Zákony, právní předpisy

Nařízení vlády č. 205/2022 Sb.,

o příspěvku pro solidární domácnost na období druhého pololetí roku 2022

Vláda nařizuje podle § 8 odst. 6 a 8 zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb.:

§ 1

(1) Příspěvek pro solidární domácnost (dále jen „příspěvek“) se poskytuje za kalendářní měsíce červenec až prosinec 2022,

a) sdílí-li ubytovaná osoba ubytování s žadatelem o příspěvek, ve výši 3 000 Kč za ubytovanou osobu za kalendářní měsíc; maximálně lze zohlednit 3 ubytované osoby za kalendářní měsíc v jedné solidární domácnosti,

b) nesdílí-li ubytovaná osoba ubytování s žadatelem o příspěvek, ve výši

1. 5 000 Kč za kalendářní měsíc za 1 ubytovanou osobu,

2. 9 000 Kč za kalendářní měsíc za 2 ubytované osoby,

3. 12 000 Kč za kalendářní měsíc za 3 ubytované osoby,

4. 14 000 Kč za kalendářní měsíc za 4 ubytované osoby, nebo

5. 15 000 Kč za kalendářní měsíc za 5 a více ubytovaných osob.

(2) Pokud žadatel o příspěvek splňuje v období kalendářního měsíce podmínky pro přiznání příspěvku podle odstavce 1 písm. a) a b), poskytne se mu příspěvek podle odstavce 1 písm. a) i b).

(3) Pro účely příspěvku podle odstavce 1 se zohlední pouze ubytované osoby, kterým bylo ubytování v období kalendářního měsíce poskytnuto po dobu nejméně 16 dnů po sobě jdoucích.

§ 2

(1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022.

(2) Toto nařízení pozbývá platnosti uplynutím dne 31. března 2023.

Nařízení vlády č. 204/2022 Sb.,

o zvýšení částek životního minima a existenčního minima

Vláda nařizuje podle § 9 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu:

§ 1

Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4 620 Kč.

§ 2

(1) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 4 250 Kč.

(2) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně

a) 3 840 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,

b) 3 320 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,

c) 2 900 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,

d) 2 360 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.

§ 3

Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 980 Kč.

§ 4

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022.

Sdělení č. 127/2022 Sb.,

kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje, že od 1. července 2022 je podle

a) § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, částkou odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2021 částka 18 900 Kč,

b) § 5 odst. 5 až 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 252/2014 Sb. a zákona č. 200/2017 Sb., částkou odpovídající

1. 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2021 částka 18 900 Kč,

2. 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2021 částka 9 400 Kč.

* * *

Sdělení č. 127/2022 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. července 2022.

Vyhláška č. 511/2021 Sb.,

o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad

ve znění
vyhlášky č. 47/2022 Sb., vyhlášky č. 116/2022 Sb. a vyhlášky č. 237/2022 Sb.

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 189 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce:

§ 1

Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u

a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,30 Kč,

b) osobních silničních motorových vozidel 4,70 Kč.

Stravné

§ 2

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši

a) 120 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

b) 181 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

c) 284 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

§ 3

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši

a) 120 Kč až 142 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

b) 181 Kč až 219 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

c) 284 Kč až 340 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

§ 4

Průměrná cena pohonných hmot

Výše průměrné ceny pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí

a) 44,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,

b) 51,40 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,

c) 47,10 Kč za 1 litr motorové nafty,

d) 6,00 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.

§ 5

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.

2. Vyhláška č. 375/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.

§ 6

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.

* * *

Vyhláška č. 47/2022 Sb. nabyla účinnosti dnem 11. března 2022.

Vyhláška č. 116/2022 Sb. nabyla účinnosti dnem 14. května 2022.

Vyhláška č. 237/2022 Sb. nabyla účinnosti dnem 20. srpna 2022.

Nařízení vlády č. 256/2022 Sb.,

o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)

Vláda nařizuje podle § 271u odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb.:

§ 1

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nebo podle zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku nebo zvýšený podle prováděcích pracovněprávních předpisů vydaných k provedení zákona č. 262/2006 Sb. a zákona č. 65/1965 Sb. a podle zákona č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, se zvyšuje o 5,2 %.

§ 2

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející pozůstalým podle zákona č. 262/2006 Sb. nebo podle zákona č. 65/1965 Sb. se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých nebo zvýšený podle prováděcích pracovněprávních předpisů vydaných k provedení zákona č. 262/2006 Sb. a zákona č. 65/1965 Sb. se zvyšuje o 5,2 %.

§ 3

(1) Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, na které vznikne právo po 31. prosinci 2022, se podle § 1 a 2 neupraví.

(2) Úprava podle § 1 a 2 se provede bez žádosti zaměstnance nebo pozůstalých, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnance, jestliže mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela

a) pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, nebo o důchodovém pojištění, nebo

b) protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., účinné před 1. červnem 1994.

§ 4

Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony.

§ 5

(1) Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle § 1 a 2, přísluší od 1. září 2022, pokud právo na tyto náhrady vzniklo před tímto dnem.

(2) Úprava náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 a 2 se provede i v případě, že právo na tyto náhrady vznikne v období od 1. září 2022 do 31. prosince 2022.

§ 6

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2022.

Nařízení vlády č. 257/2022 Sb.,

o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých

Vláda nařizuje k provedení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 330/2021 Sb. a zákona č. 363/2021 Sb.:

§ 1

Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkům nebo pozůstalým podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, popřípadě podle dřívějších právních předpisů, se upravuje tak, že průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na služebním příjmu a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, upravený podle dřívějších nařízení vlády, se zvyšuje o 5,2 %.

§ 2

Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 přísluší příslušníku nebo pozůstalým od 1. září 2022, pokud vznikl nárok příslušníka nebo pozůstalých před 1. zářím 2022.

§ 3

Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 se provede i v případě, že nárok příslušníka nebo pozůstalých vznikl od 1. září 2022 do 31. prosince 2022.

§ 4

Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se provede bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých.

§ 5

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2022.

Nařízení vlády č. 361/2014 Sb.,

o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti

ve znění

nařízení vlády č. 155/2015 Sb., nařízení vlády č. 11/2016 Sb., nařízení vlády č. 296/2016 Sb.,
nařízení vlády č. 228/2022 Sb.

Vláda nařizuje podle § 92f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 360/2014 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁾ a upravuje stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti.

§ 2

Stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k zákonu o dani z přidané hodnoty pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti

(1) Režim přenesení daňové povinnosti se použije při

a) převodu povolenek na emise skleníkových plynů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,

b) dodání certifikátů elektřiny,

c) dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty; za obchodníka se pro účely režimu přenesení daňové povinnosti považuje také osoba, jejímž předmětem podnikání je přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou, činnost operátora trhu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem za podmínek stanovených energetickým zákonem,

d) poskytnutí služby elektronických komunikací podle zákona upravujícího elektronické komunikace prostřednictvím přístupu k sítím elektronických komunikací, propojení sítí elektronických komunikací nebo na základě nákupu a prodeje těchto služeb.

(2) Režim přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč.

(3) Vybraným zbožím se pro účely odstavce 2 rozumí

a) obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 nebo kapitole 12,

b) kovy, včetně drahých kovů, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 71 a třídě XV, s výjimkou zboží,

1. které je uvedeno pod kódy nomenklatury celního sazebníku 7101 až 7105, 7108 20 00, 7113 až 7118, 7302, 7309 00 až 7312, 7315 až 7326, 7415 až 7419, 7507, 7508, 7611 až 7616, 7806 00, 7907 00 00, 8007 00 80, 8101 99 90, 8102 99 00, 8103 99 90, 8104 90 00, 8105 90 00, 8106 90 90, 8108 90 60, 8109 91 00, 8109 99 00, 8109 90 00, 8110 90 00, 8111 00 90, 8112 19 00, 8112 29 00, 8112 59 00, 8112 69 90, 8112 99, 8113 00 90,

2. kterým je odpad a šrot z hafnia (celtia), který je uveden pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8112 31 00,

3. které je uvedeno pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitolách 82 a 83,

4. na které se vztahuje zvláštní režim podle § 90 zákona o dani z přidané hodnoty,

5. na které se použije režim přenesení daňové povinnosti podle § 92c zákona o dani z přidané hodnoty,

c) mobilní telefony, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8517 13 00, 8517 14 00 nebo 8517 18 00,

d) integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 8542 31 a desky plošných spojů osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele,

e) přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, která jsou uvedena pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8471 30 00,

f) videoherní konzole, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 9504 50 00.

