zastoupeným bankou pověřenou k výkonu bankovních činností spojených se správou, vedením a inkasováním pohledávek z těchto úvěrů vyplývajících (dále jen „banka pověřená správou úvěrů“), vznikající při převodu vlastnického práva k jednotkám nebo skupinovým rodinným domům podle § 1 písm. a),

b)  práva a povinnosti související s úvěry poskytnutými podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě ve vztahu mezi bytovým družstvem a bankou pověřenou správou úvěrů, které vznikají při převodu vlastnického práva k jednotkám podle § 1 písm. b),

c)  případy, kdy převádějícímu družstvu vznikne povinnost vrátit státní příspěvky poskytnuté podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě,

d)  služebnost bytu vystavěného nástavbou nebo vestavbou podle § 1 písm. b), jestliže nájemci zanikne členství v bytovém družstvu,

e)  případy, kdy je převádějící družstvo a družstvo vzniklé přede dnem 1. ledna 1992 nebo jeho právní nástupce, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, povinno pozemek, získaný bezúplatně podle § 60a zákona č. 219/­2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 229/­2001 Sb., zákona č. 202/­2002 Sb. a zákona č. 22/­2006 Sb. nebo podle § 60a zákona č. 219/­2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o majetku státu“), převést při převodu vlastnického práva k jednotce, skupinovému rodinnému domu nebo garáži bezúplatně.

HLAVA II

JEDNOTKA A SKUPINOVÝ RODINNÝ DŮM PŘEVÁDĚNÝ Z VLASTNICTVÍ PŘEVÁDĚJÍCÍHO DRUŽSTVA

§ 3

Bezúplatnost převodu jednotky a skupinového rodinného domu
a vypořádání majetkové účasti
člena v družstvu

(1) Převod vlastnického práva k jednotce nebo ke skupinovému rodinnému domu z převádějícího družstva oprávněnému členovi podle tohoto zákona je bezúplatný; tím není dotčena povinnost oprávněného člena uhradit převádějícímu družstvu náklady s převodem spojené.

(2) Majetková účast oprávněného člena v převádějícím družstvu, označovaná podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě jako členský podíl, jímž se člen nebo jeho právní předchůdce podílel na financování výstavby domu s převáděnými jednotkami nebo skupinového rodinného domu (dále jen „členský podíl“), je ve vztahu mezi převádějícím družstvem a oprávněným členem vypořádána dnem, kdy tento člen nabyl jednotku nebo skupinový rodinný dům do vlastnictví. To platí i o základním členském vkladu, pokud byl rovněž zdrojem financování výstavby; v takovém případě zanikne členství v převádějícím družstvu, nezaplatí-li člen základní členský vklad ve výši určené stanovami nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí vlastnického práva k převedené jednotce.

§ 4

Jednotka převáděná z vlastnictví převádějícího družstva oprávněnému
členovi

(1) V domě s byty a nebytovými prostory, ve kterém nabyl vlastnické právo alespoň k jedné jednotce nabyvatel přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku, se jednotkou podle § 1 písm. a) rozumí jednotka podle zákona č. 72/­1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, která je bytem, garáží, ateliérem nebo nebytovým prostorem na základě rozhodnutí o změně užívání stavby z bytu, garáže nebo ateliéru. S převodem vlastnického práva k jednotce přechází spoluvlastnický podíl na společných částech domu a převádějící družstvo je povinno převést i spoluvlastnický podíl na pozemku, je-li jeho vlastníkem. Velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě.

(2) V domě s byty a nebytovými prostory, ve kterém nebylo přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku převedeno vlastnické právo ani k jediné jednotce, se jednotkou převáděnou podle § 1 písm. a) rozumí jednotka jako věc nemovitá podle ustanovení občanského zákoníku o bytovém spoluvlastnictví, která zahrnuje vedle bytu, garáže, ateliéru, nebo nebytového prostoru, uvedenými v odstavci 1, také spoluvlastnický podíl na společných částech nemovité věci; společnou částí nemovité věci je také pozemek, je-li převádějící družstvo jeho vlastníkem.

(3) Je-li v domě nebytový prostor, který je jednotkou podle zákona o vlastnictví bytů nebo jej zahrnuje jednotka jako nemovitá věc podle občanského zákoníku, který vznikl na základě rozhodnutí o změně užívání stavby ze společných prostor domu, převede tuto jednotku na základě smlouvy převádějící družstvo při převodu jednotek podle odstavce 1 nebo 2 do podílového spoluvlastnictví oprávněných členů. Velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě, přičemž se nepřihlíží k podlahové ploše převáděného nebytového prostoru.

§ 5

Převádějící družstvo, které jako vlastník bytového domu nebo nepřevedených jednotek v domě nabylo do svého vlastnictví bezúplatně pozemek nebo spoluvlastnický podíl na pozemku podle zákona o majetku státu, převede současně s jednotkou podle § 4 odst. 1 nebo jako součást jednotky podle § 4 odst. 2 oprávněnému členovi bezúplatně spoluvlastnický podíl na tomto pozemku. Velikost převáděného spoluvlastnického podílu odpovídá při převodu jednotky podle § 4 odst. 1 velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu podle zákona o vlastnictví bytů, při převodu jednotky podle § 4 odst. 2 velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech nemovité věci.

§ 6

Skupinový rodinný dům převáděný z vlastnictví převádějícího družstva oprávněnému členovi

(1) Není-li převádějící družstvo vlastníkem pozemku, na němž je skupinový rodinný dům postaven, převádí se vlastnické právo samostatně ke každému skupinovému rodinnému domu spolu s jeho příslušenstvím a základním technickým vybavením, které je ve vlastnictví převádějícího družstva, a také garáží, byla-li pořízena spolu se skupinovým rodinným domem.

(2) Je-li převádějící družstvo vlastníkem pozemku, na němž je skupinový rodinný dům postaven, převádí se vlastnické právo k tomuto pozemku včetně stavby, která je součástí tohoto pozemku.

(3) Spolu s převodem vlastnického práva k nemovité věci podle odstavce 1 nebo 2 se převádí z vlastnictví převádějícího družstva do přídatného spoluvlastnictví spoluvlastnický podíl na společném příslušenství skupinových rodinných domů a jejich společném základním technickém vybavení. Velikost spoluvlastnického podílu pro jednotlivé skupinové rodinné domy se stanoví podle počtu těchto domů se společným příslušenstvím, popřípadě napojených na společné základní technické vybavení.

§ 7

Nabylo-li převádějící družstvo jako vlastník převáděného skupinového rodinného domu, jeho příslušenství nebo garáže do svého vlastnictví bezúplatně pozemek podle zákona o majetku státu, převede současně se skupinovým rodinným domem, jeho příslušenstvím nebo garáží oprávněnému členovi bezúplatně tento pozemek. To platí obdobně i pro družstvo, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy vzniklé přede dnem 1. ledna 1992 nebo jeho právního nástupce, pokud je vlastníkem garáže a převádí její vlastnictví fyzické osobě.

§ 8

Oprávněný člen pro převod jednotky nebo skupinového rodinného domu z vlastnictví převádějícího družstva

(1) Oprávněným členem se pro účely převodu vlastnického práva k jednotce podle tohoto zákona rozumí fyzická osoba-člen převádějícího družstva, jehož nájemní vztah k bytu, garáži, ateliéru nebo k nebytovému prostoru, které jsou převáděny jako jednotka podle § 4 odst. 1, nebo které zahrnuje převáděná jednotka podle § 4 odst. 2, vznikl po splacení členského podílu družstvu tímto členem nebo jeho právním předchůdcem.

(2) Oprávněným členem se pro účely převodu vlastnického práva ke skupinovému rodinnému domu a pozemku podle § 6 a 7 rozumí fyzická osoba-člen převádějícího družstva, jehož nájemní vztah k převáděnému skupinovému rodinnému domu vznikl po splacení členského podílu družstvu tímto členem nebo jeho právním předchůdcem.

(3) Oprávněným členem se také rozumí, jsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, společně manželé, pokud jsou společnými členy převádějícího družstva.

§ 9

Smlouva o převodu vlastnického práva k jednotce nebo ke skupinovému
rodinnému domu

(1) Součástí smlouvy o převodu vlastnického práva k jednotce nebo skupinovému rodinnému domu podle tohoto zákona je ujednání o závazku oprávněného člena uhradit převádějícímu družstvu částku, která odpovídá nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým tomuto družstvu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě, popřípadě jiným nesplaceným úvěrům, a to ve výši připadající na převáděnou jednotku nebo skupinový rodinný dům. Vlastnické právo k jednotce nebo ke skupinovému rodinnému domu lze převést až po vypořádání tohoto závazku.

(2) Součástí smlouvy o převodu vlastnického práva k jednotce nebo skupinovému rodinnému domu je také ujednání o vzájemném vypořádání prostředků z nájemného určených na financování oprav a údržby budovy, popřípadě domu a jednotky, připadajících na převáděnou jednotku a zůstatků prostředků tvořených ze zisku bytového hospodářství připadajících na převáděnou jednotku. Vzájemným vypořádáním se rozumí vyrovnání jak nevyčerpaných zůstatků, tak vyrovnání nedoplatků ze strany nabyvatele jednotky. Jde-li o převod jednotky, převede převádějící družstvo nevyčerpané prostředky určené k vypořádání osobě odpovědné za správu domu, pro účely příspěvků na správu domu a pozemku. Vlastnické právo k jednotce lze převést až po vypořádání těchto závazků.

Povinnosti převádějícího družstva a banky pověřené správou úvěru

§ 10

(1) Převádějící družstvo je povinno při převodu vlastnického práva k jednotce nebo ke skupinovému rodinnému domu podle tohoto zákona použít prostředků získaných podle § 9 odst. 1 v příslušném pololetí od oprávněných členů na splátku úvěru poskytnutého podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě k mimořádné splátce úvěru s příslušenstvím, a to ve výši připadající na převáděné jednotky nebo skupinové rodinné domy.

(2) Mimořádnou splátku podle odstavce 1 uhradí převádějící družstvo bance pověřené správou úvěrů spolu s pravidelnou splátkou úvěru připadající na totéž pololetí s určením, kterých převáděných jednotek se mimořádná splátka týká.

(3) Banka pověřená správou úvěrů vydá převádějícímu družstvu potvrzení o splacení odpovídající části úvěru mimořádnou splátkou, spolu s určením, kterých převáděných jednotek se tato splátka úvěru týkala; potvrzení banky je přílohou návrhu na vklad vlastnického práva k jednotce do katastru nemovitostí.

(4) Banka pověřená správou úvěrů vydá potvrzení o splacení odpovídající části úvěru rovněž v případě, kdy celá část úvěru připadající na převáděnou jednotku nebo skupinový rodinný dům byla splacena dříve než v souvislosti s převodem do vlastnictví oprávněného člena, anebo v případě, kdy byl již splacen celý úvěr s příslušenstvím týkající se nemovité věci, v níž se nacházejí převáděné jednotky.

§ 11

(1) Nedojde-li k převodu vlastnického práva ke všem jednotkám v domě, jichž se týká úvěr poskytnutý převádějícímu družstvu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě, a družstvo splatilo část úvěru s příslušenstvím připadající na dosud převedené jednotky, uzavře banka pověřená správou úvěrů s převádějícím družstvem dodatek k úvěrové smlouvě.

(2) Předmětem dodatku k úvěrové smlouvě podle odstavce 1 je ponechání nesplacené části úvěru připadající na dosud nepřevedené jednotky v domě převádějícímu družstvu; pro ponechanou část úvěru platí obdobně podmínky, za nichž byla úvěrová pomoc družstevní bytové výstavbě poskytnuta podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě.

