Zálohy na pojistné se platí od zahájení samostatné výdělečné činnosti a také v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, je-li placení záloh povinností. Platba zálohy za daný kalendářní měsíc musí být provedena nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním úhrady na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny, případně platbou v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny například ty OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů a zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.

1. Nová minimální záloha OSVČ

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2025 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 46 557 Kč, tj. 23 278,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2025 se vypočte jako 13,5 % z částky 23 278,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2025 z dosavadních 2 968 Kč na 3 143 Kč.

     Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění

je u OSVČ sazba 50 % daňového základu s povinností dodržet minimální vyměřovací základ u těch OSVČ, na které se tato povinnost vztahuje. Placením alespoň minimálních záloh 3 143 Kč je v roce 2025 tato povinnost splněna, pokud ovšem není povinností OSVČ platit od kalendářního měsíce, ve kterém podá v roce 2025 Přehled, vyšší zálohy podle daňového základu za rok 2024.

2. Výše zálohy OSVČ v průběhu roku 2025

V roce 2025 platí podnikatelé následující zálohy na pojistné:

a)  0 Kč

OSVČ není povinna platit v roce 2025 zálohy na pojistné v případech, kdy:

–   je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů,

–   se v prvním kalendářním roce podnikání jedná o osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát,

–   pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ, a podle výsledků samostatné výdělečné činnosti za rok 2024 jí v roce 2025 nevznikla – od měsíce podání Přehledu – povinnost platit zálohy proto, že za rok 2024 byla ve ztrátě,

–   pro ni neplatí zákonné minimum a na základě podané žádosti jí byla snížena výše zálohy na nulovou hodnotu (v roce 2025 je průběžně ve ztrátě).

Zálohy na pojistné se také neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit. Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění spočívá ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen při ročním zúčtování minimální vyměřovací základ.

b)  1 Kč až 3 142 Kč

Zálohy v tomto rozpětí (avšak i vyšší) mohou platit v roce 2025 od měsíce podání Přehledu za rok 2024 ty OSVČ, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ (viz § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. – například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného i stát).

c)  3 143 Kč

Jedná se o novou výši minimální zálohy OSVČ od 1. ledna 2025 a tuto zálohu platí:

–   OSVČ, která v roce 2025 zahajuje svoji samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, pokud si nezvolí možnost platit zálohy vyšší než minimální,

–   OSVČ od měsíce podání Přehledu za rok 2024, kdy na základě výsledků podnikatelské činnosti za rok 2024 vyjde výše zálohy maximálně 3 143 Kč, každopádně však platí tuto zálohu již za leden 2025.

d)  více než 3 143 Kč

Takové zálohy platí OSVČ, která:

–   zahajuje v roce 2025 samostatnou výdělečnou činnost a zvolí si možnost platit zálohy vyšší než minimální,

–   dosáhla za rok 2024 takového daňového základu, že pro ni vyplynula povinnost platit (od měsíce, ve kterém je podán Přehled) zálohy převyšující zálohu minimální.

V případě povinnosti platit vysoké (vyšší) zálohy může OSVČ v roce 2025 případně požádat zdravotní pojišťovnu o její snížení při splnění podmínek uvedených v § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb. (viz dále).

Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále. V této souvislosti platí, že jak dlužné pojistné, tak penále jsou zdravotní pojišťovny povinny plošně uplatňovat vůči všem dlužícím subjektům. Výjimkou jsou v tomto směru dluh na pojistném do 200 Kč (včetně) a penále nepřevyšující 100 Kč za kalendářní rok.

3. Snížení zálohy OSVČ

Pokud OSVČ nemůže z nejrůznějších důvodů platit v běžném roce vyšší zálohu, vypočtenou na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti v roce předcházejícím, může požádat zdravotní pojišťovnu o její snížení. Snížení zálohy placené OSVČ není od 1. prosince 2011 omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok.

OSVČ může požádat v roce 2025 o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů (zisk), připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2025, je alespoň o jednu třetinu nižší, než takový zisk připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2024. To znamená, že činil-li u OSVČ v roce 2024 její průměrný měsíční zisk např. 90 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční zisk činí v roce 2025 nejvýše 60 000 Kč.

Pokud OSVČ podá Přehled za rok 2024 například v měsíci dubnu 2025 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení povoleno zdravotní pojišťovnou až do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2026. Protože musejí být v daném roce, ve kterém OSVČ o snížení zálohy žádá, vyhodnoceny alespoň tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí, lze žádost o snížení zálohy podat nejdříve dne 1. dubna. Je pravdou, že pokud OSVČ splňuje výše uvedené podmínky pro snížení zálohy, nemá zdravotní pojišťovna důvod podané žádosti nevyhovět.

Od 1. ledna 2021 mají podnikatelé možnost vstoupit do paušálního režimu. OSVČ takto činná platí zálohy na pojistné (pojistné) podle zákona o daních z příjmů. Totiž, nepodává-li tato OSVČ daňové přiznání tehdy, když se daň rovná paušální dani, a tím pádem ani nepodává Přehled zdravotní pojišťovně, pak v takovém případě nejsou předmětné platby zálohami na pojistné, ale považují se v roce 2025 v rámci měsíční platby za pojistné podle jednoho ze tří zvolených pásem.

Může nastat i situace, kdy pojištěnec podnikal v roce 2024 v paušálním režimu, avšak od roku 2025 již bude pokračovat jako „klasická OSVČ“. V takovém případě se za rok 2024 nepodává zdravotní pojišťovně Přehled a v roce 2025 (resp. za rok 2025) se uplatní postup podle právní úpravy zdravotního pojištění.

4. Ukončení podnikatelské činnosti

Rozhodne-li se OSVČ ukončit svoji samostatnou výdělečnou činnost, oznamuje tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna. Pro ohlášení této změny platí taktéž osmidenní lhůta. Tato skutečnost, tj. ukončení samostatné výdělečné činnosti, má pro OSVČ především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (jedná-li se o samostatnou výdělečnou činnost, která je jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem jejích příjmů), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Pokud dojde k situaci, že OSVČ ukončí svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu kalendářního měsíce a za tento měsíc ještě zaplatí (je povinna zaplatit) stanovenou zálohu na pojistné, má svůj pojistný vztah relevantně vyřešen po dobu celého tohoto kalendářního měsíce.

     Přerušení samostatné výdělečné činnosti

znamená, že OSVČ danou činnost po nějakou dobu nevykonává, resp. z ní nemá příjmy. Zdravotní pojišťovně se tato skutečnost (ani pak případné opětovné zahájení činnosti) hlásit nemusí. Nicméně pokud to OSVČ neudělá, bude nadále vedena v evidenci jako OSVČ se souvisejícími povinnostmi. Proto je v zájmu pojištěnce každopádně výhodnější přerušení podnikání zdravotní pojišťovně oznámit.

Ing. Antonín Daněk