(4) Kódem nomenklatury celního sazebníku se pro účely tohoto nařízení rozumí číselné označení zboží uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění platném k 1. lednu 2022.

(5) Pokud se plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, dohodnou písemně, že na zdanitelné plnění, kterým je dodání vybraného zboží s celkovou částkou základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží nižší, než je částka uvedená v odstavci 2, použijí režim přenesení daňové povinnosti, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti.

§ 3

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou

a) ustanovení § 2 odst. 2 až 4, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2015, a

b) ustanovení § 2 odst. 3 písm. a), pokud jde o cukrovou řepu, které nabývá účinnosti dnem 1. září 2015.

* * *

Nařízení vlády č. 155/2015 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. července 2015.

Nařízení vlády č. 11/2016 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. února 2016.

Nařízení vlády č. 296/2016 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. října 2016.

Nařízení vlády č. 228/2022 Sb. nabylo účinnosti dnem 10. srpna.

Odkazy k textu

1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.

Směrnice Rady 2010/23/EU ze dne 16. března 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů.

Směrnice Rady 2013/43/EU ze dne 22. července 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů.

Nařízení vlády č. 75/2005 Sb.,

o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků

ve znění
nařízení vlády č. 273/2009 Sb., nařízení vlády č. 239/2015 Sb., nařízení vlády č. 195/2015 Sb.,
nařízení vlády č. 562/2020 Sb. a nařízení vlády č. 125/2022 Sb.

Vláda nařizuje podle § 23 odst. 5 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů:

§ 1

Rozsah působnosti

Toto nařízení se vztahuje na pedagogické pracovníky¹⁾ škol a školských zařízení (dále jen „škola“) zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“), krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství.

Rozsah hodin přímé vyučovací, přímé
výchovné, přímé speciálně pedagogické
a přímé pedagogicko-psychologické
činnosti

§ 2

(1) Rozsah hodin přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti (dále jen „přímá pedagogická činnost“) je stanoven v přílohách k tomuto nařízení.

(2) Učiteli vyučujícímu všechny předměty v ročníku, ve kterém je počet hodin podle schválených školních vzdělávacích programů²⁾ nižší než počet hodin přímé pedagogické činnosti stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, stanoví ředitel školy týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle schváleného školního vzdělávacího programu.

(3) Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti lze rozvrhnout nerovnoměrně na jednotlivé týdny tak, aby nebyl překročen průměrný stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za období nejdéle 5 po sobě následujících měsíců.

(4) U právnické osoby, která vykonává činnost více druhů škol, se stanoví týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti ředitele školy podle vykonávané činnosti školy, u které je v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanovena přímá pedagogická činnost nejnižší. Do počtu jednotek podle § 4 se řediteli školy započítávají všechny jednotky této právnické osoby.

(5) Pedagogický pracovník, který zastupuje vedoucího pedagogického pracovníka v plném rozsahu alespoň 4 po sobě následujících týdnů, vykonává od začátku pátého týdne přímou pedagogickou činnost v týdenním rozsahu stanoveném pro zastupovaného pedagogického pracovníka.

(6) Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze č. 1 k tomuto nařízení se zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí.

(7) Do týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti učitelů vyšších odborných škol může ředitel školy započítat až 3 hodiny konzultační činnosti týdně.

(8) Do týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti trenéra může ředitel školy započítat až 4 hodiny trenérské činnosti na soutěži žáků nebo studentů.

(9) Pedagogickému pracovníkovi základní umělecké školy, který vykonává činnost učitele individuální, skupinové nebo kolektivní výuky, stanoví ředitel školy týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle vykonávané činnosti, která u něj převažuje. V případě stejného podílu stanoví týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle výuky, u které je v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanovena přímá pedagogická činnost nejnižší.

§ 3

(1) Učiteli vyučujícímu předmět v cizím jazyce ve škole, která na základě povolení ministerstva³⁾ vyučuje vybrané předměty v cizím jazyce, může ředitel školy snížit rozsah přímé pedagogické činnosti až o 3 hodiny týdně. To neplatí pro výuku cizích jazyků.

(2) Učiteli – výchovnému poradci se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti

a) v základní a střední škole s počtem žáků

1. do 150 o 1 hodinu týdně,

2. do 250 o 2 hodiny týdně,

3. do 550 o 3 hodiny týdně,

4. do 800 o 4 hodiny týdně,

5. nad 800 o 5 hodin týdně,

b) v základní škole speciální s počtem tříd

1. do 7 o 1 hodinu týdně,

2. do 12 o 2 hodiny týdně,

3. nad 12 o 3 hodiny týdně.

(3) Učiteli – koordinátorovi v oblasti informačních a komunikačních technologií se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti s počtem žáků nebo studentů ve škole

a) do 50 o 1 hodinu týdně,

b) do 150 o 2 hodiny týdně,

c) do 300 o 3 hodiny týdně,

d) do 500 o 4 hodiny týdně,

e) nad 500 o 5 hodin týdně.

(4) Je-li pověřeno výkonem funkce koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií nebo výchovného poradce více pedagogických pracovníků, sníží se každému z nich rozsah přímé pedagogické činnosti podle ředitelem školy přiděleného počtu žáků nebo tříd.

(5) Vykonává-li funkci koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií nebo výchovného poradce ředitel školy, zástupce ředitele školy nebo vedoucí učitel praktického vyučování, sníží se jim týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle odstavců 2 a 3, nejvýše však do poloviny týdenního rozsahu stanoveného pro ředitele školy v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

§ 4

Počet jednotek rozhodný pro stanovení přímé pedagogické činnosti

Do počtu jednotek rozhodného pro stanovení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti se započítávají

a) třídy, studijní skupiny, oddělení, výchovné skupiny, speciálně pedagogické centrum a školní klub; třídy gymnázia se sportovní přípravou, do kterých jsou zařazeni pouze žáci tohoto oboru vzdělání, se započítávají dvojnásobně a

b) u základní umělecké školy, konzervatoře, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a střední odborné školy s výtvarnými obory 24 vyučovacích hodin týdně jako 1 jednotka.

Rozsah přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování

§ 4a

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování se určí jako týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro učitele, vychovatele, psychologa, speciálního pedagoga, trenéra nebo asistenta pedagoga snížený v rozsahu určeném ředitelem školy, nejvýše v počtu hodin stanoveném podle § 4b až 4g. Snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti podle § 4b až 4g se nevztahuje na zástupce ředitele školy pro odborný výcvik a vedoucího učitele odborného výcviku.

§ 4b

(1) U právnické osoby, která vykonává činnost 1 druhu školy uvedeného v příloze č. 2 nebo 3 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování podle hodnoty uvedené u druhu školy, jehož činnost právnická osoba vykonává.

(2) U právnické osoby, která vykonává činnost 1 druhu školy uvedeného v příloze č. 2 k tomuto nařízení a současně

a) 1 druhu školy uvedeného v příloze č. 3 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování součtem hodnot uvedených u obou druhů škol, jejichž činnost právnická osoba vykonává,

b) více druhů škol uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování součtem hodnot uvedených u všech druhů škol, jejichž činnost právnická osoba vykonává.

(3) U právnické osoby, která vykonává činnost více druhů škol uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování podle druhu školy, jehož činnost právnická osoba vykonává, u kterého je v příloze č. 2 k tomuto nařízení stanovena hodnota nejvyšší; stanovit rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování nelze podle hodnot stanovených u školní družiny. Za počet jednotek právnické osoby podle věty první se považuje součet jednotek všech druhů škol uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení, jejichž činnost právnická osoba vykonává.

(4) U právnické osoby, která vykonává činnost více druhů škol uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy součtem hodnot uvedených u všech druhů škol, jejichž činnost právnická osoba vykonává.