§ 12

Převádějící družstvo, jemuž je úvěr podle § 11 ponechán, je povinno pojistit nepřevedené jednotky, jichž se tento úvěr týká tak, aby byl zachován dosavadní rozsah pojištění domu odpovídající nepřevedeným jednotkám.

§ 13

Zástavní právo

(1) Na zajištění úvěrů ponechaných bankou pověřenou správou úvěrů převádějícímu družstvu podle § 11 vázne zástavní právo na nepřevedených jednotkách, kterých se nesplacené úvěry týkají.

(2) Zástavní právo podle odstavce 1 svědčí České republice. K výkonu tohoto práva je příslušné Ministerstvo financí.

§ 14

Ustanovení § 11 až 13 se použijí obdobně, nedojde-li k převodu vlastnického práva ke všem skupinovým rodinným domům, kterých se týká úvěr poskytnutý převádějícímu bytovému družstvu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě.

HLAVA III

PŘEVOD VLASTNICKÉHO PRÁVA K JEDNOTCE VZNIKLÉ Z BYTU NEBO ZAHRNUJÍCÍ BYT VYSTAVĚNÝ NÁSTAVBOU NEBO VESTAVBOU

§ 15

Rozhodnutí o převodu vlastnického
práva k jednotce vzniklé z bytu
nebo zahrnující byt vystavěný nástavbou nebo vestavbou

O převodu vlastnického práva oprávněnému členovi k jednotce vzniklé z bytu nebo zahrnující byt vystavěný bytovým družstvem nástavbou nebo vestavbou podle § 1 písm. b) rozhoduje převádějící vlastník; při převodu vlastnického práva k této jednotce je převádějící vlastník povinen postupovat podle § 18 odst. 1.

§ 16

Jednotka vzniklá z bytu nebo
zahrnující byt vystavěný nástavbou nebo vestavbou

(1) V domě s byty a nebytovými prostory, v němž nabyl vlastnické právo alespoň k jedné jednotce nabyvatel přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku, se jednotkou převáděnou podle § 1 písm. b) rozumí jednotka podle zákona o vlastnictví bytů, která je bytem. S převodem vlastnického práva k jednotce přechází spoluvlastnický podíl na společných částech domu a převádějící vlastník je povinen převést i spoluvlastnický podíl na pozemku, je-li jeho vlastníkem. Velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě.

(2) V domě s byty a nebytovými prostory, v němž nebylo přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku převedeno vlastnické právo ani k jediné jednotce, se jednotkou převáděnou podle § 1 písm. b) rozumí jednotka jako věc nemovitá podle ustanovení občanského zákoníku o bytovém spoluvlastnictví, která zahrnuje byt.

§ 17

Oprávněný člen pro nabytí vlastnického práva k jednotce vzniklé z bytu nebo zahrnující byt vystavěný nástavbou nebo vestavbou

(1) Oprávněným členem pro nabytí vlastnického práva k jednotce uvedené v § 8 je fyzická osoba, která je členem bytového družstva uvedeného v § 1 písm. a), která je nájemcem bytu, k němuž vázne věcné břemeno ve prospěch tohoto bytového družstva podle § 28d zákona o transformaci družstev, jestliže její nájemní vztah vznikl po splacení členského podílu tomuto bytovému družstvu nebo jeho právnímu předchůdci tímto členem nebo jeho právním předchůdcem.

(2) Oprávněným členem jsou také, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, společně manželé, pokud jsou společnými členy bytového družstva uvedeného v odstavci 1.

§ 18

Převod vlastnického práva k jednotce vzniklé z bytu nebo zahrnující byt
vystavěný nástavbou nebo vestavbou
oprávněnému členovi a zánik věcného břemene

(1) Jde-li o převod vlastnického práva k jednotce uvedené v § 16 na oprávněného člena podle § 17, je převádějící vlastník povinen o převodu uvědomit bytové družstvo oprávněné z věcného břemene podle § 28d zákona o transformaci družstev, jemuž byl poskytnut na tuto výstavbu úvěr podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě. Tomuto družstvu je oprávněný člen povinen uhradit částku odpovídající nesplacenému úvěru s příslušenstvím, ve výši připadající na převáděnou jednotku.

(2) Ve věcech týkajících se náležitostí smlouvy, vztahů mezi družstvem oprávněným z věcného břemene a oprávněným členem jako nabyvatelem a současně mezi družstvem oprávněným z věcného břemene a bankou pověřenou správou úvěrů, se použijí ustanovení § 9 až 13 obdobně.

(3) Převodem vlastnického práva k jednotce podle odstavců 1 a 2 zaniká věcné břemeno k bytu, vzniklé ve prospěch bytového družstva podle § 28d zákona o transformaci družstev; zůstávají-li některé jednotky uvedené v § 16 v domě nepřevedeny, zaniká věcné břemeno v rozsahu odpovídajícím převedené jednotce.

HLAVA IV

VZNIK A ZÁNIK SLUŽEBNOSTI BYTU VYSTAVĚNÉHO NÁSTAVBOU NEBO VESTAVBOU

§ 19

Vznik služebnosti bytu vystavěného nástavbou nebo vestavbou ve prospěch nájemce, jemuž zaniklo členství v bytovém družstvu

(1) Zanikne-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona bez právního nástupce bytové družstvo uvedené v § 1 písm. a), v jehož prospěch vzniklo věcné břemeno podle § 28d zákona o transformaci družstev váznoucí na budově ve vztahu k bytu vzniklému nástavbou nebo vestavbou do stávající budovy jiného vlastníka, nebo zanikne-li členství nájemce takového bytu v bytovém družstvu, zanikne tímto dnem věcné břemeno zřízené ve prospěch bytového družstva se současným vznikem služebnosti bytu ve prospěch dosavadního nájemce. Služebnost bytu vzniká dnem zániku bytového družstva nebo dnem zániku členství v družstvu, nejdříve však po splnění podmínek podle odstavce 2. Služebnost bytu přechází ve stejném rozsahu na každého dalšího právního nástupce dosavadního nájemce.

(2) Dosavadní nájemce, v jehož prospěch má vzniknout služebnost bytu podle odstavce 1, je povinen bytovému družstvu uhradit částku, která odpovídá nesplacenému úvěru s příslušenstvím. Ustanovení § 9 až 12 se použijí přiměřeně.

(3) Vznikem služebnosti bytu ve prospěch dosavadního nájemce bytu podle odstavce 1 zaniká právo na vrácení členského podílu, jímž se nájemce nebo jeho právní předchůdce podílel podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě na financování bytu vystavěného nástavbou nebo vestavbou do budovy jiného vlastníka. Vznikem služebnosti bytu ve prospěch dosavadního nájemce bytu podle odstavce 1 zaniká také právo na vrácení základního členského vkladu, jímž se nájemce nebo jeho právní předchůdce podílel podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě na financování bytu vystavěného nástavbou nebo vestavbou do budovy jiného vlastníka.

§ 20

Zánik služebnosti bytu vystavěného formou nástavby a vestavby

Služebnost bytu vzniklá ve prospěch nájemce podle § 19 zanikne dnem, kdy nájemce nabude vlastnické právo k jednotce vzniklé z tohoto bytu nebo zahrnující tento byt.

HLAVA V

POVINNOST K VRÁCENÍ STÁTNÍCH PŘÍSPĚVKŮ POSKYTNUTÝCH STÁTEM NA DRUŽSTEVNÍ BYTOVOU VÝSTAVBU

§ 21

(1) Převede-li převádějící družstvo vlastnické právo k jednotce v domě vystavěném s pomocí státu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě na jinou osobu než oprávněného člena, je povinno vrátit státu příspěvky připadající na převedenou jednotku, s výjimkou částek poskytnutých na úhradu zvýšených nákladů ztíženého zakládání stavby, na úhradu nákladů spojených s pořízením základního technického vybavení a jiného zařízení vyvolaného obecnou potřebou a na úhradu vícenákladů nezvyšujících standard bydlení, které nebyly vyvolány požadavky družstva. Částka příspěvků, které je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně počínaje rokem kolaudace stavby.

(2) Převede-li převádějící družstvo vlastnické právo ke skupinovému rodinnému domu vystavěnému s pomocí státu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě na jinou osobu než oprávněného člena, je povinno vrátit státu příspěvky poskytnuté na výstavbu tohoto domu a jeho příslušenství s výjimkou částek poskytnutých na úhradu nákladů vyvolaných mimořádnými zakládacími podmínkami, výstavbou proluk, výstavbou jiného zařízení vyvolaného obecnou potřebou a nákladů základního technického vybavení, které je ve vlastnictví družstva. Částka příspěvků, které je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně počínaje rokem kolaudace stavby.

(3) Povinnost vrátit státu příspěvky ve výši podle odstavců 1 a 2 vzniká převádějícímu družstvu i tehdy, převede-li jednotku uvedenou v odstavci 1 nebo skupinový rodinný dům uvedený v odstavci 2 nikoli bezúplatně.

(4) Povinnost vrátit státu příspěvky ve výši podle odstavců 1 a 2 vznikne převádějícímu družstvu také tehdy, přestane-li být vlastníkem domu pořízeného podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě nebo jednotek v tomto domě jiným způsobem než převodem jednotek do vlastnictví oprávněných členů nebo zničením domu; to platí i v případě zániku věcného břemene vzniklého podle § 28d zákona o transformaci družstev.

§ 22

(1) Při převodu vlastnického práva k jednotce uvedené v § 16 do vlastnictví jiné osoby než oprávněnému členovi je převádějící vlastník povinen o převodu uvědomit bytové družstvo oprávněné z věcného břemene podle § 28d zákona o transformaci družstev, jemuž byl poskytnut na tuto výstavbu úvěr podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě.

(2) Nabyvatel jednotky je povinen bytovému družstvu oprávněnému z věcného břemene podle § 28d zákona o transformaci družstev uhradit částku odpovídající nesplacenému úvěru s příslušenstvím ve výši připadající na převáděnou jednotku a částku státního příspěvku poskytnutého družstvu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě ve výši připadající na převáděnou jednotku vypočtenou podle § 21 odst. 1.

(3) Bytové družstvo oprávněné z věcného břemene podle § 28d zákona o transformaci družstev je povinno uhradit úvěr a vrátit státu částku státního příspěvku ve výši připadající na převáděnou jednotku.

(4) Vlastnické právo k jednotce uvedené v § 16 lze převést do vlastnictví jiné osoby než oprávněnému členovi teprve po splnění povinnosti této osoby vůči bytovému družstvu podle odstavce 2 a povinností bytového družstva vůči státu podle odstavce 3.

§ 23

Organizační složkou státu příslušnou k přijetí příspěvků, které se vracejí podle § 21 a 22, je Ministerstvo financí.

HLAVA VI

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VZNIKU SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ

§ 24

(1) Pokud bytové družstvo uvedené v § 24 odst. 1 a 2 zákona o vlastnictví bytů, které bylo původním vlastníkem budovy, nebo bytové družstvo, které je jeho právním nástupcem, plnilo povinnosti správce podle § 9 zákona o vlastnictví bytů ve znění účinném do 30. června 2000 a jeho spoluvlastnický podíl na společných částech domu se nesnížil ke dni nabytí účinnosti občanského zákoníku na méně než jednu polovinu, je bytové družstvo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona správcem domu a pozemku; na správu se přiměřeně použijí ustanovení § 1191 občanského zákoníku. Ustanovení § 1198 občanského zákoníku se zde nepoužije.

