Zálohy OSVČ

a zdravotní pojištění po 1. 1. 2026

V následujícím textu jsou uvedeny důležité informace pro podnikatele týkající se zejména placení záloh včetně jejich výše, anebo naopak neplacení záloh, a to v různých situacích. Jak se liší podmínky, když je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů? Jak postupují v roce 2026 OSVČ, za které je plátcem pojistného stát? které možnosti může OSVČ využít z hlediska řešení pojistného vztahu v případě, když ukončí podnikání? Kdy lze požádat o snížení výše placené zálohy?

Pro postupy v souvislosti s placením záloh je ve zdravotním pojištění v právních podmínkách roku 2026 zejména důležité, zda OSVČ:

•    zahajuje samostatnou výdělečnou činnost, přičemž pro ni platí nebo neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ

•    započala s podnikáním v roce 2025 nebo v dřívějších letech a v této činnosti pokračuje i v roce 2026

•    vykonává podnikání jako svoji jedinou výdělečnou činnost nebo je souběžně zaměstnána

•    učiní v průběhu roku 2026 změnu své osobní situace

•    využije možnost snížení zálohy apod.

V tomto pojednání se nebudeme věnovat podmínkám platným pro osoby činné v paušálním režimu.

Zahájení samostatné
výdělečné činnosti

Pokud OSVČ zahajuje svoji podnikatelskou činnost v roce 2026, platí v souvislosti s placením záloh následující pravidla.

     Samostatná výdělečná činnost – jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů

Minimální výše zálohy OSVČ zahajující v roce 2026 samostatnou výdělečnou činnost činí 3 306 Kč. Pokud bude OSVČ v měsíci zahájení podnikání vykonávat tuto svoji činnost pouze po část kalendářního měsíce, nebo i třeba jen jeden den, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý kalendářní měsíc s povinností zaplacení alespoň minimální zálohy i za tento měsíc. Na druhou stranu, úhradou takové zálohy má pojištěnec v daném měsíci vyřešen svůj pojistný vztah. Zákon připouští, aby si OSVČ mohla v kalendářním roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti platit zálohu i vyšší než minimální.

     Samostatná výdělečná činnost – vedlejší zdroj příjmů

Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce neboli v zaměstnání je v roce 2026 odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu a toto zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období kalendářního roku, tj. daňového základu) pak v dalším roce jednorázově doplatí do osmi dnů po podání Přehledu. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ.

     Osoba, za kterou platí pojistné stát

Tyto osoby jsou ve zdravotním pojištění taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:

•    nejsou povinny (ale mohou) platit zálohy na pojistné a

•    nemusí při zúčtování roku 2026 dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvedou sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.

Vykážou-li tyto osoby za rok 2026 kladný daňový základ, vypočítají si a po podání Přehledu o výši daňového základu (dále jen „Přehled“) uhradí v roce 2027 příslušnou částku pojistného. Pokud budou v podnikatelské činnosti nadále pokračovat, zálohy platit nebudou.

Pokračování v samostatné
výdělečné činnosti

V průběhu roku 2025 platily OSVČ zálohy na základě výsledků své samostatné výdělečné činnosti (daňového základu)za rok 2024. Výše minimální zálohy OSVČ činila v roce 2025 částku 3 143 Kč. 

     Samostatná výdělečná činnost – jediný (při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů

S účinností od 1. 1. 2026 se částka minimální zálohy zvyšuje na 3 306 Kč. Částku 3 306 Kč platí OSVČ naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém bude (nebo měl být) v roce 2026 podán zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2025. Podá-li OSVČ Přehled například v měsíci březnu 2026, zaplatí ještě za měsíc únor zálohu 3 306 Kč, pokud nebyla povinna zaplatit zálohu vyšší. Novou výši zálohy pak platí od března, tato nová záloha bude mít podle daňového základu za rok 2025 hodnotu 3 306 Kč nebo vyšší.

     Samostatná výdělečná činnost – vedlejší zdroj příjmů

V průběhu roku není tato OSVČ povinna zálohy platit. Pojistné doplatí po podání Přehledu v roce 2027.

     Osoba, za kterou platí pojistné stát

Lhůty pro podání Přehledu a zaplacení doplatku pojistného mají obecnou platnost, vztahují se tedy i na osoby zařazené u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“. Upozorňujeme, že pokud se na tuto osobu nemá v příslušném kalendářním měsíci vztahovat ustanovení o povinnosti odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, musí být splněna základní podmínka, kterou je registrace v kategorii osob, za které je pojistné hrazeno státem, po celý kalendářní měsíc (resp. kalendářní rok). Tyto osoby již nejsou v roce 2026 povinny platit zálohy na pojistné.