(5) U právnické osoby, která vykonává činnost více druhů škol uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení a současně

§ 4c

(1) Do rozsahu snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování se navíc započítá 7 hodin za 1 až 120 žáků nebo studentů zúčastňujících se praktického vyučování nebo praktické přípravy a další 2 hodiny za každých dalších započatých 120 žáků nebo studentů.

(2) Do rozsahu snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování ve škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona se navíc započítá 7 hodin za 1 až 42 žáků zúčastňujících se praktického vyučování a další 2 hodiny za každých dalších započatých 42 žáků.

(3) Do počtu žáků podle odstavce 1 se nezapočítávají žáci v oborech vzdělání s odborným výcvikem⁴⁾ ve škole, ve které se odborný výcvik uskutečňuje v počtu 10 a více skupin, a žáci, kteří se započítají vedoucímu učiteli praktického vyučování ve škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona podle odstavce 2.

§ 4d

(1) Do rozsahu snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování se navíc započítají 2 hodiny týdně za každé další pracoviště⁵⁾ mateřské školy, základní školy, střední školy nebo konzervatoře, jestliže má toto další pracoviště nejméně 3 jednotky.

(2) Do rozsahu snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy se navíc započítá 1 hodina týdně za každé další pracoviště⁵⁾ školského poradenského zařízení.

§ 4e

Je-li ve škole ustanoveno více zástupců ředitele školy nebo vedoucích učitelů praktického vyučování, snižuje se jim týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti v rozsahu určeném ředitelem školy v souhrnu nejvýše v počtu hodin stanoveném tímto nařízením pro 1 zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování.

§ 4f

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování nesmí být nižší než stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti ředitele školy podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení; ustanovení § 3 odst. 5 tím není dotčeno.

§ 4g

Ředitel školy nemusí upravovat rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování podle § 4a až 4f, dojde-li ke změně počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo jednotek ve škole v průběhu školního roku.

§ 5

Společná ustanovení

(1) Pedagogickému pracovníkovi právnické osoby, která vykonává činnost více druhů škol, stanoví ředitel školy týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle vykonávané činnosti, která u něj převažuje. V případě stejného podílu stanoví týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle školy, u které je v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanovena přímá pedagogická činnost nejnižší.

(2) Vykonává-li pedagogický pracovník současně více činností podle § 3 odst. 2 a 3, snižuje se mu týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za každou tuto činnost zvlášť.

§ 6

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

* * *

Nařízení vlády č. 273/2009 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. září 2009.

Nařízení vlády č. 239/2015 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. září 2016.

Nařízení vlády č. 195/2015 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. září 2019.

Nařízení vlády č. 562/2020 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Nařízení vlády č. 125/2022 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. září 2022.

Odkazy k textu

1) § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

2) § 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

3) § 13 zákona č. 561/2004 Sb.

Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 75/2005 Sb.

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti

Druh školy / Pedagogičtí pracovníci	Počet jednotek, není-li uvedeno jinak	Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti
1. Mateřská škola
1.1. učitel		31
1.2. ředitel	1 až 2 3 až 4 5 až 6 7 až 10 11 a více	20 15 12 9 6
1.3. ředitel mateřské školy s internátním	1 2 3 až 6 7 až 10 7 až 10	16 14 12 9 6
1.4. ředitel mateřské školy s internátním provozem v minimálním rozsahu 110 hodin nepřetržitého provozu týdně nebo mateřské školy s internátním provozem a se speciálním pedagogickým centrem		5
2. Základní škola
2.1. učitel		22
2.2. učitel a) 1. ročníku základní školy b) prvního stupně základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona c) třídy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona na prvním stupni základní školy d) přípravné třídy základní školy e) přípravného stupně základní školy speciální		20 až 22
2.3. ředitel základní školy s prvním stupněm	1 až 6 7 až 10 11 a více	12 10 8
2.4. ředitel základní školy a) s druhým stupněm b) s prvním a druhým stupněm	do 9 10 až 18 19 až 23 24 a více	8 7 6 5
2.5. ředitel základní školy s prvním stupněm	1 až 6 7 až 10 11 a více	12 9 7
2.6. ředitel základní školy s prvním a druhým stupněm zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona	do 9 10 až 14 15 až 18 19 a více	7 6 5 4
3. Internát
3.1. vychovatel		27 až 28
3.2. vedoucí vychovatel		15 až 17
3.3. ředitel	do 9 10 až 14 15 až 18 19 a více	8 7 6 5
4. Střední škola, konzervatoř a vyšší odborná škola
4.1. učitel všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů		21
4.2. ředitel	do 8 9 až 16 17 a více	6 4 2
4.3. učitel praktického vyučování		21 až 25
4.4. učitel předmětu řízení motorových vozidel v praktickém vyučování		30 až 35
4.5. vedoucí učitel odborného výcviku nebo zástupce ředitele školy pro odborný výcvik		nejvýše v průměru 7 hodin týdně za období školního vyučování
4.6. učitel odborného výcviku		25 až 35
4.7. učitel odborného výcviku výhradně ve třídě nebo škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona		21 až 33
4.8. trenér sportovní přípravy		21 až 26
5. Základní umělecká škola
5.1. učitel – individuální výuka – skupinová a kolektivní výuka		23 21
5.2. ředitel	do 9 10 až 24 25 a více	9 6 3
6. Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky
6.1. učitel		21
6.2. ředitel	do 8 9 až 16 17 a více	6 4 2
7. Školní družina
7.1. vychovatel		28 až 30
7.2. vedoucí vychovatel	3 4 až 6 7 až 11 12 až 14 15 a více	25 23 21 19 17
7.3. ředitel	do 4 5 až 6 7 a více	20 17 15
8. Školní klub
8.1. vychovatel		28 až 30
8.2. vedoucí vychovatel		25
8.3. ředitel		20
9. Školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči
9.1. vychovatel		25 až 27
9.2. vedoucí vychovatel		15 až 17
9.3. ředitel	do 9 dětí 10 až 14 15 až 18 19 a více	8 7 6 5
10. Domov mládeže
10.1. vychovatel		30 až 32
10.2. vedoucí vychovatel	3 až 5 6 až 12 13 až 19 20 až 26 27 a více	20 18 16 14 12
10.3. ředitel	do 12 13 a více	10 9
11. Školské poradenské zařízení
ředitel		nejméně 3
12. Škola v přírodě
ředitel		9
13. Středisko volného času
13.1. pedagog volného času		celoroční vedení pravidelných aktivit v průměrné délce trvání nejméně 6 hodin týdně
13.2. ředitel		celoroční vedení alespoň jedné vzdělávací aktivity v průměrné délce trvání nejméně 2 hodin týdně
14. Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
14.1. učitel		nejméně 21
14.2. ředitel		nejméně 3
15. Plavecká škola
15.1. učitel		22 až 30
15.2. ředitel		nejméně 3
16. Ostatní pedagogičtí pracovníci
16.1. Psycholog		20 až 24
16.2. Speciální pedagog		20 až 24
16.3. Trenér		21 až 26
16.4. Asistent pedagoga		36
16.5. Asistent pedagoga vykonávající činnost jako podpůrné opatření		32 až 36

Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 75/2005 Sb.

Snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování

Druh školy	Počet jednotek, není-li uvedeno jinak	Snížení týdenního rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti
1. Mateřská škola
zástupce ředitele školy	4 až 6	o 11 hodin týdně
	7 až 9	o 14 hodin týdně
	10 až 12 v každém dalším rozpětí o počtu 3 jednotek	o 17 hodin týdně o další 3 hodiny týdně
2. Mateřská škola s internátním provozem nebo s internátním provozem v minimálním rozsahu 110 hodin nepřetržitého provozu týdně nebo s internátním provozem a se speciálním pedagogickým centrem
zástupce ředitele školy	3 a více	o 15 hodin týdně
3. Základní škola
zástupce ředitele školy	5 až 6	o 9 hodin týdně
	7 až 14	o 11 hodin týdně
	15 až 17	o 15 hodin týdně
	18 až 26	o 22 hodin týdně
	27 až 35	o 33 hodin týdně
	v každém dalším rozpětí o počtu 9 jednotek	o dalších 11 hodin týdně
4. Střední škola a konzervatoř
zástupce ředitele školy nebo vedoucí učitel praktického vyučování	4 až 8	o 7 hodin týdně
	9 až 14	o 11 hodin týdně
	15 až 17	o 16 hodin týdně
	18 až 26	o 22 hodin týdně
	27 až 35	o 33 hodin týdně
	v každém dalším rozpětí o počtu 9 jednotek	o dalších 11 hodin týdně
5. Školní družina
zástupce ředitele školy	2 až 3	o 3 hodiny týdně
	4 až 6	o 5 hodin týdně
	7 až 11	o 7 hodin týdně
	12 až 14	o 9 hodin týdně
	15 a více	o 11 hodin týdně

Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 75/2005 Sb.

Snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti
zástupce ředitele školy

Druh školy	Počet jednotek, není-li uvedeno jinak	Snížení týdenního rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti
1. Internát
zástupce ředitele školy	5 až 14	o 16 hodin týdně
	15 až 22	o 18 hodin týdně
	23 a více	o 19 hodin týdně
2. Základní umělecká škola
zástupce ředitele školy vykonávající činnost učitele v individuální výuce	do 14	o 11 hodin týdně
	15 až 29	o 14 hodin týdně
	30 až 39	o 18 hodin týdně
	40 a více	o 23 hodin týdně
zástupce ředitele školy vykonávající činnost učitele ve skupinové nebo kolektivní výuce	do 14	o 9 hodin týdně
	15 až 29	o 12 hodin týdně
	30 až 39	o 16 hodin týdně

Vyhláška č. 74/2005 Sb.,

o zájmovém vzdělávání

ve znění

vyhlášky č. 109/2011 Sb., vyhlášky č. 279/2012 Sb., vyhlášky č. 197/2016 Sb., vyhlášky č. 163/2018 Sb.,
vyhlášky č. 196/2019 Sb., vyhlášky č. 423/2020 Sb. a vyhlášky č. 111/2022 Sb.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 29 odst. 2, § 111a odst. 3, § 112, § 121 odst. 1, § 123 odst. 5 a § 161c odst. 2 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č. 101/2017 Sb.:

ČÁST PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Účastník zájmového vzdělávání

Účastníky zájmového vzdělávání jsou děti, žáci a studenti; účastníky mohou být také pedagogičtí pracovníci, zákonní zástupci nezletilých účastníků, popřípadě další fyzické osoby.

§ 2

Výchovně vzdělávací činnost v zájmovém vzdělávání

(1) Zájmové vzdělávání se uskutečňuje

a) pravidelnou zájmovou, výchovnou, rekreační nebo vzdělávací činností včetně možnosti přípravy na vyučování,

b) příležitostnou zájmovou, výchovnou, rekreační nebo vzdělávací činností včetně možnosti přípravy na vyučování,

c) táborovou činností a další obdobnou činností,

d) osvětovou činností včetně shromažďování a poskytování informací pro děti, žáky a studenty, popřípadě i další osoby, a činností vedoucí k prevenci rizikového chování a výchovou k dobrovolnictví,

e) individuální prací, zejména vytvářením podmínek pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů,

f) využitím otevřené nabídky spontánních činností, nebo

g) vzdělávacími programy navazujícími na rámcové vzdělávací programy škol.

(2) Zájmové vzdělávání se uskutečňuje formou pravidelné denní docházky, pravidelné docházky nebo nepravidelné a příležitostné docházky.

(3) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) pravidelnou denní docházkou přihlášení k zájmovému vzdělávání nejméně 4 dny v týdnu po dobu nejméně 5 po sobě jdoucích měsíců,

b) pravidelnou docházkou přihlášení k zájmovému vzdělávání, které není pravidelnou denní docházkou a které se koná po dobu nejméně 5 po sobě jdoucích měsíců v období školního vyučování pravidelně s výjimkou období školních prázdnin alespoň jednou za

1. týden v rozsahu alespoň 1 hodiny, nebo

2. 2 týdny v rozsahu alespoň 2 hodin,

c) nepravidelnou a příležitostnou docházkou přihlášení k zájmovému vzdělávání v jiném rozsahu, než je uvedeno pod písmeny a) a b).

ČÁST DRUHÁ

ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ PRO ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ

§ 3

Typy školských zařízení pro zájmové
vzdělávání

Školská zařízení pro zájmové vzdělávání jsou:

a) středisko volného času (dále jen „středisko“),

b) školní klub (dále jen „klub“),

c) školní družina (dále jen „družina“).

Středisko

§ 4

Činnost střediska

(1) Činnost střediska se uskutečňuje ve více oblastech zájmového vzdělávání nebo se zaměřuje na konkrétní oblast zájmového vzdělávání, a to i mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání podle školského zákona¹⁾.

(2) Organizační členění střediska stanoví ředitel střediska vnitřním předpisem.

(3) Středisko může poskytovat metodickou a odbornou pomoc účastníkům zájmového vzdělávání, případně školám a školským zařízením.

(4) Středisko má tyto typy:

a) dům dětí a mládeže, který uskutečňuje činnost ve více oblastech zájmového vzdělávání,

b) stanice zájmových činností zaměřená na jednu oblast zájmového vzdělávání.

(5) Středisko vykonává činnost ve dnech školního vyučování. Středisko může vykonávat činnosti ve dnech, kdy neprobíhá školní vyučování, a to včetně školních prázdnin.

§ 5

Účastníci činnosti střediska

(1) Činnost střediska je určena pro děti, žáky, studenty, pedagogické pracovníky, popřípadě další osoby, a to bez ohledu na místo jejich trvalého pobytu nebo jiné podmínky.

(2) Činnost střediska vykonávaná formou pravidelné docházky je určena výhradně pro uchazeče, kteří nejsou přijati k pravidelné docházce do klubu, pokud činnost střediska a klubu vykonává stejná právnická osoba.

(3) Podmínkou pro přijetí uchazeče k činnosti střediska uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) nebo c) je písemná přihláška.

Klub

§ 6

Činnost klubu

(1) Klub poskytuje zájmové vzdělávání žákům jedné školy nebo několika škol.

(2) Klub vykonává činnost ve dnech školního vyučování. Klub může vykonávat činnost i ve dnech, kdy neprobíhá školní vyučování, a to včetně školních prázdnin.

(3) Organizační členění klubu stanoví vnitřním předpisem ředitel.

(4) Činnost klubu se uskutečňuje zejména činnostmi uvedenými v § 2 odst. 1 písm. a), b) a f).

§ 7

Účastníci činnosti klubu

(1) Činnost klubu je určena přednostně pro žáky druhého stupně základní školy, žáky nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo odpovídajících ročníků osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře přihlášené k pravidelné denní docházce nebo pravidelné docházce.

(2) Účastníkem může být i žák prvního stupně základní školy.

(3) Činnost klubu vykonávaná formou pravidelné denní docházky je určena výhradně pro uchazeče, kteří nejsou přijati k pravidelné denní docházce do družiny, pokud činnost klubu a družiny vykonává stejná právnická osoba.

(4) Činnost klubu vykonávaná formou pravidelné docházky je určena výhradně pro uchazeče, kteří nejsou přijati k pravidelné docházce do střediska, pokud činnost klubu a střediska vykonává stejná právnická osoba.

(5) Podmínkou pro přijetí uchazeče k činnosti klubu uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) nebo c) je písemná přihláška.

Družina

§ 8

Činnost družiny

(1) Družina poskytuje zájmové vzdělávání žákům jedné školy nebo několika škol, případně i dětem v přípravné třídě jedné nebo více základních škol a dětem v přípravném stupni jedné nebo více základních škol speciálních.

(2) Družina vykonává činnost ve dnech školního vyučování a o školních prázdninách. Po projednání se zřizovatelem může ředitel přerušit činnost družiny v době školních prázdnin. Ředitel po projednání se zřizovatelem může po dohodě s řediteli jiných družin zprostředkovat možnost poskytování zájmového vzdělávání účastníků v jiné školní družině po dobu přerušení provozu, především v době školních prázdnin. Ředitel zveřejní na vhodném veřejně přístupném místě informaci o přerušení provozu družiny a popřípadě také informaci o možnosti a podmínkách zajištění vzdělávání v jiné družině.