(2) Sníží-li se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona spoluvlastnický podíl správce uvedeného v odstavci 1 na společných částech domu na méně než jednu polovinu, svolá správce nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy mu budou doručeny listiny dokládající snížení jeho spoluvlastnického podílu, shromáždění vlastníků jednotek k založení společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“). Neučiní-li to, může tak učinit kterýkoliv vlastník jednotky. Návrh na zápis do veřejného rejstříku musí statutární orgán společenství podat nejpozději do 30 dnů ode dne založení společenství.

(3) Pro rozhodování ve věcech správy domu a pozemku a ke schválení stanov společenství se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek. Shromáždění je způsobilé se usnášet za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů.

(4) Funkce správce uvedeného v odstavci 1 zaniká dnem vzniku společenství.

(5) Do doby vzniku společenství způsobem a ve lhůtách podle odstavce 2 jsou vlastníci jednotek oprávněni a povinni z právních jednání týkajících se společné věci v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Ustanovení § 1127 občanského zákoníku se nepoužije do vzniku společenství, došlo-li k založení společenství a podání návrhu na zápis společenství do veřejného rejstříku nejpozději ve lhůtách stanovených v odstavci 2, jinak pouze do doby uplynutí 90 dnů ode dne, kdy budou správci doručeny listiny, dokládající snížení jeho spoluvlastnického podílu na společných částech domu na méně než jednu polovinu.

HLAVA VII

PŘECHODNÉ USTANOVENÍ

§ 25

Jiné bytové družstvo než převádějící družstvo podle tohoto zákona, které jako vlastník bytového domu nebo nepřevedených jednotek v domě anebo jako vlastník skupinového rodinného domu, jeho příslušenství nebo garáže nabylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo ještě po tomto dni nabude do svého vlastnictví bezúplatně pozemek nebo spoluvlastnický podíl na pozemku podle zákona o majetku státu, převede uvedený pozemek nebo uvedený spoluvlastnický podíl na pozemku bezúplatně fyzické osobě, do jejíhož vlastnictví současně převádí jednotku nebo skupinový rodinný dům, jeho příslušenství nebo garáž. To platí obdobně i pro družstvo, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, které nevzniklo přede dnem 1. ledna 1992 a není ani právním nástupcem družstva s tímto předmětem činnosti vzniklého před uvedeným dnem, pokud je vlastníkem garáže a převádí její vlastnictví fyzické osobě.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

§ 26

§ 27

Přechodná ustanovení

(1) Pokud bytovému družstvu, družstvu, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, nebo fyzické osobě vzniklo právo na bezúplatný smluvní převod pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku podle § 60a zákona č. 219/­2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se nadále podle dosavadních právních předpisů a § 60a zákona č. 219/­2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije. Podle dosavadních právních předpisů se posuzuje i promlčecí doba pro uplatnění tohoto práva a účinky promlčení nastalé do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají zachovány.

(2) Pokud se na bytové družstvo vzniklé přede dnem 1. ledna 1992 nebo bytové družstvo, které je jeho právním nástupcem, na družstvo vzniklé přede dnem 1. ledna 1992 nebo jeho právního nástupce, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, nebo na fyzickou osobu odstavec 1 nevztahuje a toto bytové družstvo, družstvo anebo fyzická osoba splní podmínky pro vznik práva na bezúplatný smluvní převod pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku podle § 60a zákona č. 219/­2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ale přitom podmínky pro bezúplatný smluvní převod tohoto pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku podle § 60a zákona č. 219/­2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, splňoval již právní předchůdce uvedených osob, postupuje se podle § 60a zákona č. 219/­2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běh promlčecí lhůty a účinky promlčení se však posuzují souvisle ode dne, kdy právo na bezúplatný smluvní převod pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku mohlo být vykonáno poprvé.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona, kterým se upravují některé užívací vztahy k majetku České republiky

§ 28

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

§ 29

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

* * *

Zákon č. 177/­2018 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. září 2018.

Zákon č. 163/­2020 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2020.

Čl. II
zákona č. 177/­2018 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Ustanovení § 24 zákona č. 311/­2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i tehdy, pokud bytové družstvo uvedené v § 24 odst. 1 a 2 zákona č. 72/­1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), které bylo původním vlastníkem budovy, nebo bytové družstvo, které je jeho právním nástupcem, plnilo povinnosti správce podle § 9 zákona č. 72/­1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2000, a jeho spoluvlastnický podíl na společných částech domu se snížil přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/­2012 Sb., občanský zákoník, na méně než jednu polovinu. Správce svolá shromáždění vlastníků jednotek k založení společenství vlastníků jednotek nejpozději do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Pokud správce uvedený v § 24 odst. 1 zákona č. 311/­2013 Sb. splácí úvěr na opravy, rekonstrukce nebo modernizace společných částí domu z úvěrové smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije se § 24 odst. 2 zákona č. 311/­2013 Sb., do doby splacení úvěru, nejpozději však do doby, než se spoluvlastnický podíl družstva na společných částech domu sníží na méně než jednu čtvrtinu. Ustanovení § 24 odst. 5 zákona č. 311/­2013 Sb. se použije přiměřeně.

1)  Například vyhláška č. 137/­1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění vyhlášky č. 14/­1969 Sb., vyhláška č. 160/­1976 Sb., o finanční a úvěrové pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění vyhlášky č. 172/­1980 Sb., vyhláška č. 136/­1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.

 

Nařízení vlády č. 1/2021 Sb.,

o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí

ve znění nařízení č. 464/­2021 Sb.

Vláda nařizuje podle § 9 zákona č. 211/­2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. 61/­2005 Sb. a zákona č. 113/­2020 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení upravuje podmínky použití peněžních prostředků ze Státního fondu podpory investic (dále jen „Fond“) formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí (dále jen „úvěr“).

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a)  obydlím

1. byt, přičemž bytem se rozumí soubor místností, popřípadě 1 obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny,

2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví, nebo

3. družstevní podíl v bytovém družstvu, se kterým je spojeno právo nájmu družstevního bytu pro příjemce,

b)  modernizací obydlí stavební úpravy obydlí podle písmene a) bodu 1 nebo 2 nebo připojení rodinného domu k veřejným sítím technického vybavení,

c)  výstavbou

1. novostavba rodinného domu, nebo

2. změna stavby nebo její části na obydlí,

d)  pořízením obydlí

1. výstavba obydlí,

2. koupě obydlí, nebo

3. koupě nemovité věci, jejíž součástí je obydlí.

§ 3

Podmínky pro poskytnutí úvěru

(1) Úvěr na modernizaci nebo pořízení obydlí lze poskytnout žadateli, který

a)  žije v manželství nebo registrovaném partnerství, ve kterém alespoň jeden z manželů nebo registrovaných partnerů nedosáhl ke dni podání žádosti o poskytnutí úvěru věku 40 let, nebo

b)  nežije v manželství nebo registrovaném partnerství, nedosáhl ke dni podání žádosti o poskytnutí úvěru věku 40 let a trvale pečuje o dítě, které nedosáhlo ke dni podání žádosti o poskytnutí úvěru věku 15 let.

(2) Úvěr lze poskytnout,

a)  prokáže-li žadatel schopnost úvěr splácet,

b)  je-li úvěr dostatečně zajištěn, a to alespoň do jeho nesplacené výše, a

c)  nemá-li žadatel ke dni podání žádosti o poskytnutí úvěru evidován nedoplatek

1. u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

2. na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a

3. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek.

(3) Úvěr nelze poskytnout

a)  opakovaně stejnému žadateli ani jinému žadateli, který žije v domácnosti s příjemcem úvěru, vyjma zletilého dítěte žadatele, nebo sourozence žadatele,

b)  žadateli, kterému byly poskytnuty peněžní prostředky podle

1. nařízení vlády č. 97/­2002 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu osobami mladšími 36 let, ve znění pozdějších předpisů,

2. nařízení vlády č. 616/­2004 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením bytu některými osobami mladšími 36 let, ve znění pozdějších předpisů,

3. nařízení vlády č. 28/­2006 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru ke krytí části nákladů spojených s modernizací bytu některými osobami mladšími 36 let, ve znění pozdějších předpisů,

4. nařízení vlády č. 100/­2016 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů na pořízení obydlí osobami mladšími 36 let pečujícími o dítě do 6 let, nebo

5. nařízení vlády č. 136/­2018 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí,

c)  žadateli, jehož manželovi nebo registrovanému partnerovi byly poskytnuty prostředky podle nařízení vlády uvedeného v písmenu b),

d)  v případě, že by peněžní prostředky úvěru měly být použity na splátky jiného úvěru.

(4) Úvěr na modernizaci obydlí lze poskytnout žadateli, který je v době podání žádosti o poskytnutí úvěru vlastníkem nebo spoluvlastníkem modernizovaného obydlí.

(5) Úvěr na pořízení obydlí nelze poskytnout žadateli, který je v době podání žádosti o poskytnutí úvěru

a)  vlastníkem nebo spoluvlastníkem obydlí, nebo

b)  členem bytového družstva a současně nájemcem družstevního bytu.

(6) Úvěr na pořízení obydlí nelze poskytnout žadateli, jehož manžel nebo registrovaný partner je v době podání žádosti o poskytnutí úvěru

a)  vlastníkem nebo spoluvlastníkem obydlí, nebo

b)  členem bytového družstva a současně nájemcem družstevního bytu.

(7) Úvěr nelze poskytnout na výstavbu obydlí podle § 2 písm. a) bodu 2, které se nachází v záplavovém území; to neplatí v případě, že je obydlí pojistitelné proti povodni a je pro něj zároveň vydáno souhlasné stanovisko vodoprávního úřadu s případnými omezujícími podmínkami pro výstavbu.

(8) Pokud příjemce úvěru užívá nebo bude užívat část obydlí k výkonu podnikání, je podpora podle tohoto nařízení omezena v souladu s pravidly poskytování podpory malého rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁾.

§ 4

Žádost o poskytnutí úvěru

(1) Písemnou žádost o poskytnutí úvěru podává žadatel Fondu; žádosti o poskytnutí úvěru jsou vyřizovány v pořadí, ve kterém byly Fondu doručeny.

(2) Žádost o poskytnutí úvěru obsahuje

a)  jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu bydliště a datum narození žadatele,

b)  jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození manžela nebo registrovaného partnera, žije-li žadatel v manželství nebo registrovaném partnerství,

c)  jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození nezletilého dítěte, o které žadatel pečuje, jedná-li se o žadatele podle § 3 odst. 1 písm. b),

d)  výši požadovaného úvěru, navrhované zajištění a účel použití úvěru.

