Zaměstnanci bez minima

zdravotní pojištění

Má neplacené volno (nebo neomluvená absence) vliv na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? V jakých souvislostech se ve zdravotním pojištění nahlíží na osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání? Jak ovlivňuje evidence pojištěnce na úřadě práce stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Do jaké míry je ve zdravotním pojištění důležitý pojem zaměstnání malého rozsahu?

Jedním z důležitých principů při placení pojistného na zdravotní pojištění je existence minimálního vyměřovacího základu, který platí pro zaměstnance a zejména pro zaměstnavatele jako plátce pojistného. Nicméně právní úprava zdravotního pojištění v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., taxativně vyjmenovává osoby (zaměstnance), na které se povinnost platit pojistné alespoň ze zákonného minima nevztahuje.

Osoby bez minima ve zdravotním pojištění

Měsíční minimální vyměřovací základ (v roce 2024 minimální mzda 18 900 Kč) neplatí pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou čin­nost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát,

f)  která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců za rozhodné období kalendářního měsíce jejich skutečný příjem, tedy bez nutnosti dopočtu a doplatku pojistného do minima 18 900 Kč.

Postupy zaměstnavatele u zaměstnaných osob, pro které primárně minimum ve zdravotním pojištění neplatí

Příklad 1

Zaměstnankyně (starobní důchodce) pracuje na dohodu o pracovní činnosti, a to 5 dnů v týdnu/3 hod./den. Pokud by odpracovala menší počet dnů a tedy i hodin, bude se to považovat za čerpání neplaceného volna s dopočítáním zdravotního pojištění a pokud ano, z jaké částky by se dopočítávalo, když se jedná o starobního důchodce?

Od 1. 1. 2015 se v případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci již nedopočítává žádné pojistné. To znamená, že vyměřovacím základem zaměstnance bude skutečně dosažený příjem, pokud bude u dohody o pracovní činnosti činit alespoň 4 000 Kč. Kdyby příjem nedosáhl 4 000 Kč, tak osoba jako zaměstnanec nebude přihlášena a žádné pojistné se odvádět nebude. Pokud by při trvající dohodě poklesl v některém kalendářním měsíci příjem pod 4 000 Kč, musela by být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena, i když má řešené zdravotní pojištění jako poživatel důchodu – osoba, za kterou platí pojistné stát.

Pokud bude příjem činit alespoň 4 000 Kč, pojistné se tedy odvádět bude, a to ze skutečné výše příjmu. Zaměstnavatel nebude provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, jelikož se jedná o výše uvedenou zákonnou výjimku podle § 3 odst. 8 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb.

Příklad 2

Jedná se o člena zemědělského družstva, který pobírá odměnu 2000 Kč na smlouvu o výkonu funkce jako statutár. Je to starobního důchodce, který má ještě další pracovní poměr (pracovní smlouva) jako zaměstnání malého rozsahu na jinou činnost v družstvu. Jak se bude odvádět zdravotní pojištění z odměny a z pracovního poměru?

Pojistné se bude platit z obou příjmů – viz § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. Protože jde o důchodce, neřeší se minimální vyměřovací základ, ale pojistné se odvede z úhrnu příjmů, tedy v roce 2024 z částky případně i nižší než 18 900 Kč. 

Pojistné by se neplatilo tehdy, kdyby se jednalo pouze o výkon funkce člena statutárního orgánu družstva (bez pracovněprávního vztahu k družstvu) s příjmem nižším než 4 000 Kč.

Příklad 3

Musí zaměstnavatel doplácet do minima za osobu, která dosáhla potřebného věku pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání? [Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu dle § 3 odst. 8 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.]. Jak v této souvislosti posuzovat situaci, kdy má zaměstnanec příjem s ohledem na podmínky definované v § 7 odst. 1 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb.?

Minimální vyměřovací základ neplatí podle § 3 odst. 8 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. pro osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání, pokud lze na ni tyto podmínky vztáhnout – dokladem je rozhodnutí ČSSZ o tom, že starobní důchod nebyl přiznán právě z tohoto důvodu. Zde není podstatné například pobírání důchodu z ciziny. Dále minimum neplatí mj. pro osobu, za kterou je plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

Stát je dle § 7 odst. 1 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb. plátcem pojistného za osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy.