(3) Vzdělávací a výchovná činnost družiny se uskutečňuje především činnostmi uvedenými v § 2 odst. 1 písm. a), b) a f).

(4) Družina umožňuje účastníkům přihlášeným k pravidelné denní docházce i odpočinkové činnosti.

§ 9

Účastníci činnosti družiny

(1) Činnost družiny je určena přednostně pro žáky prvního stupně základní školy přihlášené k pravidelné denní docházce.

(2) K pravidelné denní docházce lze přijímat i děti z přípravných tříd základní školy nebo přípravného stupně základní školy speciální, žáky druhého stupně základní školy, žáky nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo odpovídajících ročníků osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře.

(3) Činnost družiny vykonávaná formou pravidelné denní docházky je určena výhradně pro uchazeče, kteří nejsou přijati k pravidelné denní docházce do klubu, pokud činnost družiny a klubu vykonává stejná právnická osoba.

(4) V družině se činností uvedených v § 2 odst. 1 písm. b), c) a f) mohou účastnit i žáci nebo děti, kteří nejsou přijati k pravidelné denní docházce do družiny.

(5) Podmínkou pro přijetí uchazeče k činnosti družiny uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) nebo c) je písemná přihláška. Součástí přihlášky k činnosti družiny uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) je písemné sdělení o rozsahu docházky a způsobu odchodu účastníka z družiny.

§ 10

Organizace a financování činnosti
družiny

(1) Účastníci pravidelné denní docházky do družiny se zařazují do oddělení.

(2) Družina má nejméně 20 účastníků, kteří jsou žáky prvního stupně základní školy, v průměru na 1 oddělení.

(3) Družina, jejíž činnost vykonává stejná právnická osoba jako činnost základní školy s třídami pouze prvního stupně, a má pouze 1 oddělení, má nejméně

a) 5 účastníků, kteří jsou žáky prvního stupně základní školy, v případě, že je základní škola tvořena 1 třídou,

b) 15 účastníků, kteří jsou žáky prvního stupně základní školy, v případě, že je základní škola tvořena 2 třídami,

c) 18 účastníků, kteří jsou žáky prvního stupně základní školy, v případě, že je základní škola tvořena 3 třídami.

(4) Oddělení se naplňují nejvýše do počtu 30 účastníků.

(5) Další oddělení lze zřídit, pouze pokud na oddělení připadá v průměru více než 27 účastníků.

(6) Druhé oddělení lze zřídit i při nižším průměrném počtu účastníků, kteří jsou žáky prvního stupně základní školy, než je uvedeno v odstavci 2, pokud je celkový počet účastníků vyšší než 27 a počet účastníků, kteří jsou žáky prvního stupně základní školy, vyšší než 20. Třetí oddělení je možné zřídit i při nižším průměrném počtu účastníků, kteří jsou žáky prvního stupně základní školy, než je uvedeno v odstavci 2, pokud je celkový počet účastníků vyšší než 54 a počet účastníků, kteří jsou žáky prvního stupně základní školy, vyšší než 40.

(7) Je-li oddělení tvořeno pouze účastníky uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona, je nejnižší a nejvyšší počet účastníků v oddělení shodný s nejnižším a nejvyšším počtem žáků ve třídě zřízené pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona stanoveným jiným právním předpisem²⁾.

(8) Ředitel může provozní dobu družiny upravit podle místních podmínek. Odstavec 9 tím není dotčen.

(9) Maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu v družině zřizované krajem, obcí, nebo svazkem obcí (PHmax) představuje pro účely této vyhlášky maximální týdenní počet hodin přímé pedagogické činnosti ve družině financovaný ze státního rozpočtu v závislosti na její organizační struktuře. Není-li dále stanoveno jinak, je PHmax stanoven v příloze této vyhlášky.

(10) Je-li průměrný počet účastníků v oddělení družiny na základě výjimky podle školského zákona nižší než počet stanovený v odstavci 2 nebo 3, snižuje se PHmax družiny stanovený podle přílohy připadající průměrně na každé toto oddělení poměrně podle počtu účastníků, o který je skutečný počet nižší.

(11) PHmax stanovený podle přílohy se v případě oddělení uvedeného v odstavci 7, kterému byla povolena výjimka z nejnižšího počtu podle školského zákona, snižuje o

a) 0,05násobek PHmax podle přílohy připadajícího průměrně na každé toto oddělení, je-li průměrný počet účastníků v těchto odděleních nejméně 5 a méně než 6,

b) 0,1násobek PHmax podle přílohy připadajícího průměrně na každé toto oddělení, je-li průměrný počet účastníků v těchto odděleních nejméně 4 a méně než 5, a

c) 0,6násobek PHmax podle přílohy připadajícího průměrně na každé toto oddělení, je-li průměrný počet účastníků v těchto odděleních méně než 4.

(12) Maximální týdenní počet hodin přímé pedagogické činnosti zabezpečované vedle vychovatele asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu činí 15 hodin na 1 oddělení podle odstavce 7; odstavec 11 se použije obdobně.

ČÁST TŘETÍ

ÚPLATA ZA ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH ZŘIZOVANÝCH STÁTEM, KRAJEM, OBCÍ NEBO SVAZKEM OBCÍ

§ 11

Podmínky úplaty

(1) Zájmové vzdělávání je poskytováno zpravidla za úplatu.

(2) Splatnost úplaty stanoví ředitel tak, aby byla úplata splatná nejpozději před ukončením účasti v dané činnosti. Úplatu může ředitel rozdělit do více splátek.

(3) Výši úplaty může ředitel snížit nebo od úplaty osvobodit, jestliže

a) účastník nebo jeho zákonný zástupce je příjemcem opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi,

b) účastníkovi nebo jeho zákonnému zástupci náleží zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách, nebo

c) účastník svěřený do pěstounské péče má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o státní sociální podpoře

a tuto skutečnost prokáže řediteli.

(4) Dále může být úplata snížena

a) účastníkům, kteří se účastní více než dvou činností daného školského zařízení,

b) účastníkům, kteří jsou zapsáni k pravidelné činnosti, v případě účasti v dalších činnostech daného školského zařízení.

(5) Pokud je v kalendářním měsíci omezen nebo přerušen provoz družiny po dobu delší než 5 dnů, úplata se účastníkovi poměrně sníží.

(6) Pokud je v kalendářním měsíci omezen nebo přerušen provoz klubu nebo střediska po dobu delší než 5 dnů, úplata se účastníkovi sníží poměrně k omezení nebo přerušení jeho vzdělávání. Úplata se nesnižuje, pokud klub nebo středisko umožní nahradit vzdělávání jiným způsobem nebo v jiném termínu ve stejném školním roce.

§ 12

Stanovení výše úplaty ve středisku

Je-li výše úplaty stanovena rozpočtem, nesmí rozpočtované příjmy na účastníka překročit rozpočtované výdaje na účastníka o více než 80 %. V ostatních případech nesmí výše úplaty překročit 180 % průměrných skutečných neinvestičních výdajů na účastníka v uplynulém kalendářním roce ve stejné nebo obdobné činnosti. Do rozpočtovaných výdajů, popřípadě do skutečných neinvestičních výdajů se nezahrnují výdaje na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou za základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona, na učební pomůcky a rovněž výdajů na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s kvalitou vzdělávání, poskytované ze státního rozpočtu.

§ 13

Stanovení výše úplaty v klubu

Je-li výše úplaty stanovena rozpočtem, nesmí rozpočtované příjmy na účastníka překročit rozpočtované výdaje na účastníka o více než 50 %. V ostatních případech nesmí výše úplaty překročit 150 % průměrných skutečných neinvestičních výdajů na účastníka v uplynulém kalendářním roce ve stejné nebo obdobné činnosti. Do rozpočtovaných výdajů, popřípadě do skutečných neinvestičních výdajů se nezahrnují výdaje podle § 12 poskytované ze státního rozpočtu.