(3) K žádosti o poskytnutí úvěru žadatel přiloží

a)  projektovou dokumentaci zpracovanou oprávněnou osobou podle jiného právního předpisu, pokud k pořízení obydlí výstavbou nebo k modernizaci obydlí je projektová dokumentace vyžadována jiným právním předpisem²⁾,

b)  kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní, jde-li o žádost o poskytnutí úvěru na pořízení obydlí koupí,

c)  doklad prokazující vlastnické právo žadatele k obydlí, jde-li o žádost o poskytnutí úvěru na modernizaci obydlí,

d)  položkový rozpočet, jde-li o žádost o poskytnutí úvěru na modernizaci obydlí nebo pořízení obydlí výstavbou,

e)  doklady prokazující výši příjmu žadatele, a žije-li v manželství nebo registrovaném partnerství, též doklady prokazující výši příjmu jeho manžela nebo registrovaného partnera,

f)  doklad, že žadatel ke dni podání žádosti nemá evidován nedoplatek

1. u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

2. na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek,

g)  vyjádření příslušného vodoprávního úřadu o tom, že se obydlí podle § 2 písm. a) bodu 2 pořizované výstavbou nenachází v záplavovém území, nebo v případě, že se obydlí nachází v záplavovém území, souhlasné stanovisko vodoprávního úřadu s případnými omezujícími podmínkami pro výstavbu,

h)  v případě žádosti o poskytnutí úvěru na pořízení obydlí prohlášení žadatele, že není žadatel ani jeho manžel nebo registrovaný partner v době podání žádosti o poskytnutí úvěru vlastníkem nebo spoluvlastníkem obydlí anebo členem bytového družstva, který je současně v tomto bytovém družstvu nájemcem družstevního bytu,

i)  povolení stavby podle stavebního zákona a

j)  smlouvu o provedení výstavby uzavřenou se zhotovitelem stavby, pokud výstavbu neprovádí sám žadatel.

(4) Není-li žádost o poskytnutí úvěru úplná, vyzve Fond žadatele ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení žádosti o poskytnutí úvěru, aby ji v přiměřené lhůtě stanovené Fondem doplnil. Jestliže žadatel ve stanovené lhůtě požadované údaje nedoplní, Fond úvěr neposkytne.

(5) Fond může žadatele vyzvat k doložení dalších podkladů potřebných k posouzení účelu úvěru a schopnosti žadatele úvěr splácet nebo k prokázání splnění podmínek pro poskytnutí úvěru. Jestliže žadatel v přiměřené lhůtě stanovené Fondem požadované údaje nedoplní, Fond úvěr neposkytne.

§ 5

Výše úvěru a úroková sazba

(1) Výše úvěru činí

a)  nejméně 50 000 Kč a nejvýše 750 000 Kč na modernizaci obydlí,

b)  nejvýše 3 500 000 Kč na pořízení rodinného domu

1. výstavbou, nejvýše však 90 % skutečných nákladů na výstavbu,

2. koupí, nejvýše však 90 % ceny sjednané nebo ceny obvyklé podle zákona o oceňování majetku, je-li nižší než cena sjednaná, a to včetně ceny pozemku,

c)  nejvýše 3 000 000 Kč na pořízení obydlí koupí bytu nebo družstevního podílu v bytovém družstvu, nejvýše však 90 % ceny sjednané nebo ceny obvyklé tohoto bytu nebo družstevního podílu v bytovém družstvu podle zákona o oceňování majetku, je-li nižší než cena sjednaná.

(2) Úroková sazba se stanovuje ve výši základní sazby Evropské unie pro Českou republiku platné pro den uzavření smlouvy snížené o 0,2 procentního bodu za každé dítě, o které příjemce trvale pečuje, které nedovršilo 15 let a které s příjemcem trvale bydlí v obydlí. Úroková sazba je fixní vždy po dobu 5 let. Po uplynutí 5 let se stanoví nová výše úrokové sazby ve výši základní sazby Evropské unie pro Českou republiku platné pro tento den snížené o 0,2 procentního bodu za každé dítě, o které příjemce trvale pečuje, které nedovršilo 15 let a které s příjemcem trvale bydlí v obydlí.

(3) Uplyne-li doba 5 let, po kterou je úroková sazba fixní podle odstavce 2, v době přerušení splácení jistiny podle § 8 odst. 4 nebo 5, začne běžet nová doba, po kterou je úrok fixní podle odstavce 2 dnem následujícím po dni, ve kterém skončí přerušení splácení jistiny. Nová výše úrokové sazby se v takovém případě stanoví ve výši základní sazby Evropské unie pro Českou republiku platné pro první den této nové doby fixace snížené o 0,2 procentního bodu za každé dítě, o které příjemce trvale pečuje, které nedovršilo 15 let a které s příjemcem trvale bydlí v obydlí.

(4) Výše úrokové sazby nesmí být nižší než 1 % ročně.

(5) Fond na žádost příjemce úvěru stanoví novou úrokovou sazbu podle odstavce 2 před uplynutím doby 5 let, a to v případě, kdy příjemce začne nově trvale pečovat o dítě podle odstavce 2 v době trvání pětileté fixace podle odstavce 2.

(6) Úročení vyčerpané části úvěru začíná dnem zahájení čerpání úvěru.

§ 6

Uzavření smlouvy o poskytnutí
úvěru

Jsou-li splněny podmínky pro poskytnutí úvěru, předloží Fond žadateli výzvu k uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru, pokud má na poskytnutí úvěru peněžní prostředky. Nebude-li z důvodů na straně žadatele uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru nejpozději do 1 roku od obdržení výzvy Fondu k uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru, Fond úvěr neposkytne.

§ 7

Podmínky čerpání úvěru

(1) Úvěr na modernizaci obydlí lze čerpat na základě předložených dokladů jednorázově nebo postupně. Čerpání musí být ukončeno do 1 roku ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru.

(2) Úvěr na pořízení obydlí výstavbou lze čerpat na základě předložených dokladů jednorázově nebo postupně. Čerpání úvěru musí být zahájeno do 1 roku ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru a ukončeno nejpozději do 3 let ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru. Výstavba rodinného domu musí být dokončena do 3 let ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru, pokud není tato doba v průběhu splácení úvěru na žádost příjemce Fondem prodloužena.

(3) Úvěr na pořízení obydlí koupí lze čerpat jednorázově. Čerpání úvěru musí být zahájeno do 1 roku ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru. Příjemce předloží doklady prokazující účelné vynaložení úvěru nejpozději do 1 roku ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru.

§ 8

Splatnost úvěru

(1) Úvěr se splácí měsíčně splátkami jistiny a úroku a může být kdykoliv splacen předčasně.

(2) Splatnost úvěru musí být sjednána tak, aby doba splácení nepřekročila

a)  10 let ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru na modernizaci obydlí,

b)  30 let ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru na pořízení obydlí.

(3) Fond umožní na žádost příjemce odložení zahájení splácení jistiny až o dobu 6 měsíců. Maximální délka splatnosti podle odstavce 2 tím není dotčena.

(4) Fond umožní na žádost příjemce přerušení splácení jistiny až na dobu 2 let z důvodu narození, osvojení, poručenství, svěření dítěte do péče nebo pěstounství dítěte, pokud příjemce o toto dítě trvale pečuje. Celková doba splatnosti úvěru se následně prodlouží o dobu, na kterou bylo povoleno přerušení splácení jistiny za současného splnění podmínek uvedených v odstavci 7.

(5) Fond může na žádost příjemce povolit přerušení splácení jistiny také z důvodu ztráty zaměstnání na dobu delší než 3 měsíce, nemoci trvající déle než 3 měsíce nebo úmrtí člena domácnosti. Celková doba přerušení splácení jistiny z těchto důvodů nesmí přesáhnout dobu 2 let. Celková doba splatnosti úvěru se následně prodlouží o dobu, na kterou bylo povoleno přerušení splácení jistiny za současného splnění podmínek uvedených v odstavci 7.

(6) Po dobu přerušení splácení jistiny je sjednaná úroková sazba snížena na polovinu a příjemce je povinen hradit pouze úrok z celkové nesplacené výše jistiny. Úroková sazba je fixní po celou dobu přerušení splácení jistiny.

(7) Doba splatnosti úvěru se prodlouží o dobu, na kterou bylo celkově povoleno přerušení splácení jistiny. Celková doba splatnosti úvěru včetně doby prodloužení splácení jistiny nesmí přesáhnout

a)  12 let ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru na modernizaci obydlí,

b)  35 let ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru na pořízení obydlí.

(8) Je-li úvěr poskytován na pořízení obydlí, Fond na žádost příjemce sníží v případě, že příjemce začal v době ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru do dne ukončení jeho splácení trvale pečovat o dítě splňující ke dni zahájení trvalé péče podmínky podle § 5 odst. 2, nesplacený zůstatek jistiny úvěru o částku 30 000 Kč za každé takové dítě, nejvýše však do výše nesplacené jistiny ke dni podání této žádosti. Částka odpovídající snížení nesplaceného zůstatku jistiny se považuje za dotaci podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona o Státním fondu podpory investic a v případě, že se jedná o pořízení obydlí podle § 2 písm. a) bodu 3, za dotaci podle § 3 odst. 1 písm. f) zákona o Státním fondu podpory investic.

§ 9

Další podmínky poskytnutí úvěru

(1) Po dobu splácení úvěru nesmí příjemce převést vlastnické právo k obydlí na jinou osobu.

(2) Obydlí, k jehož pořízení nebo modernizaci byl úvěr použit, musí po dobu splácení úvěru sloužit jako bydliště příjemce nebo členů jeho domácnosti. Podmínka bydliště nemusí být splněna, pokud modernizované obydlí nelze v průběhu modernizace užívat z důvodu jeho technického stavu. Tato výjimka platí nejdéle 1 rok ode dne zahájení čerpání úvěru.

(3) Pokud dojde k přechodu vlastnického práva k obydlí v době, kdy úvěr není splacen, a

a)  obydlí slouží jako bydliště nezletilého dítěte, o které zůstavitel trvale pečoval a nabyvatel o něj trvale pečuje do doby jeho zletilosti,

b)  nabyvatelem je nezletilé dítě, o které zůstavitel trvale pečoval a závazek převezme osoba, která o něj trvale pečuje, nebo

c)  nabyvatelem je manžel nebo registrovaný partner zůstavitele,

považuje se nabyvatel nebo osoba, která trvale pečuje o dítě a převezme závazek, za osobu, která splňuje podmínky pro poskytnutí úvěru podle § 3.

(4) Pokud dojde k přechodu vlastnického práva k obydlí v době, kdy úvěr není splacen, na jiného nabyvatele než uvedeného v odstavci 3, a tato osoba nesplňuje podmínky pro poskytnutí úvěru podle § 3, úroková sazba se dnem přechodu vlastnického práva k obydlí zvýší o 0,5 procentního bodu.

(5) Po dobu splácení úvěru na pořízení obydlí podle § 2 písm. a) bodu 2 musí být sjednáno pojištění tohoto obydlí pokrývající nejméně živelní pohromy.

(6) Podmínka dostatečného zajištění úvěru podle § 3 odst. 2 písm. b) musí být splněna po celou dobu jeho splácení.

(7) Pravidla a podmínky podle odstavců 1, 2, 4, 5 a 6 se sjednají ve smlouvě o poskytnutí úvěru. Pokud by s tím žadatel o poskytnutí úvěru nesouhlasil, nelze úvěr poskytnout.

§ 10

Okamžité splacení úvěru

(1) Fond může požadovat okamžité splacení úvěru a nevyplatí nevyčerpanou část úvěru,

a)  jestliže zjistil, že žadatel poskytl nesprávné údaje, na základě kterých byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, nebo porušil některou z podmínek podle § 7,

b)  je-li příjemce, nabyvatel nebo osoba, která převzala závazek splacení úvěru, v prodlení se zaplacením nejméně 2 měsíčních splátek úvěru ve sjednané výši a neuhradí-li tyto dlužné částky nejdéle do 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy,

c)  je-li příjemce, nabyvatel nebo osoba, která převzala závazek splacení úvěru, v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců alespoň třikrát v prodlení se zaplacením měsíční splátky, nebo

d)  jestliže zjistil, že byla porušena některá z podmínek podle § 9 odst. 1, 2, 5 a 6.