Není-li pojištěnec osobou, za kterou platí pojistné stát (a zároveň nepatří do některé z dalších výše uvedených výjimek), pak musí zaměstnavatel minimum ve zdravotním pojištění dodržet.

Příklad 4

Student, se kterým byla uzavřena dohoda o provedení práce od 15. 8. do 30. 9. 2024 s hodinovou sazbou 120 Kč, v srpnu odpracoval 50 hodin (odměna 6 000 Kč) a v září 60 hodin (odměna 7 200 Kč). Odměny za oba měsíce mu budou vyplaceny až ve výplatě za září, protože za srpen neodevzdal včas výkaz práce. Bude se v měsíci září platit zdravotní pojištění z částky 13 200 Kč nebo je možné, na základě výkazů práce, posuzovat částky za jednotlivé měsíce samostatně a tím pádem pojištění neodvádět?

Rozhodným obdobím pro placení pojistného je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc a vyměřovacím základem je úhrn příjmů za příslušný kalendářní měsíc. Za měsíc srpen nebyl zúčtován žádný příjem. Takže pokud bude reálně do září zúčtován na základě dohody o provedení práce příjem 13 200 Kč, podléhá tento odvodu pojistného, student bude jako zaměstnanec přihlášen na měsíc září.

Příklad 5

Zaměstnanec je evidován na úřadě práce a u zaměstnavatele pracuje na dohodu o pracovní činnosti. Za květen 2024 dosáhla odměna z této dohody 6 250 Kč. Z této částky bylo odvedeno zdravotní pojištění. V červenci 2024 zaměstnanec doručil potvrzení o ukončení evidence na úřadě práce ke dni 22. 5. 2024. Musí zaměstnavatel odvést zpětně zdravotní pojištění za období od 23. 5. do 31. 5. 2024, nebo je pokrytý již celý měsíc květen?

Za měsíc květen musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 9 kalendářních dnů, kdy registrace uchazeče o zaměstnání již netrvala, zaměstnanec tedy již nebyl veden u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které hradí pojistné stát. Tato poměrná část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, se vypočte jako [(9:31) x 18 900] a bez zaokrouhlování činí 5 487,09 Kč. Jelikož byl příjem neboli vyměřovací základ za červenec 6 250 Kč (tedy zúčtovaný příjem převyšuje poměrnou část minima 5 487,09 Kč), pak je za tento měsíc zajištěn odvod pojistného podle zákona.

Příklad 6

Do organizace nastoupila zaměstnankyně, která předložila Posudek o invaliditě, jde o invaliditu 1. stupně. Účetní k posudku nepřihlíží, vyčká až na rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně. Zaměstnankyně sdělila, že jí důchod bude přiznán, ale žádné peníze jí nebudou vyplaceny, jelikož jí chybí odpracované roky. Co se týká zdravotního pojištění, je tato osoba v kategorii hrazené státem? Dopočítává se v případě nízkého příjmu pojistné do minima?

Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance rozhoduje přiznání důchodu Českou správou sociálního zabezpečení. Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. se za poživatele důchodu pro účely tohoto zákona považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží. To znamená, že pokud příjem zaměstnankyně nedosáhne minimální mzdy, odvádí se pojistné ze skutečné výše příjmu, dopočet do minima se neprovádí. Ještě připomínáme povinnost oznámit zdravotní pojišťovně na základě dodaného rozhodnutí kódem „D“ počátek povinnosti státu platit pojistné – ode dne přiznání důchodu.

Příklad 7

Jak se přihlašuje pracovní smlouva malého rozsahu uzavřená s poživatelkou vdovského důchodu od 25. 3. 2024? Jedná se o fyzický nástup do zaměstnání, ale příjem pravděpodobně nedosáhne za březen4 000 Kč. Možná až v dubnu bude přes 4 000, což ale bude zjištěno až při zpracování mzdy za duben. Je možné zaměstnance přihlásit hned od 25. 3. 2024?

Ve zdravotním pojištění se neřeší problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu, ale pro vznik zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele rozhoduje (například u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Není přitom důležité, zda zaměstnání trvalo celý kalendářní měsíc, část měsíce nebo dokonce jeden den.