§ 14

Stanovení výše úplaty ve družině

Je-li výše úplaty stanovena rozpočtem, nesmí rozpočtované příjmy na účastníka překročit rozpočtované výdaje na účastníka o více než 20 %. V ostatních případech nesmí výše úplaty překročit 120 % průměrných skutečných neinvestičních výdajů na účastníka v uplynulém kalendářním roce ve stejné nebo obdobné činnosti. Do rozpočtovaných výdajů, popřípadě do skutečných neinvestičních výdajů se nezahrnují výdaje podle § 12 poskytované ze státního rozpočtu.

ČÁST ČTVRTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 15

(1) Ředitel stanoví ve vnitřním řádu pro jednotlivé činnosti v zájmovém vzdělávání podle § 2 odst. 1 způsob evidence účastníků.

(2) Ředitel stanoví nejvyšší počet účastníků na 1 pedagogického pracovníka s ohledem na druh vykonávané činnosti účastníků a jejich případné speciální vzdělávací potřeby, zejména s ohledem na jejich bezpečnost.

(3) Bezpečnost a ochranu zdraví účastníků při vzdělávání a akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání podle školského zákona¹⁾, zajišťuje právnická osoba, která vykonává činnost školského zařízení, svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním pedagogickým pracovníkem.

§ 16

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 432/1992 Sb., o střediscích pro volný čas dětí a mládeže.

2. Vyhláška č. 87/1992 Sb., o školních družinách a školních klubech.

§ 17

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

* * *

Vyhláška č. 109/2011 Sb. nabyla účinnosti dnem 31. srpna 2011.

Vyhláška č. 279/2012 Sb. nabyla účinnosti dnem 31. srpna 2012.

Vyhláška č. 197/2016 Sb. nabyla účinnosti dnem 1. září 2016.

Vyhláška č. 163/2018 Sb. nabyla účinnosti dnem 1. září 2018.

Vyhláška č. 196/2019 Sb. nabyla účinnosti dnem 1. září 2019.

Vyhláška č. 423/2020 Sb. nabyla účinnosti dnem 23. října 2020.

Vyhláška č. 111/2022 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. září 2022.

Odkazy k textu

1) § 144 odst. 1 písm. g) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

2) § 25 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Příloha k vyhlášce č. 74/2005 Sb.

Maximální týdenní počet hodin přímé pedagogické činnosti ve školní družině zřizované krajem, obcí, nebo svazkem obcí

Celkový počet oddělení	Celkový PHmax za školní družinu
1	32,5
2	57,5
3	80,0
4	97,5
5	130,0
6	155,0
7	177,5
8	195,0
9	227,5
10	252,5
11	275,0
12	292,5
13	325,0
14	350,0
15	372,5
16	390,0
17	412,5
18	435,0
19	457,5
20	480,0
21	502,5

Vyhláška č. 13/2005 Sb.,

o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

ve znění
vyhlášky č. 374/2006 Sb., vyhlášky č. 400/2009 Sb., vyhlášky č. 197/2016 Sb., vyhlášky č. 145/2018 Sb.,
vyhlášky č. 200/2021 Sb., vyhlášky č. 126/2022 Sb. a vyhlášky č. 250/2022 Sb.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3, § 19, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 31 odst. 1, § 71, § 83 odst. 5, § 84 odst. 3, § 85 odst. 3 a § 91 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):

ČÁST PRVNÍ

STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

§ 1

Typy středních škol

Typy středních škol podle jejich zaměření pro účely jejich označování jsou: gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště, střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední zahradnická škola, střední vinařská škola, střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední zdravotnická škola, hotelová škola, střední pedagogická škola, střední umělecká škola, střední uměleckoprůmyslová škola, obchodní akademie, odborná škola, odborné učiliště a praktická škola.

§ 2

Počty žáků ve střední škole, ve třídě
a pravidla pro dělení a spojování tříd
při vyučování

(1) Nejnižší počet žáků ve škole s plným počtem ročníků je 60.

(2) Ve školách s oborem vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, může být nejnižší počet žáků ve škole 30. Na tyto školy se nevztahuje ustanovení odstavce 3.

(3) Nejnižší průměrný počet žáků ve třídě je 17.

(4) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30.

(5) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků. Při stanovení počtu a velikosti skupin je ředitel školy povinen zohlednit:

a) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáků,

b) didaktickou a metodickou náročnost předmětu,

c) specifika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných,

d) charakter osvojovaných vědomostí a dovedností,

e) požadavky na prostorové a materiální zabezpečení výuky stanovené rámcovým vzdělávacím programem,

f) efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického.

(6) Nejvyšší počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku je stanoven zvláštním právním předpisem¹⁾. Výuka se organizuje tak, aby vznikl co nejmenší počet skupin při dodržení zásad stanovených v odstavci 5, přičemž je možné využívat i spojování výuky pro žáky více tříd, případně ročníků.

(7) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Průměrný nejnižší počet žáků ve skupině v jednom ročníku je 9 a nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd nebo ročníků.

(8) Žák, který je žákem oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou¹²⁾, se započítává jako žák příslušného oboru vzdělání poskytujícího střední vzdělání s maturitní zkouškou; do celkového počtu žáků školy se započítává pouze jednou.

§ 2a

Obecná ustanovení o víceoborové
třídě

(1) Třídu, v níž se vzdělávají žáci více oborů vzdělání (dále jen „víceoborová třída“), lze zřídit, pouze pokud

a) jde o obory vzdělání stejné kategorie dosaženého vzdělání¹¹⁾, stejné formy a délky vzdělávání a stejného ročníku,

b) jde o obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo výučním listem, a

c) počet žáků v každém z těchto oborů vzdělání je v ročníku dané školy nižší než 17.

(2) Pokud nelze zřídit víceoborovou třídu podle odstavce 1, lze ji zřídit alespoň z 1 oboru vzdělání splňujícího podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) a z 1 oboru vzdělání splňujícího podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b).

§ 2b

Počet oborů víceoborové třídy

(1) Víceoborová třída může být složena nejvýše

a) ze 3 oborů vzdělání pro obory vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem, nebo

b) ze 2 oborů vzdělání pro obory vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou.

(2) Pro účely víceoborových tříd se obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou¹²⁾ považují za obor vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou.

§ 2c

Zvláštní pravidla pro obory vzdělání s talentovou zkouškou

(1) Pro obor vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, lze zřídit víceoborovou třídu pouze pro žáky vzdělávající se v oboru vzdělání s talentovou zkouškou. Počet oborů vzdělání ve víceoborové třídě podle věty první není omezen.

(2) Odstavec 1 se nevztahuje na

a) víceoborovou třídu, v níž je 1 z oborů vzdělání skupiny 82 Umění a užité umění kategorií dosaženého vzdělání H, L nebo M a počet žáků v tomto oboru vzdělání je v daném ročníku a formě vzdělávání v dané škole nižší než 17, a

b) víceoborovou třídu pro obory vzdělání Gymnázium a Gymnázium se sportovní přípravou.

§ 3

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení

(1) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

a) 1 – výborný,

b) 2 – chvalitebný,

c) 3 – dobrý,

d) 4 – dostatečný,

e) 5 – nedostatečný.

(2) Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“.

(3) Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn^1a), uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn(a)“.

(4) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.

(5) V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení:

a) 1 – velmi dobré,

b) 2 – uspokojivé,

c) 3 – neuspokojivé.

(6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) prospěl(a) s vyznamenáním,

b) prospěl(a),

c) neprospěl(a),

d) nehodnocen(a).

(7) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. V oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění se dále vyžaduje v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program, prospěch 1 – výborný.

(8) Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.

(9) Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí^1b).

(10) Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu^1c).

§ 4

Pravidla pro hodnocení výsledků
vzdělávání žáků“

Pravidla pro hodnocení vycházejí z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů, jsou součástí školního řádu a obsahují vždy:

a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení,

b) kritéria stupňů prospěchu,

c) podrobnosti o komisionálních zkouškách,

d) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,

e) průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou,

f) průběh a způsob hodnocení ve večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání.

§ 4a

Závěrečná zkouška v oborech vzdělání
poskytujících střední vzdělání s výučním
listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou

Žák oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou¹²⁾ pokračuje ve vzdělávání, i když nevykonal závěrečnou zkoušku úspěšně. Náhradní a opravné zkoušky závěrečné zkoušky se konají podle § 5 vyhlášky č. 47/2005 Sb.