(2) Při posouzení možnosti požadovat okamžité splacení úvěru podle odstavce 1 nemusí Fond požadovat okamžité splacení úvěru, zejména pokud příjemce použil prostředky získané převodem vlastnického práva k obydlí na pořízení jiného obydlí a ve vztahu k nově pořízenému obydlí splňuje podmínky podle § 9 odst. 2.

(3) Z důvodů podle odstavce 1 může Fond od smlouvy o poskytnutí úvěru odstoupit.

(4) Možnost požadovat okamžité splacení úvěru a nevyplatit nevyčerpanou část úvěru podle odstavce 1 a možnost odstoupit od smlouvy o poskytnutí úvěru podle odstavce 3 sjedná Fond se žadatelem o poskytnutí úvěru vždy ve smlouvě o poskytnutí úvěru. Pokud by s tím žadatel o poskytnutí úvěru nesouhlasil, nelze úvěr poskytnout.

§ 11

Přechodná ustanovení

(1) Za smlouvy uzavřené Státním fondem podpory investic se považují smlouvy uzavřené Státním fondem rozvoje bydlení podle

a)  nařízení vlády č. 97/­2002 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu osobami mladšími 36 let, ve znění pozdějších předpisů,

b)  nařízení vlády č. 616/­2004 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením bytu některými osobami mladšími 36 let, ve znění pozdějších předpisů,

c)  nařízení vlády č. 28/­2006 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru ke krytí části nákladů spojených s modernizací bytu některými osobami mladšími 36 let, ve znění pozdějších předpisů,

d)  nařízení vlády č. 100/­2016 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů na pořízení obydlí osobami mladšími 36 let pečujícími o dítě do 6 let, a

e)  nařízení vlády č. 136/­2018 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí.

(2) Právní vztahy vzniklé podle nařízení vlády č. 136/­2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí nařízením vlády č. 136/­2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

(3) Byla-li uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru podle nařízení vlády č. 136/­2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, řídí se podmínky pro stanovení výše úroků po dobu přerušení splácení jistiny podle § 7 odst. 6 nařízení vlády č. 136/­2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, v případě přerušení splácení jistiny, ke kterému dojde v době od 1. ledna 2021, tímto nařízením. Došlo-li k přerušení splácení jistiny v době před 1. lednem 2021 a toto přerušení k 1. lednu 2021 trvá, může Fond na žádost příjemce upravit ode dne podání žádosti výši úroku po dobu přerušení splácení jistiny tak, aby odpovídala tomuto nařízení, nejdříve však může úrok upravit ode dne 1. ledna 2021.

(4) Žádosti o poskytnutí úvěru podané podle nařízení vlády č. 136/­2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se posoudí podle tohoto nařízení.

§ 12

Zrušovací ustanovení

Nařízení vlády č. 136/­2018 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí, se zrušuje.

§ 13

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. ledna 2021.

* * *

Zákon č. 464/­2021 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2022.

Čl. II
nařízení č. 464/­2021 Sb.

Přechodné ustanovení

Žádosti o úvěr podané podle nařízení vlády č. 1/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se posuzují podle nařízení vlády č. 1/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

1)  Nařízení Komise (EU) č. 1407/­2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, v platném znění.

2)  Zákon č. 183/­2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

Zákon č. 210/­2020 Sb.,

o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

(1) Nouzovým stavem se pro účely tohoto zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky.

(2) Mimořádným opatřením při epidemii se pro účely tohoto zákona rozumí

a)  krizové opatření podle § 2 písm. c) krizového zákona přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu,

b)  mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2,

c)  mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2, § 82 odst. 1 a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2.

(3) Rozhodnou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne 12. března 2020 do 30. června 2020.

(4) Ochrannou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2020.

§ 2

(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí na nájem nebo podnájem prostoru nebo místnosti (dále jen „nájem“), je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li prostor nebo místnost alespoň převážně k podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“).

(2) Ustanovení tohoto zákona se použijí i na pacht, je-li podstatnou částí předmětu pachtu prostor sloužící podnikání.

(3) K ujednání, které se odchyluje od ustanovení tohoto zákona v neprospěch nájemce, se nepřihlíží.

§ 3

(1) Pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného spojeným s užíváním prostoru sloužícího k podnikání, pokud prodlení nastalo

a)  v rozhodné době, a

b)  v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo ukončit nájem z jiných důvodů ani další práva pronajímatele vzniklá v důsledku prodlení nájemce.

(3) Nájemce pronajímateli předloží listiny osvědčující splnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) do patnácti dnů ode dne, kdy nastalo první prodlení s placením nájemného podle odstavce 1.

(4) Nájemce je povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době a které nájemce řádně neuhradil, do konce ochranné doby. Neuhradí-li nájemce v ochranné době všechny dluhy na nájemném, které se staly splatnými v rozhodné době, má pronajímatel právo vypovědět nájem; výpovědní doba činí 5 dní. Pronajímatel má toto právo i tehdy, prohlásí-li nájemce, že tyto dluhy na nájemném ani v ochranné době neuhradí.

(5) Zanikne-li či skončí nájem před uplynutím ochranné doby, je nájemce povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době, do 30 dnů od zániku či skončení nájmu.

§ 4

Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle § 3 odst. 1 písm. b), nejdříve však po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel.

§ 5

Tento zákon nabyl účinnosti dnem 27. dubna 2020.

 

 

Nařízení vlády č. 366/2013 Sb.,

o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím

Vláda nařizuje k provedení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Toto nařízení upravuje

a)  způsob výpočtu podlahové plochy bytu v jednotce,

b)  části nemovité věci, které jsou společné,

c)  podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku.

(2) Ustanovení tohoto nařízení týkající se bytu platí také pro nebytový prostor.

ČÁST DRUHÁ

ZPŮSOB VÝPOČTU PODLAHOVÉ
PLOCHY

§ 2

Prostorové ohraničení bytu

Pro účely výpočtu podlahové plochy je byt, jako prostorově oddělená část domu, ohraničen vnitřními povrchy obvodových stěn této prostorově oddělené části domu, podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a výplněmi stavebních otvorů ve stěnách ohraničujících byt; obdobně to platí pro ohraničení místností, které jsou jako součást bytu umístěné mimo hlavní obytný prostor.

§ 3

Způsob výpočtu podlahové plochy bytu
v jednotce

(1) Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.

(2) Podlahovou plochu mezonetového bytu umístěného ve dvou nebo více podlažích spojených schodištěm uvnitř bytu tvoří půdorysná plocha všech místností vypočtená způsobem stanoveným v odstavci 1 a plocha pouze dolního průmětu schodiště.

(3) V případě bytu s galerií, kdy je horní prostor bytu propojen s dolním prostorem schodištěm, se podlahová plocha galerie započítává jako podlahová plocha místnosti, pokud podchodná výška tohoto prostoru dosahuje alespoň 230 cm, i když není zcela stavebně uzavřena všemi stěnami; započítává se současně plocha dolní místnosti, má-li alespoň stejnou podchodnou výšku, a plocha dolního průmětu schodiště. Pokud podmínky minimální podchodné výšky nejsou splněny, započte se pouze plocha dolní místnosti.

(4) Vypočtená podlahová plocha bytu podle odstavců 1 až 3 se uvádí v m² a zaokrouhluje na jedno desetinné místo tak, že pět setin m² a více se zaokrouhluje směrem nahoru, k méně než pěti setinám m² se nepřihlíží.

ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÉ ČÁSTI NEMOVITÉ VĚCI

§ 4

Společnými částmi nemovité věci může být vedle pozemku, na němž je dům postaven, také pozemek funkčně související s provozem a správou domu a s užíváním jednotek, na němž jsou zejména zpevněné plochy, předzahrádky, parkovací plochy, dvory nebo na němž jsou umístěny drobné stavby, zejména čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna a další stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy domu.

Společné části domu

§ 5

(1) Společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu podle § 1160 odst. 2 občanského zákoníku, jsou zejména

a)  vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu,

b)  střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních,

c)  komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, včetně vyvložkování pořízeného spolu s komínem, mimo dodatečně instalovaných komínových vložek pořízených se souhlasem osoby odpovědné za správu domu jednotlivými vlastníky jednotek, do nichž jsou zaústěny tepelné spotřebiče těchto vlastníků a které tvoří jeden technologický celek jako spalinová cesta tepelného spotřebiče,

d)  zápraží, schody, vchody a vstupní dveře do domu, průčelí, schodiště, chodby, výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce (okna včetně okenic),

e)  výkladní skříň (výkladce) v rozsahu, v jakém se nachází v rovině obvodové stěny domu, včetně vnějšího skla a rolety výkladce, která je vždy ve výlučném užívání vlastníka jednotky, kromě částí výkladce vstupujících od vnitřního povrchu obvodové stěny do vnitřního prostoru místnosti,

f)  balkony, lodžie, terasy, atria, i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu, dveře z balkonů, lodžií a teras; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky,

g)  domovní kotelny, místnosti výměníkových (předávacích) stanic, včetně všech technických zařízení a součástí, nejsou-li ve vlastnictví jiné osoby,

h)  výtahy ve společných částech, včetně evakuačních a požárních výtahů, autovýtahů a autoplošin, vnější požární schodiště,

i)  půdy, mandlovny, prádelny, sušárny, kočárkárny, kolárny, sklepní kóje a místnosti nacházející se ve společných částech domu, které nejsou vymezeny jako byt nebo součást bytu,

j)  bazény, dále prostory, v nichž jsou umístěna parkovací místa, pokud nejsou zahrnuty v jednotce.

(2) Společnými částmi domu jsou vždy obvodové stěny prostorově ohraničující byt i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce, dále všechny nosné svislé konstrukce uvnitř bytu, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů, a dále konstrukce zabudovaných skříní ve stěnách.

(3) Podlahy jsou společnými částmi domu, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu.

§ 6

Společnými částmi domu jsou dále

a)  přípojky od hlavního řadu nebo od hlavního vedení pro dodávky energií, vody, pro odvádění odpadních vod, pokud nejsou ve vlastnictví dodavatelů, domovní potrubí odpadních vod až po výpusť (zařízení) pro napojení potrubí odpadních vod z bytu, domovní potrubí pro odvádění dešťových vod,

b)  rozvody elektrické energie až k bytovému jističi za elektroměrem,

c)  rozvody plynu až k uzávěru pro byt,

d)  rozvody vody teplé i studené včetně stoupacích šachet, ať jde o hlavní svislé rozvody, nebo odbočky od nich až k poměrovým měřidlům pro byt, nebo k uzávěrům pro byt, nejsou-li instalována měřidla pro jednotlivé byty, včetně těchto měřidel nebo uzávěrů; to se netýká rozvodů uvnitř bytu, včetně vodovodních baterií,

e)  jde-li o centrální vytápění, celá soustava rozvodů tepla, včetně rozvodů v bytě, radiátorů a jiných otopných těles, včetně termostatických ventilů a zařízení sloužícího k rozúčtování nákladů na topení; části rozvodů umístěné v bytě, radiátory a termostatické ventily jsou ve výlučném užívání vlastníka jednotky jako společné části,

f)  protipožární zařízení, nouzové osvětlení včetně záložních zdrojů, osvětlení společných částí,

g)  veškerá zařízení vzduchotechniky až k zapojení do bytu, pokud byla pořízena jako společná; to se netýká zařízení vzduchotechniky, pořídí-li je vlastník jednotky; obdobně to platí pro veškeré druhy ventilací,

h)  systémy rozvodu a příjmu televizního signálu a datových sítí až k zapojení do bytu,

i)  rozvody telefonu, domácí zvonek, vnitřní vybavení a umělecká výzdoba společných částí domu, vjezdové závory, brány, vrata a jiné příslušenství domu, které je nezbytně nutné k provozu domu a k užívání jednotek a z hlediska své povahy je k tomuto účelu určeno.

