Zálohy a daňové zvýhodnění
za zdaňovací období 2015
– roční zúčtování (1.)
V současné době se již opět blíží termín, kdy mzdové účetní musí v souladu s § 38ch zákona o daních z příjmů provést zaměstnancům roční zúčtování záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za uplynulý rok 2015 a termín pro zaměstnance do kdy musí zaměstnavatele o roční zúčtování písemně požádat. Je pro zaměstnance výhodné požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně?
Pro zaměstnance je velmi výhodné požádat zaměstnavatele o roční zúčtování, v zákoně o daních z příjmů došlo k mnoha změnám, za správný výpočet daně je odpovědný zaměstnavatel, zaměstnanec není administrativně zatěžován, nemusí podat daňové přiznání, aby si uplatnil všechny zákonné nezdanitelné částky, slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované děti.
DRUHY PŘÍJMŮ PRO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ POČÍNAJE R. 2015 - Podle § 6 odst. 1 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů příjmy ze závislé činnosti jsou plnění v podobě
1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
2. funkčního požitku.
• Pod bodem 1 se, jako v minulých letech, jedná o příjmy zaměstnance podle zákoníku práce, z pracovního poměru, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti (z pracovněprávního vztahu), příjmy vojáků nebo policistů ze služebního poměru.
• Podle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona jsou příjmem ze závislé činnosti i plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce, tj. funkční požitky. Na režim funkčních požitků se použijí veškerá ustanovení o příjmech ze závislé činnosti, pokud zákon nestanoví jinak. Vymezení funkčních požitků zákon stanoví v § 6 odst. 10. Funkční požitek může býti i v nepeněžním plnění, např. se může jednat i o věcnou odměnu starostovi obce za výkon funkce starosty.
Již počínaje r. 2014 jsou příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku od daně osvobozeny v souladu s § 6 odst. 9 písm. l) zákona,), a to z důvodu sjednocení se sociálním a zdravotním pojištěním (jak uvádí i důvodová zpráva k novele zákona). Ve stanovisku Generálního finančního ředitelství k příspěvku Komory daňových poradců č. 454/28.04.15 – Osvobození příjmů studentů vysokých škol z odborné praxe, ve kterém byl Komorou daňových poradců učiněn závěr, že ustanovení § 6 odst. 9 písm. l) zákona musí být vykládáno plošně na všechny studenty, kteří v rámci své výuky vykonávají odbornou praxi, tj. i na studenty vysokých škol, byl vysloven nesouhlas s tímto názorem. Generální finanční ředitelství uvedlo, že ustanovení § 6 odst. 9 písm. l) zákona nelze aplikovat na studenty vysokých škol a nelze ani konstatovat, že se jedná o terminologickou nejasnost. V odůvodnění pak bylo konstatováno, že: ve školském zákoně – č. 561/2004 Sb. v § 65 (organizace středního vzdělávání) je přímo uvedeno, že vzdělávání ve střední škole se člení na teoretické a praktické vyučování a výchovu mimo vyučování, praktické vyučování se člení na odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou nebo uměleckou praxi a sportovní přípravu, a to podle jednotlivých oborů vzdělání. Odborná nebo umělecká praxe a sportovní příprava může být uskutečňována i v období školních prázdnin po dobu stanovenou rámcovým vzdělávacím programem. Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání a na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Dále pak je v § 122 odst. 1 školského zákona uvedeno, že “žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost právnická osoba, která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto produktivní činností; výši této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní činnosti.
Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti odbornou praxi u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato osoba. Pro účely tohoto zákona se za produktivní činnost považuje činnost, která přináší příjem.
Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví”. V zákoně č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, v platném a účinném znění (zákon o vysokých školách), není explicitně definován pojem „praktické vyučování a praktický výcvik“, tak jak je to ve školském zákoně, i když v některých částech se o praxi hovoří (např. § 44 odst. 2 písm. d), ale není, jak již bylo uvedeno, nikde definována.
