Zálohy na daň z příjmů

Poplatníci daně z příjmů jsou podle zákona o daních z příjmů povinni platit zálohy na daň, naplní-li zákonné podmínky. Platba záloh na daň z příjmů na straně fyzických osob se řídí jak výší příjmů, tak i druhem příjmu.

Poplatníci s příjmy podle § 6 zákona, tj. s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnanci), jsou povinni platit měsíční zálohy podle§ 38h zákona o daních z příjmů. Poplatníci – fyzické osoby s příjmy podle § 7, 8 a 9 zákona (tj. ze samostatné činnosti, kapitálového majetku a nájmu), platí zálohy podle § 38a zákona. Poplatníci – fyzické osoby s příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů (tj. ostatní příjmy), zálohy neplatí.

Zálohové období

Podle § 38a odst. 1 zákona o daních z příjmů se zálohy na daň z příjmů platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

Příklad 1

Podnikatel – fyzická osoba, podá daňové přiznání za rok 2021 do 1. dubna 2022. Otázkou je, jaké má podnikatel další zálohové období.

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád v § 33 odst. 1 stanoví mimo jiné, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Dále zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p., v § 33 odst. 4 stanoví, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny.

Tří měsíční lhůta pro podání daňového přiznání za rok 2021 začne běžet 1. lednem 2022 a končí 1. dubna 2022.

Zálohové období podnikatele začíná v souladu s § 38a odst. 1 zákona o daních z příjmů dnem 4. dubna 2022 (2. a 3. dubna 2022 je sobota a neděle) a skončí posledním dnem lhůty, ve kterém bude mít poplatník povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období 2022.

Příklad 2

Podnikatel – fyzická osoba, se nechá zastupovat daňovým poradcem, plnou moc pro daňového poradce za rok 2021 doručil správci daně do konce března 2022. Z uvedeného důvodu měl v souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p., povinnost podat daňové přiznání a zaplatit daň z příjmů fyzických osob za rok 2021 do 1. července 2022. Otázkou je, jaké má podnikatel další zálohové období.

Zálohové období podnikatele začíná dnem 4. července 2022 (2. a 3. července 2022 je sobota a neděle) a skončí posledním dnem lhůty, ve kterém bude mít poplatník povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období 2022.

Příklad 3

Termín pro zaplacení zálohy vyšel na sobotu 15. června. Otázkou je, do kdy musí podnikatel zálohu zaplatit, tj. do pátku 14. června, nebo do pondělí 17. června.

V souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p., musí podnikatel zálohu zaplatit do pondělí 17. června. Ustanovení § 33 odst. 4 daňového řádu stanoví, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu kratší než jeden den. Tento postup obecně platí nejen pro platbu záloh na daň, ale i daně samotné.

Poslední známá daňová povinnost

Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost se považuje částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (řádném i dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející stávajícímu zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu.

Podle § 38a odst. 1 zákona o daních z příjmů se po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání.

Zdaňovací období poplatníků – fyzických osob, je v souladu s § 5 odst. 1, resp. § 16b zákona o daních z příjmů kalendářní rok, a to i v případě, že se jedná např. o podnikatele – účetní jednotku, který účtuje v hospodářském roce. Zálohy zaplacené těmito poplatníky v průběhu zdaňovacího období, tj. v průběhu příslušného kalendářního roku, se započítávají na úhradu jejich daně za tento rok.

Podle § 38a odst. 2 zákona zálohy neplatí

a)  poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč,

b)  obec nebo kraj,

c)  zůstavitel ode dne jeho smrti,

d)  poplatník, který má daň stanovenou paušální částkou.

Příklad 4

Podnikatel – fyzická osoba, měl za zdaňovací období 2021 daň ve výši 75 000 Kč s tím, že uplatní slevu na 1 vyživované dítě. Otázkou je, co se rozumí pojmem poslední známá daňová povinnost.

Poslední známá daňová povinnost podle § 38a zákona je daň po uplatnění základní slevy na poplatníka podle § 35ba a daňového zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c zákona. Poslední známá daňová povinnost podnikatele bude činit: 75 000 – 27 840 – 15 204 = 31 956 Kč. 

Periodicita záloh

a)  pololetní zálohy

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí pololetní zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

Příklad 5

Poslední známá daňová povinnost podnikatele s příjmy podle § 7 zákona činila za uplynulé zdaňovací období 51 000 Kč. Otázkou je jak bude platit zálohy.

Poplatník bude platit dvě pololetní zálohy, každou ve výši:

51 000 x 0 4 = 20 400 Kč.

b)  čtvrtletní zálohy

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí v souladu s § 38a odst. 4 zákona čtvrtletní zálohy na daň za zdaňovací období, ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti, a to v následujících termínech:

•    první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období,

•    druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období,

•    třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a 

•    čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

Zálohy poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a z jiných činností

U poplatníka majícího příjmy, kromě jiného, i ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů se placení záloh řídí § 38a odst. 5 zákona. Citovaný § 38a odst. 5 stanoví, že poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně.

Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), méně než 15 %, platí se zálohy z celkového základu daně.

Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy v poloviční výši.

Příklad 6

Poplatník měl dílčí základ daně podle § 6 zákona, tj. ze závislé činnosti, 220 000 Kč, dílčí základ daně podle § 7 zákona, tj. z podnikání, 124 000 Kč. Otázkou je, jaké bude poplatník platit zálohy.

Poplatník zálohy podle § 38a zákona platit nebude, dílčí základ daně podle § 6 zákona činí více než 50 % z celkového základu daně. Poplatník bude platit zálohy podle § 38h zákona, tj. zálohy mu srazí ze mzdy zaměstnavatel.

Příklad 7

Poplatník měl dílčí základ daně podle § 6 zákona, tj. ze závislé činnosti, 31 000 Kč, dílčí základ daně podle § 7 zákona, tj. z podnikání, 306 000 Kč. Otázkou je, jaké bude poplatník platit zálohy.

Poplatník bude platit zálohy podle § 38a zákona z celkového základu daně. Dílčí základ daně ze závislé činnosti činí méně než 15 % z celkového základu daně. Poplatník bude dále platit zálohy podle § 38h zákona, tj. zálohy mu srazí ze mzdy zaměstnavatel.

Příklad 8

Poplatník měl dílčí základ daně podle § 6 zákona, tj. ze závislé činnosti, 195 000 Kč a dílčí základ daně podle § 7 zákona, tj. z podnikání, 222 000 Kč. Otázkou je, jaké bude poplatník platit zálohy.

Poplatník bude platit zálohy podle § 38a zákona v poloviční výši. Dílčí základ daně podle § 6 zákona činí více než 15 %, avšak méně než 50 % z celkového základu daně. Poplatník bude dále platit zálohy podle § 38h zákona, tj. zálohy mu srazí ze mzdy zaměstnavatel.

Ing. Eva Sedláková