ČÁST ČTVRTÁ

PODROBNOSTI O ČINNOSTECH TÝKAJÍCÍCH SE SPRÁVY DOMU
A POZEMKU

Činnosti týkající se správy domu
a pozemku

§ 7

Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického se rozumí zejména

a)  provoz, údržba, opravy, stavební úpravy a jiné změny společných částí domu, včetně změn vedoucích ke změně v účelu jejich užívání; týká se to také všech technických zařízení domu, jako společných částí, dále společných částí vyhrazených k výlučnému užívání vlastníku jednotky, pokud podle prohlášení nebo stanov společenství vlastníků jednotek nejde o činnost příslušející vlastníku jednotky v rámci správy této společné části na vlastní náklady,

b)  revize technických sítí, společných technických zařízení domu, protipožárního zařízení, hromosvodů, rozvodů energií včetně tepla, teplé vody, pitné vody a telekomunikačních zařízení, a jiných společných zařízení podle technického vybavení domu,

c)  údržba pozemku a údržba přístupových cest na pozemku,

d)  uplatnění práva vstupu do bytu v případě, že vlastník jednotky upravuje stavebně svůj byt, včetně možnosti požadovat v odůvodněných případech předložení stavební dokumentace, pokud je podle jiných právních předpisů vyžadována, pro ověření, zda stavební úpravy neohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části domu.

§ 8

Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností se rozumí zejména

a)  zajišťování veškeré správní, administrativní a operativně technické činnosti, včetně vedení příslušné technické a provozní dokumentace domu, uchovávání dokumentace stavby odpovídající jejímu skutečnému provedení podle jiných právních předpisů¹⁾ a zajišťování dalších činností, které vyplývají pro osobu odpovědnou za správu domu a pozemku z jiných právních předpisů,

b)  stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku, stanovení záloh na úhrady cen služeb a jejich vyúčtování a vypořádání,

c)  vedení účetnictví, zpracování a předložení daňových přiznání, řádné hospodaření s finančními prostředky, vedení seznamu členů společenství vlastníků jednotek,

d)  uplatňování a vymáhání plnění povinností vůči jednotlivým vlastníkům jednotek, které jim ukládají jiné právní předpisy nebo vyplývají ze stanov společenství vlastníků jednotek a z usnesení shromáždění vlastníků jednotek přijatých v souladu s jinými právními předpisy a se stanovami společenství vlastníků jednotek,

e)  činnosti spojené s provozováním společných částí a technických zařízení, která slouží i jiným osobám než vlastníkům jednotek v domě, včetně sjednávání s tím souvisejících smluv,

f)  výkon činností vztahujících se k uplatňování ochrany práv vlastníků jednotek.

§ 9

Neplní-li vlastník jednotky povinnost udržovat byt tak, jak to vyžaduje nezávadný stav domu, a přímo hrozí nebezpečí, že dojde k poškození jiného bytu, je osoba odpovědná za správu domu oprávněna činit opatření ke zjednání nápravy i v případě, že nejde o ohrožení nezávadného stavu domu jako celku. Právo vlastníka jednotky činit opatření k nápravě tím není dotčeno.

§ 10

(1) Pro účely správy domu a pozemku je osoba odpovědná za správu domu a pozemku oprávněna sjednávat smlouvy týkající se zejména

a)  zajištění činností spojených se správou domu a pozemku,

b)  zajištění dodávek služeb spojených s užíváním společných částí a spojených s užíváním jednotek, nejde-li o služby, jejichž dodávky si vlastníci jednotek zajišťují u dodavatele přímo,

c)  pojištění domu,

d)  nájmu společných částí domu a

e)  zajištění provozu vybraných technických zařízení spojených s užíváním společných částí domu a s užíváním jednotek, ke kterým nemá osoba odpovědná za správu domu a pozemku oprávnění je provozovat, jako jsou domovní kotelny, výměníkové (předávací) stanice, dieselagregáty a podobná vyhrazená technická zařízení.

(2) Osoba odpovědná za správu domu a pozemku dohlíží na plnění uzavřených smluv a vymáhá nároky z porušení povinností druhé smluvní strany.

§ 11

Osoba odpovědná za správu domu a pozemku je oprávněna, určí-li tak shromáždění vlastníků jednotek, uzavřít nebo měnit smlouvu s osobou, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku.

§ 12

Pro účely rozvržení příspěvků ve stejné výši na každou jednotku podle § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se odměnami osoby, která dům spravuje, rozumí odměna správce v domě, kde nevzniklo společenství vlastníků jednotek; odměnami členů orgánů osoby, která dům spravuje, se rozumí odměny členů volených orgánů společenství vlastníků jednotek.

Některé další činnosti společenství vlastníků jednotek při správě domu a pozemku

§ 13

(1) V působnosti statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek je rozhodování o nabytí, zcizení nebo zatížení movitých věcí, jejichž pořizovací cena nedosáhne v kalendářním roce souhrnné částky 10 000 Kč, dále rozhodování o zcizení nebo zatížení movitých věcí, jejichž zůstatková cena v kalendářním roce nepřesahuje v souhrnu 10 000 Kč; to neplatí, pokud stanovy společenství vlastníků jednotek určí něco jiného.

(2) V působnosti statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek je rozhodování o opravě nebo stavební úpravě společných částí nemovité věci, nepřevyšují-li náklady v jednotlivých případech částku 1 000 Kč v průměru na každou jednotku; tento limit neplatí, pokud se jedná o opravy způsobené havárií na společných částech, nebo pokud stanovy společenství vlastníků jednotek určí něco jiného.

§ 14

(1) K nabytí, zcizení nebo zatížení nemovitých věcí ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek nebo k jinému nakládání s nimi může shromáždění vlastníků jednotek dát předchozí souhlas jen v případě, jde-li o nabytí nemovité věci pro účely správy domu a pozemku; rozhodování v této záležitosti statutárnímu orgánu společenství vlastníků jednotek nepřísluší.

(2) Ke sjednání úvěru a k uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva k jednotce, pokud dotčený vlastník jednotky v písemné formě s uzavřením zástavní smlouvy souhlasil, je oprávněno shromáždění vlastníků jednotek dát souhlas jen pro účely správy domu a pozemku, především pro opravy, úpravy společných částí nebo změny stavby, jejichž realizace byla schválena usnesením shromáždění vlastníků jednotek.

Hospodaření společenství vlastníků jednotek při správě domu a pozemku

§ 15

Rozpočet na kalendářní rok, sestavený podle pravidel určených ve stanovách, schvaluje shromáždění vlastníků jednotek, které také schvaluje výsledky jeho plnění v rámci schválení zprávy o hospodaření společenství vlastníků jednotek.

§ 16

(1) Příjmem společenství vlastníků jednotek jsou zejména

a)  příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku,

b)  úroky z prodlení přijaté od vlastníků jednotek z důvodu prodlení s platbami příspěvků na správu domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku,

c)  úroky z prodlení přijaté od vlastníků jednotek z důvodu prodlení s platbami za plnění spojená nebo související s užíváním jednotky podle § 1181 občanského zákoníku, včetně nedoplatků z jejich vyúčtování, a pokuty za nesplnění povinnosti vlastníka jednotky podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty,

d)  úroky z vkladů na bankovních účtech společenství vlastníků jednotek,

e)  penále, úroky z prodlení a smluvní pokuty zaplacené třetími osobami za porušení povinností ze smluv sjednaných společenstvím vlastníků jednotek,

f)  pojistné plnění z pojistných smluv sjednaných společenstvím vlastníků jednotek týkající se společných částí a bonifikace za příznivý škodní průběh a

g)  příjmy plynoucí z nakládání s majetkem společenství vlastníků jednotek.

(2) Příjmem společenství vlastníků jednotek nejsou příjmy plynoucí z nakládání se společnými částmi, a to i v případě, že jsou hrazeny na bankovní účet společenství vlastníků jednotek; jde zejména o tyto příjmy

a)  nájemné z pronájmu společných částí domu,

b)  úroky z prodlení placené z důvodu prodlení nájemců těchto společných částí s platbami nájemného a s úhradami za plnění spojená s užíváním těchto společných částí včetně nedoplatků z jejich vyúčtování a

c)  příjmy od třetích osob plynoucí z provozování technických zařízení v domě pro tyto osoby.

§ 17

Vymezení některých nákladů vlastní správní činnosti

Podobnými náklady vlastní správní činnosti uvedenými v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se rozumí zejména

a)  náklady na zřízení, vedení a zrušení bankovních účtů společenství vlastníků jednotek,

b)  náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů hodnot z poměrových měřidel spotřeby vody a ze zařízení sloužících k rozúčtování nákladů na teplo,

c)  náklady na pořízení majetku sloužícího pro vlastní správní činnost, například počítač včetně softwarového vybavení a jeho odpisy,

d)  náklady kanceláře osoby odpovědné za správu domu a pozemku, například vybavení, kancelářské potřeby, spotřeba elektřiny, je-li samostatně měřena, poštovné, a

e)  náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku.

ČÁST PÁTÁ

ÚČINNOST

§ 18

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

1)  Například vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.

 

Nařízení vlády č. 308/2015 Sb.,

o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu

Vláda nařizuje k provedení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník:

§ 1

Úvodní ustanovení

Toto nařízení vymezuje pojmy běžná údržba bytu a drobné opravy související s užíváním bytu.

§ 2

Běžná údržba bytu

Běžnou údržbou bytu se rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g), kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením.

§ 3

Drobné opravy bytu

Za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladů.

§ 4

Drobné opravy podle věcného vymezení

Podle věcného vymezení se za drobné opravy považují      

a)  opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt,

b)  opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik, výměny zámků včetně elektronického otevírání vstupních dveří bytu a opravy kování, klik, rolet a žaluzií u oken zasahujících do vnitřního prostoru bytu,

c)  opravy a výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, opravy zařízení pro příjem satelitního televizního vysílání, opravy audiovizuálních zařízení sloužících k otevírání vchodových dveří do domu, opravy řídicích jednotek a spínačů ventilace, klimatizace a centrálního vysavače, opravy elektronických systémů zabezpečení a automatických hlásičů pohybu,

d)  výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt,

e)  opravy a výměny uzavíracích armatur na rozvodech vody s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, výměny sifonů a lapačů tuku,

f)  opravy a certifikace bytových měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody, opravy hlásičů požáru a hlásičů kouře, opravy regulátorů prostorové teploty u systémů vytápění umožňujících individuální regulaci teploty,

g)  opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní,

h)  opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva, kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení,

i)  výměny drobných součástí předmětů uvedených v písmenech g) a h).

§ 5

Drobné opravy podle výše nákladů

Podle výše nákladů se za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny jednotlivých předmětů nebo jejich součástí, které nejsou uvedeny v § 4, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 1 000 Kč. Provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy. Náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou se do nákladů na tuto opravu nezapočítávají a hradí je nájemce.

§ 6

Roční limit nákladů

(1) Přesáhne-li součet nákladů za drobné opravy uvedené v § 4 a 5 v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m² podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se nepovažují za drobné opravy.

(2) Podlahovou plochou bytu se pro účely tohoto nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostorů, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.

§ 7

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.