V praxi někdy dochází k nejasnostem zejména při posuzování příjmů z tzv. obdobného poměru,
v němž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Poplatník často uzavře smlouvu podle občanského zákoníku, protože nechce v konkrétním případě uzavřít pracovněprávní vztah. Znění této občanskoprávní smlouvy je takové, že obsahuje nejen prvky vztahu občanskoprávního, ale i prvky typické pro pracovněprávní vztahy, tj. ze zákoníku práce, to znamená charakteristické pro pracovněprávní vztah, jako jsou např. sjednaná pracovní doba, dovolená, pravidelné pracoviště, proškolení o bezpečnosti práce, práce v určitém prostoru s nářadím zaměstnavatele, atd. Název uzavřené smlouvy mezi smluvními stranami není rozhodující, rozhodující je obsah smlouvy. Zjistí-li správce daně při kontrole takto formulované smlouvy, z níž byl příjem zdaněn jinak než jako příjem ze závislé činnosti (velice často je příjem zdaněn podle § 7 zákona, tj. příjem ze samostatně činnosti), překvalifikuje takový příjem na příjem ze závislé činnosti a doměří poplatníkovi daň včetně sankce.
Podle § 6 odst. 1 odst. 1 písm. b) zákona příjmy ze závislé činnosti jsou příjmy
za práci:
1. člena družstva,
2. společníka společnosti s ručením omezeným,
3. komanditisty komanditní společnosti.
Příjmy za práci společníků společností s ručením omezeným, i když nejsou povinni při výkonu práce pro společnost dbát příkazů plátce, jsou příjmy podle § 6 zákona. Častým případem je, že podnikatel fyzická osoba podnikající na základě živnostenského listu je současně společníkem (často jediným) společnosti s ručením omezeným.
Tato obchodní společnost podniká ve stejném oboru činnosti, případně provozuje i další podnikatelské aktivity. Pokud jde o prodej zboží či výrobků mezi společností s ručením, omezeným a jejím společníkem, není pochyb, že se na straně společníka jedná o příjem podle § 7 zákona. Z hlediska daně z příjmů je třeba v tomto případě mít při stanovení kupní ceny zboží nebo výrobků na zřeteli § 23 odst. 7, tj. cenu obvyklou. Jedná-li se o prodej služeb společníka společnosti s ručením, omezeným, je v daném případě vždy nutno pamatovat ještě i na výše uvedené ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona. Pokud by se jednalo o případ, kdy činnost podnikatele fyzické osoby a činnost společnosti s ručením omezeným jsou stejné, byla by sjednaná odměna za poskytnutou službu společníka od společnosti s ručením omezeným jeho příjmem podle § 6 zákona o daních z příjmů a nikoli příjmem podle § 7 zákona, jak stanoví předvětí § 7 odst. 1 zákona. V tomto případě musí společnost, jako plátce daně, srazit zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona příjmy ze závislé činnosti jsou odměny
1. člena orgánu právnické osoby
2. likvidátora.
Odměny statutárního orgánu – FO, byly počínaje r. 2014 zahrnuty do písmene c) bodu 2, jako odměny orgánu právnické osoby.
Jednalo se např. o odměny, tj. příjmy za práci, jednatele společnosti s ručením omezením, ředitele ústavu, který je statutárním orgánem (§ 408 občanského zákoníku). Počínaje r. 2015 bylo toto ustanovení z důvodu nadbytečnosti zrušeno, fyzická osoba v postavení orgánů právnických osob občanským zákoníkem, je vždy členem orgánu právnické osoby, nikoliv sama orgánem právnické osoby.