Změna podmínek
v průběhu roku 2026

Během roku 2026 může dojít například k těmto situacím:

a)  OSVČ ukončí v průběhu roku svoji samostatnou výdělečnou činnost jako jediný zdroj příjmů

•    OSVČ oznámí ukončení této své činnosti zdravotní pojišťovně

•    naposledy zaplatí alespoň minimální výši zálohy za kalendářní měsíc, ve kterém vykonávala podnikatelskou činnost alespoň po část tohoto měsíce

•    v měsíci, za který OSVČ zaplatila alespoň minimální zálohu, má svůj pojistný vztah vyřešen. Od následujícího měsíce však musí být registrována u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba, za kterou platí pojistné stát (například uchazeč o zaměstnání), jinak se stává ve zdravotním pojištění tzv. osobou bez zdanitelných příjmů. Možností vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění je výkon výdělečné činnosti ve státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ve Švýcarsku nebo také ve Spojeném království ve smyslu koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009.

•    v roce 2027 podá zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2026

b)  samostatná výdělečná činnost se stane vedlejším zdrojem příjmů (OSVČ nastoupí do zaměstnání na základě pracovní smlouvy, toto zaměstnání bude v daném souběhu hlavním zdrojem příjmů)

•    OVSČ oznámí tuto změnu zdravotní pojišťovně, zdravotní pojišťovna navede nulové zálohy

•    zaměstnavatel přihlásí zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě kódem „P“ u zdravotní pojišťovny

•    od měsíce, ve kterém bude samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, nebude muset taková osoba platit zálohy na pojistné (v zaměstnání musí být odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 22 400 Kč, přičemž zaměstnání musí trvat po celý kalendářní měsíc)

•    při podání Přehledu za rok 2026 bude muset být zaplaceno alespoň minimální pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém byla u této osoby v tomto roce její samostatná činnost hlavním (přesněji jediným) zdrojem příjmů

c)  OSVČ se stane osobou, za kterou platí pojistné stát

•    počínaje celým kalendářním měsícem evidence OSVČ v roce 2026 ve „státní kategorii“ není povinností placení záloh

•    při podání Přehledu za rok 2026 nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ OVSČ v těch měsících, ve kterých zařazení do „státní kategorie“ trvalo po celý kalendářní měsíc.

Snížení zálohy OSVČ

Od prosince 2011 již snížení zálohy placené OSVČ není časově omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok. Pokud OSVČ podá Přehled za rok 2025 například v měsíci dubnu 2026 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení povoleno zdravotní pojišťovnou až do konce kalendářního měsíce, předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2027.

Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že předpokládaný daňový základ této osoby, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je nejméně o jednu třetinu nižší než daňový základ připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž osoba alespoň po část měsíce byla osobou samostatně výdělečně činnou. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Snížení záloh je bezpředmětné u těch OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů a také u OSVČ, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3a zákona č. 592/2992 Sb.

Pokud plátce pojistného (zaměstnavatel, osoba samostatně výdělečně činná, osoba bez zdanitelných příjmů) neplatí pojistné, resp. zálohy na pojistné podle zákona, vzniká dluh na pojistném včetně penále.

ZÁKON č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné
zdravotní pojištění

Citace na str. 102

§ 24

(1) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez zdanitelných příjmů je povinna při plnění oznamovací povinnosti sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo. Osoba samostatně výdělečně činná je dále povinna sdělit své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, má-li ho přiděleno, a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného nebo jeho záloh. Tyto údaje je tato osoba povinna doložit. Osoba samostatně výdělečně činná, která podle zvláštního právního předpisu účtuje v hospodářském roce, je povinna vždy do 31. března kalendářního roku oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude podávat daňové přiznání, pokud tak učiní později než k tomuto datu.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná, s výjimkou osoby, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tento kalendářní rok předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o výši daňového základu, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3a a pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost uvést v přehledu. Povinnost podat přehled příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku má osoba samostatně výdělečně činná i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové přiznání podávat. Na přehled podaný osobou, která byla aspoň po část kalendářního roku poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období není rovna paušální dani, před uplynutím lhůty pro podání přehledu o výši daňového základu podle věty první se hledí, jako by byl podán v poslední den této lhůty.

(3) Změní-li se dodatečně údaje oznámené podle odstavců 1 a 2, jsou tyto osoby povinny ohlásit změny do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly, a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly. K tomu účelu vyplní tyto osoby opravný přehled podle odstavce 2.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná podnikající na základě živnostenského ...