 

Nařízení vlády č. 2/2021 Sb.,

o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí

Vláda nařizuje podle § 9 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. 61/2005 Sb. a zákona č. 113/2020 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení upravuje podmínky poskytnutí a použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic (dále jen „Fond“) formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky (dále jen „úvěr“).

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a)  nájemním bytem byt postavený s využitím úvěru určený k zajištění bytové potřeby nájemce takového bytu a členů jeho domácnosti,

b)  výstavbou

1. novostavba bytů, kterou vznikne bytový dům s nájemními byty,

2. stavební úpravy¹⁾, kterými vznikne nájemní byt z prostor určených k jiným účelům než k bydlení, vyjma stavebních úprav v rodinném domě,

3. nástavba nebo přístavba¹⁾, kterou vznikne nájemní byt, vyjma nástaveb nebo přístaveb v rodinném domě,

4. stavební úpravy, kterými vzniknou nájemní byty způsobilé k bydlení v bytovém domě, v němž dosud žádný byt není způsobilý k bydlení, a

5. stavební úpravy stávajícího nájemního bytu, jehož rozdělením vznikne alespoň 1 další nájemní byt způsobilý k bydlení,

c)  upravitelným bytem byt, který splňuje požadavky na bezbariérové bydlení podle jiného právního předpisu upravujícího technické požadavky na bezbariérové užívání staveb²⁾,

d)  podlahovou plochou nájemního bytu součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu,

e)  čistým měsíčním příjmem příjem zjištěný stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jako je zjišťován příjem pro účely životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu,

f)  průměrnou mzdou průměrná hrubá měsíční mzda za národní hospodářství celkem zjišťovaná a zveřejňovaná Českým statistickým úřadem.

§ 3

Žadatel o úvěr

Žadatelem o úvěr (dále jen „žadatel“) může být obec nebo jiná právnická nebo fyzická osoba, která má své sídlo nebo místo trvalého pobytu na území

a)  některého z členských států Evropské unie,

b)  státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo

c)  Švýcarské konfederace.

§ 4

Podmínky pro poskytnutí úvěru

(1) Úvěr lze poskytnout, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)  pozemek, na kterém bude výstavba provedena, je ve výlučném vlastnictví žadatele,

b)  na pozemku, na kterém bude výstavba provedena, nesmí váznout zástavní právo ve prospěch třetí osoby, s výjimkou zástavního práva ve prospěch Fondu,

c)  budova, ve které bude provedena výstavba podle § 2 písm. b) bodů 2 až 4, je ve výlučném vlastnictví žadatele,

d)  na budově, ve které bude provedena výstavba podle § 2 písm. b) bodů 2 až 4, nesmí váznout zástavní právo ve prospěch třetí osoby, s výjimkou zástavního práva ve prospěch Fondu,

e)  byt, ve kterém budou provedeny stavební úpravy podle § 2 písm. b) bodu 5, je ve výlučném vlastnictví žadatele,

f)  na bytu, ve kterém budou provedeny stavební úpravy podle § 2 písm. b) bodu 5, nesmí váznout zástavní právo ve prospěch třetí osoby, s výjimkou zástavního práva ve prospěch Fondu,

g)  výstavba je povolena nebo odsouhlasena podle stavebního zákona,

h)  úvěr musí být použit v souladu s finančním projektem,

i)  žadatel nemá ke dni podání žádosti o úvěr splatný nedoplatek ve vztahu ke státnímu rozpočtu, ke státním fondům nebo k rozpočtu územního samosprávného celku a nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění,

j)  úvěr je dostatečně zajištěn zástavním právem, popřípadě dalším zajištěním,

k)  žadatel není nebo v posledních 3 letech před podáním žádosti o úvěr nebyl v úpadku nebo v likvidaci, konkurz na jeho majetek nebyl v této době zrušen proto, že by byl majetek zcela nepostačující, a ani mu úpadek nehrozí,

l)  žadatel není osobou, proti které je nebo v posledních 3 letech před podáním žádosti o úvěr byl veden výkon rozhodnutí,

m) žadatel nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti žadatele, pro trestný čin hospodářský, trestný čin proti majetku, trestný čin přijetí úplatku, trestný čin podplacení nebo pro trestný čin nepřímé úplatkářství, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen,

n)  podlahová plocha nájemního bytu bude minimálně 25 m², avšak nepřesáhne 90 m²,

o)  z každých započatých 5 nájemních bytů musí být 1 byt upravitelným bytem,

p)  výstavba musí být dokončena a schopna užívání nejdéle do 5 let ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru,

q)  výstavba musí probíhat mimo záplavová území³⁾.

(2) Po dobu výstavby nelze pozemek, budovu nebo byt podle odstavce 1 písm. a) až f) bez souhlasu Fondu převést na jiného nebo zatížit zástavním právem. Úvěr lze poskytnout pouze za podmínky, že se žadatel o úvěr zaváže tyto podmínky dodržovat.

(3) Úvěr lze poskytnout pouze za podmínky, že se žadatel o úvěr zaváže dodržovat podmínky uzavírání nájemních smluv podle § 5 a podmínky pro nakládání s nájemními byty podle § 6, a to po celou sjednanou dobu splácení úvěru. Pro poskytnutí úvěru se žadatel musí zavázat k dodržení podmínek podle odstavce 1 písm. h) a p).

§ 5

Podmínky uzavírání nájemních smluv

(1) Příjemce úvěru může uzavřít nájemní smlouvu k nájemnímu bytu pouze s fyzickou osobou, která prokáže, že

a)  průměrný čistý měsíční příjem osob, které budou užívat byt, v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl limit stanovený v odstavci 6,

b)  je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby⁴⁾ nebo poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně⁵⁾,

c)  byla připravena o možnost bydlení v důsledku živelní pohromy,

d)  je osobou zletilou mladší 30 let, nebo

e)  je starší 65 let.

(2) Příjemce úvěru uzavře nájemní smlouvu s osobou uvedenou v odstavci 1 pouze tehdy, pokud tato osoba k datu uzavření nájemní smlouvy nemá vlastnické právo k bytovému domu, rodinnému domu nebo bytu, není členem bytového družstva s právem nájmu družstevního bytu ani neužívá právem nájmu nebo věcného břemene jiný byt nebo rodinný dům; tuto podmínku musí splnit i další členové domácnosti, kteří mají v bytě bydlet. Fond udělí výjimku z omezení podle věty první v případech hodných zvláštního zřetele, zejména pokud nájemce nebo člen jeho domácnosti vlastní pouze byt nebo rodinný dům nevhodný pro dlouhodobé bydlení, a to na základě písemné žádosti příjemce, ve které důvody hodné zvláštního zřetele doloží. Výjimka se uděluje nejdéle na dobu 1 roku a nájemní vztah, ke kterému byla tato výjimka udělena, se uzavírá na dobu trvání této výjimky.

(3) Příjemce úvěru nepodmíní uzavření nájemní smlouvy k bytu složením peněžních prostředků na úhradu nákladů na výstavbu ani jiným peněžním plněním, s výjimkou peněžních prostředků složených k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu, a k úhradě jiných závazků v souvislosti s nájmem, které nepřesáhnou trojnásobek měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu.

(4) Příjemce úvěru může uzavřít nájemní smlouvu k nájemnímu bytu jen s osobou uvedenou v odstavci 1, a to na dobu určitou, nejdéle však na dobu 2 let. Tato osoba může požádat nejdříve 3 měsíce a nejpozději 1 měsíc před skončením této doby o prodloužení nájmu, musí však nadále splňovat k datu podání žádosti podmínky uvedené v odstavci 1 a řádně plnit povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy. S osobou podle odstavce 1 písm. e) prodlouží příjemce úvěru nájemní smlouvu automaticky, pokud nájemce splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 a řádně plní povinnosti vyplývající z nájmu bytu a pokud nájemce neoznámí příjemci úvěru nejpozději 1 měsíc před skončením nájmu, že v nájmu nehodlá pokračovat. Příjemce úvěru nájemní smlouvu prodlouží, vždy však nejdéle na 2 roky.

(5) Nenavrhne-li obec, ve které se nájemní byty nacházejí, příjemci úvěru v přiměřené lhůtě po jeho oznámení volných nájemních bytů této obci, aby uzavřel nájemní smlouvu s fyzickou osobou splňující podmínky podle odstavce 1, nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nájemní smlouvu v přiměřené lhůtě odmítne uzavřít nebo k uzavření nájemní smlouvy neposkytne součinnost, může příjemce úvěru uzavřít nájemní smlouvu k nájemnímu bytu s jakoukoliv fyzickou osobou, a to na dobu určitou, nejdéle však na dobu 1 roku. Této osobě nelze nájemní smlouvu prodloužit nebo s ní nájemní smlouvu uzavřít opakovaně.

(6) Limit pro určení příjmů podle odstavce 1 písm. a) činí

a)  0,75násobek průměrné mzdy, jedná-li se o jednočlennou domácnost,

b)  průměrnou mzdu, jedná-li se o domácnost se 2 členy,

c)  1,2násobek průměrné mzdy, jedná-li se o domácnost se 3 členy,

d)  1,5násobek průměrné mzdy, jedná-li se o domácnost se 4 členy,

e)  1,8násobek průměrné mzdy, jedná-li se o domácnost s 5 a více členy.

(7) Pokud domácnost netvoří pouze osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) až e), zjišťují se příjmy domácnosti podle odstavce 6.

(8) V případě, kdy se zjišťují příjmy podle odstavce 6 a nájemní smlouva byla uzavřena v době od 1. července do 31. prosince, bude čistý měsíční příjem domácnosti porovnáván s průměrnou mzdou za bezprostředně předcházející kalendářní rok; bude-li nájemní smlouva k bytu uzavřena v době od 1. ledna do 30. června, bude čistý měsíční příjem porovnáván s průměrnou mzdou za předminulý kalendářní rok.

(9) Příjemce úvěru neuzavře nájemní smlouvu k nájemnímu bytu, je-li

a)  fyzickou osobou, s osobou blízkou⁶⁾,

b)  právnickou osobou,

1. se svým statutárním orgánem nebo jeho členem,

2. s členem svého dozorčího nebo řídicího orgánu, nebo

3. se svým zakladatelem nebo společníkem.

§ 6

Podmínky pro nakládání
s nájemními byty

(1) Podmínky pro nakládání s nájemním bytem postaveným s využitím úvěru platí po celou dobu splácení tohoto úvěru.

(2) Příjemce úvěru není oprávněn po celou dobu splácení úvěru

a)  převést vlastnické právo k nájemnímu bytu na jinou osobu bez souhlasu Fondu,

b)  zatížit nájemní byt zástavním právem bez souhlasu Fondu; výjimkou je zástavní právo ve prospěch Fondu,

c)  provést změnu užívání nájemního bytu k jiným účelům než k bydlení,

d)  dát souhlas s přenecháním nájemního bytu nebo jeho části do podnájmu⁷⁾, nebo

e)  umožnit užívání nájemního bytu jinak než k nájemnímu bydlení.

(3) Fond dá souhlas s převedením vlastnického práva k nájemnímu bytu podle odstavce 2 písm. a) pouze v případě, že

a)  nabyvatel souhlasí s převzetím všech práv a povinností vyplývajících pro něj ze smlouvy o poskytnutí úvěru nebo z tohoto nařízení,

b)  nabyvatel splňuje podmínky pro poskytnutí úvěru a

c)  převodem vlastnického práva nedojde ke zhoršení zajištění poskytnutého úvěru.

(4) V případě přechodu vlastnického práva k nájemnímu bytu v době, kdy slouží k účelu podle tohoto nařízení, oznámí osoba, na kterou vlastnické právo přešlo, tuto skutečnost Fondu.