I jednočlenný orgán má člena s tím, že jeho odměna je příjmem podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona. Právní úprava orgánů právnických osob v občanském zákoníku (§ 151 a násl.) vychází z pojetí, že i jedno členný orgán právnické osoby má člena (jednatel je členem statutárního orgánu s. r. o., obdobně ředitel je členem statutárního orgánu a. s.). Od 1. ledna 2014 tak odpadá nutnost rozlišovat mezi osobou, která je orgánem právnické osoby a osobou, která je členem orgánu právnické osoby. Nový občanský zákoník toto pojetí výslovně potvrzuje v § 152 odst. 1, kde stanovuje, že orgány právnické osoby tvoři orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní) a dále též v navazujících ustanoveních, ve kterých hovoří pouze o členech voleného orgánu. Odměny člena ať již individuálního nebo kolektivního orgánu právnické osoby jsou od 1. ledna 2014 v důsledku občanského zákoníku vždy zahrnuty v § 6 odst. 1 písmenu c) bod 1 zákona o daních z příjmů. Odměna je chápána ve smyslu zákona o obchodních korporacích, který v § 59 a násl. upravuje smlouvu o výkonu funkce neboli práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu. Součástí smlouvy jsou údaje o odměňování, které zahrnuje veškeré plnění, která této osobě za výkon funkce člena orgánu právnické osoby od obchodní korporace náleží. Patří sem např. i odměny vyplácené členům výboru společenství vlastníků jednotek, např. jejímu předsedovi, za činnost spojenou se správou společných částí domu. Z výše uvedených odměn musí společnost nebo družstvo srazit zálohu na daň. Je-li příjemce daňový nerezident, vybírá se z těchto odměn srážková daň ve výši 15 % v souladu s § 22 a § 36 zákona. Zákon v § 36 odst. 8 počínaje r. 2015 stanoví, že zahrne-li do daňového přiznání poplatník, který není daňovým rezidentem České republiky a který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, veškeré příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), f) a g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, započte se sražená daň na jeho celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podává daňové přiznání. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započítat na tuto jeho celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek. Nezahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), f) a g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14 do daňového přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem, použije se obdobně § 38e odst. 7. Zákon stanoví zápočet sražené daně pro daňové rezidenty členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Příjmy uvedenými v § 22 odst. 1 písm. g) bod 6 jsou odměny členů orgánů právnických osob. Na základě změny § 25 odst. 1 písm. d) zákona jsou odměny členů orgánů právnických osob výdajem daňovým.
Podle § 6 odst. 1 odst. 1 písm. d) zákona
příjmy ze závislé činnosti jsou příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.
Jedná se např. o náhradu ušlé mzdy, náhradu za ztrátu na výdělku, které vyplácí pojišťovna zaměstnancům pojištěného zaměstnavatele. V tomto případě musí pojišťovna z uvedeného příjmu srazit zálohu na daň z příjmů. Může se jednat i o náhradu mzdy bývalému zaměstnanci, příjem z titulu prominutí zápůjčky zaměstnavatelem bývalému zaměstnanci apod. Příjmy plynoucí v souvislosti s budoucím výkonem závislé činnosti jsou zejména podniková stipendia (tzv. motivační příspěvek, limitovaný pro daňové výdaje zaměstnavatele § 24 odst. 2 písm. zu) zákona), na základě kterých studující po ukončení studia nastoupí do daného zaměstnání. Může se též jednat o náborové příspěvky, bezplatně převedené akcie mateřské společnosti zaměstnancům dceřiné společnosti, tj. dar. Příjmem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona je např. i cenové zvýhodnění při prodeji cenných papírů zaměstnavatele za zvýhodněnou cenu v rámci zaměstnaneckého motivačního programu a dále i různé zaměstnanecké výhody, které nejsou od daně z příjmů na straně zaměstnance osvobozeny podle § 6 odst. 9 zákona.
Jde-li o prodej cenných papírů zaměstnavatele (případně mateřské společnosti zaměstnancům dceřiné společnosti) za zvýhodněnou cenu v rámci zaměstnaneckého motivačního programu, je na straně zaměstnance nepeněžním příjmem rozdíl mezi cenou cenných papírů, kterou zaměstnanec zaplatí a tržní cenou cenných papírů v souladu s § 6 odst. 3 zákona.
ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ ZAMĚSTNANCE – PROHLÁŠENÍ K DANI - Pro výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti, resp. pro stanovení výše zálohy, je rozhodující zda zaměstnanec podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5. Zákon v § 38h odst. 1 stanoví, že plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „záloha“) ze základu pro výpočet zálohy. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období (s výjimkou příjmů zdaňovaných srážkou podle § 36 zákona a příjmů, které nejsou předmětem daně):
– snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny a
– zvýšený o povinné pojistné.