§ 5

Individuální vzdělávací plán

(1) V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů²⁾ je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.

(2) Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.

§ 6

Komisionální zkouška

(1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

a) při zkoušce z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech vzdělání³⁾,

b) koná-li opravné zkoušky⁴⁾,

c) koná-li komisionální přezkoušení⁵⁾.

(2) Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. b) a c) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

(3) Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy.

(4) Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy^5a) a zveřejní je na přístupném místě ve škole.

Vzdělávání ve skupinách pro jazykovou přípravu

§ 6a

Určená škola

(1) Škola zřízená obcí, krajem nebo svazkem obcí, která je na seznamu škol určených k poskytování jazykové přípravy (dále jen „seznam určených škol“), poskytuje žákům této nebo jiné školy bezplatnou přípravu k začlenění do středního vzdělávání zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žáků cizinců, kteří se vzdělávají ve střední škole, a zahrnující základy příslušné odborné terminologie (dále jen „jazyková příprava“).

(2) Seznam určených škol vytváří krajský úřad a zveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Na seznam určených škol krajský úřad vždy zařadí alespoň jednu školu v kraji.

(4) Krajský úřad na seznam určených škol zařadí zpravidla školu, v níž

a) je podíl žáků cizinců z celkového počtu žáků školy k 31. březnu bezprostředně předcházejícího školního roku alespoň 5 %, nebo

b) je žákem školy alespoň 5 žáků podle § 6b odst. 2.

(5) Seznam určených škol je možné měnit i v průběhu školního roku.

(6) V seznamu určených škol je u každé školy uvedeno jméno kontaktní osoby a kontaktní údaje.

(7) Určená škola poskytuje jazykovou přípravu v každé skupině pro jazykovou přípravu jak osobním způsobem, tak distančním synchronním způsobem, pokud nemohou být všichni žáci ve skupině osobně přítomni. Určená škola poskytuje jazykovou přípravu i žákovi, který se z důvodu organizace vzdělávání ve škole, jíž je žákem, nemůže účastnit jazykové přípravy poskytované osobním nebo distančním synchronním způsobem; způsob poskytování jazykové přípravy přizpůsobí určená škola podmínkám žáka pro tuto přípravu.

§ 6b

Zařazení žáka do skupiny pro jazykovou přípravu

(1) Ředitel školy, jíž je žák žákem, vyrozumí zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka uvedeného v odstavci 2 do 1 týdne po přijetí žáka do školy o možnosti jazykové přípravy a o organizaci tohoto vzdělávání.

(2) Ředitel určené školy zařadí do skupiny pro jazykovou přípravu žáka cizince, který se vzdělává ve škole zapsané v rejstříku škol a školských zařízení nejvýše 12 měsíců před podáním žádosti.

(3) Zletilý žák se zařazuje do skupiny pro jazykovou přípravu na základě své žádosti. Nezletilý žák se zařazuje do skupiny pro jazykovou přípravu na základě žádosti zákonného zástupce. Součástí žádosti žáka je prohlášení, že žák splňuje podmínku podle odstavce 2.

(4) Ředitel určené školy zařadí žáka do skupiny pro jazykovou přípravu nejpozději do 30 dnů od podání žádosti.

(5) Ředitel určené školy nemusí zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu žáka jiné školy, pokud zařazení neumožňují prostorové podmínky školy. Pokud nelze žáka zařadit podle věty první, ředitel určené školy bezodkladně informuje krajský úřad, který zajistí jazykovou přípravu žáka v jiné škole.

§ 6c

Vznik skupiny pro jazykovou přípravu

(1) Ředitel určené školy zřizuje skupinu nebo skupiny pro jazykovou přípravu.

(2) Skupina pro jazykovou přípravu vznikne při nejméně 5 a nejvýše 15 žácích podle § 6b odst. 2. Další skupinu pro jazykovou přípravu lze zřídit, pokud je do každé dosavadní skupiny zařazeno 15 žáků podle § 6b odst. 2.

(3) Ředitel určené školy může na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory žáka zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu i jiné žáky než žáky podle § 6b odst. 2, a to i do vyššího počtu než 15 žáků, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy žáků podle § 6b odst. 2.

(4) Pokud vznikne pouze jedna skupina pro jazykovou přípravu ve správním obvodu kraje, neplatí pro ni podmínka nejméně 5 žáků podle odstavce 2 věty první.

§ 6d

Organizace jazykové přípravy

(1) Celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 100 hodin a nejvíce 200 hodin po dobu nejvýše 10 měsíců výuky. Délku jazykové přípravy určí ředitel školy, ve které se žák bude účastnit jazykové přípravy, na základě doporučení ředitele školy, jíž je žák žákem, a podle znalostí žáka ověřených před zahájením jazykové přípravy. Délku jazykové přípravy lze v odůvodněných případech opakovaně prodloužit až do nejvyšší celkové délky jazykové přípravy 200 hodin.

(2) Jazyková příprava přednostně probíhá mimo dobu vyučování žáka ve škole, jíž je žákem. V době vyučování probíhají nejvýše 3 hodiny týdně. Žák je z vyučování, které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn.

(3) Škola, jíž je žák žákem, zajistí žákovi ve škole přístup k informačním technologiím pro účast na jazykové přípravě konané distančním synchronním způsobem.

(4) Rozsah absolvované jazykové přípravy se zaznamenává do dokumentace školy, jíž je žák žákem.

(5) Škola, jíž je žák žákem, a určená škola vzájemně spolupracují a poskytují si informace o žákovi týkající se vzdělávání a o průběhu a výsledcích jazykové přípravy žáka.

§ 7

Uznání uceleného dosaženého vzdělání žáka

(1) Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělávání ve střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, které je doloženo dokladem o jeho úspěšném ukončení, nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání⁶⁾.

(2) Ředitel školy vždy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání.

§ 8

Uznání částečného vzdělání žáka

Za částečné vzdělání žáka se považuje absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.

§ 9

Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz „uznáno“ s odkazem na vysvětlivku, která bude na zadní straně vysvědčení obsahovat bližší podrobnosti. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně.

§ 10

Výchovná opatření

(1) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

(2) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

(3) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit

a) napomenutí třídního učitele,

b) důtku třídního učitele, nebo

c) důtku ředitele školy.

(4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu.

(5) Třídní učitel neprodleně oznámí uložení důtky řediteli školy.

(6) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.

(7) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy⁷⁾.

Teoretické vyučování

§ 11

(1) Ředitel školy stanoví v denní formě vzdělávání začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7 hodin, a končí nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8 hodin, ve výjimečných případech 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin. V oborech vzdělání zaměřených na sportovní přípravu se začátek a konec teoretického vyučování stanoví v souladu s tréninkovými potřebami příslušného sportovního odvětví.

(2) Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 15 až 20 minut. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje přestávka zpravidla desetiminutová, délka polední přestávky je nejméně 30 minut.

(3) V předmětech, které obsahují vybrané učivo, může být součástí teoretického vyučování cvičení. Cvičení se uskutečňuje zpravidla v učebnách, odborných učebnách a laboratořích. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní vzdělávací program.

Praktické vyučování

§ 12

Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování

Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování⁸⁾ obsahuje zejména:

a) obory vzdělání a druh činností, které žáci při praktickém vyučování budou vykonávat,

b) místo konání praktického vyučování,

c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení,

d) počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,

e) poskytování nástrojů a nářadí používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování,

f) způsob odměňování žáků za produktivní činnost,

g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a k zajištění hygienických podmínek při praktickém vyučování,

h) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy a pověřeného zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob a požadavky pro výkon činnosti pověřených zaměstnanců této fyzické nebo právnické osoby (dále jen „instruktor“),

i) ujednání o náhradě nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím pracovišti.

§ 13

Odborný výcvik

(1) Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností a návyků, zhotovení výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu.

(2) V odborném výcviku je v denní formě vzdělávání vyučovací jednotkou vyučovací den; v prvním ročníku nesmí být delší než 6 vyučovacích hodin.