§ 7

Výše úrokové sazby

(1) Výše úrokové sazby se stanoví jako součet základní sazby Evropské unie pro Českou republiku platné pro den uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru a příslušné přirážky určené podle aktuální úvěruschopnosti příjemce úvěru a podle zajištění úvěru.

(2) Výše úrokové sazby podle odstavce 1 může být snížena, a to maximálně na takovou hodnotu, kdy rozdíl mezi smluvními úroky podle úrokové sazby podle odstavce 1 a smluvními úroky podle snížené úrokové sazby podle tohoto odstavce nebude vyšší než limit pro přidělení podpory malého rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁸⁾ pro příjemce úvěru za rozhodné období.

(3) Výše úrokové sazby nesmí být nižší než 0,5 % ročně.

(4) Pokud je úroková sazba nižší než základní sazba Evropské unie zvýšená o příslušnou přirážku podle úvěruschopnosti příjemce úvěru a podle zajištění úvěru, je fixní po celou dobu splácení úvěru. Pokud je úroková sazba rovna nebo vyšší základní sazbě Evropské unie zvýšené o příslušnou přirážku podle úvěruschopnosti příjemce úvěru a podle zajištění úvěru, je fixní na dobu maximálně 5 let. Pro přepočet úrokové sazby po ukončení doby fixace, nejdříve však ode dne 1. ledna 2021, se použije základní sazba Evropské unie platná pro den přepočtu úrokové sazby, zvýšená o příslušnou přirážku podle aktuální úvěruschopnosti příjemce úvěru a podle zajištění úvěru ověřeného ke dni poskytnutí úvěru.

(5) Fond uveřejní na svých internetových stránkách výši základní sazby Evropské unie pro Českou republiku podle odstavců 1 a 4 a podle § 8 odst. 1 a 2.

(6) Metodu a způsob provedení hodnocení úvěruschopnosti příjemce úvěru a zajištění úvěru určuje Fond. Způsob určení příslušné přirážky podle odstavců 1 a 4 a podle § 8 odst. 1 a 2 zveřejní Fond na svých internetových stránkách.

§ 8

Výše úvěru

(1) V případě, že úroková sazba je nižší než základní sazba Evropské unie zvýšená o příslušnou přirážku podle úvěruschopnosti příjemce úvěru a podle zajištění úvěru, výše úvěru je omezena v souladu s pravidly poskytování podpory malého rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁸⁾.

(2) V případě, že úroková sazba je rovna základní sazbě Evropské unie zvýšené o příslušnou přirážku podle úvěruschopnosti příjemce úvěru a podle zajištění úvěru, nejedná se o veřejnou podporu; limit pro výši úvěru stanoví výbor ­Fondu.

(3) Výše úvěru nesmí přesáhnout 90 % výdajů rozhodných pro určení výše úvěru.

(4) Výdaje rozhodné pro určení výše úvěru zahrnují investiční výdaje na výstavbu a mohou zahrnovat i část pořizovací ceny pozemku, popřípadě stávající budovy zjištěné znalcem. Část ceny pozemku nesmí překročit 10 % výdajů rozhodných pro určení výše úvěru.

§ 9

Žádost o úvěr

(1) Žádosti o úvěr se podávají Fondu.

(2) Žádost o úvěr obsahuje

a)  jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu a datum narození, je-li žadatelem fyzická osoba,

b)  jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firmu, případně místo podnikání, liší-li se od adresy trvalého pobytu, je-li žadatelem podnikající fyzická osoba,

c)  obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li žadatelem právnická osoba.

(3) K žádosti o úvěr žadatel přiloží

a)  doklad, že žadatel nemá evidován nedoplatek

1. u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky,

2. na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a

3. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

b)  prohlášení žadatele, že v době podání žádosti není nebo v posledních 3 letech před podáním žádosti nebyl v úpadku nebo v likvidaci ani mu úpadek nehrozí, konkurz na jeho majetek nebyl v této době zrušen proto, že by byl majetek zcela nepostačující, a není ani nebyl v této době proti žadateli veden výkon rozhodnutí,

c)  prohlášení žadatele, že nebyl odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti žadatele, pro trestný čin hospodářský, trestný čin proti majetku, trestný čin přijetí úplatku, trestný čin podplacení nebo pro trestný čin nepřímé úplatkářství; za osobu, která nebyla odsouzena pro trestný čin, se považuje i osoba, na kterou se podle trestního zákoníku hledí, jako by nebyla odsouzena,

d)  finanční projekt obsahující rozpočtové náklady na výstavbu nájemních bytů, údaje dokládající cenu pozemku a cenu budovy v případě stavebních úprav, finanční krytí celkových rozpočtových nákladů včetně předpokládaného úvěru, počet a podlahovou plochu jednotlivých nájemních bytů a podlahovou plochu nebytových prostor, a

e)  souhrnnou technickou zprávu s údajem o počtu nájemních bytů a půdorysy jednotlivých podlaží s označením všech nájemních bytů, a vyznačením upravitelných bytů.

(4) Fond si může podle potřeby vyžádat další doklady, které slouží k posouzení účelu úvěru a schopnosti žadatele úvěr splácet.

(5) Není-li žádost o úvěr úplná, vyzve Fond žadatele ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení žádosti o úvěr, aby ji ve lhůtě stanovené Fondem doplnil. Jestliže žadatel ve stanovené lhůtě požadované údaje nedoplní, smlouvu o poskytnutí úvěru nelze uzavřít.

(6) Po předběžném vyhodnocení žádosti žadatel na výzvu Fondu doloží

a)  pravomocné stavební povolení nebo veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, oznámený certifikát autorizovaného inspektora příslušnému stavebnímu úřadu, souhlas s provedením ohlášené stavby, nebo prohlášení žadatele, že stavební úpravy nevyžadují stavební povolení ani ohlášení,

b)  smlouvu o provedení výstavby uzavřenou se zhotovitelem stavby, pokud výstavbu neprovádí sám žadatel,

c)  u výstavby podle § 2 písm. b) bodu 4 posudek autorizovaného inženýra v oboru pozemní stavby, znalecký posudek zpracovaný znalcem v oboru pozemní stavby, nebo posudek autorizovaného inženýra v oboru statika a dynamika staveb dokládající nezpůsobilost bytového domu k bydlení, a

d)  vyjádření příslušného vodoprávního úřadu o tom, že pozemek, na kterém se má výstavba nájemních bytů realizovat, se nenachází v záplavovém území.

§ 10

Smlouva o poskytnutí úvěru

(1) Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto nařízením a má-li Fond na poskytnutí úvěru peněžní prostředky, může předložit žadateli nejpozději do 60 dnů ode dne přijetí úplné žádosti návrh smlouvy o poskytnutí úvěru.

(2) Smlouva o poskytnutí úvěru musí obsahovat ujednání o smluvní pokutě především pro případ, že příjemce je v prodlení se zaplacením splátek úvěru ve sjednané výši, popřípadě nedodrží podmínky uvedené v § 4 až 6.

(3) Pokud Fond neposkytne úvěr, sdělí žadateli tuto skutečnost písemně bez zbytečného odkladu.

§ 11

Čerpání a splácení úvěru

(1) Příjemce úvěru musí zahájit čerpání úvěru do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí úvěru.

(2) Úvěr je splatný v době sjednané ve smlouvě o poskytnutí úvěru. Doba splácení úvěru činí nejméně 10 let a nejvýše 30 let ode dne ukončení výstavby. Úvěr nesplacený ve sjednané době je úročen úrokem z prodlení a úrokovou sazbou stanovenou podle § 7 odst. 1. Výše úroku z prodlení může být sjednána ve smlouvě a jeho výše nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

(3) Úvěr se splácí pravidelnými měsíčními splátkami zahrnujícími splátku jistiny a úroku na účet uvedený ve smlouvě o poskytnutí úvěru.

(4) Na žádost příjemce může Fond upravit dobu splácení úvěru.

(5) Fond může odstoupit od smlouvy o poskytnutí úvěru,

a)  je-li příjemce úvěru v prodlení se zaplacením nejméně 2 měsíčních splátek úvěru ve sjednané výši a neuhradí-li tyto dlužné částky nejdéle do 30 dnů od doručení písemné výzvy Fondu k zaplacení,

b)  je-li příjemce úvěru v prodlení se zaplacením měsíční splátky úvěru ve sjednané výši v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců alespoň třikrát, nebo

c)  nedodrží-li příjemce úvěru podmínky uvedené v § 4 až 6 nebo vyjde-li najevo, že žadatel porušil nebo sdělil nepravdivé nebo neúplné údaje podle § 9.

(6) Možnost odstoupit od smlouvy o poskytnutí úvěru z důvodů uvedených v odstavci 5 sjedná Fond s žadatelem o úvěr vždy ve smlouvě o poskytnutí úvěru. Pokud by s tím žadatel o úvěr nesouhlasil, nelze úvěr poskytnout.

(7) V případě, že Fond odstoupí od smlouvy o poskytnutí úvěru, vyzve příjemce úvěru k okamžitému splacení dlužné částky a nevyplatí nevyčerpanou část úvěru.

§ 12

Přechodná ustanovení

(1) Smlouvy uzavřené Státním fondem rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 284/2011 Sb., o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se považují za smlouvy uzavřené Státním fondem podpory investic.

(2) Právní vztahy vzniklé podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 78/2016 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí nařízením vlády č. 481/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 78/2016 Sb. Právní vztahy vzniklé podle nařízení vlády č. 146/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 78/2016 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí nařízením vlády č. 146/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 78/2016 Sb. Právní vztahy vzniklé podle nařízení vlády č. 333/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 78/2016 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí nařízením vlády č. 333/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 78/2016 Sb.

(3) Právní vztahy vzniklé podle nařízení vlády č. 284/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 268/2012 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí nařízením vlády č. 284/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 268/2012 Sb. (4) Právní vztahy vzniklé podle nařízení vlády č. 284/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády č. 268/2012 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí nařízením vlády č. 284/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády č. 268/2012 Sb.

(5) Právní vztahy vzniklé podle nařízení vlády č. 284/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády č. 78/2016 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí nařízením vlády č. 284/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

(6) Byla-li uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru podle nařízení vlády č. 284/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, řídí se podmínky pro přepočet úrokové sazby podle § 7 odst. 2 věty poslední nařízení vlády č. 284/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, a po uplynutí doby fixace, ke které dojde po 1. lednu 2021, tímto nařízením. (7) Byla-li uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru podle nařízení vlády č. 284/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, řídí se podmínky pro převod a zatížení nemovitosti zástavním právem v době výstavby, pokud výstavba probíhá po 1. lednu 2021, podle § 4 odst. 2 tohoto nařízení.

(8) Byla-li uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru podle nařízení vlády č. 284/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, řídí se podmínky uzavírání těch nájemních smluv, které příjemce uzavře po 1. lednu 2021, podle § 5 tohoto nařízení.

(9) Žádosti o úvěr podané podle nařízení vlády č. 284/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se posoudí podle tohoto nařízení.

§ 13

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Nařízení vlády č. 284/2011 Sb., o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky.

2. Nařízení vlády č. 268/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 284/2011 Sb., o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky.

3. Nařízení vlády č. 78/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 284/2011 Sb., o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky, ve znění nařízení vlády č. 268/2012 Sb., a ruší některá nařízení vlády.

§ 14

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. ledna 2021.

1) § 2 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2) Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

3) § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace.

4) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 22 občanského zákoníku.

7) § 2275 občanského zákoníku.

8) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, v platném znění.