Zaměstnavatel – plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal na zdaňovací období 2015 prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, nepřihlédne při výpočtu záloh:
- ani k měsíční slevě na dani podle § 35ba,
- ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
Zálohu u poplatníka, který podepsal prohlášení podle § 38k odst. 4, zaměstnavatel nejprve sníží:
- o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o
- částku měsíčního daňového zvýhodnění.
SOLIDÁRNÍ ZVÝŠENÍ DANĚ ZA ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ
Zákon o daních z příjmů již od r. 2013 zavedl u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti, kteří mají příjmy nad stropy sociálního pojištění, tzv. solidární zvýšení daně. Toto solidární zvýšení daně činí 7 % z nadlimitního příjmu. Zaměstnancům se daň zvyšuje již v průběhu roku v rámci placených záloh na daň, pokud jejich měsíční příjmy přesáhnou zákonem stanovený limit.
Ustanovení § 38ha zákona stanoví, že vypočtená záloha na daň podle § 38h odst. 2, tj. před snížením o měsíční slevy na dani a o měsíční daňové zvýhodnění, se zvyšuje o solidární zvýšení daně u zálohy. Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi:
a) příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
b) 4násobkem průměrné mzdy podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Mzdový list musí za každý měsíc obsahovat částku solidárního zvýšení daně u zálohy. Poplatník s příjmy ze závislé činnosti – zaměstnanec, platil v průběhu roku zálohu zvýšenou o solidární zvýšení daně u záloh v případě, že měsíční úhrn jeho zdanitelných příjmů u zaměstnavatele překročil 4násobek průměrné mzdy, který pro r. 2015 činil 106 444 Kč.
Pro úplnost je třeba doplnit, že pro zdaňovací období roku 2016 se na základě vyhlášky č. 244/2015 Sb., bude vycházet z všeobecného vyměřovacího základu, který činí 26 357 Kč, přepočítacího koeficientu, který činí 1,0246, tedy z částky 27 006 Kč. Tato částka se dále vynásobí 4, tj. 108 024 Kč.
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ - Zaměstnanec si může daň snížit požádáním zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění na děti. Zákon v § 38ch odst. 1 stanoví, že poplatník (zaměstnanec), který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od:
• jednoho nebo
• od více plátců daně (zaměstnavatelů) postupně,
včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období, tedy do 15. února 2016 za rok 2015. Pokud by zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce, může zaměstnanec požádat o roční zúčtování místně příslušného správce daně, a to také nejpozději do 15. února 2016. V případě, že je zaměstnanec povinen podat přiznání k dani z příjmů, nebo ho podá na základě svého rozhodnutí, zaměstnavatel v souladu s § 38ch odst. 1 roční zúčtování neprovede.
Ročním zúčtováním záloh dojde k vyrovnání daně
v případech kdy zaměstnanec např. pozdě požádal o uplatňování slevy na dani (např. pracující důchodci nebo studenti) nebo daňového zvýhodnění na vyživované děti, tj. nepodepsal ve stanoveném termínu prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona nebo nárok na příslušné slevy včas zaměstnavateli nedoložil.
Zaměstnanec však nemá povinnost o roční zúčtování požádat, s tím, že pokud nepožádá, jeho daňová povinnost je sražením záloh na daň splněna. Pokud zaměstnanec nestihne do 15. února 2016 požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh, může podat daňové přiznání, tj. dobrovolně, aniž by mu zákon o daních z příjmů tuto povinnost stanovil.
Může nastat i případ, kdy zaměstnanec požádá zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a následně podá daňové přiznání, protože si uvědomí, že např. zapomněl na některé nahodilé příjmy podle § 10 zákona (v r. 2015 prodal nemovitou věc s tím, že nesplnil zákonné podmínky pro osvobození příslušných příjmů od daně, předčasně ukončil soukromé životní pojištění a musí odpočty z předcházejících let uplatnit jako příjem podle § 10 zákona, apod.). S touto možností počítá i tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, kde je uvedeno zda bylo roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provedeno a s jakým výsledkem, tj. jaká částka na dani byla zaměstnanci vrácena.