Z hlediska přihlášení u zdravotní pojišťovny platí v případě sjednání pracovní smlouvy následující:

-   zaměstnanec se v rámci zákonné osmidenní lhůty přihlašuje ke dni nástupu do zaměstnání, kterým je datum uvedené v pracovní smlouvě, což může být třeba státní svátek,

-   pojistné se odvádí z každé částky příjmu, u pracovní smlouvy nehraje „rozhodná částka“ 4 000 Kč žádnou roli,

-   jelikož zaměstnankyně patří mezi výjimky uvedené v § 3 odst. 8 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb., odvádí zaměstnavatel pojistné z dosaženého příjmu, dopočet se neprovádí.

Částka 4 000 Kč má význam nejčastěji tehdy, když se jedná o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele.

Příklad 8

Jedná se o to, že zaměstnankyně by si chtěla prodloužit rodičovskou dovolenou do 4 let věku dítěte, to zn. požádá zaměstnavatele o neplacené volno (do 4 let věku dítěte). Na zdravotní pojišťovnu bude nahlášena jako matka pečující o dítě do 7 let věku a zaměstnavatel nebude odvádět pojistné na zdravotní pojištění. Pokud při této situaci bude i OSVČ jak je to se zálohou na pojistné? Platila by nějaké měsíční zálohy?

To, že je matka pečující o dítě do 7 let věku znamená, že dané dítě by nemělo chodit do školky déle jak na 4 hodiny denně. Pokud by tato podmínka nebyla dodržena a dítě navštěvovalo celodenně školku, co z toho vyplývá pro zaměstnavatele a pro danou maminku? Musí zaměstnavatele informovat o dané skutečnosti? Jak by to v tomto případě bylo se zálohou na pojistné z pohledu zaměstnavatele a z pohledu maminky jako OSVČ?

Pro upřesnění, rodičovskou dovolenou nejde prodloužit do 4 let, ale se po jejím skončení (nejdéle do 3 let věku dítěte) se lze dohodnout se zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného volna například do 4 let věku dítěte, což je tato situace.

Když bude v průběhu neplaceného volna zaměstnankyně ještě podnikat, pak záleží na tom, která činnost bude hlavním zdrojem příjmů – zda zaměstnání nebo podnikání, a také na tom, zda podmínky celodenní osobní a řádné péče podle zákona budou, resp. nebudou splněny.

Hlavní zdroj příjmů zaměstnání – podmínky péče splněny:

-   zaměstnankyně vystaví zaměstnavateli čestné prohlášení, že splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče a z důvodu neplaceného volna se pojistné platit nebude,

-   jako OSVČ nemusí platit zálohy a pojistné doplatí po zúčtování roku 2024, tedy v roce 2025.

Hlavní zdroj příjmů podnikání – podmínky péče splněny:

-   pokud v roce 2024 podnikání zahajuje, platí minimální zálohy (nejedná se o osobu, za kterou platí pojistné stát, protože má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti), při ročním zúčtování neplatí pro tuto osobu minimální vyměřovací základ,

-   jestliže podnikala již v roce 2023, platí v roce 2024 zálohy od měsíce, ve kterém podá, případně měla podat, Přehled za rok 2023 – podle výsledků roku 2023,

-   v zaměstnání se žádné pojistné neplatí, zaměstnankyně vystaví zaměstnavateli čestné prohlášení, že splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče (a mimoto platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ).

Hlavní zdroj příjmů zaměstnání – podmínky péče nesplněny (dítě je ve školce více jak 4 hodiny denně):

-   v zaměstnání musí být po dobu neplaceného volna dodržen minimální vyměřovací základ (čestné prohlášení nelze vystavit, v tomto směru informovat zaměstnavatele),

-   jako OSVČ nemusí platit zálohy a pojistné doplatí po zúčtování roku 2024, tedy v příštím roce.

Hlavní zdroj příjmů podnikání – podmínky péče nesplněny (dítě je ve školce více jak 4 hodiny denně):

-   OSVČ platí alespoň minimální zálohy, při ročním zúčtování musí být dodržen minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ,

-   z důvodu neplaceného volna se žádné pojistné platit nebude – OSVČ vystaví zaměstnavateli čestné prohlášení, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

Podmínky celodenní osobní a řádné péče mohou být dle § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. splněny nejen u jednoho dítěte do 7 let věku, ale alternativně také u alespoň dvou dětí do 15 let věku.