(3) Dopolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy v denní formě vzdělávání určit počátek dopoledního vyučování žáků druhých, třetích a čtvrtých ročníků od 6 hodin a konec odpoledního vyučování žáků třetích a čtvrtých ročníků ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek alespoň 12 hodin.

(4) Zpravidla po druhé hodině odborného výcviku konaného ve škole nebo ve školském zařízení se zařazuje přestávka v délce 15 až 25 minut.

(5) Pokud žáci konají odborný výcvik na pracovištích fyzických nebo právnických osob, mají přestávky shodně s jejich zaměstnanci v souladu s ustanovením zákoníku práce. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.

(6) Odborný výcvik uskutečňovaný ve škole nebo ve školském zařízení provádí učitel odborného výcviku. Procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob se provádí za vedení a dozoru instruktorů. Instruktor vede současně nejvýše 6 žáků.

(7) Jestliže se odborný výcvik uskutečňuje v počtu alespoň 10 skupin podle § 2 odst. 6, může ředitel školy určit 1 zástupce ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucího učitele odborného výcviku; jestliže se odborný výcvik uskutečňuje v počtu alespoň 20 skupin, může určit až 2 zástupce ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucí učitele odborného výcviku a za každých dalších 20 skupin dalšího zástupce ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucího učitele odborného výcviku. Do počtu skupin podle věty první se započítává také jedna polovina všech skupin žáků, které vede instruktor podle odstavce 6, zaokrouhlená na celé číslo směrem dolů. Jestliže se odborný výcvik uskutečňuje v počtu 9 a méně skupin, nelze určit zástupce ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucího učitele odborného výcviku.

§ 14

Cvičení

Cvičení je součástí praktického vyučování v předmětech, které posilují odborné vzdělávání a přípravu žáků. Cvičení se uskutečňuje zpravidla v odborných učebnách, laboratořích a dílnách nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní vzdělávací program.

§ 15

Učební praxe, odborná praxe a umělecká praxe

(1) Učební praxe, odborná praxe a umělecká praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem ve školách, ve školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob.

(2) Učební praxe se uskutečňuje jako součást vyučování pravidelně. Odborná praxe a umělecká praxe se uskutečňuje jako součást vyučování v blocích, zpravidla v celých týdnech.

(3) Učební praxi, odbornou praxi a uměleckou praxi vyučuje učitel odborných a uměleckých odborných předmětů a učitel praktického vyučování. Procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob lze provádět za vedení a dozoru instruktorů.

(4) Organizační uspořádání učební praxe, odborné praxe nebo umělecké praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu.

§ 16

Sportovní příprava

(1) Vyučovací hodinu ve sportovní přípravě představuje tréninková jednotka v délce 45 minut. Maximální počet tréninkových jednotek v jednom dni je 6.

(2) Roční počet tréninkových jednotek se stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.

(3) Dopolední vyučování ve vyučovacím dni začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy určit počátek dopoledního vyučování od 6 hodin a konec odpoledního vyučování ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek zpravidla 12 hodin.

Sportovní výcvikové a jiné kurzy a mimoškolní činnost

§ 17

(1) Střední školy mohou v souladu se školním vzdělávacím programem:

a) organizovat lyžařské výchovně výcvikové kurzy, sportovní nebo poznávací turistické kurzy a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy,

b) poskytovat žákům možnosti naplnění volného času mimoškolní činností se zaměřením zejména na aktivní odpočinek, rozvoj jejich schopností a zájmů, přípravu na vyučování i na účast v soutěžích a přehlídkách.

(2) Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří mají uzavřené pojištění léčebných výloh v zahraničí a pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu. V případě výjezdu do členského státu Evropské unie postačí namísto pojištění léčebných výloh Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo Potvrzení tento průkaz nahrazující. Nezletilý žák předloží i písemný souhlas zákonného zástupce.

§ 17a

Školní vzdělávací program oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou

Školní vzdělávací program oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou¹²⁾ obsahuje povinný obsah vzdělávání obou příslušných rámcových vzdělávacích programů.

ČÁST DRUHÁ

VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI

§ 18

(1) Nejnižší počet žáků konzervatoře je 80. Velikost oddělení závisí na jeho odborném zaměření a na počtu žáků studujících v oborech vzdělání hudba, zpěv, tanec nebo hudebně dramatické umění. Nejnižší počet žáků v oddělení je 5. Nejvyšší počet žáků v oddělení je 500.

(2) Oddělení v konzervatoři je pracoviště, kde se uskutečňuje všeobecné vzdělávání, odborné teoretické vzdělávání nebo speciálně odborná příprava žáků pro výkon náročných uměleckých a umělecko-pedagogických činností. Do působnosti oddělení patří zejména rozvoj určité složky uměleckého oboru, příprava a uskutečňování částí školních vzdělávacích programů, výchovná, vzdělávací, umělecká a další tvůrčí činnost. Oddělení tvoří pedagogičtí pracovníci a žáci všech ročníků, studující příslušné zaměření uměleckého oboru. V čele oddělení je vedoucí oddělení, kterého jmenuje a odvolává ředitel konzervatoře.

§ 19

Komise pro závěrečnou komisionální zkoušku⁹⁾ je nejméně tříčlenná. Komisi tvoří předseda, zkoušející učitel, kterým je zpravidla učitel vyučující žáka danému předmětu, a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

§ 20

Pro žáky, kteří se vzdělávají v osmiletém vzdělávacím programu pro obor tanec, zajišťuje škola také celodenní výchovu, stravování a ubytování.

ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 21

V případě uvolnění žáka uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona z vyučování¹⁰⁾ ředitel školy na základě doporučení školského poradenského zařízení zajistí náhradní způsob vzdělávání žáka nebo náhradní činnosti v době vyučování příslušného předmětu. Na první nebo poslední vyučovací hodinu lze žáka uvolnit bez náhrady.

§ 22

Pokud ve zvláštním právním předpise upravujícím základní vzdělávání a plnění povinné školní docházky není uvedeno, že se týká i žáků nižšího stupně osmiletého a šestiletého gymnázia plnících ve střední škole povinnou školní docházku, postupuje se podle ustanovení této vyhlášky.

§ 23

Ustanovení této vyhlášky se vztahují i na nástavbové studium, zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou.

§ 24

Počty žáků ve škole a ve třídě se do konce školního roku 2004/2005 stanoví podle dosavadních právních předpisů.

§ 25

Ustanovení týkající se vzdělávání ve střední škole se vztahují i na vzdělávání v konzervatoři, nestanoví-li tato vyhláška jinak.

§ 26

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách.

2. Vyhláška č. 187/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách.

3. Vyhláška č. 241/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění vyhlášky č. 187/1992 Sb.

4. Vyhláška č. 144/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů.

5. Vyhláška č. 235/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění zákona č. 138/1995 Sb., a vyhláška č. 35/1992 Sb., o mateřských školách.

§ 27

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

* * *

Vyhláška č. 374/2006 Sb. nabyla účinnosti dnem 1. září 2006.

Vyhláška č. 400/2009 Sb. nabyla účinnosti dnem 18. listopadu 2009.

Vyhláška č. 197/2016 Sb. nabyla účinnosti dnem 1. září 2016.

Vyhláška č. 145/2018 Sb. nabyla účinnosti dnem 1. září 2018.

Vyhláška č. 200/2021 Sb. nabyla účinnosti dnem 1. září 2021.

Vyhláška č. 126/2022 Sb. nabyla účinnosti dnem 1. září 2022.

Vyhláška č. 250/2022 Sb. nabyla účinnosti dnem 1. září 2022, s výjimkou bodu 2 (§ 6a až 6d se včetně nadpisů zrušují), který nabývá účinnosti dnem 1. září 2023.

Odkazy k textu

1) Nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.

1a) § 67 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

1b) § 69 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb.

1c) § 69 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb.

2) § 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

3) § 69 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.

4) § 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb.

5) § 69 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb.

5a) § 164 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb.

6) § 108 zákona č. 561/2004 Sb.

7) § 28 zákona č. 561/2004 Sb.

8) § 65 odst. 2 a § 71 zákona č. 561/2004 Sb.

9) § 90 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.

10) § 67 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

11) Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

12) Tabulka D6 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 211/2010 Sb.