Již od r. 2014 ustanovení § 38g odst. 4 stanoví, že daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně. Zákon tak zúžil případy, kdy je poplatník daně z příjmů fyzických osob povinen podat daňové přiznání při solidárním zvýšení daně. Poplatník musí podat daňové přiznání pouze v situaci, kdy se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a zákona. Tuto povinnost poplatník nemá v případě, kdy se např. pouze jedna jeho záloha (nebo zálohy) z příjmů ze závislé činnosti zvýšila o solidární zvýšení daně podle § 38ha zákona, avšak jeho daň za dané zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a zákona.
Pro zdaňovací období roku 2015
se na základě vyhlášky č. 208/ 2014 Sb., vychází z všeobecného vyměřovacího základu, který činí 25 903 Kč, přepočítacího koeficientu, který činí 1,0273, tedy z částky 26 611 Kč. Tato částka se dále vynásobí 48, tj. 1 277 328 Kč.
Pro zdaňovací období roku 2016 se bude na základě vyhlášky č. 244/2015 Sb., vycházet z všeobecného vyměřovacího základu, který činí 26 357 Kč, přepočítacího koeficientu, který činí 1,0246, tedy z částky 27 006 Kč. Tato částka se dále vynásobí 48, tj. 1 296 288 Kč.
Dále je třeba na straně pracujících důchodců pamatovat, že za r. 2015 se použije ustanovení § 4 odst. 3 zákona. Jde o ustanovení, podle kterého se zdaňuje pravidelně vyplácený důchod na straně důchodce, který má příjem ze závislé činnosti, dílčí základ daně ze samostatné činnosti a z nájmu v celkové výši nad 840 tis. Kč.
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZA R. 2015 může provést zaměstnavatel i zaměstnanci, který je daňový nerezident, zákon tento postup nezakazuje. V tomto ročním zúčtování však zaměstnavatel může zaměstnanci od vypočtené daně odečíst pouze základní slevu na poplatníka, tj. slevu podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona ve výši 24 840 Kč a slevu na poplatníka, který se soustavně připravuje na budoucí povolání podle § 35ba odst. 1 písm. f) ve výši 4 020 Kč. Ostatní slevy podle § 35ba, daňové zvýhodnění na děti podle § 35c a nezdanitelné částky podle § 15 zákona, může daňový nerezident (i když má pouze příjmy ze závislé činnosti) uplatnit jen v daňovém přiznání v souladu s § 38g odst. 2 zákona.
Povinnost podat daňové přiznání, pokud daňový nerezident hodlá za r. 2015 uplatnit slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g), daňové zvýhodnění na děti a nezdanitelné částky podle § 15, stanoví § 38g odst. 2 zákona. Důvodem je skutečnost, že tyto slevy a nezdanitelné částky jsou vázány na výši příjmů daňového nerezidenta ze zdrojů v ČR. Aby mohl daňový nerezident uplatnit slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g), daňové zvýhodnění na děti podle § 35c a nezdanitelné částku podle § 15 zákona, musí mít nejméně 90 % příjmů ze zdrojů v ČR.
TERMÍN PRO PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ - Podle § 38ch odst. 4 zákona výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci. Za r. 2015 provede zaměstnavatel roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění do 31. března 2016.
VRÁCENÍ PŘEPLATKU - Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění (podle § 35d), vrátí plátce daně v souladu s § 38ch odst. 5 jako přeplatek kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní a sníženou o slevy na dani podle § 35ba, a to nejpozději při zúčtování mzdy za březen, tj. v dubnu 2015, činí-li tento rozdíl více než 50 Kč.
O vrácený přeplatek sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá o vrácení přeplatku místně příslušného správce daně. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi v souladu s § 38ch odst. 5 zákona nesráží.
Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně – zaměstnavatel, u poplatníka (podle § 35d odst. 7) nejdříve daň stanovenou podle § 16 sníží o slevu na dani podle § 35ba a vypočte částku slevy na dani na vyživované dítě a daňového bonusu. Daň sníženou o slevu na dani podle § 35ba pak sníží o slevu na dani podle § 35c, a až takto vyčíslenou daň po slevě porovná s úhrnem zálohově sražené daně. Dále porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů. Přeplatek na dani po slevě, doplatek na daňovém bonusu nebo přeplatek na dani po slevě a doplatek na daňovém bonusu (§ 35d odst. 8), který vznikl provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li úhrnná částka doplatku vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek ze zúčtování plátce daně poplatníkovi nesráží.
Roční zúčtování záloh je pro zaměstnance výhodné. Zaměstnavatel je na žádost zaměstnance roční zúčtování záloh povinen provést, přitom vyjde-li zaměstnanci nedoplatek, nevybírá se. Oproti tomu pokud musí zaměstnanec podat daňové přiznání, na základě kterého zjistí nedoplatek na dani, musí tento nedoplatek uhradit.
DO ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH
• vstupují veškeré příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně, mimo příjmů od daně z příjmů osvobozených. Uvedené příjmy podle § 6 zákona se musí zvýšit o povinné pojistné, tj. o sociální a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel z titulu zaměstnávání osob.
• Do ročního zúčtování záloh nevstupují příjmy uvedené v § 5 odst. 4 zákona. Ten stanoví, že příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období. Příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy a sražené zálohy z těchto příjmů plátcem daně se započítají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně a při evidenci příjmů ze závislé činnosti. Výše uvedené příjmy neuvádí zaměstnanec ani do daňového přiznání, pokud ho podává.
– příjmy zdaněné srážkou
Do ročního zúčtování záloh lze zahrnout i příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona uvedené v § 6 odst. 4 zákona. Zákon v § 38k odst. 7 stanoví mimo jiné, že dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění a nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše-li současně v této lhůtě prohlášení k dani podle odstavců 4 a 5.
Z výše uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že podmínkou pro roční zúčtování příjmů zdaněných srážkou je, že zaměstnanec splní zákonem stanovené podmínky, tj. do 15. února 2016 musí zaměstnanec podepsat prohlášení k dani a prokázat podmínky pro uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění na děti, případně nezdanitelných částek základu daně podle § 15.
Příjmy podle § 6 odst. 4 zákona jsou příjmy podle § 6 odst. 1 plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8. Pokud poplatník o roční zúčtování těchto příjmů nepožádá, je daň sražená podle § 36 zákona daní konečnou. Na výše uvedenou skutečnost by měli pamatovat zejména studenti, kteří měli v r. 2015, např. v době prázdnin, měsíční příjem z dohody o provedení práce do limitu 10 000 Kč a nepodepsali u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k zákona. V daném případě jim zaměstnavatel na základě ročního zúčtování uplatní slevu na dani (minimálně základní slevu podle § 35ba odst. 1 písm. a) ve výši 24 840 Kč a slevu z titulu soustavné přípravy na budoucí povolání ve výši 4 020 Kč) a sraženou daň, resp. přeplatek na dani, vrátí.
Další možností poplatníků s příjmy na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7 zákona, je postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 zákona.
Obdrží-li zaměstnanec v r. 2015 uvedený příjem, může podle § 36 odst. 7 nebo 8 zákona příslušnou částku uvést do daňového přiznání a uplatnit si slevy na dani. V souladu s § 38j odst. 3 zákona mu zaměstnavatel vystaví potvrzení o sražené dani. Citovaný § 36 odst. 7 zákona stanoví, že zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.
Citovaný § 36 odst. 8 zákona stanoví, že zahrne-li do daňového přiznání poplatník, který není daňovým rezidentem České republiky a který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, veškeré příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), f) a g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, započte se sražená daň na jeho celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podává daňové přiznání. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započítat na tuto jeho celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek. Nezahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), f) a g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14 do daňového přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem, použije se obdobně § 38e odst. 7.
Do daňového přiznání je třeba zahrnout veškeré příjmy poplatníka podle § 6 odst. 4 zákona, tj. z dohod o provedení práce do výše 10 000 Kč za dohodu, dosažených v r. 2015, pokud se tak poplatník rozhodne.
Ing. Eva Sedláková
