Zálohy OSVČ v roce 2023

Jaká je od ledna 2023 minimální výše zálohy OSVČ? Musí OSVČ platit zálohy v situaci, kdy je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem jeho příjmů? Za jakých podmínek lze požádat o snížení měsíčně placené zálohy na pojistné? Jaké jsou možnosti řešení pojistného vztahu v případě ukončení samostatné výdělečné činnosti?

OSVČ jako jediná ze skupin plátců platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Vždy je třeba dbát na to, aby byly veškeré platby prováděny zdravotní pojišťovně na správný účet a pod správným variabilním symbolem. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu, než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik dluhu na pojistném a penále. V této souvislosti platí, že jak dlužné pojistné, tak penále jsou zdravotní pojišťovny povinny plošně uplatňovat vůči všem dlužícím subjektům. S účinností od 1. ledna 2022 se výše penále stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Povinnosti OSVČ

Základními povinnostmi podnikatele je přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (a to i v případě, kdy je podnikatelská činnost při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů) a platit zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného včas a ve správné výši. Zálohy na pojistné se platí od zahájení samostatné výdělečné činnosti a také v návaznosti na podaný Přehled OSVČ o výši daňového základu pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny. Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny například ty OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů.

Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ je kalendářní rok, za který se pojistné platí

Nejkratším poměrným obdobím je jeden kalendářní měsíc. Pokud tedy OSVČ provozuje svoji samostatnou výdělečnou činnost alespoň jeden den v kalendářním měsíci, považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění je u OSVČ sazba 50 % daňového základu s povinností dodržet minimální vyměřovací základ u těch OSVČ, na které se tato povinnost vztahuje.

Placením alespoň minimálních záloh 2 722 Kč je v roce 2023 tato povinnost splněna, pokud ovšem není povinností OSVČ platit od kalendářního měsíce, ve kterém podá v roce 2023 Přehled o výši daňového základu (dále jen „Přehled“), vyšší zálohy podle daňového základu za rok 2022.

Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

Ve zdravotním pojištění je důležité, zda je při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost pojištěnce hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů. Tuto podstatnou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak při jednání s pojišťovnou v rámci plnění oznamovací povinnosti, jednak ji uvádí na podávaném Přehledu. To znamená, že hlavním zdrojem příjmů pojištěnce mohou být buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. V činnosti zvolené jako hlavní musí být (mimo stanovených výjimek) dodrženo zákonné minimum, což je zajištěno buď tím, že:

•    v zaměstnání je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (a to třeba i formou dopočtu a doplatku pojistného do minima) nebo

•    v rámci samostatné výdělečné činnosti jsou placeny alespoň minimální zálohy, což je v roce 2023 měsíční částka 2 722 Kč

OSVČ podnikala před 1. 1. 2023

Z hlediska praktické aplikace zákonné úpravy jsou v oblasti zdravotního pojištění nejfrekventovanější tyto tři alternativy:

1)  Samostatná výdělečná činnost – jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů

Při placení záloh na pojistné v roce 2023 vycházejí OSVČ z výsledků své samostatné výdělečné činnosti v roce 2022. Výši zálohy pro rok 2023 jsou povinny případně upravit od kalendářního měsíce, ve kterém v roce 2023 podají zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2022. Nicméně počínaje platbou zálohy za leden hradí alespoň novou minimální zálohu, která činí 2 722 Kč. Pokud však OSVČ platila v roce 2022 zálohu například 3 400 Kč (tedy vyšší než minimální 2 627 Kč), pak tuto zálohu platí až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém podá (měla podat) Přehled v roce 2023.

Minimální zálohy se (na rozdíl od vykázaného přeplatku) nevracejí, i když OSVČ za rozhodné období kalendářního roku třeba vykáže ztrátu.

2)  Samostatná výdělečná činnost – vedlejší zdroj příjmů

OSVČ, pro které je při souběhu se zaměstnáním jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, mají ve zdravotním pojištění z hlediska placení pojistného (záloh na pojistné) tato zvýhodnění:

•    nejsou povinny platit zálohy na pojistné a pojistné doplácejí jednorázově v zákonné osmidenní lhůtě po podání Přehledu,

•    při odvodu pojistného nemusejí zaměstnavatelé dodržet minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ (pojištěnec formou čestného prohlášení dokládá zaměstnavateli, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy),

3)  Samostatná výdělečná činnost osob, za které je plátcem pojistného stát

Tito „státní pojištěnci“ mají v rámci své samostatné výdělečné činnosti zejména tato specifika:

•    v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nejsou povinni platit zálohy na pojistné,

•    v dalších letech však tyto zálohy platí, pokud dosáhnou v předcházejícím roce kladného hospodářského výsledku (daňového základu),

•    výše takto placené zálohy může být nižší než zákonné minimum platné pro příslušný rok,

•    s účinností od 1. 8. 2004 již u OSVČ, za které platí pojistné stát, neexistuje nárok na odpočet,

•    průběžně oznamují a dokladují zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro počátek a ukončení platby pojistného státem.

OSVČ začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost v průběhu roku 2023

Pokud se pojištěnec rozhodne pro výkon samostatné výdělečné činnosti, přihlásí se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ. Tuto povinnost lze u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa, zřízeného při obecním živnostenském úřadě, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Zásadní povinností je pravidelně platit měsíční zálohu alespoň v minimální výši 2 722 Kč. V prvním kalendářním roce výkonu samostatné výdělečné činnosti (2023) si může OSVČ stanovit i vyšší zálohu než minimální.

Když podnikající osoba nastoupí do zaměstnání, musí se rozhodnout, která činnost bude v daném souběhu hlavním zdrojem jejích příjmů. Nic se pro pojištěnce – podnikatele nezmění, pokud bude zaměstnání považovat za svoji vedlejší činnost.

Ovšem pokud se rozhodne, že zaměstnání bude hlavním zdrojem příjmů, pak musí své rozhodnutí oznámit zdravotní pojišťovně. Od konkrétního měsíce nebude platit zálohy a při ročním zúčtování nebude muset být za měsíce souběhu se zaměstnáním (coby hlavním zdrojem příjmů) dodržen u OSVČ za dané měsíce minimální vyměřovací základ.

Snížení zálohy OSVČ

Pokud OSVČ nemůže z nejrůznějších důvodů platit v běžném roce vyšší zálohu, vypočtenou na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti v roce předcházejícím, může požádat zdravotní pojišťovnu o její snížení. Snížení zálohy placené OSVČ není od 1. 12. 2011 omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok.

OSVČ může požádat v roce 2023 o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů (zisk), připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2023, je alespoň o jednu třetinu nižší, než takový zisk připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2022. To znamená, že činil-li u OSVČ v roce 2022 její průměrný měsíční zisk např. 90 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční zisk činí v roce 2023 nejvýše 60 000 Kč. 

Pokud OSVČ například podá Přehled o výši daňového základu za rok 2022 v měsíci dubnu 2023 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2024. Je pravdou, že pokud OSVČ splňuje podmínky pro snížení zálohy, nemá zdravotní pojišťovna důvod podané žádosti nevyhovět.

Rozhodne-li se OSVČ ukončit svoji samostatnou výdělečnou činnost,

oznamuje tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna (Poznámka: ukončení podnikání lze u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění oznámit i prostřednictvím obecního živnostenského úřadu). Pro ohlášení této změny platí ve zdravotním pojištění osmidenní lhůta, v rámci které je zapotřebí tuto povinnost splnit. Tato skutečnost, tj. ukončení samostatné výdělečné činnosti, má pro OSVČ především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (jedná-li se o samostatnou výdělečnou činnost, která je jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem jejích příjmů), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Pokud dojde k situaci, že OSVČ ukončí svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu kalendářního měsíce a za tento měsíc tedy ještě zaplatí (je povinna zaplatit) stanovenou zálohu na pojistné, má svůj pojistný vztah relevantně vyřešen po dobu celého tohoto kalendářního měsíce. Odhlášením z podnikání je kategorie OSVČ tímto ukončena, což vyžaduje potřebu řešení pojistného vztahu pro další období, kdy reálně přicházejí v úvahu tyto varianty:

1)  zaměstnání [s příjmy ze závislé činnosti podle § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. s odvodem pojistného zaměstnavatelem],

2)  registrace pojištěnce v kategorii osob, za které platí pojistné stát [§ 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.],

3)  placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů (měsíčně ve výši 13,5 % z hodnoty minimální mzdy, což je v roce 2022 částka 2 187 Kč),

4)  odhlášení z českého systému veřejného zdravotního pojištění, například z titulu výkonu výdělečné činnosti v rámci států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie (č. 883/2004 a č. 987/2009) nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.

Rozhodne-li se OSVČ pouze přerušit svoji samostatnou výdělečnou činnost, měla by ve vlastním zájmu tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně, třebaže to není její zákonnou povinností. Pokud pojištěnec toto neučiní, bude nadále veden v informačním systému zdravotní pojišťovny jako OSVČ se všemi stanovenými povinnostmi.

ZÁKON o veřejném
zdravotním pojištění

§ 5

citace na str. 13

Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud

a)  je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu1a), s výjimkou

1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,

2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

3. osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

4. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

5. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

6. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

7. člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, který plní úkoly podle volebních zákonů,

b)  je osobou samostatně výdělečně činnou, kterou se pro účely zdravotního pojištění rozumí

1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,

2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení,

c)  má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc,

d)  je osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9.

§ 7

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

a)  nezaopatřené děti, s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;

b)  poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;

c)  příjemce rodičovského příspěvku;

d)  ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění;

e)  uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;

f) osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě,

g)  osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)11), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),

h)  osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení; ...